Co umí Vyplnto.cz a co musíte udělat sami

Dotazníková služba Vyplnto.cz Vám pomůže s technickými a algoritmizovatelnými činnostmi, které souvisí s realizací internetového průzkumu – nebudete muset tisknout a rozdávat dotazníky respondentům, luštit jejich nečitelné písmo a pracně sčítat jednotlivé odpovědi.

Nicméně úspěšná realizace internetového průzkumu rozhodně nespočívá pouze ve výše zmíněných činnostech. Bylo by velkou chybou si myslet, že internetový průzkum spočívá v naťukání nějakých otázek na Vyplnto.cz a následné publikaci automaticky vygenerovaných grafů.

Abyste průzkumem získali nějaká použitelná data, musíte:

• vymyslet správné otázky
• logicky je poskládat do kompaktního dotazníku
• a zvolit vhodný okruh respondentů

S vlastním získáváním surových dat Vám již pomůže služba Vyplnto.cz – vy respondentům poskytnete adresu dotazníku, oni na této adrese zodpoví Vaše otázky a služba Vyplnto.cz je uloží k sobě do databáze.

Jakmile sběr dat skončí, poskytne Vám služba Vyplnto.cz takto sebraná surová data ve formátu CSV (pro zpracování např. v aplikaci MS Excel). Současně pro Vás Vyplnto.cz tato surová data zpracuje do agregované podoby ve formě tabulek absolutních a relativních četností a grafů.

Tímto však průzkum nekončí – získaná data je vždy zapotřebí analyzovat, získat z nich nějaké použitelné informace. Průzkum jste totiž zcela jistě zadávali z nějaké příčiny, chtěli jste něco zjistit. Hlavním úkolem analýzy surových (nebo agregovaných) dat zpravidla bývá:

• potvrzení nebo vyvrácení určitých domněnek, respektive vyhodnocení hypotéz (primární cíl u většiny průzkumů)
• seznam nejzajímavějších zjištění z přijatých odpovědí (pokud nebylo možné na začátku definovat žádné hypotézy)

V následujících kapitolách bude dopodrobna popsán celý proces realizace internetového průzkumu s upozorněním na nejčastější chyby, kterých se nejen uživatelé Vyplnto.cz neustále dopouštějí. Pokud s realizací internetových průzkumů nemáte vůbec žádné zkušenosti, věnujte prosím několik desítek minut následujícímu textu. Získáte tak zpravidla daleko více respondentů, a zejména mnohem vyšší kvalitu výsledků!

Stanovení cíle průzkumu a hypotéz. Co chcete zjistit?

Správně prováděné průzkumy se vždy zaměřují na nějaké zkoumané téma (v rámci firmy, diplomové práce nebo třeba článku do novin) a mají jasně definovaný účel.

Z hlediska účelu je nutné si uvědomit, že průzkum je vždy součástí nějakého projektu, pro nějž poskytuje empirické ověření nějakých skutečností (případně pro nějž poskytuje nějaké jiné nové informace). K průzkumu tak saháme ve chvíli, kdy si nejsme něčím zcela jisti.

V rámci projektu na určité téma je samozřejmě nutné některé informace nastudovat – v závislosti na složitosti tématu může být nutné si o něm něco přečíst (v odborné literatuře, časopisech,...) nebo se o něm pobavit s někým, kdo se tématem zabývá. Bez znalosti tématu není možné vytvořit žádné domněnky (dále nazývané hypotézami) ani položit v dotazníku dostatečně konkrétní otázky, které mají tyto hypotézy potvrdit nebo vyvrátit.

Výše popsané dvě dimenze průzkumu – téma a účel – je nutné mít při tvorbě dotazníku neustále na paměti, abyste pokládali otázky:

• které se týkají Vámi zkoumaného tématu (neptejte se "ze zvědavosti" na věci, které s tématem nesouvisí)
• které vedou ke splnění cíle průzkumu (neptejte se na věci, které v rámci svého průzkumu nepotřebujete zjistit; nenafukujte zbytečně dotazník)
• pouze respondentům, kteří jsou pro daný průzkum relevantní (zvolte dostatečně jednoznačný název pro Váš dotazník)

Volba názvu dotazníku a úvodního textu

Zejména pokud nerozesíláte dotazník pouze svým respondentům a spoleháte (minimálně částečně) na propagaci dotazníku na stránce Vyplnto.cz a partnerských serverech, věnujte dostatečnou pozornost volbě názvu dotazníku a úvodnímu textu – název dotazníku a titulní strana je místo, kde musíte přesvědčit co nejvíce relevantních respondentů, aby Váš dotazník zodpověděli.

Zvolte výstižný a dostatečně konkrétní název pro svůj dotazník, dlouhodobě se osvědčují názvy složené z cca 3 - 5 slov.

V žádném případě nepoužívejte:

• jednoslovné názvy dotazníků
• příliš dlouhé názvy (nad 8 slov)
• zbytečná slova v názvech, jako jsou např.: dotazník, průzkum, zjišťování, diplomová práce,...
• prosby typu "prosím o vyplnění..."
• méně známé zkratky

V úvodním textu je vhodné přesvědčit respondenty o tom, že má smysl, aby se Vaším dotazníkem zabývali. Můžete v jednom odstavci stručně shrnout téma, kterého se Váš dotazník týká, ale určitě byste měli uvést cíl vašeho společného snažení – typu na základě tohoto průzkumu chci ověřit xxx, a dále zjistit aaa, bbb a ccc. Můžete také uvést, co s výsledky hodláte dále dělat (typu "výsledky použiji ve své diplomové práci", "výsledky použijeme pro zkvalitnění námi poskytovaných služeb",...). Pokud dotazník vytvoříte na Vyplnto.cz jako veřejný, je vhodné na konci úvodního textu zmínit, že si po skončení šetření budou moci všichni prohlédnout výsledky. V takovém případě zároveň do úvodního textu nepište nic ve smyslu "tyto výsledky použiju pouze pro svoji diplomovou práci a nikdo jiný je neuvidí, proto se nestyďte a nelžete".

následující text čeká na revizi 2010

Jaké otázky nepokládat?

Existují otázky, jejichž zařazení do dotazníku nadělá více škody než případného užitku.

Zaprvé se jedná o potenciálně nezodpověditelné otázky. Vždy se při vymýšlení otázky ptejte sami sebe, zda nemůže existovat respondent, který bude mít problém zvolit nějakou odpověď. Příkladem budiž Taxi služba s otázkou Kolikrát za měsíc využívate TAXI služeb? - opravdu nemůže existovat někdo, kdo taxíkem jezdí jen jednou za několik let? Otázka Jste žena nebo muž? (ano / ne) je sice extrémně špatná, přesto se občas takové objeví. Myslete. V případě uzavřených otázek se nebojte přidat také tzv. únikové odpovědi typu "nevím", "jiné", případně označte otázku jako nepovinnou. Respondenti jsou vesměs poctiví, a než aby zodpověděli jednu otázku špatně, radši dotazník stornujou celý.

Dále do dotazníku nezařazujte zbytečné otázky. Neptejte se na nic, na co nepotřebujete / nechcete znát odpověď. Používejte rozdělující otázky, které samy nasměrují uživatele na správnou další otázku. Neberte si příklad z Agorafobie - přestože jsou zbytečné otázky nepovinné, respondenta mohou obtěžovat natolik, že vyplňování ukončí.

Dotazníky obecně pracují s agregovanými anonymními daty a není vhodné tyto principy jakkoli měnit. Neptejte se proto respondentů na žádné osobní nebo dokonce kontaktní údaje - zaprvé je nepotřebujete, zadruhé mívají respondenti k vyplňování takovýchto údajů oprávněný odpor. Veřejné dotazníky, které budou obsahovat tento typ otázek, mohou být administrátorem smazány, protože by při zobrazení výsledků byly osobní / kontaktní údaje dostupné jakémukoli uživateli internetu. Zneužití pro obchodní nebo jiné účely by v takovém případě bylo při stovkách respondentů téměř jisté.

Otevřené nebo uzavřené otázky?

Otevřené otázky, na které může respondent odpovědět víceméně volně dle svého uvážení, jsou zrádné. Nehrozí, že je někdo nebude umět zodpovědět, navíc se každý bude moci vyjádřit přesně podle sebe a ne na základě nějakých podsunutých odpovědí. Tím však výhody končí - automatizované zpracování otevřených otázek je problematické (kolikrát i nemožné), agregované výsledky většinou nemají příliš smysl (viz např. Fan Fictions). Otevřené otázky jsou také náročnější na čas respondenta - zatrhnout jednu odpověď je jistě rychlejší než vypisovat byť i jen jediné slovo.

Uzavřené otázky nabízejí uživateli na výběr z jednotlivých variant. Vyplnění je rychlé, proto mají obvykle dotazníky s tímto typem otázek více respondentů. S vyhodnocením uzavřených otázek není nejmenší problém, snadno se generují například i různé grafy. Při tvorbě uzavřených otázek je nesmírně důležité správně nadefinovat odpovědi - nesmí se stát, že někdo nebude umět uzavřenou otázku zodpovědět (dělejte kdyžtak otázky nepovinné, případně přidejte únikové odpovědi typu "jiné", "ani jedna z možností" apod.). Při vymýšlení odpovědí se zamyslete nad tím, zda se jednotlivé odpovědi vylučují, či nikoli. Pokud se odpovědi nevylučují, nezapomeňte uživateli povolit označení více hodnot. S uzavřenými otázkami daleko více hrozí, že respondenti vyplní dotazník náhodně, bezmyšlenkovitě. Proto věnujte u dotazníků s převažujícími uzavřenými otázkami zvýšenou pozornost při volbě použitého zabezpečení - minimálně kontrola unikátní IP by měla být samozřejmostí.

Jaké zvolit pořadí otázek?

Většina lidí tvoří dotazníky víceméně intuitivně, průběžně. Začnou vymýšlet otázky, a tak, jak je napadnou, tak je do dotazníku zařadí. Není to však úplně vždy vhodné.

Je asi jasné, že na začátku dotazníku by měly být ty nejdůležitější otázky - zejména ty, které dotazník nějakým způsobem větví (např. určení pohlaví při průzkumu cíleného stahování poševních svalů při sexu logicky musí patřit mezi první otázky). Dále je vhodné na začátek dotazníku umístit ty nejzajímavější otázky, aby respondenta začal dotazník bavit a neskončil třeba hned u třetí otázky - i to se stává (zejména při zobrazování otázek po jedné)! Choulostivé, osobní nebo potenciálně konfliktní otázky je naopak vhodné řadit až spíše ke konci dotazníku - s počtem zodpovězených otázek samozřejmě ochota pokračovat dál přes nepříjemnou otázku stoupá (nikdo nerad zahazuje výsledky své práce).

Segmentační otázky typu věk, pohlaví, dosažené vzdělání nebo místo bydliště patří vždy až na konec dotazníku - mnoho respondentů vyplňuje denně několikero dotazníků a věřte, že 5 segmentačních otázek na úvod dotazníku dokáže pořádně otrávit. V případě dotazníků jděte nejdřív tvrdě na věc - co jsou zač se lidí ptejte až nakonec!

Zobrazit celý dotazník najednou nebo po jedné otázce?

U většiny dotazníků je jednoznačně nejlepší zobrazení celého dotazníku najednou - respondent vidí, kde má dotazník začátek i konec, může lépe odhadnout, kolik času mu zabere, může se v odpovědích libovolně vracet a může si předem všechny otázky přečíst, a až poté se rozhodnout, zda dotazník vyplní či nikoli.

Zobrazení dotazníku po jedné otázce je vhodné zejména v některých specifických případech. Pokud je dotazník rozvětvený (na základě určitých odpovědí se zobrazují různé otázky), nemůže se už z principu zobrazit najednou celý (do zodpovězení rozhodující otázky se zobrazí jen jeho část), a potom má tedy i smysl uvažovat o zobrazení po jedné otázce.

Zobrazení po jedné otázce respondentovi neumožňuje se v odpovědích vracet - proto se hodí pro dotazníky, kde by mohly určité otázky na konci neblaze ovlivnit odpovědi na začátku. U extrémně dlouhých dotazníků (více než 20-30 otázek) může efekt zobrazení celého dlouhého dotazníku působit odpudivě - v takovém případě je opět výhodnější zobrazit otázky po jedné.

Jak dlouho dotazník zobrazovat respondentům?

Mnoho lidí na Vyplňto.cz nastavuje zbytečně dlouhou dobu trvání dotazníku a poté mi píší, abych dotazník ukončil dříve. Zatím nikdo po mně nepožadoval prodloužení doby průzkumu.

Na základě pozorování mohu doporučit délku veřejného průzkumu jeden až dva týdny. Průměrná doba intenzivní reklamy na Váš dotazník je na Vyplňto.cz cca 2-5 dní, během prvních dvou dní všechny úspěšné dotazníky získají cca 70% respondentů a poté se již tempo vyplňování znatelně snižuje.

V případě neveřejných dotazníků si zvolte dobu trvání dle Vaší schopnosti sehnat své respondenty.

Jaké použít zabezpečení dotazníku?

Na Vyplňto.cz si můžete vybrat ze dvou způsobů kontroly unikátnosti respondentů.

Kontrola přes unikátní IP zaručí, že z jednoho počítače bude vyplněn dotazník maximálně jednou. Jedná se o základní ochranu, kterou všem doporučuji. Ochrana přes unikátní IP adresy se nehodí v případě, kdy má mnoho respondentů sdílenou IP adresu (používají jeden proxy server), protože tehdy se započítávají pouze odpovědi prvního respondenta. Je důležité poznamenat, že lidí se sdílenou IP v souvislosti s rozvojem internetu ubývá (např. všichni lidé na VŠE mají vždy svou vlastní IP).

Tato ochrana je z hlediska respondentů nedetekovatelná - přestože je dotazník z jedné IP vyplněn desetkrát, pokaždé je respondentovi na konci poděkováno, třebaže jsou odpovědi zahozeny.

Validace odpovědí emailem po zodpovězení dotazníku odešle na respondentův email validační odkaz, odpovědi jsou započítány až po jeho navštívení. Není možné validovat odpovědi z jednoho emailu dvakrát. Tato ochrana je vhodná pouze u průzkumů, kde jsou respondenti dobře motivováni k vyplnění, jinak hrozí, že se na to každý vykašle. Validaci emailem spíše nedoporučuji.

Další způsoby validace (např. pomocí SMS nebo dokonce elektronického podpisu) se zatím neplánují, protože motivace respondentů pro různé podvody je nízká (nejsou za odpovědi nijak odměněni).

Na co si dát ještě pozor?

• Po vytvoření dotazníku si jej zkuste několikrát zkušebně vyplnit, zkoušejte různé kombinace odpovědí, ověřte vyplnitelnost dotazníku a v případě jakýchkoli problémů dotazník upravte a vynulujte odpovědi.
• Při tvorbě důležitějších průzkumů by měl dotazníku předcházet tzv. "pilotní dotazník" - krátkodobý dotazník (několik hodin) s převážně otevřenými odpověďmi, který Vám pomůže při sestavování finálního dotazníku s převážně uzavřenými otázkami.
• Dbejte na dodržení gramatiky a vždy používejte diakritiku. Pokud neumíte dobře česky, poraďte se se zkušenějšími kamarády, případně vytvořte dotazník ve slovenštině (nebo angličtině).
• Dejte o svém dotazníku vědět lidem. Najděte si tematicky příbuzné stránky, diskusní fora, chaty, skupiny na Facebooku a podělte se o odkaz na svůj dotazník. Pokud nemáte tušení, jak takovéto stránky nalézt, zadejte do Googlu název svého dotazníku :-)