Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Filozofie, filozofické směry 19. a 20. století

Filozofie, filozofické směry 19. a 20. století

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:Andrejka Brádlerová
Šetření:25. 10. 2012 - 10. 11. 2012
Počet respondentů:146
Počet otázek (max/průměr):24 / 18.96
Použité ochrany:žádné
Zobrazení otázek:celý dotazník najednou
Návratnost dotazníků:43,5 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:00.07:51
Stáhnout surová data:XLS XLSX CSV XHTML PDF-1 PDF-2 PDF-kódy
Stáhnout grafy:Všechny grafy
odpovědi & grafy   segmentace   závislosti   zdroje   dotazník   citovat

reklamní sdělení

Úvodní informace zveřejněné respondentům

 Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o vyplnění mého dotazníku na téma Filozofie, filozofické směry 19. a 20. století. Výsledky budou zařazeny do mé seminární práce. 

 

Děkuji za váš čas a ochotu. 

Odpovědi respondentů

1. Věk:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
21-35 let8054,79 %54,79 %  
36 a více let3523,97 %23,97 %  
16-20 let2919,86 %19,86 %  
10-15 let21,37 %1,37 %  

Graf

2. Nejvyšší dosažené vzdělání:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
vysokoškolské6947,26 %47,26 %  
střední s maturitou5739,04 %39,04 %  
základní138,9 %8,9 %  
střední bez maturity74,79 %4,79 %  

Graf

3. Zajímáte se o filozofii?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Anootázka č. 4, Neotázka č. 5].

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
Ne9766,44 %66,44 %  
Ano4933,56 %33,56 %  

Graf

4. O které období filozofie nebo směr se zajímáte?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

18.-20. století, existencialisté, Nietzsche

19. a 20. st. (hl. německá klasická, iracionalismus)

20. st

Anglický empirismus, vitalismus

antická

antická

antická filozofie, německá filozofie

Antická, existencialismus, voluntarismus, satanismus

antika

Antika + období mezi 1. a 2. světovou válkou

antika, filosofie náboženství, existencialismus

Antika, Středověk

dějiny filozofie pohledem obyčejného člověka, jako "Sofiin svět"

etika

Existencialismus.

Existencionalismus

existencionalismus, nihilismus, Schopenhauer apod.

f. vědy, postmoderna a reakce na ni, logika

Filosofie jazyka, filosofie mysli

hlavně antická filozofie a potom novější směry

jen povrchně, resp. tam, kde se mi to hodí v práci fenomenologie existencialismus postmodernismus - zatím jen negativně

křesťanskou filosofii

Martin Heidegger, fenomenologie a Platón a presokratici.

marxismus

moderní

německá filozofie (Kant, Heidegger atd.), existecialismus jako filosofický směr

nihilismus

nihilismus

o všetky

O VÝCHODNÍ FILOSOFIE A O FILOSOFII PŘELOMU 19/20 STOL, ALE I O ANTICKOU

O žádné specifické období, prostě se zajímám o filozofii.

obecně o filozofii jako matku věd, zvláště o filozofii 20. století

Platónská filosofie

počátek našeho letopočtu a současnost, védské období, budhismus

postmodernismus

Především dálnovýchodní filosofie (duchovní nauky), ale také klasická západní, z ní pak především některá postmoderní díla a autoři.

Převážně o metafyziku. Všech věků a podob :)

převážně tak od 19.-21. století, spíše kritická sociální a politická filosofie, občas i jiné

radikální kynismus

scholastika

směr života

sokratovské

současná filosofie - fenomenologie, analytická filosofie

veškerá filozofie politiky - Machiavelli, Russoue, Hobson, Marx...

vsetky

všechny

všeobecně

Zajímá mě zejména "začátek" filozofie, tedy Platon, Aristoteles apod. Teď se asi nejvíce zajímám o Gnosticismus, ale nejsem tím nijak posedlá :))

Zajímají mě všechna období, na každém je něco zajímavého, spíše mě ale zajímá modernější filosofie, cca od humanismu, renesance....

5. Četl/a jste nějaké knihy pojednávající o filozofii?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Anootázka č. 6, Neotázka č. 9].

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
Ano7350 %50 %  
Ne7350 %50 %  

Graf

6. Jaké filozofické knihy jste četl/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

antičtí autoři, sv. Augustin, Růžena Vacková

Antikrist (Nietzsche); Ten, který loví jeleny (Kaltreider); Probuzení mysli a osvícení srdce (dalajlama); Citadela (de Saint-Exupéry); ...

Anzenbacher, Sokol, Halík, Ratzinger,Freud, Jung

Aristotela, Nietzscheho, Heideggera, Kierkegaarda, Gaardera...

Aristoteles-Poetika, Seneca-Listy, "sofiin svět, malé dějiny filozofie,

bylo jich více...

byly jich spousty, ale v poslední době mě nejvíce zaujala Juliánova cesta aneb Putování s Mnichem, který prodal své ferrari

c. g. jung

Erich Fromm Masaryk Tolle Nietsche

Filosofii studuji, takže velice široké spektrum.

Halík: Co je bez chvění, není pevné Aristoteles: O duši ...

hodně, ale už je to dávno:-)

jaspers - otazka viny, platon - obrana sokrata, kriton; masaryk - ceska otazka

Je jich víc, např.: Feuerbach: Podstata křesťanství Tretera: Nástin dějin evropského myšlení Adorno, Horkheimer: Dialektika osvícenství Marx: Ekonomicko-filosofické rukopisy Marx: Německá ideologie Cohen: Iluze liberální spravedlnosti Taylor: Multikulturalismus_Zkoumání politiky uznání Beauvoir: Druhé pohlaví Burke: Úvahy o revoluci ve Francii Mises: Liberalismus Kuhn: Struktura vědeckých revolucí úryvky, kapitoly či články z řady jiných

Josef Zezulka - Bytí, Friedrich Nietzsche – Tak pravil Zarathuštra, Gustav Meyrink, Rabíndranáth Thákur

Jostein Gaarder: Sofiin svět, Platón, něco od TGM, Ekonomie dobra a zla od Sedláčka, filozofické podtexty jsou ladaskde , třeba i v Malém princi

Kant - Kritika čistého rozumu J.P.Sartre - Existencialismus je humanismus

Kant, Hegel, Nietzsche, Spinoza, Wittgenstein...

Karl Jaspers: Filosofická víra

Každá knížka je filozofická a v každé knížce je trocha filozofie, i když to autor třeba ani nezamýšlel.

Kousky z Platóna, kousky z oborů týkajících se filosofie matematiky a filosofie vědy obecně - Feyerabend, Popper,

lečení s andeli

Lyotard, marx, merton

Machiavelli - Vladař

meditace o první filosofii

mnoho (ke státnicím :-) ) - ale už je to jaksi dávno

Mýtus o Sisyfovi, Člověk revoltující, První a druhý sešit o existencialismu....

Několik publikací, které shrují celou filozofii, vše od Henri Bergsona, Davida Huma, Johna Locka

nepamatuji se

nepamatuji si nazev

nevzpomenu si

Nietzsche - Tak pravil Zarathustra, Ranní červánky, Geneaologie morálky Platon - Ecce homo, Obrana Sokratova

Nietzsche - Tak pravil Zarathustra, Sartre, Camus

Nietzsche, Osho, Sri NIsargadatta Maharadz, tituly si nepamatuji

obecnosti - Zadní schodiště filozofie, Azenbacher, Storig, Petříček Nietzsche: Tak pravil Zarathustra Buber: Obrazy dobra a zla, Já a Ty asi jich bylo víc, ale už je to před více než deseti lety a nepamatuju se

Pasáže z knih Kapitál, Kritika Gothajského programu, Anti Duhring

Platón - Obrana Sokratova, Kritón, Euthyfrón, Faidros; Camus - Mýtus o Sisyfovi; Nietzsche - Tak pravil Zarathustra; Krišnamurtí - Otázky o nemožném

Platón, Aristoteles, Nietzsche, Hérakleitos, Sofokles, Camus

Platon, Steiner, Kabelák, Lasenic, Zadrobílek, ...

pLATONA, aTISTOTELA, SENECU, jUNGA, sCHOPENAUREA, VÝCHODNÍ MISTRY

Platónoovy dialogy, Augustina Aurelia...

Platónovy dialogy Charmidés, Faidón, Faidros, Lysis, Symposion. Kierkegaard : Bázeň a chvění. Kant : Kritika praktického rozumu. Nietzsche: Soumrak model

Princ, Komunistické manifesto, úryvky Nietzscheho

rozne

Rozumět životu aneb Uvedení do filosofie (nejen) pro mladé

Různé, jako studijní texty v podstatě od antiky po současnost, ne všechny ale podrobně od začátku do konce.

různé, žádná není vyloženě významná

Sartre, Nietzsche, Pessoa...

Satanská bible, Malé úvahy o velkých věcech..

Sluneční stát

Sofiin svět povinné středoškolské texty a vš skripta (názvy si nepamatuji)

Sofiin svět

Sofiin svět - velmi dobré pro naprostého laika

Sofiin svět :-), úvod do filozofie, něco od dr. přibáně

Sofiin svět a něco povinného na seminář z Fil na VŠ (tuším že Sartra)

Sofiin svět od Josteina Gaardera

Sokol - Malá filosofie člověka Condrau - Freud a Heidegger Sofiin svět jinak spíše psychologické knihy, které na filozofii odkazují

Sokol Jan - člověk jako osoba Dialog s Platónovým Symposion Platón - Platónovy dialogy

Sókratés: přednášky z antické filosofie,Vzpomínky na Sókrata

Tajemství přitažlivosti srdce, Tajemství

Tak pravil Zarathustra, Cizinec, Citadela, atd.

tak pravil zaratushtra male dejiny filosofie -störig max steriner platon machiavelli

Theaitétos

Učebnice a pak ty co se prolínají se sociologií.

ústava

už si nepamatuji

Vyznání

zas tak dobrou paměť, abych všechny vyjmenovala, nemám, v poslední době se mi velmi líbila např. kniha Atheism, Morality and Meaning od Michaela Martina, jednoduchá a zábavná je kniha The Philosopher's Toolkit od Bagginiho a Fosla, zajímavé jsou knihy od autorů z doby osvícenství a pozdější...

Ze západní filosofie jsem stručně nahlédl

Zeď, Mor, Cizinec

Zeď, Radostná věda,

Zlomky predsokratovskych myslitelu, neco od Kierkegaarda, Hejdanka, Trojana, Platonovy dialogy, ruzne uvody do filosofie (Arzenbacher, Kratochvil, Michalek...), atd., atd.

žít či být Až na dno blahobytu Alchymista Malý princ

7. Kdo je podle Vás autorem myšlenky "...nic jiného než revoluce nemůže člověka osvobodit z útlaku a navrátit mu celistvost..."?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
marx2635,62 %17,81 %  
nevím1216,44 %8,22 %  
karel Marx912,33 %6,16 %  
Karl Marx34,11 %2,05 %  
Karl Marx?22,74 %1,37 %  
Marx?22,74 %1,37 %  
Karl Marx.11,37 %0,68 %  
roussaeu11,37 %0,68 %  
někdo jako Marx11,37 %0,68 %  
tipuju to na Marxe, nebo nějakého jeho následovníka11,37 %0,68 %  
ostatní odpovědi nevim, ale podle mě možná Marx ne? když už ho sem cpeš dole.
netusim
nevím - tipla bych V.I.Lenina :-)
K. Marx?
to zní jako Marx ;)
nfi
ROUSSEAU NEBO MARKX
nevím, možná Marx
Karel Mrax
-
Sartre
nevím, Marx?
robspierre
Lenin
1520,55 %10,27 % 

Graf

8. Souhlasíte s myšlenkou uvedenou výše (otázka č. 9)?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

Ani náhodou (násilí plodí pouze další násilí - změny je třeba dosáhnout skrze usilovnou práci na sobě sama)

ani ne. ale to se nedá takhle říct.

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Ano, ale záleží na tom, jak se bude ta revoluce chápat. Pokud jde o celistvost, cílem tam je překonat odcizení způsobené povahou současné společnosti (resp. produkčního/výrobního způsobu). Revoluce tak znamená v obecném smyslu zásadní transformaci, rozhodně nikoli nutně násilnou. Ale tady to je vytržené z kontextu.

Částečně. Jsou revoluce, které vedou z útlaku k ještě horšímu útlaku a celistvost jednotlivce je podřízena zájmu masy.

jestli myslíte otázku 7., tak nesouhlasím

Myslíte č. 7 ne 9... S revolucí nesouhlasím.

ne

ne

ne

Ne

ne

ne

ne

NE

Ne

ne

ne

ne

ne

Ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

NE

ne

ne

Ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

Ne tak docela, ale něco na tom je :)

Ne zcela a ne v uvedeném významu.

ne, je moc jednoduchá a obecná, jako ostatně celé Marxovo simplistické smýšlení

nesouhlasím

Nesouhlasím, mluvíme tady o člověku, tedy o jednom-jedincovi..

Nesprávně položená otázka. Myšlenka je vytržená z kontextu. Jakého útlaku (vykořisťovatelského, morálního, fyzického, psychického, ...)? Jaká revoluce (násilná, duševní, intelektuální, ...). Celistvost čeho (svobod, práv, duše, ...)?

netuším

nevím

Pokud člověk cítí útlak a z něho pramenící omezení vlastní celistvosti, pak je revoluce jedním z možných řešení.

působí vytržená z kontextu, záleží na výkladu pojmů útlak a celistvost, ale spíše nesouhlasím

Souhlasim, ale je treba aby si vsechny strany, ktere se o teto myslence chtějí bavit nejdříve ujasnily význam slova "revoluce". JInak já s ní ale souhlasím.

spíše ano

spíše ne

tezko rict, je to blabol nicnerikajici

V myšlení Marxe s tím nesouhlasím. Pokud ovšem budeme rozumět pojmu revoluce v jiném smyslu než Marx, pak se o tom dá dále diskutovat.

v podstatě ano

V podstatě ano.

zavisi od politickej situace

9. Slyšel/a jste někdy o filozofickém směru "pozitivismus"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
Ano6745,89 %45,89 %  
Ano, ale už si nic nepamatuji5436,99 %36,99 %  
Ne1510,27 %10,27 %  
Nevím106,85 %6,85 %  

Graf

10. Pojem "pozitivismus" znamená:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
poznání na základě ověřených faktů9263,01 %63,01 %  
vnímat život pozitivně a s úsměvem3523,97 %23,97 %  
směr 20. století podporující globalizaci a industrializaci128,22 %8,22 %  
hnutí křesťanských filozofů proti světovým válkám74,79 %4,79 %  

Graf

11. Co si myslíte o přínosu Karla Marxe pro filozofii, potažmo společnost?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

-

-

-

---

? kdo to je?

??

...

...

"spravedlnost"

ano

Asi jeho prvotní záměr nebyl natolik špatný. Spíše naopak. Ale lidé nejsou dokonalí a nedokáží nikdy vytvořit dokonalou společnost bez sociálních rozdílů

averze

Bohuzel netusim..

bol jedným zo zakladateľov

Byl to jak filosof, tak i významný pro sociologii, byl to zakladatelem teorie Marxismu. V historii hodně znamenal.

Byl to největší myslitel ve společenských vědách.

byl zlomovým filozofem pro vývoj filozofie jako vědy

Co si myslím o tom, co psal Marx, nebo o tom, co z něj použili komunisti? Marxův přínos pro filosofii a společnost je rozhodně nemalý, poněvadž ovlivnil myšlení lidí na dvě století (a dosud ovlivňuje) ve všech možných oborech. Hodnotit ho plusy nebo minusy se nedá, protože bez něj by dnešní společnost dost možná vypadala naprosto jinak. je pak otázkou, jestli lépe, nebo hůře.

hodně přínosný

Hodně se mýlil

I sebelepší myšlenku lze zneužít

Identifikování ideologie jako nástroje útlaku posunul společenský vývoj

inspirace ostatních

inspiroval fašišsty

Jako filosof ukázal nový směr, který měl ve své době platnost. Přínos pro společnost vnímám v 19. století jako positivní, pobídku k zájmu o věci veřejné, ať je člověk příslušníkem kterékoliv vrstvy. Období marxisticko-leninské praxe snížilo (nebo se o to silně snažilo) úrověň kultury v zemích východního bloku, což vnímám silně negativně, ale nepřičítám to pouze Karlu Marxovi.

Jako idealistické dílo představuje všeobecně spravedlivý řád.

je to dobře

jeden z filosofů, s velkým politickým dopadem

jeho filozofie ovlivnila téměř celé 20 století a jistě ucelovala myšlenky tehdejší doby

Jeho hypotéza je teoreticky zajímavá, ale neaplikovatelná ve světě, jelikož lidé na jeho nároky nikdy nepřistoupí a nezmění se k jeho obrazu. Nevzdají se dobrovolně majetku ve prospěch všech. Pokud by zůstal u teorie a nechtěl to převést i do praxe, pak bych neměl problém. Zamyšlení je to dobré. Ovšem obraz dějin byl pokusem o převedení do praxe zásadně poznamenán a to ne v dobrém smyslu. Díky němu ale filosofie také postoupila dál, jelikož to je další krok v dějinách metafysiky.

jeho myšlenky byly zneužity

Jeho myšlenky ovlivnily řadu levicových hnutí, jejichž působení v současné společnosti vnímám pozitivně.

Jeho přínos je ten, že se proti němu v pozdější době mnoho filozofů vymezovalo.

Karla Marxe považuji za folosofa, který dle mě zcela promyšleně počítal s lidským faktorem, dle mého muže selhání lidského faktorů spíše opomněl. Přínost pro společnost je nesporný, byť se neosvědčil, alespoň se ukázalo, že Marx a jeho následovníci v praxi dlouhodobě nefungují.

Kdyby byl pochopen lépe a brán s nadhledem, mohl by i v praxi přinést něco dobrého. Takhle je jen zdiskreditovaný komunismem podobně jako Nietzsche nacismem.

klíčový pro filozofii 19. století, dnešní diskurz je už ale posunutý zcela jinam

krásná idea, ale nepoužitelná

Marx a Engels přinesli hodně pro společnost.Jejich filozofie je mě blízká.

marx a engels?

Marx je přeceňován. Například Kapitál je sice dílo rozsáhlé, ale myšlenkově prázdné. Používá pojmy, aniž by uvedl jejich definici, uváděné výroky si navzájem ve svých důsledcích odporují, apod.

marx na hrad

Marxovo dílo je z určitého pohledu poměrně banální, nicméně vzhledem k tomu, že je stále hojně citováno a vyučováno, jeho přínos bude nejspíš nezpochybnitelný.

měl dobrý přístup k přínosu filozofii

Moc jsem se tímto člověkem nazobírala, ale podle toho co si pamatuji si myslím, že jeho přinos byl docela velky.

možná rozšířil diskuzi o sociální spravedlnosti, rovnosti

Možná své teorie nemyslel špatně, ale to co z toho vzniklo! Už bych se ke komunismu vrátit nechtěla..

MYSLIM SI ŽE JEHO MYŠLENKA BYLA ZCESTNA A NEZOHLED´BNOVALA ASPEKTY LIDSKÉ PŘIROZENOSTI A POTLAČOVALA LIDSKOU PŘIROZENOST

Myšlenka dobrá, dobrý filozof. Asi sám netušil, jak bude interpretován.

myšlenky přínosné,jen jako většina joiných.snadno zneužitelné

Na jeho teorii o třídních konfliktech něco bylo. Jen nedomyslel, že lidé jsou ve své podstatě příliš individualističtí, než aby jeho myšlenka mohla fungovat. Přínos je velký především v myšlence nesobeckosti - i když nejspíš není reálně praktikovatená

něco udělal dobře, něco bylo zneužité, něco dost zpackal.

Negativní

negativní důsledky jeho vlivu bohužel převážily nad těmi pozivitními

negativní přínos

nějaký určitě byl

Nejsem studentem Marxe, nezdá se mi však, že by na poli filosofie měl mnoho nových či přínosných myšlenek (dialektický materialismus v podstatě okopírován od Feuerbacha, chápu-li správně). Na polích sociologie, ekonomie a politologie byla Marxova práce pravděpodobně přínosnější, přesto je mi však vnitřně nesympatická svou agresivitou, třídní štvavostí a vůbec násilností.

nemam cas psat tu romany

nemám názor

nemám názor

nemám názor

Nenazvala bych to přínosem.

netuším

nevim

nevím

nevim

nevím

nevím

nevím

nevím

nevím

nevím

nevím

nevim

nevim

nevím co si mám o přínosu pana Marxe myslet

nevím, jestli to byl zrovna PŘÍNOS, ale ovlivnění výrazné

nevím, neznám

neznam

Neznám ji velmi dobře..

nic

nic

nic

nic

nic

NIC

Nic

nic

NIc

nic

Nic

nic

nic

nic

Nic

nic

nic - jenom to, že jeho práce "zprofanovali" komunisti

Nic dobrého

nic jsem od něj nečetla, měl určitý význam, spíše vyznačil slepou uličku

Nic moc. V určitých základních věcech měl pravdu, ale z toho, co o jeho díle vím, byly některé jeho závěry chybné. Nepovažuji ho za nějak zvláště přínosného.

nic neřeším to

Nic pozitivního

nic speciálního si nemyslím, jeho názory považuji za prostou součást vývoje filozofie

Nic určitého

Nic, jelikoz jeho filozofii neznam.

nic, nevim

No přinesl toho dost.

Podle mě, začal s vytvářením období, které bylo pro společnost důležité, ale už jsme za tím.

Podle mne dobře zmapoval společnost jako sociální jevy, které jsou stále konfilikty protikladů.

Pokoušet se měnit jakkoli třeba i dobře míněné filosofické ideje v sociální realitu je zlo.

Pokud jsou jeho myšlenky brány jako filozofický směr, tak nemám nic proti. Filozoficky bádat může každý. Nicméně pokud jsou jeho teze uváděny v život, tak už je to větší problém. Jelikož vychází z nereálných základů, tak to nikdy nemůže dobře dopadnout.

Pokud se vzpomínám, tak Marx byl daleko lepší, než co z něj Lenin vybral ..

pokud vím tak má něco společného se sociologii- jednou z teorii

Položil základy komunismu, který byl poté zneužit v negativním smyslu, takže jeho přínos je vlastně negativní.

Pro filozofii určitě něco přinesl, pro společnost hlavně poučení.

Příjemný idealista.

přinesl určité nové myšlenky

přínos pro společnost - přivedl svět do slepé uličky rovnostářství, průměrnosti a kolektivismu

radikalizace, mnoho nepříznivých následků

Rozhodně měl názory, které ovlivnili myšlení mnoha vědců (není myšleno ve špatném). Vliv na společnost má dvojí, podle interpretace - 1) politická interpretace ve smyslu revoluce jako možnosti obnovit přirozený stav lidstva, 2) sociologicko-ekonomická interpretace jako materiálistické pojetí života člověka a společnosti.

rozhodně ovlivnil smýšlení ve 20. století

rozhodně přínos měl

rozhodně ti, kdo jeho myšlenky rozpracovali, podstatně zahýbali světem a společností

Rozhodně zajímavá je myšlenka nutnosti zkoumat člověka celistvě, tedy ne abstraktně, ale v souvislosti jeho prostředí, práci.

samozřejmě zásadní, soudě dle historie 20. století. Otázká je, zda byl přínos zásadní.

tak myšlenky pěkné, vzešlé z doby a zkušenosti nejen Marxova národa, jen snadno zneužitelné, jak se později ukázalo.

To je na dlouhé povídání. Ale podle mne je Marx jeden z nejvýznamnějších myslitelů v dějinách, výrazně obohatil filosofii, sociologii, ekonomii a další společenskovědní a humanitní obory. Samozřejmě se stejně jako všichni ostatní v něčem mýlil, ale to už patří k věci, jestliže někdo vytváří zcela nový teoretický přístup. Bohužel také často překrucovaný a špatně pochopený a jeho jménem, avšak v rozporu s jeho myšlenkami se děla řada špatných věcí. Někdo si z jeho teorie dělal náboženství, pro někoho to je ztělesněné zlo, ale málokdo ho dnes u nás čte, aby pochopil, o co vlastně šlo - tedy že jeho cíl byla skutečná svoboda všech lidí. Ne nadarmo Marx jednou prohlásil, že není marxista.

určitě byly jeho názory přínosné, jen špatně vysvětlené, nebo spíš jinak pochopené

určitě jako každá osobnost se ve společnosti nějak "zapsal"

určitě ji ovlivnil, dnes jeho myšlenky vnímáme jako něco, co již nechceme zažít...

v díle KAPITÁL předběhl dobu, jeho vize se vyplnila dokonale.

v té době jistě důležité učení, zapadlo dobře do tehdejších podmínek ale nestudovala jsem ho podrobně, tak nevím

Ve spojení Marx a Engels je můj pocit značně rozpačitý. Samotný Marx své myšlenky asi nemyslel úplně špatně, spíš si některé myšlenky někteří vyložili jinak.

Ve své době přišel s cela novým pohledem na společnost, v dnešní době je, podle mého názoru, neaplikovatelný. V rámci filozofie to byl jistě přínos, stejně jako každý filozof má i Marx něco do sebe.

Ve svých důsledcích není příliš kladný, ale Marx za to asi nemůže. Stěží se k tomu mohu vyjádřit, nečetla jsem Kapitál a nestudovala m.-l.

velký přínos pro dělnické hnutí

velký přínos, nové myšlenky

Vůbec nic.

Vyznamny filosof

významný, ale v našem prostředí nekriticky přijímaný nebo odsuzovaný

xxx

z jeho učení vychází komunismus, který je dle mého názoru absolutně neproveditelný v praxi

z teoretického hlediska mělo jeho myšlení přínos, bohužel bylo využito nesprávným způsobem a vedlo ke katastrofickým následkům

zásadní myšlenka, která ovlivnila svět zcela nevratným způsobem

že byl zcela překroucen a demagogizován komunisty

Že to měl v hlavě pomotaný

12. Vidíte nějaký rozdíl mezi marxismem a marxismem-leninismem?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Anootázka č. 13, Neotázka č. 14].

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
Ne7954,11 %54,11 %  
Ano6745,89 %45,89 %  

Graf

13. V čem vidíte odlišnosti mezi marxismem a marxismem-leninismem?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

...

Čistě intuitivně.....marxismus-leninismus bych očekávala, že bude marxismus dohnaný Leninem ad absurdum.

demagogie

filosofie × politická ideologie

idealismus vs. fašismus

Jde o oficiální stranickou filozofii, představenou Stalinem, využívá názory Marxe a Lenina, který považoval svoji revoluci a vize světa za variantu marxismu ve světě imperialismu.

Lenin byl holt politik - všchno shrabat pod sebe a pak se uvidí, jak to přerozdělím. MArx to celý viděl víc teoreticky a tak to fungovalo jako každá teorie - hezky pěkně, bez tření(c).

leninismus aplikoval marxismus na konkrétní politickou situaci a stal se oficiální ideologií SSSR

Leninismus je účelová ideologie.

leninismus využíval marxismus pro své účely

m-l vnímám jako rozpacování m do praktických aplikací, ale popravdě o tom moc nevím

M.-l. je rozšířená, praktičtěji aplikovatelná forma, jejíž aplikace má tragické důsledky a je nereálná.

marx - obecně sociální, marxlen - politicko-ekonomický

Marx byl (šílený) idealista, Lenin zločinec

marx-lenin už je aplikace marxe do reálu

Marx.-leninismus mi přijde mnohem dogmatičtější.

marxismus - Kapitál, ekonom.dílo, ideální společnost marxismus-leninismus - nepochopený, zmanipulovaný, k absurditě dohnaný marx.

Marxismus - pojetí společnosti u Marxe a jeho následovníků (vnitřně velmi různorodý), marxismus-leninismus - oficiální ideologie východoevropských režimů před rokem 1989 (velmi dogmatický) obsahový rozdíl: Marxismus - emancipační teorie, hlavně u raného Marxe důraz i na jednotlivce, M-L - politický projekt, důraz na vedoucí roli komunistické strany (to u Marxe nebylo), více autoritářství

marxismus jako filozofický směr 19. stol., marxismus-leninismus diskuzi nepřipouštějící nauka tvářící se jako teoretický podklad levicové diktatury

Marxismus je čistě teoretická filozofie, marxismus-leninismus je aplikovaný na specifickou situaci a více praktický.

Marxismus je filosofický směr, marxismus-leninismus ideologická doktrína. Marxismus-leninismus měl možnost se projevit v praxi, byl dovedený dál a rozšířený na další složky kultury (nejen majetkové vlastnictví, ale i vzdělání, umění).

Marxismus je filozofický směr založený na úvahách K.Marxe, M-L je Stalinem uměle vytvořený politický koncept

Marxismus je filozofování, marxismus-leninismus je ideologie sloužící k potlačení svobody jednotlivců.

marxismus je původní filozofie, kdežto M-L je víceméně Marx znásilněný k zisku legitimace pro režim v SSSR a východním bloku

Marxismus je typický základ pro komunismus. Marxismus leninismus je více liberální a ne tak nekompromisní.

MARXISMUS JE UTOPICKÝ, MÉNĚ POLITICKÝ

marxismus je více teoretický

Marxismus leninismus je samostatná ideologie.I když myšlenka dobrá ,zneužita,jako skoro vše co známe z historie.

Marxismus má celosvětový význam, M-L pro střední a východní evropu

Marxismus prosazoval zájmy nižších společenských tříd před zájmy buržoazie a aristokracie, které dělnickou třídu zotročovaly. Marxismus-leninismus vedl k zotročení buržoazie a aristokracie dělnickou třínou...

Marxismus předpokládal vznik socialismu ve vyspělé buržoazně demokratické zemi.

marxismus přizpůsobený a okleštěný , rozvinuté jen určité části vyhovující dané skupině-marxismus -leninismus

marxismus-leninismus je aplikovaný směr, který se ukázal jako nesmyslný

Marxismus-leninismus je marxismus uplatněný v praxi, adaptovaný na podmínky zaostalého Ruska a v jistém smyslu podkopávající marxistické ideologické základy (Leninův NEP, předávání půdy bezzemkům - soukromý majetek atd.¨)

marxismus-leninismus je političtější

Marxismus-leninismus je upravený marxismus, v jistém smyslu zvrácený a předělaný na využití pro masy lidí. Je to už jiné myšlení, než Marxovo.

marxismus-leninismus je zneužití myšlenek marxismu

Marxismus-leninismus je zvrácená praxe marxismu.

marxismus-leninismus mi přijde radikálnější

marxismus-leninismus podává mwrxovu terii jednostranně komunisticky zaměřenou

Marxismus-leninismus přišel později, je více zpolitizovaný

Marxismus-leninismus snad ani nelze nazvat filosofickým směrem, velice se odcizil od marxova učení.

marxismus-leninismus už je přehnaný a utažený za vlasy

Marxismus-mluví o tom, že třídy rozdělují společnost, která má pak potřebu změnit skutečnosti-revoluce.

marxizmus je ideológia zameraná na materiálno marxiszmus-leninizmus je zameraný na nastolenie diktatúry proleteriátu

marxizmus- leninizmus je prispusobeny socialisticke spolecnosti

Marxleninismus je obyčejná politická ideologie proletariátu.

Myslím, že leninismem byl původní smysl změněn ve směru, kterým změněn neměl být

Myslím, že marxismus je obecnější filozofický směr, zatímco leninimus je styl vedení státu, který má původ v Rusku.

myšlení

Na otázku číslo 12. odpovídám 'nevím', o marxismus se nezajímám

nemam cas psat tu romany

neumím napsat konkrétněji

nevim

nevim

nevim

Nevim. Ale Marx nezabíjel lidi, myslím.

nic

pojetím

Rozdíl vidím v tom, že Lenin měl zprvu dobré myšlenky. Ale tak vlastně to měl pravděpodobně i Marx, nevím. Každopádně rozdíl tam určitě bude.

v demagogii?

v násilí a útlaku

v pohledu na reálné uskutečnění původní myšlenky

ve slově leninismus a v leninově přístupu

ve směru

Viz výše - marxismus jako teoretický koncept ekonomicko-sociologický, m-l jako praktický koncept politický

xxx

14. Co se Vám vybaví jako první, když se řekne "Friedrich Nietzsche"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí (min. 1).

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
novopozitivismus5739,04 %39,04 %  
nacismus5537,67 %37,67 %  
iracionalismus4732,19 %32,19 %  
tomismus64,11 %4,11 %  

Graf

15. Jak získal F. Nietzsche přezdívku "filozof s kladivem"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
rozbíjel staré hodnoty filozofie9162,33 %62,33 %  
kladivo bylo symbolem vzdoru v jeho knihách4832,88 %32,88 %  
často se inspiroval knihou "Kladivo na čarodějnice"42,74 %2,74 %  
chodil s kladivem32,05 %2,05 %  

Graf

16. "Pravdivé je to, co se osvědčuje svými praktickými důsledky." je teze typická pro:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
pragmatismu12484,93 %84,93 %  
osvícenství138,9 %8,9 %  
new age64,11 %4,11 %  
deismu32,05 %2,05 %  

Graf

17. Čím se zabývá směr fenomenologie?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
zkoumá jevy (fenomény), které vnímáme11478,08 %78,08 %  
zkoumá postmoderní směry filozofie2215,07 %15,07 %  
zkoumá slavné osobnosti - fenomény64,11 %4,11 %  
zkoumá křesťanskou morálku42,74 %2,74 %  

Graf

18. O co se zasloužil prostějovský rodák Edmund Husserl?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
položil základy fenomenologie10370,55 %70,55 %  
byl žákem Jana Patočky a rozvíjel jeho teorie1913,01 %13,01 %  
založil Vídeňský kroužek138,9 %8,9 %  
sepsal stěžejní dílo neomarxismu117,53 %7,53 %  

Graf

19. Znáte filozofický směr existencialismus?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Anootázka č. 20, Neotázka č. 23].

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
Ano9665,75 %65,75 %  
Ne5034,25 %34,25 %  

Graf

20. Znáte díla existencialistů např. J. P. Sartra, A. Camuse, K. Jasperse ad. ?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Anootázka č. 21, Neotázka č. 23].

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
Ano5860,42 %39,73 %  
Ne3839,58 %26,03 %  

Graf

21. Název knihy nebo autor díla, které jste četli (nebo znáte):

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
cizinec36 %2,05 %  
Hnus24 %1,37 %  
sartre - cizinec12 %0,68 %  
nečetla, ale znám Krále Krysu od Camuse (i když názvem si nejsem jistá)12 %0,68 %  
Cizinec, Nevolnost, Zeď12 %0,68 %  
cizinec, zeď, mouchy, nevolnost, peklo jsou ti druzí...12 %0,68 %  
Zeď - Sartre, Cizinec - Camus, Mor - Camus, The Guest - Camus12 %0,68 %  
Camus - Cizinec, Mýtus o Sisyfovi; Sartre - New York, the Colonial City, Nevolnost; Jaspers - Filosofie 1-3. Poznámka k otázce 22. - něco vnímám stejně, něco ne. Příště prosím větší škálu odpovědí!12 %0,68 %  
Filosofická víra (Jaspers)12 %0,68 %  
Viz výše, Satre: Nevolnost, Jaspers: Otázka viny.12 %0,68 %  
ostatní odpovědi Nevolnost, Zeď, Cizinec
Bytí a nicota (nečetla jsem)
camus, cizinec
stolicky, mor, cakanie na godota
Zeď, Nevolnost - Sartre; Cizinec - Camus
Camus: Mýtus o Sisyfovi, Cizinec; Sartre: Mouchy, S vyloučením veřejnosti
Je jich hodně, znám, ale nečetl jsem: Sartre: Bytí a nicota, Kritika dialektického rozumu; Camus: Člověk revoltující,; Jaspers: Otázka viny, Všeobecná psychopatologie
Camus - Cizinec
hnus, cizinec
nevím
Bytí a Nicota, Mýtus o Sysyfovi.
Sartre - Nevolnost, Zeď; Dostojevskij - Zápisky z podzemí; Camus - Mýtus o Sisyfovi, Exil a království, Cizinec, Mor, Pád; co jsem nečetl, nezmiňuji
Bytí a nicota
cizinec, zeď, mor
Zeď (Sartre)
Nevolnost, Slova
Pěna dní (Camus)
cizinec, mor
Albet Camus, Cizinec
J.P. Sartre - Existencialismus je humanismus
Zeď J.P. Sarter
A. Camus: Cizinec
ŠTASTNÁ SMRT, CIZINEC OD CAMUSE
Camus - Mor
Sartre (Duch něco....), Jaspers - pojednání o vině, Camus - něco s cizincem (názvy si nepamatuji) :-)
Sartre: Nevolnost, Zeď Camus: Cizinec, Mor, Jaspers: Otázka viny, Simone de Beauvoir:Krev těch druhých
A.Camus - Mor
Bytí a nicota, Zeď, Mýtus o Sisyfovi
sartre, camus
Zeď
Sysifos, Cizinec
Sartre: Peklo jsou ti druzí, Camus: Cizinec
Bytí a nicota, Cizinec
Nahý oběd (? ), Cizinec
Bytí a nicota, Filozofie existence
Cizinec, Pád...
3774 %25,34 % 

Graf

22. Souhlasíte s myšlenkami existencialistů? Vnímáte svět stejně?

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano” a „ne”.

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
ne4170,69 %28,08 %  
ano1729,31 %11,64 %  

Graf

23. Jak chápete pojem "existencialismus"?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

...

...

...

bytí člověka ve světě a jeho poznání je limitováno člověkem samým

bytí, čas, neustálá nutnost volby..

bytstvo

ČLOVĚK - JEDINEC

Člověk není v rozhodování svobodný, musí volit.

Člověk žije v určitých podmínkách a po smrti není nic.

Dulezitost ziti

existence-bytíčůpvěka jako hlaví fenomén,nelze ho jen tak stvořit,nic není jistotou

existencia je to, čo sa nám odhaľuje v našej existencii /jestvovaní,bytí/

fil směr, který se zabýval bytím člověka - a tím, jak mohl člověk ovlivnit svůj život v návaznosti na prostředí a čas, ve kterém žije

filosofie existence

filosofie o nelehkém údělu bytí

filozofický směr

filozofický směr, který se zabývá otázkami aktuální pro každého člověka v každé době: svoboda, zodpovědnost, vztah k sobě, vztah k ostatním, smysl života

filozofie existence.. zda věci jsou skutečné, nebo jsou pouze v naší mysli

jako poněkud zoufalé vnímání světa

každý je odpovědný za svůj život

moc ho nechápu :-)

Možná je to ten pocit, kdy si člověk uvědomí, že.....

nauka o smyslu života

něco co skutečně existuje

Není jednotný názor já jej chápu jako ateismus.

nevím

nevím

Nevim

nevim

nijak

po první světové válce - směr zaměřený na filosofii existence

Pro mě je to značeně pesimisticky založený směr o konečnosti lidského bytí.

resi byti cloveka

rozebírá smysl života

směr zabývající se samotným bytím

soustředí se na člověka, jeho existenci, možná na smysl života, víc nevím

Takové bídné žití :)

vzťah k životu

zabývání se významem života a konání v jeho průběhu

znám hlavně pojem, obsah už bych s jistotou nespecifikovala

24. Souhlasíte s tezí, že je zbytečné dávat životu smysl, když je konečný?

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano” a „ne”.

OdpověďPočetLokálněGlobálněAkce
ne13391,1 %91,1 %  
ano138,9 %8,9 %  

Graf


(placená inzerce)

SEGMENTACE RESPONDENTŮ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ BETA

Pomocí tohoto nástroje můžete získat přepočítané výsledky pro jednotlivé segmenty respondentů a zjistit, zda se odpovědi určitého segmentu respondentů liší od „průměrného” respondenta. Funkce je v tomto momentě v testovacím režimu a zcela bez záruky, nepoužívejte ji jako jedinou metodu pro vyhodnocení hypotéz!

Metodická část této funkce se teprve připravuje, časem přibude podpora také pro chybějící typy otázek. V případě, že objevíte nějakou chybu, neváhejte mě kontaktovat.

Segmentační otázka č. 1
Segmentační otázka č. 2
Segmentační otázka č. 3

Analýza zajímavých souvislostí a závislostí (DZD)5

Byly nalezeny zajímavé souvislosti u 3 otázek.

Upozornění: V případě, že se Vám u otázky zobrazuje pouze jedna odpověď, nejedná se patrně o žádná senzační zjištění. Při interpretaci výsledků se vždy řiďte také výsledky uvedenými výše - pokud určitou odpověď zvolila většina lidí, nejsou zjištění zajímavá (např. pokud je věk 90% respondentů v rozmezí 15 - 25 lety, jsou veškeré závislosti k této odpovědi prakticky bezcenné).

Tip: Vysvětlení této funkce i s příklady naleznete v nápovědě

5. Četl/a jste nějaké knihy pojednávající o filozofii?

  • odpověď Ano:
    • 2x vetší pravděpodobnost při odpovědi marx na otázku 7. Kdo je podle Vás autorem myšlenky "...nic jiného než revoluce nemůže člověka osvobodit z útlaku a navrátit mu celistvost..."?
    • 2x vetší pravděpodobnost při odpovědi nevím na otázku 7. Kdo je podle Vás autorem myšlenky "...nic jiného než revoluce nemůže člověka osvobodit z útlaku a navrátit mu celistvost..."?
    • 2x vetší pravděpodobnost při odpovědi ano na otázku 8. Souhlasíte s myšlenkou uvedenou výše (otázka č. 9)?
    • zobrazit další souvislosti
    • 2x vetší pravděpodobnost při odpovědi ne na otázku 8. Souhlasíte s myšlenkou uvedenou výše (otázka č. 9)?

19. Znáte filozofický směr existencialismus?

  • odpověď Ano:
    • 1.5x vetší pravděpodobnost při odpovědi Ano na otázku 20. Znáte díla existencialistů např. J. P. Sartra, A. Camuse, K. Jasperse ad. ?
    • 1.5x vetší pravděpodobnost při odpovědi ano na otázku 22. Souhlasíte s myšlenkami existencialistů? Vnímáte svět stejně?
    • 1.5x vetší pravděpodobnost při odpovědi ne na otázku 22. Souhlasíte s myšlenkami existencialistů? Vnímáte svět stejně?

20. Znáte díla existencialistů např. J. P. Sartra, A. Camuse, K. Jasperse ad. ?

  • odpověď Ano:
    • 2.5x vetší pravděpodobnost při odpovědi ano na otázku 22. Souhlasíte s myšlenkami existencialistů? Vnímáte svět stejně?
    • 2.5x vetší pravděpodobnost při odpovědi ne na otázku 22. Souhlasíte s myšlenkami existencialistů? Vnímáte svět stejně?

Zjišťování závislostí odpovědí

Pomocí této funkce můžete analyzovat vztahy mezi různými odpověďmi. V části A vždy vyberte jeden výrok (odpověď na určitou otázku), který Vás zajímá. V části B poté zaškrtněte odpovědi, u kterých předpokládáte, že by mohly mít nějakou souvislost s odpovědí z části A. Po stisku tlačítka Analyzovat na konci formuláře se dozvíte sílu závislosti A na B.

Tip: Delší vysvětlení i s příklady naleznete v nápovědě

A) VYBERTE ODPOVĚĎ (VÝROK), KTERÁ VÁS ZAJÍMÁ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky tyto výroky sloučíte (logická spojka NEBO), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek docílíte vytvoření kombinovaného výroku (logická spojka A).

1. Věk:

2. Nejvyšší dosažené vzdělání:

3. Zajímáte se o filozofii?

5. Četl/a jste nějaké knihy pojednávající o filozofii?

7. Kdo je podle Vás autorem myšlenky "...nic jiného než revoluce nemůže člověka osvobodit z útlaku a navrátit mu celistvost..."?

8. Souhlasíte s myšlenkou uvedenou výše (otázka č. 9)?

9. Slyšel/a jste někdy o filozofickém směru "pozitivismus"?

10. Pojem "pozitivismus" znamená:

11. Co si myslíte o přínosu Karla Marxe pro filozofii, potažmo společnost?

12. Vidíte nějaký rozdíl mezi marxismem a marxismem-leninismem?

14. Co se Vám vybaví jako první, když se řekne "Friedrich Nietzsche"?

15. Jak získal F. Nietzsche přezdívku "filozof s kladivem"?

16. "Pravdivé je to, co se osvědčuje svými praktickými důsledky." je teze typická pro:

17. Čím se zabývá směr fenomenologie?

18. O co se zasloužil prostějovský rodák Edmund Husserl?

19. Znáte filozofický směr existencialismus?

20. Znáte díla existencialistů např. J. P. Sartra, A. Camuse, K. Jasperse ad. ?

22. Souhlasíte s myšlenkami existencialistů? Vnímáte svět stejně?

23. Jak chápete pojem "existencialismus"?

24. Souhlasíte s tezí, že je zbytečné dávat životu smysl, když je konečný?

B) DEFINUJTE SKUPINU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ ODPOVĚDÍ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky skupinu respondentů rozšíříte (podskupiny respondentů budou sloučeny), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek skupinu zúžíte (použije se podskupina respondentů vyhovující všem otázkám).

1. Věk:

2. Nejvyšší dosažené vzdělání:

3. Zajímáte se o filozofii?

5. Četl/a jste nějaké knihy pojednávající o filozofii?

7. Kdo je podle Vás autorem myšlenky "...nic jiného než revoluce nemůže člověka osvobodit z útlaku a navrátit mu celistvost..."?

8. Souhlasíte s myšlenkou uvedenou výše (otázka č. 9)?

9. Slyšel/a jste někdy o filozofickém směru "pozitivismus"?

10. Pojem "pozitivismus" znamená:

11. Co si myslíte o přínosu Karla Marxe pro filozofii, potažmo společnost?

12. Vidíte nějaký rozdíl mezi marxismem a marxismem-leninismem?

14. Co se Vám vybaví jako první, když se řekne "Friedrich Nietzsche"?

15. Jak získal F. Nietzsche přezdívku "filozof s kladivem"?

16. "Pravdivé je to, co se osvědčuje svými praktickými důsledky." je teze typická pro:

17. Čím se zabývá směr fenomenologie?

18. O co se zasloužil prostějovský rodák Edmund Husserl?

19. Znáte filozofický směr existencialismus?

20. Znáte díla existencialistů např. J. P. Sartra, A. Camuse, K. Jasperse ad. ?

22. Souhlasíte s myšlenkami existencialistů? Vnímáte svět stejně?

23. Jak chápete pojem "existencialismus"?

24. Souhlasíte s tezí, že je zbytečné dávat životu smysl, když je konečný?

C) KLEPNUTÍM NA TLAČÍTKO SPUSŤTE ANALÝZU ZÁVISLOSTI

Analýza Vám řekne, zda má Vaše definice skupiny respondentů nějaký vliv na Vámi vybraný výrok.

Zdroje respondentů

Níže uvedený seznam obsahuje odkazy na nejvýznamnější stránky, ze kterých přišli respondenti (dle refereru):

Z bezpečnostních důvodů nejsou zobrazeny kompletní adresy, ze kterých uživatelé přišli, ani minoritní zdroje respondentů. V případě následování odkazu z outlooku, icq nebo použití firewallu obvykle není možné zdroj zjistit. Jedná se o statistiku návštěvnosti dotazníku, nikoli jeho úspěšného odeslání (z různých zdrojů mohla být úspěšnost vyplnění dotazníku různá). Údaje tedy mohou sloužit pouze pro velmi hrubou orientaci.

Citace

Brádlerová, A.Filozofie, filozofické směry 19. a 20. století (výsledky průzkumu), 2012. Dostupné online na http://filozofie-filozoficke-smery.vyplnto.cz.

Licence Creative Commons   Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko

Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.