Učitelé s poruchou učení

-

... asi záleží co učí ...

Aby neučil dítě s chybami; obava, aby měl látku zvládnutou; nedovedu si představit, aby například učil český jazyk

Asi hodně záleží na rozsahu poruchy, znám Ing. povoláním geodeta, který podobnou poruchu má, ale pouze od něho o tom vím, navenek nezjistitelné. Možná existuje jakási hranice, za kterou již by nebylo možné zastávat určitá povolání.

Asi záleží dost na tom, jaký předmět učí a domnívám se, že to musí mít za těch pár let natrénované. Hlavně, aby se to děti neučily špatně.

Bál bych se, že nenaučí tolik mé dítě, jako učitel bez poruchy učení.

bude učit špatně

často chybuje, pomalejší tempo

Děti by měly brát učitele jako svůj vzor, takže by od nich mohli pochytit chyby způsobené těmito poruchami.

Dítě by mohlo převzít nějaké chyby.

dítě může napodobovat chyby

Domnívám se, že záleží spíše na jiných kvalitách učitele (kreativní přístup, vstřícnost, kladný vztah k dětem) než na tom, zda má nebo nemá SPU, kterou lze jistě vhodně kompenzovat.

chibi v pravopise, třeba v prezentacích

Chybně naučené učivo Špatně čitelné písmo...

Chyby může prenaset na děti,i když si to treba neuvědomuje.Snizeni autority.

chyby v predcitani detom, chyby v pravopise, skarede pismo, nie je najvhodnjesim prikladom v tyhcto veciach- zalezi vsak od toho cim vsetkym by ucitelka disponovala.

II stupeň ZŠ a SŠ v tom nevidím problém. I stupeň ZŠ - dislektici mívají potíže v písemném projevu a zároveň při čtení. To může přímo ovlivnit kvalitu výuky...

Jde o to, který předmět učí. např. u tělesné výchovy to není důležité. Disgrafik učící matematiku také není problém stejně jako diskalkulik při výuce jazyků. Základní otázka dotazníku je příliš globální. Vyžaduje odpověďtypu černá/ bílá a to stejně jako v mnoha podobných případech není možné konstatovat. Nic na světě není celé černé, nebo celé bílé. Dále je nutno si uvědomit, jak "silná" je porucha učení. Sama jsem učitelka a za mého mládí se na podobné poruchy nebral ohled, čili nebývaly diagnostikovány. Někdy mi také přijde, že mě občas přepadne disgrafie (velmi lehká)... :-) Celý podobný výzkum považuji za příliš zjednodušující, paušalizující a ZBYTEČNÝ!!!! :-)

Je možné, že bude takovou poruchu přehlížet u vyučovaných dětí. Na druhou stranu, pokud si je poruchy vědoma a je schopna s ní pracovat, pak by to naopak mohlo být spíše výhodou, protože naprosto přesně ví, jak se dítě cítí a je schopna mu daleko lépe pomoci a zprostředkovat okolnímu světu co dělat a nedělat, tak aby se porucha dítěte minimalizovala.

je možné, že by nedbal/a u dětí tolik na to, v čem sám/sama není dobrá - ale je to hrozně individuální

je možnost vyučování nesprávných údajů/postupů

je porušený

je to debil

je to klasika kdo neumi uci ;)

Je to vysmech aby takova osoba cokoli ucila

Lze předpokládat, že výuka bude spíše horší, než lepší.

Má zkušenosti z vlastního života

max. ve zneužití stavu proti učiteli

Měl by učit člověk bez porzchy jakékoli!

Možná delší příprava učitele na danou hodinu, což mě ale neovlivňuje.

Možná problém s vyhodnocováním písemných prací žáků.

Možné "jiné" vnímání světa, možné problémy s probíranou látkou

Možnost většího výskytu chyb při výuce.

možnost že se projeví příznak SPU při vyučování a učitel tak bude předávat nekvalitní info

musí vynaložit více úsilí na přípravu

Může přehlédnout různé chybi a možná i špatně známkovat.

může se stát, že špatně překontroluje prověrky, přehlédne chybu...

Myslím, že učitel by měl být plně soustředěný a pohotový, schopný rychle a adekvátně reagovat. Nejsem si jistý, jestli je toho osoba s poruchou učení schopna. Na druhou stranu o tomhle tématu nejsem až tak informován, takže vlastně nevím, jak moc ji to omezuje.

např. nepochopení ze strany rodičů

Například herec s poruchou učení má potíže při studiu role, ale má na studium jistý čas, roli nazkouší, zafixuje, případně už ji jen dopilovává. Učitel se musí vyrovnávat s aktuální situací a s požadavky, které se průběžně mění. Nemůže v oblasti, jíž se porucha týká, podat dobrý výkon - a to to přece by mělo jít. Děti by měly dostat tu nejlepší péči.

náročnější příprava pro učitele

Nečitelné písmo, "předávání" špatných návyků, pravopisné chyby Nevadí mi u odborných předmětů, přírodovědných

Nedokáže vždy správně odhalit a upozornit na chyby u žáků s poruchou učení, nicméně může být i přesto dobrý pedagog a metodik, žáky ,,naučit."

nedokáži posoudit objektivně, nemám dostatek informací o projevech poruch učení, vědomě jsem se s takovou osobou nesetkala. rizika : osoby mohou být středem posměchu, či degradace jejich výkonu, aniž by porucha učení jakkoliv ovlivňovala jejich výkon

nedokážu posoudit

Nedostatečně připravené děti

Neduvera rodicuvyucovanych deti, mozne pomalejsi reakce na chyby

Největší riziko je špatné přijetí této informace studenty. ....

některé předměty prostě učit s určitou poruchou nemůže

Nekvalitně podané informace mohou být pro děti matoucí. Nevadilo by mi, pokud by učitel učil předmět, ve kterém ho jeho porucha nijak nelimituje, ovšem nedokáži si například představit, že by dětem opravoval diktát dislektik.

Nekvalitní výuka.

Neměla by učit na prvním stupni zš, kde je potřeba větší pozornost na opravování textu (např. diktáty) než u starších. Může přehlédnout chyby žáků, nebo je navádět na jim nepřirozený způsob učení.

Nemusí rozumět tomu, co učí. Tito lidé postrádají vyšší logiku.

Nemůže nějakou věc zvládat. Záleží taky jakou poruchu má a co učí.

nenapadá mě nic

Nenauci

NEnauči deti to, coma, nemusi to byt spravne

Není jisté, jestli učí správně.

Nepředá správný vzor dětem, které jsou velmi tvárné a učí se nápodobou (dobrého i špatného), zvláště v případě psaní a čtení a počítání. Pokud má tuto poruchu např. tělocvikář, nepředává to aktivně dětem, tak mi to nevadí.

Nesoustredenost, problemy s psanim ci pocitamim, spatna výslovnost (napr. Ř v cestine), ztrata autority pro studenty

nesprávnost výsledků testů

nevěřila bych, že dokáže dítě dobře naučit např. číst, když s tím má sama problém

Nevidím žádná rizika, naopak vidím v tom pozitiva pro děti, které touto poruchou také trpí.

nevim

Nevím co by mohl takový člověk naučit někoho jiného, když s tím má sám problém.

nic nenaučí,když se sama nic nenaučí

Nízká autorita

No, nemusí byt soudný a učit to, co mu nejde. Ale to asi platí obecně.

o nic větší než v člověku bez poruchy učení

Omezené grafické znázorňování vzniklé v nenadálé situaci. Horší kvalita diktovaných zápisů, horší srozumitelnost učitelem připravených textů.

Osoba, která vyučuje, by měla být plně kvalifikovaná.

Pokud bude mít plán rozvoje pro děti a bude mít snahu, ničenu to nebrání.

pokud by i s touto poruchou taková osoba prošla kvalifikací, pak by mohla učit pouze ve třídě dětí s poruchou učení např. speciální třída, speciální škola atd.

Pokud by měl učitel nějakou tuto poruchu, myslím si, že by své chyby, které tyto poruchy způsobují, mohl vyvolat u těch, které vyučuje a které tyto poruchy nemají.

Pokud má sama problém v dané oblasti, např. dysortografii, jak může vést děti k tomu, aby ony chyby nedělaly?

Pokud např. učitel s dyslexií učí český jazyk, může docházet k chybným opravám při ČJ, stejně tak nemusí pro děti představovat dostatečnou autoritu, když žáci vidí, jak vyučující dělá (často) chyby. Analogicky pak např. dyskalkulik v matematice. Pokud ale viditelně nepředstavuje pro děti chybný vzor, problém nevidím.

pokud nechybuje viditelně, tak žádná

Pokud neučí předmět ve kterém to hraje roli, pak žádná.

Pokud se porucha učení neprojeví, není to problém (je pak ovšem otázka, jestli se o poruchu vůbec jedná). Jestliže se porucha při vyučování projevuje, je ot velký problém, protože předávané vědomosti / dovednosti mají být předávány v perfektní podobě - právě proto, že ten, kdo se teprve učí, nedokáže rozeznat, co a jak má být správně, chyby vzniklé v důsledku dysporuchy nerozezná jako chyby.

pokud to není český jazyk, tak asi žádná

pokud tu poruchu nemá pod kontrolou, není trénovaná, tak nemůže opravovat druhé třeba v pravopise.

pokud učí předmět, do kterého porucha nezasahuje (což by asi měla), není problém žádný

Pokud učí předmět, ve kterém se porucha neprojevuje, pak žádná.

Pokud učí předměty kde se porucha ušení neprojeví - např. tělocvik, tak žádná.

Pokud učí to, v čem má problém, může naučit něco špatně, nemusí naučit dítě správných postupů atp.

Pokud učitelův problém odhalí nedostatečně vyspělí žáci, mohou se mu posmívat nebo ho např. nahrát a video zveřejnit.

proces výuky není efektivní; učitel může naučit děti chyby

přehlédne chybu, pomalost

přehlížení některých chyb.

Přenese projevy poruchy na děti

Rizika pro učící osobu: možný problém s prosazením autority, zesměšňování, přístup rodičů k její vadě. Žáci: výklad látky může být pro ně roztříštěný, na základním stupni může docházet k určitému přenosu např. vad řeči (domněnka)

Rizika vidím v případě výuky nejmladších dětí, které by mohly případné učitelovy chyby "pochytávat".

riziko je v tom,že tyto osoby mohou naučit děti chybovat..ať už je to v pravopisu,počítání či čtení..

Riziko, ze deti budou chyby ucitele opakovat.

Sám ně nemusí ovládat.

Sama mám poruchu učení - dyskalkulii a vystudovala jsem pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity. Akorát jsem si vybrala obory, kde nebylo moc matematiky a vše je v pořádku.

Samotná vada se může přenést do vyučování, žáci nebudou mít respekt k učiteli

slabá autorita u dětí

Snížená schopnost předat informace, nízká důvěra rodičů, nerespektování učitele záky

snížení autority učitele kvůli chybování, špatný příklad dětem kvůli chybám, které si nemusí uvědomovat

Stejná jako u ostatních bez poruchy učení

Špatné vysvětlení látky, neshody a spory s žáky, vybíjení komplexů.

špatný rukopis

Tak trochu zalezi co uci... jako jestli neumi narysovat rovnou caru tak by mozna nemusela ucit geometrii :D ale zalezi pripad na pripadu a odpovidat na tydle obecny otazky je otazka spsi hodu kostkou nez vlastniho mineni..

Tato otázka je sporná. Podle mě taková osoba může učit, ale předmět, kde nenaruší vývoj a učení dítěte. Dovedu si představit, že učitel, který má pouze problém s y a i může učit předmět, například dějepis, zeměpis, fyzika, TV..... Zde může mít lepší výsledky, než zdravý učitel. Samozřejmě nemůže učit češtinu, dyskalkulik matematiku a podobně. Pokud by se tak stalo, může být dítě poškozeno a bude mít problémy s učením.

To záleží na typu poruchy, nedá se to generalizovat. Domnívám se ale, že v dospělosti už si většina alespoň průměrně inteligentní lidí vytvoří strategie, které jim pomohou poruchy eliminovat.

To závisí především na tom co učí. Pokud je to učitelka ČJ s dyslexií nebo učitel matematiky s dyskakulií, tak to asi bude problém. Pokud se jedná o učitele odborných předmětů, tady až tak velký problém nevidím

Učitel jde příkladem, U dětí na základce mi to vadí. Na střední a dál... u odborných př. mi to nevadí.

Učitel může ztratit svou učitelskou autoritu u žáků. Oblast, ve které má učitel potíže, by neměla být pro vyučovaný předmět primární - učitel by tak vlastně mohl předávat chybné informace.

Vada se může projevit v prezentaci / výuce učitele. V případě zjištění žáky - může způsobovat posměch žáků a studentů - snížení důstojnosti učitele.

Vidím spíše pozitiva, dokáže se lépe vcítit do potřeb žáků se stejnými nebo podobnými problémy, lépe navrhne kompenzační techniky apod.

Vidím v tom výhody. Už je dospělý. Naučil se s tím žít a mohl být více chápající k právě těmto poruchám, ale snad i k jiným. Celkově bych předpokládala citlivější a individuálnější přístup od takového učitele ke všem dětem.

Vyžaduje vyšší úroveň kontroly, aby nepřenášela "zlozvyk" na děti. Je dobré, když o tom ví a dělá všechno pro to, aby se vyvarovala chybám. Současně může se studenty pracovat a na sobě ukazovat, jak osoba s poruchou může pracovat.

Zalezi na poruse, ale moznost naucit s chybou, neopravit chybu (prehlednout)

Zalezi na tom, jak s poruchou bojuje a celkove povaze cloveka. Pokud ucitel svojo poruchu zvlada, mohlo by mu to pomoci v empatickem smysleni o zacich s podobnym problemem. Musi se vsak dat pozor, aby si na nich naopak "nevylival svoje mindraky ze svych skolnich let.

Záleží co učí tato osoba, může učit naopak to v čem díky poruše jinde vyniká a pak v tom nevidím problém ani rizika. Problém by byl, kdyby logopedii učil člověk, který sám neumí správně vyslovovat, tam shledávám problém.

Záleží CO učí, na kterém stupni, na kterém typu školy.... Rizika mohou být a nemusí, podle toho, jak má poruchu zvládnutou v dospělém věku.

Záleží na jeho poruše a na oboru, který učí. Ale například by mohl bát učitel dysgrafik vyučující český jazyk, mohlo by tu být riziko, že to na studenty bude mít negativní vliv s jejich grafickým projevem.

Záleží na konkrétní poruše. Pokud to neovlivní kvalitu výuku, rizika nevidím. V opačném případě bych změnil odpovědi na první otázky :)

Záleží na předmětu, který by učila. Ale nevidím v tom prakticky žádný problém pro děti. Jen on/a by to měla těžší.

záleží na tom, co učí, a jaký vliv má jeho dysfunkce na schopnost učit

Záleží na tom, jak umí učitel se svou poruchou zacházet. Může být problém v tom, že si nevšimne některých chyb, které mohou děti dělat, nebo že mu to trvá delší dobu. Ale pokud bude učit děti chyby vyhledávat, třeba i v textu, který píše na tabuli, může to být pro děti forma soutěže a zároveň poučení.

Záleží na tom, jaká porucha to je. Samozřejmě je důležité i to, zdali člověk má vnitřní sebehodnocení a ví, že na daný předmět stačí.

Záleží na typu nemoci, u každé je něco.

Záleží na učeném předmětu. Celkově si myslím, že by to zabralo mnohem více hodin v poměru s učením a v pozdějším vývoji člověk, tj. puberta, by děti podle mne nedávali až takový pozor, možné je i zesměšňování.

Záleží nakolik ji má kompenzovanou. Pokud ne, tak například nečitelnost písma pro děti, nedostatečné porozumění čtenému.

záleží samozřejmě na oboru, který ta daná osoba učí. pokud je vynikající učitel matematiky dyslektik, dá se to přežít. stejně tak oblíbená učitelka výtvarné výchovy nebo biologie může být dyskalkulik. horší by byla dějepisářka, která by si pletla letopočty :-) pokud si nechá učitel s poruchou učení svoji přípravu prohlédnout a "zkontrolovat" od někoho jiného, aby v prezentaci nebyly hrubky, dalo by se to přežít. v dnešní době se myslím víc cení schopný učitel se zápalem pro věc

Záleží, co učí za předmět a a také jaká míra poruchy je.

Záleží, jaký předmět učí, pokud učitel zvládl vystudovat tak snad bude umět i učivo předat.

Závisí na míře kompenzace - pokud dotyčný v době dospívání svou poruchu učení začal zvládat, nevidím problém ani rizika. Pokud projevy poruchy přetrvávají, nedoporučovala bych pedagogickou činnost, učitel by mohl mít problémy s čtením písemného projevu žáků nebo textu obecně, prezentovat žákům texty s chybami atd. Nic z toho není ve škole žádoucí.

ze bude ucit kraviny,neumet gramatiku

žádná

Žádná

žádná

žádná

žádná

Žádná

žádná

žádná

žádná

žádná

žádná

Žádná

žádná

žádná

žádná

žádná

žádná ! Naopak si myslím, že s tím dokáže lépe pracovat, neboť má na daný problém jiný úhel pohledu

Žádná-jen se musí více soustředit.

žádná, pokud jde o řádně vystudovaného pedagoga

žádná, pokud se učitel na vyučovací hodinu řádně připraví s ohledem na svou poruchu

Žádná, problematice nerozumím

Žádná.

žádné

žádné

žádné

Žádné

že ho bude učit s chybami (u otázky 1 bych ale dala "nevím")

že nenaučí stejně kvalitně,jako osoba bez poruchy

že špatně naučí (gramatika, ...)

že to nebude kvalitní učitel

... nic mě nenapadá ...

0

ak by ucila deti so SVVP vie co potrebuju viac ako ucila bez poruchy

Akorát že pracuje v odvětví, které ji (snad) baví. Pro žáky žádné.

Asi žádné.

Bude mít jiný přístup?

Bude si s děckama rozumět

Daný učitel/ka si je vědom/a, jaké nesnáze souvisejí s učením. V určitých případech - napřílad při výuce žáků s podobným postižením je to může být výhodou.

děti mohou vidět že i "nedokonalý" člověk může dělat to, co ho baví

Děti se naučí respektovat i osobu s disfunkcí.

Deti se prirozene uci ruznorodosti lidi, uci se, ze neni jen jedna spravna cesta, ze seda zitplnohotnotny zivot s lecjakym handikepem.

Děti vidí, že i s touto poruchou může člověk být učitelem.

Děti vidí, že někdo s poruchami učení to může dotáhnout až na učitele...

Dokáže lépe pochopit žáky s podobnými problémy.

Dokáže pochopit podobně "postižené" děti, víc, co se jim odehrává v hlavě a ví, jakým způsobem s nimi pracovat na základě vlastní zkušenosti a ne pouze na základě teorie

dokáže pochopit, jaké problémy děti s SPU mají a být vstřícnější

Dokáže poradit, jak postupovat z vlastní zkušenosti.

Dokáže se lépe vcítit do žáků s podobnou poruchou a naopak se bude snažit žákům látku co nejlépe vysvětlit.

Dokáže se osobně lépe vcítit do potřeb dětí se specifickými poruchami učení a může nastavit adekvátnější způsoby výuky

dokáže se vcítit do dítěte se stejnou poruchou

Důkaz toho, že nic není nemožné, problém by byl, kdyby porucha narušovala autoritu vyučujícího a např. hodnocení kvality výuky ze strany rodičů. Rodiče dětí s SPU mohou pak přijímat poruchy u svých dětí více pozitivněji, vidí, že nejde o něco, s čím by se nedalo plnohodnotně žít a pracovat na takové pozici. S tím souvisí i rušení předsudků, že je lepší takové dítě nechat vystudovat "jen nějaký učňák" a netrápit ho. Může se zvednout povědomí, že i na VŠ mají takoví lidé v případě potřeby uzpůsobenou výuku (delší čas na test, ...)

důkladnější příprava

empatičtější přístup ke studentům s poruchami učení

empatie vůči dětem se stejnou, nebo podobnou poruchou

chápavost k dětem, které trpí stejným problémem, snaha upravit jim podmínky apod.

chápe děti s poruchou učení

chápe potíže těch jiných, dovede odvodit, proč to napsali tak či onak, dokáže se vcítit

I někdo s poruchou učení může dostudovat školu.

I osoba s poruchou učení to může takhle daleko dotáhnout.

individuální přístup k dětem

Integrace lidí s poruchami - je ale pochopitelné, že by člověk s poruchou psaní nešel učit Češtinu apod.

Jako první mě napadlo, že je to a priory nevýhoda, ale pokud se hodně snažím něco vymyslet, tak asi, že může mít větší pochopení pro to, když to dětem nejde, bude mít osvojeny speciální metody a techniky (ozkoušené na sobě), jak předat látku dětem, které mají obtíže, dalším přínosem je to, že to vypovídá o demokratizované a volně smýšlející společnosti, která nediskriminuje a umožňuje i lidem s SPU vykonávat profesi, kde by teoreticky mohl být střet zájmu mezi náplní povolání na straně jedné a dovednostmi a schopnostmi učitele na straně druhé

jde dětem příkladem, že i s poruchou lze být učitelem a mít VŠ

Je tolerantní k žákům s podobnými poruchami, může jim i být vzorem, pokud je to o něm známo.

Jestliže se jí podaří přesvědčit svým výkonem a přístupem, že je výuka plnohodnotná, tak může přispět ke zvýšení tolerance k tělesným vadám mnohem více než člověk zdravý, který se snaží o osvětu.

Již jsem je zmínila, protože mě nenapadly žádné nevýhody, které by tréninkem a praxí/zkušeností nešly řešit. Předpokládám a oceňovala bych, že dokáže pochopit různé speciální/specifické potřeby svých žáků a nebudou mu lhostejní ani žáci v jiných třídách apod. Myslím a doufám, že mu jeho životní zkušenosti pomohli k tomu, že teď nebude snadno/povrchně/na základě prvního nebo ukvapeného dojmu rovnou škatulkovat a hodnotit.

Když pracuje s dětmi se stejným handicapem, tak je schopen se vžít přímo do jejich role, umí lépe vysvětlit a je víc chápavá pro tento problém.

Když to zvládl/a.

Když učí dítě, které má poruchu, to dítě v tom vidí motivaci.

kladný příklad pro dislektiky

lépe porozumí dětem a jejich handicapu, lepší přístup k těmto dětem v rámci výuky

lépe rozumí dětem, které mají stejné nebo podobné poruchy učení

lepší pochopení podobně postižených žáků

Lepší přístup a chápání žáků, trpících těmito poruchami

lepší přístup a pochopení k dětem s poruchami učení

Lepší uchopení problémů, vychytání problémů

Lepší vcítění se do dětí, pomalejší vysvětlování, možná i tolik netlačí na výkon, protože sama ví, jak je to frustrující.

Lidé kteří chcou dokažou více, než ti, kteří můžou.

Má lepší pojem o poruchách učení tím pádem může lépe pomoci studentům se stejným problémem

má pochopení pro jinakost, nelpí tolik na tabulkovém výkonu

Ma pochopení pro poruchy jiných (tj. dětí).

Má pochopení pro žáky s poruchami učení.

má pochopení pro žáky s poruchou.

má větší potenciál pro práci s dětmi se stejnou poruchou

má více pochopení, kreativnější přístup

mno tak jedina vyhoda je ze pochopeni zaka s podobnym problemem.. a vlastni zkusenost se zmirnenim poruchy..

Mohla by být chápavější.

možná trošku víc empatie k dětem s poruchou učení

možná větší pochopení pro děti s podobnými poruchami

Může být chápavější a vstřícnější k žákům a poruchami učení.

Může být příkladem pro žáky - i přes jisté znevýhodnění se lze vysokoškolsky vzdělávat a předávat své znalosti dalším. Lidé s poruchami učení mohou mít vypracované různé postupy pro učení se a práci s materiálem, které jim pomáhají překonat projevy poruchy učení. Tyto postupy mohou být dle mého názoru velmi užitečné i pro jeho žáky.

Může chápat lépe děti a znát jak jim pomoci

Může lépe pomoci dětem s SPU s kompenzacemi poruch, může mít víc pochopení pro jejich potíže

může lépe poradit žákům s podobnými poruchami

Může lépe porozumět žákům se stejnou poruchou. Chcete-li paušalizovat, tak ŽÁDNÝ PŘÍNOS NEVIDÍM! BA NAOPAK! :-)

může lépe pracovat s dětmi, které mají poruchy učení

Může mít lepší kritické myšlení, orientaci, zápal pro věc

může pomáhat dětem se stejnou poruchou

Může porozumět a pomoci dětem se stejnou či obdobnou poruchou.

může předat své osvědčené strategie v učení se

Může předat své zkušenosti dětem, které touto poruchou trpí

Může se stát inspirací pro své žáky,obzvláště pro ty, kteří mají stejnou poruchu učení

Myslím, že pokud si je člověk vědom nedostatků, o to víc se snaží jiným směrem.

Myslím, že se může dokázat více vcítit do dětí, které mají problémy s učením. Vyzdvihnou se jiné kvality, může pomoci dětem najít sám sebe, lépe se vyrovnat s případnou poruchou učení, nebo jinou odchylkou.

neotřelý přístup k danému problému

nevidím

Nevidím - snad jen v tom, že se porucha přizná, okomentuje a na nějakých výkonech se dokáže, že ji lze překonat, kompenzovat. Ale v takovém případě by učitel musel jít každodenně s kůží na trh a neustále by na sebe musel upozorňovat. To by jednak pro něj nebylo nic příjemného, jednak by to v jeho okolí asi každého po jisté době přestalo bavit.

nevím

nevím

Nevím.

Objektivní podled na žáky se stejnou či jinou poruchou učení. Vlastní zkušenost s danou problematikou. Jiné vysvětlení probíraného učiva, atd.

Osobně zná problematiku poruch učení. Ví, jaké by mohlo mít dítě problémy a jak k němu přistupovat.

pochopí, že někdo jiný má také problém. musel v životě bojovat a možná má jiné hodnoty než výkon, výkon

Pokud taková to osoba bude učit děti setejnou nebo podobnou poruchou bude se umět lépe vcítit do pocitů žáka.

Pokud žáci ví, že jejich učitel má nějakou poruchu a přesto se mohl stát učitelem - vystudoval VŠ - může je to povzbudit, pokud sami nějakou poruchu mají.

pomáhá integraci jedinců s handicapem, pozitivní příklad, že SPU lze kompenzovat

Porozumění dětem s podobnými, nebo i s jinými obtížemi; možná větší míra sebereflexe

poruchu zná

Poslední část předchozí odpovědi.

Pozitivní příklad ve smyslu "všechno jde, když se chce". :) Jinak žádné.

Pravděpodobně bude mít o mnoho lepší pochopení a přístup ke studentům, kteří se např. nedokáží dostatečně soustředit, případně mají podobný problém.

Pravděpodobně má větší schopnost empatie pro různé studenty - ať už mají podobné problémy, nebo jiné, nebo žádné. Očekávala bych také znalost různých technik učení - různých alternativních metod, jak se danou látku učit, aktivity v hodinách atd.

Předběhla jserm se v odpovědi.

Předpokládám, že se umí vžít do situace stejně "postižených" žáků.

Přínos bych viděl akorát v tom, že žáci s SPU vidí, že i s tímhle jde dělat důležitou práci. Jiný přínos to asi nemá.

Přínos je možná v tom, že takový učitel to dítě lépe chápe.

přínosem snad může být hlubší porozumění pro děti s poruchou učení

Přínosy ...tak maximálně větší vztřícnost a pochopení k dětem se specif. poruchami.

přínosy? To je vtip?

rozumí dětem se stejnou poruchou

rozumí tomu, jak se učí žáci se SPU

Rozvoj osobnosti v jiné oblasti a může se lépe vcítit do pocitu lidí, kteří poruchou trpí nebo mají náznak, či jsou pomalejší, atd...

Sám si tím prošel a bude lépe rozumět dětem s nějakou takovou poruchou.

Sám učitel zná své nedostatky, a je-li upřímný, dovede být tolerantní

Sama se musela nějak "popasovat" se svým handicapem a teď to může předat žákům.

Skoro žádné.

Studenti poznávají jinakost, učí se toleranci.

takový učitel je pro děti příkladem toho, že lze handicap překonat (dosáhnout vysokoškolského vzdělání); dětem s poruchou učení může poradit, jak se mu podařilo svůj handicap kompenzovat

Tolerance

tolerance, zkušenost, individuální přístup

Ucitel bude mit vetsi pochopeni pro zaky se SPU.

učitel má zkušenosti s postupy, které se využívají u těchto osob, proto je může umět používat i při vyučování

učitel s SPU může pomoci dětem s SPU v tom směru že jim může poradit pomůcky které pomáhali jemu. Možná se snaží nedávat cvičení na čas aby neznevýhodňoval děti s SPU, chápe jejich "trápení" protože si to zažil ve škole a ví o tom i z té druhé stránky než jen z odborné literatury

umí pochopit a také pomoci dítěti se stejnou nebo podobnou poruchou

Umí se vcítit - třeba?

Umí se vcítit a chápe lépe problematiku

umí se vžít do dětí s SPU

vcítí se do pocitu žáka s touto poruchou

Vetsi kontrola sebe sama (aby neudelal chybu) a lepsi pripravenost (kontola)

Větší chápavost k "pomalejším" dětem

Větší pochopení pro děti se stejnou poruchou.

Větší pochopení pro děti, které samy poruchy mají. Ochota se jim věnovat.

Větší pochopení pro podobné problémy žáků.

větší tolerance, schopnost vcítit se do případných nedostatků dětí, skutečné pochopení potřeby individuálního přístupu, hledání a "užívání si" nových prostředků (technika např)

většinou jsou tyto osoby velmi nadané v jiných oblastech, jimž se věnují (učitel s dysgrafií učí matematiku....)

Většinou si daná osoba vyvine kompenzační mechanismy svého hendikepu, ktoré mohou být přínosem i pro ostatní

ví jak děti s takovými poruchami reagují

Ví jaké to je a dokáže pomoci dětem s podobnými problémy.

Ví, co porucha obnáší, může se lépe zaměřit na děti se stejnou poruchou.

Více chápe dané studenty s podobnými poruchami. Dokáže jim lépe předat vědomosti.

Více porozumí žákům se stejnou poruchou. Nemusí mít přehnané požadavky, jako někteří učitelé mívají.

Více rozumí dětem s poruchou učení

více rozumí studentům, kterým učení příliš nejde

Viz predchozi bod. Lepsi empaticke citeni pro deti s touto poruchou.

Viz předchozí otázka, plus pochopení dětí, které mají obtíže při učení se čtení a psaní, znalost a vlastní zkušenost s různými metodami kompenzace poruchy. Nebo třeba větší důraz na opravdu podstatné věci, jako jestli dítě textu rozumí, i když ho píše téměř nečitelně. Případně větší tolerance k nepsacímu písmu, které může být pro dysgrafiky jednodušší.

Viz předchozí.

vlastní praxe s tím, že všechno nejde hned

vlastní zkušenost, která přináší lepší pochopení dětí s podobným problémem, možná lepší schopnost vysvětlit nějaké celky učiva, mnemotechnické pomůcky, přehledoví tabulky pro lepší pochpení, které si učitel sám vytvořil

Z pohledu psychologického by to byl přínos zejména ze strany vůle, sebevzdělávání.

Zadne

zadne

zadne

zadny

Zkušenosti z vlastních potíží

Zná různé nápomocné techniky. Ví, "o čem je řeč".

Zřejmě si dokáže lépe představit problémy žáků s podobným potížemi a poruchami

Žáci mohou sami opravovat učitelovy chyby a tím se to učit.

Žádná

Žádné

žádné

žádné

žádné

žádné

Žádné

žádné

Žádné

žádné

žádné

žádné, možná tak opravovat při chybách samotného učitele :-)

Žádné.

Žádné.

Žádné.

Žádné.

Žádné. Snad jen, že se dokáže vcít do podobně znevýhodněných žáků. Ale to by měl zvládnout každý učitel.

žádný

že jim bude jakoby lépe rozumnět