Potřebují církve v ČR reformovat?

Asi dáno výchovou v logický svět, s jasnými fyzikálními zákony.

az uvidim boha, zmenim nazor. az uvidim, ze dobro je po zasluze dobrej odmeneno a zlo zlem potrestano, budu v to verit..

bůh neexistuje, je to blbost, kterou si někdo někdy vymyslel a pár tupců tomu věří....

Myslím si, že lidé si svůj osud určují sami vlastními rozhodnutími. Občas mi přijde, že vlastní neúspěchy a špatná rozhodnutí lidé svalují na Boha, karmu, osud... Přijde mi, že se tak lidé snaží svalit vinu za svá špatná rozhodnutí na vyšší moc a zbavit se tak aspoň pro svůj lepší pocit zodpovědnosti.

Myslím, že otázka není dobře položena. Věřím v existenci zákonů - přírodních, fyzikálních apod. Nelze to přirovnávat ke karmě, osudu apod. Nelze nevěřit v nic (stějně jako věřit v nic).

nemám důvod věřit v jakoukoliv entitu stojící mimo jedince, každý člověk je plně zodpovědný za své jednání

Nemám potřebu v něco věřit, spoléhám na sebe.

nic božského neexistuje

osobne beru otazku viry jako alibismus, neschopnost vyrovnat se se svymi ciny

Proč bych vůbec v "Něco" věřit měla? Věřila jsem na spoustu věcí, které mi ale nic nepřinášely, spíš mě obíraly o čas a peníze.

Protože mi přijde, že vše má svůj systém a smysl a nepotřebuje ta příroda a podobně ke svému chodu jakoukoli vyšší moc!

protože si jednoduše myslím, že můj život nic neovládá, ani nelinkuje, že nic není předem dané a že se můžu svobodně rozhodnout a za svá rozhodnutí si ponesu následky. Protože prostě nevěřím, že po smrti je život. A protože prostě nevěřím, že všechno co známe vzniklo tím, že bůh stvořil nebe a zemi :)

V zadnem pripade neverim v zadna bozstva jakehokoli druhu, ve stvoreni, v nejaky raj, ze ktereho uz lide pry jednou byli vyhozeni - to by se to taky mohlo opakovat, v to, ze clovek je omezen: kde clovek konci, buh zacina???? no to snad ne: podle me lidska mysl je neomezena, prostor je informace a informace jsou prostor. Bozstva jsou vymysly lidi, tak jako se dnes divame na bozstva Azteku a Mezopotamie, tak se za dva tisice let budou lide divat na islam a krestanstvi.

Věci se dějí z racionálních důvodů.

Zatím si cestu k bohu hledám.

Životní zkušenosti! Opakující se stále dokola..

1) Zatratil pohrdání ostatními a představu, že daná církev je jediná pravá, 2) že její věrouky jsou "jedinou zjevenou pravdou" a 3) že její výklad morálních zásad a pravidel je jedinou správnou morálkou a kdo jim nevyhovuje, je v "Boží nepřízni". 4) Zavedl systém, při kterém by bylo možno odborně a nestranně podrobovat jednotlivé věrouky diskuzi a systém, který by umožnil nové pohledy a argumenty postupně začleňovat do oficiální věrouky. 5) Zavedl poctivé pravdivé a úplné informavání věřicích o majetkové a finanční situaci církve - nebo alespoň zajistit bezproblémový přístup k těmto informacím. 6 ) Tam, kde to není, zavedl (a vyvíjel!) jasně stanovené podmínky pro kariérní postup a možnost kontroly kterýmkoliv věřícím jejich nestranného uplatňování. 7) Umožnil stálý rozvoj osobnosti - získáváním nových pohledů, názorů a zkušeností konfrontací při střetech s různými životními dilematy a situacemi - nikoliv prováděním rutinních postupů.

Aby církev souhlasila s možností kněží uzavřít manželství, užíváním antikoncepce, umělým oplodněním a svěcením žen.

Aby lidé velebili Boha v sobě ,to by se mělo kázat. Měli by to především umět církevní hodnostáři, pak by určitě kázání byla vždy s božím požehnáním a nikdo by kostely neopouštěl. Vždy by byla zaručena boží přítomnost, protože on by řídil řeč kněží v kostelích. Vězte, on nás učinil, ne my sami sebe, jsme jeho lid, ovce, které pase. Tak je to v bibli, ale mnozí pracují jen pro peníze a víra jde stranou. Přece víra není o exhibicionismu, není potřeba, aby v kostelích vyhrávaly rockové kapely a konaly se bůhvíjaké produkce, především by mělo jít o to, kázat boží desatero, jít příkladem a učit lidi lásce a porozumění. V kostele by se měly konat modlitby a skrze ně přivádět lidi blíže k Bohu, učit je skutečně lásce, víře a naději. To vše v pokoře před sebou samým a ostatními přítomnými. Dosud je to tak, že papež žehná všemu možnému a nemožnému a hodnostáři pod ním přitakají. Změnit se to bohužel asi nedá, proto doporučuji, ať každý sám v sobě Boha nalézá a uctívá. Návštěvy kostelů k tomu patří, jsou to místa duchovní a jsou kněží, kteří pravou víru mají, to věřící v Boha pozná.

Ale jen formálně. Změny: - Vést lidi opravdu příkladem - prosperita ve všech oblastech života (jak pro nás všechny Bůh chce). - Základní ukazatel úspěšného duchovního je: plný kostel - Duchovní by měl být dobrý speaker, který umí opravdu zaujmout a tak přivést další lidi k Bohu a do kostela, což naše republika nutně potřebuje jako sůl :-) - Být dobře finančen zajistěn - protože peníze nejsou špatné (což učí bohužel vetšina církví od tradičních po letniční ), jen láska k nim je špatná. - Pro mě nejlépe duchovní podporující podnikání, protože tak člověk nemá fin. limity a limity se opravdu realizovat a pomoc zlepšit společnost obecně atd. - Co nejmíň ceremonií při bohoslužbách - Co nejmíň chvál které jsou spíše pohřební a ponuré, než povznášející - Příliš přísná hierarchie vtradičních církvích a nadřaženost duchovních nad "normálními" lidmi, že maji "kolárek"

Církev by měla nejen kázat, ale také ukázat.

církev jako instituci

církev, pokud do ní nevstoupíte odmala, se může na začátku zdát cizí. Nejen že vám nejsou známy zvyklosti, rituály, nechápete slova, ale není vám známo ani prostředí. Počáteční ostych může být těžké překonat a u té prvotní bariéry bych uvažovala o nějakém prolomení. Ale nevím jak, přijde mi, že se církve snaží, jen to prostě jde objektivně těžko udělat. Otázkou je, zda je potřebné či vůbec možné uvažovat o reakci na současnost. Snad tedy více debaty o měnícím se světě, ve kterém možná musí zůstat církev jako konstanta, byť to bude vypadat jako lhostejnost ke společenským posunům? Anebo může reagovat na měnící se diskurs?

Dali pro knězí atd celibát jen nepovinně. Dali možnost ženám být kněží Uzant antykoncepci, hlavně u sezdanýchch párů, tady mi to přijde velmi předpotopní A osobně bych si přála jednou papeže co je afrického původu. A uznání toho že homosexuální orintace je přirozená a unání sňatků mezi těmito páry.

Důkladnější vzdělávání kleriků i laiků.

Jasnější strukturu a řády. Od toho se pak odvíjí další věci. Větší důraz na Bibli.

Jednoznačně by se mělo odstranit nerovnoprávné postavení žen, které v mojí církvi stále nemohou vykonávat kněžské povolání ani žádné jiné funkce.

Její špatnou prezentaci před veřejností.

Jsem katolička, takže všechno. Zrušila bych nemožnej celibát (kterej si církev založila stejně jenom proto, aby mohla shromažďovat svůj majetek). Nevidím důvod, proč by mi měl o manželství, lásce, sexu, výchově dětí kázat někdo, kdo neví, o čem mluví. Za další bych se spíš řídila Biblí než tím co někteří církevní představitelé kvákají - uctívání Marie jako bohorodičky, očistec, úprava desatera, Ježíš a jeho sourozenci - to jsou další tabu v katolické církvi. Homosexuálové mi nevadí a pokud se mají rádi ve sňatku bych jim určitě nebránila (jsou to přece taky lidi a nechtějí žít v hříchu). Vztah církve k antikoncepci a sexu by potřeboval celej zreformovat...a to jsme na začátku s tím celibátem. Takže modernizovat církev.

Jsem se svou církví spokojen.

Každá má nějaké mouchy - je to hlavně o konkrétních lidech v konkrétním společenství

Maličko by to chtělo rozpohybovat - určitá zkostnatělost v jistých otázkách vládne, jsou to ale delikátní věci - , kdybych zde o tom psal byla by to asi profanace.

Méně lží, závisti a korupce.

Méně moralismu a více přirozenosti, méně vážnosti a více radosti.

minulost:) církev by se měla začít věnovat činnostem, které by změnily klišé o církvi, nějaké dobro, o kterém by se mluvilo víc než o křižáckých výpravách nebo kněžích pedofilech.

modernizace vzhledem k pokroku ve vědě a technice

Myslím, že změna v církvi nikdy nesmí stát na mínění jednoho člověka, nýbrž na mínění mnohých (ano, většiny) a musí být prověřována a zkoumána během let (ba staletí), tudíž bych raději a s velikou úctou k dávná i nové tradici neměnil nic.

Nechat lidi samostatně přemýšlet a vytvořit si samostatný vztah k Bohu, nedávat jim instantní rady, méně dogmatismu

nejsem členem církve

Nejsem v soucasne dobe primo clenem, ale jsem uzce propojena se dvema cirkvemi: jednou v Praze a jednou v Anglii, kde v soucasne dobe ziji. Jsou to v podstate velmi podobne sbory (Cirkev bez hranic - Praha, Vineyard - Canterbury UK). Rozdily v podstate vychazeji z danosti kulturniho prostredi, ktere rovnez urcuje, jak lide smysleji. Bylo by to na delsi povidani, ale v podstate jsem spokojena, na tomto svete neni nic dokonale.

Netuším, jsem členem "nedobrovolně" díky křtu.

Nic bych neměnila.

nic, každý kostel a přístup zúčastněných okolo má své kouzlo

písničky ze zpěvníku dlouhou liturgii bych zkrátila a hlavně nezpívala! systém hlasování - v radě starších rozhodují často lidé, kterým nejde "o věc" ale o prosazení jejich vlastního názoru, ať je jakkoli zcestný či sobecký. Myslím, že farář by měl mít větší pravomoce a po schválení diecézí by měl mít možnost prosadit něco i proti radě starších. Napnění učitelského poslání - farář ví a zná a předpokládá, že ostatní rovněž vědí a znají, resp. měli by vědět a znát. Ale oni povětšině nevědí a neznají, jelikož náboženství se už několik desítek let na školách nevyučuje. Co může člověk ( většinou) očekávat při návštěvě kostela? Liturgii, dlouhou a pokaždé stejnou, s výrazy jako např. " toliko rci , račiž a podobně. písničky mimo hlasový rozsah jeho a většiny přítomných, s texty obsahující archaické výrazy, kterým současníci nerozumí. čtení z Písma - OK, to musí být, ale nemělo by se automaticky předpokládat, že lidé znají začátek i konec biblického příběhu. Neznají - mnozí. Kázání - někdy úžasné, někdy strašlivé. Záleží na duchovním. Co s tím nevím, asi nic... Eucharistie - střed bohoslužby. Nelíbí se mi, že v některých NO ji nevysluhují každý týden, ale třeba jen 1x v měsíci a to i v případě, že je přítomen farář. Svátost eucharistie je natolik významná a důležitá, že by měla být dána možnost podávat ji i při neformálních setkáních věřících, nespojovat ji s celou liturgií ale třeba jen s vyznáním a pokáním. Neustále připomínat a vysvětlovat lidem, co to je, proč to je a k čemu to je. Pro mnohé je totiž pouhým rituálem a to je špatně. NIKDY by lidem nemělo být vyčítáno, že vynechali bohoslužbu.

Propagaci a obraz církve na veřejnosti. Lidé si myslí, že církev je plná pedofilních a bigotních kněží, kteří nedělají nic jiného, než že souloží v kostele s ministranty. Myslí si, že každý správný katolík v 17. století upálil aspoň 628 čarodejnic a heretiků, a že křesťan může páchat jakékoli hříchy, pak se smíří s Bohem a vše je vyřešeno. Tak to není a to je potřeba změnit.

Přístup k okolnímu světu.

To fakt nevím, protože vůbec nevím, jak fungují,

to, aby se více přiblížila mladým lidem a nebyla tak zkostnatělá.

TROCHU VÍCE ŽIVOTA DO CÍRKVE. KURZY ALFA ZAČÍT S NIMI TAK JAKO V POŘÍČÍ NAD SÁZAVOU. KATOLÍCI MAJÍ SVOU CHARISMATICKOU OBNOVU. A MY HLÁSÁME TRADICE OD ROKU 1920.CHCE TO NOVÉ POJETÍ. TROCHU POLITIKY.ABY V BRITSKÝCH LISTECH NEBYLI SAMI,KDO CITUJÍ MISTRA JANA HUSA. JMENUJE SE TO VLÁDA ZLODĚJŮ.

určitá pravidla

Určitou nepružnost až zkostnatělost, více Ducha a svobody, vnímám to hlavně ve vztahu starší - nladší.

v nauce rozhodně nic - spíš jen celkový přístup, ochotu bavit se o nepříjemných otázkách, větší otevřenost k problémům světa; neignorovat, jak to dnes vypadá, větší realismus.

Vsechny bych zrusila anebo aspon takove nesmyslne zakony, jako celibat. To by pak bylo mnohem mene znasilnenych malych chlapcu.

Vztahy mezi lidmi, více osobitosti

zaprděnost a netoleranci

zmenila bych pravomoce vatikanskeho vedeni.cirkev je instituce obsazena lidmi a z toho titulu ma take afery,komplikace...i v cirkvi jde o karieru.

zrušil

Ale jen formálně Viz odpověď u otázky č.7

Byla jsem katolička. Nedostatek informací, na spoustu otázek řekne kazatel "Bůh to tak chtěl" jen proto, že nezná odpověď. Pak mi vadí ceremonie, takové obřady pro mne nevypovídají o víře, víru má člověk cítit a žít jí a pokud je to jen na oko při nějaké chvále Bohu a za rohem pomlouvá a chová se proti přikázání (a to jsem takto poznala i faráře a bratry premonstráty), tak pro mne slovo církev je jen pro smích. Věřím že lidem pomáhá v životě v něco věřit, ale je to jen jakás snaha vychovávat lidi k lepšímu chování a žití, používá se k tomu strach - z trestu Božího a jiných. Všechny církve jsou stejné.

institucionalita víra

Jejich zastarale dogmata...

Laxnost jednotlivých představitelů, neochota komunikovat s veřejností, chybějící zapálení pro víru a lidi.

lidé nejsou většinou schopní reflektovat problémy, na které narážím, protože žijí trochu ve vlastním světě.

Modloslužebnictví.

Názory některých duchovních.

Nebyl jsem nikdy členem jiné církve, než jsem nyní.

Nedostatek autentické spirituality, povrchnost teorie i praxe.

Nejvíce lži a pokrytectví

Nekteri lide a jejich nazory, ktere se ne az tak uplne slucovaly s mymi, ale to je normalni ve vsech lidskych zrizenich. Skoro nikdy se 100% neschodneme, proto se jako lide musime tolerovat a odpoustet si, nebo se o to alespon snazit (s Bozi pomoci).

NEMĚL JSEM TAM BÝT. VYMÁHALI DESÁTKY A MĚLI TOHO VÍCE.MUSEL JSEM JÍT PRYČ. POTOM MNE POTKAL KAMARÁD A POZVAL MNE K HUSITŮM.ŘEKL MI ŽE JSOU TAM NORMÁLNÍ LIDI. JSOU, A VLASTNĚ PASIVNĚ PŘIHLÍŽEJÍ. VLASTNĚ JSOU POLYKAČI HOSTIÍ.

nepružnost k možnostem civilního života

neupřímnost až přetvářka, pokud mám problém, kde jinde ho řešit, než v rodině Božích dětí na modlitbách. Bůh rozumí našemu trápení, nebudu se tvářit "happy", když mi zrovna je "ouvej"

Nic mi v církvi nevadí.

Probíhal tam opak toho, co jsem popsal v části 7.

Přílišná křesťanská nadšenost.

Stále jsem členem církeve, církev je nedokonalá a vždy bude, protože jí tvoří lidé. A my skrze tuto nedokonalost rostem.

Špatně položená otázka. Jsem stále členem u jedné církve

Vadily mi oficiální názory církve... to že se od prvního století prakticky nezměnila a špatně reaguje (pokud vůbec reaguje) na problémy současné společnosti.

viz otázka 7

Viz otázka 7.

viz předchozí odpovědi, u zpověi jsem si připada jako u výslechu nebo gynekologa - rozebírat s někým můj intimní život a nechat si do něho kecat mi nebylo příjemné

z počáteční dobrovolnosti se záhy stala povinnost nic jsem si neodnesla - ani vědomosti, ani zážitek přítomnosti Boží, ani dobrý pocit. Jen "puntík za docházku" vysoký věk všech přítomných neevokoval pocit, že jsem součástí živého společenství, naopak vedl k zamyšlení, proč tato NO vymírá

Zákonictví, moralismus, odstup od ostatních lidí, nátlak na to, aby ostatní uvěřili.

zkostnatělost a lpění na tradicích, které jsou již zastaralé.

??????

a proc ano? pomuze modleni nekomu? pomuze nekomu, ze budu chodit na nejake misto a poslouchat slova nekoho kdo je nacetl v nejake knizce, kterou napsalo 13 ruznych autoru?

A proč ano?

Církev je druh politické strany a ještě k tomu hlásá nesmyslné věci.

Církev je pouhou institucionalizovanou formou víry.

Dle mého názoru je to jen další "business", který je veřejně podporován státem a toho se účastnit nechci.

Dle mého názoru, je to přežitek, nepropojitelný s dnešním stavem vědění.

je to iracionální

Jsem na Biskupském gymnázium druhým rokem, a až začátkem druháku jsem začala věřit, za tu chvilku jsem nějak nestihla se nikam přihlásit a ani moc nevím, kam bych chtěla jít, protože zatím nevím jaký je mezi němi rozdíl...

K víře v "ně co " církev nepotřebuji.

Když člověk věří v boha, nebo něco co by se dalo klasifikovat jako bůh, tak k tomu aby věřil není nutná žádná církev.

Mé osobní zkušenosti s církví jsou vesměs negativní, vadilo mi striktní dělení věřící = dobrý člověk, něvěřící = špatný člověk, osobně něvěřím v boha, ale spíše v osud. Navíc neuznávám organizaci církve, hlásat střídmost a skromnost, ale sami hodnostáři církve mají zdobená roucha, zlaté poháry, zdobené kostely, ...

moje víra je součástí mé osobnosti, nepotřebuji ve svém životě vedení tohoto charakteru a vstupovat do žádné organizované společnosti

možná mi vadí organizovanost, shluk lidí

Na většině církvi se najde něco s čím se neztotožňuji. Proto vysloveně nejsem členem nějaké konkrétní církve či spolku.

Nebyla jsem, protoze nemam rada, kdyz mi nekdo rika, ze necemu musim VERIT. Buddha rekl: neverte nicemu, co jsem vam rekl, vsehno si proverte. Budte sami sobe svetlem, pouzivejte logiku.

necítím potřebu

Necítím potřebu být členem určitého uskupení lidí se stejnou vírou.

nechci

Nejsem věřící v žádné bohy, takže logicky ani neuvažuji o tom, že bych byl členem nějaké církve. Ale i kdybych věřící byl, nedokázal bych přijmout nějaké konkrétní náboženské učení, měl bych své vlastní názory a postoje. Osobně si myslím, že náboženství jako je například křesťanství a islám jdou daleko za hranice toho, v co mohou lidé věřit bez důkazů. Většina takového náboženského učení je buď vycucána z prstu nebo vycucána z Bible/Koránu. Obsahují toho strašně moc a popisují každý aspekt života, přitom člověk může věřit v boha, věřit i v to, že je dobrý, ale to ostatní... Šance, že je to všechno pravda, je prakticky rovná nule. A dále bych nemohl být členem církve, pokud ona čerpá peníze ze státního rozpočtu, to považuji za nemorální. Dovedl bych si představit, že bych se stal členem církve tzv. etického náboženství. Nejblíže asi konfucianismus, jenže taková církev u nás nefunguje a ani ta by mi plně nevyhovovala.

nemám důvod

nemám důvod

nemám důvod být členem věřících v něco co není

Nemam potrebu byt clenkou cirkve a nikdy jsem tuto potrebu nemela. Dle meho nazoru neexistuje pouze jedna pravda, reprodukovana cirkevnimi institucemi. Pro me je dulezitejsi dialog s lidmi a respekt viry tech druhych. Navic verit se da i bez jakekoli zastresujici instituce.

nemam potrebu se druzit se stadem, vira je kazdeho soukroma vec.

Nemám potřebu organizovat svoji víru pomocí instituce

Nemám potřebu se někam takto začleňovat. Navíc se většinou neztotožňuji s názory jejích členů.

Nemám potřebu se sdružovat v institucionalizovaných organizacích.

Nemám příliš ráda organizovanou účast kdekoli :-)

Nemám ráda organizování.

Není důvod, neláká mě to, bylo by to pro mne omezení a téměr v nic nevěřím. Církve na mě působí odpudivě.

neni k tomu duvod

Není pro to nejmenší důvod. Účast v církvi s vírou naprosto nesouvisí.

nepotřebuju církev,abych měla svojí víru.

Nepřemýšlel jsem o tom a k životu to nepotřeboval

nerozumím otázce - k čemu se vztahuje

Neschodovala se s mými názory a představami.

Nesnáším, když mě někdo organizuje.

neverim v boha, verim v sebe sama a nedavam za vinu/za dilo nekomu jinemu.

neverim v cirkev, kazda skupina, byt je na prvopocatku dobra myslenka nebo vira, dokaze v toku casu toto zneuctit. Jinak receno, vsude se najdou lide, kteri hrabou pod sebe bez ohledu na okoli a dopad tohoto jednani a nestiti se zneuzit a prekroutit k tomu dobrou myslenku.

nevěřím v Boha

Nevěřím v Boha

nevěřím v boha, mám dost přátel a tudíž nemám potřebu je hledat v kostele

nevěřím v boha, nesnáším církve

Nevěřím v žádného Boha, ani v žádnou formu nabožentsví či čehokoliv jiného, co bych s někým potřebovala jakýkoliv způsobem sdílet, projevovat, debatovat, dávat nejevo, oblékat se apod.

Nevím, nepřemýšlel jsem o tom, snad proto, že jsem individualista.

neznám církev, která by pracovala v tak abstraktním rámci, aby mě to vyhovovalo.

Nic mi nevadí natolik, že bych vystoupil. Cíírkev je totiž instituce založená samotným Bohem (ať si myslí každý, co chce, ale ať si nejprve přečte Matoušovo evangelium), lidé jsou omylní, a co je v církvi špatné, je jenom dílem mála lidí.

Nic pro mě. Řídím se v životě vlastním úsudkem, nepotřebuji v tomto ohledu pomoc, mám vlastní morální zásady.

Nikdo mě zatím nepřesvědčil, že dodržováním dogmat a přežitých tradic se stanu lepším člověkem. Neexistuje důkaz, že členství v církvi je jednotlivci jakkoliv prospěšné - dobrý člověk zřejmě může být dobrý i v armádě nebo školském spolku, špatný člověk použije církev třeba jako zástěrku, aby se vyvyšoval nad ostatní nebo je kritizoval. Nic pro mě.

nikdo v rodině nebyl členem církve, osobně být v církvi nepotřebuji, stačí mi má vlastní víra v mé schopnosti, čest, spravedlnost, apod., jednám podle svého uvážení a následky si nesu sama, nepotřebuji se zpovídat církevním zástupcům

nikdo z členů mé rodiny není členem jakékoliv církve, tohle téma je v naší rodině tabu, ani já osobně nechci být členem jakékoliv církve, pro svou "víru" nepotřebuji být v instituci, je to má osobní věc a nechci ji s nikým sdílet

Nikdy jsem neměl potřebu vyhledávat tento typ podpory. Bezesporu se jedná o zajímavé společenství (v rámci jakékoliv víry), ale odpovědi jsem vždy našel "jinou cestou".

Nikdy jsem nevěřila v nic, co by mělo něco společného s konkrétní církví.,

Nikdy mě k tomu nikdo nevedl, nenašla jsem lidi se stejnými zájmy a nenašla dostatečné informace o církvi.

Nikdy mě nic nepřesvědčilo o tom, že je to potřeba. S církví spolupracuji a vypomáhám, ale sociální práce nejsou všechny pod patronátem církví, abych musela být členem.

Nikdy mě to nenapadlo. Spousta lidí jsou členové církví a pouze toho zneužívají, nebo se za ně schovávají...

Nutnost přizpůsobit se pravidlům a nechci se nechat vést v tom, jak a čemu mám věřit a s jakými obřady.

Omezuje to lidskou mysl i činy

pokud už teda v něco věřím, nepotřebuju se schovávat za nějakou organizaci

pro pocit nesvobody, svázaností předpisy, pojmem co je hřích, extrémností lidí, kteří bývají v církvi zastoupeni, odklon od přírody-vše stvořil Bůh, odklon od lidské přirozenosti, jistý únik před realitou. Nelaskavost a nebo naopak příličné snažení se o dobré chování, které se ovšem vymezuje jen na členy. Pro pocit, že lidé v církvích zkrátka nejsou normální.

Pro svoji víru nepotřebuji žádnou instituci

Pro víru není potřeba církev. Církev je jen pro ty, kteří se neumí nebo nechtějí s objektem víry setkat přímo.

Pro víru není třeba být organizován.

proč ano?

protože co církev to banda fanatiků

protože je to jedna velká lež

Protože nechci.

Příčí se to mému přesvědčení.

Relativni otazka. Byt krestanem pro me znamena byt soucasti cirkve Jezise Krista.

Spoleham sama na sebe, nemam rada masove spolky.

Stále jsem členem.

V dospívání jsem pociťoval určitou afinitu ke křesťanství ale nenašel jsem odvahu vstoupit do nějakého společneství. Později to pro mne již nebylo důležité, patřit do konkrétní skupiny.

Vadí mě, že mnoho společenství nařizuje co se může a co ne. Mýsto toho aby se zajímali o boží slovo jako takové. Ale dvě organizace mám které mě jsou příjemné.

Vadí mi dogmata, kterým nerozumím, pokud mluvím o křesťanství, nikdo z věřících mi nedokáže vysvětlit ani Otčenáš.Co se týče lidí, kteří u nás navštěvují mše, jsou to ti největší pomlouvači z města a ti vám pak přejí při podání ruky pokoj?????

Víra může být osobní, víra v matku zemi ve vesmír v energii. Nemyslím že je uplně potřeba být součástí jakékoliv církve, pokud nosím víru ve svém srdci. Navíc spíše než víra v pojetí církve, která vyznává boha nebo obecně víru v něco nadpřirozeného, mne zajímají různé nauky, které dle mého názoru dokáží ukázat na boha v sobě samém :) Buddhismus, toltécké vědění, šamanismus, jogínské nauky. Proto jsem asi nikdy nebyl členem žádné církve.

Viz odpověď u otázky č.7

Vyrůstala jsem v čistě ateistické rodině. Díky mým přátelům, knihám, zprávám z okolního dění jsem o církvích myslím získala dost informací jak to kde chodí, proč být nebo nebýt jejím členem apod. Není to tedy doufám tak, že bych o nich vůbec nic nevěděla. Většina církví je bohužel založena na principu "kdo není s námi je proti nám (a nejlépe bude zatracen na věky a bude hrozně trpět jenom proto že ho nepolili vodou nebo, že se správně nenarodil, nebo že neprovolává desetkrát sláva každý den,apod.)" a já osobně prostě věřím v dobro a pro to aby člověk dobro konal církev nepotřebuje.

z hystorického a politického důvodu. Církev zneužívala svoji moc, z různých důvodů.

Z jedné komunistické učebnice: církev je nástroj k ohlupování lidí. :-) K víře v boha člověk nepotřebuje církev. Jaká by tedy měla být její funkce?

Zatím hledám církev.

Akademie věd.

Apoštolská Církev Brno

asi není místo, kde by se o tom dalo dozvědět, spíš sám projít životem a poznat odpovědi na otázky

Běžně dostupné knihy, které by nikomu nic nenutily a vše nabízely jako možnost. A především - z nichž by nevyplývalo, že "uvědomělý čtenář" by nyní měl dělat to či ono.

Bible je ideální místo.

církev :)

Člověk ve víře vždy potká toho, kdo ho pozvedne. Nevím, jaké je nyní ideální místo, ale pro mnohé právě kostely.

Debaty s přáteli

Diskuse s prateli a setkani s lidmi ruznych zemi puvodu, ruznych nazoru, vyznani a tradic.

Domov, rodina, přátelé

FFUK

Ideálním místem je toto Universum. O žádném "ideálnějším" nevím.

Ideálním místem je vlastní mysl v komunikaci s jinými, prostředí dialogu, které se může lokálně i temporálně vytvořit, a to i spontánně, kdekoli.

internet

internet, jelikož ve chvíli osobního setkání mají všichni odpovídající tendence vás manipulovat.

Katrolická církev.

kdekoliv

Kdysi jsem se ptala, ale s pribyvajícím věkem už ne.

klidně i kostel, jde o člověka, který informace předává, ne o místo, kde jsou předávány (i když agitace na schodech metra mlčícíma sochama mi vadí)

Klidné meditativní prostředí v přírodě mimo civilizaci.

Klidné místo s inteligentními lidmi.

Kniha, internet, ale hlavně o samotě

knihovna

knihovna

Knihovna - odborné knihy o xenobiologii, fyzice, psychologii a evoluci. Mnoho odpovědí by mohlo dát prozkoumávání vesmíru. Například objevení inteligentního života na jiné planetě by otřáslo s většinou dnešních církví.

knihovna, studovna, univerzita

knihy, semináře, potlach s přáteli.

knihy,stare preklady bible.lide,kteri mi pomohou se v tom orientovat.v mem pripade knezi,jelikoz jsou velmi vzdelani a secteli.maji propojenost mezi ruznymi pohledy na zivot.pokud je knez dobry,rekne vam i veci "mezi radky" a nas je,abyste si to srovnali.

komunitní centrum, kde by byla možnost individuálních rozhovorů s "odborníky"

Krestane, kteri uznavaji 2 autority zacinajici na B: Boha a Bibli

Líbí se mi gotické kostely, kvůli architektuře. Ale v podstatě na místě nezáleží, i když třeba stadion mi určitě vhodný nepřijde. Místo které má atmosféru.

literatura, meditační spolky

Mám na ně odpovědi, nikdy nelze samozřejmě vědět všechno, ale křesťanství nabízí z mého pohledu nejuvěřitelnější odpvědi. Jestli se vše dozvím po smrti, to nevím, ale je to docela možné.

Matematicko-fyzikální fakulta

misto je uplne fuk, dulezita by byla TA odpoved

Místo k volnému studiu a diskuzím, místo setkávání lidí.

Místo mě až tak nezajímá jako prezentace těch informací.

Místo, kde mi nenabízejí prefabrikované odpovědi.

místo, které navštěvujete,když to sami cítíte,ne vždy když to program vyžaduje - místo, kam můžete chodit neplánovaně

Místo? Úplné a vítezné Boží království, pokud to lze považovat za místo.

Mnoho odpovědí je skyto v nás samých umění je však slyšet.

Myslím, že ideální místo k tomuto vysvětlení neexistuje. A nikdo nedokáže s jistotou toto vysvětlit. I když si někteří lidé myslí, že to dokážou...

neformální beseda s filosofy, knězi (zde hodně záleží na člověku) atd. kdy by nám nikdo nenutil jedinou pravdu a mohl se člověk na cokoliv zeptat a diskutovat.

nechci se o těchto věcech s nikým bavit, přemýšlím o tom jen já sama

Nechci si ho představovat. Když už, tak ať je to překvapení.

Nějaký diskuzní kroužek, vedený někým fundovaným v dané oblasti, ale nespadajícím do žádné církve, nebo by se mohli jednotliví zástupci církví střídat. Obecně si totiž myslím, že církev a její výklady, víru velmi často pokřivují.

nemám podobné představy

nemohu říci místo, zajímají mne vědecké poznatky (nebo i nepodložené domněmky), které se tématu věnují... tedy pro mne TV, internet, a případně lidé a skupiny, které zde mohu vyhledat

Nemyslím si, že je možné tyto otázky jednoznačně zodpovědět. Za ideální místo proto považuji takové, kde jsou všechny názory přijímány s otevřenou hlavou a především tolerancí.

Není potřeba místa,ale lidí, přátel,rodiny s kterými si člověk může promluvit. A navíc o tomhle se stejně všechno dozvíme až po smrti.

Nepředstavuji si místo.

nepředstavuji si takové místo, pokud jím není tento svět

Netuším.

Nevím

nezáleží na místě,jde jen o lidi se kterými si chci povídat

O místo nejde (teda asi ne pod širým nebem, protože by to bylo někdy dost nepraktické :-D, ale jde o lidi a formu - viz odpověď u otázky č.7

Odpovědi na tyto otázky by si měl zodpovědět každý sám.

odpovědi na tyto otázky může z principu přinést pouze věda, ideálním místem je tedy akademická půda (což ovšem neznamená, že na výše uvedené otázky známe v současnosti úplnou odpověď)

Otázky mě sice zajímají, ale nemyslím, že je nutné na ně znát za každou cenu odpověď

podle mě není nic co bych se o tom mohla "dozvědět", spíš mít nějaké prostory pro scházení lidí a volnočasové aktivity, kde by si sami lidé mohli vyměňovat vlastní názory, postoje a diskutovat o těchto otázkách, ale aby tady tahle setkání nebyla vázána na jednu církev a jedno náboženství.

právě ta nevědomost je tak lákavá..

při studování filozofie

příroda :)

Přírodovědecká fakulta.

Různá místa v přírodě, místa, která mají zvláštní energii, místa kde má člověk větší pozornost než obvykle. A někdy není podstatné místo jako s kým jsou otázky sdíleny.

Různý přednášky nebo semináře nebo tak něco, jako občanská iniciativa, kostel a církev je taky dobrý a klasický řešení.

sama v sobě musím hledat

Sami v sobě.

semináře Setzer international

SETKÁNÍ A DISKUTOVÁNÍ NA FAŘE.NAPLNĚNÍ DUCHEM SVATÝM. PRVNÍ LIST JANŮV 3/ 17 A HLAVNĚ 18 JAKUB ,SKUTKY

Snad aby se někde potkali vědci, představitelé církví, kdo by chtěl mohl by být u toho, a začala se nějaká rozumná debata, ale toto není možné protože každá z těchto stran má "své pravdy".

společenství církve, církevní školy, humatiní obory...

Spolek, klub, nebo sdružení lidí se stejnými zájmy, kde by se shromažďovaly informace a kde by se člověk mohl dozvědět co potřebuje.

škola

škola

Škola, místo, kde se vzdělává

Škola, popř. různé besedy s odborníky.

Škola.

televize, internet

To je těžké. Ptala jsem se na to už v dětství. Myslím, že si na takovou otázku musí odpovědět každý sám.

To se nikdy nedozvíme, rozhodně ne, dokud budeme na stejné úrovni vývoje jako teď.

Toto je snad věc základního vzdělání, nikoli církve.....

toto se učíme z mnoha míst.život nás to učí,bible nás to učí,víra nás to učí...

Třeba právě v církvi..nebo až po smrti:)

U psychologa, psychiatra, gynekologa a matky.

V církvi.

V zásadě vnímám dvě hlavní cesty poznání: seriozní věda a spirituální poznání forma sdělení potom může být růtná od literatury po přednášky, či pravidelná setkání

Ve svém nitru.

věda

Vědecká laboratoř, vesmír.

Vědecké instituty zabírající se přímo pátráním v minulosti (v rámci Země i mimo ni), potažmo vývojem vědy, která nás v tomto posouvá kupředu.

vědecké pracoviště

vědecké publikace, filosofie - vlastní mysl

vědecký ústav.

Velká barevná kniha :o). Či zajímavý dokument.

Velmi slozita otazka. V zasade ne kazdemu vyhovuje jedno misto, proto je dobre, ze je mezi cirkvemi rozmanitost. Clovek by se mel citit sam sebou a ne pod tlakem!

Vesmír a planeta Země:-)

Vlastní mysl, srdce, duše.

Vnitřní svět, literatura, diskuse s povolanou osobou

vysoká škola, nikdo neví, proč tu opravdu jsme, lze se k tomu jen přibližovat

vytržení ducha

www.diamondway-buddhism.com, www.diamondway-teachings.com

Základní škola, knihovna, veřejnoprávní kanál. CERN http://public.web.cern.ch/public/

základní školské vzdělávání

Záludná otázka. Asi nějaké společné sezení s lidmi, kteří hledají odpověď na stejné otázky

zivot sam nam odpovi, v nem potkavame lidi se kterymi o tomto muzeme mluvit a dostavat zpetnou vazbu, ktera nas bude dale posouvat

znám dobré místo, tam taky chodím a patřím

znám takové místo, ale nechci ho uvést.

živé společenství přemýšlejících lidí. Možnost výměny názorů a přítomnost někoho, kdo se mi pokusí zodpovědět moje otázky

.

1) Její prvořadé zaměření by se týkalo zlepšování kvality života resp mírnění křivd tam, kde je to nejvíc potřeba. 2) Byly by aplikovány principy, které jsem popsal v části 7.

absolutně svobodná

aby měla hodně peněz!

Aby nepopírala skutečnosti které jsou hmatatelné (věda)... je více skutečností které mi vadí a které jsem, marně, očekávala kdysi od víry. Nejde o to aby člověk řekl jak to má být, buď něco takového existuje nebo ne, pro mne neexistuje žádná víra, která by mně naplňovala a dala smysl.

Apoštolská Církev Brno

bez dogmat

bez nátlaku, bez povinností spjatých s církví

Bez striktní organizace a pravidel, členové musí to a nesmí tohle. Spíše společenství kde by byl prostor pro volnou diskuzia přátelské posezení.

Církev Boží. Nejsem husita, ale jak říká historik Wurm: "Počátek strukturované náboženské společnosti je konec ideje, která k tomuto vzniku vedla."

Církev je instituce tvořená lidmi a jako taková vyhovuje někomu komu něco přináší. Je jedno co. Bordel taky lidem něco přináší (uspokojení) a každý si ho představuje jinak (a někdo ho nemusí vůbec.) a to neznamená že jeden je lepší než druhej. Takže tak jako ideální bordel neexistuje tak ani ideální církev nebude existovat. A někdo k životu nepotřebuje bordel a někdo ani církev. (někdo třeba obojí :-)

církev je vždy kompromis, ideální církev není

cirkev je zbytecna

CÍRKEV KTERÁ SI NEHRAJE NA JEDINOU SPRÁVNOU. KAM BYCH MOHL POZVAT I MUSLIMA. A KDE BY MI HO NESNĚDLI.

Církev musí být především svobodná - to jest všem má být popřán prostor k vyjádření - hlavně před Bohem; dále má usilovat o pravdivost a měla by též sledovat znamení doby. Samozřejmostí je ovšem věrnsot svému určení a poslání.

církev spojuje lidi stejné víry, tj. se lidi cítí dobře ve společnosti lidí s podobným pohledem na tuhle problematiku :)

Církev vedená Božím Duchem svatým.

Církev, kam člověk rád přichází a sdílí ve společenství jak radosti, tak starosti. Ví, že se za něj spolubratři pomodlí, když to potřebuje a sám je také oporou pro ostatní, kteří to potřebují. Nejvyšší hodnota všech je láska v trojjedinného Boha.

Církev, kde člověk necítí hlavně obřadnost, ale přítomnost Boha. Církev,která člověku církev slouží jako sprostředkovatel Božího slova - kde není nic navíc než je v Bibli.

církev, která by byla tolerantní vůči všem ostatním církvím a přesvědčením. církev, která by měla minimum striktních pravidel.

Církev, která je tolerantní, která člověku může pomoci získat jiný pohled na věc.

církev, která pomůže najít smysl života, podpoří v težkých chvílích, dodá potřebnou víru a naučí člověka věřit v sobě samého, ve své sny a v to že doáže vše dobré co bude chtít.

Cítím se ve své církvi dobře, chtělo by to více mladých lidí a sdílet své zkušenosti a postřehy.

Clovek by se mel citit sam sebou a prijaty, at uz je jakykoli a nese si jakekoli bremeno. Mel by dostat dostatek motivace ke zmenam ve svem zivote. Ale je pravda, ze mnoho lidi proste evangelium slyset nechce a tudiz se nebudou citit dobre v zadne cirkvi, kde se kaze.

Co nejvíc tolerance, porozumění a pochopení pro potřeby lidí, bez zbytečných nařizování a příkazů, které nesouvisí s vírou. Měla by převládat láska k lidem a touha pomoci všem kdo o to stojí a to vše bez vnucování se.

dobré společenství lidí, kteří budou ochotní sdílet celý život a nebudou druhého jen slepě černo-bíle generalizovat na základě dvou tří vet získaných informací

Duchovní vyspělost jejích představitelů, velký důraz na jejich osobní praktickou zkušenost s meditací, modlitbou, který nelze nahradit filozofickou úvahou.

Fajn lidi, přátelská, nepřekrucování bible ve svůj prospěch apod.

Hlavně upřímnou a pravdivou, bez předsudků, bez přetvářky, věřící by se chovali podle jejího učení a nemuseli by se za ní stydět.

ideální církev = žádná církev

Ideální církev by byla taková, na kterou by bylo možné aplikovat známou poučku mudrce Lao'c: "Nejlepším typem vládce je ten, kterého si jeho lid ani neuvědomuje..."

ideální církev je žádná církev

Ideální církev je žádná církev.

Ideální církev musí člověka především pozitivně motivovat ke konání "dobra" vůči bližním. Její metodika nesmí být dobyvačná, nemá smysl přesvědčovat věřící silou, počet věřících není měrnou jednotkou kvality církve. Církev nesmí fungovat jako ekonomický ani politický subjekt. Církev má člověka učinit lepším a tím ho připravit pro život, nikoli tento živit ovlivňovat. Církev nemá vládnout, má vychovávat (v tom pozitivním slova smyslu samozřejmě).

Ideální církev neexistuje. Myslím tím ideálnost v tom smyslu, že církev (kteroukoli) tvoří hříšní lidé.

Ideální církev není reálná. Ideální může být myšlenka, ale vždy se najdou lidé, kteří si jí přemění a zneužijí ke svému prospěchu...

Instituce, která nenutí být lidi tím, kým nejsou. Instituce s laskavými, přátelskými a lidskými pastory, kteří žijí jako ostatní lidé se vším, co k tomu patří, jen vědí o něco více a jsou připraveni se o to podělit s těmi, kdo o to stojí. Aby i pastorové pochybovali a příjmali nové skutečnosti. Bádali. Poznávali své hranice. Zatímco dnes se drží jen Bible.

jak jsem rekla vyse, idealni cirkev neexistuje, vzdy to je o lidech a mezi nimi se vzdy najde nejaky prospechar a jeste mozna bych dodala, ze bytostne nesnasim mysleni stada, ja si verim a ostatni to tolerujte nebo jinak, nic vam po tom neni

Jakákoli představa ideální církve je ideologická utopie a nemůže fungovat - bojím se, že na pocitu (sentimentu) se představa ideální církve stavět nedá.

jako kousek nebe na zemi:-) příjemní naslouchající lidé, přemýšlící, skutečně otevřeni debatám a nejen na toto hrající si

Jako moderní gymnázium, které se snaží předat studentům učivo, ale je i donutí samostatně přemýšlet.

jako společenství lidí, kteří nad věcmi skutečně přemýšlejí a nenabízejí automaticky učebnicové poučky, kteří jsou chápaví a ochotní naslouchat - aniž by přitom museli slevovat ze svých postojů.

Jako tento svět. Tak jak je, byl a bude. Harmonie se světem, ať je jaký je - to je ideální církev.

Jako transparenstní společenství s jasnou a srozumitelnou strukturou, která je vystavěna na konkrétních hodnotách a nabízí prostor pro přirozenou spiritualitu člověka. Nabízí mu útočistě v době jeho osobního hlednání "vyšší pravdy" a podněcuje jeho rozvoj, dává mu odpovědi na jeho otázky a podněcuje jek pokládání nových otázek a hledání odpovědí.

Jde o svobodu. Kde se člověk cítí svobodný, tam je jeho místo. Ideální církev nehledejte.

K ničemu nenucen se svým názorem - bez trestu a odvrhnutí.

kamarádské vztahy, boží přítomnost, leadership

Katolická církev

kdyz tomu veli clovek nemuze to byt idealni

Křesťanská církev, která by lidem nelhala (vztahuji na sebe).

Kteroukoliv, do které by nebyl nikdo nucen, a která by se nesnažila ovládnout ty ostatní

Láska, přijetí, tolerance, legrace a angažovanost ve veřejně prospěšných projektech. Trochu toho nadpřirozena a nejen kecy.

liberální, neomezující sdružení lidí, kteří vyznávají duchovní hodnoty

Líbí se mi v tomto budhisté - kladou hodně otázek, nepřesvědčují, nepovyšují se, nenutí.

lidé, kteří by pomáhali potřebným jak po duševní tak po fyzické stránce, ale nevnucovali by nikomu svůj názor na boha

Lidé, kteří v ní jsou by se měli chovat podle toho co hlásají a co je správné. Neomlouvat to tím, že člověk není dokonalý.

Mír a klid, důvěra, příjemné prostředí, lidé se společnými zájmy, žádní "farizeové" ani "letniční nadšenci"

Místo, kam může přijít kdokoli, aby lépe porozuměl Bohu a zároveň takové místo, které je pro lidi a řídí se současnými tradicemi a zvyky, aby se současným lidem přiblížilo.

Místo, ve kterém by člověk řekl svůj názor a nebyl by použit proti němu v negativním slova smyslu. Více tolerantnosti.

Místo/skupina, kde má věřící možnost projevit sounáležitost bez potlačování vnitřní identity.

moje komunita mi vyhovuje, pastor nevyžaduje pravidelné návštěvy a kdykoliv potřebuji, věnuje mi dost času

Mormoni

Musela by to asi být univerzální církev, tedy místo, kde se setkávají různé názory a pohledy. Prostě jen místo vhodné k tomu, aby se tam realizoval každý, ať už věcí čemu chce.

musi byt lidem otevrena a nesmi podlehat tlaku zvenku

myslím, že církev jako instituce nemá valný smysl

např. Cesta za Pravdou, ICF Praha....

Necítila bych se dobře v žádné církvi. Ať si každý místo běhání po kostelech a chrámech, celibátu, motliteb a kání zkusí lehnout do vlhké trávy, čichat její vůni, sledovat západ slunce a pojídat třešně.

nedokážu odpovědět...je to individualita vycházející z každého člověka, nevím, jestli se dá organizovat do nějakého společenství

Nedokážu popsat.

neexistuje

nejideálnější myšlenky představuje ,,Budhismus"

Nejlepší církev, žádná církev.

nemám představu takové církve

nemyslím si, že je potřeba tvořit církve.. lidé by se měli cítit dobře mezi sebou a podobně a né k tomu potřebovat nějakou další(myšleno kromě té státní) "vyšší" moc!

Není správné žádné řešení.

Neomezující, nenařizující... prostě ideální církev = žádná církev.

nepředstavitelné

nesměla by být založena na čemkoli, co člověka omezuje, nic dalšího mě nenapadá

nesnáším církve

netusim, pro me by cirkev vubec nemusela existovat...

Neumím odpovědět.

Neuvažuji o vstupu do žádné církve. Otázka je pro mně irelevantní.

nevěřím žádným církvím

Nevím

Nevím jestli to jde zkloubit, pevný řád, ale přitom aby člověk nebyl do ničeho nucen. Aby si mohl rozhodnout sam za sebe se zdravym rozumem.

Nevím, jestli to je církev, ale byla by společnost, kde má každý naprostou svobodu v tom, co si myslí a kdy a kde to dělá...

nevím, nerada se sdružuju v jakýchkoliv spolcích, kde se člověk musí řídit úzce vymezenými pravidly (chápu, že člověk vždycky byl a je součástí společenského celku s určitými pravidly a kdyby je lidé nedodržovali, tak by společnost nemohla fungovat, ale už mě neláká nechat si řídit život a ubírat si prostor a možnosti další podinstitucí...to jé mé vnímání různých spolků)

nevím, neznám žádnou takovou

Nevím, nikdy jsem nad tím neuvažovala. Obecně mně organizované skupiny lidí nezájimají a dávám přednost jednotlivcům.

nic takového neexistuje, kvůli lidem

nijak

nijak, církve považuji za obsolentní přežitek, byť stále ještě oplývající nezanedbatelným komerčním potenciálem

nijak, inteligentní člověk nemá důvod zbavovat se své zodpovědnosti za svůj život

Nijak, považuji církev za zbytečnou organizaci.

Nikdy jsem o této otázce nepřemýšlel, nemám vlastní představu o ideální církvi.

normální slušný pokorný lidi

Otevřená komunita, žádná dogmata, podpora, spolupráce, inspirace, akceptovat odlišnost (jste proti potratům, ale já je podporuju - neznamená to, že jsem "špatný"), otevřenost, vstřícnost, slušnost (např. když někdo zhodnocuje můj majetek, poskytnu mu kompenzaci)

Otevřená, naslouchající, pevná.

Otevřenou k oboum pohlavím, tolerantní k menšinám ať již sexuálním nebo národnostním.

Otevřenou moderní době, místo, kde by mi nic nenutili.

Plnou ideálních lidí. Jenže kde je vzít?

pokud člověk souhlasí s tím, co dané společenství hlásá, měl by být spokojený. Jde o přístup jedince.

Pokud má člověk nějakou víru, nepotřebuje ji mít organizovanou církví - ideální církev je neexistující.

pokud vůbec - tak velmi volnou - něco jako zájmový spolek

Principem by mela byt otevrenost a moznost pro dialog. Zkratka prostredi, ve kterem muze nekolik pravd existovat vedle sebe.

proč církev? - proč ne jakékoli jiné společenství - dotazník ještě vyplním, ale už touto otázkou jste podle mého vyřadila určitou část respondentů ....

přijetí Boha,sebe samého, bližního

Přístupní lidé, žádné podmínky jako, že se nemůžeme modlit když v místnosti není kříž a pod. Tak to by tam být nemělo.

Racionální, nenucená, neexpanduje agresivními metodami (v současnosti, ale i v minulosti), podporující

Sex, drogy, rock n´roll.

skupinu lidí co by si věřili, pomáhali si, nezáviděli,ale to je příliš velký a nedostupný ideál, to dokážeme pouze se svými nejbližšími - rodinou

spolecenske aktivity

Stačilo by pouze sdružení chytrých lidí, kteří by si navzájem nic nevnucovali a nesnažili se člověka předělávat nebo mu vnucovat různé "zaručené pravdy"

Svobodné prostředí s dobrovolnými vobami a diskuzemi o jednostlivých názorech. Přístupnost a ohleduplnost.

ta, která člověku pomáhá najít jeho cestu, ale zároveň ho v ničem neomezuje a nic mu nepřikazuje, ani po něm nic nežádá

Tak, ze by lide pouzivali rozum, logiku a vedecky dokazatelne fakta.

Takova ani neexistuje...

Taková církev by musela být svobodná..a myslím si, že v našich končinách se nic takového nemůže stát.

Taková církev neexistuje.

taková neexistuje, kazda cirkev je zalozena na hlouposti lidi a na vlastni potrebe se nasilne sirit...

Taková neexistuje, vždy bude někdo hlásat co se smí a co ne.

Taková se asi vytvořit nedá, každý má jiné potřeby.

taková, která by nebyla organizací a institucí, ale pouze skupinou duchovních vedoucích

Takovou církev, která by se chovala jako moje máma:). Miluje nás, učí nás, podporuje nás, vede nás a při tom nás nechá dýchat, rozvíjet se a žít vlastní život. Jenže církev řídí lidé, lidé nejsou anebudou nikdy dokonalí ani ideální a stejně tak jejich církev.

Tam kde by si každý pomáhal, nejen že by se tam řešili otázky o Bohu ale by to bylo takový kamarádské. Chodili bychom ven, do kina, na camp....Kdybychom měli problém, šli bychom bez váhání do ní, a všechno bychom tam prořešili.

tam kde pravdu Boží síří ženy - mysleno v duchu, ze dnesni cirkev je světem mužů

Těžko globalizovat.

Těžko si toto můžu představit, netíhnu k církvi.

To je jako ideální společenství lidí... nic takového neexistuje...

Tolerantní, nikoho neodsuzující (v míře zákona), láskyplné k přírodě, zvířatům lidem, ...

toto je myslím špatně položená otázka.církev si nemůžeme předtsvait,není to něco z našeho výmyslu.

urcite ne islam!!! nenasilne a hlavne - zadny kazu vodu, piju vino

Určitě ne jako fanatickou sektu Svědků Jehovových

v žádné církvi

věroučně - vyhovuje mi CČSH organizačně - ubrala bych pravomoce NO a přidala vikáři a biskupovi. ÚR považuji za zbytečnou Zásada obecného kněžství - 100% ano, ale měla by být více napňována

viz odpověď u otázky č.7

Vřelá a přijímající. Ta, která ctí humanismus ve všech jeho podobách a projevuje toleranci k jiným církvím a projevuje moudrost.

Vše na dobrovolné bázi - bez kněžské autority

Zájem o mě jako člověka

záleží na lidech, které by tu církev "organizovali" a ti by měli být inteligentní, tolerantní, empatičtí, trpěliví

Ziva cirkev nasledujici Krista a Bibli. Idealni cirkev samozrejme neexistuje, kdyz ji vedou lide, kteri jsou nedokonali.

Žádná církev, nesnáším kolektivizaci.

Žádná církev.

žádná pravidla, žádné obřady, žádné schůzky, přehledné webové stránky

žádnou, ať si každý věří v co chce

živé Boží Slovo, pojmenování věcí správným jménem - hřích je hřích, pokání je jediná cesta k životu ve svobodě, Ježíš Kristus je jediná cesta ke spasení a k věčné radosti, modlitby Kromě toho láska k bližnímu, ochota pomoci, odpouštět si i navzájem - nejsme dokonalí, nekritizovat a nesoudit, ale v modlitbách předávat Pánu, ve víře očekávat zázraky

-

1) Program a strukturu bohoslužeb 2) Xenofobii 3) Tahanice o moc uvnitř církve a intriky

Asi odpustky, křižování se, zpověď a jiné katolické přílepky k Bibli.

Autorita kněze, u katlické církve přílšná konzervativnost, uzavřenost a neochota diskutovat o některých otázkách, řád mší - neustálé opakování

bohosluzby striktni

bohoslužby, celibát, různé speciální oděvy.. přijde mi to směšné

Bohužel o církvi zatím nevím pomalu nic.

Boj proti antikoncepci, částečně i potratům, když je ohrožen život matky či nenarozeného dítěte, boj proti sexuální jinakosti.

bránění potratům ze zdravotních důvodů. zakazování kondomů.

Brojení proti antykoncepci...v rozvojových státek velká pomoc aby se nerodili rodinám co řeší hlad, další děti co pak jen umírají, prevence AIDS

Bůh.

Celibát

celibát :-) nudné mše

Celibát, kázání, zpovědi...

celibát, neuznávání potratů

celibát, stejně ho ve většině případů nedodržují; kázání o pokoře a chudobě, když sami žijí v přepychu; zatracování nevěřících, většina lidí v něco věří i když to třeba není ten správný bůh

celibát, šíření víry, terorismus, odsuzování homosexulity, šaría

Celibát, zákaz potratu.

Celibát.

celkově mi církev přijde zbytečná. zpátečnost mi přijde "vracet" církvi majetek, vzhledem k tomu jak by původně mělo křesťanství hlásat, že na majetku nesejde...

centralizovane vedeni,vlastni stat a pravo

Ceremonie, hloupé názvy (ještírci Vesmírných lidí:-))), odrazuje mne vlezlost Jehovistů - je to známka byznysu, což je u nich normální, nelogická proroctví a příběhy.

církev by měla lidem vysvětlit, ževěřící člověk může mít kontakt s Bohem kdekoli, nejen v kostele; vysvětlit proč by člověk měl chodit do kostela, že to není jen tradice a zvyk

Církev dle mého názoru zde není proto, aby se podbízela kdejakými koncerty a podobnými setkáními. Církev má přinášet vždy v první řadě Evangelium, pak to ostatní.

církev hlásá skromnost, dává najevo velkou okázalost a požaduje peníze

cirkev jako takovu

církve jako takové jsou přežitek

co se týká církve katolické tak prakticky všechno. odmítání techniky (do toho fotky papežů s iPhony), odmítání sexuálního života (a skandály kněžích -> naprostá neochota církve s tím něco udělat). Stejně jako nechápu, jak v ČR, ve státě, kde se k církvy hlásí 27% obyvatel a téměř 60% jsou ateisté, může být církev financována z daní. Plus odmítám kritiku vatikánu, že bychom měli být více věřící...proč? protože se jim to hodí? protože skončime v pekle? to je snad naše věc. Nechápu, jak si můžou myslet, že jejich církev je ta pravá, jelikož si to myslí na světě příslušníci úplně každé církve a nebo vyznání a že jich není málo :)

Cokoliv, co vymyslí ve Vatikánu (instituce papeže jako taková - myslím, že "vůdce" není potřeba)

Diskriminace žen, zákaz antikoncepce, ostrakizace homosexuálů, bezvýhradné odsouzení potratů (i ze zdravotních důvodů, viz Polsko), pravidla církevní hierarchie, která umlčuje kněží s jiným názorem, propojení s politikou

Dogmata popírající vědecký výzkum

Dogmata, zastírání problémů (problematika zneužívání a podobně).

Dogmatismus a fanatismus při své obhajobě.

financování

Holou existenci.

Hromadění majetku

Hromadění majetku, okázalost, lpění na tradicích, snaha ovlivňovat lidi a usměrňovat jejich jednání podle představ církve.

Ideologii, strukturu vedení a podřízenost centrálnímu vedení.

Islám od A do Z!

já asi všechno, ale někomu třeba může pomáhat - modlitby, křest atd.

je to individuální, tedy můj názor na to je zcela irelevantní.

Jednotlivě nic. Jen kumulace určitých věcí může takový stav navodit.

Jednoznačně katolický celibát a (důkladná) kontrola pohlaví papežů od jisté aféry, kdy se papežem stala žena. Katolíci obecně dokázali věrouku ze všech církví nejvíc zprznit.

jejich samotna existence.

kampaň proti zavedení sexuální výchovy na školách, zákazy antikoncepce; církev je svým způsobem zodpovědná za přelidnění planety a šíření nemocí, protože spousta členů slepě následuje to, co je jim říkáno. Církev by proto měla šířit osvětu.

Katolické tradice

kázání

Kázání v kostelech, nedotknutelnost Bible a s tím spjatých pravd, ačkoliv o životě Ježíše je dnes plno pochyb, neřkuli báchorku o otěhotnění Marie. Měli by se přestat držet zaběhnutých lží nebo mýtů a legend. Připustit i svatým lidskost a chyby. Měli by lidem zpřístupnit kláštery, aby si každý mohl zkusit, jaké to je žít motlitbami. Otevřít se lidem, obnažit se. Postit jeptišky do nemocnic.

Každotýdenní (každodenní) svolávání k společným modlitbám, slavení svátků v přesně daný okamžik, atd..

kontroverzní názory například na sexualitu, potraty, eutanázii, svázanost dogmaty

Lpění na dogmatech a nesnášenlivost k názoru druhých.

Lpění na tradicích. Neměli by se míchat do politiky a pohoršovat se nad filmy a tak ...

Majetek, fanaticnost

mnohé... docházení do kostela, zpovědi (pokud se sama nepotřebuji vyzpovídat, nevím proč to má být součást života), otázky týkající se sexu...

modlení

Modly, tradice, kostel, ikony, papez, nemoznost studovat Bibli bez vykladu, krest kojencu, ... cokoli co neni biblicke je nebiblicke

mše, která je dlouhá a zpoloviny zpívaná.

Např. některé typy kultů(božské srdce, určité přemrštěné projevy mariánské zbožnosti ...)

např. propaganda Jehovistů, letáčky...

např. zákaz předmanželského sexu, jejich postoje proti antikoncepci

Nedokážu odpovědět

Nedokážu posoudit, ale asi je třeba si uvědomit, že žijeme v 21. stoleti.

Některé body desatera či jejich případné překrucování jak se to zrovna hodí (eutanazie, potraty, styk až po svatbě atp.)

Nemůžu tě pokřtít když jsi člrnem této církve. Nemůžeš se modlit když tam nemáš kříž. A podobně.

Nepřemýšlela jsem o tom.

neschopnost restrukturalizace

Neustále odříkávání veršů z bible.

nevím

Nevím

nevím

nevím o žádné činnosti

nevím v církvi nejsem

Nevím, jak přesně v současné době vypadá církev a co všechno přesně obsahuje.

nevím, nemám s církví žádné zkušenosti

Nevím.

neznám činnosti církví

neznám takové činnosti

nic

nic

nic mě nenapadá

Nic mě nenapadá, církev je taková jaká je, nemám bližší informace. Můžu uvažovat pouze nad křesťanstvím, které se mne nijak osobně nedotýká. Neznám nikoho ze svého okolí kdo by byl v nějaké církvi a pakli-že má církev určitá pravidla podle kterých se řídí, těžko můžu posoudit, jestli je to přežitek či zbytečnost. Možná by to chtělo lepšího návrháře na ošacení duchovních ;) ale chápu, že je to čistě účelné :)

no toho je opravdu hodně: potraty, homosexualita, oblékání, majetek, pohled na evoluční teorii a jiné vědecké důkazy, některé věci působí až absurdně

Oddávání, křest a jiné rituály

Odpírání praktické zkušenosti kontaktu s Bohem prostým věřícím nebo nedostatečný důraz na něj.

odsuzování "homosexuálů" a šovinismus například

Ohledně sexu, rodiny, odtajnění archivů.

omezování antikoncepce, dogmatismus

Onanie, masturbace, sex po svatbě. Zákaz potratů.

Otázky týkající se rozvodů, interrupcí - jde o svobodná rozhodnutí svobodných lidí. Pokud se s tím srovnají daní lidé, nevidím důvod, proč je za to lynčovat. Také projevy katolické církve ohledně sexuální osvěty v rozvojovém světě (zákazy používání prezervativů) považuji za velmi nevhodné a především ohrožující zdraví lidí.

Papeže, je to samozvaná hlava katolické církve a hraje si na sám na Boha a často zastavá a prezentuje názor, který v bibli není ani naznačen. Viz. jeho postoj k homosexualitě, pokud jsme všichni boží stvoření a někdo je homosexuál, asi to tak Bůh chtěl a s daným jedincem má nějaké úmysly a nepřísluší komukoliv to jakkoliv komentovat či odsuzovat.

písničky ze zpěvníku dlouhá a zpívaná liturgie

politikaření, malá podpora rodiny- např." koupené" křty jsou zcela nepřijatelné, přístup k antikoncepci, nedostatečné zdůraznóvání nutnosti odčinit hřích, nejen dojít ke zpovědi

pompézní setkávání oveček

porodnost, antikoncepce, potraty

potlačování sexuality, misijní činnost u "primitivních" národů

Považuji církve za zbytečnost.

povinné denní motliby, rituály obětování, dávání penez círvki

Prakticky cokoliv, co ztatilo opodstatnění - celibát, přílišné ponižování se a hlavně zákazy přirozených druhů chování.

Privadeni lidi na 'spravnou' cestu, omezeni participace zen na vyssich cirkevnich funkcich urcitych cirkvi atd.

Především ty, které se týkají lidské sexuality: celibát, brojení proti homosexualitě, antikoncepci a interupci různými prostředky (včetně laboratorně vyvinutým HIV). Dále též misijní snahy (např. šíření "víry" mezi animisty apod., odnepaměti spjaté s vykořeňováním domorodců a likvidací původních kultů a kultur), s vyjímkou čistě charitativního úsilí (tj. bez věrozvěstských snah).

předpisy, nucení do čehokoliv

PŘÍLIŠ STROJENOSTI , OBŘADNOSTI , FALEŠNÉ STROJENOSTI. DOBRÉ STÁDO JE NEUSTÁLE V POHYBU. A LÁKÁ TÍM I OVCE Z JINÝCH OHRAD.

příliš příkazů a zákazů postavených proti přírodním a fyzikálním zákonům a proti logickému rozumu.

přílišné puritánství,nepřirozenost

příspěvky a že pod lampu je největší tma - alkohol, sex atd

Řeči o nezbytnosti té které církve. Spousta jich zanikla a nové vznikly. Tohle je možná to, na co se ptáte.

Samotnou existenci církví.

skoro všechny? :-)

spousty (nazirani na vztahy predmanzelske, homosexualni, rozvody, potraty, zneuzivani malych deti v klasternich skolach, hlasani neceho a delani jineho - kazat vodu, pit vino, apod), ale predevsim se snazim si jich nevsimat, nepotrebuji cirkev ke svemu zivotu

spovědi, povinost docházet do církve

Starší pravidla, která se v současném světě neslučují s efektivními možnostmi přežití jedince (ať už ekonomicky, nebo upřením možností rozhledu)

strach ze světa.

Tak jako je mnoho tváří tolik je i zpátečnictví je to i o strachu z vytvoření nových tradic. Je lehké kritozovat, ale málo který pastýř inovuje, je smutné, že ten, který inovuje je pak kamenován svými farníky, že jsou zvyklí jinak.

To je dost osobni otazka. Ma-li tedy mluvit jen za sebe, ja nemam rada formalni ritualy jako tradicni kancionaly nebo hromadne prerikavani modliteb atd. Na druhou stranu take nemam rada prilis zbesile charismaticke projevy. Tezko se to popisuje, ale mam rada, kdyz se mohu zustat tak nejak normalni:-)

To souvisí s odpovědí výše. Je otázka, zda reagovat na společenské situace. A jak.

To už jsem psala výše. Celibát, téma antikoncepce a sexu, vnímání homosexuálů.

toho je moc

U křesťanství určitě křest. To, že vás někdo polije vodou vám místo v nebi určitě nezaručí a naopak, to že vás nikdo vodou nepolil neznamená, že jste špatný člověk a že se máte usmažit v pekle. A islám mi přijde zpátečnický celý.

u ŘKC asi nekompromisní postoj k užívání prezervativů

účast na všeobecné ekonomice a z ní vyplývající motivace

Upalování kacířů. Zbrojení proti antikoncepci, resp. kondomům.

Úplně mi nesedí přesné odříkívání modliteb.

Uzavřenost a malou ochotu otevřít se okolí.

V podstatě jejich existenci. O názorech se lze přít (antikoncepce, potraty...), ale pokud otázka zněla jaký projev či činnost... tak opravdu existence. Na to, aby plnila pozitivní kroky jako charitu, mravní výchovu mládeže... nemusí být církví. Do víry se nemá plést.

veškerá činnost církví je přežitek

Veškerou činnost.

Většinu... ale pokud měla někde už církev takový vliv, že mnohé věci jsou tradicí, tak bych to násilně nerušil, i když bez významu často, je to součást kultury...

viz odpověď u otázky č.7

vsechno

Vsechny. Cirkve bych zrusila. Valky, politikareni, prodavani odpustku a znasilnovani malych kluku mi tak trochu vadi.

Vstupování do soukromí, nerespektování vývoje společnosti.

vše co je v rozporu s realitou a vědeckotechnickými poznatky

Vše, co většina populace považuje za přežitek, zpátečnictví atp. má hluboké kořeny v Bohu a v tradici církve a není dobré od toho ustupoovat.

všechny

všechny

všechny

Všechny projevy.

všechny, snad vyjma charitativních aktivit některých církevních organizací, které jsou bezpochyby prospěšné

Všechny, zrušila bych je.

Všechny.

vystupování proti antikoncepci, snahy o restituci a zároveň finanční podporu od státu

Vzývání mrtvých svatých, nesmyslné tradice a lidská nařízení.

Za přežitek považuji, když se někdo označuje jako prorok, když se někdo snaží mluvit za Boha místo toho, aby mluvil za svůj názor, za to, čemu věří. Obrovský přežitek je striktní výklad Bible, Koránu apod. Zbytečnost je hiearchické vedení církve takové, kdy má slovo výše postavené větší váhu. Církev samozřejmě vedení mít může, ale spíše by to mylo být organizační/administrativní vedení. Přežitek je přilišné upínání k různým symbolům, včetně prorokům, místo hledání příkladů všeude, i v dnešní době.

Zbytečné hromadění majetků. Fanatismus. Zneužití víry...

žádné, každá círev má své stanovy, zvyky či pravidla

žádné, v minulosti např. nakupování odpustků a pálení čarodějnic

Asi radši žádným. Nejlepší je, když si člověk svou církev najde. Velmi užitečný by byl nějaký portál, kde by se jednotlivé církve prezentovaly a člověk by si mohl vybrat tu, co je mu nejbližší.

bez nucení.

Církev by o sobě měla dávat vědět nějakým misijním dílem, které osloví potřebné. Měla by umět nejen pomoci v lidem v těžké životní situaci, ale také by jim měla umět nabídnout možnost setkází s živým Kristem. Ne však násilnou formou. Také by bylo dobré, pokud by se duchovní více podíleli na vyučování náboženství, nebo alespoň křesťanské etiky na školách. Bylo by dobré na ZŠ zavést jeden z těchto předmětů, jako povinně volitelný předmět.

Církev je každý z nás, jediný způsob jak dávat vědět je naše jednání. Jak , budu předávat učení Ježíše Krista a přitom svým chováním ho degradovat Neutloukávat nováčka dogmaty může se jich spíše leknout.

Církev je společenstvím tichých - je podstatná tím, že je, ne tím, co o ní lidé soudí.

Cirkev o sobe nemusi davat vedet. Pokud ma smysl, lide si ji najdou sami.

Co znamená "dát o sobě vědět"? Pokud něci ve smyslu, že existuje, tak nevím.

ctostným, mravným a zbožným životem svých členů

Člověk si svou víru musí najít sám, nikoli víra jeho. Nicméně by se církev mohla aktivněji prosazovat jako partner či pořadatel kulturních akcí, poskytovat jim zázemí, například poskytnutím pozemků. Nemluvím o pivnich festivalech a metalových koncertech (ačkoli sám pivař a metalista:)), myslím že je ale spousta akcí jež si zaslouží prostor a pro církev jsou důstojné - historické akce, divadelní festivaly, apod., akce omezeného lokálního rozsahu (výročí či tradiční oslavy na malých obcích např.). Jednoduše řečeno, přijít k člověku lidsky, jako partner, podat pomocnou ruku tam, kde je to možné. Například.

dnes zřejmě internet.

dobré věci s chválí samy

Dobrovolné akce, propagace na internetu...

doporuceni pres znameho

emailem

emailem:-)

Facebook, Twitter, ...

hlavně ne vnucující

Charisma cloveka, exponencionalni rust, uspech... neprehlidnutelne to znaky

Charitativní nebo společenskou akcí. Ale jsem proti tomu, aby se z církví stala volnočasová aktivita bez duchovního rozměru. To už bych s žádnou ani nespolupracovala.

Chtělo by to víc soulože.

Ideální církev je ta o které nevím.

Ideální by bylo, aby mne nijak nekontaktovala a nekázala, co mám dělat.

Ideální způsob je asi prostřednictvím přátel/známých. Dále účast nebo i sponzorství na různých kulturních akcí, prezentovat se na internetu... Prostě všechny nenásilné formy, upustit od zvození dům od domu, zastavování lidí se Strážnou věží apod.

Ideální způsob? Na každého platí něco jiného...

Ideálním způsobem, kterým by o sobě dala dotyčná církev vědět je, že by se vzdala svého zabaveného majetku ve prospěch (nekompetentními papaláši, oligarchy, korupčníky a tuneláři stále více zadlužovaného) státu a naopak rozdala všechen svůj stávající majetek chudým lidem, což se samozřejmě nikdy nestane.

Informace si hledam radši sama - takže asi na internetu.

internet

internet

Internet... sam si ji najdu.

Internetové stránky, brožurky, třeba i knihy.

Já osobně - kdyby byli k dispozici duchovně zralí lidé, za kterýma bych mohl přijít třeba do kláštera a popovídat si, zastavit se, pobýt tam, načerpat sílu třeba k nějakýmu rozhodnutí, vyzpovídat se, odpustit si a druhým taky a tak. Potom bych měl živou zkušenost, že to funguje a měl bych na křesťanství dobrý názor.

Jakkoli, hlavně nepodbízivě.

Kázáním.

každý jedinec má možnost se k církvi obrátit sám

Kdo hledá najde ;) Pokud by církev ale chtěla oslovit skutečně větší část obyvatel. Musela by zřejmě organizovat akce, zaměřené na nějakou cílovou skupinu. Pravděpodobně by také byla potřeba silná, moudrá, charismatická osobnost, která by například tyto akce moderovala, prostě dobrý řečník. Církev by se podle mě měla umět představit v energičtějším světle a ukázat, že členství může být "výhodné" pro každého, toto by bylo k řešení v rámci širší diskuze a zamyšlení :)

Kdyby jakákoliv církev veřejně přiznala, že se mýlila nebo že na něco nezná odpověď.

kombinací tisku, televize, ale hlavně činny aby církev byla kde je třeba-školy, sociální ústavy, domovy důchodců, domy pro uprchlíky atd.

komunikací - nabídkou pomoci i nevěřícím (bez nutnosti závazku) a nejen duchovní

konání veřejnch akcí

Konáním dobra.

Kybych se dozvěděl o významných aktech pomoci jiným lidem.

leták

letáky od designové společnosti

literatura, probrani teto tematiky ve skole, proste moznost se seznamit s nezaujatym nastinem a moci si udelat nazor sam

měla by oslovovat jen lidi, kteří o ni mají zájem, takže at si každý najde info sám..nechci aby mě tito lidé obtěžovali..

mistni tisk, internet

myslím, že ke každému se dostanou potřebné informace, když je potřebuje... nebo přes přátele a to pouze jen určitým nevtíravým a nedirektivním přístupem (člověk už je možná ovlivněný stávající situací...)

nabízet, nevnucovat, být vzorem

Například upozornit v článcích v tisku, na netu.

Narodit se jejím členům, nebo pozváním od kamaráda.

Nedala by o sobě vědět.

Nedávat vědět. Kdo chce najít-hledá a najde.Kdo nechce, ten ať má od nich pokoj.

nedokážu říct, jak zaujmout ve veskrze atheistické společnosti, aby se neporušil morální principy církve

nechat mě být, kdybych jí náhodou potřeboval, tak bych si jí našel sám

Nechci, aby mě někdo obtěžoval. Já to chápu tak, že pokud bych měla zájem, zkusila bych si takovou nějakou organizaci vyhledat sama.

nechci, aby mne oslovovali

nějak nenásilně, ne že se mi jehovisti nacpou do dveří. Třeba plakátky, pozvánky na besedu atd.

Nejlepší "reklama" je a vždy byla a bude - vlastní doporučení :-)

Nejspíš asi systémem známý známému...

nemám představu

Nemám ráda vnucování (typu "klepající jehovisté") ani evangelizační akce. Nejlépe osobní milý přístup spojený s nějakou aktivitou (veřejné čtení v knihovně atd.)

Nenásilnou formou, nenuceně. Abych ji našla, jen pokud bych chtěla.

Nenásilnou letákovou akcí.

nenásilným způsobem, například vhodně umístěnými letáky. organizováním společenských akcí

Nenuceným, nenadřezaným

Neplést se mi do života. Pokud bych se někdy rozhodl do nějaké skupiny vstoupit, informace si zjistím kdekoli (internet, tisk, přátelé...).

nepotřebuji o ní nic vědět

nerozumím otázce

netuším, kdo potřebuje určitou víru, cestu si najde sám

Nevím

nevím

nevim

Nevím ale myslím, že je to o tom, že má kolem sebe lidi kteří mu mohou pomoci. A on až bude chtít a cítit tak je osloví.

Nevím, hlavně nenuceně.

Nevím.

Nevím.Církev není reklamní agentura

nevnucovat jediný názor jako jediný správný, nechat místo pro otázky a dialog

nevnucovat se

Nic mne nenapadá...

nijak

nijak

nijak, kdo hledá - najde

nijak, měla by být taková aby si jí věřící našel sám, a z vlastního popudu

nijak, nestojím o další zasahování do svého života

Non stop otevřené kostely. Jenže kdo by je hlídal?

noviny, kde by byl clanek o absolutnim konci vsech cirkvi na celem svete...

Osobní oslovení trochu zprofanovali jehovisti, ale asi běžné cesty: média, reklama, pořádání akcí pro veřejnost.

osobním kontaktem

otázky existence Boha, by se měly dostat zpět do základních škol, např. jako nepoviný kroužek

Oznámením o ukončení své činnosti a rozdělením majetku nejchudším a potřebným.

pěkné webovky se zajímavým a logickým obsahem

písemně

pokud již víra musí být organizovaná, pak bude-li myšlenka dobrá, lidé přijdou sami

Pomáhat lidem, říkat pravdu, hlavně ne skandály typu zneužívání dětí kněžími apod.

pomocí nejchudším

Pořádání charitativních akcí a např. vývěska u chrámu.

Prací, pomocí potřebným, osvětou, výukou pro děti

Prezentace na úrovni obcí (účast na oslavách obcí, benefiční akce, dětské dny)

Primárně nenásilnou a neobtěžující formou. kdo si chci zjistit info, tak si církev najde sám. Nechal bych rozhodnutí na každém, třeba billboardy apod, aby bylo vědět že něco jako církve existuje a každý ať si sám zjistí více. Nejhorší je asi obtěžování typu jehovisti apod.

profesionální letáčky v kostele, radio, TV, články v časopisech, nevnucovat se,

přes spokojené věřící při náhodném setkání

Přes zábavné virální video. Nebo tak, abych se tomu mohla vyhnout.

radši nijak, každý at si najde sám pokud chce

Rozhodně ne žádné letáčky a oslovování na ulici....Ale líbilo by se mi ,kdyby na školách byla duchovní výchova, kde by děti byly seznámeny se všemi druhy víry, duchovním člověkem, tedy tím, kdo je na vyšší úrovni, než uživatel těla. Někým, kdo o tom opravdu něco ví. Mělo by to být spojeno i esoterikou a péčí o duši a různými duševními cvičeními.

rozhodně žádné popularizátorské akce v ulicích; stačí být inteligentní a žít podle evangelia; když jsou sami věřící ochotní se o tom bavit a neuhýbají před otázkami, člověk si toho všimne.

Rozhovor s lidmi, kteří jsou prodchnuti vlastní spirituální zkušeností.

Skrze pána Boha poznáte správnou cestu. Tady je těžké cokoliv navrhovat.

skutky (např. pomáháním druhým, psychologická podpora, atd.)

skutky, ne kecy

Slušným životem.

společenský život, vláda

svojí činností a přes lidi, kterým pomohla

Svým příkladem

Svými činnostmi a pojekty, které jsou určeny nejen "věřící veřejnosti" , ale i ostatním.

Svými činy

Šířením duchovní osvěty ve veřejných komunikačních prostředcích.

Taková, která by nepotřebovala propagaci v ulicích města, necpala se do vlády a nechtěla vracet majetky, které ve středověku ukradla.

Ticho a pokora.

tim, ze delaj dobry skutky.

Třeba napsat na signály nějaký informace, rozeslat letáčky po školách a trochu se zviditelnit.

Účast ve veřejném dění - moderní způsob

účastí na veřejném životě

Upřímně a otevřeně.

V dnešní "přereklamované" společnosti by se mi líbilo něco nevtíravého, nabízející možnost rozšíření obzorů.

V podstatě nijak, stačilo by malé upozornění od člověka, kterého uznávám

V SOUČASNÉ DOBĚ JAKO MISTR JAN HUS. VEŘEJNÁ KÁZÁNÍ. UKAZOVAT MOCNÝM ZRCADLO, BIČ JAKO JEŽÍŠ KRISTUS. TEN JE BIL HLAVA NEHLAVA. A ABY SMRTELNÉ HŘÍCHY TĚLESNĚ TRESTÁNY BYLY.1420

více křesťanských programů - TV, rozhlas, internet, ale díky Bohu za to, co už je

Vřelost a smysluplná pomoc jednotlivému člověku v případě konkrétní potřeby.

výsledky práce dobrých pro celou společnost - opravy památek, charita, péče o okolí

využít média využít své lidi, t.j. snažit se, aby svou NO obec brali jako opravdu svou záležitost, místo kde je jiom dobře. Pak přivedou i své přátele

vyvěsit informace na internetu, a lidé si jí sami najdou, pokud budou chtít. Pokud je dobrá dostane se do podvědomí lidí sama.

webové stránky, místní zpravodaje...

Zadny

Zánikem a následným malým titulkem na straně 18 v blesku.

zázrakem

Zkusit natočit akční propagační film, který by obsahoval dobré myšlenky a ukázal cirkev jako moderní instituci, jako to dělá např. Americká armáda, pro svoji propagaci.

Změnou přístupu k výše zmíněným přežitkům.

Zpusobu je mnoho. Osobni kontakt s clovekem z dane cirkve je asi nevhodnejsi, i kdyz nekdy muze byt dost zkreslujici, protoze ne vsichni v jedne cirkvi jsou stejni! Kazda cirkev by mela mit svuj web, kam se clovek muze nezavazne podivat a udelat si obrazek. Pastor z Prahy rika, ze cirkev by mela byt jako "internet" tj. ruzne zajmove skupiny (napr. nactileti, podnikatele, matky s detmi, filmovy nadsenci atd.) propojene jednou myslenkou a spolupracujici spolu. Tyto zajmove skupiny by mely relevantnim zpusobem komunikovat se svym okolim a davat o sobe vedet poradanim zajimavych akci pro verejnost nebo zapojovanim se do charitativnich projektu. Pozvanky na akce by mely byt dorucovany primerenym a relevantnim zpusobem vzhledem k akci. Nicmene toto tema je velmi slozita problematika. A jak jiz jsem rekla mnoho lidi proste evangelium nechce slyset v zadne podobe.

žádný

žádný

Žádný způsob pro mě není, nechci patřit do žádné církve.

žádný, nestojím o to. obecně vzato by ale asi i církev měla jít s dobou a prezentovat své názory např. na webu

žádný,kostely mají dost vysoké věže a věžičky aby si jich, pokud má někdo zájem či potřebu - všimnul a nalezl v nich co hledá

Žádný... člověk by si měl svou víru najít sám...

žádným

žádným, pokud o ní budu mít zájem, vyhledám si ji sama; případně dobrými skutky.

-

-

- Dle Bible se mají veřící spolu scházet - Možnost se vždělat ve víře - Rada zkušeného a vždělaného duchovního ve víře a v práci s lidmi

..

1) Pokud někde pomáhají - a to nestranně bez ohledu na vyznání potřebných. 2) Považuji za mírný klad i to, že v církvi mohou najít jistotu a podporu jinak života neschopní jedinci - pokud ovšem ta podpora nemá za následek jejich trvalou neschopnost.

Ani nevím. Líbí se mi někteří konkrétní věřící lidé, šíří kolem sebe klid, pohodu a přijetí.

Asi nic.

Bez církví by Evropa nebyla Evropou - naším myšlením počínaje, kulturou obecně pak konče je všechno formováno církvemi.

bohužel se mi na církvích nelíbí nic

církev jako instituce je přežitek minulého století

Církve jsou velmi důležitou součástí současného světa. Jejich snahou je šířit evangelium a přivádět lidi ke Kristu. To považuji za to nejdůležitější. Všechny ostatní bohulibé činnosti se od toho odvíjejí.

Dávají člověku jistotu v životě, záleží ovše na přístupu jednotlivých duchovních. Dále se mi líbí zajišťování nejrůznější charitativní činnosti.

díky Bohu za církev, za např. mezidenominační modlitební akce, za zdůraznění jednoty - jsme všichni součást těla Kristova

Dlouho přemýšlím a nic mě nenapadá..

Do toho ti nic není.

DObrovolnická práce, vedení volnočasového vyžití dětí

Edukační činnost, seznamování dětí a nevěřících s historií, morálkou

Evangelizace

charita

charita

Charita, akce pro děti, duchovní podpora těm, kdo jsou to za stávajících podmínek ochotní přijmout

charita, pomoci ostatním, kteří to potřebují

charitativni cinnost (to gro, ne ty ciraty okolo) a take mozna i utechu, kterou poskytuje lidem (prevazne starsim rocnikum, ale neni to podminkou)

charitativní činnost

Charitativní činnost, bezesporu. Ať již lidem v hmotné, ale i v duševní nouzi. V našich zemích dále připomínání tradic našich předků, nikoli jejich svéhlavé prosazování a aplikaci do běžného života. Desatero přikázání - jednoduché, prosté, vždy aktuální.

charitativní práce, pomoc potřebným

Charitativní projekty.

charitativní působení a snaha o řešení i těch problémů, do kterých se jiným nechce (bezdomovci a pod)

Jak jsem slyšela od kamarádky, všichni jsou přátelští, veselý, mírumilovní.

Jako cynický agnostik vidím pozitivum v tom, že nabízejí oporu těm, kteří nedokáží čelit světu sami, a odpovědi těm, kteří se nechtějí zamyslet sami. A důchodci se mají kde potkávat :-) Takže to v konečném důsledku není tak zlé:-)

Je toho spoustu: mám spoustu známých, kteří se hlásí k nějaké církvi a musím říct, že se často chovají lépe než ostatní. Církev svým způsobem lidem dodává jistoty, vyrovnanosti, pomáhá jim překonat ty špatné věci, které se v životě přihodí, pomáhá jim udržet si morální kredit a hodnoty.

Jsou stále zřídly vnitřní poctivosti a pokoje; uchovávají hodnoty, o kterých se často jim samým ani nezdá a lidé si je tam mohou "vyzvednout".

kdyby lidi dodržovali ,,Boží desatero" ,nepotřebovali bychom trestní zákon a věznice.

když jsou členové církve za jedno:)

lacinnost lidí

Leda nějaké charitativní akce.

Líbí se mi charitativní činnost, líbí se mi, když se členové církve snaží žít podle Písma.

Líbí se mi poutě. Jsou přirozené, sdruží mnoho lidí. Jsou v otevřeném prostoru. O jiných činnostech toho moc nevím. Dobré jsou hospice a různé azyly, které mají některé církve. Ale není to o dobru, ale o penězích.

Libi se mi, kdyz cirkev nejde lidi a spolecnost odsuzovat, ale snazi se jim pomoci a prijmout realitu takovou jaka je. To ovsem nikdo ze sve sili nedokaze, potrebujeme brat silu, inspiraci, radost a naplneni od Jezise Krista. Jinak jsme bezradni a nase usili nema smysl. Jen s Nim je mozne hory prenaset a boj s ateistickou ceskou spolecnosti je prenaseni ohromne hory.

Líbí se mi, pokud církev má nějaké své prostory, kde pořádá různé své akce, lidé si v ní pomáhají, setkávají se zde a něco společně dělají. Toto je moc cenné, vím to, jelikžo jsem nějaký čas jednu církev navštěvoval a také jsem v jednom svépomocném občanském sdružení, kde to funguje podobně.

Mám minimum osobních zkušeností. Určitě duchovní podpora...

mohou pomoci lidem najít své místo ve společnosti

Mohou se setkávat lidé, kteří věří v nějakou věc, ale myslím si, že by se mohli setkávat i bez církví. Jinak nemám nějak vysoké mínění o církvích, především pak o jejích představitelích, kteří zneužívají svoji " moc".

Myslím, že se začínají objevovat moderní církve, které mají spoustu "mimocírkevních" aktivit. Tábory, výlety, sport, apod. To mi přijde dobré. Děti, které se v takovéto komunitě pohybují aspoň mají menší tendenci dělat blbosti.

Na církvích nic. Na jejich činnosti spoustu dobrého, ale ta to nemusejí být církví. Nikdo by se neměl (a podle mě nemá právo) plést do víry kohokoliv jiného.

neco by se mozna naslo, ale ja nevim, co to je...:-)

někteří lidé potřebují duchovní útěchu nebo podporu a to jim církev poskytuje

nelíbí se mi nic

Nelíbí se mi nic, při hlubší úvaze bych možná nějaké pozitivum našla. Ale spíše nevím.

Nelze odpovědět - není církev jako církev... Mnohé si na ně bohužel jen hrají

nemyslím, že by církev měla nutně vykazovat nějakou "činnost" - není to přece primárně charita, ale společenství věřících lidí, kteří se nebojí zastávat odlišné morální hodnoty - ostatní věci z toho jen vyplývají.

nevím

Nevím

nic

nic

Nic

nic

nic

nic

nic

nic mě nenapadá

nic, jedině podpora chudých, kterým nezbývá nic jiného než v něco věřit

nic.

Nic... jediná výhoda je, že dané víře shromažďují informace pro věřící o jejich víře...

no nedá se upřít, že má určitý regulační účinek na negativní projevy lidí

o ničem takovém nevím

občas dělají věci do kterých se nikomu nechce - organizování charity, atd.

Občas zahlédnu něco v televizi, jinak o činnostech církví nevím nic. Pozitivní určitě je, že církve můžou nasměrovat lidskou bytost dobrým směrem.

organizace charity

pocit sounáležitosti

podpora nematerialistických kvalit života, u některých duchovních osobní vzor

podpora slabých, dávání naděje, obřady

Podporuje lidi ve víře a v naději.

Pokud pořádají nějaké dobročinné akce, nebo se podílejí na rekonstrukci památek.

Pokud poskytne útěchu nebo oporu těm kdo nesdílejí můj názor na církve a bohy.

Pokud to myslí upřímně, tak charitativní činnost

pomaha cloveku utvorit si jiny pohled na zivot a vazit si veci,predevsim zivota lidskeho. kdyby se vsichni ridili tak obycejnymi vecmi jako je desatero,polovona instituci,by tu nemusela byt.

pomoc lidem v nouzi

Pomoc nemocným, starým, postiženým, akorát se stejně nemůžu zbavit pocitu, že to není tak úplně "miluj bližního svého"

pomoc při cestě k bohu

pomoc v oblastech, kde je to třeba

pospolčitost, pomoc v nouzi

Postavení mnohých památek

Pozitivní - Záchrana kulturních hodnot a památek udržení kontinuity

pozitivní je pro mnoho lidí, kteří se s danou církví ztotožní a pomáhá jim tak v životě; usměrnění a pomoc lidem, kteří ji vyhledají (ale mnoho bych dokázala napsat i o negativech)

Pozitivní je, že lidé v dnešním světě hledají něco, co je přesahuje. Pokud je cíkev jen trochu pružná, dokáže lidem nabídnou církev, jako místo pro budoucnost. Toho pozitivního v církvi je velmi málo, jelikož se lidem dnešní doby spíš odcizila, než aby se jim snažila přiblížit. Duchovní nejsou motivovány k tomu, aby měli zaplněné lavice v chrámu. Rezignovali již na to evangelizovat a je třeba tuto činnost obnovit. Každá činnost, která je pro lidi a ukazuje cestu ke Kristu je dobrá.

Pozitivní přístup k životu.

Pozitivum? Duchovni činnost, že se lidi ještě můžou sami nad sebou nějak zamyslet.... a uvědomit si co dělají dobře... ikdyž by si to asi měli uvědomovat i bez nějaké církve.

Práce s dětmi, práce s dorostem. Aby měly děti zajištěnou nějakou činnost během dne a nepotulovali se po ulicích.

práce s mladými lidmi

práce v humanitárních oblastech, například tam kam se bojí i Doktoři bez hranic je Česká charita.

pravděpobodně soudržnost lidí, podporování se, případně možná i pomoc

Právě charitativní činost. Dále u mě vede pastorace a práce s vězni, nemocnými a umírajícími. O ty totiž nikdo zájem nemá - a to je od počátku vzniku církve také její původní bohulibá činnost. Té by se podle mě měly církve věnovat primárně.

predstavitele 10-ti prikazani, prosazovani etiky

Prezentace Boha a jeho syna.

Provozování charity (v nejširším slova smyslu).

přátelství mezi členy dané komunity

přijde mi, že uřčitý pevně daný systém, který sdílý určitá skupina lidí, usnadňuje těmto lidem život a dává jakousi "jistotu" (jestli se to tak dá nazvat)

přímluvné modlitby, čistá srdce, náruč útěchy

Přístupné kostely, snaha o zvelebení památek. Nebýt kostelů, nebylo by místo, kde člověk může rozjímat nebo poslouchat krásnou kostelní hudbu.

Působení pastorů v ozbrojených službách a zahraničních misích, duchovní pomoc v nemocnicích a hospicích, práce s mládeží

Rozhodně charitativní akce a činnost - starání se o chudé, nemocné, sirotky. Také peněžní sbírky při katastrofách jsou velmi pozitivní. Je zde ale samozřejmě i fakt, že někomu mohou pomoci najít cestu z problémů nebo ukázat alternativní pohled na svět.

Rozvoj a uchování tradic a kultury či morálky společnosti.

sdružování lidí

sdružuje lidi a dává pocit toho, že člověk někam patří

Sdružuje lidi, s podobným přístupem k životu, vytváří přátelství.

sdružují osamnělé lidi.

shromazduje lidi s podobnymi nazory. spatny je ovsem, kdyz jim cirke tyto nazory bere a nebo meni

scházení se s pozitivníma, věřícíma lidma. nauka bible

služba v hospicech, školkách a školách.

Snad jen socialni projekty, ktere pod zastitou ruznych cirkvi probihaji.

snaha

snaha o život správným směrem, vždy je potřeba něčemu věřit - to posiluje

Snaha vést lidi k duchovnu a nekonfliktnímu řešení problémů,

sociální práce, křesťané se k sobě i k ostatním chovají hezky, církve reprezentují zbytek morálky v dnešním světě

spolecenstvi lidi tahnouci za jeden provaz smerem k Bohu.

Společenská funkce.

Společenská odpovědnost, zejména přístup k těm, co potřebují pomoci, protože sami nemají/nemohou. Možnost zakotvení.

starost o památky, staré a nemocné lidi, morální zásady, uvědomění si vyššího poslání

Starostlivost o outsidery spolecnosti.

Svazek lidí, kteří drží při sobě a mají společná témata.

Svědectví o Kristu, vyučování o Něm a následování Jeho příkladu. A v tom je všechno, včetně charity a vyučování, táborů i duchovních obnov atd atd....

Šíření pozitivní životní motivace.

těžko říci, tady u nás, v Olomouci máme v jednom kostele velmi osvíceného kěnze - jeho kázání

To, co v jakékoli lidské společnosti, existence těch lidí, kteří se projevují slušně a moudře.

To, že může přijít kdokoli a je mu umožněno lépe porozumět Bohu a naučit se s ním komunikovat.

To, že vůbec existuje. Dále misijní a charitativní činnost.

učí lidi věřit. Víra je jedna z nejdůležitějších věcí, ať už jde o víru v sama sebe či v cokoliv jiného. Lidé přestávají věřit a to je špatně, víra je to v težkých časech pomáhá.

udrzuji zivou viru, charitu

udržování kostelů

udržování tradic

Udržování tradice

Upřímně věřící obětavě pomáhají svým bližním. Skutky, nikoli planým kázáním

Určitě můžou přivést mnoho lidí, kteří hledají smysl života na správnou cestu.

V dnešní době již není členství v těchto organizacích společností vyžadováno. Činnost se mi líbí pouze charita, ostatní je pouhé vykořisťování duchem slabších spoluobčanů.

V té nezkažené formě dávají lidem pocit sounáležitosti a mnohdy i naději v něco lepšího...

Velmi užitečná a charitativní činnost.

víru uznávám, církev je podle mého "příživník" na dobré myšlence. Pozitivní: dává nestabilním lidem v těžké životní situaci naději na zlepšení a především si vyposlechne jejich těžkosti

viz. výše, charitativní aktivity

vubec nic

vzdělávání lidí i v jiných oblastech než je víra

Zachovávají součásti historie našich měst (kostely, kapličky,... )

Zájem o lidi

zdůrazňování duchovní stránky života, připomínání, že existují i jiné roviny existence než je ta ekonomická.

ŽE HLÁSAJÍ KRISTA. SPASENÍ A MILOST,ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ A JE KDE SE SEJÍT. HLAVNĚ TEĎ VYPLŇOVÁNÍ DOTAZNÍKU NEPOSTIHNE CELOU ŠÍŘI NÁZORŮ. MODLÍ SE ÁRON V SYNAGOZE 40 LET: ADONAJ DEJ AŤ VYHRAJU. PRVÝ DEN 41 ROKU POZVEDNE RUCE A NEŽ STAČÍ NĚCO ŘÍCI, OZVE SE SHŮRY HLAS: TAK UŽ SI KOUKEJ VSADIT ÁRONE,AŤ KONEČNĚ VYHRAJEŠ. TAK I MY MÁME SE POHNOUT A VKROČIT DO ZEMĚ ZASLÍBENÉ.

Že mají možnost fungovat jako komunita a jako komunita toho více mohou , například zakládat ústavy pro nemocné, sbírky pro opuštěné děti, pomáhat přírodě. Pokud by mě to zaujalo, tak bych ocenila o tom s někým mluvit, stýkat se s lidmi se stejným názorem.