Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Jak vnímáte vybrané události z historie Česka / Českých zemí?

Jak vnímáte vybrané události z historie Česka / Českých zemí?

Víte, že... si na Vyplňto.cz můžete zdarma vytvořit vlastní dotazník?

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:Marek Demčák
Šetření:29. 09. 2017 - 28. 10. 2017
Počet respondentů:2193
Počet otázek (max/průměr):27 / 16.85
Použité ochrany:žádné
Zobrazení otázek:celý dotazník najednou
Návratnost dotazníků:66,8 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:00.07:18
Stáhnout surová data:XLS XLSX CSV XHTML PDF-1 PDF-2 PDF-3 PDF-4 PDF-5 PDF-6 PDF-7 PDF-8 PDF-9 PDF-10 PDF-11 PDF-12 PDF-13 PDF-14 PDF-15 PDF-16 PDF-17 PDF-18 PDF-19 PDF-20 PDF-21 PDF-22 PDF-kódy
Stáhnout grafy:Všechny grafy
odpovědi & grafy   segmentace   závislosti   zdroje   dotazník   citovat

Úvodní informace zveřejněné respondentům

Dobrý den,

při příležitosti blížícího se 99. výročí vzniku Československa mi přišlo zajímavé zjistit, jak lidé vnímají určité historické události z dávné i relativně nedávné minulosti Českých zemí.

Předem děkuji za Vaše odpovědi.

Odpovědi respondentů

1. Jak vnímáte husitské hnutí a období husitství?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše pozitivně83137,89 %37,89 %  
neutrálně57726,31 %26,31 %  
spíše negativně46020,98 %20,98 %  
velmi pozitivně2119,62 %9,62 %  
velmi negativně1145,2 %5,2 %  

Graf

2. Prostor pro Váš komentář k husitství:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- sympatická je mi snaha o reformu církve ,bylo v tom ovšem příliš mnoho násilí

"Elity" ten svůj bordel musely jaksi poopravit,aby nebylo úplně zle.

"účel světí prostředky"

+ více náboženské svobody - kulturní a společenský úpadek

=anologie islámského státu........

00

1. pokus o náboženskou svobodu na našem území

Ač "barbarské" a násilné, přineslo otázky a pochybnosti ohledně tehdejšího "církevního estabilishmentu".

Ač žiju na Žižkově, vnímám postavu Jana Žižky negativně. I na tehdejší poměry to byl extrémista, kterého patrně kdysi vnímal okolní svět podobně jako my nyní vnímáme Islámský stát.

Ačkoliv se na husitském hnutí dá najít spoustu negativního, musíme ho ocenit jako jeden z mála okamžiků našeho státu, kdy české země hrály zásadní úlohu v Evropě a nebyly podřízené žádné mocnosti.

Akcent na přímý vztah k Bohu, poukazovalo na negativa "institucionalizované víry" prostřednictvím církve.

Ale k ISIS to asi nemělo zas tak daleko. Fundamentalismus a utopie. Ale je to naše historie.

anarchie, vzpoura proti platnému řádu, v podstatě populistické hnutí, vadí mi ničení památek

Asi jsem hrdá na to, že se naši předkové dokázali vzepřít a bojovat pro svou pravdu, na druhou stranu to vlastně byla platící lůza. Myslím, že jsou až přehnaně adorováni.

Asi z historie je to svým způsobem, postavení se utlaku.

Aspoň párkrát v dějinách se národ vzchopil a bojoval

Banda fanatických barbarů.

Banda komunistických zlodějů pod církevní záminkou. Uměli jen válčit, ničit a vypalovat, nevybudovali vůbec nic.

Banda násilníků, pleničů a ničitelů.

Banda prospěchů krade a zneuzivala veskrze hezkou ideu

Banda zeměškůdců, která zemi vrhla politicky, hospodářsky i společensky o sto let zpět. Ještě v devatenáctém století hlavní obchodní stezky Čechy obcházely.

Banda zlodějů a zabijáků, kteří byli adorováni zejména díky velice omezeným/ kresleným znalostem historie českých elit (TGM, Nejedlý)

Bandy idiotů se vraždily kvůli idiotskému sporu o interpretaici idiotských iracionálních pohádek.

Bez husitské revoluce by nebylo reformace české (100 let před Lutherem!) ani Jednoty bratrské. To je jeden z mnoha důvodů, proč moderní historiografie, vč. zahraniční, nazývá husitskou revoluci "revolucí před revolucemi" a reformaci českou "reformací před reformacemi".

Bohužel byly krásné myšlenky zneužity v boji o moc a materiální prospěch.

Bohužel všeobecně se ví, že dějiny jsou zkreslené, ale i přes to je to vzpoura obyčejných lidí proti církvi a vrchnosti, která v té době byla ojedinělá ajedinečná i se svými klady a zápory.

Boj církví, do nichž byli vtaženi občané, ničení kulturních hodnot. Zneužito v období socialismu.

Boj o moc a zisk, pod rouškou náboženské poučenosti.

Boj za pravdu a očistu církve přerostl postupem času v regulérní občanskou válku. České království z konfliktu vyšlo značně zbídačelé, zplundrované a početně zeštíhlené obyvatelstvo vinou válečných útrap morálně zdevastované a zhrublé.

BOJE BEZ MYŠLENKY

Bojovali za správnou věc a křižáci je nikdy nepřemohli, i když byli v přesile

Boží bojovníci

Byl to dle mého důkaz toho, že jsme si jako národ dokázali dupnout.

byl to lidový odpor proti útlaku od vrchnosti

Byl to pokrok nevybíranými prostředky, ale ty v té době nevybíral nikdo.

Byla to doba kdy lidé bojovali o svůj názor.

Byla to katastrofa, ale stálo to za to.

Byla to obrovská sociální bouře, kdy Češi vyznávají podobojí, úspěšně čelili tlaku Evropy. V historických pramenech se lze dočíst, že tažení Zikmunda z Uher přes Moravu, zanechávalo za sebou haldy mrtvol příznivců kalicha. Odpovědi husitů byly stejně kruté a vycházely z kontextu té doby.

Byla to teroristická organizace, se kterou by patrně i Jan Hus měl problém a aktivně by proti husitům vystupoval. Je třeba vzít v úvahu ničení historických skvostů, ale také bezuzdné vraždění na základě vyznání a metody boje, které nerespektovaly ani tehdy respektované bojové konvence. Součástí působení husitů bylo vyvražďování civilistů, kteří odmítali přestoupit na kališnictví. V současné době je tomuto blízký Islámský Stát.

Byli to barbaři

Byli to pokračovatelé Husova reformátorského odkazu, co se nezalekli ani před křižáky. Bohužel občas "ujeli" a zplundrovali nějaký ten klášter.

byli to vrazi a lapkové kteří poškodily ekonomicky zemně koruny české

bylo moc zidalizované a zpolitizované

Bylo předchůdcem reformace a tedy modernizace.

Bylo reakcí na stav společnosti.

bylo to dost kruté a v české historii je to dost idealizované

Bylo to náboženské povstání, vlastně pokus o revoluci. To s sebou vždy nese netoleranci k jiným názorům, zabíjení a ničení kulturních hodnot. Samozřejmě ve jménu dobra.

bylo to naposledy, kdy jsme se před nikým nehrbili, byli jsme hrdým, sebevědomým národem

Bylo to období, kdy lid pochopil, že další útisk sociální a církevní již není možný a vzbouřil se proti vrchnostem všeho druhu. Na rozdíl od současné doby, kdy se celé husitské období hodnotí jako éra lapků, to byl čas, kdy lidé již nechtěli žít hůř než dobytek. Doporučuji přečíst trilogii Niny Bonhardové "Tanec rabů","Selský mor" a "Polyxena", kretá popisuje období konce 16.stol., kdy lidé s úctou vzpomínali na Husity.

Bylo to první revoluční vystoupení lidu proti vrchnosti a hamižné katolické církvi.

Bylo to rozbití pořádku. Jako občan Prachatic, které utrpěly dvěma Žižkovými nájezdy, kdy ve městě byly stovky lidí povražděny se nelze dívat na husity a husitství pozitivně. Skončila snad doba jiráskovských obrázků dobrých husitů, kteří se bránili těm zlým.

Bylo to sociální hnutí na náboženské bázi.

bylo to špatné období pro Českou republiku, ale oceňuji, ze se Husité dokázali postavit za svůj názor.

Cesta do pekla je lemovana dobrymi umysly...Bylo to rabování, krev a znásilNovani, nastartovalo dobu hladu a utrap v ceskych zemich..

Církevní reformace vnímam neutralně ale nasledé boje naši zemi poznamenaly na dlouhou dobu.

co my o tom víme? Kroniky a Alois Jirásek. Ale jak to bylo doopravdy???

Část naší historie kdy jsme plenily a drancovaly ostatní i sama sebe.

Česká Al kajda.

Česká reakce na tehdejší dění ve světě.

Češi tenkrát dokázali strašit celou Evropu. Bohužel husité přitom zavraždili spoustu nevinných, ale to je v kontextu doby normální.

češi umí bojovat

Dnes jsou bráni spíše mytologicky a jejich nedostatky (husitů) jsou často opomíjeny.

dnes nevíme úplnou pravdu a proto je těžké dnes hodnotit tehdejší dobu, protože za socialismu i nyní se dějiny vykládají jinak, protože každý režim si dějiny upravuje jak potřebuje

do dneška jsme částí Evropy za husitské období považováni minimálně za rebely ne-li dokonce za zločince. Jak to trefně popsal historik Pekař Žižka byl normální loupežník. To nezmiňuji spoustu vypálených klášterů tehdejších center vzdělanosti v Čechách

Do pdodrobna historii neustuduji, nicméně je dobré si zauvažovat, z jakého důvodu kdy kdo vzal do ruky zbraň ve jménu 'ochrany národa'

Doba dost velkého kulturního úpadku a ničení památek. Na druhou stranu vliv husitství v druhé polovině 19. století napomohl rozvoji české státnosti.

dOBA KTERÁ BYLA ZPROFANOVÁNA, ALE PŘINESLA MNOHO UTRPENÍ A ZLIKVIDOVÁNÍ MNOHA DOBRÝCH VĚCÍ

Doba národní hrdosti

Doba úpadku a chaosu, byť vyvolaná neschopností Václava IV. a rozpolceností tehdejší církve.

Doba úpadku, anarchie, ničení hospodářství a kultury, občanská válka...

doba.kdy lidé byli ochotni položit život za nápravu negativních jevů ve společnosti,za pravdu a za svou věc

Dobrá myšlenka se zvrhla ve fanatismus, tak jako vždy. Nakonec šlo zase jen o majetek.

dobrá myšlenka, která se nakonec zvrhla

Dobrá myšlenka, nicméně politika nikdy nedopada tak jak je zamýšlená.

Dobrá snaha,jen se to mnohdy zvrhlo k jen ničení.

dobrá to byla doba

Dobré myšlenky prosazované nevhodným způsobem.

dobrý podněty, ale špatný způsob provedení

Dokud se husitská vojska bránila, dokud nedocházelo k vyvražďování civilního obyvatelstva některými husity a k rabování majetku, považuji husitské hnutí za dobré.

Dospěla jsem k názoru, že dějepis ve škole a skutečná historie( z dobových materiálů) se dost liší. A to nejen ve vztahu k husitství.

Drancování, ničení hodnot, zase boje ve jménu Boha, zase mrtví, církev největší zločinec světa, ve jménu církevního oblbování jakýmkoliv Bohem nejvíce mrtvích

drsný leč spravedlivý

Ekonomická a kulturní destrukce naší země. Před nástupem husitství už tady byly zárodky renesance (Petrarka přijel do Prahy!) a husitství nás udrželo zbytečně ve středověku o další desítky let navíc - rovněž z důvodů spojených s náboženským fanatismem zcela cíleně ničili (vypalovali kostely, rozbíjeli jejich vybavení atp.) , nechápu, jak může někdo obdivovat bandu náboženských fanatiků, která vraždí a ničí majetek těch, kteří nesdílí jejich náboženské postoje.

Ekonomický, společenský i hospodářský úpadek. Hnutí jdoucí přímo proti myšlenkám Husa.

Exremistické náboženské hnutí, uvrhlo naší zemi do náboženské války, na druhé straně husitské hnutí bylo součastí reformace katolické církve a změny poměrů...

Filosofie husitů mi není přímo proti srsti, spíš naopak, myslím si, že radikální hnutí bylo vzhledem k okolnostem přirozené. Nicméně pustošení klášterů a nevinných řeholníků a řeholnic v době moru a hladomoru mi přijde jako dosti velká cena za uvědomění vyšších principů a morálních hodnot. Negativně také vnímám fakt, že došlo k zastavení české gotické architektury, která vykvétala do nádherných monumetů světové úrovně. Nicméně, nelze si myslet, že by bez husitů vzkvétala nadále.

hájení dobré myšlenky se zvrhlo v pusté vraždění a plenění, jenž do budoucích let přineslo českému království socioekonomický úpadek

Historicky v současnosti spíše kontroverzní období.

Hnutí se jaksi vnitřně rozdrobilo.

Hnutí za lepší podmínky žití, časem vyprchal elán a zneužilo se ovládnutí davu

Hnutí založené na reformační myšlence se v českých podmínkách poněkud zvrhlo.

hodně sporné - pozitivní i negativní zároveň

Hodně zničených věcí,vztahů, hodnot.

Hodnotil bych pozitivně Husitské hnutí i Zikmunda, který se zasloužil o ukončení schizmatu, ikdyž musel obětovat Husa a tím i Českou korunu.

hrda kapitola naseho naroda

hrdost a odhodlání, to jsou vlastnosti které chybí v dnešní době a husité jimi disponovali bohatě

Hrůzovláda lůzy

Husa vnímám pozitivně, boj proti prodeji odpustků určitě byl správný. Negativně ale vnímám radikalizaci, která především ničila hodnoty.

Husa vnímám pozitivně, husity už o něco méně, jejich násilí sice odpovídá tehdejší době, ale jinak nic moc, nemám ráda války.

Husité byli pravzorem vlastenců, kteří se chtěli vymanit nejen z odporných křesťanských praktik, ale také z německého útlaku. Křižácké výpravy, které proti nim podnikla celá Evropa byly hrdinně rozdrceny a zároveň jsou výpovědí o absolutním zlu, které vládne v Evropě již stovky let. Husité bohužel ve své době neměli dostatek informací, takže jejich osvícení skončilo u snahy o reformaci křesťanství, které je jak již dnes víme nereformovatelné, protože je již od základu prohnilé a lživé. Husité byli poraženi až zradou ve vlastních řadách po provedení masového sociálního inženýrství a úplatků nepřítelem. Budiž věčná sláva a čest husitům. Dneska jsou potřeba.

Husité byli středověkými teroristy.

Husité byli ve svém jádru lupiči !

husité byli ve většině případů ožralové, ničemové a lháři. kradli, znásilňovali a rabovali. Ale to se dnešním lidem do krámu nehodí

Husité byly pohroma pro české země v té době - pustošili a drancovali.

Husité dříve hrdinové bojující za pravdu, v současné době se jeví jako rabující spodina, hrdlořezové a násilníci

Husité jsou komunisty zidealizovana tlupa zbojniku, kteří ve výsledku jen kradli, vraždili a znasilnovali a zdaleka ne pouze krizaky

Husiti by se dali přirovnat k modernim teroristům.

Husiti byli barbaři. Vypalovali kostely, kláštery..vesnice

Husiti byli českým Talibanem nebo Islámským státem. Civilizačně naši zemi vrátili o sto let nazpět, takže nás skoro minula renesance.

Husiti nebyli hrdinové, ale nebyli to ani teroristi. Prostě to tak bylo, tak co.

Husitská revoluce je jako každá jiná v dějinách postavena na dobrých úmyslech, ale tragických činech. Vedla především k hospodářskému rozkladu země a k vnitřnímu politickému a společenskému rozporu.

Husitské bouře způsobili, že celý tehdejší svět upíral zrak na území Čech. Nicméně to stále bylo jen krvavé řádění náboženských fanatiků, které výrazně zdrželo vývoj českých zemí.

Husitské hnutí bylo a je plné rozporů, ale ve své podstatě je potřeba se na něj dívat pozitivně, protože nebýt Husitů, dopadlo by to s naší zemí asi dost špatně... I když samozřejmě nikdy nelze předvídat přesný vývoj v situaci která nenastala...

Husitské hnutí přineslo českým zemím kulturní úpadek. Jana Husa vnímám pozitivně, ale to, co následovalo v jeho jméně, způsobilo snížení konkurenceschopnosti univerzity ve srovnání s okolními zeměmi.

husitské myšlenky ok, husitské rabování už ne

Husitské války - vše, kde se válčí, je negativní.

Husitské války nás ekonomicky poškodily, ale arogance katolických prelátů už nedávala šanci vše řešit jednáním.

Husitské války nás uvrhly desítky let zpět, ale zase po vojenské stránce je to pro nás velmi význačné období které si stojí za to rozhdoně připomínat. První organizovaná armáda od dob římských legii, použití palných zbraní, taktika a vlastně Husité ohlásili konec rytiřístva a nástup nové doby.

Husitstvi bylo jen řáděním loupeživých hord, které způsobilo dlouhe období bezvládí a vyloučení českého království na okraj Evropy

Husitství bylo předvojem světové reformace a přispělo k osvobození křesťanstva z moci papeženské církve. I když jeho vlastní pohled na naučné otázky je dost sporný.

Husitstvi chapu jako soucast historie anemam k ni zadne citove konotace

Husitství je bezpochyby jednou z důležitých etap české historie, která ovlivnila vývoj českých zemí, ať už v oblasti politické, tak i v oblasti ekonomické a sociálně-kulturní. Husitství přineslo spoustu pozitivních reforem, ale také se najde i spousta negativních faktorů, jako je je například obrazoborectví či zabránění příchodu renesanční kultury na naše území.

HUSITSTVÍ JE ČASTO ZNEUŽÍVANÉ TEMA. I NÁZORY FUNDOVANÝCH HISTORIKŮ NA TOTO OBDOBÍ JSOU RŮZNÉ. KOMUNISTŮM SE NAVÍC HODILO DO KRÁMU

Husitství je sice podle mě krásný symbol vzdoru kvůli nezávislosti. Zároveň ale český stát značně zaostal oproti ostatním evropským zemím.

Husitství má spousta lidí zažitý jako pozitivní období - díky období komunismu, kdy byli husité vyzdvihováni jako průkopníci komunistických myšlenek. Stejně tak i díky A. Jiráskovi a jeho Starým pověstem českým. Já sám mám z tohoto odbobí rozporuplný pocit i díky J. Žižkovi, který nebyl nic jiného než lapka a zemský škůdce.

Husitství má své kladné a stinné stránky. Zároveň kromě počátečních bojů, kde na jedné straně stojí utrakvisté a na druhé katolíci, již v dalších fázích války stojí proti sobě radikální a umírnění husité (tedy i s katolíky). Zajímavé je spíše, jak se pohled na husitství proměňoval v historickém vývoji, díky němuž někdo vnímá husitství pozitivně či něgativně.

Husitství mělo dvě fáze. Nejdříve nadšený idealizmus, pak po letech válek profesionální armádu, ve které se idealisté změnili na žoldáky.

Husitství mělo zprvu dobrou myšlenku, ale špatný pozdější průběh.

Husitství patří ke snahám českého národa o změnu. Byť samo je založeno hlavně na náboženských hodnotách, kritika církve je silná a oprávněná. Z dnešního pohledu by se dal Jan Hus pokládat za předchůdce komunisty

Husitstvi pro mě znamená rabování, vypalování kostelu, vraždění. Husity chápu jako tehdejší Taliban. Teroristy.

Husitství řešilo hlubokou krizi celé společnosti, byla to ale léta velké devastace

Husitství vnímám jako boj o obrodu církve proti tehdejším zlořádům církevních představitelů a Husa jako velkého reformátora světového významu, dodnes nedoceněného. Bylo to pozitivní období našich dějin, tehdy lidé i za pravdu neváhali bojovat a umírat.

husitství vnímám pozitivně, protože se jednalo o reformu církve, která se obohacovala na úkor "normálních" lidí.

Husitství znamenalo pro české země návrat ku svobodě, většina předních Husitů ale nebyla nic jiného než lapkové, zloději a vrazi.. Je to velmi sporné.

Husitsví jako takové mělo dobrou myšlenku, ale bylo využito špatnými lidmi. Neuznávám jejich ničení a rabování kostelů atd.

Husitští radikálové jsou přirovnatelní rozsahem i způsobem teroru (vč. obrazoborectví) k dnešním ISIS. Není na tom nic pozitivního.

Husity bychom dnes oznacili za fanatiky a teroristy. V dusledku husitskych valek doslo k izolaci a stagnaci ceskych zemi oproti zapadni Evrope, z cehoz jsme se nikdy nevzpamatovali.

Husity vnímám negativně, jelikož usilovali o komunismus. Husa tolik negativně nevnímám. Hus hájil svou myšlenku, ale nebyl násilný.

Husté byli Boží bojovníci, dokud se jenom bránili vozovými hradbami a sebeobrannými zbraněmi, které měli zrovna po ruce. Jan Žižka to ale zpackal, když přešel ž obrany do útoku!

Chapu je jako odbojarske hnuti.

I když v podstatě násilné, tak podstata je návrat k Biblickým principům křesťanství

I když způsobovali zmatek, bral je zbytek Evropy velmi vážně.

I přes to, že se jednalo o předchůdce socialistických režimů, tento proud vnímám pozitivně z důvodu ukázky toho, jak církev byla chamtivá.

I přes všechny negativa, které toto období s sebou neslo, je to období velikého národního vzepětí, které významně přispělo k evropským dějinám (reformace).

Idee Husa zneužity v nástroj války, historicky je také velmi špatné považovat toto období za rozkvět českého království, či že husité byli spásnou skupinu lidí

Jak už to v historii bývá(a asi stále bude),pozitivní myšlenky byly zneužity a vedly k násilí,ničení a vraždám

Jak v cem ho vnimam pozitivne ci negativne. Je faktem to, ze husite mnohi veci a staveb znicili. Ale zaroven zde hodne rozhybali deni

Jako katolík, zvláště v současné době, s husitským „kacířstvím“ stále více souzním.

Jako každá velká revoluce a občanská válka, bordel na kolečkách.

jako každé ideologické hnutí mělo své negativní stránky

Jako první jsme se zepřeli zkažené katolické církvi a položili základy k ateismu. Dále jsme světu opětovně dokázali, jak velcí jsme bojovníci. Husitství beru jako prvotní odprostění od okovů Vatikánu a Německa.

Jako velmi pozitivní vnímám učení Jana Husa, jeho výzvu "Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie." A to, že svým slovům dostál- pro pravdu šel na smrt. Jako velmi negativní vnímám následné vojenské hnutí zvané husitství. Věřím, že Hus by s ním nesouhlasil. Mimo jiné proto, že"Lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš" (Bible, Jakubův list 1,20)

Jakýkoliv konflikt odnášejí i civilisté. Nejinak tomu bylo i v husitských válkách.

Jakýkoliv náboženský fanatismus je problém. Husitství nás vrhlo mnoho let zpátky (po rozkvětu za Karla IV.). Na druhou stranu si získalo v Evropě respekt.

Jan Hus a jeho myslenky pozitivne, Husitske valky a zejmena Jan Zelivsky negativne.

jan hus a jeho přínos ok. husitské války - NE ok

JAn Hus dobře, husitství byla lůza a jedno z prvních období, kdy se likvidovali elity, inteligence, konec období už byl jen o žoldáckých armádách zakrytých ideologií. Na druhou stranu, což se neučí, zahraniční obchod rostl a na trzích v království byly běžně fíky a citrusy. Ze školy máme představu spálené země, což je totální omyl

Jan Hus je jedna z klíčových pozitivních postav, které mají přesah do součastnosti.

Jan Hus kritizoval osvícensky a velmi trefně, toto hnutí bojovalo za správnou věc.

Jde podle mne o hrdinské období našich dějin

Je hezké a ušlechtilé, že bojovali za pravdu, ale barbaři a ničitelé kulturního dědictví to byli taky. Nechápu tu jejich svatou auru

Je jasne, ze husitstvi mělo své pozitivní i negativní aspekty

je mi to jedno a už to nikterak neovlivním

je těžké soudit historii z pohledu dnešní morálky. Začalo to dobrou myšlenkou a skončilo stejně špatně, jak obvykle nepochopené dobré myšlenky končívají

Je to dávná historie, nezajímá mě to...

Je to dávno.

Je to důležitá část naší historie a důkaz, že víra pomáhá překonat mnohé.

je to historický fenomén, nehodnotím ho, vzhledem k dějinnému vývoji dává smysl proč k němu došlo a chápu ty pohnutky které nespokojené lidi vedly, nicméně jako při každé revoluci se během té doby dělo spoustu sotva omluvitelných zvěrstev, takže bych to neglorifikovala.

Je to naše historie

Je to rozhodně nejednoznačné, ale ve škole se to vždycky podávalo jako něco pozitivního a dějepis o husitech vždycky všechny bavil. obecně se dá říct, že v něčem Češi zase měli prvenství a vlna odporu katolické církvi pak prošla celou Evropou.

Je to ukázka českého hrdinství, kdy český národ šel proti všem, za cenu toho, že šli i češi proti čechům a že se platilo krví, což na tehdejší dobu nebylo nic divného. Ale určitě to nebylo nejlehčí období.

Jednalo se o krok zpatky v dobe kdy v Evrope uz nastupovala renesance a humanismus. Hnuti bylo vice mene destruktivni.

Jednalo se o období, kdy prohrává rozum ve společnosti. Velmi dobrým znakem tohoto období je pouhý slepé čtení písma, bez použití výkladu. Země české tehdy na dlouhou dobu ztrácí kontakt se zbytkem Evropy a z období husitství vychází velmi oslabené jak ekonomicky, mocensky tak i kulturně.

Jirásek učinil z loupežníků Husity

Jsem křesťan takže nesouhlasím s Husem a jeho názory.. Na druhou stranu je husitství zajímavým českým milník...

Jsem z husitského města, takže je mi toto téma blízké

Jsem z Tábora, mám ráda naši historii a ikdyž vím, že určitě nebyli čistí jalo lilie, dokázali se postavit Zikmundovi a uživit mnoho lidí ikdyž jinde měli hlad.

jsou zde klady i negativa Jistě pokročilo vojenství, na počátku, ještě za života Mistra Jana Husa se Karova univerzita stala českou a také se otevřel dialog s církví, který pak vyvrcholil v období reformace. Na druhou stranu husitství poslalo české země prakticky o 100 let zpátky, opožděně u nás propukla renesance, která už v západní evropě byla atd.

Kdyby neničili katolické kostely a umění bylo by hodnocení ještě lepší

Kdybychom je zasadili do dnešní doby, tak by to byli teroristi. Něco jako IS.

Když to nikoho neohrožuje, je jedno v co věříš a jak náboženství praktikuješ. Hlavně to nikomu nevnucuj. Náboženské války celkově vůbec nechápu. Jak si někdo může myslet, že ví jak funguje něco tak abstraktního, jak je "Bůh" a že ta jeho myšlenka je ta jediná správná, že se jí "musí" řídit i všichni ostatní.

Kladně hodnotím husitské války v boji proti západním křižákům - ochrana země, vzdornost a ukázka naší národní síly a vynalézavosti. Často je však zapomínána i záporná stránka tohoto období - extrémní vyžadování rovnosti a projevování nenávisti vůči domácím umírněným katolíkům a nevěřícím.

Kluci holt dělali i různý prasárny na obyvatelstvu, např. rejsy do Německa.

Komunismus jej vyzdvihoval, ale vlastně to byla občanská válka. Velmi krvavá.

krásný případ vlastenectví

Krátce: doba ničení

Kritika církevních praktik byla na místě, ale ozbrojené konflikty, do kterých hnutí přerostlo dávaly prostor vandalům a primitivům, kteří konali horší věci.

kritika dogmatismu katolické církve

lapkové mají být našimi národními hrdiny?

Léta svobody

líbí mi husitské zásady dodnes i náboženství,a i to že mají farářky ženy

likvidace existujícího řádu, vytvoření chaosu, zkáza vzdělanosti a kultury, zničení ekonomické podstaty království

likvidovali a vypalovali toho,kdo se nepřipojil

Loupeživé bandy idealizované v rámci povzbuzení nacionality

Loupežníci a vrazi, kteří se schovávali za viru

loupili a vypalovali kostely

Loupili, drancovali, nicili

Lumpenproletariát.

Luza se opojila mocí pod vedením ,které na to nemělo moc vlivu do budoucna. První pokus o komuniznus a free live.

Luza, co znicila 90% romanskeho umeni. A udelali bordel v zemi.

Má své místo v naší historii , třebaže se současní " odborníci " jeho význam snaží snižovat.

Mám rád češtinu a nebýt husitského hnutí, tak tu mluvíme německy...

Mam rád toto historické období.

Mám ráda Jana Husa, toho vnímám pozitivně, ale negativně vnímám to, co přišlo po jeho smrti. Tím myslím drancování památek a kostelů.

Mám už tak nějak zakořeněn až přehnaně pozitivní obrázek husitství získaných na ZŠ (90. léta), ačkoliv si uvědomuji, že skutečnost tak růžová nebyla.

mělo svá pozitiva, ale i negativa (rabování atd.)

mělo své velmi stinné stránky

Mimořádné pozoruhodný fenomén, který však uvrhl České země na dlouhé roky do chaosu. Lze se jedině ztotožnit s hodnocením prof. Pekaře - husitství jakožto ryze středověký jev (a nikoli předzvěst nastupujícího novověku) a Lipany jako šťastný okamžik našich dějin.

možná pozitivněji proto, že to do nás ve škole "hustili", ale vím, že to nebyl ideál

Možná více lapkové než bojovníci za něco dobrého

Myslenky Jana Husa byly prekrouceny a bylo jich vyuzito pod zastitou boje za "cistou" viru. Kdyz pripocteme kulturni zaostalost nasi zeme, kterou bezpochyby husitstvi zpusibilo, nelze toto obdobi hodnotit kladne.

Myslím, že jsou dva druhy husitství, které je třeba rozdělit: První je husitství jako myšlenkové reformační hnutí kolem osoby J. Husa, J. Pražského, Jakoubka ze Stříbra apod. Toto hnutí vnímám velmi pozitivně. Druhé je husitství ve formě militantního "revoltujícího" hnutí jakožto ozbrojeného odporu vůči tehdejší církevní a politické hierarchii, které sice historicky i ideologicky navazuje na husitství v prvním smyslu, ale jeho realizaci vnímám kontroverzně.

Myšlenka dobrá - církev potřebovala reformu. Ovšem provedení je samozřejmě zbytečně krvavé. Je však otázka, zdali by v oné době bylo možné to skutečně vyřešit mírumilovně.

Myšlenka Husitství je správná, ale ničení památek a životů už tak pozitivní nebylo. Ale církev se změnit musela.

Myšlenka zajímavá a správná /proti přílišnému majetku církve, odpustkům,..../, každopádně provedení (rabování, ničení umění) už slabší.

myšlenky hlavní - ušlechtilé, rovnost (ač dlouhodobě při lidské povaze neudržitelná) - krásná myšlenka

Myšlenky Jana Husa vnímám pozitivně, násilnosti, které se děly poté velice negativně.

Myšlenky Jana Husa vnímám velmi pozitivně. Souhlasím s jeho názory, jak měla být v té době církev reformována. Husité nerealizovali myšlenky správně. Napadat katolická města a drancovat je není v žádném případě to správné řešení.

Myšlenky mistra Jana byly správné. Co prováděli husité, zejména v Polsku, je děsivá, krvavá kapitola společných dějin. Na druhou stranu, to co prováděli křižáci tady nebylo o nic lepší.

na jedné straně geniální a nezlomní bojovníci, na druhé straně jejich způsob vedení války byl dracovací a téměř genocidní. Rozdíl mezi husity a Islámským státem je jen v tom, že husiti neměli video, aby se natáčeli.

Na jedné straně hrdinství obyčejných lidí, na druhé straně fanatismus, na konci potom občanská válka. Je fakt, že Čechy nedokázali porazit ani spojené evropské rytířstvo, ale zase jenom Češi.

Na jedné straně snaha o reformaci církve, na druhé ničení (jako dnes IS). Ale taková už byla doba.

Na krátkou dobu byly české země v centru dění...

Na problemy ve spolecnosti je vzdy potreba reagovat, kam az to potom zaslo, rozdeleni husitstvi, hlavne radikalni a neochota se domluvit...bohuzel...s tim se musi pocitat..jsme jen lidi

Na svoji dobu naprosto přelomové myšlenky. Ikdyž prosazované násilím, což nakonec v období středověku nebylo tak neobyčejné.

Na vině byly obě strany, náboženský podtext je pro dnešního člověka už obtížně pochopitelný. Snaha o reformu a vlastní cestu je sympatická, z dnešního pohledu je škoda zničených historických památek a knih.

Na základce mi vtloukli do hlavy, že husité stvořili předvoj komunistické společnosti a že to bylo krásné a správné. Ale nevyšlo to. A nám, že to vyjde. Zase to nevyšlo, a zaplať Pán Bůh za to. Konečně se po roce 1989 začalo pohlížet na období husitství pravdivě.

Náboženští fanatici, křesťanský předobraz ISIS.

Nádherná státní ideologoe

Nám vtloukali ve škole do hlavy, že to bylo pozitivní a husité byli hrdinové.

Naprosté odříznutí českých zemí od zbytku Evropy, izolace, vlna násilí a loupežných výprav

Národ se vzepřel, ale I štěpil...

Nas narod ukazal, ze se dokaze postavit vsem. Cela evropa byla na pozoru a vitezstvi nad krizovou vypravou Zikmunda to jen umocnilo. Ukazali jsme, ze i pred nepritelem jako je katolicka cirkev se neohneme. A byt to byly i leta vrazdeni, rabovani a vypalovani kostelu, husitsksa revoluce byla ukazkou, ze i maly narod dokaze vyt houzevnaty v boji za spravnou vec. Bohuzel, jiz jako predtim i potom se ukazalo, ze nejvetsi nepritel Cecha je sam Cech.

Násilné prosazování víry

Nastolení reformace církve o 100 let dříve než ve zbytku Evropy, ubránění této refprmace proti celé Evropě.

nebyla to lehká doba

Nebýt Vatikánu nemuseli být Husitské války, a spousta dalších "vnitro-křesťanských" sporů. (Hodně stručná a nepřesná verze)

Negativa výrazně převyšují pozitiva.

Negativně ovlivnilo naši další historii.

Nechce se mi podrobně rozepisovat, ale nevidím zásadné rozdíly mezi husity ve středověku a ISIS dnes.

Nejlepší v našich dějinách

Nejslavnější éra naší historie

Některé věci se nepovedly, myslím, že ničení majetku jen z ideologického hlediska nebylo v pořádku, ale obecně co se týká vývoje křesťanství, vnímám toto období pozitivně.

Nelíbí se mi současná dehonestace husitsví.

Nemám rád katolickou církev, takže jsem rád že se po tomto období oslabil její vliv v naší zemi, i když husité asi nebyli o moc lepší.

nemám rád, když se pokrok prosazuje násilím

nemám ráda husitské války

nemám ráda násilí

Nemůžu byt jen negativní, ale mnoho lidem ublížili, mnoho staveb poničili a naše země zase zpomalili

Není náhoda, že se podobná hnutí začala objevovat napříč celou Evropou. Ovšem zejména radikální husitské skupiny napáchaly obrovské škody. Bitva u Lipan byla vítězstvím a ne porážkou husitství.

Není za co se stydět

Nic přínosného pro kulturní a hospodářský rozvoj, jako při všech občanských válkách a velkých vzpourách jen vznikají velké a často nenahraditelné škody, mnoho lidí přišlo o život a majetek.

ničili chrámy, kostely a kláštery, loupili a vraždili

O husitství existuje mnoho mýtů a paměť, kterou si o tomto období utváříme a uchováváme je v mnohém zmaštěna zkreslenou a zidealizovanou výukou dějepisu.

Období anarchie, které bylo nezbytné.

Období kdy jsme ještě neměli zlámaný hřbet a dokázali bojovat za své zájmy.

období válek

Období velkého strádání pro české obyvatelstvo. Přesto se jedná období, které v následujících obdobích výrazně pozitivně ovlivnilo české národní cítění.

Obrovská moc lidu, sociální spraedlnost, vzásadě autoritativní demokracie, plebejský vůdce, význam českého národa.

Odděluji Jana Husa a další ideové vůdce od následných bojů a drancování, které nepřinesly nic dobrého jak pro nás, tak pro okolní země. Následně také hází špatné světlo na něco tak progresivního, jako bylo myšlení Jana Husa (a dalších) a volba krále několik století předtím, než se to podařilo v jiných zemích.

Odkaz mistra Jana si připomínáme dodnes. Nevím však, zda by souhlasil se vším, co dělal Jan Žižka...

Ojedinělá situace, bohužel k nám nedorazila Renesance v takovém rozsahu.

Oproti letům minulým v dospělosti více vnímám škody, které napáchalo - zničené kláštery, knihovny a podobně, tedy místa učení a kultury.

Osobne se domivam ze nemam potrebny background k tomu abych se k teto dobe nejak hloubeji vyjadroval. Pro me to byla zajima doba, zajimava byla i postava samotneho Jana Husa, ktera je v mnohem inspirativni (trvani na vlastni mravni cistote, pravde atd).

Ovšem zejména z hlediska liberalizace křesťanství. Husitství má i své negativní konotace.... zejména prebolševické rovnostářství.

Pálení církevních památek, občanská bála

Patří do našich dějin

Pavda byla úplně jiná než se celá léta učilo. Dnes už lze vše při troše snahy dohledat.

Pěkné že jsme vyhráli všechny války, ale šlo období, kdy většina lidu trpěla válkami a hladem. České země byly brány jako jedno ze světových center a kvůli této etapě, jsme začali být bráni jako dnešní ISIS. Vše jen kvůli ideologii.

Po stránce víry cítím respekt a sounáležitost, po stránce následné destrukce země a výměnu ideálů za řemeslnou válku cítím rozhodně odpor.

Počáteční snaha o reformaci a očistu církve a společnosti se zvrhla v krvavé válečné střety, v devastaci země , v morální i duchovní úpadek. Vypalování klášterů !!!!!!

Počátek církevní reformace u nás jako pozitivum , ale boje a husitská tažení zemi výrazně ekonomicky, kulturně i společensky poškodily.

Počátek reformace v Evropě... Zneužití revolučních myšlenek pro vlastní obohacení - proto jsou husitské války vnímány negativně

podle mého názoru šlo o dobu temna, jediný pozitivní výsledek lze vidět v oblasti vojenství

Podnítilo rozšíření znalostí Písma mezi širší veřejnost, emancipovala se část městského obyvatelstva.

Pohar trpezlivosti a schopnosti znásat utlak vzdy pretecie, potom uz staci, aby sa nasiel vodca a veci sa zacnu diat...

pokud se na to člověk podívá nezaujatě z pohledu evropana snese to srovnání s jakoukoli náboženskou skupinou která prosazuje náboženské názory silou, české země se díky Husitství velmi opozdili oproti Evropě.

Poloteroristická skupina bojující proti židovské sektě.

posléze se ovšem z husitského vojska stává loupežící horda, fundamentalismus zástěrka. Asi bychom měli víc číst historika Pekaře, než literáta Jiráska. Ačkoliv kdo by dnska čet Jiráska, natož Pekaře.

Posun v náboženské toleranci, barbarství

potlačili kulturu v Čechách, husity vnímám spíše jako násilníky než jako hrdiny

Pozitivně hodnotím ideály, k nástrojům, kterými jich husité chtěli dosahovat, a skutečným důsledkům, jsem skeptičtější.

pozitivně hodnotím především jeho morální sílu v době obrození a v současné době, ve své době bylo samozřejmě velmi negativním jevem.

Pozitivně jako uvedomění pospolitosti a o čem je křesťanství, negativně že se to zvrhlo (jako vše) a nesmyslné drancování ...

Pozitivní i negativní stránky. Husitství mělo především rozměr náboženský, což dnes je vnímáno jako podružné. Na jedné straně pozitivní stránka - boj ze idee, obětování se, na straně druhé rabování a zabíjení. Ve světe je husitství vnímáno spíše negativně, pro Maďary a Poláky jsou husité ti, kteří přijeli z Čech a vše spálili a zničili.

Pozitivní je, že došlo k rozšíření vzdělanosti mezi prostý lid. Na druhou stranu jsme se dostali na dlouhou dobu do izolace od pokrokových proudů.

Problémy společnosti se přelily do náboženské revolty.

prostředky ke změně nebyly vhodné (násilí, loupeže apod.) - přineslo to veliké hospodářské problémy, jako pozitivní přínos však hodnotím to, že husitské hnutí "vydobilo" jistou náboženskou toleranci (basilejská kompaktáta)

protože husitům nic neprošlo

protože se to zvrhlo

první "národní obrození",kontra kulturní barbarství

První masové hnutí za sociální spravedlnost a za nápravu církve!

první náboženská revoluce a vzepření se katolické církvi ve větším měřítku, které bylo do značné míry úsěšné

Přecejen mi příjde, že se dnes příběh o Janu Husovi vypráví spíše jako legenda, kdy si jednou aspoň Čech stál za svým.

Přijde mi, že docházelo k vandalství a ničení jiné kultury, tedy k netoleranci, což se mi nezdá jako důvod k pozitivnímu názoru.

příliš mnoho násilí a nenávisti

Příliš zavládlo ničení a násilí.

Původní myšlenka byla zřejmě i dobrá, ale podle mého názoru šlo nakonec o ideologický boj. Navíc nám o něm ve škole (v 70 a 80 letech kdy jsem do školy chodila) sdělovali dost zkreslené informace a jako dogma se bral Alois Jirásek...

Původní záměr byl možná správný, ale zvrtl se v drancování ve jménu kalicha.

rabování, zabíjeí

Raději bez komentáře. Komunisté toto t3ma dokonale zneužili.

Rádobyrevolucionáři, navíc levicoví, stejně jako v Paříži, Petrohradu, na Kubě, v Korei, Číně, atd...., stejně jako v r 1948 u nás

rebelantství národa

rebelie proti vrchnosti

Reforma církve byla zapotřebí. V husitství preferuji pražský utrakvistický směr. Z táboritů se stalo bezohledné vojsko (i když je třeba vnímat reformu vojenství a taktiky).

Reforma římské církve - v pořádku, ale lapka Žižka a to, co následovalo, vč. rozdělení národa je velmi negativní. A o zneužití jakési "revoluční tradice" komunisty ani nemluvě.

Reformní úsilí Jana Husa bylo zneužito k sociálním a mocenským bojům, jejichž důsledkem byl rozvrat Koruny české.

Rozhodně to mělo nějaký dopad na české země, který v té době mohl být vnímán z obou stran (negativně = plenění, pozitivně = snaha o nějakou změnu v církvi). Bohužel narozdíl od Lutheránského hnutí bylo to Husitské "rozpolcené", což mohlo vést k jeho rozpadu a nevyužití jeho plného potenciálu (mohlo se toho změnit víc).

rozvrat státu a společnosti, "nedotažené" reformy

Různé, ale vždy tendenční, výklady historie nedávají prostor k objektivnímu hodnocení.

S pomocí husitství se zviditelnilo a zachovalo pro dalsi dekády protestnanství ve své specifické podobě. Na druhou stranu husitství pro mě znamená mnoho válek a utrpení v českých zemích.

Samotná osoba mistra Jana Husa má samozřejmě svá pozitiva, negativní postoj mám k husitskému hnutí po jeho smrti a zejména v průběhu válek. Uznávám však inovativní přístup ve vedení boje.

Samozřejmě i husité nebyli černobílí, ale měli několik větví. Každopádně je třeba říci, že zastavili vývoj naší společnosti nejméně o sto let. Táborité se také chovali jak dnešní Islámský stát.

Sice je to pocatek reformismu u nas, ale vedlo to k plneneni kostelu a zabijeni nevinnych

Sice nabozenska zalezitost,ale lide si uvedomili,ze kdyz se spoji,dosahnou hodne.

Sice se dá považovat za významnou éru národního obrození a reformace v Čechách, ale také za dobu temna pro církevní památky, kterých bylo zničeno bezpočet.

slavné, ale podlomilo instituce

Snad může vzbuzovat určitou hrdost na náš národ. Na druhou stranu husité hodně ničili.

snaha

Součást vzepětí naší národní a kulturní identity.

Spíše smíšeně než neutrálně. Vyjadřovali názor, se kterým souhlasím, ale prostředky se kterými úplně nesouhlasím. Srovnání s teroristy není úplně od věci.

Spíše více negativních než pozitivních aspektů.

spousta mrtvých (protože se nechtěli připojit k husitství, včetně mnoha dětí, celých vesnic...), vypálené kláštery, zničené památky...

Stačí se podívat na dějiny z více stran.

stále se dodnes opakující problémy, kdy se našel slušný člověk ochotný bojovat, bohužel ho Češi zaprodali

Stejně jako u legionářů se projevil potenciál českého národa.

středověký DAEŠ

Středověký terorismus

Svym zpusobem jsme byli prvni kteri protestovali proti katolictvi ale zase husitsvy melo i stine stranky

svým způsobem to byl předchůdce KSČ

Škoda té zkázy

Šli si za svým a nenechali si do ničeho mluvit. Jsem rád, že dokázali českou identitu stmelit.

Šlo o dobu, která přinesla velký odpor proti zdeformované církvi.

Šlo o náboženské radikáli, kteří ve jménu Boha a mistra Jana Husa vedli krvavou válku. Srovnatelné se současným tzv. Islámským státem.

Tady se traduje jak záslužné to husitství byl, ale... samotný Hus, jeho myšlenky a snaha reformace byly super, ale to co tady pak dělal ten rabiát Žižka byla fakt prasárna. Jen loupeže a vraždy skryté za hezkou myšlenkou.

Teoreticky nic spatneho, ale hustit byli vlastne krestansti teroriste zabijejici kde koho...

Teroristé a magoři

Teroristické hnutí, kdy lůza vedena pár vychytralci bezuzdně ničila, co předcházející generace pracně budovaly a při tom i hojně vraždila.

Těžko říct, jak probíhala politika v tehdejší době, když i v současnosti se v tom člověk těžko orientuje a názorů je vždycky víc. Žádný není jen správný nebo jen špatný.

To je složité, středověký boj o moc umocněný fenoménem Husa...v mnohých asi vzbuzuje romantické představy, ve mě ne...

To ještě náš národ nebyl jen směs patolízalů a slaboduchých politiků.

to jsme ještě nebyli zbabělci

Toto období bylo dlouhou dobu dost glorifikováno, a i když reformace církve je pěkná věc, tak se asi nedá ignorovat fakt, že se z hnutí stala banda bývalých farmářů, kteří se nechtěli vrátit na pole, tak místo toho drancovali.

Toto období bylo významné pro Čechy, u nás na Moravě šlo jen o záchvěv a husité zde byli spíše bandou loupežníků na ostrově nedaleko Uherského Ostrohu.

touha po návratu k podstatě víry

Trošku provětrali tehdejší dobu, i když bohužel uvrhli Evropu o 100 let zpět. Ale to tak bývá.

U husitství mi vadí obecná neznalost skutečných fakt, kdy vznik "protestantského" hnutí je jen velmi povrchové hodnocení (Hus chtěl změny v rámci katolické církve). Tendence heroizovat, nebo shazovat husitství jsou dva extrémy v Čechách (Morava zůstala de facto nedotknutá).

Učebnice nás neučí pravdu o tom, jak Žižka přišel o druhé oko.

Učení Jana Husa ovlivnilo už v dětství můj postoj k církvi / odsuzoval bohatství církve a s tím se ztotožňuji/. Následné husitské hnutí sice nebylo až tak " kladné " , jak nám bylo předkládáno ve škole, ale svůj význam v našich dějinách určitě mělo

Učitelé o této době žákům ve školách lžou. Husité jen ničili a vraždili.

Určitě šlechetná myšlenka avšak za zbytečnou cenu tíců životů.

Ušlechtilá myšlenka se poněkud zvrtla.

Už tenkrát se někdo našel a poukazoval na neřádstvo v katolické církvi. To se s nimi táhne do dneška.

v

v kazdem obdobi jsou pro a proti

V kontextu doby určitě velmi prospěšná záležitost.

V mládí jsem je obdivoval ted se kloním k poznání že to byla vraždící lůza

Vadí mi nejen ztráty na životech, ale také ničení, vypalování a pleněni měst, hradů a dalších kulturních památek. Domnívám se, že takové důsledky svého učení a své oběti by si Mistr Jan Hus nepřál.

Válčení je mnou všeobecně vnímáno negativně

Válka byla zničující pro ekonomiku a kulturu země.

Války měly negativní dopad na život lidí, ale Češi je nerozpoutali. Bylo správné, že se dokázali bránit a prosazovat svá práva.

vandalové a loupežníci

Ve své době bylo v podstatě výkřikem nedostatečně informovaných, který ovládla slabou vládou posílená společenská spodina. Způsobilo strašlivé škody a devastaci prakticky ve všech oblastech nuárodní existence a téměř oddělilo české země od hlavních evropských směrů. Škody v podstatě dokonalo nekritické panslávsky motivované národní obrození.

Ve své době to byli spíš rebelové a bandité. V okolní Evropě se na ně dívali spíše jako na bandity.

Ve škole jsme se učili na téma husitství a teď se dozvídám další informace, takže mně vychází spíše negativní postoj

Ve škole mne toto období bavilo,teď už si z toho moc nepamatuji

Vedlo k izolaci Českých zemí od kulturní Evropy, úpadku ekonomiky a celkovému rozvratu.

Velký krok zpět.

velmi drsná doba

velmi kvituji pražskou defenestraci, škoda že se to nezopakovalo v roce 1989

Velmi významné období našich dějin, i když se někdy zbytečně děly zlé věci... Rozhodně o sobě dali Češi hodně vědět...

Víceméně projekt odsouzený k zániku, protože co je založeno na rovnostářství, nemůže dlouhodobě fungovat.

Vím, že se dnešní postoj už liší, ale mé vnímání zásadně ovlivnila výuka ve škole a desítky filmů a knih na toto téma...

viz ad 1)

Vrazi, násilníci a loupežníci jsou pokládáni za hrdiny - to je (myslím si) špatně.

vraždili a zruinovali zemi

Vše, co vím o Husitském revolučním hnutí, mě přesvědčuje o tom, že toto hnutí bylo správné a historicky nevyhnutelné. Jsem na toto období dějin hrdý.

Výrazně období, začátek reformace, ale hospodářsky zničilo zemi.

Významná neopominutelná česká stopa v dějinách Evropy.

vzaty Čechy do povědomí

vzpoura náboženského rozměru, která měla přinést společenský pokrok

Vzpoura proti rozežrané církvi byla v pořádku. Nutno ale podotknout, že husité pod velením Žižky nebyli zrovna svatoušci a neměli daleko k brutálním loupežníkům a násilníkům.

vzpoura proti výkonné moci, že které VB Jirásek stvořil Husity

Z dnešního pohledu by jsme husity nazvaly teroristy.

Z dnešního pohledu nemá smysl formu kritizovat revolty. Forma odpovídá době.

Z hlediska pokroku to bylo jednoznačně negativní období (obrazoborectví, zanedbávání ekonomiky, atd.). Na druhou stranu považuji každé revoluční hnutí, které na něco reaguje, zpravidla na něco prohnilého nebo zkostnatělého, a snaží se o nějakou nápravu, pozitivně. Byl to určitý pozitivní impulz vpřed podle mého názoru.

Z pohledu osobní svobody krok vpřed. Bohužel každá válka je obrovská bída a strach.

za doby husitství došlo k např. k bourání staveb a další kulturní devastaci

ZA KOMUNISTŮ AŽ MOC CHVÁLENO,DNESKA SPÍŠE NÁBOŽENSKÝ FANATISMUS,KTERÝ EKONOMICKY POŠKODIL ČESKÉ ZEME

Začala doba svobody. Člověk smí (a má) svobodně vyjádřit svůj názor.

základní myšlenka byla rozhodně pozitivní, ale vedlejší produkty, jako vypalování, znásilňování atd samotnými husity (vedlejší produkty všech válek) hodnotím samozřejmě negativně

zastavili vývoj čech na 200 let. Byli v principu totožní s dnešním Talibanem v islámu

zatím není objektivní pohled na toto období

Zatíženo "KSČ ideologií", ve skutečnosti šlo o celoevropskou záležitost. Jen se trochu předběhli.

Zbytečná devastace celé země, ve výsledku nedošlo k zásadním změnám ...

Zbytečné války

Zcela bezcenné gesto. Ozbrojený a ideologický odpor proti nejmocnější organizaci té doby neměl žádnou šanci na úspěch. Navíc to celé byla roztržka ohledně připitomělé ideologie.

Zde se objevilo opravdové češství.

Ze začátku myšlenka dobrá, pak krutost a fanatismus.

Země byla pod neustálým útokem husitských a krizackych vojsk, což vedlo k drancovani a pustoseni země.

zlodějna a rozvrat

znám to jenom z literatury

Znamenalo totální kolaps hospodářství českých zemí, přineslo destabilizaci, mezinárodní izolaci, regionalizaci Karlovy univerzity. Na druhé straně rozvoj stavovství, posílení významu měst, jistá očista církve- vnější i vnitřní

Zneuziti husitu v komunisticke propagande mi bohuzel silne negativne ovlivnilo postoj

Zničení kulturních památek

Zničili a zpustošili toho mnoho.

zničili co mohli

Zničili co se dalo

zničili hodnoty kostely,knihy atd

Zničili plno hradů, kostelů a zabili hodně nevinných lidí

Zničili spousty památek, hradů a kostelů ...

Zřejmě bych se v té době přidal na stranu husitů. Na druhou stranu je však {s nynějším odstupem} nutno zohlednit, jaké komplikace husitské bitvy přidělaly Zikmundovi Lucemburskému, který mohl budovat stát; namísto toho ale bojoval s husity...

Zviditelnění Čech, emencipace národa, poté už jen plundrování.

Zvolila jsem odpověď "neutrálně", neboť přineslo pozitvní i negativní věci.

Žižku chápu jako raubíře, který se svými kumpány zničil vybudované hodnoty, aniž by přinesl cokoli kladného.

3. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo na území dnešní ČR kolem roku 1900?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše dobře108549,48 %49,48 %  
ani dobře, ani špatně53924,58 %24,58 %  
spíše špatně29813,59 %13,59 %  
velmi dobře26111,9 %11,9 %  
velmi špatně100,46 %0,46 %  

Graf

4. Prostor pro Váš komentář k období přelomu 19. a 20. století:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

aaaawůoejroi atj

¨Rakousko Uhersko bohatá země

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

- myslím že to bylo spokojené období

---

,

?

??

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

...

...

...

...

...

...

00

a

a

a co tu mám napsat?

Ač jsme byli "kasičkou" Rakouska (stříbro, atd.). Tak jsme na tom špatně nebyli. A co se týče kultury, už byl dostatečně potlačován vliv germanizace.

Asi byla na zemi místa, kde se žilo lépe (např. větší svoboda v USA), nicméně průmyslová revoluce nás vynesla na vrchol monarchie.

Asi jak kde a jak komu...ale v průměru určitě "spíše dobře"

Asi jak komu. Ale myslím, že to nemuselo být zlé. Robota a nevolnictví už nebylo, začínaly technické pokroky, do světových válek bylo ještě daleko.

Asi od poč. 19. století až do současnosti se tady žije celkem dobře, kromě krátkých období válek a krizí.

Asi světlé období českých dějin. Rozvoj vědy a techniky, svět se měnil před očima. Velká evropská migrace do USA. Období, kdy začínalo moderní období - začátek filmu, létání, atd. Zároveň - neutěšené poměry dělníků v továrnách, špatné pracovní podmínky. Masová výroba. Stavební boom měst.

Ať žije monarchie!!

Avšak odpověď je relativní, záleží na vrstvě .. navíc měli češi problémy s německou národností

Až na tu němčinu to v rámci možností šlo.

belle epoque se tak jistě nejmenuje pro nic za nic

Belle epoque, dnešní označení tohoto období, hovoří za vše.

bez komentáře

Bez komentáře

bez komentáře

Bez komentáře.

Bez válek, bez katastrof, všichni měli obydlí a výživu.

Bezpečně, celkem progresivně ve vědě. Ve vzduchu bylo odtržení od Rakouska, takže lidé měli vůli, byli aktivovaní se zajímat. Obecně to vnímám jako dobu kdy se lidi mobilizovali k pokroku, což je pozitivní.

blízký začátek 1. světové války, blížící se vznik Československa

Bohatým se žilo velmi dobře, chudým velmi špatně. Lidem se žilo lépe než v minulosti díky technickému pokroku a různým dílčím reformám, ale pořád to bylo ještě hodně špatné. Navíc v době národnostního útlaku, kdy být vlasteneckým čechem nebo moravanem bylo trestné. Ostatně i dnes je být vlastencem je nežádoucí a to je špatně. Zhouba multikulti politiky EU a jejich projekt tavicího kotle národů, vyhubení národů a jejich nahrazení snadno manipulovatelnou masou bez národnosti a historie je jejich cílem. Proto národní obrození a vlastenectví je potřena oslavovat. Měli bychom se klanět našim předkům, že pro nás vydobyli naši republiku.

Bohužel jsme si rozbyli Rakousko...

Byl mír. Rozsáhlé území bez cel (celé Předlitavsko). Národní obrození bylo dokončeno, česká kultura hodně rozvinutá. Nebyli jsme nejvyspělejší a nejbohatší na světě, ale rozvoj šel nadějně vpřed.

byla bída a hlad

byla to "Belle époque" Podle toho,do jaké rodiny se člověk narodil.

byla zkrátka bída

Byli jsme nejbohatším regionem R-U.

Byli jsme občany druhé kategorie. Jen tak tak si udrželi vlastní jazyk. Lidé museli pracovat tak tvrdě, že se o tom většině současníků ani nezdá. Přesto bylo mnoho horších míst k životu.

Byli jsme rozvinutou zemí.

Byli jsme vyspělá industrializovaná země. Jádrem společnosti byla střední třída. Ten kdo nebyl jejím příslušníkem na to byl ale zle. Ale tak tomu bylo (a je) ve všech vyspělých zemích

Bylo to období klidu, hospodářského rozvoje, relativního politického uvolnění, zvyšovala se kvalita života.

bylo znečištěnější životní prostředí, protože vše poháněla pára vyrobená z uhlí

byly boháči a chudoba

byly jsme centrum průmyslu celého rakousla uherska

Byť součást R-U, byly Čechy vyspělou a průmyslovou částí mocnářství (ČKD, Škodovy závody a další). Samozřejmě existovala zemědělská, chudší a zanedbaná místa. Obdobná situace dle mého byla jen v západní Evropě a Severní Americe. Zbytek světa na tom byl hůře, takže celkově poměry hodnotím jako v otázce č. 3.

Celkem stabilni Rakousko - Uhersk

celkově to asi špatně nebylo, zvlášť vzhledem kótu, co přišlo v příštích desetiletich

Cenzura, nesvoboda, poddanstvi atd. Nic v čem bych chtela zit

Ceskoslovensko velmi profitovalo jako soucast RU.

Co jsen slysela od starsich clenu rofiny a jinych lidi ta doba mohla byt fajn

Čechy byly jedna z nejvyspělejších částí světa.

Čechy byly přecijen vyspělejší částí jinak zaostalé R-U monarchie.

Čechy patřily vždy mezi průmyslovou špičku Evropy, povětšinou jsme nebyli úplně chudá země

České území bylo nejrozvinutější částí monarchie. Čekal bych, že tomu životní úroveň odpovídala.

České země jako průmyslový tahoun Rakouska-Uherska

České země nejprůmyslovější oblastí Rakouska-Uherska, přestože tentoto stát za světem značně pokulhával.

České země patřily k nejvyspělejším částem monarchie. Sociální a zdravotnické služby byly na vzestupu, nehledělo se ale ještě na životní prostředí.

Číňan by na tu otázku hleděl s absolutním nepochopením a zeptal by se: "Ve srovnání s čím"?

ČR byla hlavní průmyslovou oblastí Rakouska-Uherska.

d

debilní otázka je mi to jedno

divoké období výboje a pak 40 let komunismu

Dle mého byla situace v části Evropy kam jsme patřili +/- stejná.....

dle vyjádření pamětníků

Doba kdy bych chtěl žít. Mírná, poklidná, laskavá. V Rakousku - Uhersku nám bylo dobře

Doba nebyla tak povrchní.

Doba pary. Neorenesance. Bohuzel i vznik velkych korporaci, jez dala svetu pseudodemokracii. Konstitucni monarchie byl vrcholny a dosud neprekonany politicky rezim. Stat byl krokem zpet, spise vyhodny pro politiky nez pro obcany. Neefektivni, na zdroje plytvavy.

Doba prudkého technického rozvoje, společenských změn a růstu světového politického napětí.

Doba rozjíždějícího se průmyslu měla určitě více pozitiv.

doba rozkvětu půmyslu a spolkového života, ne nadarmo se jí říka Belle Epoque

Doba tomu přála Multikulti společnost - viz velmi bohaté Sudety, což neslo prosperitu celémi

Doba, ve které bych rozhodně nechtěl žít

dobrá to byla doba

Dobře

dobře se mělo horních 10 000

Dobře si žila vyšší církev, šlechta, sedláci a kapitalisté, . Střední vrstvy průměrně a nejhůře dělníci, rolníci a řemeslníci a těch byla většina.

Domnívám se že ve světovém měřítku nebyla životní úroveň vůbec špatná, avšak těžko se hledal prostor pro národnostní určení v rámci velké říše.

Ekonomická a průmyslová téměř velmoc, z čehož první republika vytěžila tuším 8-9 místo na světě.

Ekonomika byla zaběhlá.

Éra Rakouska - Uherska, klasika, spanilost, vrchol

Evropa tančila valčík.

Historicky jedinečné období dlouhého míru, relativně hospodářské prosperity, a klidného, svobodného, nadto ústavního vývoje.

Horší část Evropy, ale rozhodně lepší část světa

chudý špatně, bohatý dobře

Industriální velmoc, většina průmyslu R.U. byla soustředěna na území České republiky

Já jsem slýchávala od své pratety (nar. 1908), že měla své dětství hezké a ráda na něj vzpomínala. Za to na poválečná (1945 a dál) už moc chvály neměla.

Já myslím, že jsme byli docela vyspelý Evropský stát.

Jak komu. Sociální rozdíly byly značné.

Jako součást RU monarchie jsme patřili na špici.

jako vždycky, jak kdo, s penězi se žije dobře v každé éře. Ale byl to doba fascinace život, "šťastný konec století".

Jaký

Jasně, v rámci Rakouska-Uherska. Ale pořád to až na ty národnostní otázky docela šlo.

Jde o období nejen velkého rozmachu, národního uvědomění (se kterého Rakousko nemělo radost) se snahami o autonomii, ale také 1. světovou válku s jejími negativními konotacemi, jakou válka nese. Vznik ČSR je jistě z pohledu ČR velmi dobré, ovšem nepřipravené a prostě vnímání tohoto období, včetně prezidenta Masaryka je opět velmi idealizované.

Jde o revoluční dobu. A revoluce přináší vždy novou naději. Věřím proto, že žít se mohlo vskutku dobře.

Je to zavádějící otázka. Ekonomické nůžky byly rozevřené velmi. Ale asi to bylo snesitelné období.

Je třeba důsledně rozlišovat životní a kulturní podmínky běžných dělníků a "horních 10 000".

Jeden z velmi povedených časů naší historie

Jeden z vrcholů lidstva.

jedná se o můj názor a chabé znalosti dějepisu

Jedna z nejvyspelejsich oblasti sveta

Jednak se spadá tzv. Belle Epoque, jednak byly české země výkladní skříní R-U a tahounem hospodářství.

Jednak v Evropě bylo z celosvětového hlediska nejlépe, navíc v rámci R-U bylo zase lépe než třeba na Balkáně, Haliči , Irsku ...

Jelikož jsme byli továrnou celého Rakouska-Uherska myslím si, že úroveň života byla velmi vysoká. Začínal se pěstovat sport. Velmi negativně stále vnímám postavení žen ve společnosti, které neměly volební práva.

Jen málo oblastí bylo tak rozvinutých a kvalitních jako České země v Belle Epoque.

Jen znalosti od prarodičů a z knih, nemohu objektivně komentovat.

jistě existovaly velké sociální rozdíly, ale jako součást velké monarchie měly české země potenciál k rozvoji

již demokratické období, s několika řešitelnými problémy, ale v rámci dané doby narozdíl od většiny světa se zde muselo žít krásně

Jsem spíše liberálního zaměření a jistá nesvoboda slova tam byla.

Jsem toho názoru, že pokud se dnes žije dobře, tak tehdy se urcite lepe nebo alespon stejne nezilo. Nebyli jsme samostatnym statem, nebyla demokracie, byli jsme pod nadvladou Rakouska.

Jsou tam výhry a prohry Českého národa

K tehdejším poměrům spíše dobře, ve srovnání s postupným pokrokenm nic moc

Každá doba má svá pro a proti. Někdo se mohl mít dobře, někdo špatně.

Každá doba má svoje pro a proti.

Každé období má své pro a proti.

Kdyby dobře, nebylo by vystěhovalectví........

Kdyby jsme nebyli pod Habsburskou nadvládou bylo by tu krásně.

Klid před bouří.

Klidná doba.

klidné období a hospodářský vzestup

kolem r.1900 jsme se začali stávat jako země c.a k.RU průmyslovou velmocí a začalo uvažování o určité autonomii Čech a Moravy

Koncem 19. století se rozvíjel průmysl, věda, umění . Neválčilo se, život se kultivoval.

Krásné období průmyslového růstu, demokratické poměry v Rakousku, relativní bohatství společnosti,

Lépe jak dnes

Lepší evropský průměr.

liberální zakony klid

Lidé byli více spokojení - nebyl internet, všichni měli stejné věci, chudí byli všichni.

Lidé měli Fr. Josefa I. rádi (proto také vzrostlo pojmenování dětí "František") - proto jsem vybral spíše dobře.. Kolem r. 1900 mám relativně prázdno, proto si netroufám přikládat k tomuto hodnocení velkou váhu..

Lidi měli k sobě blíž, což dnes není možné vzhledem k dnešnímu přetechnizovanému světu. Taky si víc vážili přírody. V Rak-Uh. jsme vlastnili 60% průmyslu.

líp než dnes co se vztahů s lidmi týče

Mám dojem, že v tomto období teprv český vlastenci bojují o český jazyk a celkově, jsou české země pod Habsburskou nadvládou.

Mám vystudovanou SPŠZ. Takové mapy, jaké se kreslily za C.K. Rakouska zatím nikdo nepřekonal.

Měli jsme tu průmysl a vzdělanost a jistou autonomii

Meli jsme zastoupeni v riskem snemu, meli jsme ceske skolstvi, relativni svobodu vyjadrovani, svobodu pohybu. Materialne jsme byli prumyslovym jadrem monarchie, z cehoz plynula slusna zivotni uroven.

Místní lidé žili v jedné z nejrozvinutějších evropských zemí

Mladí měli jistotu že po vystudování budou mít práci,cigáni museli pracovat a důchodci měli jistotu,že dostanou důchod

Mocnářství nebyla žádná velká sláva.

Mocnářstvím posvěcené dělení společnosti na chudé a bohaté nemohlo přinést nic dobrého a ani nově vzniklý čs. stát toho moc nenapravil, První republika byla tvrdá, tvrdili všichni mí předci, co ji zažili

Modernizace, národní obrození - čeština.

Monarchie fungovala velmi dobře.

Možná (ZATÍM) vůbec NEJLŠPÍ DOBA NAŠÍ HISTORIE!

Můj otec v té době měl 8 roků a v roce 1900 v květnu,se narodila moje matka. Řekla bych,za pomoci z jejích vyprávěni : matka z rodiny vinohradníka na Slovensku ale v německé komunitě,žili dobře a hodně pracovali. Můj otec : odešel ze Slovenska do Vídně učit se za pekaře a protože tuto práci uměl a zřejmě ji vykonával rád,živil sebe i rodinu průměrně dobře .

Myslím si, že bylo líp ...

Myslím si, že bylo více chudých lidí, kteří žili z ruky do pusy, protože záleželo na tom, kolik má vesničan půdy, počet dětí a ve městě se vedlo hlavně živnostníkům a majitelům nemovitostí a firem.

Myslím si, že Rakousko - Uhersko poskytovalo dostatečné bezpečí aby lidé nebyli nuceni žít ve strachu. Na stranu druhou, vlastní republika je vlastní republika.

Myslím si, že v té době byli Češi utlačováni na úkor jiných států Rakouska - Uherska.

myslím že dobře

myslím že se žilo dobře i když to nebylo ideální

Myslím, že i přes rakouskou nadvládu se v českých zemích nežilo zase tak špatně.

Myslím, že kolem roku 1900 to bylo srovnatelné s dneškem, nežilo se zas tak špatně, ale atmosféra nebyla nejlepší.

Myslím, že nebylo příliš na výběr. Technický pokrok byl snad všude ve stejné fázi, tudíž život střední vsrtvy byl +/- podobný.

Myslím, že se tehdy muselo žít velmi hezky. Pár vynálezů na světě už bylo, ale zase ne takové šílenosti jako máme dnes.

Myslím, že v každé době to je stejne. ..lidi vyšších postavení se mají hodně dobře a pak jsou tu lidi,kteří ziji celkem v bide. .

Myslím, že ve srovnání se světem na tom nebylo Rakousko - Uhersko zrovna špatně a v jeho rámci byly české země jistě situované dobře. Ale také myslím, že i u nás existovaly opravdu drastické společenské a ekonomické rozdíly ve společnosti.

n/a

Na našem území byl tehdy nejvyspělejší průmysl a jedna z nejvyšších životních úrovní v celé Evropě.

Na našem území omezená politická svoboda, nerovnoprávnost, velké majetkové rozdíly, ale na druhé straně vyšší životní úroveň a větší míra bezpečnosti a svobody než v řadě jiných zemí.

Na přelomu docházelo k největším (vědeckým) objevům, byl to obrovský rozmach a rozkvět pro celou Evropu.

Na přelomu století se velice projevilo zklamání, že nepřišla žádná změna v životě obyvatel, že další století je pouze další století.

na světové poměry se kdekoli v Evropě žije dobře (gramotnost, průmysl, demokratizace, sekularizace, urbanizace, byrokratizace která usnadňuje řízení státu, úroveň vzdělání a přístup k informacím). Ve srovnámím vs jinými evropskými státy to v roce 1900 bylo u nás srovnatelné s ostatními státy, v rámci rakouska uherska se tu žilo lépe co se týče hospodářské úrovně než v Uhersku ba i Rakousku, ale národnostně to bylo problematické a je pochopitelné proč lidé byli v mnoha oblastech nespokojeni a´t již národnostně či ekonomicky.

Na tehdejší poměry to asi nebylo zlé, ale země byla pod nadvládou německy hovořících vládců. Samozřejmě záleželo, k jaké společenské vrstvě člověk patřil.

Na ZŠ špatně učené období. Na jednu stranu rozkvět kultury (Čj), na druhé straně germanizace a temno (dějepis).

Nadvláda Rakouska-Uherska, myšlenky panslavismu/austroslavismu/autonomi štěpily společnost. Průmysl kvete.

Napoleonské války minulostí a I. světová ještě daleko v budoucnosti. Je to období rozvoje průmyslu a společenských zábav, takže se podle mě nemohli mít lidi úplně špatně.

národní obrození

Národní útlak ze strany Rakouska-Uherska

Nebohatší část R-U

nebyla demokracie a svoboda

nebyla válka

Nebyly sice globální vymoženosti dnešní doby, ale lidé si pole mě byli blíž..

nedokážu si to představit...

nedokážu to posoudit,ale doba určitě nebyla tak hektická a zkurvená jako dneska.za sprosté slovo se omlouvám,ale prostě to tak cítím

nechci komentovat

nechci komentovat

Nechtěla bych v té době žít

Nejrozvinutejsi cast sveta.

Nejvyspělejší část Rakouska-Uherska. Naše hustá železnice, spousta staveb a výrobních hal, etc. pochází právě z této doby. Mimo to si k sobě lidé měli tak nějak blíž. Více úcty, respektu jednoho k druhému. To se dnes již bohužel tak často nevidí...

někomu dobře, někomu špatně, jako v každém období

Nelze jednoznačně odpovědět, neboť jsou tu velké rozdíly mezi životní úrovní chudých a bohatých, měšťanů a vesničanů. Dva mí prarodiče žili v té době velice slušně, dva v poměrech velice chudých...

nelze komentovat, o čem vím jen zprostředkovaně. nekomentuji vše za každou cenu

nemám

nemám

nemám co bych řekla

Nemám komentář k tomuto období. Myslím, že tato otázka měla být nepovinná.

Nemám komentář.

Nemám komentář.

Nemyslím si, že by to tu bylo špatné na konci Rakouska Uherska...spíš šlo o politiku.. Ostatně jako vždy ale obyčejný lid to tak nevnímal a žil si spokojeně...

Nesvoboda v područí Rakousko-Uherské monarchie

Netuším

Neverim, ze se muze zit cele spolecnosti jen dobre ci jen spatne

nevím

Nevím co komentovat o té době toho moc nevím

Nevim jak se zilo, prvni asociace jsou postaveni zen ve spolecnosti, uroven lekarske pece a zivot organizovany Vidní

nevím, ale myslím, že srovnatelně s ostatními

nevím, co dodat

Nevím, jsem ovlivněna akorát romány a literaturou.

nevím, myslím, že na tom Češi i v rámci Rakouska-Uherska nebyli tak špatně, i ještě před první republikou.

Neznám historické reálie. Faktem je, že země na území dnešní ČR byly průmyslovým centrem monarchie, nekonal se válečný konflikt a díky multikulturnímu složení monarchie zde byla větší svoboda třeba v porovnání se sousedními německými státy. Dobře to dokládá třeba případ K. H. Borovského, který sice byl odejit do exilu, ale nijak v něm nestrádal, protože během něj si výrazně vyléčil respirační onemocnění a idea strádajícího českého vlastence se příliš nezakládá na pravdě, neboť spisovatel byl členem Říšského sněmu a nositelem vysokého státního vyznamenání.

nezvládnutá masová emigrace mladých do ameriky...

Nic

nic

Nic

nic

Nic mě nenapadá

Nic moc, lidé chtěli konec monarchie.

nic o tom nevím, tipuji dle stavu medicíny, technologií apod., že bylo tehdy hůř

Nmemám

O 20 let později to bylo lepší

Období fin de siecle bylo ve znamená celkového (hmotného i duševního) rozmachu, ostatně podívejme se na centra a přilehlé ulice mnoha českých měst. Byla to éra hospodářského rozvoje, který pozitivně ovlivnil i dobu meziválečnou. Ale i "nadstavba" nezaostávala (literatura, malířství, hudba, vědecký rozvoj atd.).

Období optimismu a prosperity, alespoň co se týká vyspělého světa.

Období relativního klidu, na obyvatele působila řada nemoci, i když podmínky byly lepší oproti středověku.

Období rozvoje.

Období se spoustou krásných výhledů do budoucna, které se nikdy nenaplní. Společnost se tehdy mohla opřít o silnou společnost, začínali se dělat potřebné reformy a vládla vzdělaná a schopná byrokracie. Bohužel však nejen ona, ale i panovnický dvůr nebyly schopni napravit chybu vyrovnání z roku 1866, které založilo konec Rakouska-Uherska, jež tak bylo nutně v době krize rozerváno.

Období velkých nadějí, ještě před 1. sv. válkou.

Období, sociálních nerovností. Stále nebyla vybojována práva pracujících do takové podoby, jako je tomu dnes.

Obyčejní lidé se neměli moc dobře (jako ostatně i kdykoli později). Na druhou stranu poměrně stabilní doba.

Obzvláště měšťané a střední vrstva si oproti předchozím obdobím polepšila, rozvoj průmyslu a železnice a nové objevy a vynálezy vedly k důvěře v modernitu a úspěšnou budoucnost. Navíc poměrně dlouhé období bez válek, od r. 1866...

Ono to "úpění" pod Rakouskem nebylo materiální, spíše duševní. Jinak se nám v podstatě skoro nic nedělo.

Opět většina lidí má velmi zkreslené informace díky škole (před revolucí) kdy do nás bylo vpravován názor že za Rakouska jsme se prostě dobře neměli a "úpěli" jsme...přelom století byl naopak velký rozkvět civilizace obecně a tím pádem i na území našeho státu.

Paměti mých starých příbuzných

Pár evropských zemí na tom bylo líp.

po dlouhém období míru byly České země průmyslovým centrem monarchie, co vnímám negativně pak byly národnostní spory vycházející z přemrštěného nacionalismu na obou stranách (české i německé).

Počátek průmyslové revoluce zahrnoval mnoho práce v továrnách za nízké mzdy a minimálně 12-ti hodinové směny. Doprava nebyla rozvinutá, lidé často chodili mnoho hodin pěšky. Za takovýchto drsných podmínek se začínala budovat moderní infrastruktura. Na jedné straně nesmírně bohatí lidé, kteří nebyli omezováni prakticky žádnými zákony a na straně druhé nesmírně chudí lidé vydaní bohatým na pospas. V té době bych nechtěl být obyčejným nemajetným člověkem. Jejich život byl opravdu tvrdý, podobný víc otroctví, než čemukoliv jinému.

Pod diktátem Habsburků? Jak jinak než špatně?

pod nadvláddou Rakouska s řečí německou se Čechům určitě moc optimisticky nežilo

Pod vlivem Rakouska a se schylovanim se ke světové válce si myslím, že Češi byli utlačování rakouským obyvatelstvem a vrchnosti. Samozřejmě záleží, o jaké vrstvě společnosti je řeč.

podle mě konec rozvoje ekonomiky a spíš krize,která vyůstí 1.světovou válkou.

Pocházím z rodiny, kde pradědeček byl chalupník s jednou kravkou a chalupou, do práce musel chodit 6 km pěšky, chaloupku měl, ale jedna kráva je neuživila, takže žádný jásot to nebyl. Naopak ve městech se žilo na světové poměry o mnoho lépe. Rozdíl mezi chalupníky a obyvateli měst byl propastný. (stejně jako v celé západní Evropě a Americe)

poklidná doba, kdo držel hubu a krok neměl problém

pomalu upadá monarchie a jednotlivé národy si plně uvědomují identitu

Pořád byli Habsburkové

Potlacovani narodni identity.

prababička hooodně vyprávěla

Priliz mnoho lumparen,politickych sarad a probouzeni ze snu po sam.revoluci.Ocekavani poz.rozvoje nahradily politicke nekorektnosti a vzestup byv.komunistu v hosp.sfere.

Pro mně je to taková idylická doba, žádná honba za ničím.

problém vidím v neochotě Rakouska naslouchat českému národu

Prostor českých zemí byl době R-U nejlépe hospodářsky vyvinutou oblastí a největším zdrojem daní do R-U pokladnice.

Průměr Evropy, ne jako dnes!

Průměrný věk dožití cca 40 let.

Průmyslová část R-U, životní úroveň asi vyšší, horší se svobodou a cenzurou.

Průmyslová oblast, ekonomické srdce Rakouska - Uherska

Průmyslová revoluce znamenala mnoho pozitivního i negativního. A myslím, že někteří Češi byli proti Rakousku Uhersku takže to nebylo lehké, ale ani těžké, protože válka byla ještě daleko.

Průmyslová vyspělost na jedné straně-sociální rozdíly na druhé.

Průmyslová základna Rakouska - Uherska a velký rozkvět českého národa.

Před pár lety jsem navštívil výstavu v NM o životě v RU. Výstáva ukazovala výši životní úrovně.

přelom století 19. ke století velkých změn a rychlého vývoje

Přes stále více se prosazující pokrok v technice a vědě to nebylo lehké období, mnoho dobrého a nadějného se rozvíjelo, ale z hlediska společenského pokroku to už tak slavné nebylo (tvrdá dřina s nástupem kapitalismu a jeho prosazování se.

Příliš mnoho chudoby

Rakouská monarchie, byla vyspělý, kulturní, bohatý stát; na tehdejší poměry velmi spravedlivý, právní a demokratický...

Rakousko - Uhersko

Rakousko - Uhersko

Rakousko čechy příliš nedusilo.

Rakousko Uhersko díky starému císaři a jeho "spátečnictví" technicky zaostávalo za zbytkem Evropy

Rakousko-Uhersko a zvláště naše země byly ekonomicky silné. Teoreticky si nebylo až zas na co tolik stěžovat, nejpalčivější byla podle mého otázka samostatného státu, touha po sebeurčení národa. Ale z ekonomického hlediska soudím, že jsme patřili k nadprůměru.

Rakousko-Uhersko byl významný evropský stát, Čechy na špičce průmyslu.

Rakousko-Uhersko byla poměrně pokroková země. (Na kontinentě první animální železnice, první korespondenční lístek atd. atd.) Průmysl i zemědělství vzkvétalo, vzdělanost a kultura taky.

Rakousko-Uhersko mělo poměrně liberální ústavu, od roku 1907 všeobecné volební právo a české země byly hospodářsky nejvýkonnější části monarchie.

Rakousko-uhersko vnímám negativně, Česko a Morava byly v té době v druhé lize, nevidím důvod, proč by měli češi bojovat za celek, který s nima nemá spojitost. Současná glorifikace císaře Fantiška Josefa nemá opodstatnění. Vývoj pro Bílé hoře byl pro tuto zemi negativní, násilná katolizace, dominance němčiny apod. - důsledky jsou patrné dodnes (např. averze velké části současné společnosti vůči Německu).

Rakousko-Uhersko, Podunajská monarchie byla předobrazem a v mnoha směrech mnohem dokonalejší než dnešní EU.

Rakouskou - Uhersko bylo v největším rozkvětu a delší dobu již byl mír a klid. Nedávám-li "velmi dobře" je to pro jisté pnutí ve společnosti způsobené oprávněnými požadavky po národnostní rovnoprávnosti.

Relativně dobře

Relativně klidná doba

relativní postavení Čech bylo podstatně lepší než dnes

Rostl počet obyvatel, zlepšovala se zdravotní péče, rostla města a rozvíjel se průmysl, bujel spolkový život. Politické poměry nebyly ideální ani v rámci Evropy (z hlediska národní autonomie či volebního práva), ale v rámci Evropy na slušné úrovni.

rozdělení tříd ve společnosti, mezi kterými byl ale možný průnik. Doba bez válek, sice pod vládou Habsburků, která ale dávala prostor sebeutváření

Rozdíly na venkově a ve městech, dále mezi jednotlivými vrstvami, byly poměrně odlišné.

Rozhodně jsme byly na špičce s naším pokrokovým průmyslem. Navíc jsme byly součástí Rakousko-Uherska, takže jsme měli velký prostor pro obchod. :)

Rozhodně jsme patřili k vyspělejší a rozvitější části Rakouska - Uherska.

Rozvinutá průmyslová země

Rozvinutá průmyslová země, bohužel dost orientovaná doleva. Se vším, co k tomu patří.

Rozvinuté hospodářství; jako součást (i když po Rakousku a Uhersku až druhořadá, stále však velmi významná) jedné z nejmocnějších světových velmocí (i když už značně dýchavičné a těžkopádné) prožívající období stability a bezpečí

rozvinutí průmyslu

Rozvoj politických svobod, hospodářská prosperita

Rozvoj prumyslu

rozvoj průmyslu v Čechách

Rozvoj strojírenství

RU neudržitelné. Rakousko vysávalo české země.

rychlý rozvoj, modernizace

Řekla bych,že to bylo období rozmachu a svobody

S výjimkou USA nebylo tehdy nikde lépe, než v RU (v průměru).

samozřejmě asi ne každému, jako vždy

skromně a jednoduše

Součástí Rakouska-Uherska jsme byli přidruženi k jedné z největších evropských mocností. Kazí to jen fakt, že ekonomika nebyla na nejlepší úrovni a nedostávalo se nám autonomie. Obyčejný člověk si však žil dle mého názoru líp, než ve většině jiných států světa té doby.

soudím podle vyprávění babičky, která žila v Praze v tzv. měšťanské rodině

Společenské změny stále rychlejší: vzdělanost stoupala, větší práva žen, pokrok v technice, větší emancipace národa, technický pokrok zrychluje, sociální rozdíly hluboké

Spousta chudých...hladových

Stačí si přečíst dílo Ignáta Hermana a dalších spisovatelů té doby. Jako v každé době, bohatí a církev si žili nad poměry, střední třída jakž takž a

Světové poměry odkazují mj. k Subsaharské Africe, to je jako porovnávat Mercedes a povoz tažený koňmi

škoda že nepokračovalo Rakousko-Uhersko

Šťastné období bez významného vojenského konfliktu na území Českého království (od 1866 do 1914)

Ta doba je v současnosti přikrašlována.

Technická revoluce, předválečná konjunktura

Těžko něco komentovat. Jinak to viděli lidé ze střední vrstvy a vzdělanci, jinak to viděli obyčejní dělníci a nevyučení.

těžko paušalizovat - to záleželo na zázemí té které rodiny, místě bydliště, ekonomickému postavení

Tím že jsme byli pod politickou mocí a dohledem Rakouska, tak se postoj k českému jazyku a kultuře výrazně změnil. Díky snahám o autonomii během Národního obrození a později před 1. světovou válku stavilo české země do sporu s rakouskou vládou, která z toho vyvodila patřičné důsledky. Takže v tomto období se některým Čechům určitě špatně nežilo, ale pro většinu českých obyvatel nebyly zrovna vhodné podmínky pro práci a život.

To je vždy jak pro koho....myslím, že stále trvá....

tvrdá výchova dětí, ženy nesměly volit, byli jsme součástí Rakousko-Uherska - ne, díky

U nás byl velmi rozsáhlý průmysl, měli jsme jedny z nejlepších vojevůdců, naše věda a univerzity měly nesmírnou prosperitu a celoevropskou důležitost, měli jsme i vynikající zkušenosti s výrobou a používáním různých zbraní. Navíc naši politici byli mezi nejvzdělanějšími.

udržovalo se konstantní žití, které mělo slabší a silnější chvíle

utisk

v globalnim meritku te doby, se na uzemi CR zilo predpokladam spise dobre a probehlo mnoho vyznamnych reforem

V historii u nás nebyla snad éra kdy jsme se tak dynamicky a úspěšně rozvíjeli my sami. Vznikali dnes už legendární podniky, které přinášeli prospěch regionům, kde působili. Dnes je sicerozvoj ale je u nás vedený ze zahraničí a mnohdy pro dobro zahraničí.

V porovnání s anglosaským světem i Ruskem velké sociální zabezpečení i slušný prostor pro národní politiku.

V porovnání se světem byla hospodářská situace historicky vzato dobrá.

V průběhu 19. století vzniklo na území dnešní ČR mnoho továren, Čechy (a Morava) byly nejprůmyslovější částí Habsburské monarchie, resp. Rakouska-Uherska. Vznikalo množství kvalitní literatury, školství a kultura ustály germanizaci. Na druhou stranu vzrůstala touha po nezávislosti, rozdíl mezi bohatými a chudými byl propastný a dostavilo se nepříjemné uvědomění, že průmyslová revoluce nepřinesla výrazné zlepšení.

V rámci Rakouska -Uherska jsme měli velmi vyspělý průmysl, objevovali se tu význasmní vědci i vynálezci

V roce 1900 se narodila má babička a od ní vím, že to nebyla zrovna procházka růžovým sadem. Od 14 let musela sloužit na statku a starat se o šest mladších sourozenců, protože prababička (její maminka) po sedmém porodu zemřela. Naštěstí si pradědeček posléze našel novou ženu, která se o všechny děti starala jako o vlastní.

V tehdejším Rakousku Uhersku byly podstatně chudší regiony - Halič, východní Uhry, Sedmihradsko, po anexi Bosna a Hercegovina.

v tomto období bylo naše území hospodářským centrum RU

V tu dobu jsem nežil

Vbhj

Ve střední Evropě se již dlouhou dobu žije lépe než ve zbytku světa (Asie, Afrika, Jižní Amerika...)

Ve školách špatně učené období.

velice zajímavá doba

Velká promarněná příležitost stabilizace Evropy

Velký rozdíl mezi městy a venkovem

Velmi dobře.

Velmi silně "jak komu".

Větší rozvrstvení společnosti

Vnímám to období jako velký rozvoj Českých zemí, mnoho věcí, které dnes máme, vzniklo v té době. Např. se mi zdá, že kam v ČR nepostavil koleje "císař pán", tam nejsou dodnes.

Vnímám totu dobu jako velmi pokrokovou

vse je vzdy o lidech, ne o dobe

Vykoristovanie, chudoba, nevzdelanost, tmarstvo...to je obraz tej doby a k tomu by sa chcelo dopracovat i v sucasnosti - upadok skolstva, lebo len hlúpemu a nevzdelanému narodu sa dobre vladne. Dajte ludom chlieb a hry....

Vysoka uroven prumyslu, CSR byla evropskou velmoci.

Vyvrcholení české emancipace. Proměna Čechů v sebevědomý národ.

Vždyť jsme byli nejvyspělejší součást R-U mocnářství, možná nebylo dost národnostních a demokratických práv, ale ekonomicky na tehdejší dobu si jistě obyvatelé českých zemí žili dobře.

x

x

xxx

Z ekonomického hlediska byli české země nejbohatší z celé habsburské monarchie. Avšak nevýhodou musela nízká autonomie území oproti např. mnohem ekonomicky slabším Uhrám.

Z území Zemí koruny České Rakousko vytvořilo průmyslovou velmoc.

Za císaře se sice čechům nedostávalo tolik svobody, ale zejména na politické úrovni. Životní úroveň obyčejných obyvatel byla myslím slušná, a politická situace byla až do první Světové války velmi stabilní a bezpečná, takže prostý občan sice nebyl bohatý, ale měl v podstatě vše co potřeboval.

Za komunistů bylo zle a po nástupu americké Demokracie, čím dál hůř!

Začínají snahy sebeurčení českého národa.

Začínající rozvoj těžkého, strojírenského průmyslu a textilního průmyslu a všeho s tím spojeného se všemi pozitivními a také negativními důsledky.

Záleželo na okolnostech rodiny, jako v každém režimu a době

Záleželo na regionu a hospodářské aktivitě. České země byly velmi rozvinuté průmyslově.

Záleželo na tom, kde dotyčný bydlel. Na vesnicích bylo jídlo a dřina.

Záleží na oblasti, některé části taky nebyly úplně vyspělé, ale narozdíl od Slovenska, které na tom bylo o dost hůř, se v českých zemích žilo dobře

Záleží na tom komu.

Záleží na tom, do jaké rodiny jste se narodil

Záleží na tom, s čím se srovnáváme - tehdejší svět nebyl úplně vyrovnaný, ale pozice ČR byla dobrá.

záleží v jaké oblasti, ale obecně dobře, např. v pozdějších Sudetech byl již za Rakousko-Uherska nacionalismus a některé části se chtěli připojit k německému státu a Češi tam mohli býti v nevýhodě

Zásadní nedostatky v politické sféře v českých zemích, maloměšťácky pojímané vlastenectví a nedostatek širšího rozhledu.

závisí hlavně na oblasti, kde se člověk pohyboval (jako dnes), určitě byli rozdíly mezi venkovem a městem, tak i ve vzdálenosti od centra říše (Vídně, Prahy, Budapešti či Ostravy). Hodně toto období ovlivňoval průmysl.

Země na vysoké úrovni, bohužel v područí Vídně

ZLATÁ DOBA,

zlatá léta

Zlatý věk českého národa.

Zlatý věk, velký rozmach ekonomiky, vzdělávání i umění

Zmatená doba zpochybňující mocnářství,plna zbytečnmého vlastenčení namísto realného přijetí cesty k "federalizaci" jak bylo kolem r.1910 rozumně navrhováno .-Vznikl by velmi vlivný a mocný státní demokrticky vedený federální útvat.Ten by výrazně ovlivnil celé dějiny a byl důstojnou protiváhou jak k vniku i.sv.války tak i omezoval vliv Hitlera,II.sv.války/pokud by vůbec měla šanci vzniknout/a také zásadné omezil vliv Ruska na střed Evropy

žáfdný

Žilo se podle mě docela dobře nevýhodou byla nadvláda avšak zem prosperovala jako plnohodnotné území sice cizího státu.

Život byl klidný.

život byl tvrdý ale myslím si že klidný bez velkých výkyvů

Život v otrockém a nevolnickém císařství.

životní úroveň se vyrovnala všem evropským státům, celosvětově nadprůměr

5. Za pár dní to bude 99 let, kdy vzniklo Československo. Bylo to šťastné rozhodnutí, nebo jsme měli spíše zůstat součástí Rakouska - Uherska?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě bylo dobře, že vzniklo samostatné Československo119554,49 %54,49 %  
spíše bylo dobře, že vzniklo samostatné Československo49722,66 %22,66 %  
spíše jsme měli zůstat pod Rakousko - Uherskem27912,72 %12,72 %  
ani dobře, ani špatně1205,47 %5,47 %  
určitě jsme měli zůstat pod Rakousko - Uherskem1024,65 %4,65 %  

Graf

6. Prostor pro Váš komentář ke vzniku Československa:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

suverénní stát,těžké období,velké nadšení obyvatel-hrdost na češství a národní velikány-Hus,Žižka,Komenský,architekty,vědce,vynálezce

- vznik Československa se ukázal nevyhnutelný poté, když Rakousko (císař) nepochopili výzvu doby a nepřeměnili duální soustátí ve federaci ... chtělo to provést stejné narovnání s Chorvatskem, českými zeměmi atd. jako již dříve proběhlo mezi Rakouskem a Uhrami - kdyby tak učinili, společný stát byl možný.Největším viníkem rozpadu Rakousko - Uherska jsou však Maďaři - kteří jakýkoliv ( i nesmělý...) pokus ze strany Rakouska vždy zablokovali - později na rozpad císařství nejvíce doplatili !

---

... za předpokladu federalizace. Pokud by se Rakousko-Uhersko nerozpadlo, pravděpodobně by Hitler nemohl rozpoutat válku (anebo se vůbec nedostal k moci.

00

Ale s přibývajícími roky si myslím, že Rakousko-Uhersko by bylo bývalo možná lepší

Alespoň už jsme nemuseli nadávat na Vídeň, že za všechno může... A stali jsme se vcelku hrdým demokratickým státem.

Americký president Wilson chtěl vytvořit tzv. Podunajskou federaci, přibližně na území tehdejšího Rakouska- Uherska.Asi by bylo nedošlo ke II.WW, protože ani Stalin, ani Hitler by si na toto soustátí netroufli.

Aniž bych cítil zášť vůči rakušákům nebo uherákům

Ano, je to pěkné mí vlastní stát, ale jak dlouho jsme ho měli? 20 let. Pak Protektorát, pak sovětský satelit, dnes kolonie EU. Zůstat R-U nemusely být možná ani 2 světové války.

Asi se mělo jinak přistoupit k početným ne českým a ne slovenským národnostem - více autonomie, větší podíl na řízení

aspoň bychom všichni uměli německy...

Bez vzniku ČSR by u nás vyvrcholil proces germanizace a Slovensko by si s největší pravděpodobností podrobili Maďaři. Navíc během krátké existence ČSR československá vláda dokázala provést celkem efektivní finanční reformu, pomohla s edukačním systém na Slovensku, dále napomohla k industrializaci území ČSR a velkému rozmachu ekonomiky.

bohužel naši sousedé Slováci jsou velmi nevděční, že vznikla ČSR i přesto, že měl na tomto zásluhu i M.R.Štefánik - byla to pro ně záchrana před pohlcením Madarskem

Bojování za samostatnost a svobodu je vždycky správné.

Budoucím generacím to ti "tatíčkové" pěkně zavařili. Podívejme se do současnosti. jsme malý stát, malý duchem, nikde se nedomluvíme a necítíme se součástí ničeho většího. Přijít v našem státě o úřední němčinu byla velká chyba, za kterou dodnes platíme.

byl to logický krok, osamostatnění vnímám pozitivně

Byl to nezbytná předpoklad pro zachování českého a slovenského živlu

Byl to slepenec

Byla to příležitost vybudovat demokratický Národní stát. Bohužel však byl od začátku v ohrožení většími sousedy.

Bylo to dobře právě kvůli demokratizačnímu procesu, který by v této míře takhle rychle nebyl pod rakouskem v té době reálný. Pod rakouskem by se k tomu snad došlo ale rozhodně ne takhle rychle: zrušen volební cenzus, volební právo žen, aj.

Bylo to dobře. Bohužel si to TGM musel vyprosit u USA. Takže jako vždy. Můžeme dělat jen to , co nám dovolí nějaká velmoc, které my pak nabídneme a aplikuje anální horolezectví.

Bylo to jen dobře, bohužel tak jako ostatní slované si sami moc dobře nedokážeme vládnout a tudíž je pochopitelné, že nám výdy vládne cizácká lůza.

Bylo to velmi dobré rozhodnutí a skvělá vyjednávání během 1. světové války.

Bylo to z národnostního i hospodářského postavení dobře

celky větší mají větší stabilitu ekonomicklou ne ale svobody.

Cesi si vladnout neumi, to je videt z poslednich voleb. Nicmene Rakusani jsou take nachylni k populismu, tak je to prast jak uhod.

Co by kdyby ...

Co by kdyby moc nefunguje - jak by se vyvíjelo velké Rakousko-Uhersko?

Částečné uvolnění z područí Rakouska. K moci se dostali čeští zločinci.

Čechové a Slováci si doufali už v 70. letech 19. stol., ale při Rakousko-Uherském vyrovnání nepřišli na řadu. Čekali opravdu dlouho. Nastávající problém se slovenskou menšinou vyřešili dobře, i když to byla pořád otázka hodna sudu s dynamitem.

Čechy a další země budoucí Československé republiky byly podvedeny, staly se obětí sobectví a velikášských ambicí TGM a jeho spojenců.

Československá republika byl omyl. Republika si neporadila s pěti národy ve státě.

Československo vzniká ze zhroucení Rakousko-Uherska. Uhry pár dní předtím vypovídají vyrovnání a odchází ze státu, o týden předtím poslanci z Rakouska a Sudet vyhlašují republiku Německé Rakousko. Českým představitelům, tak nezbývá nic jiného, než vyhlásit nezávislost, neboť císařství již padlo.

Československo vzniklo jako přání jednoho muže, konec konců tzv. první republika jej přežila o rok.

Český národ je dost velký, plno slovanských národů má svůj stat, historická samostatnost, německy mluvící představitelé.

Češi měli konečně svůj národ

Češi si neumí vládnout, potřebují nad sebou drába s bičem, jinak dělají bordel. K tomu oddělení by stejně ale došlo.

Děkuji všem, kteří bojovali za svobodnou RČS.

Dle mého názoru bylo osamostatnění spíše důsledkem rozpadu Rakousko - Uherska po 1. světové válce, něž cílený akt národního uvědomění a odtržení.

Dnes se divím, že Masarykovi uvěřili a dovolili vznik a to dokonce s tím, že k území ČSR byly připojeny oblasti, na něž jsme neměli ani historicky právo (viz např oblast Dolní Dvořiště kde byla úmyslně přerušena zcela jednoznačně Rakouská železnice)

Dnes si odnášíme negativní následky, ale tehdy to bylo nutné rozhodnutí.

Doba dozrála k tomu aby vzniklo Československo. Národní cítění a vlastenectví bylo podporováno .

důsledek 1.s.v.

Ekonomicky nesmysl. Spíše mělo smysl federalizovat. Z hlediska pohledu po 2. válce jistě dobře, ze současného bych klidně byl rakušák.

Ekonomicky špatně, země ztratila velký trh R-U. ČSR přinutilo žít na svém území 1,1 milionu Maďarů, které vojensky zabralo. V Rakousku-Uhersku si byli všichni rovni, protože žádný národ nebyl ústavně vládnoucí. V ČSR byla fikce československého národa, která vylučovala, aby se se státem mohli ztotožnit Němci, Maďaři, Poláci a nakonec i Slováci.

Emancipace byla logickym vyustenim narodoveckych snah uprostred demoralizovane a "prezite" Rise. Jedinym nominalnim nositelem stareho Radu byl cisar Frantisek Josef I. Na strane druhe stala neduvera v nastupnicke staty a jejich ustaveni na krehkych zakladech Versailleskeho systemu nedokazaly zabranit snaham puvodnich mocnosti o jejich podmaneni. I presto se CS podarilo (byt s radou logickych vyhrad) ustavit prularitni parlamentarismus, na ktery jsme se mohli po roce 1989 odkazovat a "navazovat".

Historie nezná kdyby, ale to, co se dělo po r. 1918, nebylo pro ČSR/ČSSR/ČR vždy šťastné

Hranice měly být vytyčené jinak.

Hrdost národa tkví v suverenitě. Lidem se nelíbí, že o nás rozhodují cizáci

Chápu, že nebýt vzniku Československa, nepíšu pravděpodobně tento text česky, ale německy. Na druhou stranu idea "čehoslovakismu", která vytvořila většinu Čechoslováků ve státě, kde bylo mnoho občanů německé národnosti, způsobila národnostní třenice, které do velké míry "nabily" Hitlerovi. Je možné a docela i pravděpodobné, že by nás v rámci RU nezabral ani Hitler, ani později Stalin. Pokud by došlo k federalizaci RU, bylo by srdce Evropy pravděpodobně ve Vídni a nikoli v Bruselu.

Chyba ,která negativně ovlivnila rozvoj a vznik událostí až hluboko do 20.stol. Znevýhodnila české občany i když byl vlastenecky poppularizován. Spojené státy evropské mohly prkticky existovat ož od r. 1912 a postupně eliminovat vznik I.i II.sv,války,pozitivně usměrnit rozvoj Evropy na principou společných cílů atd. Dnes se o to víceméně po 100 letech osvícení evropští politici snaží i když se názvu SSE neodvažují kvůli nacionalistickým tendencím a rádoby vlastencům /Klaus a p./mávajícím praporem "suverenity",vůbec použít. Tak za dalších 100 let to bude jiná melodie.Zatím převažují "národnostní" hlediska nad racionalitou.To považuji za tuze ubohé a vlastně pro naše potomky absolutně škodlivé.

chybí mi v lidech hrdost na to češství

I když na samém Rakousku nebylo významně špatného mnoho, tím, že se nechalo po boku Německa zavléct do I. světové války, ztratilo význam svojí existence (stabilisace středoevropského prostoru, ochrana menších národů před velkými říšemi), proto je dobře, že Československo vzniklo.

i přesto, že došlo k výraznému poklesu výroby na našem území, se domnívám, že to bylo správné rozhodnutí

I tak to byla nutnost

Jako neříkám, že to nebylo´dobře, ale Němci by neanschlussli Rakousko - Uhersko Za 2. bychom měli menší území

Jako soucast R-U bychom nejspis meli vice moznosti.

Jakýkoliv diktát cizích mocností je špatný.

Jazyková bariéra a odlišná mentalita.

Je dobře, že jsme se osamostaznili... Sice jak jsem psala v předešlé otázce... Nebylo to špatné tak stále konflikty se vyostřovali alespoň na politickě stránce a Rakušané mají jinou názoru než my...

Je otázkou, jak by se vyvíjela situace za druhé světové války.

Je těžké říct, jestli to bylo dobře, nebo špatně. Nevíme, jak by to vypadalo, kdybychom zůstali jako Rakousko - Uhersko

Jeden federalizovaný blok by asi býval byl lepší, ale ono to nelze pořádně posoudit. V dané konkrétní době roku 1918 vzhledem k deklaracím W. Wilsona a na ni navazující Washingtonskou deklaraci ale asi nešlo postupovat jinak.

Jen mě mrzí, že vzniklo tak trochu na základě lži o existenci tzv. "československého národa". Na území ČSR totiž žilo cca 5 mil. Čechů a Moravanů, 2 mil. Slováků a 3 mil. Němců. Teorie o "československém národě" utvořila z Němců menšinu. Ta se nám pak na konci 30. let velice vymstila.

Jen tu němčinu jsme si mohli nechat :D

Jisté nebezpečí rakušáctví by tu za společného státu hrozilo.Dvourychlostní říše jako v EU.

Jsem hrda,ze jsme byli Ceskoslovensko a rada bych,abychom zase byli dohromady.

jsem ráda za osamostatnění

Jsem v očekávání, aby se důstojně oslavilo 100. výročí založení Československa.

Jsem z Hlučínska, my patřily Prusku/ Německu a určitě jsme měli pod nimi zůstat

kazdy narod ma dbat o svoje tradice a historii.

Každdý stát má prvo na své sebeurčení..

každopádně dobrý krok k samostatnosti našeho národa

Každý národ má být samostatný, hrdý na své předky, dějiny a předávat tyto zkušenosti, vědomosti další generaci...

Každý národ má právo na sebeurčení, z ekonomického hlediska na tom bylo ČSR velice dobře.

Kde jsme nyní my a kde je Rakousko.

Kdyby se nerozpadlo R-U, pravděpodobně by nebyla 2.sv. válka.

Kdyby se to nestalo,asi by už český národ v té podobě jako je dnes,se svými tradicemi,češtinou,českými školami i českou povahou nebyl.

Kdybychom zůstali součástí R-U, přinášelo by to jen další problémy v budoucnu.

Když vzniklo tak vzniklo

ke vzniku ČSR přispěli významně legionáři. Byli vedeni čistým idealismem a v nevztahovaly se na ně jako na dezertéry válečné konvence. jejich bojové schopnosti byly skvělé, perfektně bojovali i proti bolševikům. Legionáři jsou morálním vzorem hrdinství. Radola Gajda je dle mně největší osobností českého národa, nejsem podporovatel odkazu Masaryka a Beneše.

Konečně jsme měli vlastní stát a nebyli občany druhé kategorie.

konečně samostatnost

Konstituční monarchie v hranicích jaké měla před rokem 1914 bylo to nejlepší, co zde mohlo být a možná by ani nebyla 2. sv. válka

Lepším řešením než samostatná republika by podle mě byla federace v rámci R-U.

Logický krok

Mám mnoho přátel v zahraničí, někteří jsou ze zemí, na jejichž území bylo dříve Rakousko-Uhersko. I přesto, že je každý z nás jiné národnosti a žijeme nyní každý v jiné zemi, máme společnou historii, společné kořeny, a to nás sbližuje. Za to jsem ráda a jsem za to vděčná. Na druhou stranu, každý evropský národ má své specifické odlišnosti, svou vlastní jedinečnou kulturu, a to nás, nechci říct rozděluje, naopak obohacuje. Tím, že naše dávná historie před Rakouskem-Uherskem, a následně pak moderní historie po rozpadu Rakouska-Uherska byla odlišná, můžeme se vzájemně jeden od druhého něco naučit. Takže za mě jednoznačně dobré rozhodnutí, že došlo k rozdělení, alespoň jsme všichni mohli navázat na své prapůvodní kořeny a vybudovat samostatný jedinečný národ, který je hrdý na své tradice, zároveň však otevřený ostatním.

máme jinou kulturu, náš jazyk pochází z jiné rodiny a při zachování Rakouska-Uherska by jistě toto a jiné české "speciality" byly utalčovány

Máme nárok na sebeurčení

Masaryk byl výborný prezident a státník. Lidé se měli dobře, nepřijít druhá světová válka, tak bysme nemuseli trpět ani komunisty.

Masaryk to mel dokonce puvodne v planu, zustat pod R-U. Evropa by byla stabilnejsi. Skoda ze zabili d´Esteho, ten by zkostnatele R-U reformoval. A Cechy mel rad.

Masaryka si samozřejmě vážím , ale za RU špatně být nemuselo. Navíc jak je vidět, žádnou národní hrdost jsme stejně nezískali. A nemáme ji.

Měli bychom jednu z nejstabilnějších evropských politik, ekonomik, neměli bychom tu rusáky a komunisty.

Měli jsme zůstat, ale vymoci si účast na rozhodování, zachování jazyka atd.

Mělo být bez Slovenska

Mělo vzniknout Česko

Minimálně u české části je to dobře. U Slováků si nejsem jistý, jestli neměli jít už tehdy vlastní cestou. Ale kdo ví, co by se stalo.

Mít vlastní zem je víc než být otrokem, který je součástí velmoci.

Mix Slovanů, germánů a maďarů nemohl fungovat na bázi státu 20 století, natož 21.

Mnohonárodnostní říše, jako R-U byly prostě odsouteny k zániku. Pokud by k tomu nedošlo po válce, zřejmě by zemí otřásla vlna občanských válek a jednotivá území by se od říše odtrhávala

Mnohonárodnostní stát přináší mnoho problémů - jiná mentalita lidí

Mohli jsme začít rozhodovat sami o sobě.

Monarchie byla tou dobou příliš zkostnatělá a nepodporovala své národy stejnou měrou. Nutno podotknout že monarchistické nálady nepanovaly ani v Rakousku neb poslední císař Karel II. Musel dožít v exilu na Madeiře a jeho potomci směli do Rakouska až mnoho desetiletí po rozpadu monarchie.

Monarchie je jediné funkční státní zřízení - občané jsou stádo, které si neumí zvolit rozumnou vládu a prezidenta a nechá se nalákat na každý nesmysl, který jim někdo nabídne.

Monarchie se měla reformovat, ne rozbít. A nešťastný byl vznik umělých slepenců. Jugoslávie, Československo.

Monarchie se měla reformovat. První republika byla v podstatě protektorátem Francie a nemohla o sobě rozhodovat. Nebyla úspěšná ani ekonomicky, v řešení národnostních problémů, ani v hledání spojenců.

Možná by nebyla 2 světová válka, nebyl by tu komunismus, měli bychom moře :-)

Myslí, že existuje Bůh. A že je svrchovaný nad národy. A že má vliv na a v historii. Osobně si myslím, že rozpad Rakouska-Uherska byl pozitivní. Škoda jen všech těch padlých (+ jinak válkou zasažených lidí) lidí.

Myslím si, že by bylo škoda nevyužít příležitost, která se tehdy naskytla. Alespoň dnes nemusíme litovat, že jsme to neudělali.

myslím si, že jsme jiný národ s jinou ranější historií a každá země prostě chtěla směřovat někam jinam. Dle mého názoru šlo o správné rozhodnutí

Myslím si, že Morava měla zůstat součástí Rakouska-Uherska, beztoho tam hodně lidí židlo a pracovalo, nebyly tam nepřátelské vztahy

Myslím, že během historického vývoje by k tomu nakonec došlo.

Myslím, že k rozpadu by došlo tak jako tak. Jako nešťastné vnímám spíše to, že se tak stalo na základě války, kdy se v lidech zakotvilo jakési skryté nepřátelství. Např. po relativně klidném rozdělení Československa má více lidí stále pocit, že slováci jsou bratři, než že by k nim cítili nějakou zášť. Je to ovšem jen má sublektivní zkušenost.

Myslím, že na jedné straně je svrchovanost, kterou Rakousko-Uhersko nějak českým zemím bralo; na druhou stranu si myslím, že nebylo dobré zrušit monarchii, takže spíše byl souhlasil s tím, že jsme měli zůstat pod Rakouskem-Uherskem. (A navíc po rozpadu Rakouska-Uherska si tato úmezí začaly porcovat Německo s SSSR).

myslím, že žádná jiná možnost tehdy ani nebyla, monarchie nemohla prezit

Na svobodu jsme cekali skoro 300 let!

nadeje

nadšení a elán obyvatel žít svobodně, touha po splnění ideálů, probuzení vlastenectví a hrdosti obyvatel na příslušnost k republice

nakonec jsme zůstali sami

naprosto vyznávám ideu "kdyby Rakousko neexistovalo,museli bychom ho vytvořit" - pokud by došlo k dalšímu vyrovnání,byli bychom na tom rozhodně lépe,jak ekonomicky,tak zejména politicky

Národnostní neshody v RU nebyly dlouhodobě udržitelné. Pokud bychom byly v RU muselo by se více počítat i s naším národem.

národnostní otázka zůstala prakticky nevyřešena, jen se role Čechů a Němců na chvíli obrátila

Následník trůnu, Karel, měl zájem na demokratizaci zemí v rámci monarchie, České země měly získat sebeurčení jako dříve Uhry a soustátí se mohlo rozvíjet v rámci Rakouska-Uherska

Náš národ, Čechů a Slováků, má jinou mentalitu než germánské národy. Nadřazenost, oboustranná, není a nebude možná.

Naši předkové udělali dobře,že se distancovali z Rak.-Uherska.

Nebyl to ideální stát, ale rozpad Rakousko-Uherska, a jakéhokoliv podobného svazového projektu je jen dobře.

nebyla totaková idyla jak se o tom mluví.TGM se dobře k lidem nechoval sřílel do dělníků

Nebylo vyhnutí. Dříve nebo později by tomu stejně došlo. Rakušáci jsou nesnesitelní i dnes.

Nebýt rozpadu R-U, nebyl by Hitler a válka. Pravděpodobně ani budování socialismu. Už FJ 1. připravoval federalizaci monarchie a Karel již měl připravené zákony.

Nebýt toho, že ze samostatnosti a svobody byly naše národy zbytečně dlouho bezradné, čehož využili vychcánkové (jako po každé podobné změně) hodnotil bych to výše.

Něco jako Katalánsko - svět se divil, ale my to chtěli.

Nedali nám rovnoprávnost jako Maďarům tak co chtěli?

Nedokážu hodnotit

Nedomnivam se, ze rozbiti monarchie by bylo cestnym cinem. Ztratili jsme vyhody toho byt soucasti velkeho, mnohonarodnostniho uskupeni. Monarchie potrebovala reformy ne rozbiti.

nechtěla bych být Rakušanka :D

Nejlepší léta Česka a slovenska. Teda do 30. let.

Nejsem nekritickým příznivcem koncepce národních států. Kdyby se hypoteticky povedlo Rakousko-Uhersko reformovat a zdemokratizovat, přinášelo by to dnes mnoho výhod a pozitiv.

Nejsem zastánce spojování národů do nadnárodních spolků. Myslím, že češi tenkrát udělali dost práce, na kterou bychom měli být hrdí.

Nemám ráda monarchie.

nemělo to tenkrát alternativu, i když z dnešního pohledu jsme spíše měli zůstat v nějakém větším celku

Nemohu říct, že bych vnímal prvorepublikové Československo jako něco negativního. Domnívám se však, že by bylo z dlouhodobého hlediska zreformovat Rakousko-Uhersko jako federální stát. Pokud by se uchoval až do dnešní doby, byl jedním z nejsilnějších států Evropy.

Není to tu sice ideální, ale to není nikde. Jsem rád, že vznikl samostatný stát - v R-U jsme např. neměli češtinu jako úřední jazyk.

Nesmyslný státní patvar. Ač sám z poloviny Slovák tak ČSR byl nesmysl. Pro Slováky kteří se vymanili z Uherské nadlvády super, ale pro Čechy a Němce úpadek. Dát stranou menšiny ve státě a udělat stát pouze oficálně na Češích a Slovácích byl nesmysl. Za RU neexistoval úřední jazyk, to je vynález až ČSR. Poštvali jsme si proti sobě Němce, Madary, Poláky a nakonec i SLováky s Rusiny

Nic jiného už nebylo možné, poté co se němci chovali jako drancíři.......

Nový útvar vlil elán do změn a pokrorku nové doby.

nutná změna po 1. světové válce

Občas je potřeba nejprve se rozdělit a dosáhnout zcela rovnoprávného postavení, aby bylo možné se znovu a lépe spojit - ne již na principu nadřazenosti a podřazenosti.

Obecně jsem rád za republiku. Vadí mi ale například "zrušení" šlechtických rodů. Myslím, že to že v politice byla šlechta, která již měla bohatství a také většinou křesťanskou výchovu, jejich úmysli v politice byli čistší.

Obnovení státnosti, republikánská forma odpovídá dobovým ideálům a idealismu, francouzskému a americkému vzoru.

Obrovský krok, na který jsem hrdá.

Odštěpení vystupňovalo národnostní spory, rozbilo obchodní vazby, administrativně vzdálilo moře.

Odtrhli jsme se v době, kdy již byly realizovány mnohé změny v oblasti rovnoprávnosti národů a národností, a kdy byla velká šance dosáhnout autonomie v oblastech, které by byly pro nás výhodné, ale současně nepřijít o obrovský trh a výhody velkého hráče na mezinárodní scéně.

Ojevují se ne zcela ojedinělé názory, že kdybychom zůstali součástí R-U, nebylo by 2. světové války. Když pomineme, že se jedná o "názor" z oblasti kontrafaktuální historie, tak jde o ahistorický blábol, často se vyskytující u naivních představitelů samozvaných monarchistů.

Ono hlavně nebylo možné zůstat pod Rakouskem-Uherskem. To bylo odsouzeno k zániku již od prohrané bitvy u Hradce Králové

Ono to jinak ani nemohlo dopadnout, dlouhodobé protirakouské nálady se prostě nedaly ignorovat,

Ono záleží na uspořádání R-U, ale věřím, že ztracené privilegia by maďarům neudělali radost.

Osudová chyba představitelů českého národa vyplývající z osudové chyby Rakouska - pustit se do války, kterou nešlo vyhrát, byla to kardinální hloupost. Český nacionalismus vyhřezl a již nešel zastavit.

Otázky co by kdyby po sto letech jsou podle mého názoru už trochu mimo :)

Plusem je že se lidé v ČSR dočkali státotvorné odpovědnosti, ale na druhou stranu dnešní EU by se mohla blížit federalizovanému Rakousku, jelikož vznikem ČSR ztratili naše podniky společný trh monarchie.

Po letech jsme opět byli samostatnou a nezávislou zemí a ne jen součást něčeho.

Po neschopnosti R-U reformovat svůj politický systém ve vícenárodnostní konstituční federaci bylo přirozené že vzniklo Československo. problémem bylo nevyřešené německá, maďarská menšina, velký sociálně ekonomické rozdíly a vysoká gradient Západ - východ.

Po první světový vzniklo nejen Československo, ale i spousta dalších zemí.

po válce bychom byli bráni jako poražený stát, pokud bychom zůstali součástí R-U, navíc to byl krok, který nás posunul dál

Pocitová otázka, lepší mi přijde samostatnost

Pod R-U by vždy docházelo k protěžování Němců. Anschluss Rakouska Hitlerem v 1938 by se konal stejně, jen by to byla celá R-U monarchie. A čeští vojáci by museli bojovat za plány nacistů někde u Moskvy a Stalingradu.

Podívejte se, kde je dnes Rakousko a kde Česko. netřeba dalších komentářů...

pochopitelné rozhodnutí našich předků, ale nedopadlo to velkým úspěchem

pokud by nevznikla naše republika, pravděpodobně by zanikl náš jazyk a to by zničilo i náš národ, který by ztrátou sebe sama, klesl společensky i ekonomicky

Pokud to vezmu všobecně, má odovědď č. 4 je ideální co se týče rozkvětu, ale kdo ví, kdyby to tak bylo, nemusel bych tu být...

Pořád lepší, než být včleněno do německé říše. Situace uvnitř R-U byla neudržitelná, monarchie se rozpadala a vznik ČSR byla ta nejlepší možnost. Bohužel národnostní otázka byla špatně uchopena a vedla i k zániku 1. republiky.

Posílení vlastenectví

Poslední císaři už neuznávali České království.

Postupem času bychom zanikli.

Posuzovat volbu v otázce 5. vzhledem k postojům starého a (proto) konzervativního Franz Josefa I. není na místě. Na sklonku jeho života bylo jasné, že reformy (možná i federalizaci R-U) on rozhodně neudělá, kdež to jeho nástupce rozhodně udělá.

Právo VŠECH národů na sebeurčení

Pre Slovakov dobre, kedze monarchia podporovala Madarov, Cesi boli v tom čase na tom lepsie, ale urcite bol vznik samostatného Československa dobrým krokom, problem bol v ľuďoch, ktorí sa chopili moci...

Pro nás to byl velký posun dopředu. Zvedlo to, myslím si, hodně nám i Slovákům sebevědomí. Konečně jsme mohli rozhodovat samostatně. A já osobně si vážím pana prezidenta Masaryka.

Pro německy mluvící národy jsme byli a pořád jsme lidi druhé kategorie, lepší být sami

prostě jsme to tak cítili

Přeci jenom byla monarchie asi trochu zkostnatělý moloch který by se možná po válce ekonomicky dost špatně udržoval

Před několika lety by jsem zde napsal sloh na toho téma, nyní již nemám energii se vůbec snažit. Obnova suverenity byla fajn, ale lží a to není dobře.

Představa silného a velkého soustátí je lákavá, ale ve skutečnosti stejně naivní jako vybudování blahobytného komunismu. Viz dnešní Katalánsko a další "slepené" země.

Přesto, že se poměry v Rakousku-Uhersku lepšili, tak stále jsme nebyli srovnatelnými členy tohoto císařství (ve srovnání s Rakušany či Maďary). Přitom jsme byli průmyslovým jádrem říše.

R-U během let 1. sv- války zcela ztratilo poslední zbytky legitimity, které v očích českého obyvatelstva mělo.

R-U by se bývalo muselo tak jako tak zmodernizovat, poskytnout svým národům větší autonomii, zároveň by to byla solidní protiváha vůči německým expanzivním snahám, snad ani nemuselo dojít k těm dvěma velkým válkám

R-U bylo díky svému arogantnímu chování odsouzeno dříve nebo později se rozpadnout. Oficiálně vystupovali jako ochránci "národnostních menšin", ale rozhodně se tak často nechovali.

R-U bylo veliký vlivný stát, asi by se dějiny vyvijely ve 30.,40. a 50. jinak

R-U postupem času začalo stagnovat a vyvrcholilo to Velkou válkou. Tedy za mou osobu to bylo spíše výhodné, byť velkou část obyvatelstva byla německy mluvící.

R-U v dané době už nebylo udržitelné, většina evropských zemí v tu dobu chtěla samostatnost

Rád bych měl Rakousko-Uhersko, ale jsem šťastný, že jsme měli Československo a poté i jen Českou republiku. Jsem pro co největší obchodní prostor, takže mi přijde nesmyslné se dělit, ale jsem i z toho důvodu na naší zemi hrdý, co jsme dokázaly samy.

Radost, že si Slované vytvořili vlastní zemi, z počátku se nám v nadšení dařilo, potom už to nebylo nic moc. Zejména Morava začala být mazána z mapy a po roce 1948 vznikly snahy o iluze, že neexistuje.

Rakouseko-Uhersko bylo neudržitelné. pokud bychom - jak se někdy říká - nerozbili Rakousko my, určitě by se o to postarali Ma´daři. Prostě Habsburkové říši nezvládli.

Rakousko Uherské byl v roce. 1918 neudržitelný stát.

Rakousko Uhersko nás vykořisťovalo, k nám přesunuli veškerý špinavý průmysl, aly si sami uchovali čisté prostředí, neustále posílali muže z našich zemí do válek za svoje zájmy ...

Rakousko- Uhersko bylo dobré, kdyby nám nezabili Ferdinanda, došlo by i k českému vyrovnání, jelikož to bylo v plánu a sám Ferdinand měl k Čechám kladný vztah.

Rakousko-Uhersko byla byrokratická zrůda.

Rakousko-Uhersko bylo "zrezivělou" strukturou, která českému národu nedávala prostor "žít" (Češi byli vždy až za Uhry, neměli politickou moc něco podstatného změnit,...)

Rakousko-Uhersko bylo mnohem lepší než Československo! Určitě jsme měli zůstat součástí Rakouska-Uherska

Rakousko-Uhersko bylo naším ochráncem i partnerem a naše země se měla dobře.

Rakousko-Uhersko bylo odsouzeno k zániku.Za těch okolností tobylo dobře.

Rakousko-Uhersko bylo poraženo ve válce, ekonomická situace byla velice špatná a nacionalistická hnutí byla na vrcholu. Spekuluje se o tom, že se mezinárodní situace ve 30. letech mohla vyvíjet jinak, pokud by existovalo zreformované federalizované R-U. V Evropě po první světové válce vznikla rozdrobená střední Evropa, která byla snadnou kořistí nejprve pro Hitlera a později pro Stalina.

Rakousko-Uhersko bylo příliš oslabené a rozvrácené, zaostávalo ve srovnání se západní Evropou, všechny nástupnické země podle mého názoru na jeho rozpadu získaly, včetně samotného Rakouska.

Rakousko-Uhersko bylo státním útvarem s mnoha národy, což jak i dnes vidíme, nikdy tak docela nefunguje.

Rozbití Rakouska se mimo jiné stalo jedním z článku řetězu událostí vedoucích k druhé světové válce, byť ani jeho zachování by jí nezabránilo se stoprocentní jistotou.

Rozhodně nejdůležitější datum pro naši historii.

rozhodně správné rozhodnutí, být konečně samostatným státem bez nadvlády kohokoliv

Rozpad (nebo slučování rozdrobených) umělých státních útvarů zděděných z feudalismu, je přirozeným a nedělitelným důsledkem zavedení demokracie.

rozpad Rakousko-Uherska vytvořil geopolitický volný prostor ve střed Evropy

RU neplnilo úlohu a Čechům se nedostávalo takové samostatnosti, o kterou usilovali. Vznik ČSR byl loguickým vyústěním.

RU v určitém směru brzdilo rozvoj samostatného Československa - vyšší odvody financí než jiné části monarchie. V otázce národnostní/etnické nebyl vznik nových států řešením, ale odložením problému, který vrcholil v sporech německých a českých politiků.

samostatnost je největší hrdostí každého člověka i státu i když ve větším celku by mohlo být lépe.

Samostatnost je samostatnost.

samostatnost není nezbytně nutná

Samostatnost v rozhodování o svém životě, je prioritou každé rozumně myslící společnosti. Samotný rozpad Rakouskouherské říše je důkazem toho, že multikulturní soužití postavené na základech nařízení, příkazů a zvýhodňování jedné skupiny před druhými nikdy nemůže fungovat.

Samozřejmě by RU možná bylo víc slyšet ve světě, ale na druhou stranu jsme jako národ byli utlačováni němčinou a navíc ta zbytečná válka....

samozřejmě chápu, že Češi chtěli samostatnost, ale později se ukázalo, že nás pohltí totalitní státy, že to sami nezvládneme se ubránit.

Skutečně si nemyslím, že bys se našel Čech v srdci Rakušanem, nebo Maďarem.

Současné dění v EU jasně ukazuje, že mnohonárodnostní státy jsou nesmysl...

soudím podle vyprávění dědečka - mlynáře, účastníka 1. světové války

spíš měli být Češi a Slováci zvlášť a ne v 1 státě

Spíše lze říci, že R-U ve své tehdejší podobě bylo neudržitelné.

Spojenectví s plebejci nikdy nepřineslo nic dobrého

Spojení Čechů a Slováků do jednoho státu bylo logickým dovršením boje obou národů za podřízeného postavení v rámci habsburské monarchie.

Stále se opakzje to, že až na výjímky, nejsme si schopni vládnout sami - viz současní poslanci za SPD či ANO

stejně jsme pořád něčí kolonie,ale aspoˇmáme pocit,že jsme svobodní i když to tak není

sudety jsou naše

škod,že se to rozdělilo na dva státy

Škoda jen, že jsme přišli o moře. Navíc tolik národů v jednom státě by nedělalo dobrotu.

škoda jen, že v roce 1993 došlo k jejímu rozdělení

Škoda, že jsme se rozpadli.

Tak jako čeští poslanci vyhlásili ve Vídeňském parlamentu samostané Čechy, odhlasovali si německy hovořící poslanci ze Sudet, že chtějí zůstat dál v německy hovořící části Rakouska. Poslali jsme na ně armádu a zadělali si na velký problém o 20 let později, stejně jako připojením Horních Uher, kterém se nikdy neměly stát součástí Čech a Moravy.

Tak vyspělý národ jako Češi si samostatný stát zasloužil.

tehdy to bylo jednoznačně dobře. z úhlu pohledu událostí po r. 1948 a 1968 už tolik ne.

Ten stav byl neudržitelný, už jen odlišnosti jazyková a kulturní tomu nenahrávaly.

Těžko jsme mohli zůstat pod Rakouskem-Uherskem, když to se rozpadlo... Vznik národních států byl znakem doby. Otázkou je, zda mělo vzniknout Československo, když české země měly větší kulturní i hospodářskou vazbu spíš na německý jazykový prostor, zatímco Slovensko na uherský/maďarský.

Těžko říct, nejsem jasnovidec - možná by bylo lépe, možná hůře :).

Těžko říct. Možná bychom jako Rakušané netíhli k Rusku a vše by se odvíjelo úplně jinak. Ale na druhou stranu si myslím, že vzhledem k rozdílnosti národů by se snahy o odtržení Česka (případně Československa) určitě objevily.

To Rakousko Uhersko za moc nestálo ani předtím, ale ta válka to dodělala.

To se nemělo stát.

Trošku mylně se uvádí, jak jsme trpěli pod Habsburky, ale Československo vzniko poněkud uměle, protože Slovensko patřilo k Horní zemi Uherské a u nás bylo České království.

Tvůrci samostatného Československa jistě věděli lépe (než já, který v Rakousku- Uhersku nežil, a hodnotím při pohledu zpětně), co dělají a proč to dělají. Rakousko-Uhersko se rozpadlo, dle mého vnímání, letitou politickou necitlivostí vídeňské vlády a k tomu ještě velikou společenskou krizí vyvolanou hroznou a prohranou válkou. Jinak při zrovnoprávnění národů by bylo jistě lépe setrvat ve větším celku.

urcite velmi pozitivne pre Slovensko, Slovaci dostali svoje vzdelavacie intitucie a mohli slobodne pouzivat svoj jazyk , podobne Podkarpatska Rus

Určitě bylo dobře se odtrhnout od R-U, už jen proto, že vyvolalo 1.s.v. Všechno má svou životnost, tudíž i Habsburská vláda musela jednou skončit.

Určíte dobře, že ČSR vzniklo jako svébytný stát, na druhou stranu se nemuselo natolik distancovat od monarchie, zejména jde-li o kulturni, náboženské aj. tradice.

Určitě to nebylo strašné rozhodnutí, stejně jako vše přineslo plusy a mínusy - je otázkou, co více převažuje.

Určitě to podpořilo národní sebevědomí, nyní bychom se měli od lidí v té době učit...

V daném okamžiku nebylo mnoho jiných možností, neb habsburská monarchie byla válečnou katastrofou již uvržena do faktického rozkladu, z dlouhodobého hlediska však podunajské soustátí chybělo a chybí. Zcela ostudným bylo zvolení republikánské formy nového státu, tj. odvržení tisícileté tradice českého království (knížectví).

V době drobení velkých nadnárodních států a vzniku nových, národních států bylo nemyslitelné, že bychom zůstali součástí R-U. České země také patřily k průmyslově rozvinutým a hospodářsky soběstačným částem. Jsem za samostatnou ČSR rád.

V případě existence Rakouska Uherska by došlo k totální germanizaci Čech a Moravy a Slovensko by bylo jen a pouze Horní Uhry.

v případě, že by samostatné Československo nevzniklo, ubírala by se celá evropská historie úplně jiným směrem, těžko říci jakým. Rozhodně vznik samostatného státu prospěl Slovákům, kteří jako národ stáli před zánikem

V rámci R-U posiloval germánský vliv, což pro Čechy nebylo ideální. V R-U, kde by národy byly sobě rovny, bylo lepší zůstat. V RU s vlivem germánským ne.

V roce 1918 to byla nutnost založit vlastní stát. Císařství bylo dobré až do roku 1914, ale vyhlášením války svoji legitimitu ztratilo. V každé vesnici jsou dnes památníky padlých.

V té době to bylo určitě velmi dobré rozhodnutí ale pouze do 2. světové války.

V té chvíli to bylo dobře, z politického a národního hlediska to bylo určitě dobře, z hlediska hospodářského a z hlediska zahraniční politiky by možná bylo lepší, kdybychom v Rakousko-Uhersku zůstali. Ale kdo ví, takhle zpětně nikdo nemůže vědět, jak by to dopadlo

v tehdejším Rakousko-Uhersku nebyl nikdo kdo by byl silnou vůdčí osobností aby tak velkou mnohonárodnostní říši dokázal udržet bez použití násilí

V tu dobu byly velmi silné národnostní hnutí, je tedy pravděpodobně lepší, že se předešlo eskalaci takových tendencí rozdělením do národních států. Byť se mi oškliví.

V tu dobu jsme neměli moc na výběr, ale zůstat konstituční monarchií by pro nás bylo bezpochyby lepší. Od té doby kolísáme mezi parlamentní a prezidentskou republikou a nemůžeme se rozhodnout ani mezi jedním.

V zůstání v určité "federaci" Rakouska vidím mnohem víc pozitiv než negativ.

Ve chvíli rozpadu R-U se již nedalo dělat nic, než přijmout fakt nezávislosti ČSR, ale jeho rozpadu se mělo všemi prostředky předejít.

Velké mocnářství by ve vývoji Evropy stejně nemělo šanci přežít ve své podobě a pro vznik samostatného státu bylo důležité využít jedinečný okamžik jakým byl konec války.

velmi vyrazna udalost nasich dejin, jeden z poslednich okamziku silneho vlastenectvi, viry v prosperitu a svobodu

VĚTŠÍ MOŽNOSTI V BUDOUCNOSTI

Větší stát, větší váha. Možná by ani nedošlo k 2. světové válce.

Víra ve vzdušné zámky v hlavách stvořitelů státu, nedostatek sebereflexe a zejména smyslu pro realitu.

Viz predchozi komentar

Viz přechozí dotaz. Česko nemá nic společného např. s Uherskem, zcela jiná mentalita.

vládnou si teda neumíme.

Vnímám to pozitivně. Sice bychom mohli mít společný jazyk, být větší atd. ale zůstala by v nás utlačenost a stejně by to asi přišlo později na povrch ta frustrace. Myslím, že to je přirozená součást směřování lidstva od modelu monarchie k drobným státům.

Vpřípadě vítězství Rakouska a Německa by se Rakousko stalo satelitem Německa.

Vsechnu uctu Masarykovi, Benesovi a Stefanikovi. Bohuzel, nevedeli co cini. Destabilizace stredni evropy byl pocatek novodobe moderni historie, ne-li umyslne prepripraveni pro rozdeleni sveta na vychod a zapad. Viva la Orwell.

vše řečeno výše...

Všechny národy by měli mít právo rozhodovat o svém osudu.

Vymanění z područí R-U bylo opodstatněné, prakticky jsme živili celý ten kolos, ale s minimálními právy a po kudle do zad, když si Maďarsko vytrucovalo práva, která jsme si léta vyjednávali, byl opravdu čas se odpojit. Koncept Československa už tak geniální nebyl, chápu Masaryka, že potřeboval, aby německá menšina nebyla významná, tudíž Československo, ale je to umělý paskvil. Zajímavější by byl koncept spojení s Polskem, který byl také v jednání a ke kterému máme mnohem blíže.

Výraznou výhodou oddělení byla skutečnost, že jsme se tak i díky legiím stali součástí vítězných mocností a tak jsme se vyvázali z hrazení válečných reparací. Jinak ale jako malý stát jsme neměli příliš velkou faktickou suverenitu, což se ukázalo při obraně hranic v r. 1938. V tomto ohledu se nám také vymstil přílišný vlastenecký zápal, který znamenal přehlížení německého obyvatelstva a následkem tak byl vzestup Konrada Henleina. Vymstil se i podraz na Slovácích, které jsme k sobě připojili, ač jim čeští představitelé prakticky do poslední chvíle garantovali samostatnost. Za těchto podmínek byla ČSR velmi nestabilní a skončila kvůli pátým kolonám v podobě příslušníků národností německé a slovenské. Mohli jsme si za to sami.

Vývoj k osamostatnění směřoval, byl správný, ale vadily mi protirakouské akce jako strhávání znaků, stržení mariánského sloupu a jiný vandalismus

Vývoj v tehdejším světě nepřipouštěl jinou možnost, než vznik samostatných států. Vždyť i samotné Rakousko se zbavilo Habsburků a stalo se republikou. Habsburská mnohonárodnostní říše se rozpadla, protože nedokázala vyjít dostatečně vstříc všem jejím jednotlivým národům. Karel I. sice vypadal, že by byl osvícenější panovník než František Josef I., ale zkostnatělý systém byl Rakousko-Uherskem prorostlý a není moc pravděpodobné, že by se jej podařilo v krátké době zásadně přebudovat, jako se to povedlo nově vzniklým státům. Škoda jen, že se tehdy Čechoslováci víc nedružili s Poláky, dějiny mohly vypadat jinak.

Vzhledem k tomu ze jsem se v Ceskoslovensku narodil, nedokazu si napriklad predstavit ze bych mluvil pouze nemecky. I nase historie byla sice spjata se zapadnimi velmocemi nicmene i tak mame bohate samostatne dejiny a vlastni stat si myslim zaslouzime :)

Vzhledem k tomu, že ačkoli byly země Koruny české rozhodující z hlediska průmyslu a byly vůči Habsburkům víceméně loajální, nikdy si nevydobyly postavení, jaké získalo například Maďarsko. Neschopnost změnit monarchii na moderní soustátí, kterou předváděl Franc Jozef, nakonec vedla k logickému kroku, kterým bylo osamostatnění.

Vznik Československa byla výborná věc, češi zaujímaly silné místo ve světě. Ovšem události totality co přišla opět způsobily značný pád. Spojení ČR a Slovenska mi přijde jako skvělá únosné věc a je škoda že jsme se rozpadli.

Vznik Československa sice vyřešil některé soudobé problémy, aby problémy podobného rázu způsobil. Rozdíl byl samozřejmě v tom, že Češi ve svém státě už nebyli menšinou, ale většinou...

Vznik ČSR byl dovršením boje za práva Čechů, potažmo Slováků. Otázkou je, jaký vliv by setrvání v monarchii mělo během 2. sv. v. a zda mělo být součástí nového státu Slovensko. ČSFR a ČR měly po sametové revoluci na co navazovat. Rakousko-Uhersko by se nepochybně rozpadlo i tak.

Vznik ČSR byl na základě rozpadu Rakousko - Uherska a také vývojem 1. světové války.

Vznik ČSR jako projekt společného státu Čechoslováků byl založen na nepřesných informacích (Slováci neměli s Čechy od aktivit Pribiny na VM nic společného, protestantské čtení Bible Kralické je pěkné, ale nevýznamné), zcela potlačoval Němce i Maďary kteří byli legálními spoluobčany a nakonec i obětování Podkarpatské Rusi SSSR...

Vznik republiky byl nevyhnutelným a již přes tisíc let (od pádu Velké Moravy) dluhem Evropy na našich zotročených národech. Naše slovanské národy mají právo na své sebeurčení a na svou vlastní vládu. Obávám se, že příští rok na 100 leté výročí republiky žádné mohutné oslavy nebudou, protože vlastenectví se dnes trestá zákonem o podněcování k nenávisti k menšinám. Někteří lidé se bojí být vlastenci, naši obrozenci se musejí v hrobě obracet. A zbytek národa se stydí za to že jsou češi nebo moravani a z nich se mi chce zase zvracet. Nemá tu kdo oslavovat a není co, protože státní bohatství bylo rozkradeno, rozprodáno do zahraničí, restituováno círvím. Současný stát je už jen prázdnou slupkou, protože i naši suverenitu vlastizrádní politici vyměnili v EU za dotace.

Vznik republiky umožnil pozdější nástup komunistů.

Vznik samostatné republiky byl velmi pozitivním a žádaným krokem (ze strany obyvatel našeho území), a i když počátky byly náročné, Československo si rychle vydobylo silné postavení, zejména v průmyslu. Nebýt dvou světových válek, jistě by bylo mnohem dál a mnohem silnější...

vznik samostatného Československa nám dal národní identitu a možnost ukázat co v nás je. Na druhou stranu kdyby vzniklo Rakousko-Uhersko jako jakási konfederace kde by měly všechny státy vlastní vládu pouze formálně podřízenou císařské koruně, byly by následující dějiny zcela odlišné, lze jen spekulovat zda pozitivně nebo negativně. Ale myslím že Češi si zasloužili dokázat, že si zaslouží svůj stát

Vzniku republiky Češi svým konáním moc nepřispěly, nepočítám-li činnost legií v Rusku. Republika našim národům spadla do klína jen díky Versailleské smlouvě. Vítězným mocnostem přišlo náramně vhod rozbít mocnou středoevropskou konkurenci.

Z dnešního pohledu to možná dvakrát rozumně nevypadá, ale národní státy sehrály v dějinách významnou roli a patrně to bylo i naplnění vůle lidu.

Z geopolitického a strategického hlediska bylo Rakousko-Uhersko daleko lépe schopné prosazovat nějaké svoje zájmy, i v dnešní době by bylo snazší s takto velkým státním útvarem prosazovat svoji politiku. Jedinou ranou, kterou se bohužel nepodařilo překonat byla obrovská národnostní a jazyková pestrost. Což je škoda. Z toho důvodu stát nemohl přetrvat a vznik Československa je díky tomu pozitivem.

Z hlediska konzervativismu ctícího tradice a morální hodnoty - Ano, bylo to dobře.

Z mého pohledu měla být federalizovaná monarchie.

Z národního i státotvorného velmi dobře, byt zůstala absolutně nevyřešena otázka sudetských Němců

Za předpokladu, že by došlo k rakousko - českému vyrovnání.

Začalo období politické turbulence, vláda střídala vládu, obranyschopnost na nule. Jistě, První republika byla v dobré ekonomické a kulturní kondici a kdoví jak bychom si vedli, kdybychom zůstali pod rakouským orlem... Můj názor to ale nezmění

Zbavili jsme se jižního maďarska, severní nám zůstalo.

Zjistili jsme, že nemusíme být pořád něco součástí (i když se historie později opakovala v rámci okupací).

Zůstali bychom sami sebou i v něm.

Zůstat v Rakousku, ale reformovaném a především federalizovaném. Malý stát vždycky podlehne většímu, ať už je z východu nebo západu.

Žít v té době, zřejmě bych velmi usiloval o osamostatnění se, resp. o vznik ČS státu. Co by bylo nebýt vzniku ČSR, těžko říci. Třeba by přece jenom bylo ještě lépe...

7. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo v Československu za období První republiky?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše dobře102746,83 %46,83 %  
velmi dobře68831,37 %31,37 %  
ani dobře, ani špatně33915,46 %15,46 %  
spíše špatně1356,16 %6,16 %  
velmi špatně40,18 %0,18 %  

Graf

8. Prostor pro Váš komentář k První republice:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- velmi pozitivní období ,jen dostala málo času na růst a upevnění !

--

:D záleží kde :D Čechy vs Slovensko a Podkarpatská Rus. Naprosto jiné podmínky a životní úroveň. Proto takovéto hodnocení.

"Byla tvrdá,", říkala moje máma.

"Žilo" znamená ekonomicky nebo liberálně?

00

Asi byla větší národní hrdost a obecně slušnost mezi lidmi, i když materiálně byli spíš chudí.

asi nejlepší období naší historie, kdo poctivě pracoval, také poctivě žil, platila nepsaná pravidla slušného vychování a dokonce i členové galerky dodržovali pravidla a meze, přes které by nezašli, skvělá doba, kdy platilo slovo muže, čest a charakter byly pro většinu lidí velmi důležité

Asi není co dodávat, minimálně za Masaryka (ač měl své chyby) země vzkvétala. A dokonce jsme budovali kvalitní obranu, ač se nedokončila. A literatura té doby jasně dokazuje, že i na úrovni jazyka a kultury jsme dosahovali maxima. Namátkou Vrchlický (ač spadá dost i před první republiku), Dyk, Čapkové, Arbes... Dosahovali kvalit, které nelze srovnat s jiným obdobím.

ať žije Masaryk

Až do roku 1927, kdy přišla světova hospodářská krize.

Až na pár rasistických excesů to šlo.

Až na válku snad OK.

Baťa apod

běžné obyvatelstvo žilo v chudobě(město)rozvoj průmyslu,na venkově situace lepší,ale ne o mnoho,propastný rozdíl mezi bohatými ostatním obyvatelstveem

boháči a velká chudoba

bohatý se měli dobře chudý špatně

bohužel byla vysoká nezaměstnanost - zejm. v období krize 1929 - 1933

Bohužel část let do okupace v roce 1939 byla zasažena Světovou hospodářskou krizí

Byla bída

Byla krize a nezaměstnanost, která ale sužovala celou Evropu, takže v tomto kontextu na tom průmyslové Československo bylo poměrně dobře.

byla to krasna, fascinujici doba

Byla to renesance Českého národa.

Byli jsme hospodářsky i kulturně vyspělou a prosperující zemí

Byli jsme hospodářsky v první desítce vyspělých evropských zemí. Díky KSČ jsme spadli do hlubin, ze kterých se škrábeme dosud.

byli jsme jedna s ekonomicky nejsilnějších zemí Evropy, samozřejmě se stav zhoršil během hosp. krize

bylo hůř

Bylo velmi dobře našlápnuto.

Celkově hospodářství šlapalo a státní instituce fungovaly, politici se ale přece jen měli víc starat o nižší vrstvy obyvatel (aby tak snadno nepodlehly populistickým stranám jako třeba KSČ).

České země vyspělá průmyslová oblast, Slovensko poměrně dost zaostalá oblast, Podkarpatská Rus silně zaostalá oblast. Velký transfer peněž a investic ze západu na východ. Velká chyba "otce zakladatele" Masaryka, že se pokoušel za každou cenu (i za cenu lží na mezinárodní scéně o počtu Němců u nás) marginalizovat vliv a význam německé části obyvatelstva. Měli jsme být spíš Českoněmecko nebo Českoněmeckoslovensko.

Československo bylo průmyslovou zemí, takže v globále to asi nebylo nejhorší, ale z lidí de stali otroci pod tlakem kapitalistů Vznikla smetánka, která normálními lidmi opovrhovala a lidé končili bez domova a hladoví.

Československo bylo uznáváno v celém světě.

Čeští Němci by možná měli jiný názor...možná.

ČSR byla poměrně rozvinutý průmyslový stát, život nebyl nijak zvlášť špatný. Rozhodně lepší, než bych očekával od státu vybudovaném na lži.

ČSR se ekonomicky z války začalo vzpamatovávat až po roce 1923, blahobyt pak trval zhruba mezi lety 1923-1929. ČSR do roku 1939 nedosáhlo předkrizové úrovně, navíc ve třicátých letech se zotavil jen zbrojní průmysl. Ekonomický blahobyt je mýtus.

ČSR, především v západní části byla spolu se Slovinskem nejrozvinutější částí monarchie. A pomoc Slovensku nebyla kolonizací, ale evoluční modernizací.

dařilo se nám dobře ale i lidi byli podle mě docela cool

Demokracie a svoboda byly v prvni republice prikladne, az na drobne chyby ve vztahu a politice vuci mensinam. Hospodarsky jsme prifitovali z prumyslu jeste z dob monarchie. Velka hospodoarska krize nebyla resena uplne dobre, hlavne v oblasti pohranici, coz vedlo k priklonu nemeckych obyvatel k Risi.

Demokratické poměry, hospodářský a kulturní vzestup.

Dle mě se žilo velmi dobře i když to nebyla lehká doba. Poválečné období plus velká ekonomická krize. Ale konečně jsme byli samostatní s mohli budovat svůj stát. Přála bych si zažít to.

Dle mého krásná doba, i když byly samozřejmě ohromné rozdíly mezi sociálními vrstvami obyvatelstva.

Dle mého názoru to bylo období, které bylo pro náš stát to nejlepší.

dle vyprávění mé, dnes již zesnulé, matky se nežilo až tak špatně

Dnes se první republika dost idealizuje, ale obecně (ve srovnání se světem) patřilo tehdejší demokratické zřízení k těm lepším.

Do konce 20. let poměrně velmi dobře, v období velké krize dost špatně, takže celkem to vychází napůl. ČSR byla krizí zasažena zvlášť těžce a na rozdíl od některých jiných států projevila pozoruhodnou neschopnost ji efektivně řešit.

Do krize a po krizi.

Do krize to bylo jednoduše skvělé (až na nestabilní politiku). Poté byla velká nezaměstnanost, ale to všude na světě.

Do období hospodářské krize jsme rozhodně byli na špičce a nežilo se tu tak špatně. Nicméně ve třicátých letech tu byla bída, asi jako všude ve vyspělém světě.

Doba krize, život v neustálém vykořisťování

dobrá to byla doba

dobře nastartovaná demokracie

Ekonomicky jsme patrili k tem nejvyspelejsim.

Ekonomicky nejspíš dobře, v praxi ovšem mohly být opasky (obzvláště po roce 1929) poněkud přiškrcenější...

euforie

Euforie

Filmy jsou idealizované.

Fungující demokratický sekulární stát.

Hospodářská krize

hrdost národa

chudý špatně bohatý dobře

I historické prameny potvrzují že v této době patřilo Československo mezi nejvyspělejší státy Evropy.

Idea první republiky coby zlatého času je naivní. Stát byl vyspělý ale současně trpěl mnoha problémy, na které obyvatelstvo nenašlo odpovědi. Státní aparát např. také zapomněl na zákonodárství v sociální oblasti za monarchie.

Ideály asi byly dobré, ale podmínky po první válce byly tragické a když se situace začla zlepšovat, tak přišla krize. Československá vláda si, myslím, snažila se situací poradit, ale doba to nebyla lehká ani pro jiné země. V Česku samotném by asi bylo lépe, kdybychom nedotovali Slovensko a Podkarpatskou Ukrajinu.

Ikdyz dost idealizovana doba, problemu bylo vice nez dnes, vlady padaly castejc- taky uprimne, dnesni strany musi smeknout nad problemy te doby. Neda se uprit par veci, narod byl hrdy, bylo pred mnichovem a 68, byl ekonomicky silny (top 10 tehdejsiho sveta) a moderni. Bohuzel velmi, velmi maly a bez skutecnych nezistnych spojencu.

Jak kde a jak komu.

Jak kde, za peníze Slováků se stavěly v Praze paláce

Jak kdo a jak kdy.

Jak kdy- 20. X 30. léta

Jak komu

Jak komu , byl velký rozdíl mezi bohatými a chudými.

jak komu a jak kde a jak kdy

Jak komu- dělníkům a drobným rolníkům bych jejich postavení nezáviděl.

Jak komu, ale pokud to vezmeme všeobecně, tak velmi dobře, vždyť jsme byli světová velmoc.

Jak komu, jako v kterékoli jiné době

Jak můžete žít dobře, když Republika nic nevlastní!

Jasnější rozdělení společnosti, ale ne úplně, až na výjimky více úcty, důvěry a respektu mezi lidmi. Ty výjimky brání hodnotit výše. A samozřejmě hospodářská krize.

Je nutné si uvědomit, že v období před 2. světovou válkou jsme byli jedinou fakticky demokratickou zemí ve střední Evropě (i mnohem dál).

Jedno z lepších období české historie, ale rozhodně to bylo horší než za Rakouska-Uherska.

Jedno z nejúspěšnějších období v historii českého národa

Jednoznačně se zvedla úroveň života velké části obyvatelstva. Lidé byli svobodní, měli větší přístup ke vzdělání...

Její vznik, resp. rozpad Rakouska–Uherska byl velkou chybou a základnou pro nástup Adolfa Hitlera a J. V. Stalina

Každá doba má svoje pro a proti.

Každý teď probírá první republiku, moji rodiče žili na venkově, takže můžu podle jejich názoru napsat, že na vesnici měli lidé bez problémů co jíst (pokud byli pracovití), rodiny s více dětmi to měly určitě těžší. Ve městech se jistě dotkla úrovně života celosvětová hospodářská krize. Škoda, že přišlo ke 2. světové válce. Slibně se rozvíjející průmysl by určitě byl dnes na evropské a světové úrovni. I lidé by byli bez socialistické éry určitě lepší.

Když se něco buduje, nelze mít vše, co mají již stabilizované země

Krátké přechodné období, stát, který vznikl na lži a podvodu, nevyřešil problém s tím, že více než 40% jeho obyvatel nechtělo v takovém státě žít.

kvalitni prumysl a CR na vrcholu Evropy

Legendární doba, doba vlastenecké hrdosti, ale taky byla cla pro obchod se sousedními státy, velké náklady na zbrojení a Velká hospodářská krize.

Lépe než jinde na světě. Ale po válce je všude zle

Líbí se mi rovnoprávnost, která panovala. I ženy měly volební právo.

Lidem se žilo asi jak komu. A rozhodně to nebyla taková pohoda jako dnes. Z dálky ale působí První republika dost idylicky.

Lidem z vyšších vsrtev se žilo poměrně dobře, těm obyčejným spíše hůře, protože neměli příliš dobré pracovní podmínky.

miluji tohle období

mírné přecenění

Mnoho lidí odešlo do emigrace za prací. Například do USA, Jižní Ameriky.

Moc států na tom lépe nebylo.

Možná mám tu dobu trochu zidealizovanou, ale je to mé oblíbené období v historii naší země. Měli jsme tenkrát velice silnou ekonomiku, naše země měla silné postavení v zahraničí, měli jsme světu co nabídnout a naše země vzkvétala. Je pravda, že tenkrát byly velké ekonomické rozdíly mezi lidmi, střední třída prakticky neexistovala a pracující většina se měla poměrně bídně, zatímco hrstka oligarchů se topila v penězích. Patřilo to ale k té době a věřím, že kdyby nepřišla druhá světová válka, naše země by i dál vzkvétala, bohatla a určitě i situace obyčejných lidí by se den ode dne zlepšovala. Určitě by si vydobyli svá práva, zdravotnictví, vzdělávání, prostě podmínky pro život by byly lepší a lepší.

Možná ne dnešní "demokracie" ( aspoň v názvu ) ale minimálně pravé období kapitalismu.

mslím, že je období První republiky dnes příliš idealizováno

Myslám, že První republika měla dobře našlápnuto.

Myslím že to že se tomu říká zlatý věk tomu dost napovídá ale netvrdím že to bylo dokonalé...

Myslím, že chudoba byla vždycky, ale za první republiky se všechno konečně rozjelo směrem, který chtěli Češi.

Myslím, že je to nejsvětlejší moment celé historie naší země.

Myslím, že První republika dost žila z toho, co se na našem území vytvořilo za dob Rakouska - Uherska. Všechny významné továrny vč. např. Bati vznikly již za doby RU. Moc bych si to období neidealizoval.

Myslím, že se 1. republika hodně idealizuje. Hodnotí se to jen podle života tehdejší smetánky.

Myslím, že se dost idealizuje

Na jednu stranu demokratické zásady, na druhou stranu ne pro každého. Nejlepší období republiky na našem území, na druhou stranu hladové bouře.

Na tehdejší světové poměry asi docela dobře.

Na toto se nedá jednoznačně odpovědět. Je jasné, že život lidí na začátku 20. století a po vzniku ČSR nebyl rozdílný. Region patřil j hospodářsky vyspělé části světa. Protože považuji svobodu za důležitou, hodnotím lépe "republiku" s všemi chybami a nedostatky, které měla, ve srovnání s "císařstvím".

našlápnuto bylo lépe, než dnes

Nebyla to tak dobrá doba, jako se dnes glorifikuje, ale byla lapší zde než mnohde jinde.

Nebyla to taková idyla, jak se dnes prezentuje.

Nebylo to růžové. Ani teď není, ale lidé měli k sobě daleko blíže, chovali vůči sobě úctu a nebáli se položit život za vlast.

Nebylo to sice tak barvotiskový, jak se zdá z vyprávění pamětníků, nicméně První republika byla moderní, vyspělou, průmyslovou, demokratickou zemí. A to navzdory nestabilním koaličním vládám, daným poměrným volebním systémem.

něco o tom vím z vyprávění mých prarodíčů

nejhorší bylo období krize ( 1929 - 1933 )

nejlepší období v moderních dějinách této země

Nejspíš pořád stejně.

Nejspíš to beru i z pohledu historie naší rodiny,která se měla fajn. Vzdy záleží na úhlu pohledu.

Největší problémy měli hlavně zemědělci, protože se potřebovala rozebrat půda, aby měl stát z čeho hospodařit, na druhou stranu se otevřela spousta nových pracovních pozic a zlepšily se jak pracovní podmínky (zavedení sociálního a zdravotního zabezpečení, osmihodinová pracovní doba), tak i podmínky životní (a volební právo pro ženy)

Neměli bychom si První republiku příliš idealisovat, nebyly dořešeny některé důležité otázky (sociální, národnostní), přesto se jednalo o demokratický stát, který si svůj demokratický charakter zachoval až do Mnichova, na což bychom měli být patřičně hrdí.

Nezaměstnanost byla vyšší než za monarchie, ale životní uroven byla podobna.

Období První republiky bylo velmi optimistické a velmi dynamicky se rozvíjející. Nálada i životní úroveň obyvatel byla za posledních 200 let asi nejlepší vůbec.

Obecně to nestálo v Evropě za moc. A v rámci toho...

Opět by bylo nutno škrtnout závorku, celý svět byl zachvácen hlubokou hospodářskou krizí, z níž vzešel fašismus.

Opět je třeba rozlišovat mezi víceméně soběstačně hospodařícími lidmi z venkova a lidmi z fabrik, kteří na tom byli v některých oblastech opravdu špatně.

Opět mě k tomu vedou stejné myšlenky. Lidi byli aktivní. Cítili chuť se na věcech angažovat, měnit zažité a hledat vymezení sebe sama ve světě. Aktivitu směrem k produktivitě duševního ale i kvalitního hnotného hohatství a dynamiku vnímám pozitivně.

opět o té době vůbec nic nevím

Opět se najde mnohem více zemí, kde bylo hůře než u nás.

Opět totéž, co v bodě 4.) Lidé si k sobě lidé měli tak nějak blíž. Více úcty, respektu jednoho k druhému. Mimo to jsme byli jednou z nejvyspělejších světových ekonomik té doby, takže co si přát ještě víc?

Opět záleželo na společenské vrstvě. Obyčejní lidé se měli hodně špatně, vyšší vrstva měla poměrně dost možností se prosadit.

Opět záleží, ke které společenské, národnostní a náboženské skupině ten který člověk patřil.

oproti všeobecně tradovanému názoru se na základě získaných vědomostí domnívám, že poměry zdaleka nebyly ideální a jako po každé velké změně přišlo období krize, pokud vím, ani dnes vychvalovaná prvorepubliková demokracie nebyla ideál, některé tehdejší zákony bychom dnes považovali za velmi kontroverzní

Ostrov demokracie v radikalizujici se Evropě, lidi ze strachu z diktatury prchali k nám, protože náš demokratický stát byl "nezničitelný," , avšak Mnichov to změnil. Ekonomická krize se nás sice dotkla, ale ne tolik, jako v ostatních zemích

Otázka je podle mne zavádějící. Velké části obyvatel se žilo velmi špatně, probíhala světová hospodářská krize, takže v okolních zemích to nebylo lepší. Vím jak žili mí rodiče. Nakonec krize vyústila v 2. světovou válku.

Ovlivněno babičkou jak o ní vykládala.

Paměti mých příbuzných, četba,

Pan tatíček Prezident TGM vedl nově vzniklou republiku velmi dobře a vyzíval spoluobčany k drobné práci, na které s epostupně vystavěla drobná ekonomika. Značka Made in Czechoslovakia platila za záruku kvality v mnoha odvětvích.

Patřili jsme k nejvyspělejším zemím.

Peníze z průmyslu zůstávaly doma, v Masarykově demokratickém režimu západního typu vzkvétala kultura i hospodářství. Byť si období První republiky idealizujeme, bylo pro tehdejší i dnešní obyvatele dnešní ČR přínosem, o čemž svědčí to, že je vnímáno jako nejpozitivnější období českých dějin.

Píše se první republika.

Píše se to s malým p na začátku.

Platí dost podobné, jako předtím.

Platí to samé co ppro bod 4

platila společenská pravidla

Po rozdělení Rakouska-Uherska většina průmyslu byla v Českých zemích

Podle me nebyla zla, ale v soucasnosti je hodne idealizovana

Podle mě záleželo výrazně na postavení jednotlivců.

Podle mého bylo nejlepší období České Republiky

podle mnohých pamětníků zlatá éra , i přes sociální problémy a krizi.. prosperující stát ,pořádek,právo a svoboda

Podle vyprávění babičky

Podobně jako za Rakouska

Pokud myslíte opravdu "celosvětové poměry", tedy Afriku, Jižní Ameriku, Sibiř atd., bylo by to za "velmi dobře". Tady se ale spíš myslí Evropa a USA.

Pokud pomineme odporné kapitalistické praktiky, vykořisťování lidí továrníky, tak naše národy konečně mohly vydechnout z koloniálního útlaku Německem či Rakousko-Uherskem. Průmyslový rozvoj jel na plné obrátky. Národní obrození jelo na plné obrátky, Sokol, Orel, národnostní spolky, slovanství, v tomto směru se jednalo o zlatou éru našich národů. Ve srovnání s tím dnes žijeme v době temna, kdy vlastenectví se nálepkuje jako nacismus, národnostní spolky jako rasismus a slovanství jako pominutí smyslů. Vznáším poklonu našim předkům a zvracím ze současné politické situace.

pokud vím, tak Československo bylo až do krize jednou z ekonomicky nejsilnější zemí Evropy. Ano, samozřejmě zde byly celkem veliké sociální rozdíly a v pohraničí rozhodně nebyl klid, ale obecně se obyvatelé za První republiky neměli špatně

Právní stát, hospodářský růst, ještě fungovala slušnost a morálka

Princip demokracie se rozvinul naplno.

pro bohaté dobré, pro chudé špatně

Pro mně také idylická doba.

problém byl v sociálním systému zděděným po Rakousku. Období krize v chudých regionech určitě nebyla taková idylka, s jakou si dnes spousta lidí toto období představuje.

Problematicky dnes vnímám rozhodnutí spojit se se Slovenskem (horní uhry) - nicméně to chápu politicky, bez nich bychom to sotva prosadili u ostatních mocností byla politická vůle aby nástupnických států nebylo příliš. Situace s německou menšinou se také poněkud vyhrotila, němečtí občané v čsr nebyli spokojeni a vyústilo to v extremismus třicátých let

Problémem První republiky bylo, že tak jako v Rakousko-Uhersku utlačovali Germáni a Maďaři Slovany. Tak Slovani v ČSR utlačovali Němce a Maďary.

Problémem však rozhodně byly široce rozevřené nůžky, mezi bohatými a chudými.

První republika a období před tím byla dnešní Paříž, centrum módy, evropské kultury. Bohužel následující století, kdy si nás přehazovaly mocnosti jak tenisti míček přes síť, šla do kopru a to, co uměl můj praděd, dnes tady nikdo neumí a když umí, tak to nikdo neocení.

První republika byl jedním z nejbohatších států na světě. Jednalo se o silný demokratický stát. Avšak je pravda, že v určitých odlehlých oblastech byla životní úroveň o něco nižší.

První republika byla stát, který údajně naplňoval právo na sebeurčení československého národa, ale jiným národům toto právo upíral. Také práva dělnické třídy byla na špatné úrovni. Hospodářská situace byla ve 30. letech mizerná.

První republika je fajn seriál, to je vše.

První republika je hodně idealizovaná, parlament se zmítal ve skandálech ještě víc, než ten náš současný. Takže nelze na ni hledět očima filmů, módy nebo tehdejších aut. Ale byli jsme vyspělá průmyslová země a většina lidí v Čechách a na Moravě se s ní dokázala ztotožnit, nepočítáme-li Sudety.

První republika je klenotem naší historie

Prvni republika je velmi zajimava era,rada bych v ni zila.

První republika měla stále onu ,,průmyslovou" výhodu.

První republika přes všechny problémy s menšinami, především německou, byla opravdovou demokracií a menšiny se měly tak dobře, jako v jiných evropských zemích ne. Irové by mohli vyprávět.

První republika se hodně blížila i současnému stavu, na jedné straně velcí boháči, na druhé straně chudáci.

První republiku jsem nezažila, ale zažili ji moje rodiče, znám z vyprávění i z fotografií, které se uchovaly v naší rodině Bylo málo těch, kteří se měli velmi či spíše dobře. I drobný živnostník se tenkrát musel ohánět.

Prvorepublikové filmy nám sice ukazují vlídnou tvář, ale i tady byly problémy. Třeba ono pověstné střílení do dělníků...

Prý jsme v té době patřili mezi deset nejvýkonějších ekonomik světa, to asi o něčem vypovídá.

Před hospodářskou krizí, jedna z nejvyspělejších zemé v Evropě

Představuji si, že poměry byly dost podobné dnešním či se týká politiky. Bylo však víc důvodů k národní hrdosti.

Příliš krátká doba aby se mohly vyřešit problémy v mnohonárodnostním state, navíc s nepřátelskými sousedy.

Příliš mnoho chudoby

Relativně asi jo

Relativně demokratický stát se značnými sociálními rozdíly, o kterých se dnes nemluví.

relativně dobře,ale jak komu

Rozdíl mezi bohatým a pracujícím manuelně byl rozdíl,řekla bych dost veliký. Proč by jinak odbory tolik bouřili za lepší život pro pracujíci ? Na druhé straně lenoši si bídu určitě vymohli právem podle hesla ,,Kdo nepracuje ať nejí. Bydlení pro bezdomovce ? To nevím.

rozkvět všeho, umění, průmyslu, (ovšem dělnické kolonie.. ale to bylo všude), školství...

Rozvíjel se zde průmysl a hospodářství bylo na vzestupu a tak obecně se lidem dařilo lépe než v dobách CK Rakouska. Protože zde byl velmi malý sociální systém, tak lidem bez majetku co neuměli hospodařit se žilo dost bídně a nuzně, ale to bylo vždycky. Platí to i dnes.

Rozvinuté hospodářství, bohatství. Na druhé straně značně nestabilní vlády, sociální konflikty (které jsou ale typické ve své době pro celý svět), nebezpečný růst nacionalismu

Rozvoj průmyslu všeho druhu, vývoz bot a zbraní, velká vzdělanost, liberální politika... To vše jsme si tehdá mohli dovolit a to jako téměř jediný stát. Krom nás zbraně vyvážel jen SSSR a Francie, vzácně i USA. Navíc jsme byli jediní, kdo vyvážel tanky i tehdy méně důležitým státům - Peru, Irák a Írán.

Rozvoj společnosti i techniky, vzrůstající síla pracujících-nutno "řídit" další složkou KSČ

Řadou laiků i historiků je období Československé první Republiky idealizováno, vysoce hospodářská a liberální bylo především území dnešní ČR, Slovensko a Podkarpatská Rus byla stále agrární

Říká se, že Československo bylo jedním z nejdemokratičtějších států na světě. Samozřejmě i na nás dopadla velká hospodářská krize

Říká se, že se žilo snad úplně nejlépe za celou dobu. 4 ve světě apod. Podle mě jsou tyto názory přehnané.

S ohledem na to, že české země byly nejvyspělejší součástí R-U, tak RČS to zdědila, ale byly dost velké sociální rozdíly, bylo moc chudých lidí, nicméně v porovnání se světem, jsme na tom byli sestsakra dobře.

Samozřejmě se to netýkalo všech lidi ale to nejde nikdy.

Samozřejmě, záleželo na oblasti, ale řadili jsme se k 10 nejvyspělejším státům světa údajně, moderní armáda, vláda schopná prosazovat dobrou politiku, nebála se riskovat i nepopularitu u části obyvatelstva. Samozřejmě byli i chudí, ale ti jsou vždy a poctivě pracující člověk se v žádném období dějin neztratil.

sdělení mých pratet,spíš prapratet.....

soudím podle vyprávění babiček, jedna žila v Praze a druhá na větší vesnici

Spíše dobře, i když poměry v dělnických koloniích a na venkově zase tak zářné nebyly. Kdo nepracoval ve velké továrně či ve městě, tak žil jak se dalo a ne každý mohl pracovat u Bati....

Spíše dobře, země opět relativně prosperovala. Není však možné říci, že velmi dobře ze stejných důvodů jako v Rakousko-Uhersku: Zůstaly nedořešené národnostní otázky (tentokrát však Němců a jiných menšin) + mladá země několikrát v prvních letech existence válčila (o Těšínsko, proti Maďarské republice rad, atd.)

Stále ještě na ni neexistzují skutečně objektivní pohled mezi obyvatelstvem, ten zůstává vyhrazen spíše jen odborníkům a má převážně akademický charakter.

Stát prosperoval a obecně si myslím, že se lidem dařilo dobře, ale na druhou stranu se toto období často idealizuje. Nicméně bych řekl, že tak špatné to nebylo.

Stát převzal mnoho dobrého i špatného z císařství. Udělalo se mnoho dobrých věcí, bohužel však mnohdy se nezachovaly určité principy, jež mohli tlumit velké množství sporů (zemské zřízení, vazba na církev, šlechta,...). Stát však v rámci možností fungoval a vyvíjel se.

Stát, který, ač si to nerad připouštěl, byl zřetelným pohrobkem Rakouska-Uherska v tom nejlepším i nejhorším. Sdílel stejné problémy a na ně také zašel - ovšem již po 20 letech, nikoliv staletích, jako jeho předchůdce. Historie sama dala I. ČSR své vysvědčení.

stejně jak u bodu 4

Stejné jako teď, střídavě oblačno

Stejný komentář jako u čísla 4

Střední třídě dobře.

Světová krize a blížící se sice válka ovlivnily život, ale ČR byla v té době jedna z nejprůmyslovějších zemí na světě.

Škoda že trvala tak krátce.

Škoda, že došlo ke světové válce. Hospodářská krize by zase přešla, opakuje se stále v určitých vlnách.

Tady zalezi komu, stredni a vyssi tride urcite, nizsi tride hure. A taky zalezi, jestli to berete obecne, nebo pred krizi nebo po krizi

Taky to nebylo ideální ale na tehdejší poměry to bylo pěkné, prudký průmyslový rozvoj, který zastavila až krize a válka.

Tatíček Masaryk a jeden z nejprogressivnějších států E. Škoda jen zrušení titulů, byla by sranda, kdyby dnes mí přátelé a známí zjistili, že jsem "von" :-D

Tenkrát hodně záleželo na tom, z jakých podmínek kdo pocházel.

To ale neznamená, že se dnes dost nepřeceňuje.

To jako k seriálu? :-D

Toto období bylo obdobím prosperity českého státu. Byl to nový začátek, nová samostatnost

Toto obdobi vnimam jako velice uspesne

Trochu iluze |Masaryk a tak,ale lidé brali iluze a myšlenky za své a byli schopni za ne bojovat.

Trvala prakticky 20 let.Od toho je třeba odečíst zmatenou dobu 1918 až min.1925 a nejisté období vládnutí Dr.Beneše od r.1938 do protektorátu. Takže zbýva+- 12let. Co za tu dobu tak asi může stát vytvořit navíc od r.1933 s vlivem Hitkera na české Němce. jSOU TO JEN POHÁDKY PODOBNÉ VZPOMÍNKÁM NA IDEALIZOVANOU PRVNÍ LÁSKU. CELÁ TA SAMOSTATNOST PŘINESLA PŘEDEVŠÍM NEGATIVA. vč.celosvětové krize v 3O-tých letech,ii.sv.válku,pro nás zničující poválečný vývoj v čele s Dr.Benešem.,generální a přiblblý odsun kdejakého německého sedláka z pohraničí/ a jak to pak vypadalo víme všichni/,vliv komunistů na volby v r.1946 a poté od r.1948 komustický teror živený z Ruska . A co nás vliv přátel z východu a JEJICH RENEGÁTŮ Z ŘAD ČECHŮ stál to ví dnes také každý/krom soudruhů z KSČM a jiných stran/. Takže šlo spíše o šlápnutí do hodně velkého lejna než o cokoliv jiného.

učili jsme se rozhodovat sami o sobě, což jsme se stále nenaučili - stačí se podívat na výsledky voleb a volené poslance a senátory (debil-blbeček-debil-blbeček, jen tam vzadu, dva blbečci vedle sebe... prosazují vlastní zájmy, honí si ega a na prosperitu země, zachování krajiny, udržení rovnováhy - nemyslí, každý jen na svém písečku)

Určitě to nebylo jednoduché. Alespoň když o tom babička vyprávěla jako příslušníci malých živnostníků to bylo těžké se uživit.

V Cechach boli pomery ine ako na Slovensku. Zacinala priemyselna revolucia, v mestach, kde sa zacal rozvijat priemysel bolo viac pracovných prilezitosti, ale polnohospodarstvo velmi upadlo a hlavne zo Slovenska odislo vela ludi za robotou do Nového sveta...

V Ceskych zemich bezesporu lepe nez na Slovensku a PR.

V časopise Historický obzor jsem četl analýzu hlavních socioekonomických ukazatelů a První republika se za celých 20 let svojí existence nedokázala dostat na úroveň roku 1914.

V důsledku celosvětové hospodářské krize.

V období první a druhé republiky jsme byli úspěšný, prosperující stát, který stál na vlastních nohách, takže skvělé období.

V rámci Rak-Uh. by se v Čechách, jako nejprůmyslovější části, žilo stejně

velké rozdíly chudí a bohatí, je to vyprávění prarodičů

velký rozvoj průmyslu a konkurenceschopnosti v Evropě

Velký třídní rozdil

Většina národa žila v chudobě nebo velmi skromně.

Většině obyvatel se žilo velmi dobře do hospodářské krize, která Českoslovenko zasáhla velmi tvrdě. poté problematické vyrovnávání se s nastupujícím nacismem v Německu

vím jen z vyprávění táty, mámy a babičky.

Viz výše

viz. bod 4)

viz. předchozí otázka.

Všeobecná korupce a hospodářská krize, masová bída a nezaměstnanost, i to byla první republika.

Všichni moji předci se měli za první republiky dobře. Jedna větev - tiskaři, milionáři, dovolená na Capri - dobrý. Druhá větev - děda sadař, babička švadlena, ale "alespoň" dovolená v Karlových Varech. Zkurvili to až komunisti - všem - naštěstí jen na 40 let.

Vyrůstal jsem ještě mezi lidmi, kteří prožili v První republice svůj produktivní život. Ve srovnání s padesátými i dnes oslavovanými šedesátými lety se První republika jevila jako selanka.

Vyspělý průmysl

Vzhledem k tomu, že do tohoto období spadá i hospodářská krize, nelze jednoznačně hodnotit.

vznik firem, velmi dobré období jak pro výrobu, tak pro reklamu, rok 1938 to vše zhatil

Vznik nového státu byl jistě mimořádně náročný ekonomicky, mezinárodně, ale i v rámci vnitřního pnutí se Slováky, kteří bez ohledu na vlastní zaostalost a problematiku Německé menšiny trvali na autonomii v rámci "naplnění" Pittsburské dohody. Sociálně v období hospodářské krize šlo období velké chudoby a rozmachu sociálně motivovaných hnutí včetně komunistického. Prezident Beneš se ukázal jako mimořádný ministr zahraniční, ale zcela selhal jako prezident. Izolace českých Němců a jejich eliminace ze společenského života nakonec byla ta kapka, kdy se u nich prosadili lidé typu Franka.

Vznikaly nové společenské třídy, dělníci byli podhodnoceni pro co největší zisk podnikatelů. Vládnoucí strany se moc o dělníky a rolníky nestarali.

Vždycky záleží na tom, z jakých poměrů je člověk.

Z první republiky je spousta známých lidi,kteří meli mezinárodní úspěchy (např. herečky ) nebo rozvoj českých automobilů. .

Za dvacet let trvání první republiky se u moci vystřídalo 16 vlád. To rozhodně nevypovídá o stabilní politické situaci. K té ostatně nepřispívaly ani četné korupční skandály poslanců i ministrů. V průběhu trvání První republiky došlo k masivnímu příklonu obyvatelstva k levicovým názorům.

Za krize se žilo špatně téměř všude, ale nám nechybělo budovatelské nadšení, takže jsme na tom byly o něco líp než třeba v Anglii (a mnohem lépe než třeba v Irsku;)). I když správná odpověď je - jak komu, ale to na všechny otázky...

Za první republiky naše zem vzkvétala, byla tu ale i krize a střelba do protestujících dělníků.

Za první republiky se určitě žilo zde jako v jedné z nejlepších zemí. Určitě jsme byly na vrcholu v průmyslu. Může se to přeceňovat. Ale v té době to byla jedna z nejlepších zemí pro život.

začali jsme relativně ztrácet proti R-U, trh byl malý pro exportně orientovanou ekonomiku

Začátek je vždy skvělý

Záleželo na postavení daného člověka. Prababička vzpomínala, že tak špatně, jak se měli za "tatíčka Masaryka" se nikdy neměli.

Záleželo na společenském postavení.

Záleží na období. Byli jsme průmyslově velmi vyspělí, v jistém období ČSR patřila mezi desítku ekonomicky nejvyspělejších zemí a to jsme neměli kolonie. Zároveň však sociální stratifikace obyvatelsatva byla výrazná. Vyžadovalo by komplexnější odpověď.

Záleží na tom k jaké třídě člověk patřil.

Záleží samozřejmě jak kdo

Záleží v jaké části ČSR a s kým se to srovnává... Věřím že Slováci a Rusíni měli daleko do luxusu, ale asi se měli viceméně nadprůměrně...

Záleží, ve kterém období a komu. Nelze srovnávat chudinu s bohatými a také první léta po vzniku a počátek třicátých let.

Zas jak komu a jak v kterém období. Nesmíme zapomínat, že do této doby spadá i velká hospodářská krize a že příslovečné "sociální nůžky" byly již pěkně rozevřeny. Pravdou však zůstává, že První republika vychovávala občany ke statečnosti, vlastenectví, humanitě a odpovědnosti.

Zase jak komu...

Zase, v období krize to bylo hodně špatné. Když byla práce, bylo snesitelno i chudším.

Ze vzpomínek praprarodičů vím, že to nebyla vůbec lehká doba, kolikrát nebylo na jídlo apod.

zejmena v zemi Cechy, cim dale na vychod, tim hure (Slezsko, Morava, Slovensko, Podkarpatska Rus)

Země měla dobrý průmysl a dobré školství

Zkostnatělá atmosféra, třídní rozdíly.

znám z vyprávění mnoha pamětníků

Znám z vyprávění, byly velké rozdíly mezi chudými a bohatými, ale dnes jsou ještě markantnější

Zpočátku něco nového, První republika však ukázala, že se Češi o sebe dokážou postarat. Fungující demokracie.

Zprůmyslnění a demokratizace státu zajišťovaly dobré klima.

Žilo se jak komu. Na jednu stranu zlatý věk státu, na druhou hladové bouře. Na jednu stranu pro Evropu vzorová demokracie, na druhou stranu omezená politická soutěž (Velká pětka).

9. Bylo správné rozhodnutí Edvarda Beneše nebojovat proti Hitlerovi?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ano65229,73 %29,73 %  
spíše ne60527,59 %27,59 %  
nevím43319,74 %19,74 %  
určitě ne29213,32 %13,32 %  
určitě ano2119,62 %9,62 %  

Graf

10. Prostor pro Váš komentář k Mnichovské dohodě:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- krátkozrakost tehdejších evropských politických "elit" ,která se jim následně vymstila

00

1. vztahy s Polskem jsme měli před Mnichovem pochroumané vztahy (Těšínsko) ... kdyby byli jen o málo lepší nemuselo by dojít i k tzn. Dvojímu dělení Polska 2. chyběla nám značná doba na dostavbu opevnění (dalších etap např. ve vnitrozemí)

Ačkoli by pravděpodobně válka začala mnohem dříve, Československo by bylo mnohem větší obětí.

Ačkoliv by to bylo bolestivé rozhodnutí a zdálo se, že zůstaneme bez spojenců, vstup do otevřeného konfliktu by je donutil jednat. Československá obrana, ač nedokončená, by byla schopna minimálně několik dnů až týdnů vzdorovat a situace by se vyjasnila později. Okamžitá kapitulace poznamenala mentalitu národa až do dnešních dob.

Ani mezi vědci, historiky a odborníky na dané období není v tomto jasně a jsou na to rozdílné názory.

Ani jedno rozhodnutí neni dobře,

Ano - bylo zabráněno velkým ztrátám na životech zdejšího obyvatelstva v případě bojů na našem území. Nemyslím si, že bychom Hitlera dokázali tehdy sami porazit. Nikdo by nám nepomohl.

Asi nějtěžší (nejen pro mě) úsek našich dějin a také pro mojí maličkost největší dilema rozhodnout se. Kdyby člověk mohl doufat v podobný výsledek jak ov našíe realitě, tak by se dalo říci že by to smysl mělo, ale rozhodnout s etehdá za tehdejší situace a znalostí věci, to by bylo složité.

Ať si říká, kdo chce, co chce, ale bojovat vůči Hitlerovi bez pomoci spojenců, by byla něco jako amputace končetin. Obávám se, že by náš národ byl po válce prakticky zničen, jelikož Německo bylo (a je) několika násobně větší země, jak obyvatelstvem, tak rozlohou ... ... bohužel Německo nebylo jediné, bylo zde nebezpečí z Polska, Maďarska, ...

Beneš bez spojenců neměl žádnou šanci

Beneš byl slabý politik, hodně orientovaný na východ. Navíc byl v té době (asi i díky zdraví a stáří) už dost málo "pracovitý". Situace v Německu se nezměnila ze dne na den, ale gradovala několik let. No a když to nezvládl v předstihu, tak to pak celé završil vzdáním-se bez boje. Národ byl tehdy odhodlán bojovat, morálka byla dobrá. Německo tehdy rozhodně nebylo ještě tak silné jako pozdějí (mimo jiné i díky našemu průmyslu). Ale znovu opakuji - hlavní práci měl odvést v předstihu, nejmíň rok a více před vlastním podpisem Mnichovské dohody.

Beneš byl sráč.

Beneš byl zrádce, zradil lid a ústavu a měl být popraven po návratu

Beneš je suverénně nejopovrženíhodnější postavou novodobé historie. Slaboch, který selhal už jako ministr zahraničí tím, že vyjednal dohodu s Francií o vzájemné vojenské pomoci v nefunkční podobě. Následně, když šlo do tuhého, neumožnil lidu ani zachovat elementární čest pokusem o vojenskou obranu před nacistickou agresí (i menší státy bojovaly, my ne), takže Němcům daroval veškerou výzbroj čsl. armády. Poté zbaběle rezignoval na post prezidenta a zdrhnul do zahraničí a nechal Háchu, ať si vyžere, co on nadrobil. Prezidentem se jmenoval sám. Jeho zásluhou se pak moci v poválečném Československu ujali komunisti, jeho podíl na divokém odsunu Němců je dalším obludným svinstvem.

Beneš je tragická postava našich dějin, dělal machra jen když někdo jiný vybojoval válku k jeho prospěchu, ale sám dokázal jen podle kopat do poražených. Jistá korekce hranice státní hranice na základě etnického složení obyvatelstva byla na místě, ovšem po jednáních jako rovný s rovným a diskuzi. Menší, ale etnicky homogenní ŠSR se mělo zapojit do 2. Světové války na straně Osy proti bolševikům.

Beneš myslel o několik tahů dopředu a když si uvědomil bezvýchodnost situace, volil pozdější výhodnější vyjednávací pozici se západními možnostmi.

Beneš neměl na výběr

Beneš přemýšlel politicky a to mu vždy vyšlo, ale díky mnichovu jsme podlě mě přestli být hrdým národem. Dneska by jsme žili ve větší úctě předkům. Sice by to stálo tisíce možná statisíce životů a Praha by byla zbořená, ale byli by jsme hrdí a každá rodina by měla do dnes v úctě svého vojáka který bránil vlast ve 38. Dneska lidi ani neví jestli jejich předek v 38 byl mobilizován.

Beneš ušetřil desítky tisíc životů a vyhnuli jsme se tomu být vyvrhelem Evropy. Ale možná bychom byli hrdiny, to se už dnes nezjistí.

Beneš v rozhodujících chvílích (stejně jako v roce 1948) selhal.

Beneš včas poznal, že samotná československá armáda nemá velkou šanci na vítězství proti minimálně 2-násobnému Hitlerovu vojsku. Nechtěl mít na svědomí smrt svých občanů. Problém byl spíše v neschopnosti velmocí (VB, Fr.) rozeznat včas nebezpečí, kterému jen Československo stačit nebude.

Bez spojenců bychom měli obrovské lidské i materiální ztráty.

bez spojenců jsme byli bez šance, pokud bychom se hájili, do budoucna by nás to nejspíše stálo hodně (politicky bychom byli za agresora; zemřelo by nadarmo mnoho lidí; po vítězství spojenců bychom měli nejistý osud)

Bez zbrani a bez pomoci ostatnich statu-beznadej.

Bohužel nevyužil nabídky pana Stalina o pomoci, když nás tehdejší "spojenci" bez mrknutí oka hodili přes palubu. Bohužel dnes jsou našimi "spojenci" ti samý šmejdi, kteří nás tehdy hodili přes palubu a bude-li se historie opakovat, opětovně se na nás vys.../vykašlou.

Bohužel pravděpodobně ano. Zradil nás západ a bez jejich pomoci bychom nebyli schopni se Německu ubránit. A to přestože byla naše armáda silná a vysoce motivovaná. Za tento vzdor by náš Národ zdecimovali. Kdyby "spojenci" otevřeli západní frontu, tak by Němci tehdy ještě nedokázali bojovat na dvou frontách a zničili jsme je společně hned v zárodku.

Boj by sice neměl šanci na úspěch a stál by nejspíš mnoho lidských životů, ale pro národní charakter by byl lepší než mír.

Boj by znamenal ohromné ztráty, stejně by v tehdejší situaci pravděpodobně nikdo na pomoc nepřišel...ale je to složité...a zase tak moc toho nevím, nicméně ta "zrádná masáž" mně přijde poněkud neobjektivní.

Bojovat bez spojenců by bylo zbytečné (více později Polsko). Na druhou stranu uvrhlo to společnost do apatie (trpíme jí dosud), jelikož jsme přestali chtít bránit vlast, protože si myslíme že se neubráníme a tudíž by to bylo zbytečné.

Bojovat by mělo smysl pouze v případě, že by nás Anglie a Francie nepodrazili. Vždyť i kdybychom o to opevnění v pohraničí (a to navíc ani nebylo dokončené) nepřišli, stejně generální štáb tehdy u případné obrany počítal s ústupovým bojem a zdržováním Německa do příchodu západních spojenců. Ale když ti se na nás v Mnichově vysrali tak už bylo jasné, že boj nemá smysl. Kdybychom tehdy do toho šli, tak už tady ten národ není...

Bojovat proti AH by vzalo dost životů a s největší pravděpodobností bychom nevyhráli. Problém byl, že rozhodl o osudu svého národa bez vyslyšení jeho názoru.

bojové akce by vedly k mnohem tvrdším represím a v dané chvíli nebyla naděje, že by osamělí Češi mohli uspět

bolest

Byl to brilantní strategický manévr, který nám bohužel způsobil jeden z největších národních mindráků. V tomto naprosto souhlasím s historikem Janem Tesařem.

Byl to důsledek dohody o nás bez nás.

Byl to mistrný tach, jehož výsledkem bylo, že se nám podařilo zbavit se Němců. Bohužel to ale národ zlomilo morálně, z čehož jsme se dodnes nevzpamatovali, a pravděpodobně přispělo i k nástupu komunistů.

Byl to podraz západních mocností, který bych od nich nečekala, obětovaly nás.

Byl to podraz, možná proto, že Beneš byl "málo čitelný".

Byl tosrab

Byla by to předem prohraná bitva, ale vojsko bylo vyzbrojeno a veřejnost připravena na vše. Pro spoustu lidí to znamenalo statisíce zachráněných životů vykoupených zradou.

Byla by to sebevražda. Pro západ bychom byli agresoři my.

Byla dvě rozhodnutí (přijmout/nepřijmout Mnichov a abdikovat/zůstat), Beneš zvolil nejhorší možnou kombinaci - učinil rozhodnutí, které národ nechtěl a pak ho nechal napospas následkům. Jinak v roce 1938 bylo již pozdě na cokoliv, problémem byla zahraniční politika posledních dvaceti let, především pak ve vztahu k jedinému přirozenému spojenci v regionu - Polsku (zde byla samozřejmě chyba i na polské straně).

Byla to tragédie! Vzdorovat by byla další tragedie; než by ostatní svět vůbec něco podnikl, bylo by po celonárodním masakru. Spíše jsem pyšný na svého otce, který zvolil jiný způsob: uprchl a bojoval proti zlu na frontě ve Francii a pak celou válku jako operační letec RAF.

Byla to v podstatě neřešitelná situace a každé rozhodnutí bylo více či méně špatné, ale z tehdejšího pohledu a za tehdejší situace toto rozhodnutí zřejmě předešlo většímu krveprolití na straně českých lidí. Zda by ozbrojený odpor opravdu vyvolal nějakou rozhodnou reakci na straně Západu ani dnes nikdo neví a tehdy tomu nic nenasvědčovalo.

byla to vlastizrada

Byla to zrada která přišla od přátel Anglie a Francie si mohli vybrat mezi válkou a zbabělému útěku vybrali jsi obojí Winston Churchill

Byli bychom převálcováni. Navíc po válce jsme neměli rozbitá města.

byli bychom totálně rozbití a nemělo to šanci na reálný úspěch.

Byli bysme bráni jako někdo, kdo se snaží zabránit míru. Nedočkali bysme se žádné pomoci, spíše odsouzení

bylo by to sebezničení po podpisu Mnichova by s námi nikdo do války nešel..

Bylo to logické rozhodnutí, když na něj tlačily mocnosti, že to jinak bude naše vina (i když většina z nich o nebezpečí Hitlera - i když ne s reálnými představami, co dokáže - věděli, měli možnost jej pět let pozorovat jako kancléře). S tím, že sázel na podpis dohody s Francií, že ta v případě napadnutí pomůže a tím návazně i Velká Británie. Mně se to zdá jako správné rozhodnutí nemrhat milionem životů. Myslím, že ta tíha rozhodnutí byla zaviněna právě mocnostmi, které se sobecky nechtěly do ničeho hnát. Kdybychom se spojili proti Hitlerovi a nenechali ho získávat jednotlivé země a pak překvapeně koukat, tak bychom asi byli trošku jinde. Tudíž odsuzování Beneše za toto rozhodnutí mě osobně velmi vadí.

Bylo to menší zlo. Dostali bychom na držku. Západní stíáty by nás nepodpořily. Tak se Beneš správně rozhodl, ať si vyžerou důsledky svých rozhodnutí.

bylo to nejhorší rozhodnutí českých politiků ve 20. století a poznamenalo nás to až doteď - stádo připosraných...

bylo to nelegální - neplatné po právní stránce, neetické, cizí státy se dohodli na změně našeho území, aniž bychom mohli to rozhodnutí ovlivnit, dohoda byla porušením stávajících mezinárodních smluv, jejichž jsme byli signatářem a změna území (= změna ústavy) u nás pak také proběhla legislativně neplatným procesem (bez hlasování Nár. shromáždění)

byly jsme době připraveni

Co s milionem Němců v týlu...proti Hitlerovi snad bojovat, i když bychom nezískali nic víc než prestiž a to až po válce, ale co s tím, když by nás okamžitě v týlu napadli sousedé - zejména Poláci a Maďaři....

čeká nás v budoucnu stejná zrada od nato i eu

Česká republika je ze strategického hlediska neobhajitelna, takže se nedivím rozhodnutí nebojovat. Každopádně hrdost národa tím utrpěla. Nicméně by si protest proti zabrání Sudet vybral daň v podobě tisíce mrtvých

české vítězství v psychologické válce

českosl.armáda byla přiravena k obraně,důstojníci to brali jako zradu,bylo to předem plánované,aby naše republika sloužila jako zázemí pro tažení na Rusko

Českoslovenko svým tvarem nešlo bránit, přepadení Německem po Anschlusu Rakouska by naše dobře vyzbrojená armáda nemohla ustát. Byla by to velká prohra a měla by důsledky na společnost i ekonomiku. Ale poprvé jsme symbolicky ohnuli hřbet před mocí, abychom si zachovali malé teplé doma a pak jsme se podobně zachovali i v dalších letech.

Československo bylo zrazeno Francií a v případě odporu proti Mnichovské dohodě by bylo označeno za agresora. Neměli jsme šanci se ubránit. Ale chuť lidí bránit se byla velká a rozhodnutí E. Beneše zlomilo duši národa. Podle odhadů by při obraně umřelo zhruba tolik lidí jako za okupace nacisty. A především přijetí Mnichovské dohody umožnilo Anglii a Francii odůvodnit, proč zradily svého spojence. Stejně tak potom Francie a Anglie zradily Polsko.

Československo mělo nehájitelné hranice, samo nemělo šanci.

Češi nebojují. Češi se s nepřítelem vždycky nějak dohodnou. Za to jsme zůstali válkou prakticky nedotčenou zemí. Bylo to velmi moudré rozhodnutí.

Češi se vždycky posrali, když šlo do tuhého...

ČR by už nikdy neměla věřit Británii, Francii a Německu. Británie je příliš nezávislá a byť se dnes snaží ve světě bojovat za dobrou věc, kdyby šlo opět raději bude ustupovat. Francie je stát zbabělců, je to národ egoistických lidí, kteří všude vidí chyby, ale u sebe je nehledají. Jejich pomoc pro druhé je pouze slovní, přesně jak bylo nedávno opět předvedeno po teroristických útocích, kdy se vláda zmohla pouze a jen na pochod společně za ruce s dalšími politiky. Německo je stát, který prahne po moci a tak jako za první světové války prahlo po území, ve druhé světové taky, tak nyní skrze EU se opět snaží další státy ovládat zprvu ekonomicky a může se stát že v budoucnu i jinak.

ČSR zaniklo na stejném principu na jakém vzniklo. Princip sebeurčení pro Slováky, ale ne pro Němce. Míra lží Beneše v roce 1918-19 a Hitlera 1938 bude taky podobná. ČSR bylo příliš slabým státem, téměř ze všech sousedů si udělalo nepřátele (Maďarsko, Polsko), smutný konec byl nevyhnutelný.

David proti Goliáši. S tím rozdílem, že David neměl prak.

dělal to,co považoval nejen podle sebe ,ale i svých poradců za nejlepší v dané situaci

DÍKY PODPISU JSME SI ZACHOVALI PRO BUDOUCÍ GENERACE ŘADU KULTURNÍCH PAMÁTEK

Dle me ne,meli jsme bojovat,kdyz jsme byli pripraveni.

dle mého názoru jsme měli bojovat,armáda i národ byli připraveni,při případné porážce (asi pravděpodobné) bychom hůře nedopadli (Německá říše dobře věděla o našem ekonomickém potenciálu pro ní)

Dlouhodobě sporná otázka. Že to byla chyba na straně Chamberlaina a Daladiera, je dnes jasné, ale jaká mohla být česká reakce - a která byla správná - už zdaleka tak jasné není.

dnes bychom byli daleko suverénnější stát

dnes už víme,že Hitler si nebyl příliš jistý útokem na ČR, i kdyby prošel přes opevnění na hranicích ,utrpěl by velké ztráty,navíc by se musel vypořádat s jednotlivými velkými pevnostmi,což by stálo mnoho času i další ztráty

Dnes většina lidí tvrdí, že jsme se měli bránit, ale neuvědomují si, že by dnes nebyli jejich rodiče ani oni sami. Když Hitler porazil i Francii tak to potvrzuje správnost rozhodnutí našich moudrých předků - vybírali ze všech špatných možností tu nejméně zlou.

Dneska těžko říct. Měli jsme armádu, nedobytný bunkry, techniku, ale když nás ty buzíci z Francie a Anglie podrazili, tak nevím...

domnívám se, že bylo ušetřeno mnoho českých životů

Dopadli bychom stejne, jako Polsko - hromada mrtvych a nic z toho

Dopadlo by to stejně jako v Polsku.

Dostihlo nás co nám "tatíčkové" připravili. Když jsme v tom zůstali sami, tak to bylo jediné rozumné řešení.

Došlo ke zlomení národní hrdosti, zábrané území bylo mapováno tak aby znemožnilo jakoukoliv další obranu země (zabrané opevměmí , přerušené žel tratě atd.). Velké posílení KSČ a vznik velké nedůvěry k západu( jedna z příčin výsledků voleb 1946).

Dusledkem toho je "cesky mindrak", spousta "zlomenych pateri" a neduvera k vlade...

Důvod pro připosránkovství a výmluvy.

E.Beneš neměl příliš na výběr a bojovat proti Hitlerovi by přineslo jen víc obětí

Edvard Beneš určitě nechtěl odevzdat české území Německu, ale otázkou je, jestli měl vůbec na výběr a mohl nějak zasáhnout, vzhledem k narůstající moci Německa a německé fašistické strany v ČSR.

Edvardu Benesovi jeho rozhodovani nezavidim, spise vyvovalava otazniky proc se za nas zapadni velmoci nepostavili. Myslim ze i my Cechoslovaci jsme na tom nesli velky dil odpovednosti a melo by to pro nas byt ponaucenim pro dnesni dny a ke vztahum ke zbytku nasich partneru v EU

Efekt Mnichova je v české společnosti patrný dodnes.

Evropa nás předhodila Hitlerovi, Beneš neměl žádný prostor k manévrování

Evropa se na nás tehdy dívala jako na ty, co na svém území utlačují německou menšinu. Nikdo v Evropě si nepřál válku a naší neústupnost by tak určitě nikdo neocenil, ba naopak: byli bysme za nezodpovědné troublemakery, co jen Hitlera vyprovokovali k rozpoutání nebezpečné války (a to navíc kvůli "prťavým a zbytečným" Sudetům, kde ani nežilo moc Čechoslováků). Nebojování a přijetí Mnichova nám naopak dalo možnost mít později v ruce něco, čím západním spojencům připomeneme, jak se "v hodině H" zachovali. A díky tomu je bylo snazší přesvědčit, že nám dluží mezinárodní uznání v našich tradičních hranicích.

Historici se předhánějí v hodnocení tehdejší situace. Já to vidím tak, že Němci nebyli ještě dostatečně vyzbrojeni, zatímco ČSR měla jednu z nejlepších armád na světě. I když nebyla hotova všechna hraniční opevnění, šlo s Němci s úspěchem bojovat. Uznávám ale, že to je spekulace.

Hitler did nothing wrong

Hodne tezka vec.

Hodnoceno s odstupem času. V době kdy se rozhodoval bych to možná hodnotil kladněji.

chránili sebe

Chyba, která se později vymstila hlavně Francii.

I když negativně vnímám válku, mělo se bojovat. I díky "vzdání se" dostal Hitler možnost lépe se připravit na větší a masivnější válku.

I v armádě jsme měli pátou kolonu odpůrců, SSSR by nás po případné vojenské pomoci anektoval a bolševizoval jako pobaltské republiky, samostatně bychom uhájili jen kousek Slovenska.

Ikdyž se uvádí, že bychom neměli šanci, tak je to jenom kdyby. Na frontě se situace mění každým okamžikem. Francouzi by se na nás stejně vykašlali tak jako tak, ale rusům by náš osud v té době lhostejný nebyl a to ikdyž bylo podepsáno příměří.

Jak asi dlouho bychom odolávali bez jakékoli pomoci, a to nejen vojenské, ale hlavně hospodářské.

Je mi sympatický film Ztraceni v Mnichově.

Je škoda, že Velká Británie a Francie vycházely z neúplných informací, když se v Mnichově rozhodovalo.

Je to co by kdyby, možná by jsme se ubránili, možná ne. Po bitvě je každý generál a nikdo z nás neví jak by se rozhodl, kdyby měl rozhodnout o celém národu

Je to smutne...ale takhle to mozna bylo lepsi

Je to těžké říct. Kdyby byla soustava pohraničních pevností již dostavena, bylo by to asi jednodušší. Obyvatelstvo dle toho, co nás učí, bylo odhodlané bojovat. Navíc Mnichovská dohoda byla dalo by se říct protiprávní. Na druhou stranu bychom asi stejně neměli šanci, protože by nás spojenci nejspíše nechali sami, od Mnichovské dohody to již nebyli spojenci. Možná by nás tu byla jen půlka a nebo taky žádný národ....

Jediným naším spojencem, který by nám přišel na pomoc byl Sovětský svaz a to bylo na obranu málo, protože v té době ještě nebyl Sovětský svaz na válku připraven. Těžko říct, zda by se časem přidali další.

Jednalo se o silně naivní politické přesvědčení, když Velká Británie a Francie byly ochotny věřit tomu, že zabrání válce. Mělo být těmto státům jasné, že Hitler se se Sudety nespokojí.

Jedno z nejtěžších rozhodnutí v našich dějinách..

Jednoznačně nás západní mocnosti přehodily Hitlerovi, což v případě nějakého současného ohrožení míru a pořádku v Evropě provedou zase.

Jen malokdo si dnes dokaze predstavit tihu tehdejsiho rozhodnuti bojovat ci nebojovat, i proto si myslim, ze bychom dnes nemeli byt k prezidentu Benesovi, pri hodnoceni, prilis prisni.

Jen pánbůh ví, jestli by se vývoj v Evropě ubíral jiným směrem, kdybychom se bránili.

jistě ,velmi těžké rozhodnutí-nebojovat, když vás všichni zradí, lidé byli odhodláni, ale určitě by padlo spousta lidí..to na jednu stranu, nadruhou..to zase napáchalo škody jinde, jak se říká, není to jen bílé nebo černé, co převažuje??

Jsem fanda pevností. Ta snaha a vůle bránit vlast... A jeden podpis a vše bylo v háji. Možná bychom i dnes pořád někomu nepochlebovali, třeba bychom byli více hrdí na naši zem.

Jsem pacifista, ale podle vyprávění otce jsme měli v té době lépe vyzbrojenou armádu než Německu

Kdo tu dobu nezažil, může těžko soudit.

Kdo ví, jak by to dopadlo? Maminka vzpomíná, že jako malá viděla lidi plakat, když muži odcházeli během mobilizace. A jak nechápala, proč ještě víc pláčou, když se brzy všichni vrátili. Ona měla přece radost, že svého tatínka zase vidí...

Kdybychom bojovali a přišli nám na pomoc spojenci, tak by to snad mohlo dopadnout dobře. Ale když nás spojenci hodili přes palubu...

kdybychom bojovali tak bychom byli stejně poraženi a navíc by zbyly jen trosky z historické Prahy

kdybychom bojovali, jak dlouho bychom vydrželi? Polsku taky nikdo nepomohl. Ještě bychom po válce byli za viníky 2. sv. války.

Kdybychom bojovali, nejspíše bychom dopadli mnohem hůř.

Kdybychom bojovali, netrpěli bychom dnes takovým komplexem, sice bychom prohráli ale byli bychom hrdý národ, od té doby již nejsme, jsme ustrašení a ve světě ztracení! ale to je co by bylo kdyby...

Kdybychom bojovali, tak bychom se stali agresory druhé světové války, navíc by to znamenalo zdevastování republiky a zdecimování obyvatelstva. Nakonec bychom za cenu velkých obětí byli poraženi a je otázka, co by nakonec pro nás válka znamenala a jaký národ by z ní vyšel na konci (viz Polsko).

Kdybychom šli bojovat, Hitler by nás rozsekal, i když naše armáda byla skvěle připravena. Bylo to před válkou, Hitler byl v plné síle. A hlavně jsme neměli spojence, když nás Francie zradila. V tomto případě Beneš zachránil mnoho životů. Sice nám, národu, "zlomil páteř", ale myslím, že jsme si ji narovnali díky atentátu na Heydricha. Byl to největší odpor, který byl proti nacistickému Německu projeven. Češi ukázali světu, že jsou mocným národem. Škoda, že se o tomto moc nemluví. Čin výsadkářů z Anthropoidu byl ve světovém měřítku opravdu hrdinský.

Když necháte tyrana, ať si vezme trochu s tím, že vás potom nechá, nikdy to tak nedopadne... Oni vždycky chtějí víc a víc. Budou si brát po kouskách svobodu, ať už z chamtivosti či ve jménu většího dobra.

Kéž by to bylo v Mnichově naposledy, kdy si sednou evropské mocnosti ke stolu aby jednaly o naší budoucnosti, zatímco naši zástupcové trpně a trapně, čekají na chodbě jak se o nás rozhodne.

Logické vyústění tehdejších politických poměrů v Evropě.

Logický důsledek 28. 10. 1918. Nakonec to jkao první vzdal zbabělec E. Beneš.

Mali sme sa postaviť proti zlu spoločne ešte na začiatku.

Malý národ neměl šanci uspět, Mnichovská dohoda zmařila pomoc velmocí.

MD byla následkem idealistické fixace na Francii a Británii. Její akceptace způsobila národu ránu, že které se dodnes zcela nevzpamatoval.

Měl na výběr?

Měli jsem dobrý partizánský odboj, proč jsme se nezaměřili na likvidaci všech velikánů? Třeba by přišel rychlejší zvrat, ale zas je to podobné jako odpověď 6.

Měli jsme hodně pevností, možná bychom to ubránili

měli jsme prostředky bránit se, je to zlom v historii našeho národa, od této doby se před kažým ohneme

Mělo se bojovat. Kdyby Němci vyhráli, český národ by byl zničen. I bosí Habešané se bránili...a my nevyužili bunkry a největší armádu naší historie.

Mnichov byl v pohodě, Beneš věděl, co dělá, ale už si nejsem jistá, že mu to mělo beztrestně projít, aby se po válce vrátil do úřadu...

Mnichov celý proces jen urychlil, otázkou zůstává, zda po něm bylo v našich silách dosavadní hranice ubránit, případně jak dlouho a za jakou cenu. V té době mělo Německo ještě dostatek sil a prostředků.

Mnichov nás poučil o tom, že nelze spoléhat na "spojence". Platí to dodnes.

Mnichovská dohoda byla ve své podstatě důsledkem provýchodní politiky Edvarda Beneše, který si tím velice výrazně omezil manévrovací prostor, a dále neochotou federalizovat republiku hned po roce 1918.

Mnichovská dohoda byla zrada a jestli jsme měli i tak bojovat? Hledělo by se na nás jako na agresora, co vyprovokoval válku. Nikdo by nám nepomohl a ikdyž jsme tehdy byli celkem silní a srovnatelní s Německem, tak mám obavu, že bychom tady už teď nebyli.

Mnichovská dohoda byla zrada Británie a Francie na Československu. Jestli se ale Češi sami měli postavit Hitlerovi dnes nemůžeme hodnotit, byli bychom pokrytci.

Mnichovska dohoda byla zrada, o tom neni pochyb. S Francii jsme meli spojenecke dohody z 20. let, ktere podpisem Mnichovske smlouvy byly poruseny. Edvard Benes byl zradou zapadnich mocnosti silne zasazen protoze od vzniku Ceskoslovenska tento stat orientoval na Francii i Anglii a veril jim. Jeho rozhodnuti od teto chvile jsou kritizovana, coz chapu, ale myslim ze to byl tou dobou uz zlomeny muz. To samozrejme neomlouva jeho chyby, jenom to na ne hazi lidstejsi svetlo. Otazka jestli jsme meli bojovat nebo ne je slozita, to co ale lidem ve spojitosti s Mnichovskou dohodou vadi je, ze jsme nedostali moznost si vybrat.

Mnichovská dohoda byla Zrada!

Mnichovská dohoda měla být odmítnuta a naše země se mêla bránit všemi prostředky.

Mnichovský diktát, smlouva i z hlediska tehdejšího práva neplatná, nebo minimálně velmi sporná. E. Beneš byl diplomat, ale z osobnostního hlediska především hráč, kterého nezajímaly konečné dopady na lidi jako takové. Sice bychom byli ti, kdo rozpoutal válku, ale z konečného hlediska by nejspíš nestála tolik, kolik stála

Mnozí říkali bojovat. Nejsem přesvědčen, zda bychom měli šanci vyhrát. Jiná věc je ovšem spoléhání na nespolehlivé a zrádné spojence

Moc skopčákú na hranicích.

Mocnosti si naivně myslely, že Hitlerovi budou stačit Sudety. Že se mýlily, zjistily docela brzo, ono to totiž dá logiku - takovému člověku pokud se ustoupí jednou, bude chtít víc a víc. Naštěstí jim to nakonec došlo.

Mohli bychom se ubránit, minimálně bojovat za vlast, ale mocnosti by na nás mohli pohlížet jako na agresory, nebo by porušily (stejně neplatnou) Mnichovskou dohodu a pomohly nám proti Hitlerovi.

Mohli jsme to alespoň zkusit. Armádu jsme měli tehdy dostatečně silnou.

Možná bychom válku nevyhráli, ale jednalo by se o čest.

MYSLÍM SI, ŽE BY BYLO VÍCE MRTVÝCH

Myslím, že byl Beneš v těžké situaci. Nejspíš kdyby se rozhodl bojovat proti, tak by zahynulo hrozně moc lidí na našem území, ale zachovali bychom si čest. Nicméně kdo ví, jestli by vůbec ještě existoval český národ.

Myslím, že jsme se měli bránit, i když by to jistě bylo za cenu obrovských lidských a materiálních ztrát. Zůstalo v nás poraženectví a komplex, které nepříznivě ovlivnily poválečný vývoj a dodnes zůstávají po něm stopy v našem jednání.

Myslím, že jsme se měli snažit se bránit, ale otázka je, nakolik se tenkrát dalo předvídat, co Hitler dál udělá.

myslím, že pokud by měl problém prorazit obranou, pomohli by nám spojenci

Myslím, že se mělo bojovat.

myslím, že se tam nemohlo nic dělat, jestli jsme nechtěli lehnout popelem

Myslím, že svým rozhodnutím ušetřil mnoho životů.

Myslím,že ČR by byla na tom velice zle, Slováci to taky neměli moc lehké když utvořili Slovenskou republiku a tak se vlastně dali do područí německému fašizmu. Ale Slováci při SNP ukázali,že se umějí včas bránit, což Češi v Květnovém povstání až tak neukázali.

Na co bylo budováno sofistikované pohraniční opevnění, když se ten bolševický ksindl Beneš vzdá bez boje? Nehledě na to, co takové rozhodnutí udělá se sebeúctou národa. Trend českého sráčství se tu neobjevil sám od sebe...

Na férovku. ... . Neskutečná zrada ze strany Francie, VB k nám sice neměla žádné závazky ale Chamberlainova neznalost a omezenost zapříčinila 2.světovou válku. Zrada z Francie. Daladier se nechal zvyklat Chamberlainem , aby Fr upustila od závazků k ČSR.

Na to nelze odpovědět jednoznačně. Na škole jsme o tom debatovali celou dvouhodinovou přednášku.

Na tuto otázku nemám odpověď. Bylo by velmi sobecké bojovat a ohrozit tak životy nevinných občanů, zároveň bylo zbabělé neudělat nic. Obě z variant mají své pro a proti a věřím že pan Beneš se rozhodl podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Lidé, kteří chtěli bojovat se uplatnili v Británii nebo v domácím odboji.

Na tuto otázku těžko odpovědět. Je "x" důvodu proce ano a proč ne.

Náš stát tehdy neměl v podstatě žádnou podporu politickou ani ekonomickou od spojenců.

Naši slavní západní "spojenci" nás jako potom mnohokráte potopili!!!

Navždy neodpustitelné

Názorná ukázka, kam vede impeacement, k jak hořkým koncům. Měli jsme proti Němcům aspoň jeden den bojovat a pak kapitulovat. Takhle jsme se stali kolaborantským národem, jen o vlas méně kolaborujícím než Slováci, kteří posílali vlastní Židy do plynu.

ne, vzdávat se bez boje je vždycky špatně a protože to Hitler rozhodně neočekával, byl by na naší straně i moment překvapení

nebojováním se ušetřilo mnoho životů, které pak byly platné při odboji

Nebyla jiná možnost, v boji proti Hitlerovi bychom byli sami. Navíc by nás označili na strůjce 2. světové války.

Nebyla jsem na jeho miste a nemuzu soudit jeho ciny, neprosla jsem jeho zivotni cestu

Nebyla to dohoda, nybrz zrada. Poprela dosud nominalne platne mezinarodni umluvy a jen potvrdila, ze Zapad o nasi budoucnost nikdy nejevil zajem. A jevit nebudem

Nebylo to jen proti Hitlerovi, nezapomínejte na Maďarsko a Polsko, taky si z našeho území vzali

Nebylo to moudré. Chápu že všichni chtěli vyhnout další hrůzné válce, ale bylo očividné že Hitler chce další válku. Ale bál se že pokud by zabral Československo vojenskou silou, tak by přišel o velkou část armády a nebyl by schopen uskutečnit své plány. Proto se snažil zastrašováním získat Československo bez boje.

nebylo vehnutí, akorát by více Čechoslováků zemřelo

Neda se to urcit pry by jsme se stejne neudrzeli ale kdo vi?

nedalo se dělat nic jiného - Beneš nechtěl prolévat krev svých lidí, na "naší" straně bylo jen Rusko (a bylo by vskutku?)

Nedovolím si soudit. Beneš možná nechtěl vystavovat národ krveprolití , kdoví. Na druhou stranu vzpoura by třeba dodala našemu národu trochu chybějícího sebevědomí , které zoufale postrádáme, a tak se následně chytáme leda tak populistických hesel xenofbnich politiku.

Nehotové, nevyzbrojené opevnění, v kritických částech chybějící. Zastaralé letectvo, pátá kolona v podobě německých obyvatel a vojáků. Zrada Francie, neochota SSSR pomáhat bez Francie. Agresivní Polsko a Maďarsko, separatistické Slovensko. Prakticky nepřítel ze všech směrů.

Nejhorší byla finta. Chamberlain.

Nejsem si jistá, jak odpovědět na tuto otázku... Na jednu stranu bylo zbabělé dát vše úplně bez boje. Nakonec jsme totiž stejně museli bojovat, a k tomu všemu jsme ještě přišli o všechno, i když jsme si mysleli, že se boji vyhneme... Možná by bylo lepší se spojit s ostatními zeměmi a požádat je o pomoc a bojovat společně... Nakonec to tak stejně dopadlo, ale tenkrát bylo těžké udělat takové rozhodnutí, nikdo nevěděl, co nás vlastně čeká a jaké má Hitler plány... Jak se říká, po bitvě je každý generál... Beneš nás chtěl uchránit před válkou, ale tenkrát už byla válka stejně na spadnutí, takže v podstatě bylo jedno, jak by se rozhodl. Dopadlo by to stejně. Určitě bych nechtěla být tenkrát na jeho místě, dělat velká rozhodnutí není jednoduché, navíc když rozhodujete ještě o životech jiných, ne jen o tom svém... Rozhodně bych ho za to nesoudila, málokdo by s ním tenkrát měnil.

Nejsme a nikdy jsme nebyli tak silní, abychom sami bez spojenců se byli schopni ubránit nacistům. Polsko i Francie byly silnější a stejně je Hitler převálcoval.

Nejspíš by to skončilo naší porážkou a bylo by možne ze bychom nakonec byly označení za agresory a za stát, který rozpoutal válku.

Nemám dostatečně nastudováno, ale z Hitlerových aktivit se jistě daly vytušit jeho záměry. Jsme malý stát, bez podpory jiného bychom se zřejmě neubránili.

Německý národ měl právo na sebeurčení, když ho předtím měl národ československý. Případná obrana pohraničí by byla vedena proti vůli tamějšího obyvatelstva a neměla by naději na úspěch.

Neměl podporu spojenců

Neměli jsem možnosti bojovat. Měli jsme jen pár vojáků.

Neměli jsme sami šanci dlouho Hitlerovi vzdorovat.

Nemeli jsme tak silnw vojsko. Nemecka vojska by nas rozprasila. A tak jako se pri Mnichove zachovaly velke mocnosti zbabele, tak by se zrejme zachovaly i pri valecnem silenstvi, pokud by nase vojsko bojovalo proti Nemecku

Nemohli jsme se ubránit... otázka, zda jsme se ale o to měli pokusit.

Nemyslím si že to bylo Benešovo rozhodnutí. Donutili ho. A z Anglie potom bojoval. Posílal domů odboj a také atentát na Heydricha byl v podstatě na jeho rozkaz. Právě proto, abychom dokázali spojencům, že jsme se nesmířili s okupanty.

Nemyslím si, že to bylo rozhodnutí E.B.

není dobré na někoho spoléhat,kdybychom se nebáli a zmobilizovali armádu a nemuseli vyklidit pohraniční pevnosti,tak si Áda ani neškrtnul

Nepotřebuje komentář. Kdyby Beneš neustoupil, Němci by nás zničili. Takto jsme byli na "seznamu" až na posledním místě - a do té doby válka skončila.

nešlo jinak

Nešťastný a extrémně složitý okamžik, avšak venkoncem zřejmě jedno z mála prozíravých rozhodnutí presidenta dr. Beneše.

Netuším, jak moc mohl rozhodnout. Každopádně, bez pomoci by zřejmě jen zbytečně zahynulo spousta lidí. Ale kdo ví...

Neubránili bychom se a akorát by to vyprovokovalo masakr.

Nevím, jak by tomu mohl zabránit. Myslím, ze kdyby se o to nějakým způsobem pokusil, mělo by to fatální dopad na české obyvatelstvo

nezabránila vypuknutí války

neznám více politických souvislostí.

nic než zrada

Nikdo by nám nepomohl a kdyby Hitler dobyl Československou republiku tak by se obyvatelům krutě pomstil vyvraždil by je

No je jasné že by jsme neměli šanci, ale kdoví třeba by si to spojenci rozmyslely kdyby viděli naší snahu o záchranu země.

No kdyby nás nevydali tak by nás zabraly násilím což by asi bylo horší.

o nás bez nás

O nás bez nás

O nás bez nás, co na to říci...

O nás, bez nás. Bylo to špatné

Oběti by byly větší a výsledek (pokračování státu bez Podkarpatské Rusi a nástup komunistů) by byl stejný.

Obětovali nás s tím, že Hitlerovi to bude stačit. Nestačilo mu to. Zlu se nemají dělat ústupky, a dnes to platí zejména.

Obětovat čtvrtku obyvatel národa v předem prohraném boji o čest? no možná by se třeba Francie k nějaké akci odhodlala, ale boj by ve finále skončil obsazením Československa, podrobením jeho obyvatel a důsledek by byl totálně oslabený wehrmacht, který by neměl kapacity ani potenciál zaútočit na Polsko, natož pak na Francii, tudíž je dost pravděpodobné, že bychom byli do dneška součástí Německa.

Obrana se měla risknout, armáda byla dost silná; možná! by se přidali další mocnosti, kdyby viděli, že to ČSR myslí vážně.

Obranná linie se začala stavět někdy v roce 1935, tedy v roce 1938 nebyla dostavěná, ale Hitler neměl ty zbraně, které potřeboval a v našich zbrojovkách se vyráběly...

odhodlání a nadšení nestačí,pevnosti nebyly dobudované,spojenci nás zradili, osud Polska by jistě následoval

Opevnění se nepodařilo dostavět. Bránit by se dalo proti slabšímu soupeři než bylo Německo. Navíc když dohodu podepsal naš spojenec Francie. Nevěřím, že by se podařilo zastavit Hitlera hned na začátku. A vzdálenost Berlín-Praha je mnohem kratší než Berlín-Moskva.

Ovšem z hlediska dneška se nám to hodnotí...

Po bitvě je každý generál a snadno se to soudí, je třeba si uvědomit, že prezident udělal to, co ve své době považoval za nejlepší pro svůj lid. Můžeme říct, že to bylo správně a najdeme důvody, můžeme říct, že to bylo špatně a najdeme důvody. Uvedu dva jednoduché příklady: 1) SPRÁVNĚ - nedopadli jsme jako Varšava, ze které během měsíce bylo pole sutin. Kdyby tak neučinil, obsadil by nás násilím. Zároveň ale svět věděl, že to je spíše rozhodnutí ze zoufalství, Němci leta zbrojili a i přes náš skvělý obraný val bychom nakonec padli, pokud by někdo nepřispěchal na pomoc, což historie dokazuje, že by trvalo asi déle, než bychom zvládli vydržet. 2) ŠPATNĚ - Češi jsou hrdý národ a nejen hrdý na to být Čech, ale jsme hrdý i na kraj, odkud pocházíme, na město a i dokonce na část města/obce. Jsme obrovští patrioti, histori a naše legie to dokazují a pomohu si pro mne největší srdcařskou a nejodvážnější akcí národa druhé světové - atentát na Heydricha. To jasně ukazuje, že bychom bojovali do posledního muže, poslední ženy, posledního chlapce, aby nás Němci neobsadili, měli jsme a máme dodnes odvahu a tím Beneš trochu tu národní hrdost a všechno, co jsme byli, shodil. Bojovali bychom tvrdě. Lidi znají přísloví, budu radši živý zloděj, než poctivá mrtvola. Já bych na Mnichovskou dohodu řekl: "Je lepší být živý s pošramoceným egem nebo mrtvý národní hrdina?"

Po bitvě je každý generál.

Po boji každý generál, ale....

Podle mě není správné se ptát na to, zda-li bylo to rozhodnutí správné. Bylo nutné, nevyhnutelné. Zradili nás spojenci. Bylo správné nechat národ přežít.

podraz od spojenců

Pokud by ČSR odporovalo Hitlerovi a aktivně se bránilo, mohlo být zničeno o mohlo zemřít mnohem více lidí. Na druhou stranu s Mnichovskou dohodou nesouhlasím. Představitelé ČSR měli být součástí jednání.

Pokud by nám nešel nikdo na pomoc,byl by odpor bez efektu.

Pokud bychom se bránili (event. s nějakou formou pomoci SSSR), tak by nás Západ odsoudil a nakonec řekl, že měl Hitler pravdu, že jsme "tzv. židobolševici."

Pokud bychom se bránili, dnes by se psalo v učebnicích "Druhá světová válka vznikla, protože Československo nechtělo spolupracovat na vyřešení evropské krize". Západní politici zažili hrůzu první světové války a nechtěli ji opakovat. Po 15.3. 1939 všechny západni státy již věděly že bude válka, ale do té doby věřili že jí zabrání.

pokud nás "západ" zradil, těžko říct, jak by takový osamocený protest dopadl a kolik lidí navíc by zemřelo

Poláci bojovali... a dopadli mnohem hůř než Češi. Zrada je nepříjemná, ale on v tu chvíli neměl na vybranou.

Poláci se nacistické Třetí říši postavili; Čechoslováci ne... proto je český národ dosud více demoralizován, než Poláci.

Politici vždy preferují řešení "nic nedělat". A bojovat za cizí lidi.. to už vůbec.

Polsko mohla Německá vojska napadnout jen díky zbraním a vozidlům, vyrobeným u nás. Hranice k nám přešla pěšky, na koních a na kolech, byla špatně vybavená. Ale postavit bychom se jim mohli jen za podpory v Sudetech žijícího obyvatelstva. Pro tu podporu však u nás vláda nic neudělala, naopak.

Porazenectvi zdeformovalo narodni charakter na dalsi stoleti. Lide tenkrat byli pripraveni bojovat a trpet.

Postavit se proti útlaku, by bylo vlastenecké spíš.

Poznamenalo to náš národ pro postoje v dalších letech. Nikdy jsme se nebyli schopni se proti agresi postavit.

Poznamenalo to osud národa dodnes...

pravděpodobně by odpor proti Německu nezměnil nic. Z hlediska mezinárodní scény by ČSR byla ta špatná, která nedodržuje dohody a žene svět do války, F+VB by nám na pomoc rozhodně nepřišly, stači se podívat na jejich aktivitu v době Hitlerova tažení v Polsku a sami bychom se dlouho bránit nedokázali. Opevnění bylo sice kvalitní, ale vzhledem k povaze nacistické vojenské doktríny by bylo prakticky neúčinné. Odpor by znamenal jen tisíce mrtvých, navíc by po porážce bylo s obyvatelstvem zacházeno jako s poraženým národem (tedy podstatně hůře než za Protektorátu).

Pravděpodobně by to byla katastrofa, ne-li vyhlazení národa z mapy na vždy. Na druhou stranu si Němci mysleli, že můžou vše. Kdyby ČSR povstala a nepodlehla, možná by mocnosti zasáhli a zabránili tak velké válce.

Pravděpodobně zachránilo víc životů než kolik jich zničilo. Přesto si myslím, že bojovat se mělo.

Právě proto, jak se zachovali mocnosti v Mnichově.

Predeslo se mnoha padlym, ale bojovat melo

Prezident Beneš se zachoval jako slaboch a vlastizrádce a generálové a politici se zachovali rovněž zbaběle.

Pro národní hrdost byla kapitulace ponižujícím faktorem a podřízení se bylo nedůstojné.

Pro nás to byl diktát, dohoda to byla pro příslušné čtyři mocnosti. Ve válce pak zaplatily tyto mocnosti mnohem víc, než kdyby se alespoň dvě z nich Hitlerovi postavily už v Mnichově.

Pro nás zrada že všech stran. Pro ostatní státy ,,nejlepší" možnost.

Pro náš národ by to bylo jinak horší a krvavější

Pro náš to byla smutná událost, na druhou stranu se mocnostem nedivím, mě by se také nechtělo do války s obrovskou velmocí kvůli nějaké malé zemi, třeba Černé hoře.

pro naši hrdost to bylo špatné, ale na jeho místě kdo by rozhodnul a dal pokyn k útoku do předem prohraného boje ve kterém by zahynulo spousty českých mužů i žen a byly by to větší škody? Nacistické německo by nás schramstlo tak jako tak a nebyla politická vůle ostatních mocností tomu bránit. obdobná situace ne te´d například s Krymem a na Východní Ukrajině...

Problém nastal už v zahraniční politice ČSR - přílišné upnutí na Francii a ignorování sousedů se ukázalo jako problém. Kdybychom byli schopni mít solidní vztahy alespoň s Polskem, určitě by to nedopadlo tak, jak volit mezi dvěma katastrofami - předem prohranou válkou a nebo okupací bez boje.

Proti Hitlerovi se rozhodně bojovat mělo! Neměli ho nechat způsobit tolik zla. Ale možná bychom tu dnes mnozí nebyli, protože by to naši předci zaplatili životem.

Proti takové mocnosti mu nic jiného nezbývalo. Aspoň s ním byl "zadobře"

Prozíravé to nebylo. Země Evropy měly proti Německou rovnou táhnout do války. Ale to zase nemohl nikdo vědět. Těžko říct.

První zbytečně uspěchaný BrExit (od smluv s námi) a další schovávání Francie před konfrontací.

Předpokládám, že si byl vědom rozdílů mezi naší a německou armádou a proto zvolil menší zlo.

Přijde mi to neskutečně těžké nyní soudit.

Rád bych bojoval, na druhou stranu Češi vždy byli národ, který vždy podkopával něčí režim, takže jsme bojovaly vychytrale narozdíl od ostatních národů, co šli do přímého boje.

Roku 1938 přišli češi o národní hrdost. Díky Benešovu rozhodnutí však nezahynulo za 2.světové války místo cca 100 000 čechoslováků možná několik miliónů čechoslováků.

Rozhodnutí nebojovat sice vypadá "hloupě", ale musíme si uvědomit poměr sil tehdejšího Československa a Hitlerovy říše. Pokud se mělo Československo zapojit do boje proti nacismu, pak jedině jako součást celku - což také udělalo. Bojovat vlastními silami o naše pohraničí by byla hloupost, a Československo by za takový pokus nejspíš zaplatilo nakonec mnohem vyšší "daň".

Rozhodnutí to bylo racionální. Rozhodovat o životech asi 15 miliónů lidí při nebezpečí být označen za agresora západními mocnostmi bez jakékoliv naděje na zahraniční pomoc vyznívá jednoznačně. V otázce vlastního individuálního života bych byl proti rozhodnutí Beneše, v případě reprezentace republiky se s ním ztotožňuji. Možný by blízký svátek v alternativním scénáři neměl kdo slavit.

Rozhodovalo se v zahraničí, Beneš měl obtížnou roli.

Rozmasakrovali by nás,neubránili bychom se.

Samotná ČSR by zřejmě neměla šanci...

Samotné Československo by v té době nic nezmohlo, a západní mocnosti by se na nás stejně vykašlaly - takhle jsme alespoň válku přečkali relativně bez úhony (ve srovnání s tím, jak byly oostatní země rozbombardované)

Samotné ČSR by se Německu ubránit nedokázalo. Hitler by jej dřive či později stejně obsadil. Přistoupení na Mnich. dohodu zachránilo tisíce životů Československých obyvatel.

Samotní určitě ne, ale pokud by nás v tom spojenci nenechali, tak jsme měli slušnou šanci.

Sice by to byl ohromný masakr, ale kdyby jsme se bránili, tak by byl vývoj úplně někde jinde.

Sice nemohl vědět, jaké věci tu budou tropit SS oddíly, ale otázka je retrospektivní a z mého pohledu to kluci aspoň měli zkusit.

Sice prohrát, ale čestně

sice to nebylo fér, ale kdyby jsme bojovali, dopadli bychom asi jako tehdy Polsko a stali se na čas součástí Říše,zatímco takto jsme měli aspon protektorát

Sklidili jsme plody národnostní diskriminace a neřešení této otázky. Nikdo ze "spojenců" by se za nás nepostavil a za agresora bychom byli my. Neměli jsme šanci se ubránit vojensky (jak generalita samozřejmě věděla) a kdo ví, jestli by to pro nás neskončilo druhým Anschlussem. Na druhou stranu nutno říci, že Mnichovská dohoda znamenala velký problém pro jednání po konečné porážce Německa.

sklonit hlavu a utect z naroda udelalo to co jsme ted. zbabele krysy co se pro kus žvance sami pobiji

složité

Snaha o uchlácholeni Hitlera je pochopitelná, touha po míru byla v Evropě velká

snížení sebevědomí a hrdosti národa, což nás poznamenalo dodnes

Spekulativní otázka. Podle všeho udělal spíše dobře, kdyby bojoval, pravděpodobně by dříve či později do Prahy se svým protektorem stejně přijel.

spise k Mnichovske zrade... bohuzel v tomto okamziku se zlomil duch ceskeho naroda a namisto hrdych lidi, jsme narod vyzirku, prospecharu a pozeru!

Stejně bychom je neporazili, počet českých obětí IIWW byl díky tomu velmi nízký.

Strašně těžká otázka. Rozhodl jsem se pro spíše ne, jelikož Benešův postoj k Mnichovské dohodě ovlivňuje negativně povědomí o českém národě do dnešních dob. Zároveň výchozí pozice byla po válce pro Československo o něco horší než pro Poláky. I dodnes jsou vztahy Polska a západních zemí pravděpodobně lepší než naše. na druhou stranu nebyly zničeny památky jako v jiných zemích. Dodnes můžeme historicky těžit z autentických budov., které nám zůstali už od středověku.

Střet s nacistickými vojsky by nebyl lehký, Německo ale tehdy nebylo o tolik lepší než o rok později kdy vychrlilo své armády proti Polsku. Naše armáda byla silná a připravená, Beneš ale nechtěl ztráty životů a myslel si, že ho spojenci podrží.

Suverenita Hitlera lehce nabitého území, podpořila rychlou rozpínavost v získání území a zvýšila nadřazenost Němců.

Sviňárna.

Špatně se to dnes posuzuje, po bitvě každý generálem.

Tak moment, autore, tady plácáte nesmysly a směšujete 2 věci - odstoupení Sudet na základě Mnichovské dohody a teprve následnou okupaci. Tak pozor, zavání to neznalostí. Vzásadě v tehdejší mezinárodní situaci to bylo správné rozhodnutí. Jen škoda peněz proinvestovaných na obranu - např. opevnění - mohly se dát na sociální rozvoj a povznesení chudších vrstev obyvatelstva. Leč všichni spojenci nás podrazili.

Tazko povedat. Rozhodnutie o nas bez nas - Hitler slubil ochranu, dohodu nedodržal, vlada to myslela svojim spôsobom dobre - uchranit ludi od vojny, aj tak by nas Hitler prevalcoval. Dnes sa to vnima ako zrada, ale po boji je kazdy general...

Těžké soudit, co by bylo jinak, možná by to bylo daleko horší.

Těžké... asi by to přineslo jen více utrpení, ale lepší bojovat.

Těžko posoudit rozhodnutí člověka, který je zodpovědný za tak mnoho lidí. O tuto problematiku jsem se nikdy blíže nezajímala, takže nevím, jaké všechny okolnosti ho k tomu vedly.

Těžko říct, demoralizace národa za cenu záchrany mnoha lidských životů.

Těžko říct: boj bychom prohráli a mrtvých by bylo víc (genocida jako v Polsku?). Na druhou stranu s námi Němci zacházeli relativně dobře, ale za cenu ztráty národní hrdosti.

těžko se dá bojovat proti někomu s pátou kolonou v zádech a téměř kompletně obklíčen. Ale obávám se, že Beneš by se tak rozhodl i kdyby situace nebyla tak kritická.

Těžko se odpovídá, po Mnichovu by se stejně za nás nikdo nepostavil...sice bychom měli možná pocit morálního vítěze, ale realita by byla krutá, odneslo by to mnoho lidských životů...nejen z řad armády, Německo bylo v té době obrovsky silné a zamáčklo by nás jako obtížný hmyz a nám by nikdo nepomohl, přestali bychom existovat...

Těžko se toto posuzuje s takovým odstupem. Technicky je jasné, že ozbrojený odpor by skončil neúspěchem a byli bychom tam, kde bylo Polsko (rozdíl v počtu padlých mluví za vše). Ale neztratili bychom tvář a možná by se i další dějiny vyvíjely jinak. SSSR v osmdesátých letech v Polsku vojensky neintervenovali, protože věděli, že Poláci by bojovali, tak jako za druhé světové války.

Těžko soudit dnešníma očima, ale pro národ to byla potupa. Vzhledem k naší poloze byla šance zemi nějakou dobu ubránit a byla slíbena pomoc ze zahraničí. Na druhou stranu by to znamenalo mnohem víc mrtvých.

Těžko však soudit, nevíme jak by to dopadlo.

tím že se nebojovalo, zůstalo vše

To bylo dost sprosté. Takhle nás prodat.....

To bylo špatné rozhodnutí, ale neměl.moc na výběr. Takhle bylo zachráněno alespoň "čisté" obyvatelstvo.

To je otázka no :D Dříve jsem soudil, že jsme se jednoznačně bránit měli, dokonce jsem vymýšlel plány, jak zaskočit třetí říši. Do jisté míry si to myslím i nyní, protože pak trvalo dlouhé a krušné tři roky až do památného atentátu na Heidricha, než nás začali spojenci zase brát vážně, že máme vůli po samostatnosti. Na stranu druhou, válka by byla pravděpodobně zničující, ale popravdě jsme měli techniku vyspělejší a myslím, že se mohlo přihodit ledas co.

To je samozřejmě dilema - kdybychom bojovali, nevyhráli bychom, spíš bychom dopadli jako Polsko. Rozhodnutí nebojovat dost jistě zachránilo spoustu životů i měst před zničením, zároveň vytvořilo národní mýtus, jací jsme obětovaní chudáci

To, že mohu být skoro jistě poražen, není důvod k tomu, abych nebojoval. Pochybuji, že by ztráty na životech v případě války byly vyšší, než byly nakonec v důsledku okupace.

Tohle je těžká otázka, myslím, že tehdy velice utrpěla česká národní hrdost, na druhou stranu to rozhodnutí možná zachránilo náš národ před úplným zničením. Dneska je vážně těžké říct, zda to bylo dobré či špatné rozhodnutí - možná ani žádné dobré nebylo, možná byly obě možnosti špatně

Tohle není možné soudit dokud člověk tématiku opravdu detailně nenastuje. Dokázala bych hájit obě pozice. Jsou silné argumenty pro i proti. Ale zdá se mi, že obvykle nakonec volím srdcenm a to by mi asi řeklo bojovat. Hlava by řekla nebojovat.

toto považuji za jedno z nejhorších rozhodnutí v historii

Trestuhodná slabost anglických a francouzských politiků. A trest přišel zanedlouho.

Události roku 1938 byly nejen zradou falešných spojenců, ale i naší buržoazní vlády.

Určitě bychom prohráli, ale možná by si světové velmoci uvědomili dříve nebezpečí Hitlera a nedovolili mu se tak vyzbrojit. Válka by možná trvala kratší dobu. Rozhodně by to zvýšilo sebevědomí českého národa, i když za cenu nemalých obětí.

Určitě ne. Viz situaci po válce. Porobě civilního obyvatelstva se stejně nezabránilo a v daném místě a čase byl národ připraven bojovat. Ohlasy na mobilizaci byly úžasné.

Určitě to vnímám jako zradu.

Ušetřily se tím nějaké životy, ale morální škody jsou velké dodnes.

Uvědomuji si, že situace v Československu na podzim 1938 byla nesmírně složitá. Z geografického hlediska velice těžko ubránitelné území, pohraniční opevnění jehož dokončení bylo plánováno až na počátek 50. let, autonomistické snahy Slováků a neochota našich spojenců se za nás postavit. leč v obdobné situaci se nacházelo sousední Polsko, které se bránilo a přestože byli Poláci poražení, dodnes jsou na toto období svých dějin hrdi a stalo se součástí jejich vojenské tradice. My máme díky Mnichovu ohnutou páteř na několik generací.

V boji s Německem po zradě Francie a Anglie bychom prohráli. Ještě rychleji než Polsko.

V ČSR žilo po jejím vzniku více Němců než Slováků a malý stát sevřený v kleštích Třetí říše (a Maďarska) neměl šanci vyhrát, zvlášť když Němci se svolením Spojeného království a Francie okamžitě převzali vyspělý systém bunkrů s tanky a vojenských základen v pohraničí, které by pravděpodobně získali i bez Mnichova. Myslím si, že by jen zemřelo mnohem víc lidí a nenávist Němců by byla ještě větší (jak dopadlo větší, lidnatější a geograficky tehdy lépe umístěné Polsko...). Zachování památek má dodnes významný vliv též v hospodářství.

V dané, smutné chvíli rozhodnutí pro minimalizaci škod.

V historii se nedá hodnotit zpětně. Každopádně bych nechtěla být v Benešově kůži...

V tom momentě se nedalo dělat nic jiného, než to prostě "vzdát".

Válka by se " oddálila", vyšší počet obětí civilních obyvatel i vojáků

Válku bychom nejspíš prohráli, ale národ by neklečel na kolenou.

Věděl proč to tak udělal. Kdyby se rozhodl jinak, jak by to vypadalo? Nikdo neví :)

Velcí spoléhali na to, že oběť malého jim pomůže.... Tenkrát se také chovali jako sobci

Velice těžká otázka, bylo to o nás bez nás a otázka by byla, zda by někdo přijel napomoc, protože dlouhodobě bychom se neubránili, i když opevnění jsme měli dobré a jednou se budou ještě hodit, škoda je, že je armáda neobnovuje a neudržuje.

Velice těžké rozhodnutí, nikdo nemohl předpokládat, jak veliké následky to přineslo..

Velké morální dilema, hrdinůmilné já říká, proti zlu se má bojovat, strategické já chápe rozhodnutí vyhnout se prohranému boji.

Velmi komplexní otázka vyžadující daleko větší rozsah, než aby se to vešlo na "spíše ne" či několika řádkový komentář. Obecně se dá říci, že Mnichovská dohoda byla jak příčinou podrobení, tak i důsledkem různých mezistátních jednání. Když pomineme díl viny západních zemí, tak stojí za zvážení, jak československá vláda se západními spojenci jednala, zda již tehdy nebyl příklon ČSR k Sovětskému Svazu.

Velmi těžké prozření z toho, že nás zradil někdo, kdo měl být naším spojencem. Otázka, jestli se mělo bojovat nebo ne, je sporná. Výsledek by pro republiku asi nedopadl dobře a stálo by to životy mnoha lidí, ale na druhou stranu občas nemůžeme jen nečinně sedět a nic nedělat.

velmi těžké toto hodnotit

velmoci nás hodili přes palubu

Verim, ze vysledek by byl asi stejny, ale prislo by o zivot jeste vice lidi.

Vláda RČS prokázala dehonestující slabost a zbabělost, vlády po ní to dokazují dodnes. Dáme vám své syny, dejte jim zbraně! Byly jsme připraveni a měli jsme bojovat. Sílu Německa vláda RČS hrubě nadcenila.

Vojáci připravení v bojové pohotovosti, odhodlaní - musí zbraně složit a národ připravený na to, že se hitlerovi musí postavit (řval za hranicemi už dost dlouho) - to zlomí páteř. Ano, byla zachována biologická podstata národa...

Vojensky odpor by SNAD vyburcoval UK, FR a SSSR

vše by asi by se vyvíjelo jinak

Vzdali jsme se a nepomohlo nám to. Těžká situace pro Čechy v Sudetech a po válce pro Němce

Vzhledem k nepřátelskému postoji okolních států (vyjma Rumunska) a napětí na Slovensku, domnívám se, že dr. Beneš jinak volit nemohl.

Vzhledem k tomu, že jsme byli stejně jako podstatná část Evropy zasaženi krizí, nemohli jsme očekávat, že nás někdo bude tahat z bryndy... Ačkoli si někteří naivně myslí, že jsme měli za národ bojovat, podobně jako se snažilo Polsko, pan Beneš udělal asi nejlíp jak mohl...

Vzhledem k tomu, že na většině odtrženého území si většina obyvatelstva (převážně německé národnosti) prála odtržení, alespoň část velmocí by podporovala spíše Německo. Ani kdyby Československo území ubránilo, nemuselo by ustát případné akce velmocí.

Z dlouhodobějšího hlediska je někdy lepší jít do předem prohraného boje. Rozhodnutí Beneše je pochopitelné, ale má za následek, že se v nás usadil duch poraženectví a pocit méněcennosti.

z hlediska Československa ano, z hlediska Evropy ne ,ale to už byla spíš věc Evropy.....

Z hlediska tehdejší diplomacie, politických poměrů i hrozících ztrát na životech mu asi nic jiného nezbylo, rozhodnutí "nebojovat" je dnes spíš vnímáno negativně z hlediska národní hrdosti.

Z lidského hlediska správné Z státotvorného, vojenského a morálního špatné rozhodnutí

Zachránil tím tisíce lidí od smrti.. Kdybychom se postavili Hitlerovi v roce 1938 rozhodně by nám nikdo nepomohl a žádní Češi by nebyli...

zaprodali nás

Zbabělci činí jen zbabělá rozhodnutí.

zbabělec

zbabělost velkých mocností, které se podílely na "prodeji" Československa

Zde je nutné uvést dva důvody a jeden fakt, bez vnitroněmecké změny bychom prohráli. Prvním důvodem, proč je to špatně je přesvědčení české veřejnosti, že na jejich vůli vůbec nezáleží. To je důvodem, všech ostatních rolí, jako je podvolení se komunistického režimu (protože ten nikdy nedovolí opakování těchto událostí), akceptace normalizace (rozhodnou to stejně za nás), i současnou kritiku EU a našeho dosavadního směřování (stejně znovu rozhodují, bez toho, aby se nás ptali). Druhým důvodem je, že Benešovy tehdejší plány vůbec nevyšli. On při odchodu uvádí, že se bude bojovat, až to budou chtít spojenci, jenže Československo spolknou Němci ještě předtím. To že nakonec se vrací v roli prezidenta je zásluhou spíše náhod a rozhodnutí jiných, než jeho dobře vymyšleného plánu.

Ze strany Chamberlaina šlo o neoveření informací, ze strany Daladiera o sobeckost, nezájem, aroganci a nerozmýšlivost. Oba však byli schopni si své jednání před podepsáním smlouvy rozmyslet.

Země, kterou občané nebrání za cenu vlastních životů (a nepochybně bychom prohráli) velmi rozvolňuje emoční vztah s Vlastí. Viz Polsko. Nebyli jsme samotní - viz Francie později. Mnichovská dohoda byla z pohledu mezinárodního práva legální a nám de facto i de iure nezbylo, než jí akceptovat. Šťastná volba prezidenta Háchy (hanebné chování k němu po ukončení války je těžkou skvrnou - nikoliv jedinou na Benešovi, ale i nás, jako národa).

Zklamání.

Zlomilo to charakter národa na dlouhá desetiletí.

Zlomilo to morální páteř našeho národa.

zlu se nesmí ustupovat

Zpětně se to soudí špatně. Kdybychom bojovali a podpořili nás spojenci, možná by vše dopadlo jinak, ale po zradě spojenců nám nic jiného nezbylo.

Zrada

zrada mocností

Zrada od tehdejších a dnešních spojenců. Opět se dopouštíme stejné chyby

Zrada spojenců.

Zrada tzv. západních demokracií

Zrada zůstane zradou i když se o 50 let později vykládá jinak.

Zrada! Ostuda tehdejších mocnosti!

Zrada.

Zrada. Spojenci nas prodali aby ziskali par mesicu zdanliveho miru. Prvni zlomeni vazu ceskeho naroda v modernich dejinach. Bohuzel, lidska pamet je kratka. Benes udelal vsak genialni tah. Emigroval. Jako prezident v exilu mohl vest Cechy na strane spojencu a pro pozdejsi vyvoj klicovy okamzik. Bez tohoto by bylo po valce nemyslitelne, aby Cechy byly nadale svrchovany uznany samostatny stat.

zRÁDCI-BRITOVÉ- HISTORIE UČÍ, ŽE VŽDY ZRADILI SPOJENCE NAPOSLEDY VIZ brexit( ALE CELNÍ UNII BY CHTĚLI PONECHAT-PROSPĚCHÁŘI) FRANCIE

Zřejmě by jsme válku prohráli, ale existovala možnost pomoci ze strany SSSR (v té době neexistovala smlouva mezi Německem a SSSR)

Ztráty na životech, majetku i kulturním dědictví by byly ohromné, domnívám se ale, že "šrámy na duších" jsou ještě zalvažnější.

Žiju. Kdyby jsme se bránili, tak kdo ví.

11. Bylo správné rozhodnutí odsunout (popř. vyhnat) sudetské Němce?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ne61628,09 %28,09 %  
spíše ano57526,22 %26,22 %  
určitě ano42819,52 %19,52 %  
nevím29313,36 %13,36 %  
určitě ne28112,81 %12,81 %  

Graf

12. Prostor pro Váš komentář k odsunu (popř. vyhnání) sudetských Němců:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

ČSR s etnickými čistkami, které prováděli Sudetští Němci v roce 1938 nezačali. Sudeťáci zaseli vítr a sklidili bouři.

- Němci měli v časech 1. republiky jako menšina vysoce nadstandartní podmínky ve srovnání s menšinami v jiných evropských zemích,přesto své požadavky stále stupňovali - protože jim nešlo o autonomní práva a správu ,ale o rozbití Československa .To dokázali ve volbách,když dali Henleinovi někde kolem 95 % odevzdaných hlasů.Chtěli "domů do říše" ,což se jim po válce ( v jejímž rozpoutání jsou spoluviníky !) splnilo v rámci odsunu.

000

1) plošným odsunem - tedy uplatněním principu kolektivní viny - se ČSR vzdala možnosti efetivně postihnout skutečné škůdce 2) to se projevilo v rozvrácení předešlého sociálně ekonomického systému, který měl perspektivu vývoje, a výrazným posunem doleva 3) odsun byl umožněn ovládnutím příslušných institucí komunisty a dále pak posílil jejich pozici vytvořením klientelistického systému

98 % sudetských Němců otevřeně podporovalo Hitlera. V pohraničí vraždili ČS sosáky a vyháněli české obyvatelstvo do vnitrozemí, dále rabovali byty a domy po ČS občanech. Mohou být rádi, že jsme je nevyhladili.

A dnes by si z nás měli vzít příklad, že když je to potřeba tak to odsunout-vrátit jde!!!

A nedovolit návrat

Ač je to z tehdejšího pohledu pochopitelné, byla to chyba. Stratila se inteligence v pohraničí a to celé zpustlo. Nehledě na to, že by určitě v roce 46 nevyhrála KSČ.

Ač mezi nimi byla i hrstka těch, kteří se snažili sousedům pomáhat, bylo by legislativně problematické obhájit, kteří mohou zůstat a kteří ne, tudíž primárně z hlediska legislativy bylo a je nejlepší zvolit formu "do jednoho pytle".

aktivní nacisté a přisluhovači co terorizovali Čechy - určitě v pořádku, bohužel byli vyhnáni i Němci, kteří nepodporovali Hitlera a fašismus, šlo o uplatnění kolektivní viny

Ale odnesli to většinou ti obyčejní,co na svých gruntech žili po generace

Amorální rozhodnutí, ovšem na konci války v době hysterie vlastně minimálně pochopitelné. Přijde mi poněkud pokrytecké soudit, když jsem v dané situaci nebyla. Každopádně Benešovy dekrety atd. rozhodně nepovažuji za něco, čím bychom se měli chlubit.

Ano bylo to z krátkodobého hlediska pochopitelné, ale chybné rozhodnutí. Odsunuti měli být všichni, kdo veřejně působili ve prospěch Hitlera od starostů obcí, přes úředníky státu až po skutečné kolaboranty. Odhadem 40 % populace zde mělo zůstat.

ano, ale ne všechny ,ty co pomáhali našim, bych nechala a mělo to být "slušnou formou", ale byly to důsledky války, kterou my jsme nezačali a nechtěli a kdo seje vítr............

Ano, bylo. Ne však v té neselektivní podobě, v jaké k němu došlo.

Ano,sudetsti Nemci si za vse mohli sami,nikdo je k.nicemu nenutil.Chteli byt Nemci,tak byli.

Asi nejde říct, že to bylo správné rozhodnutí, nicméně minimálně tehdejší optikou to bylo nevyhnutelné. Možná se mohlo více rozlišovat a mohli být vyhnáni jen ti, kteří aktivně kolaborovali (členství ve straně atd.).

Asi se měla posuzovat každá rodina

Asi se měli po odsunu určitý čas i lépe. Dneska je to asi jedno. Možná jsme přišli o možnost lépe mluvit německy a naučit se jejich pořádku.

Ba hrubý pytel hrubá záplata. Odsun byl příliš měkký.

Bez diskuze ano. Buďto je loajální k republice nebo není. Tím je to dané.

Bez Mnichova a války by německá menšina žila v českých zemích dál.

Bohužel, ač šlo o zcela nelegální odsun doprovázen řadou nespravedlností a krutostí, byla to jediná možnost, jak eliminovat významný prvek nestability společnosti. Přesto hrubá ne selektivita byla ostudná a jde o další skvrnu na našem charakteru. Odsun však nebyl nijak mezinárodně výjimečný, což jej samo o sobě neomlouvá. Z pohledu historie byli Němci poražený národ.

Bouřka nekončí naráz a tak se stalo že poslední blesky udeřily tam kde celá bouřka začala. Jinak dobytčáky s Němci nekončily na Sibiři ani v Mauthasenu, Němci jeli domů do Bavor.

Byl by to stále "sud prachu", který by jednou vybuchl. Bez odsunu by se v pohraničí rozjel kolotoč msty za utrpěné křivdy, tito lidé by při vědomí válečných událostí nemohli již dále pokojně koexistovat. Dříve či později by se problémy opět nahromadily a mohly by přerůst v ještě zásadnější tragédii. Divoký odsun a msta byly kruté a mnohdy nespravedlivé, i když často pochopitelné. Pochybuji ale, že v poválečném chaosu šlo těmto tragédiím zabránit. Řízený odsun byl dalekosáhlým, radikálním, ale správným rozhodnutím s ohledem na budoucnost.

byl jsem v Osvětimi a v Březince a po zhlédnutí a odborném výkladu průvodce mám o vyhnání sudetských Němců jasno

Byl to důsledek doby, nelze to pohledem dnešního člověka odsuzovat. Na druhou stranu je třeba si přiznat, že při tom vznikla řada křivd.

byl to jen akt pomsty a snížili jsme se na jejich úroveň

byl to logický důsledek války, ač často nespravedlivý, ale válka také není spravedlivá, navíc se takto zamezilo národnostním sporům, ke kterým by mohlo opět dojít a nebo by mohl k původním německých obyvatelům přetrvat odpor, takto to bylo aspon trochu organizované

Byl to obdobný krok jaký provedli Němci za existence třetí říše, kdy u nás vysidlovali určité oblasti a ty pak kolonizovali. Ne všichni Němci žijící na našem území si to zasloužili. Ostatně i někteří Čechoslováci si tím očišťovali svůj vztah k třetí říši.

Byl to odporný zločin.

Byl to po staletí jejich domov.

Byla bohužel taková doba a Hitlerova nenávist a politika se podepsala i na nevinných lidech z řad Němců.

Byla to pomsta za válku. Měli tu ale své domovy. Mohlo se rozlišovat.

Byla to smutná věc, ale po Lidicích a Ležákách už další soužití nebylo možné. Ale mělo se ušetřit víc německých antifašistů a potrestat případy svévolných ukrutností při lidové pomstě bez soudu.

BYLA UPLATŇOVÁNA KOLEKTIVNÍ VINA, PŘINESLO VELKÉ UTRPENÍ LIDEM I NEVINNÝM A VYVOLÁVALO TO TOUHU PO POMSTĚ A I PŘÍPADY KDY ZRÁDCI A ZLOČINCI CHTĚLI ODKLIDIT NEPOHODLNÉ SVĚDKY JEJICH KOLABORACE

Byli mezi nimi slušní a nevinní lidé....

Byli to plnohodnotní spoluobčané, kteří zde měli své domovy. Stejně jako dnes Slováci, Maďaři, Romové, ...

Byli to starousedlíci, kteří dlouhou dobu žili spolu s Čechy jako sousedé, ale po vydání Benešových dekretů se situace zvrhla v samolibé vraždění a masakrování Němců .

Byli tu doma, zvěrstva komunistů jsou neomluvitelná!

Byli zde doma tak, jako češi.

Bylo by hezké, kdyby k tomu nemuselo dojít, ale kdyby k tomu nedošlo, národnostní problémy by se řešili dodnes (pokud by se Sudety nepřipojily k Německu po roce 1989, ale v historii se na kdyby nehraje).

Bylo jiné řešení?

Bylo to ale rozhodnutí vítězných mocností. Pan prezident Beneš s tím vlastně jen souhlasil. "Divoký" odsun je však něco jiného, tam bylo hodně nepravostí

Bylo to desne, ale od odpovedi urcite ne me odrazuje namitka, ze je nejiste, co by se v dlouhodobejsim horizontu stalo, kdyby tu takovy pocet nemcu zustal.

Bylo to drsné, ale problém německé menšiny se tím vyřešil - zkrátka přestal existovat.

bylo to nespravedlivé a přišli jsme o velkou část obyvatelstva, bylo by super kdyby žili dnes s námi

bylo to nevyhnutelné v té době, i když dlouhodobe to cesko spíš poskodilo

Bylo to popření staletého vývoje a způsobilo sociální problémy které má oblast Sudet do dnes.

Bylo to správné rozhodnutí mocností, ne Beneše. To si málo lidí uvědomuje. Když Němci škodili ČSR, a volali po tom, že chtějí být v Německu a pátá kolona by jistě pracovala i po válce.

Bylo to strašné, drastické a smutné, ale z pohledu tehdejších lidí naprosto pochopitelné. Je pravda, že na našem pohraničí to je stále znát. Na druhou stranu, hodně Němců žijících u nás volilo Henleina, takže se nedá říct, že byli vyhnáni jen nevinní lidé. Kdo ví, jak by vypadala naše republika, kdyby se to nestalo.

Bylo to tezke obdobi. Lide byly plny strachu a nenavisti ...

Bylo však z tehdejšího hlediska pochopitelné.

byly spáchány velké křivdy, i když v tom hektickém, hrůzném poválečném období se to dá částečně pochopit.

čechy čechům

Česká nacionalistická nenávist se po odsunu Němců zaměřila na Romy.

čeští lidé byli najednou na všechny Němce naštvaní, ačkoli jim konkrétní jedinci nic neprovedli... myslím, že i nadále docházelo ke zbytečnému násilí

Člověk může buď nechat problém rozrůstat se a zahnívat, nebo ho jednou bolestivě odstranit a pak už o něm neslyšet (až na občasné mířné dozvuky).

dá se pochopit vzhledem k poválečné době, ale je to špatně.

Další těžká a sporná otázka. Vyhnání a především vraždění sudetských Němců, je podle mého názoru otázka selhání individualit či skupiny lidí (když se bavíme o divokém odsunu). Ten tzv. "klidný odsun" již nebyl tak strašný (pozor zde beru z hlediska vražd, trýznění atd., jinak samozřejmě pro Němce byl strašný). Ale opět se nabízí otázka, jak by dokázali lidé dále v tomto uskupení po válce žít? Nedopadlo by to ještě hůře, kdyby tady byli Němci po roce 1948?

Denacifikace sudetských Němců po 2.SV by byla obtížná.Naprostá většina z nich sdílela Henleina!

Divoký odsun je temná kapitola České historie. Za danných okolností bylo jasné, že Němci musí "Raus", ale rodiny, které zde po staletí žili si zasloužili mnohem lepší zacházení, než se jim dostalo.

Dnes na to můžeme pohlížet jako na nesprávné, ale bylo to dáno dobou, kdy se všichni Němci házeli do jednoho pytle.

Dnes se média obrací pouze na dr. Edv. Beneše a málo se ví o tom, že o odsunu Němců (nejen) u nás rozhodly vítězné mocnosti (USA a SSSR). Odsun byl i jimi hodnocen kladně a lidsky - výjimka se vždy najde.

Dnes si odnášíme negativní následky, ale tehdy to bylo nutné rozhodnutí.

Do druhé světové války problém nebyl, sice tu vyvstaly nepřekonatelné ideologické rozpory, ale násilné vyhnání si myslím, už bylo moc.

Do jisté míry chápu rozhořčení Čechů po válce nad přítomností Tak velké skupiny Němců, která do jisté míry dala příčinu k obsazení Sudet. Nicméně způsob, kterým k odsunu došlo, nelze brát jako odůvodněný. Ale to už je neštěstí lidské povahy a já jen doufám, že bych tohoto nebyl schopen.

Do války žili Češi a Němci společně bez větších problémů. Ne všichni Němci byli fašisti, bylo mezi nimi mnoho hodných lidí, tak jako všude. Z následků odsunu se pohraničí nevzpamatovalo dodnes. Chybí starousedlící, německá pracovistost a pořádek. Němce nahradili "zlatokopové", Romové ... Odsun byl velkou chybou!

Doba a válka si to žádala... Většina lidí si to žádala (jakási satisfakce za všechna příkoří). Zvěrstva co se stala a davová šílenství, měla být potlačena v zárodku.

dobová atmosféra

dobrá to byla doba

Dobu jsem nezažil, věci určitě nebyly černobílé. A Němci tady byli doma. Ale těžko si lze asi představit, že by po 2. světové válce k odsunu mohlo nedojít.

docela rychle se zapomnělo, že většina s. N. chtěla před válkou domů do říše a v samotném průběhu války se ukázali s.N. jako ti nejzuřivější pomahači nacistického režimu

Domnívám se, že pokud bychom sudetské němce nevyhnali, dopadlo by to jako při rozpadu Jugoslávie.

Domnívám se, že soužití s Němci po 2. světové válce v kontextu událostí nebylo možné, i když oblasti sudet se z odsunu po ekonomické stránce asi nevzpamatovaly dosud.

Došlo k vylidnění pohraničí, zániku starých vesnic, přeshraničního kontaktu a rozpadu rodinných či přátelských vztahů mezi Němci a Čechy.

ekonomické důsledky odsunu jsou v pohraničí patrné dodnes

Emoce byly silne, ale mnozi nezili v CS v dusledku nacistickeho hnuti

Hanba

Hlavní otázka není "zda", nýbrž "jak". Hůř jsme to asi udělat nemohli.

Hledani vinika na spatnych obetech/sudet.Nemcu.

Chápu ale... Muselo to být tehdy velké zadostiučinění.

Chápu silné protiněmecké emoce, ale s vaničkou bylo vylito i dítě. Došlo k nesmírným nespravedlnostem a krutostem. Nejaktivnější byli často ti, co zbaběle mlčeli nebo dokonce kolaborovali a pak se mstili na německých ženách, dětech a starcích.

Chápu, že po válce hodně lidí prahlo po pomstě. Nicméně stav pohraničí v roce 2017 ukazuje, že to byla velká chyba. Noví osídlenci byly ve velké míře zlatokopové, zoufalci, chudáci a mentálně slabší. Bude to trvat stovky let, než se stav vyrovná s nitrozemím.

Chápu, že tenkrát to bylo pro Čechy takové zadostiučinění ta celou válku, ale dnes už to vidíme nebo alespoň já to vidím trochu jinak.

chápu, že to byla emocionálně vyhrocená situace, ale ublížilo to mnoha nevinným rodinám... s tzv. divokým odsunem zásadně nesouhlasím, co se týče odsunu poté řízeného, nevím, je fakt težké někomu sebrat domov, který si zde vybudoval, na druhou stranu, myslím, že Němcům bylo daleko od Čechů v době po válce lépe a bezpečněji...

chovali se v pohraničí jak hovada,nic jinýho si nezasloužili

Chtěli Heim ins Reich, šli Heim ins Reich

Chtěli žít v Říši. Budiž jim přáno. Lidská selhání v souvislosti s tím byla podle mne srovnatelná s lidskými selháními např. v 90.letech 20.století...

Chtělo to vyfiltrovat ty, kteří nesympatizovali s AH. I ve městech (např. Praze) to měli Němci těžké. Ač spoustu z nich, veřejně, od počátku snahy Německa pod vedením AH o obsazení ČSR, hlásali nesouhlas a následně na to doplatili, napadá mě například DFC - fotbalový klub z Němců žijících v Praze.

Chybou nebylo je odsunout chybou bylo nezajistit aby se ten kraj dále neudržoval.

I když to bylo v řadě případů nespravedlivé, ve vlně tehdejší nespravedlnosti a útrap to byla jen kapka v moři, která vyřešila (i když ne úplně šťastně) otázku německé menšiny v ČSR

Ihned po valce ano, v pozdejsi dobe ne

Jak trpělo mnoho Čechů postupem vlády i okupantů, podobně "doplatili" pováleční Němci na příslušnost k okupantům. Dorovnání vztahů se sudetskými Němci-Benešovy dekrety - bych řešil "silnou čarou" v historii.

Jak ukázal i polský odsun ,nebylo soužití možné a koneckonců to bylo rozhodnutí západních Spojenců (Chamberlainova idea,jak pro ně příznačné), a koneckonců mohou být Němci rádi ,že se neuskutečnil Morgethau......

Jako nemuseli jsme je ale tak linčovat.

Jasně, opět tam byly křivdy, ale ty jsou vždy, nicméně to dle mého názoru vedlo ke stabilizaci situace po válce a předešlo se možná horším problémům v budoucnu.

Jde však tady spíše o to, jakým způsobem byli vyhnáni.

JE TO ŠKODA,ODSUN NEMĚL BÝT,NĚMCI V POHRANIČÍ BYLI STALETÍ DOBRÝMI HOSPODÁŘI

JE NUTNÉ ROZLIŠOVAT KDO BYL S HITLEREM A KDO BYL PRO ČECHY

Je pochopitelné že jsme byli plní hněvu a chtěli jim to nějak oplatit.

Je pro mne nepřijatelný princip kolektivní vina

Je to komplikované rozhodnutí, a nešlo jen o to vyhnat němce

Je to sporne,Nemci na tom uzemi dlouho zili,ale frustrace Cechu po valce byla velka

Je to velmi složitá otázka. Myslím si ale, že kdyby Němci odsunuti nebyly, za čas by se konflikt opět opakoval.

Jednak došlo k mnoha případům násilí na civilistech, ale i kdyby jich nebylo, princip kolektivní viny by neměl být uplatňován. A odchod velkěho počtu pracovitých lidí znamenal devastaci řady oblastí na desítky let, teprve v poslední době mizí její stopy na severu Moravy. severozápadě Čech.

Jednalo se o skupinový trest, nevinný to odnesl s vinným. Z praktického hlediska jsme přišli o velký počet lidí, kteří v naší zemi vytvářeli hodnoty, platili daně, starali se o své domovy a krajinu v které žili. Vítězům sluší velkorysost a ne házet do Labe těhotné Němky.

Jednoznačně dobře. Díky tomu jsou naše vztahy s němci lepší než kdy jindy.

Jen ty, kteří se hlásili k Hitlerovi. Mezi odsunutými bylo spousty těch kdo naopak proti Hitlerovi bojovali. Češi si při odsunu vylévaly vztek na nevinných.

Jistě bylo pro další roky soužití těchto dvou národů nemyslitelné. Bohužel jak to bývá většinou na to doplatili nevinní. Rozdělovaly se rodiny, trpěli lidé, kteří nic nespáchali a dokazovat svůj přímý odpor proti nacismu zřejmě nebylo jen tak. Dnes už zbývá se s touto událostí pouze vyrovnat, přiznat si chyby, neopakovat je. Toto je však nutné z české, ale i z německé strany, která bohužel dodnes hraje jen roli oběti.

Jsem přesvědčen, že německý a také židovský živel v naší společnosti dnes nesmírně chybí. Současně si neumím představit, že by těsně po prožitých válečných hrůzách byl český národ schopen zastávat pozice setrvání německého obyvatelstva na našem území. S čím nesouhlasím je rozhodně forma odsunu, kdy velmi často docházelo k neskutečným zvěrstvům, za které bychom se dnes měli hluboce stydět. A neomlouvá nás ani to, jak se k nám chovali za protektorátu němečtí okupanti.

Kazda akce vyvola reakci, ale kazdopadne nemeli byt odsunuti vsichni, ale jen zradci.

Každý může bydlet tam, kde chce /narodil se.

Kdo chtěl zradit ČR a odebrat ji území pro fanatika, nemá v ČR co dělat.

Kdo nemusel, mohl zůstat, alespoň v části okresu Trutnov je nikdo nevyháněl a nelikvidoval a k žádnému divokému odsunu nedocházelo, a že si to možná někteří Henleinovci zasloužili. Kdo byl slušný a nedělal bordel, mohl zůstat, ať byl dělník nebo inteligent. Já sám znám (nebo znal jsem do jejich smrti) 3 neodsunuté Němce, Reinhard Umlauf mě ještě jako důchodce učil němčinu, dále Zdenu von Vonke, přejmenovanou na Vonkovou a K Rzehakovou.

kdo seje vítr sklízí bouři

Kdo seje vítr, sklízí bouři.

Kdo si začal?

Kdyby nedošlo k odsunu, národnostní rozpory vyústí v občanskou válku později.

Když už, tak slušně

Kolektivní trest. Špatně. A současně uvolnění prostoru pro to nejhorší z českého národa.

Kolektivní vina je hnus, měly se vyšetřovat zločiny a viníci potrestat, ale vyhnání byl ohromný omyl...

Kolektivní vina je odporný koncept! Lidé nenesou vinu za chování jiných lidí, kteří mají stejnou barvu očí, případně vlasů, tak proč by měli nést zodpovědnost za chování lidí, kteří mluví stejným jazykem? Naprosto absurdní a odporné! Rovněž bytostně nenávidím argument o podmíněnosti dobou - už od doby Velké francouzské revoluce v 18. století (!) jsou nám v Evropě známa lidská práva a i na českém území má jich uznávání a ochrana tradici sahající do 19. století, takže v roce 1945 již dost dobře zavedenou!

kolektivní vina je vždycky problém, ale po válce to bylo pochopitelné.

Kolektivní vina není dobrá, ale drtivá většina Němců u nás podporovala říši. To je pak těžké hledat těch pár, kteří byli dobří. Spíš souhlasím s odsunem, nesouhlasím se stylem, kterým se to často provádělo

Kolektivní vina nepřináší řešení, byt formou doby je pochopitelné, že došlo k takovému exodu (zapříčiněno především nezvládnutým národnostním pojmem státu - nově hlavně národní státy, menšiny utlačime či vyhostime)

Kolektivní vina. I když pohnutky chápu. Dodnes jsou pohraniční města vykorenena.

Krok zabránil opakování minulých chyb. Němci tu byli hosty, nikoliv vlastníky této země.

Kruté, hnusné, ale účinné. Nemáme být na co pyšní, ale dnes bychom asi měli podobné problémy znovu.

Kurvy jedny. V roce 38 hajlovali a věšeli Čechy, tak si to zasloužili, i tu kulku do hlavy od nasranejch lidí. Půl rodiny mi zařvalo v koncentráku, střílel bych je taky, bejt tehdy u toho.

Lepší by bylo odsunout jen menší část Němců - ty, co se prokazatelně dopustili "nelidských" činů a aktivního podrývání státu. Neboli za hajlování bych nevyháněl - to dělali i leckteří ctnostní Češi, např. můj oblíbenec Karel Höger. Odsun, jak nakonec proběhl, se projevil negativně na celém sudetském území - přistěhovali se tam pak lidi bez vztahu k tomu území, a na těch krajích a obyvatelích je to dodnes vidět. Sudety jsou pořád tak nějak... vykořeněné.

Lidé , kteří dnes v bývalých Sudetech žijí, tito oblast v převážné většině nepřijali za svou a proto to tam vypadá taķ., jak to vypadá.

Logické vyústění politiky tehdejších vlád klíčových evropských států.

male ano tam pro jejich odstehovani mam, ale melo to vsechno probehnout absolutne jinak

Měl se posuzovat jednotlivec, nikoliv příslušnost k národu.

Mělo se postupovat individuálně a trestat skutečné zločince. Na druhé straně, ti Němci, kteří se dostali na západ se měli lépe, než by se měli zde.

Mělo se to dělat citlivěji...

Mělo se to ovšem provést slušně a organizovaně a rozhodně ne živelně, jak to ve skutečnosti proběhlo.

mělo se to posuzovat případ od případu, byli mezi nimi takoví, kteří byli vždy na naší straně, ale víc bylo těch, kteří se neštítili hitlerovských praktik a odsun si zasloužili

mělo to velké hospodářské důsledky - zpustlé pohraničí a stím související další problémy ("zlatokopové", stěhování lidí, kteří tam nemají kořeny....., chybějící odborníci (pracovníci) v některých oblastech

Mnohe to zjednodusilo a usnadnilo ve smyslu vyvoje CSR a CR, ale humanitarne a mezinarodne-pravne to urcite nebylo v poradku, bez ohledu na to, co vetsija Nemcu predtim delala Cechum a jakou ideologii podporovala.

Mnoho rodin bylo česko-německých a kromě malého počtu nijak nespolupracovali s nacisty během války.

Mnoho sudetských Němců bylo vyhnáno neprávem, mezi vyhnanými byli například i němečtí sociální demokraté a jiní, kteří s Hitlerovou politikou nesouhlasili. Navíc je odsun sudetských Němců pošpiněn zbytečnou brutalitou a někdy i vraždami a dalším násilím.

mnoho z nich na našem území žilo po staletí... nejsem pro princip oko za oko, zub za zub...

Mohli by působit problémy kdyby zůstali v sudetech.

Mohou byt radi, ze nebyli povrazdeni, zaslouzili by si to. Zachovali jsme se velmi humanne a meli by nam dodnes za to dekovat.

Možná to nebylo z morální stránky úplně správné, ale kdyby tu ti Němci zůstali tak to bude jen působit další problémy do budoucna. Představa že by v naší zemi dnes žili tři miliony Němců je docela strašidelná.

msta

my je nevyhnali, vyhnání vymysleli vítězné mocnosti, Němci byli vyhnáni i z jiných států např. Francie

Myslím si, že měli udělat proces s nejvyššími nazisty u nas, ty odsoudit a zbytek nechat..v pozdějsim období totality by nám to myslím hodně pomohlo

Myslím si, že odsun byl správný, ale velice nesprávně provedený (násilím)

Myslím si, že to bylo dobře myšlené správné rozhodnutí, ovšem situací bylo vyhroceno do absurdnosti. Mělo být více posuzováno, zda šlo o Němce, kteří tu žili po několik generací, nebo přistěhovaných Němců a dále, kdo z Němců se opravdu nějak provinil. Byla spousta Němců, kteří českým obyvatelům pomáhali, ale nakonec byli také odsunuti. Ovšem dnes se nám to mluví, v době poválečné hysterie se vše děje jinak.

Myslím že jejich setrvání by bylo něco přes co by se většina obyvatel nepřenesla. Bylo to lepší i pro ně.

Myslím že nelze pochopit co se v tu dobu lidem hodilo v hlavě ale byla tu předtím spoustu let válka a do značného míry i německý útisk, který lidé po válce potřebovali nějak ventilovat.

Myslím, že každý má prábo na spravedlivý soudní proces; a že má platit presumpce neviny - proto spíše s odsunem Sudetských Němců nesouhlasím. Ale řekl bych, že tuto věc osobně vnímám jako docela ,,promlčenou" - jako uzavřený problém minulosti...

na druhou stranu nemohli čekat nic jiného,díky nacistickým soukmenovcům

nadelali se hodne zla.

Nálada tehdejších obyvatel to vyžadovala. Pokud by Němce neodsunul stát, vzali by si to na starost lidé. Přesto se k tomu stavím záporně, neměli bychom lidem brát jejich domovy.

Národnostní nejednotnost se ukázala jako překážka v udržení pořádku. Odsun se ale zvrhl v pomstu, kdy Češi Němcům opláceli podobnými praktikami, jako za války.

Následky válek nejsou vybíravé a tak se stali oběťmi i nevinní lidé. Sudetští Němci by nedokázali žít po válce v naší zemi po boku s Čechy, ale i naopak.

Naše rodina má z části původ ze "Sudetských" němců a vím, že kdo opravdu jít nechtěl, tak nešel.

Naštvanost Čechů v té době chápu, ale je neakceptovatelné vraždění Němců. Odsun byl správný, ale mnohdy se nemusely používat drastické metody.

Ne každý sympatizoval s nacisty, možná to nemělo probíhat plošně, ale mělo se rozlišovat.

Ne tak, jak to bylo provedeno

Ne všichni se k Říši hlásili dobrovolně, natož nadšeně. Přitom předtím po staletí si s Čechy nepřekáželi, nemuseli ani pak. Ale to chápou jen nemnozí pamětníci, kteří u toho byli.

Ne, kolektivní vinu odneslo mnoho slušných lidí, kteří museli opustit své, po generace budované statky, domy, cokoliv. Je to zrůdnost částečně srovnatelná se zrůdností Hitlera nebo Stalina.

ne, tohle byla velká blbost, tohle neuznávám.

Neadekvátní termín "vyhnání". Myslím , že Němci vyhnali naše občany po Mnichově. Nějak se zapomíná, že odsun sudetských Němců bylo rozhodnutí vítězných mocností.

Nebyl by klid

Nebyli vyhnáni všichni. Ti, kteří nepřijali německé občanství, mohli v ČSR zůstat, takže nevidím žádný problém.

Nebylo to jen naše rozhodnutí, odsun proběhl i v polsku, maďarsku...

Nebylo to lidsky správné, nicméně v rámci tehdejších událostí pochopitelné. Opravdu se to velmi těžko posuzuje.

Nebylo to morální, avšak je to uchránilo (část z nich) od lynčování

Nebylo to provedeno humánně, nicméně Němci tady dělali bordel a dělali by ho dále.

Nebylo to sice zrovna právně v pořádku ze současného pohledu ale ušetřilo nam to asi hodně problémů s německou menšinou pozdeji

Nebylo to správné rozhodnutí. Jelikož by tu bylo více obyvatel a více byznysu. :) Prostě ti Němci sem patřili. Měli zde své domovy a vlastně jsme dělali stejnou špatnost jako ostatní. Na druhou stranu by se to nemělo řešit jen u ČSR. Dělali to všechny země. A co říkají, že ne, tak pouze lžou. Sudetští Němci a my bychom rozhodně dokázali být super ekonomický celek.

Nedali by pokoj, kdyby tady zůstali.

nedivím se tomu,co se dělo,kdyby šlo jen o válku, boje,ale koncentráky,holokaust,děly se hrozné věci a Němci to Hitlerovi dovolili

Nedokážu objektivně posoudit. Chápu tehdejší nálady ve společnosti, ale divoký odsun, kdy byli Němci týráni, příp. zabíjeni (zejména Revolučními gardami) mi není moc po chuti....

Nedokážu přesněji definovat, proč je pro mě odsun Němců spíše negativní událostí, ale člověk v jejich době by reagoval jinak, než my v 21. století.

nechala bych to na jejich rozhodnutí, ale museli by se přizpůsobit současným normám společnosti

Nejen, že se jednalo o obyvatele, kteří v této oblasti žili mnoho let, ještě se vysídlilo velké území na jehož ploše jsou problémy dodnes.

Nejhorší tragédie v našich dějinách z pohledu nás samotných, tj. co jsme mohli ovlivnit (nešlo ovlivnit napadení Německem v r. 38 a Ruskem v roce 68)

nejprve oni vyhnali české občany ze Sudet v r. 1938, takže jen "na oplátku"

Nejspíš zákonitá reakce na předchozí události, dav se (jak se pravidelně stává) mýlil, protože nepřemýšlel. Zaštiťovat se tvrzením, že když se kácí les, létají třísky, se mi z dnešního pohledu nezdá dostačujícím. Nicméně urychleně dodávám, že jsem v té době nežil a nemohu tudíž nikoho soudit.

Některé, jen některé - a kultivovaně!

někteří lidé byli slušní a normální občané, jiní ne a tak je po těch všech hrůzách, co tu nacisti napáchali těžké soudit - ze současného pohledu

Někteři němci za to nemohli, a my je zbytečně zabili nebo vyhnali.

Nelze přesně určit...byla zde očividná nenávist k německé populaci, ale častokrát to byli lidé, kteří na našem území žili po dlouhé generace...je to velice sporná otázka našich dějin a po tak dlouhé době je bohužel prakticky nevyřešitelná

Nelze tuto otázku vytrhnout z kontextu, ani jeden z kroků, které dělalo Německo před odsunem Němců a potom taky nebo správné, ale v současné době se to moc neřeší a takto se vytrhává z kontextu. Žijeme v blízkosti Německa staletí a někdy lépe a někdy hůře, ale je to reakce na reakci, nelze vybrat jen odsun. Hlavně položená otázka se slovem "správně" navádí k odpovědu, že ne.

nemám komentář

Němci by po válce dopadli daleko hůře, pokud by se vrátili. Lidé by jim nedokázali zapomenout po několik dlouhých let jejich zradu, kdy s nimi žili v jednom státě a přidali se k Hitlerovi. A taky by jim spočítali hrůzy koncentračních táborů. Rozhodnutí odsunout Němce přispělo k daleko většímu klidu po válce.

Němci byli odsunuti na základě rozhodnutí Postupimské konference, která měla zajistit, aby se neopakovaly excesy zfanatizovaných menšin před rokem 1938.

Němci nebyli odsunováni jako celek. Ti, kteří se nestavěli na stranu nacismu do odsunu nemuseli. Někteří šli dobrovolně v zájmu zachování rodin. Odsun byl dobrý i pro ně samotné, protože lidé po letech nacistické tyranie by se asi chtěli mstít.

Němci, kteří prokazatelně neškodili Čechům za války nebo jim pomáhali,mohli zůstat. Znám mnoho případů z okolí

Německý národ (i s přispěním jeho sudetských příslušníků) rozpoutal válku s cílem vyhubení nebo poroby mj. slovanských národů. Tuto válku prohrál, proto zaslouženě přišel o část svého území, ať již dříve patřícího k Německu, nebo území Němci osídleného v jiných státech. Takovým územím byly i Sudety.

Němečtí kolonisté tu žili od středověku stovky let a ze Sudet vytvořili vyspělou průmyslovou oblast, kterou se Češi po desítky let chlubí. Karlovarský porcelán, Liberecké textilky, Jablonecká bižuterie atd. Vyhnáním 3 milionů příslušníků pracovitého a vzdělaného národa došlo k rozvratu Sudet, mizení vesnic i měst. A jako náhrada za vyhnané Němce přišli kvalitativně přinejmenším diskutabilní národnosti Romské z vých. Slovenska. Sudety se z toho doteď nevzpamatovaly.

neměli se odsunout někteříněmci se smíšených manželství a ti kteří nebyly členy NSDAP

neměli tu co dělat je to naše Země

nemělo se to dělat šmahem ale výběrem,

Nemělo to být divoké, mělo se rozlišovat.

nemělo to proběhnout tak krvavě,sami naši lidé byli zděšeni aa znechuceni způsobem odsunu,ale byl v tom záměr pro budoucnost-pro snahu vyvolat nevvraživost mezi národy sousedních států,vždyť se s tím i dnes pracuje,a ne v náš prospěch

Nemyslím si, že by princip kolektivní viny byl správný. Po válce byla jakákoliv nacistická tendence, jak v ČSR, tak v NDR i SRN silně potlačena. Ze sudetských Němců by stali řádní občané, tak jako z Němců v Německu.

Nemyslím to revanšisticky.

Nemyslím, že poválečné soužití Čechů a Němců bylo možné. Docházelo by ke mstě (dělo se to, ale omezeně). Někdo, kdo se vrátil z KT by asi těžko zvládl žít vedle člena národa, který ho tam poslal.

Není Němec jako Němec a to platilo v tomto případě určitě vícenásobně.

Nepovedlo se to. Bývalé Sudety dodnes nejsou normální území. Nicméně chápu, že to vypadalo jako prima nápad.

nerozumím tomu, proč vykopli rodiny, které tu žily v několika pokoleních - a např. na šluknovsku to byli zemědělci s usedlostmi - jak jsou pro stát nebezpeční? Navíc za to nemůžou, nechala bych na nich, jestli chtějí být občany Československa, nebo ne - a v tom případě ať ho opustí.

Neslyšela jsem o tom, nevím, o co jde.

Nic z toho, co se odehrálo za války, nedávalo nikomu právu chovat jako zvířata, zabíjet a ubližovat jiným lidem. Divoký odsun je jedna z částí dějin, za které je třeba se stydět.

Nikdo se nemůže divit jaká byla nálada po válce, ale vyhnat rodiny z domů kde žili po celé generace.

O odsunu sudetských Němců jsme nerozhodli my. ale spojenci

Obecné rozhodnutí bylo určitě správné. Problémem je, že tehdejší úřady se snažily minimalizovat množství zůstávajících a nikdo moc nezjišťoval, co jsou opravdu zač. Např. můj praděda, který jako sudetský Němec byl vyhnán, přestože před válkou v osobním dopise vysokým státním činitelům odsuzoval chování SdP a během 2. světové války v Jugoslávii vedl celou jednotku tak, aby pomáhali partyzánům a stříleli Ustašovce.

Obrovská chyba, přetrhání staletých vazeb, cesta k nástupu komunistické totality.

Obycajni ludia vojnu nerobia, politicke rozhodnutia sa robia za stolom - vydok je vzdy ten, ze to odnesu ti, ktori ani netusia o co ide...

Odešli lidé, kteří měli k zemi vztah, žili tam hodně generací. Ti, co přišli na jejich místo tam šli jenom krást, kdo se tam usadil, ten neměl k místu žádný vztah, podle toho to dopadlo jak to dopadlo. Spolu s vládou všeho lidu. Ale naprosto chápu - Němci si začali. A také kdoví jak se v tom pohraničí za války chovali k Čechům.

Odsnutí provázela mimořádná míra násilí, nespravedlností, Sudety tím přisly i značné množství know-how, bylo odsunuto a vyhnáno nemalé množství továrníků, řemeslníků, apod. které se nepodařilo nahradit

Odsouvají se události, případně věci - nikoliv lidé. Tuším, že Petr Pithart celou věc kdysi komentoval ve smyslu „Desatero buď platí, nebo neplatí.“ to bych snad i pokládal za postačující.

Odsun - ano, ale ne tak násilnou formou

odsun (vyhnání) se zvrhl v lynč, násilnosti, znásilňování a vraždění - a to na velkém procentu nevinných lidí

Odsun 3 milionů obyvatel není řešení. Byla to chyba, byť v tehdejší atmosféře jakkoliv pochopitelná. Marast a podivně tísnivá atmosféra Sudet, která se tam drží dodnes, to nejlépe dosvědčuje.

Odsun ano, ale forma a provedení nebylo šťastné.

Odsun byl logickým a velmocemi prosazovaným řešením národnostní otázky, měl být však proveden jinak, divoký odsun byla katastrofa a organizpvaný odsun uškodil Němcům, měli existovat finanční náhrady a pouze u prokázaných nacistů neměli být vypláceny... něco jako nucený prodej, tak aby Německé odsunuté obyvatelstvo, mělo alespoň nějaké finance, na nový start,

Odsun byl na místě, protože oni podlehli názorům Hitlera a tím významnou měrou přispěli k rozbití Československa. Ten kdo mluví o vyhnání nezná vůbec dějiny. Měl by se také informovat opravdovém vyhnání Čechů, jsou o tom doklady jak to bylo v1938 po Mnichovském diktátu.

Odsun byl v pořádku, nezákonné vraždění německých civilistů a příslušníků Wehrmachtu nikoliv. Popravy příslušníků SS bez soudu jsou také v pořádku.

Odsun měl být ale na druhou stranu jemnější.

Odsun měl být méně brutální

Odsun Němců nebyl výmysl Čechů, ale rozhodnutí vítězných mocností a i s odstupem doby ho hodnotím vcelku správně. Za to jak se chovali Němci při zabírání pohraničí a vyhánění Čechů z tohoto území se nelze nyní divit a je za to odsuzovat. Zlo které německý živel vyvolal si současníci neodvedou ani představit.

Odsun neměl být tak plošný. Odsunuti měli být pouze skutečně aktivní nacisté. Ostatní zde měli zůstat. Odsunem Němců velmi utrpělo hospodářství a průmysl a tím i rozvoj země.

Odsun neměl být plošný. Lidé, kteří nepodporovali nacismus odsunuti být nemuseli.

Odsun proběhl naprostže chaoticky. Jsem čtvrtinový němec ze sudet. Částpříbuzných byla odsunuta, babička zde zůstala.

Odsun přeci nebyl z hlavy československých politiků...

Odsun se týkal těch Němců, kteří dělali vše pro to (i vraždili), aby byli součástí Říše. Rozhodnutím spojenců je sen plnilo jejich přání

Odsun sice nebyl spravedlivé, ale za to jediné realistické řešení. Jeho provedení by ale zasloužilo pár facek :/

Odsunutí těch, kteří přišli kvůli válce a sympatizantů Hitlera chápu. Někdy si říkám, jestli museli odejít všichni. Na druhou stranu, když by zůstali, jen by narůstalo napětí. Nedokážu si představit, jak by se řešily trestné činy proti Němcům.

Ochuzení a zásah do země, který je dodnes patrný.

Oko za oko zub za zub - ale jinak se to hodnotí z odstupu a jinak kdybych žila v té době.....

oni udělali totéž

oni vyhnaly nás

Opět to odnesla spousta nevinných lidí. Defacto byli nevinní všichni.

Opět: už na konferenci na jaltě se Spojenci (tedy západní mocnosti i SSSR) vyjádřily pro odsun, byla pro to politická vůle i lidí tady, kterí si prožili peklo a našli si viníky. Způsob jakým k odsunu došlo nicméně považuji za zrůdný a argument ve stylu oni se k nám chovali zle za války podle mě neobstojí protože i tady se chovali nejhůře právě ti, které hnala spíše hamižnost po majetku němců a krutost. Značná část němců nebyli nacisté, pomáhali v odboji a nakonec se jim dostalo této zlé nespravedlivé odplaty. myslím, že je to zůá věc v naší národní historii, ale byla pro to vůle zhora či zdlola, sotva se tomu dalo bránit a bohužel to usnadnilo nástup komunistů...

oplácet zlo zlem se nevyplácí

Organizovaný odsun byl asi správně rozhodnutí, z dlouhodobého hlediska se nenávist Čechů obrátila ke všem Němcům, i k těm, co s tím neměli nic spolecneho. Nutno ale podotknout, že krom tech organizovaných proběhla řada spontannich, těžce za hranou etiky.

Otázka velice bolestná, tragická a citlivá. Z dnešního pohledu msta a ukrutnost. Neměli bychom však zapomínat, že většina občanů ČSR před válkou volila SdP, poté přijali říšské občanství, stali se obyvateli vyšší kategorie (např. vyšší příděly). České vysoké školy byly zavřeny, existovala možnost úplné národní katastrofy, nezapomeňme na Lidice. Těžko si lze představit bezproblémové poválečné soužití. Divoký odsun si samozřejmě zaslouží pouze odsouzení.

Ouč, směsice pocitů. Lidi si tím prokázali to svoje "češství "a oprostili se od Německé menšiny, však vezmeme-li v potaz, že spousta Němců tvořila důležitou součást nasich industriálních podniků, tak to zase tak chytré nebylo. Ještě pak třeba zmínit pokusy o vyhnání Maďarů ze Slovenska, avšak bylo ČSR z vyšších sfér sděleno, že by se proti tomu mohlo nějak zakročit. Už takhle stačilo, že z území Česka zmizela 1/3 obyvatel

Plošný odsun je uplatněním principu kolektivní viny. Navíc vedl k vylidnění velkých oblastí hlavně v pohraničí. Na druhou stranu byl pochopitelnou reakcí na chování mnoha Němců v období těsně před válkou.

Po 6 letech drastické krutovlády, těžko vyčítat z pohledu dnešního multikulti. Rozbili společný stát, takže nesli důsledky.

Po hrůzách války se to dá pochopit. Ale rozumné to asi moc nebylo. Co ale dělat s Benešem na Hradě a komunisty kam se člověk podíval?

Po přečtení knížky od Přemyslu Pitrovi Sám proti zlu, jsem musela změnit názor na vyhnání sudetských Němců. Neuznávám kolektivní vinu. A někteří Češi se po válce chovali hůř než Němci za války. Můj dědeček, když se dozvěděl, že končí 2. světová válka, šel ještě s jinými lidmi odzbrojovat Němce. Bohužel byl udán Čechem a 9. května 1945 zastřelen Němci. Zbyla po něm babička s 6 dětmi. Mému otci bylo 17 let a nejmladšímu strýcovi půl roku.

po tom co napáchali za války se vůbec nedivím. Můj názor je , že to bylo v tehdejší době docela mírné jednání vůči nim

Po válce byla samozřejmě velká nenávist vůči Němcům jako takovým. Ale s odstupem času musíme vnímat, že né všichni byli nacisté.

Po válce byli lidé nadšení vším i komunizmem

Po válce už soužití s německou menšinou nebylo dost dobře možné. Kdo z odsunutých Němců přežil, ten se měl ve výsledku v Německu lépe než my pod Stalinem.

Podle mě to bylo zcela neoprávněné a mnoho Čechů si na odsunu vybilo svou zlost.

Pohraničí bylo po staletí dvojjazyčné a nucený odsun Němců byl spíš pomstou.

Pocházím z Děčínska. Tudíž z pohraničí. Můj děda s rodinou žil před 2. sv. válkou v Markvarticích u Děčína. A aby přežili, museli jen s tím, co dostali do vlaku v podstatě prchat. Praděda byl zaměstnancem na dráze a sehnal místo ve vagónu. Něco prodali a něco si vzali sebou, aby to zpeněžili, až bude nejhůř. Takže, aby přežili, museli utéct do Borohrádku k rodině. Teta mi vyprávěla, že to bylo opravdu ošklivé. Jak se tu k nim Němci chovali. Takže osobně se odsunu sudetských Němců vůbec nedivím. Cítila bych to stejně.

pochopitelné rozhodnutí, ale velká chyba, rozklad institucí a práva, dodnes nedořešené trauma, které otravuje politiku (viz 2. prezidentské volby ještě v 2013!!)

Pokud by tu zůstali, vyvolávalo by to neustálé problémy. Ani pro ně tu už po válce nebylo bezpečné prostředí.

Pokud bychom to neudělali, byla by tu další genocida...

Pokud už měl proběhnout odsun sudetských Němců, pak měl proběhnout stejně spořádaně a bez excesů, jako předchozí odsun českých obyvatel Sudet. Podotýkám, že divoký odsun se všemi zvěrstvy prováděli titíž zkurvysyni, kteří o 3 doky později mašírovali v oddílech Lidových milicí při komunistickém puči.

pominu formu (z vyprávění kolegyně), opuštěné, devastované domy, vesnice

Pomsta. Na vyhnání části usedlíků není nic dobrého a zaselo se tím semeno sváru a politické téma.

Použití národnostního hlediska bylovelmi nešťastné. Úplně stačilo odsunout (popř. vyhnat, zabavit majetek..., vizte znění BD) válečné zločince, kolaboranty a zrádce.

Praktikovat kolektivní vinu je strašní blbost, pořád to byli obyvatelé našeho státu sakra! Behem odsunu jsme se chovali jako němci behem váky. Vyhnali jsme také ekonomickou sílu a od té doby je pohraničí v troskách.

Princip kolektivní viny je stěží přijatelný, navíc je to něco, s čím přišel Beneš, tudíž a priori špatné.

Princip kolektivní viny je vždy špatný. Těžko ale nahlížet na rok 1945 dnešníma očima.

Princip kolektivní viny je zločinný

Pro národnostně homogenní společnost to bylo nutné, ale provedení naprosto hanebné.

Pro zachování Československa to bylo jedno z poměrně racionálních východisek. Nicméně události s tím spojené. Zejména pak násilné skutky, jsou za všech okolností nepřípustné.

problém nebyl ve vyhoštění, ale ve způsobu provádění

Problém se sudetskými Němci byl založen již v roce 1918. V celých oblastech žilo 75 až 90 % německy mluvících obyvatel (V Praze jen jedna třetina). Vyhnání byla prasárna, utrpělo tím celé pohraničí, ale zase to do budoucna vyřešilo mnoho problémů. Koneckonců Němci si začali (když nepočítám ten podzim 1918)

Proč se nenaložilo stejně se Slováky, kteří ČSR provedli to samé, co Němci? Co jsme získali? Problémové pohraničí, plné nepřizpůsobivých živlů z celé východní Evropy. Zničená země s bohatou historií.

Prostě tu válku prohráli, no...

Před válkou se demokraticky rozhodli, že chtějí být součástí Německa, tak se stalo.

Při odsunu samozřejmě došlo ke mnoha nespravedlnostem, nicméně pro poválečné uspořádání státu to byl nezbytný krok. Dnes je tato otázka naprosto nezpochybnitelná, každé poválečné uspořádání zkrátka řídí vítězná strana a s odstupem času tyto události nelze napadat.

Při tehdejší situaci a společenském klimatu nebylo pravděpodobně jiné řešení, byť celý odsun považuji za nespravedlivý.

připravili jsme se o bohaté a dělné obyvatelstvo a jejich majetek jsme dali k prošustrování nýmandům (čet výjimkám)

Přišli jsme o 3 miliony pracujících, ne každy byl nacista, ani po Bílé hoře, ani po 1 světové válce se nevyháněly celé národy

Rozhodly o tom mocnosti, takže o tom diskuse žádná. Jistě je škoda, že jsme přišli o velmi vzdělané a pracovité obyvatelstvo a v Sudetech ho nahradili tím nejneschopnějším, nejlínějším a nejméně kvalifikovaným obyvatelstvem - Romy. Rozhodně lituji excesů při odsunu, kterých se frustrovaní čecháčci na Němcích dopustili, ale rozhodnutí to bylo správné.

Rozhodně mohl odsun proběhnout kultivovaněji, ale v podstatě se není asi čemu divit. Ve stínu války.

Rozhodně ne formou divokého odsunu.

Rozhodně ne. Žádná osoba nemůže být persekvována na základě rasy, vyznání, pohlaví či příslušnosti k národu. Soudit měli kolaboranty a prokázat jejich vinu.

Rozhodně odsunout, s termínem vyhnání nesouhlasím.

Rozhodně se tím vyřešily nepokoje, které v té době byly v Sudetách. Problém ale je, že v té době německé obyvatelstvo bylo tím, kdo udržoval sudety v nějakém tom dobrém stavu (hospodářsky, technicky atd.) po jejich odchodu došlo k mírnému úpadku průmyslu, který postupně eskaloval.

Rozhodně to správné nebylo. Spousta lidí oponuje tím, že Němci do Čech nepatří, ale už si, zřejmě svou neznalostí, neuvědomují, že ti lidé tam žili už za Rakouska-Uherska, kdy žádné samostatné Československo neexistovalo. A spousta z nich tam žilo mnohem dříve, než kdejaký Čech v Čechách. Ani chování a okolností, za jakých byli vyhnáni, nebylo vůbec hezké. Toto téma mě vždy rozčílí a rozhodně nesouhlasím s tím, že to bylo správné. Sudetští Němci byli součástí dlouhou dobu a mělo to žák zůstat.

Rozhodnuti ano, zpusob vyhnani rozhodne ne

Rozhodnutí chápu, s provedením se nedá souhlasit.

Rozhodnutí spíše ano, ale nemělo být tak plošné, jak bylo. Byli postiženi i lidé, kteří si to nezasloužili. Navíc k provedení za tehdejší situace nemohlo dojít bez problémů.

rozvrátili a zradili ČSR tak pak táhli tam kam chtěli jít ( do Říše )

Řešit nefunkčnost ČSR příklonem k Hitlerovi nebylo ze strany sudetských Němců rozhodně šťastné. Ale reagovat pak na oba problémy vyhnáním 3 milionu lidí, to byla ještě větší katastrofa. Země přišla o schopné lidi, kteří pak ze zemědělského Bavorska vybudovali nejbohatší zemi Německa. Sudety se z této rány dosud nevzpamatovali, ČSR celkově má stále méně obyvatel než měla v roce 1940. Vyhnání Němců je podle mého názoru největší pohromou, jakou země za poslední staletí zažila.

S cílem určitě souhlasím, provedení samotné mělo mnoho chyb, řada němců zemřela i když si to drtivá většina z nich nezasloužila...

s odsunem spíše souhlasím, ale rozhodně nesouhlasím s termínem vyhnání, protože je příliš zavádějící, zvláště pro tak těžké a citlivé téma, protože naopak by se také dalo říci, že v roce 1938 byli češi vyhnání do vnitrozemí a praktiky na obou stranách při tomto odsunu byly velice podobné a přitom se o tom na české ani německé straně raději nehovoří

S otázkou odsunu sudetských Němců není ČR dosud pořádně vyspořádána.

S politováním nad jistými případy křivd, byl odsun obecně logickým samozřejmým a správným důsledkem jednání německé menšiny bezprostředně před a během války.

S vaničkou se vylila spousta dětí. A ty vylidněné kraje se dodnes nevzpamatovaly...

S výjimkou excesů (masakrů a zlodějen majetku) se jim splnilo to, po čem tak volali: Heim ins Reich.

Samo rozhodnutí bylo jistě správné, ostatně vycházelo z výsledků Jalty a Postupimi. Samotné PROVEDENÍ odsunu bylo zvěrstvo.

Samotná idea odsunu jen na základě národnosti byla hrubým bezprávím. A kromě toho odsun byla proveden s mnohočetnými průvodními vraždami.

Samotný odchod Němců bych nevnímala negativně, kdyby nebylo násilné a lidsky odporné.

Samozřejmě se při něm děli zločiny, avšak dík němu máme s Němci nejlepší vztahy v historii. Je nutné si uvědomit, že konec války je v českých zemích velmi krvavý i na poměry zbytku Evropy. Velká část masakrů se odehrává v posledních dnech války. Tedy odsun byl určitým zúčtováním. Navíc z morálního hlediska většina sudetských Němců volila v obecních volbách 1938 nacismus, ne nějakou autonomii, ale přihlášení se k nacistickému světonázoru obsahujícímu Norimberské zákony. Tedy nechť je toto poučením, že volby mají velký význam a toho koho zvolíte ovlivní nejen vás, ale všechny ostatní.

Samozřejmě ublížili jako každý. Ale o co jsme lepší když vyženeme i ty co za to nemohou.

Shodly se na tom vítězné mocnosti v Postupimi. Myslím, že není třeba nic jiného rozebírat.

situace v sudetech je komplikovana a byla oboustrane nemistna... cesi zili s nemci v pohranici po generace, a to co se stalo ve valecnych letech na obou stranach je desive

Soudit měli být nacisté, či aktivní členové NSDAP. Kolektivní vinna je špatná a nespravedlivá. Spolu s odsunem sudetských Němců ztratila naše země velké know-how v průmyslu. Dodnes jsou patrné rozdíly ve společnosti mezi územím odsunutým a neodsunutým. Velkou tragédii dovršil komunistický režim. Samozřejmě v době odsunu, bylo právě toto řešení chtěné.

Spíše ne starousedlíky, určitě ty co za války podporovali nacisty.

sporná otázka, Němci byli během středověku do Čech pozváni kvůli osídlení pohraničí... Jak by odpověděli na tuto otázku Němci, kdyby se role vyměnili? Bylo správné vyhnat Čechy z jejich domoviny?

Spousta Němců se po nástupu Hitlera začala chovat těžce nacionalisticky a dávala to Čechům hodně najevo. Odsun z naší strany neproběhl úplně v rukavičkách ale po všech válečných útrapách zkrátka musel přijít prostor pro "oko za oko".

Spoustu z nich se aklimatizovalo, žili tady staletí, měli tady svoje rodiny, kořeny..a spoustu z nich vycházelo s českými občany v pořádku, až do konce války..a to ani nemuseli být kolaboranti

Správné opatření, byť to zapříčinilo určité problémy

Stačí navštívit sudety dnes a je jasné, že to bylo chybné rozhodnutí.

Stačí se podívat, jaké důsledky má toto rozhodnutí v českém pohraničí.

stará pravda říká "oko za oko + když se kácí les..." Odsun byl naprosto správným a logickým dokončením porážky Německa (navíc drtivá většina Němců podporovala připojení částí ČSR k Říši)

stejně jako u jiných událostí, stalo se hodně nespravedlivého a krutého, ale z pohledu tehdejší doby to bylo naprosto pochopitelné

Stejně, jako mezi všemi národy, určitě i mezi nimi byli slušní lidé. Odsunuti měli být jen ti, kteří skutečně ublížili, zradili...

Stejný postup použili Němci při zabrání Sudet. To nebyla odplata, ale přirozená reakce tehdejší doby.

Sudetští Neěmci vybudovali v pohraničí města, továrny, rozhledny atd. Po jejich vyhnání se do Dudet nastěhovali cikáni, různí dobrodtuhové atd, kteří je jen zničili. Bez Němců nedosáhne aktuální ČR nikdy ekonomického významu První republiky. Soužití s Němci nebylo vždy ideální, ale nějak se s nimi dalo vždy vyjít

Sudetští Němci propadli Hitler mánii. Zachovali se k nám hnusně, ale celé obd. PR byli čeští Němci si myslím přehlíženi a upozaďovány. Ztratily jsme významnou ekonomickou sílu

Sudetští Němci se podíleli na teroristických útocích v době první republiky. Jejich vlastenecké organizace byly teroristé. Němci na území Československa měli oproti jiným zemím Evropy a jiným národnostním menšinám nebývalou míru autonomie. V podstatě maximum tehdy možného. Dalším demokratickým vývojem by dosáhli daleko více než připojením k III. Říši. Po Mnichovu 1938 vyhnali české obyvatele s větší brutalitou než se týkalo jejich odsunu. Po 2. světové válce bylo mezi Němci a zbytkem obyvatel Československa tolik krve a nenávisti, že jedině odsun mohl zabránit krvavé občanské válce. Odsun sudetských Němců zachránil mnoho jejich životů. A navíc, k názoru, že s Němci se nedá žít, dospělo 10 států (včetně Československa). Němci chystali Čechům odsun na Sibiř. Nepovedl se jim jen, protože prohráli válku. Kdyby vyhráli, Češi by v ČR už nežili. Proto byl odsun Němců a jejich vyhnání správné, sklidili jen, co zaseli.

Sudetští Němci se ve své většině před válkou a za ní stali nepřáteli. To - bohužel- je skutečnost. Byla to pátá kolona v zádech i do budoucna po válce. Viz.poznámka k Mnichovské dohodě a odporu proti ní. Nedovedu si představit, jak by se prvorepubliková armáda bránila, když by měla ve svých řadách vyzbrojené Němce. Jak by asi přezkušovala při mobilizaci loajalitu každého z nich ?! Vyhnání samozřejmě postihlo i nevinné lidi a bylo provedeno často zvířecím způsobem. To je chyba a ostuda.

Sudety byly německo-české již před válkou. Násilné vysídlování je zlo v jakékoliv době. Otázkou ovšem zůstává, jak by se po válce vypořádali obyvatelé Sudet sami mezi sebou?

Sudety jsou doted zaostale a vybydlene kvuli tomu. Navic ne vsichni Nemci byli vinni

Sudety nepatří k Reichu?

Svým způsobem to mohla být ochrana před hysterickou reakcí poválečné české společnosti, na druhou stranu i tak se páchaly hrůzy. O důvodech odsunu ale vlastně nic nevím.

Špatné bylo odsunut i spoustu těch poctivých a slušných a největší kolaboranty si tu ponechat. Prostě další nespravedlnost a krádež. Jak české.

tady by se jim dobře nevedlo, ochránilo to mnohé před smrtí, doba byla velmi zjitřená

Tak jak to bylo provedeno, to nebylo správné.

Tak výrazná německá menšina by po válce zřejmě způsobila politické problémy. Odsun však proběhl leckde brutálním způsobem (největší negativum), navíc přetrhal vazby obyvatel k území, které pak zpustlo, resp. bylo někdy problematicky dosídleno.

Také těžko odpovědět, určitě nebylo správné odsunout všechny. Ale na druhou stranku těžko dohledat a posoudit, kdo se cítil Čechoslovákem a kdo Němcem a chtěl žít na našem území.

Tato otázka v dříve čistě německém městě je ještě 70 let od války velmi bolestná.

Těch kteří prokazatelně sympatizovali a podporovali Hitlera a fašismus

Temná stránka lidí, ovšem nutná a pochopitelná.

Tento problém byl vyřešen jedou provždy. Jen nemělo být provedeno s takouvou krutostí.

Termín "vyhnat (vyhnání)" je naprosto scestný. Rozhodnutím spojenců byli odsunuti tam, kam si před válkou tak vehementně přáli - domů do Říše !!!!!!!!!

těžko posuzovat dobu minulou z dneška. Pravda je, že Němci nikdy republiku nepřijali. Ovšem pravda je, že jsme se moc nesnažili si je naklonit. Po válce se přesunovaly miliony, tedy žádná výjimka. Dnes je ovšem patrné, že jak Němci, tak Židé, koneckonců i Slováci tu chybí. Příliš se soustředujeme na sebe, svůj rybník, svoje bolístky - jsme pupkem světa.-)

Těžko říct. Jistě mezi nimi bylo velké množství kolaborantů s nacistickým režimem, ale také mnoho nevinných lidí. Jenže kdo to měl posoudit? Navíc se vše odehrálo poměrně rychle.

Těžko soudit dnešní optikou

Ti obyvatelé za to nemohli. Neměli je odsouvat ale podrobit češtině, oni by možná nakonec odešli sami.

Ti, kdo něco provedli, měli být potrestáni. Masový odsun byl nesmyslný, poškodil všechny.

Tím, že jsme je odsunu, jsme si k nim na čas vytvořili jistý odstup a odpor. Nemůžeme je všechny soudit podle toho jakým mluví jazykem, kodr, když mají svou kulturu a dějiny. je zde prolínání kultury z mého pohledu značně důležité. Utvrzuje to dobré vztahy, zlepšuje jazykové znalosti a odbourává předsudky.

Tito obyčejní lidé za nic nemohli, žili po generace na "našem území", měli tu zázemí, naše vláda je připravila o domov.

To jako bychom do Ruska vyhostili voliče komoušů v r. 48. Krve na rukou mají všichni stejně

to je otázka, byl to samozřejmě jejich domov stejně jako Čechů, na druhou stranu velké procento sudetských Němců způsobovalo zásadní problémy, které měly vliv na stabilitu a vnitřní i vnější bezpečnost země, takže nedokážu rozhodnout, druhá věc je samozřejmě způsob, jakým byl tento "odsun" proveden, ten je naprosto špatný a nepřijatelný

To se opravdu jen velmi těžko rozhoduje. Lze pochopit tehdejší obavy těch, kteří se na odsunu podíleli - prevence, až bych řekl "karanténa". Asi to nebylo vůči některým fér, ale věřím, že rozhodování o tom, zda vyhnat či nevyhnat, nebylo snadné.

Tohle je hodně těžké. Asi by byla hloupost nechat je v Česku. Jen z násilností v rámci odsunu vyplývá, že by jejich přítomnost zde stejně vyvolávala spoustu problémů.

tohle je těžké, asi to mohlo být citlivější

Tuto otázku jsme vůbec nerozhodovali...

ty co byli obyčejný lidé měli zůstat

Ty co neporušily Československé zákony tak bych je tam nechal

udělali totéž

Uplatňování kolektivní viny je špatně. Měli se vyhnat jen ty co byli agitátory SdP a NSDAP. Dále se mohl dát Němcům možnost volného odchodu. Každopádně odsunem se vyřešily česko-německé vztahy.

Určitě bylo správné vyhnat "pátou kolonu". Ovšem ne každý Němec byl automaticky hrozbou, v některých případech to mohlo být unáhlené.

Určité neshody byly mezi společně žijícími Čechy a Němci v období před 2. sv. válkou, ale lidé byli na dvounárodnostní soužití století zvyklí. Došlo ke křivdám při odsunu Čechů ze Sudet, ale takové násilí, které bylo následně uděláno při odsunu Němců, to nebylo. Odsunem došlo k totální hospodářské krizi v příhraničních oblastech a stále se s tímto problémem potýkáme.

Uričitě by bylo těžké vysvětlit obyvatelům, ze neni dobre se takto pomstit, v tomto smeru to beru jako pozitivni, ze mnohym bylo ucineno za dost. Na druhou stranu nas to stalo dost zkusenych a chytrych lidi.

Uvedu jedno vyprávění ženy, která ležela na odd., kde jsem pracovala a vyprávěla ještě na začátku 80. let o tom, jak se vracela po osvobození Terezína domů a šla pěšky přes Václavské náměstí, kde viděla jak Češi věší Němku za nohy na pouliční lampu. A doslovně řekla: "Ani za dva roky v Terezíně jsem neviděla takové hrůzy, co tady pak dělali Češi na Němcích. Princip kolektivní viny a msta nejsou nikdy dobré!!!

už jsou naše navždy

Už se to nedá vrátit zpátky.Bylo to emočně vypjaté období,každý člověk jiný příběh. Stejně spousty,co mělo být odsunuto nebylo a naopak.Na jedné straně krvácející rána spousty Čechů.kteří přišli o své blízké,na druhé straně lidé,kteří dlouhá léta žili v drsných horských podmínkách,něco tam vybudovaly(drobné německé továrničky v Sudetech byly velice úspěšné),měli tam své kořeny,byli srostlí s tou drsnou svéráznou krajinou.Prostě ta válka neměla být,jiné řešení je špatné.

V dané době by soužití stejně nebylo možné - křivdy byly na obou stranách

V dané situaci ano.

V důsledku předchozích vztahů v Sudetech v době od konce 1. světové války, to bylo správné rozhodnutí. Podobnost vidíme na Kypru od roku 1974, nemožnost smíru a dohody Řekové x Turci. Bývalá Jugoslávie, Chorvati x Srbové x Makedonci x Bosnané.

V klimatu, ktere vladlo v te dobe je pochopitelne, proc se to stalo. Ovsem je strasne jakym zpusobem a s jakou krutosti se veci staly. Celkove se odsun nemel podle meho nazoru stat, ale v te dobe to bylo podle me ocekavatelne. Strasne je ale jak tocele probíhalo. Lide ,kteri se chteli zbavit nacismu a nasili a delali zverstva, vuci kterym se vymezovali, ponizovani, ublizovani i zabijeni behem odsunu je podle me hruzne a casto se na nej zapomina.

v kontextu doby a toho, co dělali Němci Čechům a Židům, to bylo naprosto pochopitelné rozhodnutí

V krátkodobé perspektivě šlo pravděpodobně o jediné možné řešení, dlouhodobě ovšem toto rozhodnutí přispělo k devastaci českého pohraničí. Taktéž mnohé zločiny v průběhu odsunu nelze omluvit, a to ani stejným nebo horším chováním sudetských Němců před a v průběhu války.

V podstatě jsme splnili jejich předválečné volební heslo " Heim in Reich"

V poválečných emocích, kdy lidé cítili křivdu. Příslušníci německého národa jim třeba zabili blízké osoby. Jejich setrvání by vedlo k dalším nepokojům. Pro obě strany bylo lepší odsunutí.

V praxi byla vyhnána i většina těch, kteří nepáchali nic špatného (na určité hlasování ve volbách, přihlášení se k určité národnosti, vyjadřování názorů v referendech má každý právo, nezabránění nezákonnostem a nemorálnímu jednání menšiny má na svědomí i většina Čechoslováků po roce 1948).

V roce 1945 v dané situaci nešlo ponechat německou menšinu u nás v takovém množství. Z dnešního pohledu to bylo nespravedlivé vůči většině sudetských Němců (uplatnění principu kolektivní viny místo diferenciace). Správná odpověď vlastně neexistuje.

V té době a podmínkách to jinak nešlo.

V té době asi jiné možnosti neexistovaly. Není možné to srovnávat s dneškem. Pokud si představím, že bych byl v té době dospělý a prožil válku se vším, co museli prožít moji rodiče, určitě bych s tím souhlasím. Zcela určitě bych nesouhlasil s tzv. divokým odsunem.

V té době si nedovedu představit, že by neproběhlo a je nutné tento akt hodnotit v historické souvislosti.

V te dobe to bylo emotivni a Cechy podporovane rozhodnuti. Nikdo by tomu asi nedokazal zabranit. Bohuzel to zpusobilo likvidaci prumyslu v pohranici.

V té době v rámci okolností to bylo jediné správné řešení, z dnešního pohledu už se na to díváme z objektivnějších hledisek, která ukazují řadu negativních důsldeků. Ale poválečná situace nejen v ČSR nedávala příliš mnoho na výběr v této otázce.

v té době zlosti po válce asi nebylo jiné řešení..

V té chvíli to bylo třeba, byť to určitě nemuselo být tak násilnou formou

V tehdejší vypjaté době to bylo logické řešení, které se bohužel neobešlo bez excesů. Ano, dotklo se to řady neviných, ale to okupace taky.

Vadí mi, že se dělají chudáci jen z Němců. A co odsuny našich lidí z pohraničí? Nějak se o nich nemluví.. Vím oko za oko se nemá, ale ta doba byla těžká.

Válečný zločin

Velice těžko posoudit, určitě mezi nimi bylo hodně vinných, ale i nevinných lidí, kteří byli vyhnáni z domovů, kde žili mnohdy i po několik generací a například v Krkonošch tak podle mě zanikla určitá část "budního hospodářství", protože o mnoho bud se starali a obývali je právě odsunutí Němci.

Velmi těžká otázka, bolestivá. Přikláním se však k ne, ale chápu tu atmosferu, ktera zavládla, zřejmě bych v te dobre mluvila jinak

Věřím, že při odsunu se udály i nespravedlnosti. Na druhou stranu Němci klekli na kolena a dovedli se postavit na nohy, kde jsou dnes? Na rozdíl od nás, kolik lidí udávalo, sloužilo Němcům?

Většina chtěla do Říše

Většina chtěla přeci patřit k Říši.

Většina mužů ze Sudet padla v Rusku. Odsun se týkal tak fakticky především žen a dětí.

Většina z nich tu žila po mnoho generací. Je to téměř jako vyhánět Čehy.

Vícenárodnostní státy je těžké udržet pohromadě a poválečné napětí by hned tak neskončilo, což by vedlo k ještě silnější destabilizaci země, která se brzy ocitla v područí SSSR.

Viděla bych to napůl: částečně dobré, ale stejně tak i špatné.

vítěz má právo na taková gesta, a němci nám nadělali mnoho zla

Viz vyse- byla to jedna z podminek udrzeni Ceskeho statu. Musel byt vinik a vinik byl Nemec. Historie je nekdy nemilosrdna, umirali nevinni lide ve prospech ceske celistnosti a svrchovanosti. Jinak to neslo.

Vůbec me nepřekvapuje, že se to stalo, ale myslím, že to mělo proběhnout důstojněji.

Vůči němcům to bylo kruté, ale předtím totéž předvedli němci českému obyvatelstvu. Výhodou byla vzniklá relativní etnická homogenita a tudíž odstranění rizika etnických bouří. Nevýhodou, že pohraničí se dostalo do recese, z níž se i téměř po 80 letech dostal nezvládlo a vláda s tím nic jen tak neudělá.

Vyhnáni měli být jen ti, co prokazatelně škodili.

Vyhnání nebylo správné, měly být nastoleny pravidla, buď půjdete do Německa, anebo zůstanete a budete součást ČESKOSLOVENSKA. Davy běžného obyvatelstva bohužel nemohou za to, že je vedou lidé extrémního vyznání ... Vyhnaní, nebo spíše odsouzeni měli být lidé, kteří se podíleli na vraždění, šíření nenávisti, antisemitismu apod. ... a je jedno zda je Němec, Čech, či Slovák ...

Vyhnání přineslo devastaci celého obdělávaného pohraničí,vykořenilo lidi,kteří na sudetských územích žili celé generace a napáchalo samé škody. Němečtí představitelé a nacisté ano,ale proč generelně.Důsledky v pohraničí se řeší dodnes a nepřetržitě od r.1989. Benešovi dekrety to mohly zahrnovat,leč bohužel! Co se stalo nedá se odestát jen se o tom dá kecat a politicky to zneužívat/ na př. Zeman kontra ..../

Vyhnani spousty nemcu byla tragedie, samozrejme spousta z nich kolaborovala s nacistickym rezimem, ale nejde prijmout jakykoliv princip kolektivni viny.

Vyhnat sudetské Němce byl krok čistě emotivní. Nikdy není dobré nic řešit nejprve silou. Samozřejmě poválečná nálada asi nemohla vést k ničemu jinému, ale to neznamená, že to bylo nutné nebo moudré rozhodnutí. Netvrdím ale ani, že nás tento krok nějak výrazně poškodil jako stát. Celá situace kolem sudet je poněkud složitá, a nelze jí shrnout v dotazníku :)

Vyřešila se tím budoucí otázka sporů, obviňování a určitě i násilností mezi obyvatelstvem.

Vyřešili jsme problém ohrožující naši vlast. Řešení bylo humánní a definitivní.

Vyvrazdeni Zidu a vyhnani Nemcu totalne obratilo na ruby nejen zivot v nasem state, ale vubec nas vztah k jinakosti. Nemluve o obrovske intelektualni ztrate.

Vzhledem k protiněmeckým náladám to bylo asi nevyhnutelné, ale způsob, kterým se to nakonec udělalo, byl neomluvitelný. Byla to záležitost dost ostudná.

Vzhledem ke dvoum vlnám odsunu, ta první, radikální, je z mého pohledu špatně. Češi se zachovali stejně jako Němci, možná hůř. Druhá, organizovaná vlna je z mého pohledu v pořádku.

vznikl prostor pro rabování.

vznikla tak jen další křivda a pohraniční oblasti se vylidnily

Vždyť to rozhodly vítězné mocnosti v Postupimské dohodě. Tak Beneš plnil jen to, co bylo rozhodnuto někým jiným.

Z hlediska tehdejšího jistě. Jejich návrat by však nejspíš nebyl na škodu. Samozřejmě bez jakýchkoliv revizí.

Z jednoho pohledu chapu pocit utiskovaneho lidu - vyhnat z uzemi nepritele....ale byli konkretne tito lide nepratele?

Z jistého pohledu jsme neměli na vybranou. Německá menšina se ukázala jako výrazně ohrožující z pohledu politické stability. Vystěhovávání německé menšiny se dělo i v jiných zemích. Způsob odsunu je však na jinou otázku.

z kolektivního trestu za národ nic dobrého nekouká, muselo odejít mnoho nevinných

Z pohledu dneška to odsuzujeme, tehdy po válce to bylo pochopitelné.

Z tehdejšího pohledu ano. Zpětně si tak ale hlavně pomohlo Bavorsko (doplnění kvalifikované a pracovité pracovní síly zdecimované válkou) a my jsme se s opuštěnými Sudety a jejich znovuosídlením a dlouhodobě chátrající infrastrukturou nevyrovnali dodnes.

z tehdejšího pohledu chápu, ale pohraničí pak obsadili z větší části ty nejhorší a nejlínější lidé co mezi námi jsou

z vlastní rodinné zkušenosti uvádím, že odsuny zdaleka nebyly vždy a všude tak dramatické, jak je líčí dnešní učebnice - případ mého pradědečka - rodilý Němec, jehož celá rodina byla odsunuta, na vlastní žádost přezkoumány poměry - manželka Češka, dcera absolventka českých škol, v rodině se mluvilo česky, nikdy nebyl podezříván z protinárodní činnosti - případ skončil "pouze" propadnutím majetku, pradědeček žil na území Česka až do své smrti v 90. letech min. stol.

Z vyprávění otce který byl toho svědkem, a z literatury považuji odsun za černou skvrnu na našem národě. Většinou se největších zvěrstev dopouštějí kolaboranti končících režimu s ambicemi uchvatit výhody do budoucna . Stejní lidé často posléze také stanuli v čele při bolševickém převratu.

Za co se mstít lidem, kteří za nic nemžou?

Za dané situace bylo určité řešení problematiky českých Němců nutné a dílčí přesuny obyvatelstva zřejmě nevyhnutelné. Problémem byla jednak masovovst a absolutnost zvoleného řešení, jednak jeho často brutální a bezohledné provedení.

Za pár let by se mohli oklepat a pak zase žádat autonomii. Zradili náš stát před válkou, zradili by náš stát znovu. Vybírat ty hodné Němce mezi kolaboranty, je jako vybírat teroristy z řad imigrantů ze Sýrie.

Za to, k čemu došlo, by se měl stydět každý občan, který se na tom podílel. Děly se taková zvěrstva jako za samotné války a lidé se tímto konáním snížili na úroveň německých vojáků.

Za zločin přichází trest

Za zradu, které se na nás dopustili to byl ještě mírný trest.

zajistil se tak národní stát bez menšin, vůči Německým obyvatelům na českém území to nebylo spravedlivé, ale předešlo se dalším konfliktům a odplatám

Zamlčuje se fakt, že to bylo rozhodnutí vítězných mocností . A co vyhnání naěich obyvatel ze Sudet po Mnichovu ?

zas se to zvrhlo v pomstu a to je špatně

Zlí a špatní lidé se najdou všude a byli na obou stranách Kdo bez viny, ať hodí kamenem..............

zpusoby Cechu byly stejne jako nemcu....temna cast nasi historie

zradili 1. republiku a sami chtěli do Říše tak tam šli

Zradili, nevážili si ČSR.

zvedali pravici všichni

Žili zde po generace, nenávist lidí byla ale velká. Češi vše generalizují, neumí vidět jednotlivého člověka

13. Představte si, že je Vám 35 let a žijete v roce 1972 v ČSSR. Zkuste být upřímní. Máte na výběr mezi relativně "bezstarostným" životem (mírně nadprůměrně placená práce, možnost tu a tam cestovat do zahraničí na výjezdní doložku, Vaše děti mohou studovat jakoukoli školu,...) a řekněme "omezeným" životem (podprůměrně placená práce, problematické získávání výjezdních doložek, problémy dětí při hlášení na školu). Rozdíl mezi těmito dvěma životy tkví ve Vašem členství v KSČ. Vstoupíte do partaje?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě nevstoupím57326,13 %26,13 %  
spíše nevstoupím44020,06 %20,06 %  
spíše vstoupím43019,61 %19,61 %  
nevím34215,6 %15,6 %  
pokusím se emigrovat (i s rizikem, že se to nepodaří)25011,4 %11,4 %  
určitě vstoupím1587,2 %7,2 %  

Graf

14. Prostor pro komentář ke členství lidí v KSČ v letech 1968 - 1989:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Do strany jsem vstupoval ne kvůli kariéře, ale pro své přesvědčení.

Pokud měli přesvědčení vstoupili, ale nevystoupili. Ostatní nemají charakter, nalezli v 1989 do nových stran.

- v těch časech (po okupaci 1968 ) už vstupovali lidé do KSČ jen z čistého prospěchářství ,případně z ještě horších pohnutek

-škoda mluvit

...těžko představitelné, většina z nás by chtěla "být hrdiny" a zachovat se čestně a v souladu se svým svědomím, jenže... Když na Vás někdo zatlačí (zvláště vydíráním přes Vaše blízké) asi ne každý to ustojí...

000

1972 je příliš blízko roku 1968, proto nejsem schopen zhodnotit.

35 let je vysoký věk, jako mladý člověk bych utíkal před vojnou. V 35 letech už má člověk rodinu a těžko bude emigrovat. Po získání středoškolského vzdělání s maturitou bych emigroval.

95% členů KSČ, kteří tam vstoupili po roce 1968 jsou bezskrupulózní karieristi

Ale kdybych měl v té době rodinu s malými dětmi a musel ji živit.... těžko říct.

Ani ne tak z osobní statečnosti, jako prostě proto, že "omezený život" by mě nijak neomezoval a proto, že bych nevstoupila do žádné strany a politicky se neangažovala.

Ano, pro blaho rodiny bych asi vstoupil. Žil jsem v té době a jelikož nebyla naše rodina problémová, byť nikdo ve straně nebyl, neregistroval jsem žádná negativa. Ba naopak, nedokáži do teď pochopit jak to soudruzi dělali. Jesle, školka, škola zadarmo, ubytování na kolejích, či internátech zadarmo, obědy, mimoškolské činnosti kroužky zadarmo, atd. Nikdy jsem nestál nikde delší frontu, než je nyní u pokladen v supermarketech. Nevím, jak to naši dělali, ale i ty banány jsme měli. Prostě každá doba má svá pozitiva i negativa.

Asi bych ze začátku nevstupovala a pak bych viděla, o kolik je to horší a jak moc tím trpí moje děti a brala v úvahu, jaké jsou názory dětí a manžela. Pak bych třeba i vstoupila pro dobro svých dětí.

asi chápu pohnutky které k tomu lidi vedly, ale já osobně bych do strany nevstoupila stejně tak jako nevstoupili moji rodiče i za cenu rizika toho, že se nedostaneme na školu kterou chceme a že nás nepustí ani do Jugošky- jsem ročník 1973 takže jsem totalitu ještě zažila

Bližší košile než kabát

Bohuzel myslim, ze na tuto otazku nemuze verohodne odpovedet clovek, ktery v popsane situaci nikdy nebyl, navic se znalosti dalsiho historickeho vyvoje (coz v te dobe nikdo vedet nemohl). Strasne rada bych odpovedela “urcite nevstoupim”, ale bohuzel jsem presvedcena, ze na tuto otazku nelze odpovedet. Varianta emigrace se v dnesnim svetle jevi jako svym zpusobem idealni, ale ta predstava je opet velmi zkreslena. Pocinaje detaily, jako je jazykova vybavenost az po naprosto zasadni veci, co muze zpusobit vase emigrace pribuznym, kteri zustanou nebo co zpusobi nepovedeny pokus vam a vasi rodine.

Bohuzel to nedokazu odhadnout. Pri současném vzdelani a moznostech bych nevstoupila, ale zit v te dobe by me patrne negativne formovalo. Jsem nezavisla a umelecky zalozena, ale skutecne nevim, co by bylo.

Bohužel každá strana mé rodiny vyznávala opačnou filozofii. Jedna na vsi nepodporovala KSČ a vidí je doteď jako zlo. Druhá ve městě s dědečkem, který studoval i na škole v Rusku a věří v ideál komunismu. Já jako mladý člověk s velkou mírou idealismu volím omezený život. Jak by to bylo v mých 35 letech, těžko říct, jelikož je to více než 10 let vzdálená budoucnost.

bohužel se lidé zlomiliba sehli před špatným režimem, ale i chápu snahu přežít

Buď a nebo

Buď to byli prospěcháři nebo volové

Buďme zcela upřímní, chce-li člověk něco změnit, má dvě možnosti a rozklad zevnitř považuji za účinnější :D I v dnešní době, chceme-li něco změnit, je zpravidla nutné nejdřív využít staré struktury k vzestupu a získat pozici ke změně. Ale ta otázka je opravdu hodně hypotetická ;)

Byl jsem členem a věřil

byl jsem členem KSČ

Byl jsem členem KSČ v letech 1975 - 1989, žádné zvláštní povinnosti z toho pro mne nevyplývaly, prostě jsem měl klid a práci, která mne bavila.

byl to nesmysl nutit lidi ke spolupráci na základě vydírání

Byl to normální trend

byla doba bez buudoucnosti.

Byla jsem od roku 1978 přesvědčenou, velmi mladou členkou strany a přesto jsem do západní ciziny nesměla, na rozdíl od mnoha mých známých a příbuzných, kteří nadávali na režim a jezdili přinejmenším do SFRJ i dál

Byla jsem přesvědčenou loajální členkou strany, ale nikam do vzdálenější ciziny jsem nesměla, zato výjezdní doložky dostávali moji známí, jednoznačně profilovaní odpůrci režimu :-) Zavřené hranice byla ovšem ta hlavní věc, co mi vadila, jinak se lidem žilo bezpečněji a nebyla taková mezigenerační nesnášenlivost a diskriminace, jako je dnes.

Byla taková doba

byla to buzerace od některých lidí

Byla to strašná doba a velká zkouška povahy

Byla to vychytralost a známka křivého charakteru

byli tam svině i normální lidi, tak jako jsou v politice dneska

Byli to vyžírkové, dokonce už ani přesvědčení komunisté, nýbrž prospěcháři

Bylo mi méně, nepodepsal jsem to, ale větší potíže jsem nezaznamenal: moji práci potřebovali i straníci, tak mi to procházelo.

Bylo to problematické období, ale záleželo, v jakém st. podniku byl mladý člověk zaměstnán a také na oboru prac. zaměření. Nejhořší bylo odolat místním/uličním organizacím.

Bylo víc skupin, jedna malá skupinka dělala všechna ta zvěrstva, další komunistickým ideálům věřila a neviděla do zákulisí, ta největší skupina nevěřila, ale byla členy kvůli tomu, aby neměla problémy.

Clenstvi = charakterove selhani. Tito lide umoznovali rezimu drzet se u moci tak dlouho a tak bezskrupulozne

Členství nebo nečlenství to je fuk, v komunismus bych stejně nevěřil. Hlavní je, že by děti mohli jít na školu a Stb nás nechala v klidu žít.

Členství v KSČ nikoliv. V mé rodině někteří byli součásti, nezazlivam jim to, jelikoz byli nizsi az stredni vrstvou, jejich nevedomost byla vetsi nez si myslime ... ale za mě jednoznačně nevstoupit, nedemokratický systém se mi příčí, vláda jedné strany mě zvedá ze židle... pokud by byla možnost, emigroval bych.

členství v KSČmi bylo vícekrát vnucováno, ubránit se vyžadovalo taktizování (neuměl jsem být disidentem), ale bylo možné. "Poškození" kariery či pohodlí bylo, ale ne moc.

Členství ve straně podle mě neznamená automaticky že byl daný člověk zlý nebo tal podobně i mezi členy strany byli šlušní a vzdělaní lidé kteři se snažili pomoct lidem kolem sebe.

Člověk by neměl zradit své přesvědčení.

Člověk potřebuje mít naplněné základní biologické potřeby podle Maslowovy pyramidy potřeb a ten základ měl každý...

člověk si absolutně neumí představit, jaké to bylo... zvolil jsem emigraci, ale sám si nejsem jist, zda bych na to měl dostatečnou odvahu.

Děda byl v dolech právě kvůli komunistům a naši by mě zabili, kdybych vstoupila do strany.

Děda byl ve straně, pak podepsal proti vstupu Varšav. vojsk a začali se dít věci... Prošli si hrozným peklem... Takže než to zažít, tak raději podkopávat systém zevnitř.

Dělat odboj je morálně ušlechtilé. Ale v roce 1972 se zdálo, že režim tu bude natrvalo. Potřeba žít a přežít je silná. Jakkoliv dnes osobně odsuzuji minulý režim, vůbec si nejsem jist, jestli bych odolal, bojím se, že bych tak silný nebyl.

dnes už bych nevstoupil...

Dneska všichni říkají, já to nebudoval, já tohle ne a tamto ne, tak tedy kdo to byl? Někdo musel. Každá doba je nějaká a nesmíme se stydět za to, co jsme byli, ale musíme makat na to, co budeme. Dnešní Němci jsou děti svých otců, toto rčení známe. Já říkám na tuto otázku, nikdo nekoukal na ženu za pultem, tak jak je možné, že to všichni znají?

Dnešní pohled je směšný.

do této role se zkrátka nelze vžít - vím jak to bylo a tak bych za žádnou cenu do KSČ nevstoupil naopak kdybych neměl tolik informací (žil bych tehdy a neznal pravdu), těžko říc.. záviselo by na nejbližším okolí

dobrovolně povinná záležitost, těch komunistů z přesvědčení bylo velmi málo. Každý režim má něco jako "rudou knížku"

Dobu jsem nezažil ale znám ve svém okolí spoustu lidí, kteří v ní byli ale právě jen kvůli výše zmíněným důvodům.

Dobu jsem nezažil, ale věřím, že spousta lidí vstoupila do KSČ z kariérních důvodů nebo z čirého prospěchářství a nikoliv z přesvědčení.

Dobu jsem zažila, ale v roce 1972 jsem byla ještě dítě. Poté mi bylo právě kvůli zmíněné problematice doporučeno vybrat si jinou VŠ, než jsem chtěla, právě kvůli možným problémům se tam dostat v souvislosti s (ne)členstvím v KSČ. Ke konci období jsem pak už sama musela několik nabídkám na členství odolávat. Odolala jsem :)

Dokážu pochopit, že ne každý chtěl nebo měl odvahu nevstoupit do KSČ a následně čelit důsledkům.

drž hubu a nebudeš litovat platí vždy a všude včetně dnešní doby

Dvakrát mi to nabídli (1977, 1986) pokaždé jsem to odmítl a nic se mi nestalo. Na druhou stranu je pravda, že jsem byl řadový pracovník a nechtěl jsem dělat žádnou kariéru.

EMIGRACE BYLA VÝHRA

Hlavně nepaušalizovat. Je známo dost případů, kdy lidi vstoupili do KSČ, protože tak mohli líp krýt svoje přátele a kolegy, kteří měli s režimem potíže.

hned po členství v pionýru jsem 2-3 roky nebyl v SSM ( r. 1986 - 1988 ) a až pak jsme s dalšími 3 kolegy studenty teprve vstoupili ( pod pohrůžkou, že nepůjdeme na VŠ )

Hodně individuální, ale podporoval bych odpor vůči režimu (především za předpokladu, že by to znamenalo suverenitu na Rusku, ale ne, že bychom padli do područí Německa jako se to stalo po roce 89).

Hodně lidí v té době bylo v KSČ jen "na oko", právě kvůli výše uvedeným výhodám.

hodně těžké rozhodování mezi emigrací a nevstoupením

Hodně záleželo, kde člověk bydlel,z jaké byl rodiny, byl ženatý, měl děti apod.

Hodně záleží na rodině, výchově a okolí. Je těžké to odůvodnit

Horlivy a prazdny antikomunismus dneska nereflektuje onu dobu. Je to spise jeji karikatura. Clenstvi z prospecharstvi existovalo, nicmene podstatna vetsina straniku sdilela socialisticke (a take mnohdy internacionalisticke) ideje (coz se po roce 1989 naplno projevilo a projevuje dodnes v cele rade parlamentnich stran od KSČM az po TOP 09). Kdyz clovek schvalne neprovokoval tento totalitni rezim, ktery ovsem vetsina naroda povazovala za legitimni, mohl si v ramci tehdejsich moznosti normalne zit.

Hrdinství je jedna věc, ale za jakou cenu. V KSČ byli i slušní lidé, kteří nikdy nikomu neublížili a myslím, že uvnitř mohli sami něco změnit, i když pomalu a nebylo toho mnoho.

Hrdost

Chapu ho, clenstvi ve strane byla cesta k lepsimu zivotu, myslim ze spousta lidi to nedelala ani tak pro sebe, jako pro svoje deti. A myslim ze je pokrytecke kdyz mladi (nezi ktere taky patrim) soudi lidi, kteri tuto volbu udelali. My jsme tam nebyli, nevime cemu byl ten clovek vystaven, co ho k jeho volbe vedlo. Na druhou stranu donaseni, clenstvi v tajne sluzbe, zrazovani, to je pro me jina kapitola. Zase, nevim cemu byl ten clovek vystaven, proc to udelal. Ale uz se mi to "odpousti" hur.

chápu je, pokud aktivně nespolupracovali s STB jinak se "negativně" neangažovali

Chápu lidi, kteří vstoupili "pro dobro dětí" - třeba právě proto, že jim bylo naznačeno "soudruhu, máš děti, jistě by chtěly studovat, strana jim v tom může pomoci, pokud vstoupíš"... a mezi řádky by se dalo vyčíst "a když nevstoupíš, můžou mít děti ohledně studií smůlu"... chtěl bych vidět "hrdiny", kteří by obětovali budoucnost svých nadaných dětí jen za svůj hrdý pocit, že nevstoupili... co na tom, že děti chtěly na vysokou, rodič nevstoupil a děti musely na učňák... já bych se pro budoucnost svých dětí "obětoval" a vstoupil.

chápu lidi, kteří vstoupily.

Chápu, že mnoho lidí volilo cestu stranictví v KSČ, ale já bych to nikdy neudělala. Mého otce komunisti pronásledovali, ale nedal se. Jsou prostě jisté zákony (morální), které jsou nad materiálními potřebami lidstva. Upřímně si nedokážu představit, co bych řekla svému otci, kdyby mi řekl, že vstoupil do KSČ jen proto, abych já mohla jít studovat vysokou školu. Určitě bych ho nepochválila.

i když mě lanařili, nikdy mě nedostali

i tehdy lidé věřili, že mohou něco změnit a měli potřebu angažovat se, stejné jako dnes - byli poctivci, někteří později prozřeli a někteří se přizpůsobili, a prospěcháři, kteří šli přes mrtvoly

I ti kdo to dneska chtějí někam dotáhnout jsou nuceni dělat "morální rozhodnutí" a tak obrazně řečeno vstupovat do svých KSČ.

Ideální způsob demokracie - skutečná vláda lidu, když ve straně mohl být skoro každý.

Já jsem to osobně zažil. Moje rozhodnutí nevstoupit do KSČ bylo pevné a nikdy jsem ho nelitoval.

Ja se divam na Ruskou intervaci asi jinak nez jini lidi,me to nevadilo,ja to vitala.

já sobně jsem jedna z mála,kdo vv tom neviděl nic prospěšného,ale byli lidé,kteří věřili,že něco dokáží změnit a zlepšit

Jako Češi jsme národ poměrně vyčůraný, dle mého bylo slušné procento "ve straně" právě jen díky výhodám a nějaké soudružské povinnosti plnili jen na oko a reálně jim byly "skvostné" ideje komunismu u spodní části zad.

Jako člověk, který v té době žil, musím konstatovat, že v 70. letech již tak velký rozdíl mezi členy a nečleny KSČ nebyl. Z mého okolí se na střední školy dostaly všichni spolužáci, a většinou nebyli z rodin komunistů. Stejně tak v zaměstnání se členství v KSČ požadovalo hlavně u státních zaměstnanců a úředníků, ne u běžných pracujících, ti vydělávali všichni podobně.

Jako má to výhody, ale práskat kamarády by se mi nechtělo

Jakožto věřícího katolíka by mě do KSČ stejně nevzali.

Jde o to, že všichni vám řeknou "nikdy bych nevstoupil/a" ale v té době to bylo prostě buď a nebo. Nic mezitím neexistovalo. Být bez rodiny, tak bych nejspíše zvažovala jiná řešení (nevstoupit, emigrovat,...), ale s rodinou si o těchto možnostech může člověk nechat jen zdát, protože nikdo by neriskoval životy svých nejbližších (a tím nemyslím jenom jejich fyzickou smrt, ale například to že by svým počínáním dětem znemožnil studium a tím, jim "zničil" život, protože by je odkázal na hůře placené pozice atd.)

Je lepší plavat po proudu, než proti proudu. A pokud je ten proud trohu silný, tak plavba proti proudu nic nepřinese.

Je pro mě velmi težké si to představit, obzvlášť když jsem v té době ještě nebyla na světě.

Je těžké soudit dobu, ve které jsem žil jako novorozenec. Rodiče ve straně nebyli a pracovali v dělnických profesích přes vyšší vzdělání. Přesto: v obraze stavu pro roce 1989, lidé bojující proti komunistům prohráli a jejich boj byl čestný, ale zbytečný, což je vlastně strašné a vypovídá to o nás, jako o národu velmi plastickém, bez významných ideálů. Nebránili jsme vlastní zemi, sami jsme si komunisty zvolili, a tak je dnes máme všude, včetně exekutivy.

Je to hrozně tezke rozhodnuti. Porad bych zrejme mela v mysli vrazdy a procesy z 50.let, ale pro ty deti bych chtela neco udelat, aby mohli studovat. Vidim to u sveho otce, který nemohl studovat, co chtel. A myslim, ze ta bezmoc musela byt strasna.... Mozna i ta emigrace... Tam asi podle toho, zda bych uz v te dobe mela deti

Je to přirozené, udělal by to každý, pro koho to není osobní záležitost.

Je to relativně pochopitelné, pokud zůstalo u členství, nedošlo k udavačství či újmě dalších lidí. Osobně jsem hrdá na lidi, kteří byli v roce 68 upřímní, ač je to leckdy stalo kariéru.

Je to těžké dilema, stejné jako u korupce, každý má svou cenu, každý je v jiné životní situaci. Na druhou stranu, bez členství v partaji šlo vyžít.

Je velmi jednoduché rozhodovat se v této době. Věřím, že většinu prostých členů KSČ dovedly ke členství obyčejné lidské důvody, ať už strach, nebo možnost si polepšit. Nicméně vzhledem k morálním zásadám, které zastávám i dnes, si myslím, že bych spíše nevstoupila.

Jelikož jsem se narodil až po revoluci a dobu totality nezažil, možná sílu svého charakteru přeceňuji.

Jen kvůli dětem, v případě bezdětnosti rozhodně nevstoupil.

ještě se dalo utéct

Jsem křesťanka (nebo aspoň snažím se být) a tím pádem myslím, že by bylo v kolizi být zároveň ve straně. Doufám, že bych víru nezapřela.

Jsem pamětník, já to kolem sebe viděl. Byli to cyničtí prospěcháři.

Jsem rád, že je to pouze hypotetická otázka. Nevím, jak bych reagoval.

Jsem rebel. Nevstoupila bych jen pro tyto důvody. Ani moji rodiče nevstoupili kvůli těmto důvodům. Nechodila jsem ano do Pionýra. Ke vstupu by mě přimělo pouze přesvědčení o správnosti systému.

Jsem ročník 1949, tzn. v roce 1972 mi bylo 23. Byl jsem jsem zásadně proti vstupování kamkoliv z důvodu výhod.

jsem ročník 1967, mohla jsem si vybrat, nikdy jsem se nebyla ani v předvoji KSČ (jiskra, pionýr, svazák). Také jsem k vůli tomu vystudovala střední i vysokou až po roce 1989.

jsem ročník 69 v partaji jsem nebyl a moji rodiče také ne, ale i přes to se nám žilo v udaných letech relativně lépe než dnes.

Jsem sice o něco mladší (*1965), ale o vstupu do KSČ jsem NIKDY neuvažoval, i přes psychický nátlak

jsem ten typ člověka co raději bude žít v chodobě než v nesvobodě a chci říkat svůj názor a příliš ctím demokratické uspořádání. Jsem hrdá na to, že moji rodiče do strany nevstoupili i když by to ekonomicky pomohlo, tak morálně je to zlé. obávám se, že přliš lidí v 89 chtěla revoluci z ekonomických pohnutek a nikoli že by chtěli demokracii svobodu a s tím spojenou zodpovědnost.

Jsem věřící, tak bych to měl ještě horší...

Jsem z odbojné rodiny a byly jiné informační zdroje než ty oficiální,ale možná co by člověk pro děti neudělal.

Jsou dvě sorty lidí. 1. idealisté, kterí věří myšlence komunismu. Nesouhlasím s nimi, ale vážím si jejich přesvědčení. Nemám s nimi velký problém. 2. Prospěcháři - dnes členové ANO. To je hnus! Bezpáteřní hovada!

Kariérismus, rezignace, snaha co nejlépe přežít.

Každý by měl udělat to, co je v zájmu jeho rodiny.

každý být ve straně nemusel.

Každý člověk se chce mít v životě dobře a měl by udělat maximum pro to, aby se dobře měl. Člověk by měl bojovat za své právo na pohodlný a naplněný život. Myslím, že v té době bylo ve straně mnoho lidí, věřím, že většina z nich se jen "vezla", v podstatě zaujímali neutrální postoj, přizpůsobili se. Co je na tom špatného? Vždyť i v dnešní demokratické době se musíme pořád něčemu přizpůsobovat a nikdo nás za to nesoudí... Rozhodně bych nešla do stb, nedonášela na ostatní, ale snažila bych se nevybočovat, nevyhledávat konflikty. Jeden příklad z mého života: Když jsem byla v pubertě, byla jsem punkerka. Poslouchala jsem punkovou muziku, chodila na koncerty. Líbil se mi ten rebelský životní styl. Když jsem šla na koncert, měla jsem roztrhané džíny, tričko s oblíbenou kapelou, smývatelným červeným sprejem obarvené vlasy... Pak jsem přišla domů, umyla si vlasy, převlékla se do normálního oblečení a šla jsem do školy... neměla jsem potřebu vypadat jako punkerka pořád, jen by mi to dělalo problémy v životě, měla jsem přísné rodiče, chodila jsem na výběrové gymnázium... V srdci jsem byla punkerka a moji blízcí to věděli, přesto jsem na sebe nikdy nepotřebovala upozorňovat v běžném životě, proč bych to dělala? Mohla bych potkat třeba bandu skinheadů a ti by mě zmlátili... Ale proč, protože poslouchám jinou muziku? Já proti skinheadům nic neměla, ať si dělají co chtějí, je to jejich osobní volba... Každý, ať si bojuje za své ideály, ale ať tím neohrožuje druhé... Upřímně nechápu lidi, kteří za komunistů dávali hlasitě, například v hospodě, najevo své názory. Čím tou rebelií chtěli dosáhnout? Jen ohrožovali život svůj a svých dětí... Nevím, zda bych byla ochotná jít proti režimu, kdybych cítila silnou podporu velké skupiny lidí, přidala bych se k nim, kdybych cítila, že jsou silní a má to smysl. Ale kdybych cítila, že jsou to jen výkřiky do tmy a nemáme šanci vládu porazit, byla bych raději součástí šedé neutrální masy a snažila bych se prožít spokojený život. Nepatřím mezi lidi, kterým příliš záleží na tom, jaká politická situace zrovna v zemi vládne. Dokážu si plnit svoje malé sny, ať je už u koryta kdokoli.

Každý chybuje. A možná to nedělali jen kvůli sobě.

Každý kdo do KSČ vstoupil po roce 68 je bídák.

Každý měl svoje důvody, nemůžeme je soudit.

Každý se chceme vidět v lepším světle, ale doufám, že bych nevstoupila.

Každý, kdo řiká, že v KSČ být musel, tak lže. Ten, kdo má rozum a svědomí, tak by do ní nevstoupil i za cenu, že se mu povede zle.

Kdo chtěl něčeho dosáhnout, tak ve straně musel být. Pro mne to neznamenalo, že tím byl špatným člověkem.

Kdo nezažil, nemůže soudit.

Kdo vstoupí do ksč, podporuje vrahy lidí, vrahy dětí, zloděje a lháře, nikdo s trochou morálky nemůže do ksč vstoupit.

Kdo vstoupil do KSČ po roce 1970, udělal to buď z kariérismu, nebo ze strachu. Kdyby do KSČ od r. 1970 nevstoupil nikdo, strana by musela dříve nebo později připustit k vedoucím funkcím v podnicích i nestraníky. Každý, kdo tam vstoupil, podporoval tedy stav "dvojího lidu".

Kdo vstupoval do KSČ v 50tých letech, jistě tak činil z přesvědčení že dělá dobrou věc. Až do roku 1968 to bylo ještě celkem běžné, ale po roce 1968 už vstoupil jen ten kdo "musel", tedy kdo měl tak velké problémy, že byl donucen vstoupit i přes to, že sám nechtěl, aby jeho rodina měla alespoň naději na klidný a přiměřený život. Pokud byl prostý občan tak nějak "v klidu", patrně by sám nevstoupil. Jen pokud klid neměl, a byl na něj činěn nějaký nátlak, rozhodoval se mezi možností emigrace, což znamenalo velké riziko a další velké problémy, vstupem do strany, nebo bídným životem plným strachu a ústrků. Někdo byl natolik hrdý nebo "tvrdohlavý", že ani pak nevstoupil, a trpěl až do roku 1989 pod útlakem strany, někdo ustoupil nátlaku a vstoupil. někdo měl prostě to štěstí (nebo si dával takový pozor), že měl relativní "klid" a nemusel toto řešit :) Naštěstí takových lidí byla asi většina.

kdyby situace stala takhle, asi nebudu hrdina. ve skutečnosti ale myslím byla třetí cesta - nevstupovat, neprovokovat a být "průměrný".

Kdyby tu dnes byla taková partaj, co by zajišťovala nějaké výhody a měla alespoň trochu smyslný program, jdu do toho. Naštěstí tu práci po letech hledání už mám, cestovat mohu, teď ještě sehnat ty děti.

Kdybych si nebyla jistá, že existuje Bůh, který mě miluje, asi bych měla větší problém do stsrany nevstoupit. Takhle, vzhledem k tomu, že jeho existenci strana popírala, bylo jasné, že se vstoupit nedá.

Kdyz uz vime, jak to dopadlo, hrozne lehce se nam rozhodnuti druhych hodnoti.

Když budu mít na desátek.

Když potřebuješ dostat děti na školu na kterou mají,uděláš asi všechno.

Když se mi nelíbí politické zřízení státu, nebudu vstupovat do vládnoucí strany. Nevím ale, jestli by se mi tehdy nelíbilo.

Když se povede získat dva ručitele ze strany, tak proč ne. I když teto otázka je zavádějící. Hodně nestraníků si žilo dobře, naopak mnoho komunistů mělo určité problémy.

Komunismus je hnus.

Komunistická HRŮZOVLÁDA byla asi nejhorším, co naši české země zatím potkalo!

Komunistická strana se v těchto letech očišťovala a získala podporu většiny lidí této země. Členy KSČ byla celá naše rodina - rodiče i dědové, otec funkcionařil a za svou účast v obrodném procesu byl při prověrkách 1970 vyškrtnut z KSČ.

Komunisty silně odsuzuji. Když si však uvědomím tehdejší možnosti, tak značná část lidí, kteří vstoupili do strany, si ani neuvědomovala význam a roli svého činu.

Kromě výše uvedených důvodů vedlo k tomuto kroku hodně lidí jejich naivita.

KSČ je nabozenstvo ako kazde ine... Velmi emotivne zadavana otazka. Nic ma nestoji, ak som v KSČ, verit v ich idey nemusim. Je to ako s krestanstvom, 100 ludi je vedených ako krestania, lebo Vas pokrstili, ale mate na vyber, ked vas pokrstia ako nemluvna? A viete co obnasa vystupenie? Exkomunikacia rovnaka ako zo strany. A dnes je to ine, ak nepatrite k TEJ SPRAVNEJ strane? Emigracia? vsetci nemohli odist. Preco tu nie je otazka a to? Presnejsie, co si myslime o emigracii - ludia odisli napriek tomu, že vedeli ake problemy spachaju okoliu, pribuznym... Nic nie je cierne alebo biele... A ked uz odisli a bolo im "vonku" tak dobre, preco sa po neznej vratili a restituovali na ukor tych menej stastných ?

KSČ mi babičku málem vystěhovala do pohraničí, taťku kvůli jedné petici vyslýchala STB, řada kněží, sedláků, bývalých živnostníků, literátů atp. byla setrvale jednou nohou v kriminále. Musel bych padnout na hlavu, abych se tohoto teroru stal dobrovolně součástí. Věřím ale, že někteří lidé radši neviděli. Když se uvažuje pupkem, jdou ideje stranou.

Kvůli kariéře ne.

Lámali mě, ale nevstoupil jsem

Lépe by zněla otázka ke členství od r.1946 i kfdyž ti původní komunisté byli poloslepý idealisté a věřili,že bude lépe než za prvnmí republiky/ne té zidealizované ze seriálů/.A že bylo i mezi těmi převažující počet vyvrhelů a zlých zrůd o tom není pochyb. Závist,nenávist,omezenost ect. řídily tyto vyvolené nejen po r.1968. I když i v tomto období to byla uklázkové období chování českých a slovenských komonistů a jejich podržtašků. NO ale,už na nás nešišlá husákovštinou s.Husák,ale s.Babiš a národ je zase nepoučitelný.Tak proč jen toto zmíněné období.

Lidé v té době nečekali nějakou revoluci. Racionální člověk byl v partaji, ale moc "nevyčuhoval". Vstoupil bych do KSČ také, abych případně dětem, sobě zajistil lepší budoucnost.

Lidé vstupovali do strany ne vždy dobrovolně, ale mnohdy pod nátlakem nebo pohrůžkou. Volba jim tak třeba ani nebyla umožněna.

Lidi tam vstupovali nejen z donucení, spousta se stranou i souhlasili.. a to i po roce 68... odpor ke všemu sovětskému přišel spíše až po roce 89.

Lidi, kteří vlezli do KSČ v této době, nemohli mít o zločinnosti toho režimu jakékoli iluze. Ne po bestiálních 50. letech, ne po srpnu 1968.

Malý člověk, který tehdy vstoupil, se často dostal do takových pavučin a sítí, že byl ve finále poměrně více nesvobodný než ten, který jen neměl ani doložku ani přístup ke zdrojům (maso, těsnění, kolo, stěrače a další vymoženosti). Klid v duši byl lepší.

Mám vlastní zkušenost.

Mám známého (a určitě jich mám i víc), který v reálném životě vybral 'vstoupím' a teď toho skutečně lituje. I z důvodu křesťanského vyznání (dále pal i z důvodu prostého přesvědčení a názoru a zachování hodnot) bych se s komunistickou stranou ztotožnit nemohla, takže mé členství v ní, být by přinášelo jisté dočasné výhody, by stálo v naprostém rozporu s mým svědomím a životem vůbec.

Manžel tam pod tlakem z pracoviště vstoupil za slib, že nebude odeslán na vzdálenou stavbu, když má doma malé děti, ale zlobila jsem se za to na něho.

Mé rodině znárodnili pole a lesy, do strany bych nešel.

měl jsem profesorku,která byla komunistka,ovšem ona tomu věřila.ale byli někteří vychcánci,co do strany vlezli kvůli pohodlí

Měl jsem příležitost, ozkoušet na vlastní kůži. Proto vím, že určitě ne.

Memento.

Mí rodiče tam nevstoupili, sice jsem pak nesměl na vysokou, ale jinak to šlo přežít i s rovnou páteří

Mít rovnou páteř je pro mě víc než jednoduchý život.

Mlčet, nečinně tolerovat a přijímat nenáviděný režim se nedá, neprojeví-li se odpor, není naděje na změnu.

moc záleží jakou bych měla výchovu, protože si dokážu představit, že bych vůbec nechápala souvislosti a na členství v KSČ by mi nepřipadalo nic špatného (beru to už z toho, z jakých poměrů pocházím a že o socialismu atd. jsem si zjišťovala věci sama, popř. ve škole... bylo to úplně o něčem jiném než, co mi tvrdila rodina), takže doufám, že bych do KSČ nevstoupila, ale těžko soudit, dokážu si představit obě varianty

Moje babička členkou byla a jen díky tomu její dvě dcery vystudovaly. Přes změnu režimu zůstala straně loajální a dodnes je členkou. Já bych to nejspíš nedokázala, zkusila bych, co se dá dělat.

Moje osobnost je poněkud výstřední a obávám se, že bych nemohla mít takový rozlet. S mými zájmy bych asi režimu příliš nevyhovovala. Ostatně je dost možné, že by se ke mě informace o mých stávajících zálibách ani nedostali.

Moje rodina byla z části silně protikomunistická, takže bych se pokosil emigrovat, a to i vzhledem k tomu, že pro mě svoboda hodně znamená. Ovšem jen pod podmínkou, kdyby do toho šla i moje rodina.

Moje rodina byla za normalizace krutě hnána...proč bych to dělal?

moji rodiče nevstoupili a byli za to postihováni (také za to, že nechtěli zradit svoji víru v Boha), maminka nesměla učit a dělala velmi podprůměrně placenou sanitářku; ale my jsme to se sestrou velmi podporovaly a samy jsme se "zařídily" taky tak

Moji rodiče ve straně nebyli. Babička a děda z otcovi strany ve straně byli (babča je stále), ale z matčiny strany nebyl ve straně nikdo. A já jsem hlavně názorově po nich. Věřím a doufám, že bych ve straně NEBYLA.

Možná jsem trochu výjimka ale v roce 1972 mi bylo opravdu 35 let do KSČ jsem nikdy nevstoupil (vlastně mi to nikdy nenabídli) cestoval jsem do kapitalistické ciziny bez problémů a těch několik papírů navíc mi moc nevadilo Moje nečlenství v KSČ můj život nijak neovlivnilo

Můj děda byl 7 let zavřený jen proto, že byl živnostník, v životě ve straně nebyl a ani moji rodiče to neměli lehké. Já bych se k něčemu takovému nesnížila, to bych raději uprchla.

Můj děda byl odbojář a partyzán, dokonce vyznamenaný, pravověrný komunista, funkcionář v 50. letech. Přesto rok 1968 veřejně v novinách odsoudil a velmi se angažoval při protestech a byl z KSČ vyhozen. Přesto pak můj otec někdy kolem roku 1978 do KSČ vstoupil. Těžko říci, jak bych se zachoval. Nežil jsem tak nevím.

Můj děda žil to první, v roce 68 plival na tanky, psal nějaký hejty na komanče do Mladýho světa, několikrát odmít vstoupit do strany, agent taky nebyl. Ono se to asi dalo, jenomže dneska nám to ukazujou poněkud jinak, je třeba všechno starý démonizovat (tím se nijak nezastávám komančů, Bůh chraň).

Myslím si, že celá řada lidí vstoupila do strany i s jinými úmysly než si žít lépe a podporovat teror. Mladí lidé, kteří mysleli, že půjde měnit zemi v prosperující republiku, kteří se chtěli aktivně podílet na politickém dění. Šli s určitou myšlenkou rovnosti pro všechny...atp. A nemuselo se vždy jednat o vrahy, násilníky, zloděje...aj. jak jsou v podstatě obecně všichni, kdo byl v KSČ, vnímáni většinovou společností ČR.

Myslím si,že i když člověk nebyl ve straně a nedělal "problémy" respektive nebojoval proti režimu,tak si ho nevsimali a mohl zit celkem obyčejný život

myslím že spousta lidí byla v KSČ ale pouze kvůli "výhodám" a taktéž spousta lidí v KSČ nebyla a špatně se neměla, proto jsem odpověděla že nevím, moji rodiče v KSČ nebyli a špatně jsme se neměli

Myslím, že by mi odpor ke komunismu bránil.

Myslím, že my, mladí lidé, nemáme nárok to dnes negativne hodnotit, prakticky nikdo z nas si nemuze byt jisty, jak by se v dane situaci zachoval

myslím, že stát si za svým a nevstoupit do strany speciálně po r. 68 bylo jedno z nejodvážnějších rozhodnutí

N..E.

Na tuto otázku nedokáži a ani si netroufám odpovědět. Nikdo, kdo to přímo nezažil, se nedokáže vžít do této konkrétní situace.

na tuto otázku se snažím odpovědět si už dlouho

Nabídku i vyhrožování jsem zažil. Ale nevstoupil jsem.

Narodil jsem se v roce 1990, považuji se za liberála a možná i typického představitele generace "mileniálů" odborně se zabývám jako historik obdobím socialismu a samozřejmě bych chtěl věřit, že bych se choval podle svých současných ideálů. Vzhledem k tomu že moji prací je interpretovat postoje a rozhodnutí lidí kteří tehdy žili a třeba i do partaje za účelem lepšího života vstoupili, vidím, jak je komplikované na tuto otázku odpovědět. Resp. vidím, že odpovědět z moji pozice nelze.

Ne všichni lidé, kteří byli členy KSČ jsou hodni odsouzení, ne všichni ubližovali.

Ne vždy nevstupení do KSČ znamenalo špatnou životní úroveň - v té době

Nebudu odpovídat a pokud mě ten systém přinutí, odpověď je neplatná. Ta otázka je nesmysl. Takhle to vůbec nebylo. Můj otec byl vyloučen z KSČ v roce 1971 a já jsem zcela v klidu vystudoval VŠCHT a dokonce i potom na ní udělal doktorát. A v KSČ jsem nikdy nebyl, i když se soudruzi poptávali jestli bych jako třeba náhodou nechtěl. Po roce 1975 kdokoli mohl studovat jakoukoli školu, kromě těch, kteří byli proti režimu aktivní nebo je považoval za nebezpečné, a kromě škol, které byly jaksi politicky významné - tedy tytéž, na kterých i dnes působí stejní paraziti jako tenkrát, např. P. Pihart. Pokud jste chtěli studovat přírodní vědy, jazyky, technické obory, nikdo vám nebránil. Výjezdní doložku jsem dokonce také dostal, do Jugosĺávie. A pozor např. populární herci a spol. tam jezdili pořád, i když nebyli v KSČ a po roce 1989 byli velcí komunistobijci. To, co prezentujete je představa, která se vůbec nekryje se skutečností a je to interpretace z venčí podpořená lžemi od bývalých komunistů a jejich kámošů, kteří v roce 1968 prohráli sektářský boj v KSČ - Pitharti, Štětinové, Lisové, Dobrovodští a velcí svazáci jako rektor UK Zima atd. atd. Oportunisti, kteří se vždy nacpou tam, kde dostanou snadno peníze.

Nebyla jsem nikdy v KSČ- mnoho věcí měli výborných.. ale .....kdyby se....

Nebylo nutné tam vstoupit. Byla to otázka charakteru.

Nedokazu si to predstavit. Zalezelo by na mem pohledu na svet, ktery by byl tehdy proste uplne jiny, nez mam nyni. Asi by zalezelo na okolnostech, ktere by urcili, zda bych mel vuci Strane odpor nebo ne.

nedokážu odhadnout, co bych dělal, ale děsí mě současná podpora komunistů

Nedokážu si představit, nyní si říkám, nevstoupila bych. Ale jak to muzu vedet

Nedokážu si to představit a ani asi nechci.. Na druhou stranu jak jsem psala jsem křesťan takže by mě asi ani nechtěli :)

Nedokážu si to zodpovědně představit.

Nehledím na minulý režim nějak extra zidealizovaně, ale ani nijak extra kriticky. Existuje dost vysoká šance, že bych vstoupila do strany i bez těch výhod.

Nejde o vstoupení do jakékoliv strany, ale o to v ní se chovat tak, jak si strana určila. Socializmus ideologicky je nadčasový, ale lidé se v něm neumí žít a chovat se ve slušných mezích vůči jednotlivci a celé společnosti. A to platí v každém systému. Takže nejde o stranu, ale o člověku samotném.

Nejsem na takovou otázku s to odpovědět prizmatem člověka narozeného v roce 1986. Jaký by byl můj mindset jako člověka narozeného dle zadání v roce 1937 si nedovedu představit. Co jsem prožíval v padesátých letech v období puberty? Co jsem prožíval v šedesátých letech za relativního uvědomění? Kolik toho vím o povaze režimu? Bez toho, abych si mohl odpovědět na takové otázky, nemohu zodpovědně říct, jestli bych se zachoval morálně nebo pasivně kolaboroval s režimem členstvím ve Straně.

někdy se nedalo nic jiného dělat, jde o priroity - rodina nebo neutralita či nesouhlas s KSČ, obojí je důležité, ale záleží na jednotlivci, jak se rozhodne, nebo pokud chce něco studovat, často se rozhodne pro jít do KSČ

Někteří by mě označili za svini, přesto bych žila svůj život, ne život podle ostatních. Proto obdivuji spoustu lidí, kteří to neudělali. Obdivuji a vážím si především paní Marty Kubišové

Někteří z prospěchu, jiní z přesvědčení. Těch druhých bylo zaplat bůh velmi málo

nelze komentovat životy jiných lidí

Nelze objektivně odpovědět...nyní vím daleko víc, než bych býval byl věděl před 45lety ve věku 35 let. Záleží také na tom, kde by člověk žil a čím by se zabýval/živil.

Nelze objektivně posoudit, pokud byl člověk nadprůměrně potřebný, tak ve straně být nemusel, ale to jsou výjimky potvrzující pravidlo. Toto je velice složité říct, každopádně rok 68 byl pro mnoho lidí věřící v socialismus zlomový a nikdo přesně neví co proč jak bylo.

nelze posuzovat, čím jsem si neprošla..

Nelze všechny odsoudit,ale je třeba vážit si těch,kteří nevstoupili

Nemám páru. Teď můžu být hrdina, ale čelem ke zlu mocnějšího než jste...? Jsem rád, že to nemusím řešit.

nemám ráda politické strany, a není možné každého nutit, samozřejmě to člověk nějakým způsobem zaplatil, ale nebyl to problém

neměli jsme v rodině problémy se studiem ani s cestováním i bez vstupu do KSČ

nemohla bych být v KSČ.

Nemohu řádně hodnotit, narodil jsem se naštěstí v době, kdy jsem to nemusel řešit. Rodiče ve straně nebyli. Dědové ano. Samozřejmě mám výhodu i v tom, že znám tři cizí jazyky, takže určitě by se dalo emigrovat snáze. A vždy záleží na více okolnostech.

Nemyslím si, že je to tak jednoduché. Moje rodina nikdy členství v KSČ neměla a rozhodně nežila "omezeným" život, jak je v otázce popisován. Nicméně chápu, kam tato otázka míří a chápu, že "fasádové" členství bylo pro řadu lidí lepším řešením a kdybychom se do podobné situace dostali dnes, většina společnosti by tuto cestu zvolila také.

neni pro nej omluva

Není to statečné, ale aby mohly děti studovat bych vstoupil. Hold nebyl každý Havel, aby mu nájem, auto a vcelku luxusní život platila francouzská ambasáda.

Neodsuzuji lidi, kteří do partaje vstoupili, já bych ti však udělat nemohla.

Neodsuzuji, pokud byl člověk řadovým členem bez větší angažovanosti. V případě spolupráce s STB už mám ale krajně negativní vztah

Neomlouvám je ale ani neodsuzuji.

Nesmysl. ;)

Nestydím se za to, dělala se řada věcí chybně, ale i naopak byla řada pozitivních jevů, řada věcí se dnes značně zkresluje stejně, jako tehdy se zkreslovaly děje předcházející, ale v tom nebyla lepší společnost ani v letech 1918 - 1938, která hodnotila období vlády Habsburků.

Nevidím na členství v KSČ nic špatného, pokud člověk poctivě pracoval a ne vše bylo špatné, stejně jako i v myšlenkách ML je mnoho moudrého.

Nevidím v tom problém

Nevidím v tom problém, pokud to byli lidé dobří a měli dobré myšlenky, ovšem tak jako v KSČ tak i dnes v demokracii se v nejvyšších patrech politiky objevují lidé, kteří by měli být za mřížemi kvůli podvodům, rozkrádání a korupci. Kdysi KSČ ničila nepohodlným lidem životy skoro přímo, aby lidi exemplárně potrestali, dnes je likvidují tajně většinou ekonomicky.

Nevím - je pro mě jako člověka, který se narodil v 90. letech velmi složité na tuto otázku odpovědět. Hrálo by roli zřejmě více okolností... Rozhodně vím, že bych aktivně proti režimu nevystupovala, ale členství v KSČ pro mě též není příjemná představa.

Nevím, jak v r. 1972, ale myslím, že kolem roku 1980 dobrý život v ČSSR nebyl podmíněný členstvím v KSČ. (jsem ročník 1969)

Nevím, žiji v jiné době a stejně bych Vám odpověděl na otázku typu: Je prosinec 1942 a na byt vám zaklepe dvojce osob a řeknou, že jsou parašutisti z Anglie. Pošlete je pryč a zavoláte četníky/gestapo nebo je vezmete k sobě. Nevím, netuším jak bych se zachoval.

nevím. Neumím si to plně představit, žít v takové lži; hodně by záleželo na věku dětí a na názoru manžela, sama bych prchat nechtěla - doplatili by na to mí nejbližší.

Nevstoupil bych, jsem si jist

Nevstoupil jsem

Nevstoupil jsem tehdy, tak vím, že bych nevstoupil ani s touto vaši představou. Vzhledem k tomu, že jsem v té době žil, a i když mi nebylo 35 let, tak si pamatuji jaké to bylo a jak se žilo řadovým členům KSČ (nikoliv vyšším funkcionářům) a nečlenům (nikoliv aktivním odpůrcům ), tak vím, že bych nevstoupil.

nevstoupil jsem a ani to neplánoval

Nevstoupil jsem do žádné organizace ovlivněná KSČ.

Nevstoupil jsem!!!

Nevstoupila jsem, věděla jsem, že je to něco za něco, a mně se nechtělo to něco platit:-))

Nevstoupím do KSČ kvůli prospěchu, ale kvůli přesvědčení.

Nezáleží tolik na straně, ale na charakteru člověka. Znala jsem čestné členy KSČ a na druhé straně prospěcháře a lidi nečestné, kteří byli hrdi na to, že ve straně nikdy nebyli, aby to později ( po "sametu" zúročovali více než to kdy mohl zúročit (kdyby chtěl) řadový člen KSČ v minulém režimu.

Nezažil jsem, nevím

nežil jsem v té době asi nemůžu hodnotit

Nic jiného jim nezbývalo.

Nic si nemusím představovat. V té době jsem žil a do komunistické partaje nevystoupil s vědomím, že někteří mí známí byli v KSČ a měli v porovnání se mnou většinou drobné a občas i výrazné výhody...

Nikdo v naší rodině nebyl členem KSČ. Ani za nic.

Nikdo z mých blízkých nikdy do KSČ nevstoupil, v tom jsme byli a jsme zásadoví, i když jsme samozřejmě žili tím - výše řečeno - "omezeným" životem. Ale máme svou hrdost a neměníme ji za výhody, jako většina členů KSČ.

Nikdo z nasi rodiny ani rodiny meho manzela nebyl ve strane, takze uz kvuli nim

Nikdo z naší velké rodiny nikdy členství v KSČ neměl, i když následně neměla nikdy rodina na "růžích ustláno"

Nikdy

Nikdy bych nevstoupil do zadne strany. Ani tenkrat, ani nyni.

Nikdy jsem do Ksc nevstoupila

nikdy jsem ve straně nebyla a nikdy nebudu

nikdy mne nikdo nenutil do KSČ vstoupit a to byl otec vysoký funkcionář

Nikoho neodsuzovat , když není objektivita dnešního pohledu

No nemusím si to představovat, zažil jsem tu dobu.... A teprve tehdy člověk pozná, jak lidé ohýbají páteř a jak málo je skutečně aspoň trošičku statečných lidí. A hlavně, kolik lidí po roce 1989 dokázalo převléknout kabát. Ale s troškou štěstí se dalo i tehdy žít, i když ne tak, jak by si člověk představoval...

No vzhledem k tomu, že si tuto dobu pamatuji velmi dobře, členy KSČ se stávali lidé z různých důvodů, někteří z přesvědčení, někteří z potřeby a jiní z vypočítavosti

No, myslím, že bych do KSČ vstoupila tak v roce 1930... Ale za normalizace by mi to přišlo hrozně pokrytecké, takže by záleželo na jiných okolnostech - třeba, kde bych pracovala, protože počty straníků z nedělnické třídy byly omezeny.

Normalizační KSČ vychovala garnituru pragmaticky uvažujících lidí, kteří se rozlezli mimo jiné do různých politických stran a kteří jsou schopni pro svůj prospěch prodat třeba i vlastní babičku.

Nutné zlo pro budoucnost svých dětí.

Obávám se, že v průzkumu bude spousta lidí za hrdinu, i když by se ve skutečnosti rozhodli jinak, kdyby se jich to reálně týkalo.

Obecně se členství v politických stranách spíše vyhýbám, ale dovedu si představit, že bych vstoupila, pokud bych třeba mohla tím rozhodnutím pomoci své rodině nebo si udržet či získat práci, která by mne bavila nebo pro kterou bych měla vlohy. O to cestování a plat by mi ani tak nešlo.

Odsunout jako sudetské Němce po válce! :) Ale vážně, nevidím rozdíl mezi tím, jestli byl někdo členem NSDAP nebo KSČ.

Odsuzují to, protože mi přijde, že i bez vstupu do KSČM se dalo žít. (Nebylo to povinné a nebylo to už tak nebezpečné jako třeba v 50. letech)

Okupace 1968 by pro mne byla obrovským zklamáním - suverenita a samostatnost byly omezeny.

Ono členství ve straně řaďákům zas tolik nepřinášelo, a kolikrát získali devizový příslib spíše nekomunisté, ovšem lidé, kteř se vyznali i v té době. Mnoho se také dostalo až do Jugošky, a to určitě všechno komunisti nebyli. Do Jugošky se dostali i svazáci přes Sporturist.

Ono je důležité, zda se jednalo o komunisty, a byli mezi nimi i slušní a poctiví lidé (kdo je nezažil nepochopí) nebo ty kteří byli u komunistů z důvodu kariéry a prospěchu, nebo byli nějakým nátlakem přinuceni vstoupit.

Ono se to kecá... byly profese, kde členství bylo nutné a výše uvedené výhody nebyly. Např. mistr na dráze, aby mohl dohlížet na partu traťových dělníků nevalné inteligence musel v partaji být. A tuhle práci (mistra) dělali železniční nadšenci se vztahem k vláčkům, nebylo o co stát. V zimě v létě venku a jednou nohou v průseru. Byli lidé, kteří vstoupili, aby se na lépe placené a pohodlné pozice dostali. U těch nejníže postavených se to nežádalo.

Ono to ale nebylo tak vyhraněné. Po té, co komunistům v letech 68-69 utekla podstatná část odborníků, byli rádi za ty co zůstali, v čistkách normalizace se zbavili stranických oponentů a odvážných opozičníků a tím více byli nuceni umísťovat na uprázdněná místa i nestraníky, kteří splňovali podmínky odbornosti a nekladení odporu. Tedy členství ve straně nebylo nutnou podmínkou, mnohdy stačilo, že se člověk nijak nevyhraňoval a neprofiloval, ideální kandidát byl možná vnitřně přesvědčen o tom že vládnou blbci, nicméně věřil tomu, že je třeba odvést práci precizně, přičemž škála motivací byla různá: od získání klidu na práci, výhod, ochrany rodiny, až po představu jednou bude líp. Každý totalitní režim stojí právě na takových občanech, nikoli na stranících, kteří, byť zdánlivě loajální, destabilizují systém bojem o pozice.

Opět to samé jako otázka sudet - nežila jsem v dané době a proto se neodvažuji soudit.

Opět velmi složité a obecné. Byla zaměstnání, která bez členství v KSČ v podstatě dělat ani nešla. Například být špičkovým chirurgem není možné bez zkušeností ze zahraničí a do zahraničí se nešlo dostat bez členství. Takže pokud někdo chtěl dobře vykonávat svou práci, jinou možnost vlatsně ani neměl.

Opět záleží na individualitách. Kdo by vstoupil do KSČ z existenčních důvodů vůbec bych mu to nezazlíval. Jenomže tomu vždy tak nebylo a existovala hromada lidí, kteří vstupovali z horších důvodů.

Opět, těžko říct, je jednoduché si to představit a dělat ze sebe zarytého antikomunistu, ale pokud se člověk nedostane do situace, je těžký říct co by udělal

oportunismus

oportunismus

Oportunismus, zbabělost a v případě těch, kteří tomu systému opravdu věřili, ryzí hloupost.

Opravdu netuším jak bych se zachoval, mám ale pochopení pro obě skupiny lidí z této doby.

Otázka je manipulativní. Žila jsem v té době. Nebyla jsem člen KSČ a přesto jsem dostala výjezdní doložku, mohla jsem studovat a nikdo mě neomezoval. Žila jsem relativně spokojeně. Vámi popisované rozdíly nebyly tak striktní. Ostatně dnes publikované pohledy na tehdejší doby, jsou mnohdy vzdálené realitě. Celá doba je popisovaná, téměř jako doba temna. To není pravda, ale manipulace s historií.

Otázka je návodná a klamavá. Členství v KSČ tehdy dávalo pouze trochu větši šanci na přijetí dětí na střední školu, jiné výhody z toho neplynuly. Pokud pamatuji, převažovaly nevýhody nad výhodami (od společenského opovržení po povinnou účast na spoustě schůzí a placení značné částky z platu na členské příspěvky...).

Otázka je nesmyslná. Tazatel zřejmě o tehdejších poměrech získal informace z tendenčně upravených materiálů. V roce 1972 už neměly děti žádné politické problémy s přijetím na školu. Rozhodovaly jen skutečné znalosti. Kdo tvrdí opak, byl lempl a vymlouvá se. V roce 1972 nebyl žádný problém s výjezdní doložkou. Problém byl s devizovým příslibem, pokud se jelo samostatně, např. s autem a přívesem. Ten se dával zpravidla jednou za 3 roky. Jinak bylo možné jezdit organizovaně s CKM nebo Čedokem. Vše bez jakékoli politické angažovanosti!!!

Otázka je opět zavádějící a je určena lidem, kteří s komunisty nemají nebo nechtějí mít nic společného. Mě se netýká, kariérismus je mi cizí. Bylo mi v té době 28 let a byl jsem členem KSČ od roku 1964. Do KSČ jsem vstupoval z přesvědčení. Měl jsem k tomu důvody, které nebudu vysvětlovat. Pokud bych s většinou komunistických názorů nesouhlasil, do KSČ bych s největší pravděpodobností nevstoupil. Ani dnes nemám pocit, že bych měl v té době osobně nějaké výhody z členství v KSČ. Myslím, že výhody měla velká většina občanů.

Otázka je špatně formulována - naprosto nevystihuje (a ani nemůže) skutečné poměry té doby !!!!!!!

Otázka mi přijde návodná

Otázka se velmi těžko posuzuje. Já bych osobně upřednostnil emigraci, ale pokud někdo byl nucen takovým způsoben vstupu do strany, nemohu mu to brát za zlé, když chtěl zajistit blahobyt rodiny. Komunistu v té době nedělá jeho členství ve straně, nýbrž jeho skutečné smýšlení.

Pevně doufám, že bych tomuto pokušení odolal, i když si tím samozřejmě jistý být nemůžu.

Po bitvě každý generálem..

Po roce 1968 a dále již lidé vstupovali do KSČ jen "ze zištných důvodů",idelisté-"komunisté" již téměř neexistovali,stejně jako idealisté-"rovnopáteřníci"..... (jsem ročník 69)

Po roce 1989 daleko lepší šance.

Po roce 68 bych spise nevstoupil, neb bych vedel, co jsou zac a ze nas okupuji. Do r. 68 bych asi vstoupil. Videno samozrejme ale tehdejsi optikou a perspektivami na zmenu. Vedet co vime dnes, tak proti tem ... jdu i se zbrai v ruce.

Po vojně každý generálem - kdo nezažil, má jen jednoduché závěry.

Počet lidí, kteří z "existenčních" důvodů nevstoupilo, mě samozřejmě netěší, ale ať se s tím každý ve svém svědomí srovná sám. Domnívám se, že to byl mj. důsledek právě podlehnutí hitlerovskému Německu bez boje.

Podotýkám, že v KSČ jsem nebyla.

Pokud chtěl člověk žít jako prase v žitě a nebo býť kariérista či oportunista, tak mu to pomohlo. Ale to není pravým smyslem života. Dobrý člověk členství nepotřeboval.

Pokud chtěl někdo něco změnit musel vstoupit. Barák se vždy uklízí zevnitř. Kdyby nebylo lidí kteří vstoupili do KSČ na neměli tento názor vypadl listopad 1989 jinak.

Pokud mate deti rozhodujete i o jejich zivotech...vzdelani...

Pokud nedonášeli a neškodili lidem nelze řadové členy odsuzovat.

Pokud nikomu neubližovali {např. nespolupracovali s StB, apod.}, nevidím v členství samotném problém. Dle mého názoru lze proti režimu protestovat i pokud byl občan v KSČ. Aspoň měl víc přehled a navíc s existenčními problémy {které mohou být důsledkem mj. té mizerně placené práce} nemá nikdo na nějaké racionální a realizovatelné plány ani pomyšlení, řekl bych.

Pokud si pamatuji správně Fučík (komunista) řekl: Nezapomeňte ani dobrých ani zlých.

Pokud si pořídím děti je mojí povinností zajistit jim to nejlepší pro život i na úkor sebezapření vlastních přání a hodnot. Jít proti tomu můžu teprve až budu mít jistotu, že to mé děti nepoznamená, jen maximálně mě.

Politický aparát užíval poměrně sofistikované prostředky sloužící ke znevýhodnění nečlenů KSČ. Děti nejenže nemohly automaticky studovat na VŠ, bez ohledu na nadání a píli. Odmítnout vstoupit do strany znamenalo znevýhodnit nejen sebe, nýbrž i své děti a příbuzné. Často se stávaly objektem šikany ze strany učitelů. Šance vymanit se z vlivu SSSR byly minimální, ty zvýšil teprve hospodářský kolaps v 80. letech. Vstoupit do strany můžeme považovat za projev slabošství, ustrašenosti a pohodlnosti, ovšem většina dnešních lidí by se tak také zachovala.

Poznala jsem jaké to je mít rodiče, kteří nebyli ve straně, včetně problémů při hlášení na střední školu. Na jednu stranu jsem na své rodiče hrdá, na druhou nevím jestli bych nepodlehla kvůli svým dětem.

Pravděpodobně bych vstoupila, ale nikoliv kvůli vámi uváděným důvodům. Navíc nejsou pravdivé. Vše bylo o lidech a nikoliv o členství v KSČ.

Presne jak pisete. Myslet jen na sebe, utikam klidne lesem pod palbou samopalu. S rodinou vsak clovek musi myslet jinak. Jako manzele jste jeden, zena by musela chtit minimalne stejne tak. Ale i tak... obetoval byste budoucnost a zazemi vasich deti? Pokud ano jste idealisticky sobec, pokud ne, jste starostlivy zbabelec. Opravdu hezka volba. Nelze soudit zadneho cloveka. Jen opravdove zradce- praskace.

Pro dobro své rodiny jsem ochoten udělat téměř cokoliv. Kdo říká, že by nevstoupil pravděpodobně lže nebo nemá žádné blízké které by tímto poškodil.

Pro lidi, kteří tenkrát žili, to bylo často jediné řešení pro dosažení lepšího života. Že komunismus někdy skončí, nevěděli, takže tahle varianta byla jediná možná.

Pro me narocne na predstaveni, jako pro cloveka narozeneho v 90. letech. Nicmene dle vzoru rodicu bych do strany nevstupoval.

Pro mě to není teorie. Před těmito rozhodnutími jsem stála. Také proto mám jenom maturitu, na VS jsem přijata nebyla ačkoli zkoušky udělala.

pro obyčejného člověka v zaměstnaneckém poměru to bylo rozhodně výhodné, v rámci utlitarismu bych také nejspíše vstoupila. Pro soukromníky velmi nevýhodné, pak bych cítila jednoznačně křivdu

Pro rodinu a jejich lepší budoucnost člověk udělá vše. A lidi, kteří byli v KSČ, a při tom nikdy nikoho neudali, bylo hodně. A mohli to být lidé naprosto slušní, ale situace si to vyžadovala. .druhá možnost by byla emigrace

Pro rodinu bych do strany vstoupil.

proberu to s rodinou

proč? raději emigrace než člen

Prospěcháři vstupovali cíleně.

PROSPĚCHÁŘI, VLEZDOŘITNÍCI,KARIÉRISTÉ, LIDÉ TOUŽÍCÍ PO ÚSPĚCHU OCHOTNÍ ZAPRODAT SE A ZNIČIT I LIDI KOLEM SEBE.NA STRANĚ DRUHÉ TAKY LIDÉ DONUCENÍ KE SPOLUPRÁCI ČI OCHOTNÍ ZNIČIT SVOU ČEST PROTO ABY MOHLI POMÁHAT OBĚTEM KOMUNISTICKÉ ZVRHLOSTI A BĚSNĚNÍ.

prostě to tenkrát byla taková doba

Prožil jsem tuto dobu, nevstoupil jsem do KSČ, jasná odpověď.

Prožila jsem to... :-)

Před 68 budiž, byla naděje a lidé vstupovali do KSČ protože čekali že se něco změní ale pak? Po 68 bych osobně raději emigroval než se díval jak se kazí celá společnost, která je kvůli normalizaci pokřivená dodnes!

Předchozí otázka je v podstatě nepochopením tehdejší doby a smýšlení obyvatelstva. Pokud chtěl kdokoliv v tehdejším státě něco KONSTRUKTIVNĚ změnit (ne jen protestovat), tak bez členství v KSČ to prakticky nebylo možné. Tehdejší situace nebyla "černo - bílá" tak, jak je postavena v této otázce (je to poplatné současnému prezentování v mediích).

přesně to co jste dali na výběr

Přesně tolik roků jsem měla v daném roce.O emigraci jsem uvažovala kvůli mému manželovi.Jinak v těch letech jsem nebyla spokojená,nebyla jsem členkou KSČ,ale jako učitelka jsem musela se svými kolegyně každoročně prodělávat politické školení a hlavně pak nás čekala závěrečná zkouška.Nejhorší pro nás bylo,když jsme musely studovat spisy BREŽNĚVA.

Příteli, to jsem prožil a rozhodl se. A nelituji.

Rada bych napsat urcite nevstoupim, ale natolik si neverim

Ráda bych řekla ne, ale kdybych měla děti, pravděpodobně bych smýšlela jinak a možná jen kvůli nim bych do strany vstoupila. Opravdu netuším, nedovedu si sebe v té situaci představit

ráda bych zaškrtla "určitě nevstoupím", ale věřím, že "omezený" život byl tak náročný, že si netroufám prohlašovat, že bych nepodlehla..

Raději budu žít v horších podmínkách, ale s hlavou vztyčenou.

Raději smrt pro mě a všechny příbuzné, než členství.

radši nic

Reálně fungovala jediná strana, takže v ní byly všechny politické názory, proto ji tolik lidí opustilo po 89, kdy získali možnost realizovat se v různých hnutích. Spíš mě zajímá, co reálně dělali.

rodiče to neudělali a jsou mým vzorem, ale volba "spíše" je podmíněna představami dalších možných "nepříjemností"

rodinný původ

Rozhodnout se nemohu, protože jsem v té situaci nežil

Rozum by mi velil vstúpiť do strany, ale srdce by to nedovolilo...!

S Komunisty jsem nesouhlasil v ničem. Do strany vstupovali lidé především kvůli možným výhodám, jen málokdo tomu věřil.

Sám za sebe bych nevstoupil a mám v tom dobrý vzor v celé své rodině. Na druhou stranu si nedovedu představit jaký tlak na člověka mohl být.

Selhání...

Schůzování musí být strašné - a ještě vadit většině sousedů... no nevím.

Sice je to otřepaná fráze, ale mimo revoluci byla jako jediná možnost zlepšení situace jen zevnitř. Pokud by ve straně byli jen tvrdí a skalní komunisti, pak by to bylo spíš jenom horší. Rozmělnění tvrdého bolševického jádra vlažnějšími straníky bylo určitě ku prospěchu věci. A člověk mohl být hajzl a nebýt ve straně, stejně jako mohl být dobrý člověk a v té straně být. Nakonec za to, že máme svobodu, vděčíme především komunistovi (Michailu Gorbačovovi).

Snadno se to říká, samozřejmě.

Soudím tak podle svých rodičů.

Spíše nevstoupím, ale ne kvůli výše zmíněným důvodům, nýbrž jaksi z principu, jakože do r. 68 by to asi ještě šlo, ale pak už spíš ne.

Spousta lidí vstoupila kvůli dětem. Aby mohly studovat atp. Kdo nebyl před tuto volbu postaven, nemůže objektivně hodnotit.

Spousta z nich byla členy právě pro svůj prospěch, ne pro politické přesvědčení. Jsou to ti, co stále křičí kdo nejde s námi, jde proti nám a jsou vždy v kurzu. Z KSČ často přecházeli do ODS.

Spousta z nich byla ve straně kvůli lepší práci a lepším možnostem pro děti

Stydel bych se za to dodnes.

Sušný člověk se k bolševikům nedal nikdy!

Svině

Svoboda je pro mě základní potřebou

systém se musí rozložit zevnitř

Špatně položená otázka. Záleží na povědomí o tom co KSČ páchá.

Ta ekonomika není na první pohled špatná. Pak ale ten 48 a 68 a co já vím, jak bych se rozhodl. Omlouvám se, ale neodvažuji si tipovat.

Tak z tou školou to až takové drama nebylo,ano byl to hendikep,ale dal se snadno překonat dobrými studijními výsledky.Do KSČ bych nevstoupila v žádném případě,ale postavit se vyloženě proti režimu,to bych neudělala,to byl fakt masakr, který odnesla široká rodina.

Takové rozhodnutí nebyla. Nikdo koho znám nebyl člen partaje a žil dobře na poměry

Takové selekce by neměly být, nehledě na členství.

Takto jsem neuvažoval. Sám jsem vstoupil do KSČ v.r. 1985 (logicky jsem skončil v.r. 1990). Byl jsem nejlepší žák třídy a z rodiny mi to nikdo nerozmlouval. Poučený jsem ale byl - Arthur London - Doznání, Škvorecký, poslech Svobodné Evropy a pod. Ani nevím, proč jsem to dělal.

Tato otázka není zrovna nejchytřejší... Z naší rodiny nebyl nikdy nikdo ve straně, ani nebyl nikdo naváděn či nucen do ní vstoupit a nepamatuji si, že bychom žili "omezeným" životem. Ale možná to bylo i tím, že na venkově byly některé věci jiné než ve městech a taky je pravda, že u nás neměl nikdo potřebu ani ambice získávat třeba ty výjezdní doložky.

Teď se nám to lehce řekne; samozřejmě, že ne. Ale mohl tenhdy člověk vědět, že bude vubec nějaká Sametová revoluce? Pro rodinu by měl udělat člověk vše.

Tehdy mi to i nabídli s velkým profesním růstem, poslal jsem je do prdele a dnes to mám za životní chybu.poté co jsem se seznámil s havloismem.....

Téměř nikdo z mé rodiny nebyli členové KSČ. Alespoň ne dlouhodobě... A taky si nevedli špatně, babička i cestovala v 80. letech, přestože nebyla členka. Já fakt nevím, jestli bych vstoupila do strany... Zase si říkám, že sama osobně bych nemusela nikomu přímo ubližovat. Navíc bych to pojala jakožto agentskou činnost a ve svém srdci zachovala věrnost svobodě. A kdoví, třeba by se mi i zevnitř dařilo pomáhat jiným.

Ten popis situace se mi nezdá přesný, nebo minimálně neodpovídá rodinným zkušenostem (oba rodiče vystudovali, aniž by jejich rodiče někdy byli ve straně, například)

tendenční otázka od člověka, který tuto dobu nezažil

tento problém jsem si vyřešil na střední škole, kdy mi něco podobného hrozilo a opakovaně ho stejně vyřešili i oba mí rodiče. Nikdo nevstoupil

Tezko rici...nezazila jsem to.

tezko soudit, jak by se clovek zachoval, muj postoj je tvrde odmitavy, presto jsem dala uvedla odpoved spise ne. Nikdy nemuzeme vedet jak bychom se zachovali a slovy to nedokazeme...

těžké říct, pokud člověk tu dobu nezažil a neví, co se dělo s lidmi, kteří vstoupit do strany odmítli

Těžko posoudit..

Těžko říct. Asi hodně záleží na tom, jak by mně bylo členství v KSČ prezentováno a zda bych si případně dokázal představit pád komunistického režimu.

Těžko soudit. Každý to měl nastavené jinak, a každý si to musí se svým svědomím vyřešit sám. Z mého tehdejšího pohledu (a zkušeností) mladého člověka byli komunisté většinou buď hrozně hloupí, pokrytečtí nebo vyčůraní lidé.

To by záleželo na situací.

To je strašne těžká otázka. Člověk má své hranice, svou sebeuctu, ale pro své děti i pro svůj jednodušší život je členství v KSČ “dobrou” volbou

To je těžké, pokud jde o čisté pragmatické vstoupení, bez toho aby člověk musel donášet nebo se.nejak angažovat ve straně, tak asi vstoupit .. je to těžké no, ale když tím zajistím rodině lepší život a neuškodím nikomu ..

To je těžké. Myslím, že hodně záleželo jestli byl člověk sám, nebo měl rodinu.

To se to dneska kecá, co...?

To si ovsem myslim s dnesni znalosti veci, ale jak bych se zachovala tehdy spise netusim. Vse by bylo jinak.

Tohle clovek nevi, dokud to nezazije a opravdu se nemusi rozhodnout.

toto je demagogie

Trauma roku 1968 by bylo ještě silné, otázkou je, zda bych měl tokuk

Trochu mi vadí tendenční informace z tohoto období. Pravda - hodnotím z pozice dítěte prodavačky a horníka... Můj taťka v 68 vystoupil a pak už nevstoupil,byt ho přemlouvali.

Tu dobu jsem prožil a nevstoupil. Nikdo nemusel.

Tu dobu jsem prožila ( jsem nar. 1953 ) a před tím rozhodnutím jsem i stála. Zvolila jsem vstup do Československé strany lidové , což mí přátelé pokládali za velmi nešťastné rozhodnutí. Podotýkám, že nešlo o rodinnou tradici, ale spíše sympatie - odebírali jsme Lidovou demokracii a tyto noviny byly přece jen trošku jiné než Rudé Právo atd.

Tuhle dobu pamatuji a pamatuji mnoho spokojených normálních rodin s MNOHEM menšími starostmi, než dnes a někdo z nich nebyl ve straně... Nepodléhejme dnešní mediální masáži, že se máme nějak extra svobodněji :-(

Tuhle otázku jsem dlouho řešil, jak bych reagoval v 1968 a během normalizace. Ale v mé současné práci (působím na VŠ) došlo k souboji dvou zájmových skupin, které gradovalo až k podání žalob u soudu. Podpořil jsem skupinu, která je objektivně v menšině a nyní je jasné, že nemá šanci vyhrát a pravděpodobně v blízké budoucnosti tam skončím. Ale věřím tomu, že tato skupina je v právu a je "lepší" a jsem rád za toto rozhodnutí (byť finančně asi dporbé není). Ale teď už vím, jak bych reagoval v 68.

Udělala bych to při své děti

Upřímně si nemyslím, že bych zásadně vystupoval proti Straně v rámci nějaké oficiální platformy, spíš bych žil obyčejným slušným životem s upřímnými postoji, které bych snad byl schopen vyjádřit, pokud by se na ně někdo ptal, i za cenu, že ohrozí nějakou „moji kariéru“. Ostatně dnes také nejdu po penězích a materiálních výhodách, ale hledám smysluplnou činnost.

určitě bych vstoupila, už kvůli dětem, kterým bych chtěla zajistit lepší budoucnost i dětství

určitě nevstoupím, stejně jako nevstoupili naši a nijak strašně špatně jsme se neměli, sice jsme nebyli v Jugošce, ale na nákupy do NDR, k Baltu a nebo k Balatonu se jezdit dalo i tak a na víc, naše země má spoustu krásných míst, po kterých nás táta od mala tahal po vandrech pod širák a bylo to super.

Uvažoval bych o emigraci, ale zrovna tohle je těžké posoudit, jestli bych vůbec měl šanci a jestli by mě nakonec nezlomili a nedonutili do Strany vstoupit.

uznání těm, kdo nevstoupili

Už jsem se zmínil, že jsem spíše liberální člověk a přeci jen bych byl radši abych se o své "teplé" místečko nemusel strachovat a dělat si spíše to, co chci já.

Už kvůli dětem ano.

Už museli vědět o čem to je ....

V 70. letech prospěchářství, v 80. letech pragmatičnost.

V KSČ jsem nikdy nebyl, moje děti mohly studovat a měl jsem nadprůměrně placenou práci. Cestování mne nelákalo.

V KSČ jsem nikdy nebyla a nechtěla být a neměla jsem pocit příliš velké omezenosti. Studovali jsme (většinou jsme se na školu dostali), cestovali (do soc. zemí, někdy i na západ), pracovali (a všichni jsme měli práci), měli koníčky (Pionýr, Brontosaurus, tramping), zamilovávali jsme se, brali, rodili děti a doufali jsme, že se jednou poměry zlepší - ale většinou jsme neměli pocit, že je třeba nějak bojovat proti komunistům, spíš to byla taková obecná víra v lepší vývoj světa...

V KSČ jsem v životě nebyl (ani rodiče či nejbližší příbuzní). Ale byl jsem šikovný, jako elektrotechnik jsem pracoval v úkolu a v tehdejší dobé jsem vydělával 6000,- Kč čistého! I rodiče byli nadprůměrně placení. Sice jsme nemohli na návštěvu USA, ale procestoval jsem celou východní Evropu včetně SSSR - i tam toho bylo hodně k vidění. Dnes jako pracující důchodce na takovouto dovolenou nemám - a to bydlíme ve svém.

V nasem narode je bohuzel vetsina prizdisracu

V nasi rodine v partaji nebyl nikdo a myslim ze ani ja bych tam nevstoupil. Neni to vec nejake osobni statecosti ale tak jsem to tenkrat jako dite vnimal i jak se vyvijel muj zivot v pubertne. Na druhou stranu si i pamatuji jak Vas uz jako male deti ovlivnovalo prostredi ve kterem jste zil. Ja napriklad vyhral jistou soutez o velkem Vladimiru Iljici a byl jsem na to nalezite hrdy :)

V případě, že by šlo o rodinné zájmy a mé děti by mohli studovat lepší skoly atd, stalo by to za úvahu. Možná i přes své přesvědčeni proti KSČ. Ovsem teď zpětně se na to nahlíží velice těžko.

V r. 1968 jsem se narodil a od svých patnácti let jsem aktivně čelil tlaku vnuka fabrikantů a syna jednoho ze zakladatelů KANu. Každý měl na výběr zachovat se se ctí…

V r. 1972 bylo již jasné že je to zrůdný systém.

V r. 1972 jsem byl plný myšlenek r. 1968 a do KSČ bych nevstoupil. Plat jsem měl stejný jako spolupracovníci, kteří v KSČ byli, akorát jsem nemusel odvádět povinné procento ze mzdy do pokladny KSČ jako členský příspěvek, nemusel jsem chodit na povinné členské schůze. Takže jsem na tom byl lépe. Taky jsem se mohl vyhnout morálnímu zostuzení, kteří někteří pevní soudruzi zažili, když měli nezaviněnou havarii s autem, kterou vyšetřovala policie a členská schůze je vyloučila ze strany, nebo jim pozastavila členství. I jako nečlen jsem mohl dálkově vystudovat vysokou školu .

V roce 1972 mi bylo 17, dobu si dobře pamatuji .. i rok 1968, v KSČ jsem nebyla nikdy ani manžel, myslím, že bych nikdy nevstoupila, ale může člověk na 100% říci, co by udělal? Na emigraci jsem se tedy necítila, jsem vždy říkala, bych emigrovala v případě, že by tu byla válka a mým dětem šlo o život, to by byla pro mě ta mez..........

V roce 1972 mi bylo 30 let, ale vzhledem ke skutečnosti, že jsem byl věřícím v Boha a v Ježíše, tak že mne Marxističtí Ateisti Komunistu neudělali a do KSČ jsem odmítal se slovy: "Necítím se býti dobrým komunistou!"

V roce 1972 mi sice bylo pouze 16 let, ale když k nám do třídy na gymnáziu přišli agitovat pro vstup do SSM, spolu s několika spolužáky jsme je vyhodili. Do SSM, natož KSČM jsem nikdy nevstoupil ani později.

V roce 1972 mně opravdu bylo 25 let. Vstup do KSČ byl pro mne nepřijatelný. Nikdy jsem tam nevstoupila, a tak mi první osobní ohodnocení (200 Kčs) přidélil ředitel školy, kde jsem učila, až v prosinci 1989. Předtím ho měli jen straníci. Bohužel, mnozí kolegové do KSČ po roce 1968 vstupovali ...

V roce 1972 nebo později byl už vstup spojeneckých vojsk vypořádaný, KSČ udržovala pořádek a sociální jistoty zodpovědným plánováním. Nemyslím, že rozdíly byly primárně o členství v KSČ. Neměli jsme celoročně banány a další "zbytečnosti", ale všichni měli základní životní jistoty. Kdo poctivě pracoval, neměl problémy bez ohledu na ideologie, dnes je často poctivou prací problém se uživit (ufinancovat základní potřeby)

v roce 1989 jsem byl student a bojoval za převrat s tím ,že bude líp a ted 28.let po revoluci jsem zhnusen a lituji,že jsem si vydobil svět ZÁKAZŮ A PŘÍKAZŮ....

V roce 1989 mi bylo 34 a nikdy mě nikdo nenutil vstoupit do KSČ a to jsem pracovala v samosprávě

V roce1972 mi bylo 10 let. Bydleli jsme na sídlišti vedle velkých kasáren a dobře si pamatuji , jak nám ráno v srnu 1968 mířily tanky do oken...a taky jsem zažila ruskou posádku u nás ve městě . Lidi, kteří u nás ve městě byli i přes to ve straně, nebyli mými přáteli

v té době jsem přesně žila je mi důvěrně známá a nejsem ten tip abych něco dělala pro nějaké "možná! " výhody

V te dobe jsem zila,pokud jsme chteli,aby deti mely sanci na vzdelani,tak nekdo z rodiny do KSC vicemene musel,ale nebyl proto spatnym clovekem

v té době mi bylo kolem 35 let - nevstoupila jsem, doplatila jsem na to - a rozhodovala bych se stejně

V té době se nevědělo zda je komunismus na věčné časy. Sam bych do strany zřejmě vstoupil, ale nebyl bych odhodlanym agitarem, podporovatelem a nechybí se tím. Byla by to z nouze ctnost reflektujici tehdejší dobu.

V této době jsem žila, měla 12-36 let. Zažila jsem vstup vojsk a od té doby jsem neměla ráda jednoho jediného Rusa na světě. Jsem věřící, takže vím, co nám dělali. Nebylo to tak, že každý získal práci, jakou chtěl, taky byly známosti, děti nemohly studovat, kde chtěly a zažívali jsme v podvědomí strach, aby nám komunisté neublížili. Proto jsme naoko se vším souhlasili,účastnili se voleb, ale v soukromí a s přáteli jsme si z toho dělali psinu. V dnešní době vzpomínají na tuto éru hlavně ti, kdo byli v KSČ, měli lepší platy, funkce v obcích apodobně, protože ti měli lepší přístup k výběru školy, zaměstnání, funkcím, platům a podobně.

V tomto případě bych myslela na rodinu. Na to co je v dané situaci pro ně nejlepší

V tu dobu to téměř jinak nešlo, kdo napíše že by tam nikdy nevstoupil, tak již zřejmě zapomněl co se tu v té době dělo, a nebo v dnešní době jenom machruje a neví o čem mluví

V uvedené době bylo těžké se rozhodnout-absence informací i osobní odvahy mnohé lidi dovedla ke vstupu do KSČ. Navíc základní myšlenka rovnosti a soudržnosti přesvědčila mnoho neinformovaných. Totéž se děje dnes-mnoho "neinformovaných" často podlehne planým slibům.

Vadí mi dnešní odsuzovani tehdejsich "straníků"

Ve skutečnosti jsem tam - do KSČ - nevstoupil, protože jsem byl antikomunista a demokrat. Když vidím tenhle svinčík, tak toho lituji - dnes naopak už nejsem antikomunista a k demokracii mám velmi rezervovaný postoj.

ve velké většině prospěcháři a kariéristé, po roce 68 už snad nikdo nemohl této ideologii věřit

velmi černobílý pohled - přestože byl dědeček původně živnostník a nikdo z rodiny v KSČ, vystudovaly všechny 3 jeho děti vysokou školu, jedno dokonce velice prestižní filozofickou fakultu UK.

Velmi těžké rozhodnutí. V tehdejší době spíše ano.

většina lidí tam byla jen z důvodu prospěchu a ne z přesvědčení

Většina národa do strany nevstoupila. Umím pochopit ty co v ní byly a věřili jí, ale ti co vstoupily kvůli uvedeným výhodám, zakládají otázku a pro co další spáchají vlastizradu příště. Jaký je morální rozdíl mezi jimi a kolaboranty za dobu protektorátu, u nich se mnoho snažilo, alespoň chránit něčí život, v situaci, kdy však režim oponenty nepopravuje, co je jejich ospravedlněním?

Většina vstoupila pro klid a prospěch svůj a své rodiny. Minimum lidí vstoupilo z přesvědčení.

většinou lidé, co nemají svědomí, případně ti co chránili rodinu

víceméně jsem to zažil a nevstoupil jsem, ačkoliv to mělo a má dosud vliv na moji kariéru

víte o tom úplný prd aformulace otázky to potvrzuje

Vlastně se mně to stalo. Sice o něco později, ale nevstoupila jsem. I když dědeček byl přesvědčený komunista.

Vlezdopičové jsou všude, dnes jich je víc než dříve.

volba jednotlivců, kdo co od toho očekává

Volba morálně nedostatečných jedinců s otevřenými prvky vlastizrady, kolaborace a kariérismu.

Vstouila bych kvůli dětem, ale nechtěla bych se ničeho účastnit.

Vstoupil bych, avšak nikoliv z přesvědčení ale kvůli výhodám, které bych v té době měl. S komunistickým režimem jinak nesympatizuji.

vstoupila bych jen kdyby mělo dítě problém dostat se na školu a viděla bych že na ní má předpoklady

Vstoupila bych kvůli dětem a tomu aby mohli studovat. Nechtěla bych jim udělat problémy.

Vstoupím do strany, budu hrát dobrou rudou svini tak dlouho, dokud si nezískám dostatek důvěry a prostředků pro pohodlnou a zaručeně úspěšnou emigraci. Účel světí prostředky.

Vstoupím z přesvědčení, komunisté mají nejlepší program a je za nimi největší kus poctivé práce. Také mají za sebou zdaleka nejméně chyb a zločinů. Je absurdní si myslet, že komunisté měli nějaké výhody, spíš víc povinností. Výjezdní doložka a studium na škole, to nebyla věc členství nebo nečlenství v KSČ. A do socialistických zemí se mohlo cestovat bez problémů.

Vstoupit do KSČ by nebylo správné - což je vyšší důvod, než výhodnost členství v KSČ. Nakonec, vyšší je obrana důstojnosti člověka, než výhoda plynoucí z kolaborace se zrůdným režimem. V tomto smyslu by vstoupit do KSČ bylo absolutně nepříspustné (jelikož důstojnost člověka je absolutně závazná).

Vstoupit do KSČ z nutnosti není ostuda, pokud to je dnes přiznáno. Na druhou stranu vstup do StB je vždy neomluvitelné morální selhání.

Vstup do KSČ byl nakonec povinný. Nabídli zhruba třikrát členství. Dvakrát se šlo na něco vymluvit, ale potřetí už ne. Kdo nevstoupil, nemohl už vykonávat svoji práci. A pokud se zavázal vstoupit, musel mít dva ručitele kandidáta na členství v KSČ, kteří jej museli ideologicky vést. Pokud by kandidát členství v KSČ odmítl, zkazil by život i dvěma svým kamarádům, kteří mu ručili za členství. Ze systému nebylo úniku, pokud člověk nebyl zcela sám. Od jisté chvíle, kdy přišla nabídka na členství v KSČ, už byla jen volba dál žít jako dosud nebo jít do kotelny a především zkazit život spoustě kamarádů.

Vstup do KSČ, v takové podobě, v jaké byla, je za všech okolností nepřijatelný. Zejména pro to, že je to podpora rozvoje nerovností mezi lidmi.

Vstup do partaje mi byl vnucován mnohokrát (jsem ročník 1952), ale vždycky jsem odmítl. Možná jsem měl menší plat, horší platové zařazení, ale vzhledem k tomu, že jsem byl odborně dost na výši, režim mě jako inženýra chemie potřeboval.

Vstupovali tam právě i lidi pouze kvůli těch výhod a ne ideologie.....

Vše si bere svoji daň, má rodina byla proti a ja sdílím jejich názor

vše záleží na tom zda mám děti - pasivní členství v KSČ mi nevadí, ale při příležitosti emigrovat bych ji nejspíše využil (s celou rodinou).

Všichni komunisté měli na jaře 1990 viset. Bez výjimky. Komunismus je ideologie, která má na svědomí nejvíce životů v historii lidstva!

Vzhledem k historii mé rodiny bych rozhodně do strany nevstoupila

vzhledem k tomu co komunistická vláda provedla v padesátých letech mé rodině bych určitě do strany nevstoupil, možná bych se pokusil emigrovat.

Z materiálů vím, že v jednom krajském městě byly členy KSČ třetina dospělé populace. Někteří z prospěchu, jiní z přesvědčení. Časy se mění, lidé zůstávají.

Z mého pohledu bylo členství v KSČ z jakýchkoliv důvodů neobhajitelné.

Z pohledu zabezpečení rodiny by asi bylo vhodnější stát se členem, přestože bych se vším nesouhlasila. Ale pro rodinu bych to určitě udělala, myslím, že spousta lidí se k tomu stavěla stejně. Pokud byl ale člověk svobodný a nezávislý na nikom, potom by se nabízelo vzdorovat či emigrovat.

Za členství těžko soudit, mít děti je zodpovědnost a výrazně stěžuje toto rozhodování.

Za nečlenství nebyl nikdo trestán, proto považuji za pokrytecké mluvit o "nutnosti" vstupu do strany. Bylo to spíše záležitostí osobní morálky - po Srpnu přece nikdo normální nemohl věřit v komunismus.

Za předpokladu, že bych se dostal k učebnicím nějakého cizího jazyku, následovala by emigrace.

Za těchto předpokladů určitě nevstoupím. Bylo by to pro mě urážlivé.

Záleželo by na konkrétní situaci - kdybych náhodou měla štěstí, a vedlo se mi dostatečně dobře bez členství, tak bych nevstoupila, ale pokud by se to zdálo nutné, tak asi i ano.

Záleželo by na okolnostech.

záleží na potřebách mé rodiny a blízkých

Záleží na tom jak člověk žije, s někým/sám, má rodinu (včetně prarodičů, rodičů, širších příbuzných), mám /nemám už děti, jak staré, kdo jsou moji známí, kamarádi, čím se živí, jaké mají názory, stejně tak rodina, jakou práci mám, zda znám někoho za hranicemi nebo vůbec, mám možnost emigrovat a podobně. Hrozně věci,. které v otázce nejsou a které bych zvažoval. Nemít děti a rodinu, kterou by mohli komunisté perzekuován a mít možnost emigrace, utekl bych, být synem komunistického funkcionáře, která má tuto ideologii v rodině, mít malé děti, asi bych vstoupil. Každopádně velmi podnětná otázka. Díky.

zastávali vysoké posty v zaměstnání, mohli jezdit na západ, nemuseli mít ani požadované vzdělání-udělování vyjímek

zažil jsem to a nevstoupil k rudochům

Zažil jsem to. Po roce 1968 se do KSČ vstupovalo pouze ze strachu nebo vlastního prospěchu.

zažila jsem na vlastní kůži, již nikdy více

Zažila jsem tu dobu, vím, co věrnost svému přesvědčení stála mého otce (místo učitele se skvělými výsledky byl pomocný dělník), ale jsem ráda, že se nekřivil.

Zažila jsem, členství mi bylo nabízeno, vymluvila jsem se z toho. Jsem ročník, který to zažil na vlastní kůži, v r. 1968 mi bylo 20 let.

Zlatý komunisti!

Znal jsem mezi členy KSČ mnoho čestných a poctivých lidí, zastávali odpovědně svou práci, nikdy nikoho neudali a snažili se pomáhat i těm bezpartijním. Zvláštní kapitolou pak byli lidé, kteří do partaje vstoupili s naivní myšlenkou, že skrze stranu něco změní. Tato skupina je typická především pro období perestrojky a glasnosti v tehdejším SSSR.

znala jsem komunisty, kteří byli "správní", ale i neřády co škodili.

Zřejmě bych ovšem odpovídal jinak, pokud by se mé rodiny dotkla například padesátá léta víc, než kolektivizací.

Žil jsem v té době,i když v r.1972 mi bylo 14 let,ale o vstupu do KSČ jsem nikdy neuvažoval-byla to ta mez za kterou jsem nechtěl jít

Žil jsem v této době a několikrát jsem vstup odmítl. Takže jsem v práci nemohl zastávat vedoucí funkci.

Život byl jednodšší a spokojenější. Bylo na důchody poslanci nekradli.

15. Zlepšila Sametová revoluce v roce 1989 Váš život / život lidí ve Vaší rodině?

Pokud jste Sametovou revoluci nezažil(a), odpovězte optikou "bylo by mi nyní lépe, kdyby k revoluci nedošlo a došlo třeba jen k drobnějším reformám?".

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě ano105648,15 %48,15 %  
spíše ano55125,13 %25,13 %  
spíše ne25911,81 %11,81 %  
nevím1948,85 %8,85 %  
určitě ne1336,06 %6,06 %  

Graf

16. Prostor pro komentář k Sametové revoluci:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Byl jsem státní zaměstnanec a finanční úprava platu směrem nahoru, zvýšila mou životní úroveň, ovšem ty hrůzy při takzv. privatizaci a rozprodeje národního majetku, bandou opilců a feťáků kolem Havla a spol., zdevastování kultury a pošpinění všeho, co bylo před sametem vytvořeno bylo deprimující.

- bratr mohl bezproblémove přicestovat,i když ho za jeho nepřítomnosti odsoudili na 18 měsícu i k propadnutí majetku a taky si musel vyplatit školu, no skrátka pak už dobře

- vzhledem k tomu,že jsem se aktivně svým malým dílem podílel na odporu k režimu (předlistopadový účastník Hnutí za občanskou svobodu,sběratel podpisů k petici Několik vět ještě před jejím zveřejněním...) je můj názor hodně osobní : největší chyba byla,že nebyla zakázana KSČ - důsledky neseme dodnes.

"Náhradní" otázku č. 15 máte položenou přesně naopak, než tu původní :( Zřejmě bych ji vyřadil, jinak budete mít naprosto nevypovídající výsledek. Já odpovídám na tu původní.

+ Cestování, kultura, vzdělání, náboženské svobody, hmotné statky

000

1. Neměla být sametová 2. Nešlo o revoluci

17. listopad, a dny které následovaly a znamenaly konec tě příšerne vlády komunistů , byl asi nejšťastnějším dnem mého života. Až neuvěřitelné štěstí a euforie.

17. listopadu mi bylo půl roku. Nějak mi stále nedochází, proč se tehdy komunisti vzdali. Podle mě by bylo lepší mít výraznější tečku (mrtví, defenestrace) za minulou érou. Byli by vítězové a poražení. Tahle jsou vítězové i ti, kteří měli být poraženi.

a ne jen kvůli restitucím.... vážím si toho, že si "na ulici" mohu říkat, co si myslím, škoda, že to neplatí i v zaměstnání

Ačkoli je co ,,zlepšovat", tak jistě se žije lépe, než za ČSSR (minimálně v tom, že stát více respektuje důstojnost člověka, než jak tomu bylo za ČSSR. A také ekonomika je lepší, než byka před rokem 89).

Akt se jmenuje předání moci, předem domluvené

Ale nic nikdy není optimální. I demokratické vlády nemusí jednat nejlépe.

ale před rokem 89 měli lidé k sobě blíž, nezáviděli si navzájem, protože platy byly zhruba stejné, bylo více spoleřného vyžití

Ale rozhodně si nemyslím, že nám náš " kapitalismus " a " svoboda " nastolí lepší zítřky

ale sousta reforem se ukázala být chybných, i úmyslně, i když jsme měli příklad v jiných státech čemu se vyhnout. a bohužel to viděla i spousta žen od "plotny" jen ne naši politici a v tom se doteď nic nemění

Ano, ano, stokrát ano. Hlavně mým příbuzným,kteří byli rehabilitováni.

Ano, hodně členů mojí rodiny mělo před revolucí stopku na plat, nikdo nesměl cestovat a byli jsme velmi chudí.

Ano, zlepšila naprosto zásadně. Svoboda slova, možnost cestovat, možnost podnikat, možnost vychovávat děti beze strachu z udání, je toho mnoho, proč nepřestanu být šťastná a vděčná, že jsem se toho dožila a navíc v relativně mladém věku.

Během sametu jsem byl malý chlapec, ale nikdo - vůbec nikdo - v mém okolí se nemá hůř, než se měl tehdy a většinou naopak.

Bez zaváhání odpovídám ANO, po všech stránkách. Možnost cestovat, založit firmu a živit se vlastní prací, možnost volby lékaře, školy, možnost rozhodnout se (třeba i pro horší variantu), to vše je ÚŽASNÉ.

bohužel v tomto státě již není demokracie v udržitelných kolejích, nikdo nedodržuje žádná pravidla, zákony, lidé k sobě nemají žádný respekt, každý si dělá co chce, bohužel zde vládne chaos a "bordel"

Byl jsem voják z povolání, na vojně začal obrovský bordel a nejistota. Vydržel jsem do roku 1996. Manželka pochází z bývalého SSSR, vystudoval u nás Pedagogickou fakultu, obor ruština - dějepis. Ruština se téměř ze dne na den přestala učit. Manželka se rekvalifikovala na angličtinu, ze které mimo jiné maturovala na gymnáziu v SSSR. Je pravda, že nyní angličtinu ovládá na vysoké úrovni. Jsme oba důchodci.

byl to krok ke svobodě, přiblížili jsme se západní Evropě, můžeme více cestovat a hlavně je demokracie

byl to podvod na lidi Havel byl nejhorší prezident a čert nám ho byl dlužen

byl to podvod, žádná revoluce ale zase jen komunistiskej puč

byla jsem na mateřské a vnímala jsem vše z povzdálí

Byla to úžasná doba,otevřelo se spousty možností,svět se stal barevným,svobodným.

Byli jsme šťastní, že jsme se revoluce dočkali, dnes cítíme určité zklamání a je nám líto že ČR nevyužila svůj obrovský potenciál.

bylo čas na změnu a svobodu

bylo to manipulativní divadlo

Bylo to nahrané

Bylo to nejšťastnější období mého života. Před ní jsem cítila beznaděj a frustraci a uvažovala o emigraci. S nadšením jsem se vrhla do politiky, na místní, okresní i celostátní úrovni.

Byly mi necelé dva roky, ovšem z rozhovorů s rodiči a prarodiči mám dojem, že ke zlepšení došlo jen po materiální stránce, která je ale částečně negována hrozbou ztráty místa, nepoměrným nárůstem cen nemovitostí a jejich dostupnosti.

Cast rodiny revoluci vnimala negativne a budoucnost po ni s velkymi obavami.

Co se týká materiálního zabezpečení, rozhodně ano, jsme na tom líp. Ale nějak se v našem okolí vytrácí lidství , svědomí a radost ze života. Tohle , co se tady vyskytuje, hlavně v politice, jsme teda určitě nechtěli.

co se změnilo... u koryta stejní lidé jen v jiných barvách

Co si neuděláš,to nemáš.K tomu,aby člověk žijící v této republice využil všechny-najednou-dostupné možnosti,musíš mít peníze,které si vyděláš. Když chceš vydělávat,musíš vedět jak,ale nekrást.

Dějiny po Sametové revoluci se rozvíjeli trochu jinak než jsme čekali, ale v konečném důsledku stějně součásná situace ve společnosti momentálně je lepší než za totality.

Demokracie má mouchy, ale svoboda je k nezaplacení

diky Bohu

Dobře,že se to stalo. Minimálně díky za svvoboduu v cestování

Dostali prostor zloději a podfukáři.

Došlo tady k záměně pojmů demokracie - anarchie. Jestliže podvody, zlodějny a další nemorálnosti zůstávají nepotrestány a poctivě se sotva přežívá, vymožitelnost práva de facto neexistuje, tak těžko čekat obnovu morálky a skutečnou svobodu.

drobnější reformy by nic nevyřešili - nedostatek zboží v obchodech, velmi omezená zdravotní péče...

Dříve se nemusela řešit nezaměstnanost, existenční problémy. Náklady na život byly nižší- vyváženější k platu. Dnešní svět nutí člověka k honbě za penězi, aby přežil. Rodina se vidí daleko méně než dříve, nemáme na sebe tolik času.

Dvě možnosti v otázce č. 15 se naprosto vylucuji, Sametovou revoluci jsem nezazila. Nicmene vim, ze jeji dusledky muj zivot urcite zlepsily, odpovim tedy Urcite ano. Pokud bych postupovala podle vasich doporuceni v pripade ze jsem ji nezazila, odpovidala bych na otazku "bylo by mi lepe, kdyby k revoluci nedoslo?" takova odpoved pak zni Urcite ne. Jak tedy poznate na co odpovidam?

fajn, že proběhla,ale po ní to chtělo chladnější hlavu

Fraška pro lidi, ale díky za svobodu a demokracii, nyní to ale vypadá, že se díky Burešovi totalita vrací, lid je nepoučitelné stádo ....

Glorifikovaný Havel byl trapnou loutkou. Díky jeho výroku "nejsme jako oni" dnes komunisté sedí na soudech, ve státní správě atd...

Hlavně to byla velká naděje ve svobodu. Bohužel žádní komunisté neemigrovali, ale stali se z nich zase podnikatelé, zastupitelé, zaměstnavatelé. Ale už jsme jich mohli nazvat pravým jménem a zbavili jsme se strachu. Svoboda ale má velká rizika a vidíme všichni, že pokud za svobodou není odpovědnost, má to špatné důsledky.

Hmotně se mám stejně dobře, ale jinak to tady všechno upadá. Mezilidské vztahy, hospodářství, kultura, sport, ......

Hrozně se zhoršily vztahy uvnitř rodiny. Závist, nepřejícnost, až nenávist.

humbuk pro vyvolené,svoboda pro bohaté,předem naplánováno,západ neměl odbyt své produkce,tak to muselo přijít,lži na lži, a lidi na venkově na to koukali,co se děje,svoboda peo ty,kdo si nachystali a věděli předem,k čemu dojde,pro většinu zlom k horšímu,rušení průmyslu,obrovská nezaměstnanost,pro lidi nebyla práce,zchudnutí rodin,bída mezi bývalými dělníky,kteří ztratili uplatnění a práci nenašli-nebylo kde

I když jsem prakticky nepřetržitě zaměstnán, vždy za docela slušný plat, ale pořád v tzv. výrobním procesu ve kterém bych byl asi i kdyby nedošlo k revoluci, to slovo nerad používám, protože to nebyla revoluce, ale poklidné předání moci, kdy se prakticky zlegalizovalo rozkradení všeho hmotného i nehmotného.

Já myslím že ano...

Jak souvisí to, jestli jsem revoluci zažil s tím, jak se změnil život mé rodiny, když mí rodiče a prarodiče ji zažili? Já ostatně také (jako velmi malé dítě). Po Sametové revoluci došlo (hlavně v prvním desetiletí) v našem regionu (Šumpersko) k poklesu ekonomické úrovně. Společnost zůstala bezbožná a vykořeněná.

Jaká revoluce? Spíš mi přijde jakoby k žádný nedošlo.

Jako upřímně, nepatříte-li do horních 5 % tak to nikdy bezstarostný nebude. Máma správně říká, že vobyčejnem se vede vždycky špatně. A s tím se dá podle mě souhlasit. Hlásání o nějakým relativním bezpečí, bohatství atd. je hezký to jo, ale z druhé strany se valí byrokracie, neschopnost zajistit skutečnou spravedlnost nemáte-li na to. Určitě bylo fajn že šli soudruzi od koryta, ale jak jsem viděli před pár dny (volby), tak se zase ke korýtku pomalu vracejí.

Jako vėřící v Boha jsem byl roce 1999 zbaven "svéprávnosti" a násilim zavřenej v PL BOHNICE, kde do mne po dobu 6,5 roku násilně aplikovali drogy do žil, abych na Boha zapoměl a neposlouchal Boha, ale je. Byl jsem označen jako Nebezpečný pro společnost!!! Ale, díky BOHU, jsem v roce 2007 opět způsobilost k právním úkonům opět nabyl zpět. Přišel jsem ale o veškerý svůj majetek!

jde jen o pocit, realita je tvrdší

je to jako rozdíl mezi starou rezivou koloběžkou a moderním mercedesem.

Je velice obdivuhodné že jsme to dokázali. Na každého, kdo alespoň trochu přispěl ke vzniku našeho dosavadního demokratického státu, bychom měli být i dnes pyšní.

jeden velký podvod

Jedna mocenská skupina vystřídala druhou

Jedna z mála pozitivních událostí v moderní historii našeho státu.

jedno zlo vystřídalo jiné - změnila se rétorika a způsoby zůstaly

jednoznacny obrat k lepsimu, bohuzel prisla revoluce pozde

jednoznačně ano, můj otec mohl konečně pracovat a jít za svým snem a úspěchem, nemuseli už se bát stb, nemuseli opisovat samizdarové noviny ale nastal svobodnější přístup k informacím a možnostem.

Jednoznačně návrat do Evropy a světa.

Jedným ano inym nie, zalezi na tom ktorej skupiny sa spytate...

Jelikož celá má rodina patřila k dělnické třídě a neměli problém s tím, držet hubu a krok, žilo se jim nadprůměrně. V podstatě se nikdy nenaučili žít v moderním kapitalismu. Ale sám za sebe jsem velice rád za své možnosti.

Jelikož jsem odpůrce konzumu a sobectví současná atmosféra mi vadí, ale syn má možnosti, které by dřív neměl. Jestli na ně má prostředky, to je druhá strana mince.

Jen škoda těch pomalých zásahů a připravování zákonů. Chyba, že zůstali komunisti ve vládě. Volí je jen volové.

Ještě jsem nebyla na světě, ale mé rodině byly vráceny majetky, které nám po roce 1948 komunisti sebrali a dále přestalo perzekuování a vyslýchání mé rodiny ze strany STB.

Jsem přesvědčená, že kdyby k Sametové revoluci nedošlo, nikdy bych nemohla vystudovat vysokou školu. O dalších věcech (jako cestování, uplatnění atp.) ani nemluvím.

jsem ročník 92 takže jsem se narodil díky bohu již jako svobodný občan. Ale někteří z rodiny začali po revoluci podnikat, začali jezdit do zahraničí, někteří konečně nemuseli vykonávat podřadnou práci.

K moci se dostal alkoholický Chartista Havel, nikoliv politik svědomí Dubček. To je dost zlé

Každá doba má svá pro a proti. ČR 40 let formovala komunistická diktatura a v novém světě po roce 1989 se jen těžko orientuje až do dnešní doby. Nemyslím si, že za komunistického režimu bylo vše zlé a všechny hodnoty by se měly "po znovu nabyté svobodě" odhodit. Přesto určitá svoboda a možnosti, které dnes prožíváme jsou k nezaplacení.

Každý režim, který nás posouvána Západ, pokládám za dobrý, každý, který nás přibližuje Rusku, za špatný.

Kdyby lidi věděli, k čemu to povede, možná by si to rozmysleli a počkali, až KSČ vyhnije zevnitř sama.

Kdyby nebyla revoluce tak by byla stejně nesvoboda. Jsem rád v takové době kde žiji. Bez ohledu na okolnosti

Kdyby nic jiného, přišla svoboda. Že není vše ideální je fakt, který jsem pro svobodu ochotný přehlídnou bez ohledu, že mě a mou rodinu nijak majetkově neobohatila.

Komunismus není reformovatelný, drobnější reformy tak nemohly situaci změnit. Sametovou revoluci vnímám jako návrat k normálním poměrům a jsem za ni všem, kteří se na ni podíleli vděčný.

Komunisté utekli od moci. Už nevěděli jak dál.

komunisti zabavili malý statek mému dědovi, rodině druhé babičky zabavili venkovský obchod; babičku nepustili na školu, dědu opožděně. Po revoluci mou matku nenutili opakovaně vstupovat do strany (odmítla) a navýšili jí plat (vš), mohli jsme poslouchat Nohavicu beztrestně; na škole nás učili dokonce "Narodil se Kristus Pán" - před volbami se nesmělo; mohli jsme zpívat "třešně zrály". atd, atd. Nemusela jsem se učit rusky.

Komunistická nadvláda bylo velmi temné období, stačí se podívat na filmy z té doby, kde je vykresleno, jak se lidé měli. Poměry, které tu byly v té době, asi všichni známe. Sametová revoluce byla výborná volba, ve které se opět ukázala velikost našeho národa, která spočívá v tom, že vše proběhlo hladce, bez krve, bez mrtvých, v klidu.

Konec komunismu, každopádně dobrý

Konečně jsem se stal dospely ( začal jsem být zodpovědný sám za sebe)

Konečně svoboda, možnost cestovat, možnost získat lepší zaměstnání , mohla jsem dostudovat angličtinu a začít ji učit, dcery mohly studovat na škole, kterou jsme vybrali (soukromé gymnázium), dalo se chodit do kostela aniž by se člověk bál, kdo ho sleduje či udá... Je toho strašně moc.

Konečně trochu svobody, i když se jaksi zvrtlo. Už nikdy návrat k socialismu. Nikdy.

Kromě narození dětí nejšťastnější dny mého života.

Lepší je strašně subjektivní pojem a každý má jiné životní preference a tudíž kvalita života v rodině má strašně faktorů, někomu stačí jedna věc ke štěstí, někdo jich potřebuje milion. Já na to koukám jako syn Husákových dětí - žiji v demokracii, mohu si určovat svůj osud sám, za své chyby platím sám, stejně jako koláče za svoji práci. Jako chlap mám své ego a neumím si představit, že moje dítě nepůjde na vysokou jen kvůli tomu, že radši trávím čas na zahradě, než sezením na KSČ schůzích.

Lepší pracovní a platové podmínky, lepší zásobování + svoboda slova a svoboda obecně, ... Co víc si přát?

lež a nenavist se konečne projevila

Lidé si to neuvědomují, nadávají na zdražování a nízké mzdy apod. ... ale už bohužel nevidí, že si mohou koupit auto, kuchyň... několikrát za život. Jezdit na dovolenou každý rok.. a co je nejdůležitější, je svoboda, demokracie

Logický historický děj periodicky se opakující.

Máme rovné šance, můžeme studovat, cestovat, podnikat dle libosti. To za komoušů nešlo.

Máme se asi pořád stejně.

Máme se o hodně hůř než za komunistů, proběhlo to pokojně a lidi čekali více svobody ale dostali zdražení všeho a přišli o životní jistoty bydlení, práce, teď se obávám ještě o bezpečí kvůli muslimským migrantům a svobodu pomalu bere evropská unie, bojím se že budeme otroky eu, stát ztrácí možnost vytvářet zákony a musí poslouchat eu.

Měla být zakázána nástupnická strana KSČM. Děkuji za výraznou osobu a osobnost Václava Havla

Měla jsem malé děti, nemusela jsem do práce a mohla trošku podnikat a věnovat se jim. A vůbec se poměry začaly narovnávat směrem k civilizovanému světu.

Měla přijít dřív

Mezi lidmi je to čím dál odpornější,pouze úzká rodina funguje....zbytek k ničemu .......

Mluvme o ukončení komunismu než o revoluci, která byla zinscenovaná. Revoluce nezlepšila nic. Konec komunismu přinesl svobody, zboží a příležitosti. Zatímco v těchto směrech se situace zlepšila na druhou stranu sem přišlo mnohem více negativních věcí, takže jsme na tom stejně jako za komunismu, ne-li hůře. Tentokrát máme diktaturu kapitalismu, s američany na věčné časy, cenzura informací, udavačství, protiústavní zákony na ochranu menšin a tzv. podněcování k nenávisti. Komunističtí udavači jen převlékli kabát. Americká a unijní rusofobní propaganda jede na plné obrátky. Hodnocení jednou větou - z louže pod okap.

Mně osobně ne, ale vím, že mojí rodině to hodně přineslo, především pak restituce.

mně osobně rozhodně ano, ale vinou této a po ní následující doby výrazné ztráty utrpěl národní majetek to v takovém rozsahu, že se z toho nevyhrabeme už nikdy!!

Mnoho povyku pro nic. Preferovanou politickou stranu vede estébák Bureš - kvůli tomu jsem na náměstí nezmrzala + platy na nic + plno lží + lidi zblblí z konzumu.

moc se toho povídá, ale vláda jedné strany a hodně blbců v ní - to ne

Mocnosti už byly beztak dohodnuté na všem, ale přesto je dodnes sametová revoluce důležitým symbolem a součástí hrdosti Čechů. I když sem ji nezažila, jsem hrdá na svoji mamku, že malovala a vylepovala plakáty, scházela se denodenně se studenty a plánovala převrat v HK.

Mohli jsme zase svobodně dýchat a setkat se s rodinou, která emigrovala

Mohlo být, ale mnohem mnohem lépe!!!

Moje děti potkalo to, co jsme dříve neznali, ztráta zaměstnání a hledání nového. Vše se zdražuje, výdělky malé, sociální nejistoty, všichni moji známí i já jsme očekávali pokračování roku 1968, projev Havla, nikdy nebude u nás kapitalismus, nebudeme v žádném vojenském paktu, vytvoříme spravedlivý sociální stát, atd. to vše k tomu vedlo. Byl to podvod na lidi.

Moje rodina byla tehdy a stále je v takzvané nižší střední třídě.

Moje rodina se měla poměrně dobře, dokonce na to že nikdo nebyl ve straně řekl bych až nadprůměrně. Myslím že ale životní standard všech se po S. revoluci zvedl.

Moje rodina vnímá socialismus jako lepší období (zajištěná práce do konce života, nižší věk odchodu do důchodu, lidi prej k sobě byli o dost milejší). Já to ale vnímám úplně jinak.

Moje rodina žila tak apoliticky, jak to jen šlo, takže nebyla režimem nijak postižena. Z vyprávění mé rodiny ale vím, že člověka tehdy tak nějak vnitřně štvalo, že se leccos v našem státě děje špatně a nemá možnost s tím cokoli dělat. Revoluci proto přivítali. Sice se na normalizaci dnes dívají s nostalgií, ale to asi všichni, kdo tehdy byli mladí.

Moji prarodiče se přišly na dobry výdělek, když začal děda podnikat. .mel takový úspěch, že mohl koupit pozemky, postavit barák..takze to nejdůležitější mají zajistene az dodnes. .I když s přibývající léty vznikalo více firem a ta dědova se už neudržela, ale během pár let stihl zajistit rodinu. .

Možnost svobodných voleb, cestování, zlepšení životního prostředí ... je toho v nemateriální oblasti asi i víc, ale tohle mě napadlo jako první. A kromě toho i zlepšení materiální situace jako důsledek možnosti naplno uplatnit své schopnosti.

možnost, rozvoje, svoboda, cestování, možnost studia na vš soukromých, možnost dát děti do nestátních škol.

Můj otec v roce 1990 vstoupil do politiky, a udělal mnoho dobrého pro tuto zemi a její obyvatele. Předtím byl jen řadový učitel, a i když vedl velmi oblíbené kroužky, tábory atd, a byl velmi oblíbený učitel, který měl celkem klid od komunistů, aniž by byl členem strany, měli jsme 20 let starého Trabanta, byt v paneláku a chalupu, jako většina tehdejších obyvatel. Do ciziny jsme se podívali na tehdejší poměry celkem často (prakticky každý rok Jugoslávie, ale dostali jsme se i do Německa, Rakouska, Itálie, Chorvatska, Švýcarska, atd, většinou tedy jen na 2-3 denní výlety, ale i to bylo velmi vítaným zpestřením. Do Sametové revoluce jsme se měli na tehdejší dobu asi relativně slušně - nic navíc, ale ani jsme neměli nějakou velkou nouzi. Po Sametové revoluci se naše situace samozřejmě zlepšila, a i když nyní není nijak růžová (finančně jsme na tom vlastně dost bídně), asi bych neměnil za to co bylo :) Myslím si, že bych se neměl ani tak jak se mám teď. Mamka se sice po revoluci pokusila podnikat, ale dopadlo to (po cca 8 letech) dluhem a krachem, takže otec to doplácel z platu, a celkový přínos byl tedy záporný, a otcovy vyšší příjmy v dobách politické kariéry byly bohatě "vykompenzovány" tím co přišlo potom, kdy byl roky bez práce, a pak do vysokého důchodového věku pracoval za téměř minimální mzdu, takže celkový finanční stav před revolucí a po ní se dá u naší rodiny přibližně srovnat s výsledkem 1:1 (v poměru své doby samozřejmě). Rozdíl je v tom, že máme vlastní dům (nic extra, ale stačí), a lepší auto (ojeté). Když bych ale srovnal všechno celkově tehdy a nyní, pro naší rodinu by to vyšlo v něčem lépe tehdy, v něčem nyní, takže ve finále asi tak 1:1, možná tedy o něco lépe dnes. Pro společnost ale samozřejmě lépe dnes, a i pro mne je asi dnes lépe, především pokud jde o možnosti a svobodu :) Pouze z čistě finanční stránky je to skoro jedno. Celkově tedy objektivně cca 2:1 ve prospěch současné situace :)

Můj otec za minulého režimu nesouhlasil s komunistický režimem a dával to otevřeně najevo. Dodnes mám jeho vojenskou knížku, ve které je uvedeno, že je to nespolehlivý živel nepřátelský k socialistickému zřízení. Dnes, kdy poznal realitu si často povzdechne, že se mu žilo tehdy mnohem lépe než dnes.

Muselo k ní dojít, systém se hroutil a naštěstí to u nás nedopadlo tak jako v Jugoslávii.

Musím uznat, že v tomto období jsem byl ještě dítě, ale také vím, že po revoluci se naše rodina nakonec měla přeci jen lépe.

Muzu porovnavat,za komunistu se nemohlo vsechno a nebylo lecos,ale byla jista prace,urcity prijem.Vicemene jsme byli samostatni v potravinach,byl prumysl.Po revoluci se rozkradlo a rozprodalo kdeco.Jsem rada,ze nejsem mlada

Můžu mít koníčky, jaké mám, dostávají se ke mě informace. Mohu studovat na VŠ a sama jsem si mohla vybrat obor. Nicméně životní úroveň naší rodiny se nikterak nezměnila, ačkoli jsme na tom asi líp, než většina obyvatel ČR.

Myslím , že při pouhém pohledu na okolí se mají všichni lepe

Na jednu stránku dobré, poměrně poklidné převzetí moci, na druhou stránku vše začíná ukazovat čas.

Na Sametovou revoluci věří už snad jen dnešní školáci, kterým to hustí do hlav stejně, jako nám cpali VŘSR apod.

Na to se nedalo připravit, tak jsem jen zíral, jak dobře se dá vykrást republika, když stačí převlíknout kabát. Přesto si nestěžuji.

Nachystaná fraška s komunistama. Zavládl Havloidsmus.

Naivní idealismus. Ale jinak to ani nemohlo být. A zločinci, agenti StB a KGB se samozřejmě zorientovali nejrychleji.

Například můj bratr mého dědy dostal zpět svůj statek...

Narodil jsem se před revolucí. V té době jsem nastupoval do základní školy, takže se mě osobně příliš nedotkla, přesto myslím, že určitě změnila můj život.

narodila jsem se až 1991, proto moje odpověd z otázky č. 15 nelze počítat. Nechápu proč v předchozí otázce není možnost k zaškrtnutí, že jsem ji nazažila..

Narodila jsem se jen necelý rok před Sametovou revolucí. Rodiny mé matky ani mého otce nebyly ve straně, navíc otcova rodina z vesnice na vlastní kůži pocítila kolektivizaci. Díky změnám po Sametové revoluci se jim žilo rozhodně lépe a troufám si tvrdit, že i já jsem se díky tomu měla mnohem lépe, než bych se bývala byla mohla mít.

Naše rodina se z větší části na rozkrádání nepodílí, tedy pro nás je život nyní spíše o přežívání...

Navzdory komentáři výše, myslím si, že je dobře, že k revoluci nakonec došlo. Tím, že se situace celkově ve světě měnila, došlo by k "revoluci" tak jako tak, komunistům už docházel dech, ztráceli kontrolu, vzdali to vlastně bez boje. Máme se teď v ČR dobře, částečně jsme navázali na to, kde jsme před druhou světovou válkou skončili, povedlo se nám zachránit spoustu firem, spoustu tradičních výrobků... Žijeme si velmi dobře, na vysoké úrovni, máme spoustu možností žít si svůj život podle sebe... Já jsem člověk, který se dokáže přizpůsobit téměř všemu a ve všem si najít nějaká pozitiva... Ale upřímně jsem ráda, že žiju v této době, jsem spokojená s tím, jak to máme, dnešní vláda mě nijak zvlášť neomezuje v tom, co mám ráda (konkrétně - ráda cestuji, poznávám nové kraje, hlavně přírodu).

Ne,Sametova revoluce se me nelibila,melo dojit k drobnejdim reformam.Veskere hodnoty,ktete zde byly jsou zniceny,jako rodina zaklad statu,starost o stare i jine veci

Nebyla to revoluce, ale organizované předání moci.

Nebyla to revoluce, ale pouze padly určité zákony a jedna strana odešla od moci. Lidé ale zůstali, jen založili strany a ze socialistů jsou najednou demokraté. Ještě horší ale bylo co se dělo s ČR poté, kdy se rozkrádal majetek atd..

Nebylo to promyšlené a nyní vidíme,jací lidé se dostali k moci.Také bylo nepochopitelná skartace důležitých dokumentů a nebyli potrestání STB a jejich poskoci.

něco je lepší něco horší v % 70 ku 30

něco je lepší něco je horší

něco je lepší, něco je horší

nechali jsme se nachytat a přišli o národní hospodářství, svobodu, jistotu bydlení a právo na práci

Nechali jsme si rozkrast republiku a ted se zlodejům mame klanet a cekat na jejich milost v podobe nadaci a jeste je z vlastni almuzny podporovat. Je to horsi nez za komunistů..pro obycejne lidi. Mala ..spise zadna vymahatelnost prava.

Nejde o revoluci, ale domluvené předání politické moci při zachování moci ekonomické.

nejlepší část mého života, svoboda bez hranic, po roce 2000 to nabralo směr zpátky k bolševikovi.

Největší ostuda českých vládních činitelů. Nechali si zničit systém, který se mnoho let budoval a po potřebné reformě a obměně vlády mohl fungovat dál a lépe.

Někomu ano, někomu ne, ale všem ho následná transformace zdražila, takže nějaké úspory byli v háji.

Někomu zlepšila, někomu zhoršila. Tak už to v dějinách chodí. Celkově je to ale spíš lepší.

Neměli jsme se za komunistů špatně, ale svoboda je svoboda. Ta trocha nejistoty, kterou to přináší je daň, která stojí za to. A je co koupit, a protože na to někdy i máme, jsme na tom líp. Za komoušů nic koupit nešlo a peníze stejně nijak nepřebývaly. Snad jen to bydlení se dalo pořídit snadněji.

Nemusím lhát, nemusím jít proti svému přesvědčení. Ekonomicky se máme mnohem lépe, můžeme tvořit, být aktivní, pokud chceme. Můžeme svobodně cestovat, říci, co si myslíme.

Nemyslim si, ze by mi bylo bez Sametove revoluce lepe. Naopak.

Není pochyb.

Nepodnikáme, tj. nesnažíme se na někom vydělat a živíme se pouze vlastní prací, takže se máme zhruba stejně jako předtím. Jsem ráda, že pamatuji obojí a že mi tedy nikdo nemůže blbnout hlavu, jak jsme si polepšili a jak je všechno "super". Ostatně taková diskriminace a rozpolcenost společnosti, jakou tu máme dnes, tehdy nebyla. Podobné je to se zájmem lidí o věci veřejné a o cokoli jiného, než je vlastní prospěch a "pohoda". Vytratila se solidarita, všichni se topí v dluzích, a tak se bojí ozvat, když se na pracovišti děje někomu bezpráví, a bojí se dokonce založit odbory.

Neříkám, že se můj život zhoršil, je více méně stejný, ale myslím, že je škoda pádu socialismu, myslím, že v tehdejším režimu s přihlédnutím k všeobecnému světovému pokroku, rozvoji techniky atp. by se mi v moderním socíku 2017 žilo lépe než v tomhle kapitalisticko-anarchistickém bordelu.

Neslo o revoluci, ale pouze legalizaci majetku byvalych komunistu.

Nesplnila naše očekávání. Nastolení demokracie nespočívá pouze v tom, že při volbách máme na výběr více stran, ale také v tom, že názory běžných obyvatel jsou pro politiky důležité. Toto u nás není.

Nešlo o revoluci, ale dočasné předání politické moci při zachování moci ekonomické. Koneckonců, kdo měl po listopadu prostředky ke koupi podniků a hlavně informace? Veksláci, členové KSČ a členové, popřípadě agenti StB.

Neumím si představit argumenty pro jinou odpověď.

Nevím jak mojí rodině, případně širšímu příbuzenstvu, ale já jsem na tom rozhodně mnohem lépe než kdyby zůstal socialismus

nevím nic o tom, jak se žilo mé rodině v té době, ještě jsem ani nebyl na světě můj život to ale ovlivnilo tím, že jsem si mohl svobodně vybrat, jakou budu studovat školu, taky můžu cestovat, poslouchat hudbu, jakou chci, atd., takže jsem za Sametovou rád

Nevím, mám takřka nulové zkušenosti s tehdejším režimem, nedokáži porovnat..

Nevím, zda by mi bylo nyní lépe, ale hrozné by to asi nebylo. K roku 1989 však dojít muselo.

Nevstoupil jsem do KSČ

nezažil jsem ji,ale vše je spíš u horšího,.,jediné co je lepší,nebo se to tak aspoň zdá,je svoboda

Nezažil jsem socialismus a ani zažít nechci. NIKDY!!!

Nezažil jsem to, ale buďme za ni rádi.

Nezažila jsem ji ale celé mé rodině přilepšila. Až na dědečka, který byl docentem a odmítl obhajovat titul. Táta procestoval Evropu a nechali jim byt v paneláku. Mamina rodina si mohla koupit co chtěla a mamka se konečně mohla trošku odvázat v módě.

nic lepšího nás nemohlo potkat

Nikdy bych nevěřil že se toho dožiju.

no pro většinu lidí se "divoká devadesátá" stala obdobím bídně placené práce v krachujících podnících (alespoň v mém okolí) co vím ze strany rodičů, bylo to pro ně ekonomicky nejtěžší období vůbec, což se nyní ovšem podstatně změnilo.

No,coment..viz předchozí odpověd.

Nové možnosti osobního i profesního života.

O tom není pochyb. Kdo tvrdí, že ne ten si lže do kapsy.

Obě otázky položené pod číslem 15 si navzájem odporují. Má odpověď "určitě ano" odpovídá na otázku, zda Sametová revoluce zlepšila život lidí v mé rodině.

Očekával jsem výraznější změny k lepšímu.

Odpověď podobná jako výše. Těžko říct, ajk by se mi žilo za bolševika. Optikou vědoucího člověka bolševický režim nesnáším, ale věděl bych - jsa ročník 1986 - totéž, kdyby režim pokračoval? Těžko říci.

Odpovídal bych ANI JEDNO - protože po ekonomické stránce je život samozřejmě lepší,možnosti též,ale vše je vykoupeno velkými nejistotami a jistým "rozpadem společnosti"....

Osobně neznám nikoho, kdo se dnes nemá násobně lépe, než by se býval měl, kdyby Sametová revoluce neproběhla.

Osobně pokládám za smutné, že je třeba klást i takové otázky. Ale jsem ročník 1985 a záběry z demonstrace na Letné patří mezi moje první jednoznačně časově zařaditelné vzpomínky.

Otázka a nabízená optika si odporují, odpovědi mohou být zmatečné. Za mne převažují klady, ale nejsem nadšena z toho, že ekonomicky nejvíce vytěžili lidé, kteří měli v roce 1989 informace, tedy vlastně ti, co byli "u vesel".

Otázka není relevantní. My nevybočovali před ani po revoluci.

Otázky si protiřečí. Nezažila jsem Sametovou revoluci, avšak pro naši rodinu byla správná.

Otec měl ve stejném zaměstnání nižší plat, máma už nemohla zůstat v domácnosti.

Otevřely se mi možnosti, které bych v předchozím období nikdy neměl.

Otevření Pandořiny skříňky.

Pád totality byla dobrá věc. To co nastalo poté však asi nebylo to co jsme čekali - privatizace, rozkradení republiky, zmrazení vztahů s Ruskem, atd. Mělo se to udělat jinak.

Píše se s malým s.

Píše se sametová. Co to máte s tou přemírou velkých písmen?

Po profesní stránce - určitě by mě bavila práce v armádě dřív než dneska z důvodu výcviku. Beru třeba v potaz, že by se časem stala ČSLA profesionální a nebyla by tolik pod tlakem SSSR, ale rozhodně tohle je doba, kdy se lidi mají nejlépe ve své historii. Pravda je, že pro mladé lidi byla asi doba socíku díky novomanželským půjčkám jedoduchší, ale něměnil bych.

Po sametové revoluci (když se tzv. zhaslo) jsem nepatřil mezi vyvolené, kteří měli ty správné informace a tak se mi nepodařilo jako jim poměrně rychle zbohatnout rozkradením. Upřímně toho ani nelituji.

podvod na lidi

Podvod! Žádná revoulce se nekonala. Pouze změna strany. Je to vidět na "porevolučních" vládách, kdy je většina politiků bývalých StB konfidentů a zapřisáhlých členů KSČ.

Pokud by se režim v 60. létech uvolnil úplně a dobře zformuloval, žilo by se lépe. Jako mladý člověk vidím, že se mé rodině žije hůře

Pokud ne ekonomicky, pak morálně dozajista.

Pokud se týká finančního zabezpečení tak ano. Pokud se týká pocitu osobní bezpečnosti a životních jistot tak určitě ne.

Pomohlo to všem. Bezesporu. Možná ten přerod byl těžký, ale teď jsme jinde.

Popravdě naše rodina neměla žádný závažnější konflikt s režimem i přesto, že se nikdy pro KSČ nijak extra neangažovala. Proto se nic výrazně nezměnilo.

Potřebujeme už další.

Pradědeček byl plně rehabilitován a byl za 8 let věznění v uranových dolech, byť jen trochu, odškodněn. Dočkal se konce režimu, který mu výrazně zkomplikoval život. Ačkoliv došlo k privatizaci tím nejhorším možným způsobem, přinesla revoluce svobodu, růst hospodářství, rozvoj kultury, zvýšení životní úrovně a opětovné navázání kontaktu se Západem.

Prarodiče odmítli kolektivizaci a revoluce jim

Pro matku zlepšila - možnost podnikání, pro otce zhoršila - přišel o práci jako odborník v zemědělství a o veškeré jistoty. Celkově pro rodinu zlepšila.

Pro mě jako ceněného odborníka - rozhodně.

Pro mě samotnou změnila Sametová revoluce život pozitivně z hlediska více možností, volnosti pohybu atd. Větší šok to byl pro mé prarodiče, kteří žili v komunismu celý život, pocházeli z chudých rodin, ale babička si vybudovala díky členství ve straně skvělou pozici a byla velmi vážená a uznávaná, protože dokázala lidem pomoci. Za komunistů se tedy měla dobře, po revoluci možná tedy hůř, protože na komunisty se rázem pohlíželo jinak, špatně.

Projevila se česká povaha a rozkradlo se co se dalo.

Protože u nás jsme se dodneška nevypořádali s minulostí. Uvědomme si, že každý kdo vystudoval v období před rokem 1989 Vysokou školu, byl přinejmenším v SSM!!! A dneska nám bude něco vykládat? A naplno se projevily ty horší vlastnosti v nás. Chamtivost, prolhanost a pod.

Průser byl jen ten, že došlo k divoké kapitalizaci a rozkradl se státní majetek který se už nikdy nevrátí.

Před sametovou revolucí měli lidé jistotu zaměstnání, což teď, když je mně 59 let, firma u které pracuji je v insolvenci a hledám si práci, oceňuji velmi.

Přes všechny problémy jako je rozkrádání, nezaměstnanost a pracovní parazitické agentury, Samet život zlepšil, protože už není povinná vojna a jsou otevřené hranice a Strana už lidem nemluví do toho, co mají studovat.

Při zpětném pohledu vidím výhody i nevýhody. Sama jsem v době revoluce očekávala spíš menší změny typu "perestrojky" nebo roku 1968 a tyto jsem podporovala. Výhody - větší výběr knih, filmů a seriálů, v 90. letech jsem se podívala na různá místa v Evropě, kam jsem nemyslela, že se někdy podívám, opravila se řada památek a veřejných prostranství. Nevýhody - nezaměstnanost (sama jsem několik let zažila), příliš nejistoty a stresu mezi lidmi, zhoršení mezilidských vztahů, hlavně v důsledku prohloubení sociálních rozdílů, "kult úspěchu". Po finanční stránce při zohlednění inflace a rozdílu v cenách se já osobně a nejbližší rodina máme přibližně stejně nebo mírně lépe.

Přišel jsem o práci, musel jsem se zaměstnat ve schwarcsystému

Přišla svoboda a demokracie! To je to hlavní. Vše ostatní je vedlejší.

Revoluce byla odrazovým můstkem pro osoby, kterým sice chyběly schopnosti a morálka, ale přebývaly drzost a arogance. Nastartované "reformy" zlikvidovaly nejen to špatné, ale také to co bylo dobré.

Revoluce byla prilis sametova, komunisti meli byt navzdy vyskrtnuti z verejneho zivota.

Revoluce požírá své děti... Určitě nesplnila naděje do ní vkládané, ale ze začátku to bylo pěkný...

Revoluce určitě pomohla, dnes by ale bylo lépe pokud by byla zároveň zrušena KSČ a výrazně potrestáni vrcholní představitelé

Revoluce, při které komunisti, estébáci a prominenti býlavýho režimu nezdobí mosty a šibenice, případně neplní komunistický lágry, není revolucí.

Revoluci jsem nezažila, odpovídám však určitém ano s tím, že zlepšila život lidem v mé rodině. Odpověď ano se nevztahuje na otazku v uvozovkách. Na tu je odpověď samožřejmě ne, nebylo by mi nyní lépe, kdyby neproběhla Sametová revoluce.

Rodiče jako státní zaměstnanci si podle jejich vlastního názoru moc nepolepšili, můj otec tvrdí, že minulý režim byl lepší. Pro spoustu lidí asi nabízel minulý režim se svými jistotami lepší možnost (navíc je to dávno, byli jsme mladí a tráva byla zelenější). Já patřím k té menšině, pro kterou je intelektuální svoboda důležitá, takže pro mě by to alternativa nebyla.

Rodiče kvůli původu rodin nemohli studovat...

Rodiče se v r.1992 rozvedli.

Rodina žije ve větším stresu a nejistotě, na druhou stranu máme možnosti, které neexistovaly.

Rozhodně mi jde především o svobodu. Svobodu cestovat a svobodu přijímat a sdílet informace. Svobodu rozhodování v jakékoliv lidské činosti.

Rozhodně nezvítězila ani pravda ani láska právě naopak. Objevili se dravci, kteří bezohledně rvali co se dalo, nyní je republika rozkradená a mnoho lidí žije na ekonomické hraně. O morálce těch mocných je škoda slov. Naše rodina se měla dobře před listopadem i po něm. Je to otázka pracovitosti a zdravého rozumu. Nicméně pro většinu se nic ze slibovaného neuskutečnilo - dosud.

Řekl bych, že se pro nás nic nestalo.

S odstupem času víc oceňuji hodnoty, které jsem nevnímal. Jistota práce, obrovská nabídka pracovních míst, práce pohodlná, ve skutečně přátelském kolektivu. Koncem 80. let bylo dovoleno i drobné podnikání. Hlavní nevýhodou byl naprostý nedostatek jakéhokoli spotřebního zboží a jeho extrémně vysoké ceny. Vše ale mělo vysokou kvalitu a opravovalo se. Po roce 1989 nastala nejistota v práci, rivalita v pracovním kolektivu a nespokojenost, která se přenáší i do rodiny. Podnikání bylo paradoxně jednodušší před "revolucí".

S odstupem času, kdy na tuto událost můžeme nahlížet objektivněji by se měla přejmenovat na Převrat, kdy jedna frakce KSČM převzala moc od druhé a aby toto nebylo tak okaté, bylo to přejmenováno na Demokracii, ač to s demokracií nemá vůbec nic společné. Už cca. v roce 1984 začalo postupné uvolňování moci KSČM a to mimo jiné formou živností, a v roce 1986 bylo možné v souvislsoti s živností zaměstnávat zaměstnance navázané na tuto živnost.

S odstupem času: Dohodnutý kšeft vláda za beztrestnost. Zneužili mnoho lidí, kteří šli za něčím lepším než je naše současnost. Nakolik v tom byli namočení jednotliví politici, neumím posoudit. Po Sametové revoluci mělo dojít k zákazu KSČ a mělo dojít k soudům s prominenty a dalšími přisluhovači režimu - proces s vynesenými tresty a současně udělení milosti. Byli jsme přece lepší než oni.

Sametová revoluce je fraška. Nejednalo se o žádnou revoluci, ale o převlečení kabátů bolševiků tak, aby mohli zůstat u moci a přitom nabuzovat dojem, že byli svrženi. Revoluce, při které neteče krev; svoboda, která nebyla nabyta skze boj a útrapy, nemá žádnou cenu. Takto nabyté svobody si lidé neváží - podívejte se na výsledky voleb a volební účast.

Sametová revoluce je jedna velká prasárna a Havla by měli in memoriam prohlásit za vlastizrádce

Sametová revoluce je jenom prázdný pojem, šlo prostě o státní převrat, podobně jako v roce 1948, jen v opačném gardu.

Sametová revoluce musela přijít.

Sametová revoluce nám dala svobodné volby, svobodu slova a svobodu cestování do zahraničí, což je pro mě jedno z nejcennějších práv, co občan demokratické republiky může mít.

sametová revoluce nerozhodla o ničem, stejně byl už sovětský svaz rozpadlý, zbývalo jen pár zemí, které se chystaly na převrat. Bylo to přesně řízené. Ale ano, má rodina se měla lépe i před komunisty i po nich

Sametová revoluce nezlepšila život pouze lidem s PASIVNÍM přistupem k životu.

Sametová revoluce odstranila totalitu. Občané ČSR požívají dnes osobní svobody. Se svobodou ale souvisí i materiální nezávislost. Znám ve svém okolí lidi s platy ne vyššími než 16 000 Kč měsíčně. Ne, nejsou to nekvalifikovaní líní hlupáčci. Jsou to jen lidé co mají smůlu. Jejich osobní svoboda, kterou rovněž požívají je jim tak trochu k ničemu.

Sametová revoluce přinesla beztrestnou svobodu projevu. Ekonomická situace se zlepšila.

Sametová revoluce znamená pozitivní kvalitativní změnu v životě každého řadového občana bez ohledu na jeho postavení, příjmy nebo současný postoj.

Sametové předání moci agentům stb

Sametovka byl podvod na občany.To,co pak nastalo,to byl jen pohřeb republiky,vše,co lidé vybudovali,se rozkradlo,vytunelovalo,předalo cizím firmám.Stali se z nás jen pohrobci.

Sametovou revoluci hodnotím jako to nejlepší, co se mohlo našemu národu stát. Podařilo se nám se zbavit komunistické nadvlády. Za komunismu byl život lidí dle mého názoru spoután do určitého řádu, byl nějakým způsobem již dán. Dnes si svou budoucnost kompletně vybíráme.

Sametovou revoluci jsem nezažila, ale myslím si, že kdyby k Sametové revoluci nedošlo, neměla bych se lépe. Nemohla bych svobodně cestovat, podnikat, volit....Volby sice momentálně nevedou k ničemu, ale dle mého názoru máme svobodu, o které se lidem v socialistickém Československu ani nesnilo

Sametovou revolucí to nenazývám, byl to obyčejný pravicový převrat, ale můžeme si za to sami

Sametový hnus byl největší odporností od Mnichovské zrady v roce 1938.

Samozrejme. Uz jen jak se me rodne mesto promenilo z neutesene sede ruina na moderni opravene malomesto. V dnesni dobe muzu studovat, cestovat a nebo vzdelavat se co hrdlo raci.

Samozřejmě že zlepšila! Nedá se to srovnat. Žiju jako svobodný člověk, a mám také svou zodpovědnost. Chvála Bohu!

Sice jsem obstál , ale na úkor nesmírného nasazení.

Sice si dnes mohu koupit pračku každé dva roky, ale také déle než dva roky nevydrží.

Socialismus byl horsi nez dnesni pseudodemokracie. Ne o moc ale byl. Viz Kryl.

Sovětský svaz na kolenou, obrovský rozmach touhy po svobodě všude kolem i u nás. Sametová revoluce byla v dané chvíli zcela logické vyústění. Mohlo to probíhat třeba trochu jinak a možna třeba trochu jindy, ale doba byla tehdy "těhotná" osvobozením od komunistické nadvlády, takže kromě brutálního silového řešení (na což oslabený SSSR naštěstí neměl v dané chvíli sílu a odhodlání) k něčemu podobnému muselo dojít.

Spíše ano, ale překvapuje, že zas tak moc ne, resp. co všechno bylo před r. 89 lepší.

Sporná otázka důchodců, kteří pracovali pro minulý režim a už neměli šanci využití nového a jsou závislí na dobročinnosti státu

Spůsobem života kterým žiji bych nejspíše v ČSSR žít nemohl

Stát nás přestal buzerovat jako kulaky a křesťany. Rodiče mohli vystoupit z ilegality.

Svoboda člověka patří nad vše.

Svoboda je hodnota k nezaplacení.

svoboda je mi milejší než koblihy

Svoboda projevu náboženského aj.

Svoboda všeho je příliš důležitá pro lidské štěstí.

svoboda, dostupnost informací, možnost cestovat, mluvit, mnohem vyšší životní úroveň (jsem dcerou vědců...)

Svoboda.

Svoboda. A ekonomicky jsme si taky vyrazne polepsili

Systém byl neudržitelný a k revoluci nemohlo nedojít.

Šamotové revoluce dala prostor k rozkrádání s privatizaci našeho státu. V dnešní době zde nastupující generaci nezbude absolutně nic. Půda vysátá od živin, neplodná. Voda, podzemní pokud je, tak je znečištěná. Zbytek vody vlastní někdo v zahraničí. Voda je ZÁKLADNÍ surovina. A teď nám prodají ještě Lithium?! Nemáme už NIC!!! Český zlatý poklad se rozprodává !!!! Osobně uvažuju, jak by to zde vypadalo, kdyby v 68 nepřijeli Rusové. Kdyby pražské jaro pokračovalo a nechali socialistickou společnost zdemokratizovat se. Jak by to asi dopadlo? Možná lépe než teď.

Škoda červené čáry. Měla proběhnout dekomunizace, posunulo by nás to dál a nemuseli jsme mít v parlamentu dvě partaje, které vedou estébáci a komunistu na Hradě. Promarněná šance.

Škoda, že byla příliš sametová. :-(

Škoda, že se nepodařilo odhalit všechny agenty STB a zakázat KSČ

Šlo o privatizační puč zinscenovaný ze zahraničí s cílem rozkrást, co tady pracující za 40 let socialismu vybudovali, což se podařilo. Pokročilejší je samozřejmě po 30 letech technika, ale to by byla stejně.

Tak asi trochu možná, ale nevím, já to osobně nezažila.

tak jak konkrétně mi máme /naše rodina), bych se za komunistů určitě neměli, tím ale neříkám, že se všichni mají lépe - Bez peněz do hospody nelez.

Takováto revoluce by proběhla tak jako tak, protože to byl řízený přechod, jelikož socialismus už nebyl udržitelný. Není to pravá revoluce, ale nutný vývoj událostí, protože by všechny země zanikly.

Takto se může ptát opravdu jenom člověk neznalý dřívějších poměrů a nebo načichlý bolševismem, nejspíše však platí obojí...

Taky se projevil po revoluci 89' latentní rasismus.

Tam se to zhroutilo zevnitř. To by se stalo dříve, či později. Komanči prostě zdrhli.

Ten systém skončil, protože nefungoval, bez ohledu na to, co se dělo na národní. Tam šlo spíše o to, nějak tu kapitolu změnit.

Ten vzletný název Sametová revoluce, byl to převrat zoragnizovaný hlavně zevnitř KSČ a jejích svazáků, a ve spolupráci s V. Havlem a spol., alespoň chvilku měla i nějakou tu oběť, i když vymyšlenou...

Těžko soudit jak by události směřovaly bez revoluce. Historie nás učí, že revoluční snahy by tak jako tak jednou přišly, proto se zdá vhodné že revoluce přišla v tuto dobu a byla "sametová", což se málokdy v historii podařilo. Zda se stát po revoluci ubíral správným směrem je složitější otázka, nicméně životní úroveň se spíše zvýšila.

To nebyla revoluce ale dva se přály o moc České republiky a třetí se smál

To období bych spíše pojmenoval jinak - politický převrat, změna režimu... Staré časy relativních jistot bych ale nikdy nevrátil...

To se po drobnějších reformách zlepšit nedalo, Sametová revoluce bylo to nejjemnější, co nebylo tragicky neživotaschopné.

to se vůbec nedá srovnávat a je mi líto těch, kteří to srovnávají

totálně se mi proměnil život, v listopadu jsem si tak četla v antikvariátu sehnaného peroutku - Budování státu, z radia pustěný Hlas Ameriky - a už jsem ji nedočetla, nastal fofr, krásný.

trochu moc smetová. Alespoň ti nejvyšší představitelé téhle zločinné organizace měli být odsouzeni

Trochu rozdíl mezi otázkami. První otázka se ptá jestliSametová revoluce život zlepšila. Druhá naopak jestli by mi bylo lépe kdyby k ní nedošlo ppř. jen k drobnějším reformám. Má odpověď se vztahuje k druhé otázce, protože jsem SR nezažil, nicméně, pokud bych měl odpovídat na první otázku, použil bych volnu "spíše ano".

Tzv. "Sametová revoluce" zlepšila život politikům a jejich nohsledům, rodinám restituentů a hochů s ostrými lokty, neštítící se žádné levárny nebo podrazu, ani vraždy..

úleva

Určitě je dobře, že komunismus skončil, nedodržování občanské svobody

Určitě se uvolnilo napětí. Mnozí komunističtí pohlaváři, kteří napáchali mnoho škod, nebyli potrestáni a dnes fungují v mnohých politických stranách. Sametová revoluce byla naplánovaná a komunisté v ní sehráli svou roli, tak, jak si to naplánovali. Před revolucí by peníze na cestování byly, ale za hranice se nemohlo, dnes se cestovat může, ale peníze nejsou anebo si lidé musí brát na dovolené hypotéky.

URČITĚ SE ZLEPŠILA SITUACE A SVOBODA.BOHUŽEL SE NEPODAŘILO VYPOŘÁDAT S TĚMI KTEŘÍ SE PŘEVLÉKLI A ZNEUŽILI SVÉ POSTAVENÍ K NABYTÍ MAJETKU A POSTAVENÍ(NAPŘ.BABIŠ, KLAUS ATD.).KLAUS A OSTATNÍ PROGNOSTICI ZDE VYTVOŘILI PODHOUBÍ PRO KORUPCI A KASTOVÁNÍ-

Uznávám to, že moje věková skupina, tedy studenti, byla iniciátorem změny, že byli jedni z mála slyšet a riskovali.

už jenom díky otevřeným hranicím

Už nežijeme v okupovaném státě.

V 89 jsem byl učitelem na VŠ a do 93 (kdy jsem odešel) můj plat klesl na polovinu před rokem 89. Jakmile jsem odešel do komerční sféry, situace se velmi zlepšila. Dnes jsem rád.

V demokracii se žije lépe.

V době revoluce jsem žila s rodiči, těžko posuzovat

V době Sametové revoluce jsem byl hodně malý, ale vím, že naši nikdy KSČ moc "nežrali" a byli rádi, že je po všem. S větší svobodou sice přichází i větší zodpovědnost, ale to stojí za to.

V době SR mi bylo deset měsíců. Myslím, že se naše rodina měla celkem dobře. Určitě je ale tato doba o hodně lepší, ovšem ne z pohledu pracovních míst.

V listopadu 1989 nedošlo k žádné revoluci ale pouze k majetkovému převratu !!!!!

V některých věcech ho katastrofálně zhoršila.

V podstatě se máme lépe, je možnost cestovat, vyjádřit svůj názor.

V principu rozhodně kladný!

v roce 1989 mi byly dva roky. Jsem hodně ráda, že nejsme v SSSR/komunistické zemi. A zároveň si myslím, že deziluze lidí po různých změnách režimů, pramení z toho, že od nového uspořádání očekávají příliš. Očekávají něco, co jim žádné politické uspořádání nemůže dát. Myslím, že to, co lidé v hloubi srdce hledají jim může dát jedině Bůh.

V té době bylo nutné něco změnit, ale Sametová revoluce nastolila v našem státě chaos, zmatek, svou nepřipraveností oslabili ekonomiku, suverenitu státu. Sametová revoluce přinesla neomezenou moc a bohatství pouze několika jedincům.

Ve všech směrech se můj život a život všech lidí kolem výrazně lepšil. Všem se daší mnohem líp, ve všech ukazatelích.

velká očekávání - mnoho podvodníků, velká naivita národa

Velká očekávání, která se nepodařilo naplnit, jen částečné restituce a nepotrestání komunistů

Velké naděje a nadšení, později spíše deziluze.

Velké naděje jen částečně naplněné,nedůslednost ve zbavení komunistů vlivu/ jediná,ale zato osudová chyba p.prez.Havla/ a návrat prospěchářů a zlodějů na vlivná místa vč. býv.komunistů.Příkladů je na mnoho stran. A vrcholem všeho je dnešní majitel ANO ,kterému navíc mnoho lidí pléduje. Historie se opakuje ,jako v.r1946 či 1921.Slova brněnského dr.Pekaře platí v celém vysloveném rozsahu i dnes.

Víte, že otázka a podotázka si odporují. Otázka vede k tomu, že pokud se lidem zlepšila tak mají dát ano, podotázka je vyzývá k tomu pokud by jim bylo lépe za minulého režimu či jeho kosmetických reformách mají dát ano. Sametová revoluce by přišla stejně sice jsme si mohli vynechat "lžimrtvé studenty", avšak režim by se stejně zhroutil, je však dobře, že se zhroutil konfrontací a nikoliv samovolně, jelikož tehdy by to bylo daleko horší, a transformace by opravdu byla krádež.

Viz předchozí otázka.

Všem lidem se otevřely nové možnosti. Myslím, že kvalita života se rozhodně zlepšila. K zamyšlení je ovšem otázka, zda jsme byli na takovou velkou změnu všichni připraveni?

výhody převažují nad navýhodami

vymanění se z východního vlivu, rozhodně správné

Výrazně nezlepšila co se týká majetku. Co se týká jiných hodnot (neměřitelných majetkem) určitě ano.

Vzala většinu životních jistot, které tu byly. Rozkradl se národní majetek a stali jsme se pouze Evropskou kolonií - druhořadou zemí. Lídři OF vědomě lhali.

Z dějinného hlediska to bylo logické, velké trojce Západu (Reagan - Thatcherová - Jan Pavel II.) se podařilo systémem embarg vyvolat nespokojenost lidí, čehož využila opozice vlastně ve všech státech socialistického společenství k vyvolání kontrarevoluce.

z dnešního pohledu šaškárna, která přispěla ke zhoršení podmínek ve všech oblastech života, rozprodaná republika cizím firmám, rozkradení toho, co dřív bylo majetkem všech obyvatel

Z mého pohledu (bylo mi tehdy 16 let) nejúžasnější doba, kterou jsem ve společnosti zažila.

za prvé - nebyla to žádná revoluce za druhé - to, za co tam většina lidí zvonila, nebyl tenhle bordel, který z toho polistopadoví politici udělali za třetí - neexistují pravidla slušného chování, kdo poctivě pracuje tře leda bídu s nouzí a ten kdo podvádí, lže a krade, se má přímo královsky, vrah má víc práv než jeho oběť atd, atd, atd

Za totální vlády bych neměl to co mám nyní

Zaplať pán Bůh (nebo Pánbůh ?), že přišla, taky to mohlo být o pár let dříve.

zazila jsem jako studentka VŠ, je to pro me velice intenzivni zivotni prelom

Zcela a úplné JO (ANO se už nedá používat).

Zivot razantne nezlepsila. Zkratka zili jsme si stejne. S rpzdilem ze rodice zacali svobodne podnikat. Ale zivotni uroven zustala

Zkostnatělý režim nebyl schopen déle reagovat i na čím dál základnější potřeby občanů. "Revoluce" otevřela spoustu nových životních a profesních možností, současně zaskočila naivní podporovatele západu a "zlenivělé komunisty" v ohledu větších nároků na orientaci v životě. Já jsem nicméně za tento jiný styl života vděčný.

Zlatá 90. léta!

Zlepsil se zivot moji rodiny, nicmene ja tehdy jeste nebyla na svete

Zlepsila moznosti vzdelani pro deti, svobody pro celou rodinu, cestovani a i materialne se situace zlepsila

Zlepšení v oblasti "morální" či "ideologické" je obrovské: svoboda přístupu k informacím, svoboda volby (kdo mě bude zastupovat, kam chci cestovat, ...), svoboda podnikat, ... I zlepšení ekonomiky, které se projevuje jak v šíři nabídky zboží i služeb, tak v cenách (v přepočtu na mzdu)

Zlepšila ho hlavně co se týká cestování. ke komunistům se mělo být tvrději.

Znění otázky nedává smysl. Moje odpověď "určitě ano" je reakcí na dotaz: Zlepšila Sametové revoluce Vás život/život lidí ve Vaší rodině?. Jelikož jsem ji ale nezažila, má odpověď na otázku:"bylo by mi nyní lépe, kdyby k revoluci nedošlo a došlo třeba jen k drobnějším reformám?" by zněla "určitě ne.

Zničení komunismu musí život zlepšit, tady není diskuze. Škoda, že se nepodařilo odstranit komunisty, ba co hůř, v různých stranách vládnou dále, v celé EU i ve vedení EU, jen se nenazývají komunisty. Co se nazývají komunisty jsou zase buď naivní nebo duševěn nemocní.

Žije se nám dnes lépe, ale protože již s námi nežije náš otec alkoholik a silný kuřák.

žijeme ve svobodné zemi, máme možnost svobodně volit, rozhodovat se.... To je dar.

žila jsem si bezstarostně a to nejen proto, že jsem byla mladá, ale měla jsem jistotu práce, bezplatné lékařské péče, atp

Život lidí v mojí rodině to dle mého názoru příliš neovlivnilo. Matka volila Babiše, ačkoli se její politické názory s volebním programem ANO značně rozcházejí, děda věnoval svůj hlas KSČM tak jako desítky let předtím - ze zvyku. Můj život by podle mě byl ovlivněn stejně tak socialistickými bláboly, jako byl ovlivněn zloději a lupiči, kteří mi v 90. letech coby malé holčičce šli zářným příkladem.

Život po revoluci je v mnohých ohledech lepší.

Život se zlepšil, nicméně mě fascinuje, jak dobře prosperují ti, kdo prosperovali předtím. V privatizaci měli daleko více drzosti, přístupu k financím všeho druhu... a tak dnes řídí jednu velkou firmu.

17. Bylo správné rozdělení Československa v roce 1993?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ano67330,69 %30,69 %  
spíše ne53924,58 %24,58 %  
určitě ano43019,61 %19,61 %  
určitě ne27712,63 %12,63 %  
nevím27412,49 %12,49 %  

Graf

18. Prostor pro komentář k rozdělení Československa:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

-

- rozpad Československa mne osobně velmi mrzel, ale byl nevyhnutelný a správný

- větší část rodiny máme v Čechách

"Násilné" roztržení dvou "bratrů" uskutečněné jen dvěma lidmi bez ohledu na zájmy obyvatel - "O nás bez nás", které navíc nebylo právoplatné. Fyzicky k němu nikdy nedošlo, protože hranice neexistují a téměř nikdo nedělá rozdíly mezi Čechem a Slovákem - všichni jsou "naši". Politicky a ekonomicky je to však největší nesmysl, protože vlastně jedna zem má zbytečně dvě vlády, dva prezidenty, dokonce dvě měny. Naštěstí alespoň televizní stanice to pochopili a většinu pořadů už dnes opět natáčí společně.

000

A překvapuje mě, jak moc to byla tehdy blbost.

Absolutně ne, bylo to zmanipulované američany aby nás oslabili. To samé Jugoslávie. S bratry Slováky se v budoucnu zase spojíme, ať už to bude jakkoli.

Ač jsme se až do roku 1918 vyvíjeli v podstatě odděleně, byla to škoda, i když Slováci jsou už takoví trochu Balkánci (jenže to od Tábora /včetně/ na východ skoro všichni), ale pořád k sobě máme, podle mého názoru, velice blízko.

ale je mi to líto,i když se patrně s tím nedalo nic jiného dělat,možná mělo být referendum.........

Ani jedna z vítězných stran (ODS a HZDS) neměla ve volebním programu zánik Československa. Jestliže vítězné politické strany neviděly cestu pro společný život ve společném státě, mělo být lidové hlasování. Bez lidového hlasování bylo rozdělení zradou na voličích, Klaus a Mečiar jsou vlastizrádci, měli by být za tento zločin potrestáni.

Asi by mi bylo vesměs jedno, kdybychom zůstali spojení, ale lidi to chtěli jinak, tak aspoň, že se u toho ještě neporvali v nějaké občanské válce.

Asi jak pro koho...

Asi v pořádku, myslím, že to ani jedné zemi nijak vážně neuškodilo.

ať žije Václav a Vlado

Až po letech se ukazuje, že pro vzájemné vztahy (i ekonomiku) bylo rozdělení správné rozhodnutí.

Bez rozdělení by se Slováci cítili utlačováni dodnes i kdybychom jim snesli modré z nebe.

bohudík proběhlo v klidu bez nějakých nacionálních vášní, dnes se jeví, že mají oba národy k sobě blíž

Bohuzel se to v te dobe jevilo jako dobrej napad. Myslim ze spolu bychom byli silnejsi.

Bratia nas zklamali podruhe. Velka skoda, byli bychom vetsi a lepsi narod. Nu coz, chozte nekam nevdecnici.

Buď to měli udělat radikálně (tj. Slováci by měli mít status jako každý jiný cizinec), nebo to neměli dělat vůbec... Ale nevraživost by tu samozřerjmě byla (ona tu tedy v něčem pořád je).

Byl bych pro jednu zemi, a to Československou ... ale uvědomuji si, že je možná lepší, s jakou grácií k rozdělení došlo. Nerozdělení by nejspíš vedlo k mnoha konfliktům, viz Jugoslávie ...

Byl ro Rozvod dvou partnerů, a nyní jsme každý sám, jako po rozvodu manželství.

byl to komplot Klause a Mečiara v zájmu zachovat si své diktátorské pozice v každém z nových států

Byl to opět tlak ze zahraničí - rozděl a panuj. Občané to nechtěli.

byl to projev neschopnosti Čechů i Slováků k toleranci a domluvě. Ale za dané situace to byla rozumná volba

Byla bych raději, kdybychom se nerozdělili, ale myslím, že Slováci se cítili odstrčení. Já je každopádně beru stále jako velmi blízký národ.

byla to havlovina svinárna a podvod na lidi jako vůbec celá sametová revoluce

byla to hloupost, i když teď můžeme slovákům závidět jejich politiky.

byli bychom větší stát, ale Slováci jsou ekonomicky slabší, tak to je otázkou, zda by to bylo výhodnější...

Byli jsme schopni počínaje rokem 1914 bojovat za svůj společný stát, tak ho máme mít i teď. A ještě lépe společně i s polskem.

BYLI JSME VĚTŠÍ STÁT

Bylo mi to docela líto.

Bylo nutno respektovat prani Slovaku; potlacit sentiment ohledne spolecneho statu.

Bylo špatně že jsme se rozdělili, ale slovákům nezávislost na čechách přeji když jí chtěli.

Bylo to dobře a díky zkušenosti Slováků přestali i Moravané se svými separatistickými žárlivými scénami.

bylo to dobře, každý národ sám za sebe

Bylo to nejlepsi mozne reseni, vztahy jsou doted uzke a pratelske

Bylo to rozhodnutí politické navzdory vůli většiny občanů.

Bylo to sametové rozdělení bez štvaní, nenávisti a ostatních projevů. Po Slovácích je vidět,že jsou větší nacionalisté, nám by víc nacionalismu chybí.

Bylo to správné, když s námi být nechtěli, tak to mají.

Bylo to svobodné a na základě demokratických principů.

Bylo to zbytečné, společně jsme silnější.

Bylo to zbytečné, v jednotě je síla, naše národy jsou si blízké, je spousta smíšených manželství ...

Byly zbytečné hádky mezi Čechy a Slováky o tom,kdo je lepší atd. Podporovala jsem rozdělení a jsem velmi ráda za naše dva stále dobře a snad ještě více než dobře,spolu vycházíme.

Cesi mali pocit, ze doplacaju na Slovakov, Slovaci zasa, ze ich Cesi utlacaju. Kzdopadne to zlepsilo vztahy medzi pospolitym ludom a nastastie panuju medzi nami nadstandardne vztahy, co je pozitivne. Rovkao ako samotne delenie, mohli sme skoncit ako Juhoslavia alebo Sovietsky zvaz...vo vojne... Akurát sa speje k tomu, ze uz v sucasnosti sa nase jazyka stavaju cudzie...hlavne ceske deti nerozumeju slovencine... A povedzme si rovno, nebolo koser rozdelenie, ked jeden si ponecha statne znaky a druhy zacina akoby od piky...

Cítili to tak...proč jim bránit? Já jsem Čechoslovák (smíšená rodina) rodiny se to nijak nedotkla.

Czechoslovakia má velmi dobrý zvuk i 25 let po rozdělení. Jako jednotný stát bychom byli politicky a asi i hospodářsky významnější. Na druhou stanu forma našeho rozchodu je světovým unikátem a oba státy i národy jsou skutečnými přáteli bez historické zátěže.

Česko a Slovensko nikdy nebylo tak semknuté jak se lživě tvrdí. Vytvoření Československa bylo pouze záminkou jak "ochránit" slovenský nacistický stát, který se tímto měl vyhnout restrikcím po pádu Nacistického státu. V roce 1945 mělo slovensko cca. 3,3mil občanů, ale potvrzení o odboji bylo vydáno 5mil - už zde je něco velmi špatně! kdo tedy tvožil Slovenský nacistcký stát?

Česko a Slovensko uz se po prvním odtržení nemělo vůbec dávat dohromady.

Českoskoslovensko nemělo nikdy vzniknout, byl to umêlý stát, v němž jsme my Češi sponzorovali chudší a negramotnější Slováky.

Československo aspoň trochu ve světě něco znamenalo, ale Česko je nula. A Slováci jsou bratři, to prostě nepřestanu cítit, dodneška si myslím, že mně politici ukradli kus vlasti...

Československo byl poměrně umělý stát, který svého času plnil svůj účel lepšího hájení zájmu dvou menších národů. Avšak v dnešní době by Slovensko táhlo naší ekonomiku ke dnu. Dále je zde kulturní problém. Česká republika spadá spíše do rakouské kulturní sféry a Slovensko spíše do té uherské z hlediska zvyků a tradic.

Československo byl slepenec

Československo bylo důležité za první republiky jako obrana proti silným národnostním menšinám Němců a Maďarů. Češi a Slováci jsou ale jednoznačně různé národy, i když "bratrské". Mentalitou mají Češi nejblíže k Rakušanům.

Československo jako takové byl nelogický stát. Národ československý je logický nesmysl. Buď je někdo Čech nebo Slovák. Nehledě na to, že jediný státní útvar v historii před Československem, kdy oba národy žili pospolu v jednom státě, byla Velkomoravská říše. Ovšem přes tisíc let od té doby se naše kroku ubíraly odlišným směrem. My jsme byli Země koruny české (Království české, markrabství moravské a vévodství slezské), kdežto Slovensko fakticky neexistovalo. Pouze jako součást Uherského království známá pod názvem Horní Uhry.

Československo je pro mne spíše srdeční záležitost, měl jsem tam spoustu známých a kamarádů.

Československo nemělo nikdy vzniknout! Za Rakouska-Uherska nám bylo lépe.

Československo v r. 1918 vzniklo na dvou principech. Čechy - země koruny české (zemský), Slovensko připojení na etnickém principu. To nemohlo navždy vydržet. Slováci mají zcela jinou historii - stačí se projít po Košicích, koukat na pomníky, desky na domech... Nepodařilo se vtvořit politický národ československý.

československý národ byl spíše konstrukt který se v srdcích neujal, z obou stran tam byl pocit určité nespravedlnosti (že nás slovensko táhlo dolů ekonomicky, že oni mají menší možnost rozhodovat a kulturně je víc tlačen český vliv), v takovou situaci je lepší jít od sebe, jsem ráda, že ktomu došlo pokojně. Jejich prezidenta a euro jim však můžeme jen závidět.

Češi a Slováci jsou přeci jen dva národy. Pakliže se chtěly rozdělit, budiž jim dopřáno. Držet dva národy násilím u sebe je podle mě hloupost.

Češi a Slováci nikdy netvořili jeden národ, to si vymyslel Masaryk, aby mohl vyjebat s Němci. Václavu Klausovi a Vladimíru Mečiarovi patří velký dík za to, že rozdělení proběhlo v klidu.

Češi a Slováci patří k sobě

ČR na tom ekonomicky jen získala - Slovensko bylo jak černá díra na peníze.

ČS se nikdy rozdělit nemělo. Rozdělilo se proto, že se hnidy nedokázaly domluvit kdo toho ukradne a zpronevěří více.

dali jsme volnost slovákům, ale je škoda že nejsme spolu

Do Slovenska bylo z českých zemí nahrnuto nemalé množství prostředků, užitých na jeho rozvoj. Tyto měly být vyrovnány, splaceny zpět při rozdělení země. Při neschopnosti, či neochotě splatit tyto investice bych se postaral o to, aby k rozdělení nedošlo a ČR mohla nadále užívat slovenských zdrojů ke svému užitku.

Dodnes by jsme nadávali na slováky , že jim při přerozdělování financí zůstává více

dodnes jsem se s tím nevyrovnala, mám velmi mnoho přátel na Slovensku, ještě že jsou volné hranice

Dohady se Slováky o samostatnosti by tu byly pořád.

Docházelo by k neustálým sporům. Nyní se Slováky vycházíme dobře.

Domnívám se, že by to nastalo dříve nebo později

Dosud jsem to nepochopila, kdyby to bylo referendem, bylo by to pro mě srozumitelnější a přijatelnější - i když bych hlasovala proti rozdělení.

Drobit maly stat na jeste mensi je nevyhodne, ale pokud vim rozdeleni si Slovaci moc prali takze ja jsem rada ze k tomu doslo v klidu

Držet spolu v jednom svazku dvě země, které spolu být nechtějí, je kontraproduktivní. Navíc kromě jazyka nás až tak moc nespojuje. Když si odmyslíme posledních 100 let, tak naše země té společné historie zase tak neměly.

Dříve či později by k tomu v podmínkách demokracie stejně došlo. Jakmile národ cítí možnost osamostatnit se, udělá to.

Dřive nebo později by Slováci toužili po samostatnosti i za každou cenu. Viz Dr,Tiso a Samostaný slov.štát. Navíc byli od r.1918 koulí na noze české ekonomiky a sami se o sebe postarali Slováci víc dobře.

Důležité je, že nedošlo k násilí, v případě, že by se stát nerozdělil, stejně by tato otázka byla stále řešena. Je faajn, že oba státy se nadále vnímají přátelsky.

Dvoučlenná federace nemůže fungovat a zvláště když jeden národ funguje dominantně a druhý je v pozici mladšího bratra.

Emocinálně: stále jsem Čechoslovák.

Federace by mohla "oslabovat" výstřelky (mečiarismus, opoziční smlouva, ...) a malichernosti jednotlivých republik. Republika by byla pestřejší:-)

Fungující kolos nebylo třeba rozdělovat, jen dva kohouti chtěli vlastní smetiště. Spolupráce stejně funguje dodnes, Slováci nám zabárají místa na univerzitách, berou nám práci a mluví si svým jazykem. Mohlo to být aspoň pod legálním hávem a třeba by i Slovensko mělo co nabídnout nám.

Havel

Hlavně kvůli slovenským separačním tendencím.

chápu Slováky, že toužili po samostatnosti a přeju jim ji. Máme je i v rodině a vycházíme dobře.

Chtěla bych, abychom se nerozdělili. Byli bychom větší, měli krásnou přírodu, mám ke Slovákům blízko, jsem z Moravy. Ale bohužel se obávám, že by v nich narůstala frustrace a stejně by se to stalo. Takto to alespoň proběhlo více méně důstojně. Problém je, že politicky se domluvit je komplikované i doma mezi dvěma lidma, natož v politice stovky lidí v parlamentu a to nelehčí o co se pak opreme je já versus oni. Doma to může být muži versus ženy. V politice Slováci versus Češi.

Chybělo referendum, byl to diktát moci

I dnes je spousta Slováků přesvědčeno, že na jejich národě se Češi dopouštěli mnoha křivd. Stačí pár pomatenců a dynamit ve společnosti začne doutnat.

i když z dnešního pohledu to chápu pozitivně

i přes finanční výhodnost Slováků být ve federaci chtěli mít samostatnost tak dostali šanci a časem se ukáže jestli se jim to vyplatilo ( už nyní užívají " výhod " eura )

Idea čechoslovakismu je mýtus vytvořený Masarykem pro uskutečnění politických plánů za jiné situace. V roce 1993 nemá jednotná republika smysl a historicky a kulturně mi přijde rozumnější existence 2 sice podobných ale jinak zaměřených republik. Ostatně referendum ukázalo vůli lidu.

Inu, ono toto Slovensko neni moc prumyslova zem...

Já bych se nerozdělovala, nevím proč to tak chtěli bratři Slováci......

Já bych se rozhodně nerozděloval, ale stalo se. :) Jsem stále Čechoslovák i když jsem se jako Čechoslovák nenarodil. Jsem mezinárodní člověk a Slováky rád podpořím v jejich budoucnosti. :)

Já jsem založením Čechoslovák. Takže pro mě je správné to i to. Slovákům to nejspíš prospělo, chtěli být suverénní. Mně je to jedno, pro mě jsou to bratři a neřeším, že mají svou vlastní zemi, ráda jezdím na Slovensko a vítám i Slováky u nás.

Já to vnímám spíše negativně, z mého úhlu pohledu nevedly k rozdělení žádné zásadní problémy, které by se nedaly vyřešit jinou cestou.

Jak Češi, tak Slováci mohli vystřízlivět z pocitů ukřivděnosti. Když se bavím se Slováky, na tomto se vždycky shodneme.

Jak jinak nutit Slováky zůstat? Možná ještě před rozhodnutím referendum (zvlášť Češi a zvlášť Slováci)- a přiklonit se i k tomu.

Jak vznikli Slováci? Maďaři ošukali ovce a hodili je přes Dunaj.

jako Československo bychom měli určitě silnější pozici v rámci Evropy, na druhou stranu chápu touhu Slováků mít vlastní stát.

jako dva spojene staty bychom tvorili silnejsi "tym" ,....nehlede dopadu na "ceskoslovenske" rodiny

Jako Mnichov, o nás bez nás.

Jako nebylo :D Stejně tu máme 500k Slováků, stejně k nám zase lezou :D No hate na ně. Já mám několik dobrých přátel ze Slovenska, ale prostě mít 15 milionovej stát je hned lepší pozice pro nějaké vyjednávání v rámci EU případně jiných struktur. Nejsem ani proti přehnané separaci ani pro přehnané slučování států. Samozřejmě Slováci se cítili utiskovaní, ale jestli si tou samostatností a eurem pomohli to moc nevím teda.

Jako společný stát Čechů a Slováků bychom měli ve světě větší váhu.

Je mi jasné že tehdejší podoba byla neudržitelná a to zejména kvůli křivdám během komunismu, kvůli ústavě ve které byl zákaz majorizace, atd. Nicméně měli jsme setrvat například v konfederaci, každá část y si vládla sama a v některých věcech bychom vystupovali jako ČSR. V dnešní době bychom měli ve světě a EU větší slovo, také Československo v zahraničí něco znamenalo, Czechia neznamená nic! :D

Je mi líto, že nejsem součást něčeho většího

Je mi to šumafuk...

Je super že SME samostatně cesko, ale Slováci sou pořád naší kamarádi takže i kdybychom byli československo mělo by to být taky fajn.

Je škoda, že neproběhlo referendum ohledně tohoto tématu. Dle mého mínění čas ukázal, že to bylo správné rozhodnutí.

Je to škoda asi

Je to škoda, ale mám obavu, že kdyby k tomu nedošlo tehdy, došlo by k tomu nakonec tak jako tak... nebo bychom v domácí politice neřešili nic jiného, než kdo koho utlačuje

je to škoda, že to tak dopadlo

Je veliká škoda, že nedošlo k většímu veřejnému dialogu, rozdělení státu považuji za velikou ztrátu. Možná by k němu později stejně nevyhnutelně došlo, nicméně mohl se déle hledat společný modus vivendi.

Jednou by k němu stejně došlo.

Jednoznačně bylo vlastizradou p. Klause a Mečiara a jejich okolí. Bez rozdělení bychom byli daleko silnější než jsme teď.

jen pocit Slovenska z Pragocentrismu.

Již nyní připomínají někteří politici Slovenska, že chtěli rovnoprávné postavení, ty různé tzv. federace a pomlčky na oko, to je nemohlo uspokojit. Potom ten zásah do rušení vojenského průmyslu po doporučení Havla a trhy vojenské okamžitě převzala Anglie, Francie a USA a na Slovensku nezaměstnaní. Rušení dalších firtem, to vedlo k rozdělení.

Jsem Čechoslovák a zastánce společného československého státu, na druhou stranu, pokud Slováci nechtěli, nemohli jsme je nutit.

jsme jeden národ

Jsme menším státem tím pádem s menším potenciálem politickým i ekonomickým.

Jsme si sice jazykově blízcí, ale mentálně dost odlišní.

Jsme teď slabší stranou při jakémkoliv vyjednávání (např. v rámci EU).

K tak důležité věci mělo proběhnout referendum (když už se o tom nemluvilo ve volbách). Pochybuju, že by lidi tehdy odhlasovali rozdělení státu.

Katolické Slovensko nemohlo dlouhodobě existovat s ateistickým Českem.

Každý by měl mít právo žít ve svém státě a pokud to je vůlí Slováku, tak je jí třeba respektovat. Perfektní na rozdělí byla jeho nenásilnost

Každý má mít právo na sebeurčení. Teď když vidím s čím se potýká Katalánsko více než 20 let po našem rozdělení, nechápu, že i v dnešní době je toto právo někde v Evropě potlačováno.

Každý národ by měl mít svůj stát. Kdybychom se nerozdělili tehdy, vztah by se pouze vyostřoval a nakonec bychom se stejně rozešli, akorát možná v mnohem horším než tehdy. Takhle jsme zůstali přáteli, jsou to naši bratia.

Každý národ by o sobě měl rozhodovat sám.

Každý stát je teď menší a ještě více bezvýznamnější. Na druhou stranu to zlepšilo vztahy Čechů a Slováků.

Každý teď jede na vlastní triko...

Kdo chce kam...otravovali by donekonečna- my je vytáhli z doby kamenné a jim to bylo pořád málo...

Kdyby proběhlo referedum neměl bych žádných námitek.

Kdybychom byli větší stát, tak bychom asi měli o něco větší vliv, ale zase bychom se museli potýkat s tím, že nám rozdělení bude vždycky hrozit - a možná by neproběhlo tak hladce jako se to nakonec stalo.

Kdybychom se nerozdělili, tak se asi hádáme dodnes. Rozdělení vlastně přineslo sblížení.

Kdysi jsem byla silně pročeskoslovenská, ale po jedné debatě na toto téma jsem si uvědomila, že zmizel jen ten státní byroktratický aparát a dobré vztahy - tedy to hlavní - přeci nadále máme. Neřeší se otázka, kdo na koho doplácí, ubyla rivalita, na druhou stranu - kéž by byly Tatry mým domácím pohořím :-)

Když nic jiného, mohli jsme mít jako větší stát lepší vyjednávací pozici při vstupu do EU

Klady-vyzkoušet si každý svou cestu, časem inspirace z druhé strany hranice. Zápory: složitější cesty-na počátku, možné majetkové a rodinné komplikace.

Konec Uher v čechách.

Krátkodobě panovala křivda, ale z dlouhodobého hlediska to bylo řešení správné.

lepší než se furt hádat, kdo je víc zneužívaný

Lepší se v klidu rozdělit, než aby došlo k válce.

Lepší stav by byla kvalitní a velmi úzká smluvní spolupráce než společný stát. Asi bych to nazval tak, že bratři by si měli pomáhat a často stýkat, ale ne spolu do smrti bydlet.

Lidu se tehdy nikdo na názor neptal, stejně jako za komunismu. Ani se nikdo neptal, co Slovákům konkrétně vadí...

Lituji ho, ale Slováci si ho přáli, takže respekt k jejich přání. Češi nejsou Španělé, Slováci nejsou Katalánci.

mají - co chtěli

Malá země,ještě menší nemá ve světě tolik významu.

Mám na Slovensku hodně kamarádů a bylo mi smutno. Slovensko má hodně nacionalistů, kteří i dnes otevřeně vystupují proti čechům a dnes již nechápu proč. Tak jim přejme samostatnost.

Mám pocit, že Slováci se s Československem nikdy neidentifikovali a vždy měli zaječí úmysly, které se nejhůře projevili v kritickém roce 1938.

Mám pocit, že společně bychom mohli být silnější

mám rád slováky

Máme se i tak rádi, nebo možná (vlastně určitě) i více, než kdybychom byli v jednom společném státě.

Mě to osobně vadilo, ale v politické scéně tomu bylo jinak. Přesně nevím kam šly státní peníze více.

Mečiar neustále hulákal,že na čehůnou robit nebudou,přitom nebýt Husáka,dodnes by tam pásli krávy a dělali pastičky na myši.proto se jim taky říkávalo pastičkáři

Měla se spíš než rozdělení raději udržet federace, mohli jsme společně mít silnější vyjednávací pozici v pozdějším vyjednávání s EU

Měli jsme býti silná federace 2 autonomních států - federací.

Měli jsme i odsunout slováky.

Měli jsme zůstat spojení. I když jsme rozdělení, stále nás vnímám jako jeden stát.

Měli si vzít Moravu na Slovensko

Melo byt referendum, kde bychom to, myslím, zamitli

Mělo být referendum.

Mělo dojít k plesbiscitu o rozdělení ČSR. Myslím, že federace mohla nadále fungovat.

Mělo proběhnout referendum.

Mělo se to řešit referendem.

Mělo se udělat veřejné referendum

Mladsi bracha chtel byt samostatny, tak se rozhodl, bylo mu to umozneno. At dela, co umi

Mladší bratr se chtěl osamostatnit a tak se také stalo.

Mnohonárodnostní stát je blbost (USA není mnohonárodnostní stát, tam žijí Američané různého původu, teda aspoň do doby, než tam začal Obama budovat socialismus)

Mocní si potřebovali rozdělit koryta...

možná se někdy opět spojíme . ale tenkrát to bylo lepší než více jitřit emoce a nebo rozpoutat občanskou válku

mrzí mě rozdělení

Myslím si, že čím menší celek na správu, tím lépe. Dnešní globalizace je humus, mizí rozdílné kultury, všichni jsou stejní...

Myslím že by bylo mnohem lepší zůstat jednotní se Slováky. Země by přeci jenom byla větší s měla by větší význam. Zároveň je pravda že by to vyvolávalo neustále otázky jestli je to správné.

Myslím, že by bylo lepší, kdybychom udrželi společný stát, ale museli bychom to chtít všichni a většina Slováků to nechtěla ..pořád by s tím byly nějaké problémy..pro ně není ani 28.10. svátek..u nich se v TV nesmí mluvit česky..a tak za daných okolností, to bylo dobře

Myslím, že by nebylo správné nutit slováky zůstat, když to nechtěli.

Myslím, že je lepší, když každý národ může mít svůj vlastní stát. I v rámci lidu jednoho národa existuje pluralita názorů, natož mezi národy. A zároveň myslím, že pak je dobrá spolupráce, snášenlivost, určitě né nenávist.

myslím,že jako větší stát jsme byli uznávanější,obyčejní lidé si to nepřáli,ovlivnilo to životy spousty rodin

Myslím,že kdyby byl brán ohled na potřeby Slovenska,mohli jsme být stále jeden stát a oba z toho těžit - ekonomicky i politicky

Myšlenka čechoslovakismu už neměla tak silný ohlas a oba státy chtěli vlastní autonomii. Myslím, že tady nejde o otázku, jestli to bylo správné rozhodnutí, ale spíš co obě strany k rozdělení vedlo v roce 1993.

Na druhou stranu jsem štastný za to, jaký vztah máme se sousedy (bratry) a že k rozvodu došlo smírně.

NA spojenectví musí být dva, na jeho ukončení stačí jeden. Kdyby k rozdělení nedošlo, dodnes se hádáme, kdo na koho doplácí a kdo komu vnucuje svou vůli.

Náme nejlepší vztahy se Slováky, co jsme kdy měli

Namísto jednoho koryta dostali politici dvě. Dvakrát tolik funkcí - panečku, to bylo něco! (jsem Slovenka, ročník 1969)

Nebolo to správne legálne, žiadne referundum nebolo a nemyslím si ze by slovaci boli za rozdelenie. Až pár vymletych nacionalistov.

Nebylo to udržitelné, i když bychom ve společném státě byli mezi středně velkými státy v Evropě, tím pádem významnějšími. Teď jsme jen dva malé státy s nevýhodami s tím spojenými.

nebyly slyšet ti rozumnější a převážily argumenty těch ,co nejvíc křičely po samostatnosti,skoro za každou cenj

Necítila jsem tehdy potřebu se rozdělovat a nyní k sobě máme zase stále blíž.

Nedelalo to dobrotu,na Slovensku meli vic prumyslu,zbozi o kterem se Cechum ani nezdalo a stejne si porad stezovali.Myslim,ze jsou vzajemne vztahy lepsi

Nedokazu posoudit. Srdcem jsem stale Cechoslovak

Nedokážu úplně odpovědět...

Nechtěný rozvod.

Nejde o Čechy, ale o Slováky.

nejprve jsem byl radikálně proti, ale po letech dospívám k přesvědčení, že to prospělo vzájemným vztahům Čechů a Slováků

Největší podvod upečený dvěma zločinci, kteří by za to měli být postaveni před soud.

Nekomentuji.

Nemám na to názor

Nemám rád pány Klause a Mečiara, každý z nich chtěl mít své a nechtěli se dohadovat (v budoucnu).

nemělo se to stát-a když, tak po referendu

Nemůžeme držet někoho, kdo s námi nechce být. Ovšem je někdo zapomněl informovat, jaké to pro ně bude mít ekonomický dopad a jak dlouho jim bude trvat, než se z toho dostanou.

Nemyslím, že bylo nutné Československo rozdělovat, zvláště když vidím to velké množství Slováků pracujících v České republice. Kdyby se měli na Slovensku dobře asi by k nám nejezdili pracovat. Také by mně zajímalo, kolik Čechů pracuje na Slovensku.

Neodvážím se soudit, zda to bylo prospěšné či ne, ale minimálně mě těší, že obě země si zůstaly tak blízké. Doufám, že tato tendence bude i pokračovat.

Nepochopení regionální problematiky ze strany centrální politické reprezentace. Osobní mocenské ambice a populismus slovenské politické reprezentace. Ani jedna strana neměla k tomuto rozhodnutí mandát. Mělo rozhodnout referendum.

nesmysl

nešlo to už dál udržet

Neustálé boje Slováků o malichernosti (pomlčka apod.) naprosto lidi vyčerpávali. Sice mě to mrzí, ale zpětně musím Klausovi a Mečiarovi dát za pravdu.

Nevím proč se rozdělilo.......

Nevím, jak to cítí Slováci, ale myslím, že jsme si vystačili pod jednou střechou.

Nevím, jaké důvody toto rozdělení provázely, zajímavé by bylo referendum z té doby, avšak rozdělení přináší také mnohé úskalí a zátěž pro oba státy, např. rozdělení majetku, který stát uchovává jen jednou, třeba státní etalony metrologického institutu.

Nezažila jsem

Než se pořád dohadovat o vlastní hvězdičce...

nic nevím o té době, nedokážu to posoudit

Ničemu to neublížilo.

Nikdo se nás na názor neptal. Osobně nejsem příznivcem nucení někoho být ve svazku (jakémkoliv). Pokud to tak Slováci cítili nebyl důvod jim v rozdělení bránit. Nicméně spíše šlo o to, aby si více lidí mohlo rozdělit důležité posty.

Nikdo se občanů neptal. mělo se hlasovat v referendu. já se narodila v Československu a i když žiji celý život v Čechách, považuji se za Čechoslováka.

nikdy jsem nepochopila "spor o pomlčku", myslím si, že to byl důsledek vzniku Československa, že byl vlastně násilný

Nikdy jsme se nemeli spojovat.

Nikdy nemělo vzniknout Československo, Slováci to tak nikdy necítili. Otce poslali do Trnavy, aby pomohl řídit státní sociální pojišťovnu (Slováci neměli vlastní úředníky, šéfovali jim Maďaři). V roce 1938 ho hnali na nádraží s jedním kufříkem a do Čech dojel na stupačce vlaku, jak byl vlak natřískaný stejně vyhnanými Čechy. To byl odsun jak zvon, o kterém se nehovoří. Slováci tu touhu po samostatnosti měli vždycky, federace v roce 1968 bylo jen slabé pofoukání bolístky. Nicméně s Poláky či Rakušany máme mnoho víc společného v běhu historie, než jsme kdy měli se Slováky.

No, kdyby o zachování ČSR rozhodovali lidé a ne politici, tak bychom nejspíš byli stále 1 stát

Oba národy měli vzájemně si odporující názor, jak má stát fungovat za této situace je rozdělení nejlepším řešením. Kdyby existovala možnost schody, tak nikoliv, ale ona vůbec nebyla a rozpad tak proběhl vlastně úplně nejčistěji.

oba národy se tak dohodly

Oba státy se zbavily břímě toho druhého.

Obdoba rozpadu RU. Vetsimu celku se dari zpravidla lepe.

Obdobné jako u rozpadu R-U. Češi nikdy nebrali Slováky jako rovnoprávný národ, bylo třeba rozdělení, aby k tomu došlo. Teď teprve můžeme přemýšlet na nějaké nové spolupráci.

Obyčejní lidé byli proti.

odpojili jsme část kde bylo dodáváno více než přijato

Odstředivé tendence byly příliš silné.

On už vznik Československa v roce 1918 byl trochu násilný a mnoho lidí bylo proti vzniku jednoho státu. Snahy o určité osamostatnění Slovenska dosáhly úspěchu v roce 1968 federativním uspořádáním a vzniku Slovenského státu. Tento krok vznik samostatného státu v roce 1993 byla jen logických pokračováním a vývojem.

Opět odlišný vývoj obou národů - "Československo" bylo jen přechodnou fází

Osobe si myslim ze ne, ale bylo to lepsi reseni nez drzet stat "proti vuli" spousty lidi. Tedka aspon mezi cechy a slovaky neni zla krev, jen "bratrske" spickovani.

Po roce 1989 tedy po sametu se rozdrobovalo vše co se dalo. Mělo to jistě více příčin, ale hlavní asi byla snažší dostupnost drobečků než velkých soust, a pak také lidé už nemohli být pohromadě a v jednotě byla vždy síla, asi se vědělo, že sliby chyby a tak to byla i prevence proti možným protestům.

Podle mnohých máme nyní nejlepší vztahy v celé historii.

podvod na lidi

Pohled na rozdělení Československa se diametrálně liší mezi generací vyrůstající v Československu, pro které není Slovensko cizinou a generací, pro kterou je existence České a Slovenské republiky historickou událostí.

Poked by se to nestalo tehdy, tlačili by Slováci na rozdělení později. Nemyslím, že by to později bylo jednodušší.

Pokud Slováci měli stejnou touhu po nezávislosti jako my za Rakousko-Uherska, proč jim bránit, když tu touhu jsme zažili také? My jsme si na své přišli, tak byli na řadě i oni.

Pokud to proběhlo, tak jak to proběhlo a pokud se věci mají, tak jak mají, tak je to vlastně úplně jedno...

Pořád mám pocit, že jsme jedna země, na druhou stranu Slováci by se stále cítili nedocenění.

Považuji Slováky za bratry, jsou mi velmi sympatičtí a podle mě se od nás prakticky neliší. V dávnější minulosti dokonce používali i náš jazyk, do dneška pořádáme ČeskoSlovenské soutěže, kde jsou zastoupeny oba národy napůl, plno Slováků žije v Čechách, takže toto rozdělení vnímám pouze jako formální záležitost. Osobně bych nic nenamítala, kdybychom stále byli Československo. Ostatně i zahraničí nás tak pořád vnímá, asi nemají aktualizované mapy. :)

Praktické rozdíly jsou v EU malé.

Pravda ale je, že jsme se s tím na obou stranách hranice smířili.

Pro Česko to je tak lepší.

Pro ekonomiku Česka jednoznačně

Pro nás asi dobře, Slováci by nás asi ekonomicky brzdili a ještě by jejich nepovedené životy házeli na Čechy... Podobně, jako současní Moraváci ze všeho viní Prahu.

Proběhlo víceméně v klidu, za to pomyslný palec nahoru. A hádat se pořád s někým, kdo na koho doplácí, tak to ne.

Proč se stále slaví vznik Československa ?

Proč se to vůbec stalo?

prostě Češi a Slováci k sobě patří, bylo běžné mít příbuzné na obou stranách

Přestali jsme si se Slováky lecos vyčítat a nyní si jeden druhého vážíme.

Přišli jsme o spoustu míst, podniků, firem, apod.

Přišlo příliš pozdě.

Referendum nebylo a pro hospodářství to bylo spíše špatné. Ale aspoň mají Slováci svůj stát.

rozděl a panuj,někdo dobře věděl,že lépe se manupuluje s malými státy

Rozdělení bylo nutné, protože Slováci chtěli svou vlajku a svou židličku a hvězdičku v EU. A Češi nejsou násilníci, aby je udržovali v jednom státě silou zbraní. Dnes má každý národ svůj stát a bratrská spolupráce proto může přetrvávat bez nenávisti a hořkosti. Unikli jsme osudu Ukrajiny, Kosova nebo Katalánska, kde se to řeší násilím.

Rozdělení bylo smutné, na druhou stranu to možná bylo v té době jediné reálné řešení.

Rozdělení Československa bylo dílo několika politiků ne obyčejných lidí obou národů.

rozdělení každou zemi posunulo jinam ekonomicky, navzájem se netáhli ke dnu

Rozdělení na dvě menší země podle mě nebyl nutný ani šťastný krok. Obě země na tom něco prodělaly, něco ztratily, a prakticky nic nezískaly. Každá jde trochu jinou cestou, i když obě jako součást EU. Liší se tedy jen zavedení/nezavedení Eura a drobnosti jako mírně odlišné zákony. Samozřejmě Slovensko bylo a je historicky odlišné, a Slováci mají odlišnou mentalitu, stejně jako každý jiný národ kolem, ale domnívám se, že se měla udržet alespoň federace obou států, protože by to přineslo celkově lepší postavení obou zemí v EU. Nicméně nemohu samozřejmě říci, že by to v dnešní době znamenalo nějaký výrazný problém. Nyní už to je spíše jen fakt, na který jsme si zvykli, a už bychom ho asi neměnili... Kdyby k rozdělení nedošlo, mohlo to možná být jinak... Výhody by byly ale spíše politické a ekonomické, zejména ve vztahu k EU. Z pohledu prostého občana v tom příliš citelný rozdíl není.

Rozdělení nevnímám pozitivně, ale mezi oběma zeměmi jsou natolik velké rozdíly, že asi nebyla jiná možnost. Oceňuji, jak bylo rozdělení provedeno bez velkých problémů.

Rozdělení upekli tehdejší vůdci pod heslem "Dohodli jsme se, že se nedohodneme."

rozdělení už tak malé země rozhodně nebylo správné, z žádného hlediska(ekonomického, zeměpisného, strategického,....) bylo to rozhodnutí dvou kohoutů, kteří potřebovali každý svoje smetiště, jsem přesvědčená, že kdyby bylo tehdy referendum, většina obyčejných lidí by byla proti

Rozdelenie Československa bola veľká chyba!

Rozdělily to už volby na Slovensku. Klaus a Mečiar tomu jen dali slušnou formu. To předcházející trapné handrkování o název státu a různé marginálie se nedá zapomenout. Cokoliv bylo lepší než Jugoslávie.

rozdelit male hovno na dve ješte menší hovna je hovadina

rozhodli o tom 2lidé a to je málo, mělo být referendum, slováky jsme okradli

Rozhodně lepší než dojít do stavu občanské války. Respektuji status quo, ale v srdci mi slovenští sousedé už zůstali. Stále se cítím Čechoslovákem.

Rozkradeni státního majetku. Jedni byli hamiznejsi než druzí. Slovensko dopadlo ještě hůře než my.

Rozpad zapříčinily rozvášněné emoce, které rozdmýchávali lidé snažící se urvat si díl pro sebe. Dvě země=více funkcí. Jako jednotná země bychom byli silnější. Navíc tato situace rozdělila mnohé rodiny, udělala problémy s výpočtem důchodů, ...

S obyvateli Horních Uher jsme neměli mnoho společného. Historicky jen společného panovníka - císaře.

s odstupem času říkám, po zvážení, ano bylo to dobře - Slováci by dodnes jen vše sabotovali

s odstupem času už vím, že to byl dobrý krok, ze začátku to bolelo ale paradoxně to oběma národům pomohlo najít si k sobě cestu a mít výborné vztahy

S rozdělením Československa jsem nesouhlasil, vyjádřit jsem se k němu v referendu nemohl. S odstupem času je to podle mne správná věc, myslím jedna z mála po roce 1989.

S tehdejší slovenskou politickou reprezentací (Mečiar, Kňažko, Čarnogurský atd.) nebylo možno nalézt shodu. Ale nebyla to otázka jen politiků. I "obyčejní" Slováci si ve své dějinné zakomplexovanosti populisticky představovali kdoví jaký ráj v samostatném státu. Ale bylo mi a je mi rozdělení líto.

Se Slováky jsme žili společně už ve Velkomoravské říši, a už tehdy vedla nesvornost synů Svatopluka k jejímu rozpadu. Nepoučili jsme se a po více než tisíci letech jsme si to zopakovali.

Sice chápu, že pro mnohé bylo rozdělení ČSFR tragické; tak osobně si myslím, že Československo byl (z historického hlediska) umèlý stát - ,,Zeme koruny Ceske" davaji z historicjeho hlediska vetsi smysl.

Slováci by byli věčně nespokojení a pořád by měli řeči. Postavení nebylo od začátku vyrovnané a ani nemohlo být díky zaostalosti Slovenska. Slovensko se dostalo tam, kde je dnes, jen díky Českoslovenku. Nebýt Českoslovenka měli bychom my i Poláci společnou hranici s Maďarskem.

Slováci chtěli být poprvé samostatní jinak než fašistický stát, vleké komplexy z minulosti

Slováci chtěli mít samostatnost. Nejspíš se tomu nedalo zabránit.

Slováci chtěli samostatnost, nemělo cenu jim v tom bránit, násilím ničeho nedosáhnete (viz Katalansko)

Slováci chtěli samostatný stát, nebyl důvod jim to neumožnit. Navíc skončily výtky Čechů, že dotují Slováky, a Slováků, že je utlačují zlí čehúni.

Slováci jsou jiná mentalita.

Slováci mají, co chtěli, k ekonomické stabilitě jim to přespříliš nepomohlo.

Slováci měli dojem, že jsou utlačování. Bylo to správné rozhodnutí.

Slováci měli mít možnost se rozhodnout v referendu. Ale bylo to lepší než občanská válka. Myslím, že obě země tím ztratily a je otázkou, jestli to Slováci opravdu většinově chtěli.

Slováci měli oprávněný pocit křivdy, na druhou stranu čím menší stát, tím menší schopnost obrany. "Ale zůstali jsme přáteli."

Slováci mi nevadí, ale historii máme každý jinou i náturu, tak proč to držet silou pospolu?

Slováci o to velmi stáli, nešlo tehdy dělat nic jiného.

Slováci prakticky nikdy nechtěli žít ve společném státě. I propagovaný československý národ byl pouze pokus TGM oslabit německou a maďarskou menšinu.

Slováci si to tak přáli, je dobře, že to proběhlo v klidu a bez boje. Není mnoho takových klidných dělení států. Na to bychom měli být hrdí. Vztahy se SK jsou teď díky tomu na výborné úrovni.

Slováci si vždy mysleli, že mají vše lepší než Češi... znám spoustu případů....

Slováci si zasloužili vlastní samostatný stát. Československo pomohlo tomu, aby Češi, Moravané, Slezané a Slováci přežili masivní germanizaci a maďarizaci v daném prostoru. Byl čas dát Slovákům samostatný stát, po kterém toužili.

Slováci to chtěli a dostali nezávislost v zájmu míru a klidu v Evropě.

Slováci to chtěli moc a moc, tak jim to bylo umožněno - a nedošlo ke krvavým střetům, naopak jsme se brzy opět sblížili-

Slováci toužili po samostatnosti, Češi jim vyhověli a je dobře, že rozdělení proběhlo poklidně.

Slováci využili každou příležitost, kdy se trhnout, 1919, 1939, tlaky od 68. Když chtěli po svém, mají to mít

Slováci vždy chtěli svůj stát, Československo byla iluze

Slováky moc nemusím

Slovenská vláda se rozhodla odtrhnout, myslím, že oni tím ztratili a Češi získali.

Slovensko jsme měli nechat svému osudu už po válce. Stálo nás hromadu peněz civilizovat je, zradili nás ve 2. světové válce, jejich přínos pro nás byl nulový.

Slovensko má jiného ducha, nedělalo by to dobrotu.

Slovensko pořád beru jako naši součást, vzhledem k části rodiny, která pochází ze Slovenska.

Slovensko se stalo součástí společného státu v roce 1918 a do té doby s Čechy a Moravany a Slezany nic společného. Po celou dobu společného státu bylo výrazné národnostní pnutí a neustále počítání kdo na koho doplácí a kdo koho omezuje je nedůstojné z obou stran.

slovenský nacionalismus

Slovenský národ dospěl do příliš vysokého stupně nacionalismu, než aby bylo možné s ním vydržet v občansky vnímaném státě.

Současné vztahy jsou velmi dobré. Lepší, než skončit jako Jugoslávie.

Spíše ne. Tak to cítím.

Spojení Čeců a Slováků do jednoho státu bylo pouze umělé.

Společná Republika by znamenala více možností, než nyní.

Společné soužití mělo nepochybně perspektivu, ale rozdělení bylo vyvoláno zvenčí, nepochybně od východu. Moskva měla odjakživa zájem na atomizaci, rozmělnění a ovládnutí všech svých sousedů.

Společný stát byl rozdělen uměle Klausem a Mečiarem, drtivá většina občanů v obou republikách chtěla společný stát zachovat.

Srovnávám tento podraz na lidi s rokem 1968. Hned krátce po revoluci se ukázalo, že demokracie a hlas občanů nikoho nezajímá.

Stát byl rozdělen neústavním způsobem, navíc v okamžiku, kdy jsme se již ucházeli o členství v EU. Výchozí pozice většího státu by bývala byla jiná, věřím, že lepší

Stejně jako u předchozí otázky, i tady bylo důležité načasování. Mělo–li k rozdělení dojít, je dobře že se tak stalo mírovou cestou.

Stejně tady máme hromadu Slováků, většina jich studuje na našich školách. Kdybychom se nerozdělili, byli bychom možná i silnější zemí (v politickém smyslu), Slovensku by to určitě také prospělo

Stejně zbytečné, jako rozdělení Rakouska-Uherska.

Svazek se Slováky by nedělal dobrotu. Jsme rozdílné nátury.

škoda toho

špatné rozhodnutí slovenských oportunistů a separatistů, se kterým nešlo nic dělat. Jen jsme tam mohli poslat tanky z Moravy, nebo alespoň policajty z Prahy, jako to teď dělá španělská vláda v Katalánsku. Už se těším na mrtvoly v ulicích.

Tak jak to vnímám, jsou teď vztahy mezi Čechy a Slováky lepší, tak snad to pomohlo.

Takto máme výborné sousedy, federace nefungovala.

Tehdy jsem nesouhlasil. Ale asi to byla jejich volba. Chtěli samostatnost už od r. 1918.

Tehdy to správné nebylo, ale dnes už bych to nechal, jak to je.

Tenzí bylo tolik a byly tak silné, že asi neexistovala možnost dalšího rozumného společného soužití. A než se stále vzájemně trápit, je rozchod podle mě rozhodně lepší volba. Zvlášť tak dobře a hladce provedný rozchod, jaký se povedl u nás (díky velkým technologům moci panu Klausovi a panu Mečiarovi).

Těžko říct, správné bylo, že slováci dostali možnost si sami vládnout a hádat se mezi sebou bez možnosti hodit to na krk Praze. Špatné, že jsme přestali sdílet společný stát a později, že Slovensko přešlo na euro.

To bylo rozhodnutí o nás bez nás

To není otázka pro nás pro Čechy, my jsme nevnímali Slováky jako konkurenty, oni nás ano. Oni chtěli svůj stát. my jsme o tom neuvažovali. Tak mají svůj stát. Dokázali, že jsou stejně dobří jako my (jestli se to dá tak říci). Myslím, že se máme stále rádi, jako dřív.

Tohle je hodne slozita otazka. Ceskoslovensko bylo od zacatku centralizovane na Prahu, v politice bylo vice Cechu nez Slovaku a tak. Melo se jednat o federaci, ale ve skutecnosti to tak nebylo, Slovensko bylo znevyhodnovane a protoze sliby o federalizaci nebyly splneny, chapu ze k rozdeleni doslo. Jsem rada, ze se odehralo tak jal se odehralo, v miru a bez nasili. Za sebe muzu rict ze beru Slovaky jako "bratia" a myslim ze tak je to spravne. Sice jsme nyni 2 ruzne zeme, ale jsme si blizko a blizci.

tolik mistrovství světa v ledním hokeji jsme společně mohli vyhrát :)

unah

Určitě se mělo konat referendum.

V Česku i na Slovensku fungoval oddělený politický život. České strany volili voliči v Česku, Slovenské na Slovensku. Demokracie je v tomto neúprosná. Rozdělení prospělo oběma stranám.

V daném okamžiku smutné, ale rozumově logické.

v demokracii by to k ničemu jinému nevedlo a je velký úspěch, že se to obešlo bez násilí

v době integrace bylo dělení nacionální ústupek

v jednotě je síla...viz Krokovy pruty

V okamžiku, kdy Slováci rozhodli, že jejich zákony jsou nadřazené zákonům ČSFR a jejich úastava nadřazena Ústavě Československa - to bylo v létě 1992 - tak fakticky Slováci rozhodli o rozdělení státu. My jsme se pak tomu už jen přizpůsobili a rozdělili jsme se pokojným způsobem.

V roce 1992 jsem si to ale nemyslel, dnes vím, že to bylo jediné správné řešení.

V roce 1993 se mi zdálo, že je to špatné rozhodnutí, s odstupem doby se zdá, že to bylo v pořádku z hlediska politického. Lidsky bych preferovala jeden stát.

V té době by nás Slováci táhli na východ.

V tehdejší situaci, kdy měli Češi bohužel snahu inklinovat k euroatlantismu, kdežto Slováci si chtěli uchovávat vlastní identitu, asi nebyla jiná cesta. Přestože se politika obou zemí postupně sblížila, cítím ke Slovákům velké sympatie; mezi našimi národy se vlastně rozdělením nic nezměnilo.

V zásadních evropských otázkách se se Slováky shodneme, je tedy lepší mít dvojí zastoupení v Europarlamentu. Mimoto jsme světu ukázali, že to jde bez jediné facky, a že jsme stále ještě národy jedné republiky, té původní, Československé. Jen jsme ten kredit neuměli zúročit.

Vadi me to dodnes a rada bych Ceskoslivensko znovunobnovila.

ve chvíli, kdy o rozdělení Slováci stali, nemělo smysl rozdělení bránit.

Ve skutečnosti to bylo dílo pana Klause a pana Mečiára.Proč nebyly v obou zemích Referenda? Většina obyvatel Slovenska není spokojená s touto situací.

Ve Slovácích byla zakořeněná zášť vůči Čechům, pocítila jsem to, když jsem byla za manželem (byl na Slovensku na vojně)

Ve výsledku jsou dnes vztahy se Slováky lepší než tehdy.

VINA KLAUSE A MEČIARA- POCHOPITELNÉ SNAHA ZÍSKAT MOC

Vítězství nacionální menšiny

Vnímám to tehdy, jako souboj dvou silných osobností, které to tak chtěly. Slováci mi nikdy nevadili a nevadí.

vrta mi to hlavou neustale

Všichni, kteří to způsobili, by měli být souzeni a odsouzeni za vlastizradu.

Vzájemné vztahy jsou v současnosti lepší než před rozdělením.

vzali to, co potřebovali, vynadali nám za to, a utekli

vzhledem k tomu, že si to Slovensko tolik přálo, bylo správné jim nebránit - jinak nejsem přítelem dělení, ale naopak slučování

Vzhledem k tomu, že většina Slováků pravděpodobně stála o samostatnost, nedovedu si představit obhajitelný důvod proč jim osamostatnění jejich historického území odpírat. Osobně bych byl ovšem raději, kdyby místo rozdělení byla Slovensku udělena autonomie, popřípadě byla federace nahražena konfederací či jiným volnějším svazkem.

Vzpomínám na tu dobu - pomlčková válka a podobně, tehdy nebylo reálné se v podstatě na ničem dohodnout... Nikdy nebyly mezi oběma národy tak dobré vztahy jako teď, navíc my i oni jsme při vzájemné návštěvě stejně u těch "druhých" jako "doma"... Co si dnes oba státy udělají, to mají a nevyčítají si vzájemné "výhody"...

Z globálního pohledu to smysl nedává, ale hodně lidí o rozdělení stálo a dnes je z toho krásný (jediný?) příklad kultivovaného a přátelského rozdělení státu.

Za mě moc ne. Nebo spíš stejně se toho moc nezměnilo. Můžeme zadarmo studovat v obou zemích, hojně se navštěvujeme, máme na Slovensku přátele, se Slovenskem se také hojně obchoduje, Spíš mi vadí dnešní trend, že se začíná zapomínat Slovenština a státy se začínají odcizovat. Myslím, že držet oba státy v určité symbióze, bylo mnohem lepší

za protektorátu zradili

zbytečné, Slovensko hodně ztratilo

Zežhrali byste se jinak. Nám Valachom je to jedno. Chodíme po kotároch hranica nehranica.

Ziju cely zivot v samostatnem cesku. Vnimam nekdy docela zasadni rozdily mezi cechy a slovaky. Nejsem si nicmene jista, kdy vznikly.

Zmenšil se hospodářský prostor,ale zmizelo nebezpečí národnostních třenic.

Znamenalo to oslabení pro obě země. Politici mohli najít shodu, jak žít spolu ve společném státě rovnocenně.

Zřejmě nám to trochu ekonomicky pomohlo, tehdy mi to přišlo škoda, ale při zpětném pohledu to asi nakonec nebylo špatné rozhodnutí a jsem ráda, že jsou naše vztahy nadále dobré.

Zřejmě to bylo zase o nás bez nás...

Žádné přetahování vlivu. Dva suverénní státy.

19. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do NATO v roce 1999?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě ano126157,5 %57,5 %  
spíše ano43819,97 %19,97 %  
nevím1848,39 %8,39 %  
určitě ne1667,57 %7,57 %  
spíše ne1446,57 %6,57 %  

Graf

20. Prostor pro komentář ke vstupu ČR do NATO:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- pro mne jde o největší úspěch naší vlasti od konce 2. světové války

???

... a co nám to přineslo kromě misí v zahraničí ?

000

Absolutně ne. NATO je teroristická organizace, která obkličuje Rusko základnami. Jeho jediný skutečný důvod existence je alibismus američanů pro jejich krvežíznivou warmonger agendu pro celém světě.

akorat nas mají za náraznik

Ale bohužel jsme díky záruce NATO skoro zrušili armádu.

Ale nemělo dojít k likvidaci české armády

ano - jsou nyní nové hrozby než byly tenkrát

asi nás to stálo dost peněz

bez komentáře!

Bez NATO dopadneme jako Ukrajina.

bezpeci

bohužel po zrušení povinné vojenská služby a zrušení celé armády je to spíše ano

Byl jsem pro, ale dnes je to přebyrokratizovaná a už asi i zbytečná "neziskovka"!

Byla to taková optimistická doba, tehdy ještě nikdo nevěděl, že se budeme nuceni expedičně účastnit amerických ropných válek..

Bylo v rozporu dohody mezi USA a SSSR při rozpouštění, kde se řešila otázka rozšiřování NATO do střední a východní evropy. Sledovalo navíc politiku tzv. kavárny, byla to spíše politická než bezpečnostní záležitost.

Bylo, je a bude to správné rozhodnutí. Stačí se podíat na Ukrajinu, kterou Rusko destabilizuje a nejraději by ji obsadilo ceclou, stejně jako pobaltské státy. Jako suverenní demokratický a prozápadní stát jsme se měli vždycky lépe

Byť nevznikla vojenská hrozba, silnější seskupení je lepší ochranou. Výměna a sdílení profi armády pomohla ke zkvalitnění obrany.

Být součástí obranného společenství je pro zemi naší velikosti a polohy nezbytné.

Cítím se v bezpečí

co nám zbývá - Dějiny píší vítězové.

co to přineslo .. žoldáky

Copak byla / je alternativa? Bez Nata by nám hrozila vpád Ruska. Dějiny už mnohokrát ukázaly, že agresora nějaké vyhlášení neutrality od okupace či ovlivňování politiky neodradí (např. Belgie, Švédsko za 2.sv.v.).

Česká republika nemá armádu která by Českou zemi ochránila tak v Nato musí být

Česká republika nemá ekonomickou schopnost vybudovat a udržet si armádu schopnou samostatné obrany vlasti. Proto je nevyhnutelné, abychom byli součástí většího vojenského celku, který vystupuje jako celek, a brání zájmy všech svých členů. Přináší nám to výrazně větší stabilitu a vyšší míru bezpečnosti, aniž by nás to stálo neúměrné náklady na zbrojení. A naše armáda má jako součást celku celkem silné postavení v určitých specifických oblastech - např. polní nemocnice, protichemické jednotky, letečtí návodčí, piloti vrtulníků, ženisté a další mají velmi silné postavení a velmi dobré jméno v rámci NATO.

Členství v NATO zavedlo ČR na stranu agresorů v útočných válkách (Jugoslávie, Irák, Afganistán)

ČR měla zůstat pouze přidruženým státem (viz Rakousko) nikoliv členem

ČR nemá na to, aby v tomto prostoru mohla být neutrální zemí.

ČR se měla stát spíše neutrální zemí

ČR začala spoléhat až příliš na NATO, což se nyní jeví jako obrovská chyba, kdy máme zvýšit % HPD na armádu, ale je to velký problém, protože co fungovalo se zrušilo, majetek se levně prodal a nyní se musí vše znova budovat, kupovat letiště, budovat znova nové zázemí armády.

Deklarujeme tak svou sounáležitost s euroatlantickým civilizačním prostorem.

Eh, beru to jako pozitivum. Lepší než (zase) zůstat napospas Rusku.

Historie ukázala, že malý stát jako je ten náš je oproti mnohem silnějším sousedům bezbranný. Bohužel jsme se pocitem bezpečí nechali ukolébat a po zrušení Základní vojenské služby jsme slabí nejen technicky, ale i lidsky.

Chápu, že spolupráce v rámci Evropy je žádoucí. A těší mne, že naši vojáci se na misích uplatňují a že si jich spojenci váží.

Jak již hovořil ve svém projevu Havel, budeme ve středu Evropy neutrálním státem jako Švýcarsko, Rakousko, to byla lež. NATO prohlašovalo, že je obraným paktem proti Varšavské smlouvě, ta není, NATO je stále. Proč?

Jakákoliv existence vojenského bloku musí přinášet napětí a bylo jasně řečeno, že zrušení bloku Varšavské smlouvy nepřinese rozšíření bloku NATO.

jako člen NATO se bohužel podílíme i na nehumáních akcích - bombardování bývalé Jugoslávie, bohužel se souhlasem sluníčkáře Havla

Jako dítě (12.3.1999 mi bylo 11 let a byla jsem v 5.třídě) jsem byla za vstup do NATO ráda. Chápala jsem to optikou "my pomůžeme jim, oni pomůžou nám. My jsme malý, slabý stát, je nás málo, tak je dobré, když nám někdo pomůže. Teď jako dospělá to, hlavně pod vlivem diskuzí, které si čítám na Novinkách, už nevidím tak idealisticky. Lidé píšou, že NATO je zločinecká organizace. O válkychtivosti, zneužívání. Tak já nevím. Není to můj samostatný názor, ale docela tomu i věřím, že je NATO zneužitelné. Nevím. Asi je ale pořád lepší být v NATO než mimo NATO. Pokud nás nezneužijí v náš neprospěch.

Jako malá zemička sice nejsme hlavním cílem bojových skupin, ale sami se neubráníme, kdyby už k něčemu došlo.

Je dobré mít do bitky kámoše

Je lepší v rámci tak malého státu jako je Č.R. být součástí velkého a silného vojenského uskupení.

Je nás 10 milionů, a jsme mezi Rusy a Němci. Pokud nechceme být s Rusy - a to určitě nechceme - pak neexistuje alternativa. Mocenské vakuum dříve něbo později někdo zaplní.

Je tam mnoho jiných evropských států. Skoro bych to nazval politickou povinností.

Je to dost složitá otázka pro běžného občana.

Je to jedna z mála aliancí, která ještě neměla možnost zklamat své členy, že je nefunkční, takže v duchu dum spiro spero, pořád věřím, že v případě konfliktu by toto spojenectví mohlo být i funkční co se obrany týče. Jak se tato teorie potvrdí, to je samozřejmě k zamyšlení :D

Je to naše ochrana proti agresi z východu (Rusko)

je to obrana proti Rusku, proti rizikům nového mnichova...

Je to ochrana před Ruskem.

Je to přeci jen nějaká jistota, že nás Rusko neschramstne.

Je to spolecn s EU jedina pojistka proti zpetnemu padu do ruske zony vlivu

Je to správná věc, ale Rusko má ohromný podnikatelský potenciál. Tak se s ním spojme! A určitě si nemyslím, že je chyba jen na jejich straně. Mám rád USA, Rusko, Čínu. Prostě celý svět.

Je to v současnosti určitě nejlepší způsob jak ve světě "přežít". Patříme do demokratického světa a NATO je jeho obrana.

Jediná záruka naší bezpečnosti. Jen bychom k ní měli víc přispívat.

Jedina zaruka pred divokym vychodem.

Jednoznačně statut civilizované země a zakotvení vzápadním prostoru.

Jelikož jsme malá země s malým vojskem, je to racionální rozhodnutí.

jen nás to stojí spoustu peněz na zbrojení

Jsem malá země a měli bychom někam patři. Pro mne je přijatelnější určitě západ než východ.

Jsem pro neutralitu.

Jsme malí - tak musíme mít nějakého staršího kamaráda -většího.

jsme malý stát a musíme "někam" patřit, jen mě mrzí, že EU nemá vlastní armádu

jsme malý stát a potřebujeme silného partnera. O spolehlivosti nemluvím viz roky 1938 a 1968

Jsme maly stat, vzdycky se musime k nekomu pridat a nejsme tak bohati jako Svycarsko, abychom si mohli dovoliz luxus neutrality...a rozhodne lepsi NATO nez Varsavska smlouva

Jsme zneužíváni a USA jsou agresor.

K čemu nám je členství v NATO? Máme v sousedství nějaké nepřátelské státy? Nebo nás chce přepadnout Rusko, Severní Korea či Irán? Je snad třeba Rakousko jako nečlen NATO na tom co se týče své bezpečnosti hůře než my?

k ničemu to není

Kam jinam? Chci patřit "na západ", alternativy nedávají smysl.

Kam jinam? lepší by bylo zrušit armádu úplně - myslím u nás, ale k tomu zatím doba nedospěla, zatím je u nás dost magorů, co si rádi hrají s flintičkou. NATO je aspoň usměrňuje.

Každým rokem a chutěmi ruského mocnářství je garant NATO to nejlepší co nás mohlo potkat

Kde bylo NATO v roce 1968?

Kdyby k něčemu došlo, stejně nás obětují.

kdybychom tam nebyli, byli bychom odtrženi od světového dění

Kdybychom teď odešli, tak jako malá zemicka, kam se obrátíme na pomoc proti čemukoliv? Na Rusko? A začne to cele znovu?

Koho se ČR bojí????

Komunikovat a být členy jednoho celku, nám dává jistotu svobody a bezpečí. Vždyť válka v Evropě (kromě Ukrajiny) není už nějaké to desetiletí ...

Lepší by byl evropský vojenský spolek. Proč nám diktují američani?

Lepší pocit bezpečí, spojenci

lezou mi na nervy se svým vybíráním,kde pomohou a k čemu a kde ne

Lidi, hlavně ne válku, ono stačí, že je mír. (Valtr Komárek)

Logické rozhodnutí.

Máme koalici a to je dobře

Měli bychom být neutrální a nepodílet se na válečných zločinech NATO

Měli jsme modernizovat a restruktualizovat vlastní armádu a ne se cpát pro změnu na západ.

Mělo se sice konat referendum, ale souhlasím.

mezinárodní hrozby jsou stále

Mezinárodní spolupráce orientovaná na západ, rozhodně ano

Mohli jsme zůstat neutrální. Výsledek by byl stejný.

Mohli jsme zůstat neutrálním středem Evropy

Musíme někam patřit a pokud se hlásíme k západním státům a chceme k nim patřit a především dál žít v mírové Evropě bez válečných konfliktů, tak musíme být členy NATO. V podstatě není jiná alternativa.

Musíme být součástí západního světa, kdybychom potřebovali pomoc.

musíme dávat peníze na obranu, stejně na nás nikdo neútočí

My máme komplexní ochranu, NATO má od nás zas speciální divize a například URNU (tu část, která jezdí na zahraniční akce)

Myslim, ze je spravne, ze jsme ve vojenske alianci s USA.

Myslím, že nás to velmi posunulo k Západu

Na rozdíl od Rakouska jsme se rozhodli být aktivními členy obranného uskupení, kteří pouze útrpně nespoléhají na to, že nesousedí s žádnou nepřátelskou zemí.

Naivně jsme si mysleli, že NATO je spasení. Bohužel není to pravda.

Naprosto jednoznačně ano. Stát o deseti milionech obyvatel si nemůže hrát na státní suverenitu mezi takovými celky, jako jsou USA, RF, ČLR apod. Není na výběr jiné společenství, které by nám přiznávalo takovou národní svobodu. ČR např. plní své závazky v rámci NATO z pouhých 60 % a nehrozí nám za to sankce. Dovedete si představit něco takového v bývalé Varšavské Smlouvě? Dvacet let jsme tady měli cizí vojska na naše útraty i s přechováváním jaderného arzenálu SSSR. Naproti tomu když americká armáda chce projet přes naše území na vojenské cvičení v rámci mandátu NATO (jehož jsme součástí), žádá nás o povolení k průjezdu. Když to zjemním, tak Rudá Armáda se nás v r. 1968 na nic neptala.

Naše armáda není natolik silná.

Naše armádička nás není schopna ochránit. Armády NATO jsou ochotny si z nás udělat bojiště, ale pokud by nedej bože mělo dojít k válečnému konfliktu, tak budou hájit především své národní zájmy.

Naše země byla vždy na někom závislá, raději budu vazalem EU a Nato, než poslušným psíkem Kremlu. A stejně to tady jednou celé bude patřit Číně.

NATO = North Atlantic Terrorist Organization mělo smysl v dobách studené války. V dnešní době nemá tato teroristická organizace žádný smysl.

NATO bylo založeno v reakci zdejší únor 45 - poslední kapka. Obrana západu a když chceme být na západě, je to zákonité.

NATO bylo zformováno jako obranná aliance, ale dnes plní spíše velmocenské zájmy USA, které velmi často nejsou v zájmu ostatních členů.

NATO deklarovalo, že existuje pouze jako protiváha Varšavské smlouvy (ta ovšem vznikla po paktu NATO). Po rozpadu socialistické soustavy většina politiků tvrdila, že NATO se ani o milimetr nepřiblíží k hranicím RF - a kde je teď?

NATO jako vojenská struktura vyvolala vznik Varšavské smlouvy. Po zániku Varšavské smlouvy mělo být zrušeno NATO. Z mého pohledu by bylo dobré vytvoření jednotné evropské obranné struktury.

NATO je agresor

NATO je důležité... Byla by blbost kdybychom tam nebyli...

NATO je garant naší nezávislosti.

NATO je garantem bezpečí po celém světě. Bohužel se někdy uchyluje k metodám, které jsou pro mnohé občany (i pro mne) neakceptovatelné. Jako příklad uvedu "humanitární bombardování" v Jugoslávii.

NATO je nástroj imperialismu USA.

NATO je ochranou proti nebezpečím je kolektivní bezpečností, kdy se ostatní zavazují ochraňovat nás a my se zavazujeme ochraňovat ostatní.

Nato je spise americky zpusob jak drzet Rusko v sachu. Ale sami taky nic nezmuzeme. Pravda je kruta.

NATO je teroristická organizace protože slouží k prosazování cílů určité skupiny lidí, kteří mají násilí za legitimní prostředek k vynucování vlastních cílů. NATO není obranná aliance

ŃATO je teroristická organizace, která destabilizuje celý svět ve službách USA a především jejich oligarchů. Jaký má smysl, že ČR má vojáky v Afghánistánu? Abychom taky měli svůj Vietnam jako USA? Když už chtějí mít druhý Vietnam, nemusíme se na tom podílet.

NATO je útočný imperialistický pakt vedený nejagresivnějšími silami ve Washingtonu, směřující k zachování podřízenosti světa tzv. "západní demokracii" dle modelu USA. Proto je NATo obranným paktem jedině proti výbuchům revoluce ve vlastgních zemích.

NATO je zástěrka k nedobrým akcím. jen si prostudujme, co vše se děje pod pláštíkem NATO a buďme upřímní.

NATO lze považovat za jednoho z největších ochránců našeho státu.

NATO nás chrání před Rusáky. A vlastně částečně i před Němci, když jsou teď spojenci. Zůstat sami nebo navázaní na Východ by byla hloupost.

NATO nás neubrání proti záplavě imigrantů a je jednostranně orientováno proti Rusku.

NATO nemá "nepřítele" a mělo být zrušeno tak, jak se předpokládalo, zrušením Varšavské smlouvy.

NATO považuji za relikt studené války a navíc organizaci vedoucí útočné války.

NATO představuje skutečně fungující bezpečnostní záruku před rozpínajícím se impériem na východě. Nechci skončit jako na Krymu, v Gruzii, Donbasu, Podněstří, kde Rusko okupuje části samostatných států.

Nato se o čr nepostará stejně jako v minulosti, zbytečně jsme si znepřátelili rusko které nám tolik pomohlo a v budoucnu zase pomůže protože jsme slované.

NATO ukázalo svoji pravou tvář bombardováním Jugoslávie a ČR, jako nováček muselo jen tiše přihlížet. Taktéž při odtržení Kosova od Srbska, byla naše armáda použita jako hlídací pes, bez možnosti říci svůj názor.

NATO, nikoli EU, má být úběžníkem české zahraniční politiky.

NATO=Největší Atlantická Teroristická Organizace. Varšavská smlouva byla Obranná organizace.

NATO=zločinecká organizace podílející se na vyvražďování srbů po boku islamistů

Nebyla vůle (tehdy asi spíše ze strany Západu, který byl v té době na koni) vytvořit a garantovat nějaký pás neutrálních zemí jako "demilitarizovanou zónu" mezi dřívějším Západem a Východem. Takže vsup do NATO byla asi jediná smysluplná varianta.

nebylo to dobré rozhodnutí,cílem bylo zlikvidovat naši národní armádu(k čemu by nám byla,když jsme v NATO a to nás ochrání) a peníze,které bylo nutno ušetřit zrušením vojenské základní služby a měly údajně sloužit k budování(několačlenné) profesionální armády, byly přesměrovány na budování a rozvoj útočných vojsk NATO a tímto jsme účastníky všech válek na planetě,kde jsou členové vojsk NATO,ačkoliv tam třeba není jediný český voják

nedokážu to posoudit

Negativní postoj k jakýmkoli vojenským seskupením

Nechceme-li dopadnout jako Krym, tak není jiná alternativa.

Nechci být sprostá...

Nejdulezitejsi mezinar. Organizace, ktere jsme clenem kvuli kolektivni bezpecnosti.ï

Nejlepší pojistka proti Rusku.

Nejlepší rozhodnutí České Republiky za posledních 300 let. Stačí se podívat na letadlovou loď USS Ronald Reagan a hned mám pocit jistoty a bezpečí.

Nejlepší záruka bezpečnosti.

nejsme a nikdy nebudeme považováni za plnoprávné partnery, kdyby došlo k situaci podobné roku 1938, výsledek bude totožný - pro vlastní výhody budeme prodáni

největší blbost

Někam musíme patřit. Je to logická volba.

někdy se to bude hodit

Nekomentuji.

Nelíbí se mi že naše armáda je nesoběstačná. V případě útoku jsme bezmocní. Co je stát bez armády ? Nelíbí se mi podílet se na cizích válkách tak jako se to v NATU musí.

Nemáme šanci se ubránit sami.

Není o čem.

Nepomohli za Hitlera, nepomůzou ani ted. Papir toho snese!

Nesouhlasím s jakýmkoliv vojenským paktem.

Nesouhlasím se spoustou vojenských operací, např. tzv. mírové bombardování

Nic dobrého to nepřineslo. Ale alespoň se nemusíme NATO bát (zatím).

Nic nám to nenese jen platíme a naše děti jsou ve službách cizáků za žold - a pro cizí neušlechtilé zájmy - žádný rozdíl se středověkými žoldáky. Měli jsme svoji armády atd nemá cenýu to rozvádět.

Nic nám to nepřineslo, alespoň jednou jsme mohli býti neutrální, jako Rakousko.

O tom nemůže být pochyb.

Ocenil bych k tomu ovšem referendum, co ovlivní celosvětový postoj státu, by se mělo rozhodnout opravdu lidmi, i když jsme si zvolili zástupce.

ochrana před Ruskem

Omezení vliv Ruska..aspoň teda vojensky

Organizace typu NATO, OSN a EU jsou pro nás přínosné, jelikož jsme menší stát. Spolupráce, ochrana a vzájemné zásobování a zvyšování úrovně se hodí.

Osobně jsem v NATO ráda a NATO podporuji, ale z politického hlediska to byl hnusný oportunismus.

Osobně mi vadí jakýkoli diktát! Musíme stále někam patřit? Nejdříve to byl východ, západ byl špatný, teď je dobrý západ a východ je špatný!

otrok usa

Panu Havlovi vadilo,že jsme členy Waršavské smlouvy a co je NATO?

Patříme na západ, i se všemi závazky

Po historických zkušenostech je důležité být součástí mezinárodních dohod, které zaručí politickou a vojenskou ochranu státu.

Po rozpadu Varšavské smlouvy a pádu východního bloku skončila potřeba mít vojenské pakty. Ti, co na začátku 90.let nejvíce křičeli, že nechceme cizí vojáky na našem území a nechceme být součástí vojenského paktu nás přesvědčovali vstoupit do dalšího. Lze být neutrální.

pocit jistoty.

Podívejte na Putinovu politiku. Bez NATO jsme už zase satelit Sojuzu.

Podle mě je OTAN velice agresivní vojenské uskupení, které je schopné za naší účastí vést humanitární bombardování v jakékoliv zemi na světě

Podle mne je NATO agresivní a útočný pakt.

Pojímá mě hrůza, kdyby měla ČR vystoupit z NATO!

pokud by, nedej bože, byla ČR napadena, pochybuju, že by jsem se ubránili, vybavení armád je čím dát tím víc vyspělejší

Pokud vím, tak se slibovalo zrušení vojenských paktů. Kvůli NATO nemáme bojeschopnou armádu. Jsme loutkou v tom, co si umanou USA.

Politické selhání tehdejších elit.

Potřebujeme být z bezpečnostního hlediska součástí většího obranného uskupení. Dovoluje to navích specializaci armády.

Prestiž

Protože podle blábolení různých demokratů (včetně autority Havla) už nemělo existovat.A NATO se chová jako prase.

Přelézt z jednoho paktu do druhého... To je pěkná blbost. Asi jsme nepoučitelní...

Při pohledu na naši armádu (a za komunismu to nebylo jiné) je zřejmé, že není v našich silách ozbrojenou sílu na úrovni samostatně vybudovat

přijde mi, že nyní jsme pod jejich nadvládou

přiřadili jsme se k západu, kam patříme, problém bych viděl v některých zahraničních operacích, nicméně s tím jsme do toho šli

raději neutralita typu Švýcarska

Rozhodně, pokud chceme patřit ke svobodnému světu. Opět jsme v době, kdy není alternativa.

Rozhodně. Nemáme moc silnou armád, je proto důležité mít silné spojence.

Rusko je prilis blizko, a my jsme prilis mala zeme

Rusko je stále hrozba.

Sama se ČR neubrání. Mít silné spojence je dobrá věc.

Sami jsme slabí, malí, uprostřed, kdyby se něco semlelo, nikdo by na nás ohledy nebral. Proto se musíme přičlenit.

sami jsme zažili mnoho situací pod cizí nadvládou, není správné se po tom všem připojit k okupantům jako jsou USA a dělat jiným zemím to samé, co nám dělalo Rakousko -Uhersko, Němci, Rusové a pokud by došlo na obranu naší země, nejsem přesvědčená, že by nám nějak pomohli

Sami nejsme schopni se efektivně bránit případnému vojenskému napadení.

Sami se nebráníme.

Sami se zevnímu ataku neubráníme. Spojení v rámci NATO (bez ohledu na to, že jsme stále spíše komunistickým státem) nám přináší obranu a my bychom měli plnit své povinnosti, které ke své ostudě neplníme (2 % HDP).

Samotná ČR je malý hráč pro světové záležitosti, NATO vnímám jako ne sice ideální ale jako nejlepší možnou cestu .

Samozřejmost

Severoatlantický pakt je agresivní zločinecká organizace, už od svého vzniku.

Slibovali neutralitu, měli ji zachovat spolu s dostatečně schopnou vlastní armádou.

Snad nás Nato ochrání lépe než dohoda p4i druhé světové válce.

Snad nás opět neobětují...

spolupráce s nato nás hájí před rusákama.

Správné rozhodnutí, protože jsme malý stát se snadno manipulovatelnými občany.

Ta garance bezpečnosti a většinově dobrá společnost nemůže být na škodu...

tako otázka má u mne dve roviny... praktickou a politickou. z úpraktické roviny jsem plně pro vstup do nato (skušenosti ačr, zdravotníků atd.) ale z politické by jsme tam moc co neměli dělat už jen z důvodu jak vypadá/la smlouva díky které jsme do nato vstoupili.

Taky jedna z mála pozitivních událostí v našich dějinách.

Tehdy ano, protože NATO jevilo jako obranný spolek. Tehdy nikdo nemohl vědět, že dnes budeme spojenci Erdoganova Turecka a že USA začnou podporovat teroristy hlavně v Sýrii, ale i dalších zemích.

Tehdy bylo málo informací o NATO. Dneska díky internetu vidíme pravou tvář NATO mnohem jasněji - hodně lidí by se dnes rozhodlo jinak.

Tehdy jediná možnost, aspoň nějaká záruka bezpečnosti

Tehdy jsem souhlasil, ale v současnosti už ne. NATO se mi čím dál víc jeví jako agresivní pakt.

Tehdy nebyla ani jiná alternativa... a to platí stále.

To je věc přirozeného vývoje.

Tohle je jeden z mála důvodů, proč by se měly země spojovat. Další je ekonomický. Aspoň máme jistotu (snad), že nás nevybijou ostatní členové NATO.

tomu nerozumím

Třeba se Mnichov nebude opakovat.

unáhlené a svazující, není prostor pro neutralitu

Určitě, je to vyjádření toho, že chceme být součastí euroatlantického dekmokratického prostoru. NATO je protiváha Ruska, za posledních 300 let vše negativní, co Evropu postihlo, přišlo z Ruska.

určitě, není co řešit

Už jen pro tu symbolickou hodnotu vystoupení z bloku sovětských satelitů.

V době po zrušení Varšavské smlouvy nebyl důvod proč mělo existovat NATO. I vznik VS byl způsoben existencí NATO. Vyjádření světových politiků v roce 89 byl ten, že NATO se ani o milimetr neposune k hranici SSSR.

V případě "nevstupu" by ČR dnes byla pod velkým vlivem Ruska,

v tomto světě je důležité mít dobré a silné spojence.

V. Havel se dušoval že nás nenechá vstoupit do dalšího vojenského paktu a jak to dopadlo.....Nemyslím že je dobré opět spoléhat na věrné západní "spojence", historie mluví za vše

viz bod 16

Viz Mnichov - bez vojenských spojenců se neobejdeme.

Vliv a nebezpečí Ruska musí,alespoň zdánlivě,někdo či něco eliminovat.A s použitím amerických zdrojů/obecně/ je to optimální. Vytvořit voj.protiváhu proti imperialistickému Rusku by EU nedokázala. To by musel,y existovat SSE ji od prvních let 2O.stol

volila bych neutralitu a nechat povinnou voj. službu na rok

Vstup do NATO byl velká chyba. Podílíme se na svinstvech ve světě.

Však pokud si nepletu organizace, právě jedním z důvodů, proč nato vzniklo bylo, že i v tak vyspělém státě s ukazkovym demokratickym režimem mohl zvitezit komunismus, takže ano, věřím že to bylo správné

Všichni, kteří to způsobili, by měli být souzeni a odsouzeni za vlastizradu.

Vybudovat silnou a vyspelou armadu po vzoru Izraele a byt neutralni by bylo lepsi. Ale s hromadou kolaborantu a prizdisracu v narode to jde tezko

Vzhledem k naší geografické poloze asi správné rozhodnutí, neutralitu si mohou "dovolit" spíše bohatší země s touto tradicí, jako Švýcarsko, naše postavení je zcela jiné.

Vzhledem k politické orientaci naší země je členství v NATO velice výhodné. My i ostatní členové NATO máme víceméně stejné vojenské zájmy a máme navíc zajištěnou ochranu v případě útoku.

Vždycky jsme byli součástí nějakého paktu a nikdy to pro nás nedopadlo dobře,stejně jsme byli ponecháni napospas a stejně jsme to nakonec zvládli sami.Navíc jsem pacifista.

Z blata do kaluze...

Z historie víme, že spoléhat na jednotlivé spojence se nám nikdy nevyplatilo. Navíc nemusíme budovat a udržovat kompletní mohutnou armádu, ale specializovat se na elitní jednotky (601, chemici, nemocnice) a budování kvalitních základů jednotlivých jednotek (v případě mobilizace důstojníci a poddůstojníci).

Z hlediska národní bezpečnosti naprosto zásadní rozhodnutí podle mě.

Západ nás v roce 1938 hodil přes palubu. Opravdu si myslíte, že to neudělá zase? Navíc je NATO silně podřízeno USA, což má za důsledek podřizování výzbroje US army viz. ráže 5,56.

Záruka bezpečnosti

Záruka samostatné exitence.

zařadili jsme se tím do civilizovaného světa

zbytečná věc, a drahá

Zcela jasná věc!

Zcela jistě. Ochrana proti Rusku je nutná.

Zde se mělo konat referendum.

zůčastnili jsme se genocidy v jugoslávii po boku usa

21. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do EU v roce 2004?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě ano97644,51 %44,51 %  
spíše ano50723,12 %23,12 %  
spíše ne32214,68 %14,68 %  
určitě ne27212,4 %12,4 %  
nevím1165,29 %5,29 %  

Graf

22. Prostor pro komentář ke vstupu ČR do EU:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- i když musíme poslouchat, ale zas si taky budujeme

- já hlasoval v tehdejším referendu o vstupu do EU "ne" ,viděl jsem v Bruselu zárodky toho,co se později naplnilo Lisabonskou smlouvou, kterou začal úpadek EU. Spolupracující Evropa byl dobrý koncept do chvíle ,dokud šlo o spolupráci ve volném pohybu zboží,lidí,kapitálu atd. Jakmile z toho začaly pseudoelity v Bruselu dělat výsostně politický projekt ,šlo to špatným směrem a odpor k vynucované integraci od té doby vzrůstá v celé Evropě kromě Německa ,které jako jediné nejvíce profituje z eura a z utužování bruselské byrokracie.

000

A čím tam jsme déle, tím se ukazuje, že to bylo špatné rozhodnutí

A členství v EU je dodnes stav, ke kterému neexistuje alternativa.

A kdyby ne a teď jsme byli obklopeni státy EU, tak nemáme šanci. Lepší se tam dostat dobrovolně a včas než z donucení a pozdě.

a zase měli jsme zidealizované představy o soudržnosti Evropských států a teď se ukazuje, že se máme spíš čeho obávat ...myslím direktivu EU ve všem

Absolutně ne. EU je říše zla, která nás okrádá o národní suverenitu. Eu chce zničit národní státy a vytvořit jeden superstát s občany bez příslušnosti a historické paměti, které tak půjde jednoduše manipulovat. EU pracuje na genocidě národů, což je pravá definice rasismu. Rasismus není to co nám podsouvají, tzn snaha o uchování vlastního národa. EU = rasismus. Národní stát a vlastenectví = anti rasismus. EU se snaží vytvořit tavicí kotel národů a jeho katalyzaci pomocí masové imigrace z afriky. Pomocí imigrantů z nás udělají mutanty a pak už nebude ani čech, ani němec, ani švéd (ti už skoro neexistují dnes). Bude je jeden velký multi-kulti kvazinárod. Toto je genocida národů, toto je skutečný rasismus.

Ač by se měla EU primárně zaměřit na společnou výhodnost v ekonomice a až časem klidně utvořit federaci. Ano v budoucnosti (nespecifikovatelné) by měla být jen Země, ne národy/ státy / frakce. Zkráceně inspiroval bych se ve Star Treku, circa.

Ač má EU spoustu nedostatků, je to (alespoň prozatím) účinná obrana proti mocenským ambicím Ruska.

Ačkoliv má EU řadu chyb, stále mírně převažují pozitiva nad negativy.

Ale EU by se měla vrátit ke svým základům. Nechápu jak může o směřování rozhodovat komise, kterou nikdo nevolil a která by měla působit jako výkonný orgán mezi zasedáním Rady a plnit na čem se prezidenti, premiéři, ministři dohodnou.

ale kdo mohl tehdy vedet, kam se ERU bude vyvíjet...

Ale pozdě,katastrofálně pozdě.

Alespoň něco, když už nic.

ano, ale v roce 2004 to byla "jiná" EU

Ano, byl jsem nadšen ze vstupu do EU, ale během let se z tohoto uskupení stalo něco, co nám diktuje, jak máme žít, co si myslet, to už tady bylo a na rozdíl od EU je to obecně odsuzováno.

Ano, bylo v daném místě a čase. Dnešní pnutí proti EU je způsobeno transformací, kterou EU a její instituce prodělaly od roku 2004.

Ano, hospodářsky to ČR přineslo prospěch. Bohužel už nebude přijato Euro, čímž se staneme zemí druhé kategorie.

argument je stejny: Rusko je prilis blizko, a my jsme prilis mala zeme. Navic ted mame bohuzel prezidentem Zemana.

až do Lisabonské smlouvy ano

banda politiků,kteří chtějí aby druzí dělali co chtějí oni a na nikoho neberou ohled

Beru se jako dítě EU

bez EU bychom neudělali tak velký ekonomický krok, i když to někdy trochu "bolí" kvůli různým nařízením a kvótam...

Bez EU bychom se dostali do na periferii Evropy. S EU jsme součástí Evropy.

Bez EU, by byla životní úroveň u nás poloviční.

Bez ni bychom byli na urovni Ukrajiny ci Beloruska.

Bohužel EU se změnila a vznikl z ní socialistický podnik. Teď z ni raději utect protože na reformu Eu nevěřím

Bohužel si mnoho lidí neuvědomuje, kolik dobrého nám to přineslo a vidí jen to špatné.

bohužel, EU se od té doby dost změnila, přesto raději Brusel než Moskva

Brusel? Merkel? Prdel!

Byl jsem proti, vše špatné, co se o EU říkalo, je pravda, ale dnes bych byl asi pro.

Byla by největší blbost z ní vystupovat.

Byla jsem k tomu trochu skeptičtější vždycky, ale říkala jsem si, že některé dobré věci se u nás pak prosadí líp. A taky, že kdyby se něco stalo, stojí za námi celá Evropa a pomůže nám. A teď se v Evropě cosi začalo dít a všichni, kteří by měli něco dělat, sedí, koukají a nic a když se někdo ozve, nakonec je podle nich špatný on. Jinak mi přijde, že EU absolutně odmítá jakoukoliv sebereflexi - třeba u Brexitu se začala chovat jako malé dítě, kterýmu někdo šlápl na bábovičku.

Byla jsem vždy velkým příznivcem evropské integrace, zklamala mne až v posledních 2 letech vzhledem k migrační krizi, projekt je stále dobrý, ale EU naléhavě potřebuje jiné a akceschopnější vedení, její neschopnost účinně reagovat na tuto krizi byla pro mne rozčarováním...

byla to jiná EU,která časem se změnila v diktaturu Bruselu,kdy vydávají nařízení jen proto,aby se vědělo,že "pracují",jsou to věci leckdy nesmyslné,idea byla krásná a lákavá-stejnou šanci k rozvoji jako rozvinuté záp.státy,ale předem už bylo naplánováno,že budeme periferie s levnou pracovní silou,a peníze,které nám umožní si vydělat utratíme za produkty EU provenience v EU marketech,takže jsme opět zdrojem příjmů do EU

Byla to taková optimistická doba, tehdy nikdo netušil, že nám EU bude násilím vnucovat to co nechceme, že EU zničí české zemědělství, že se pro nás budou extra vyrábět fakepotraviny a že nám Německo silou vlastníka zajistí 30 let po vstupu do EU 30% platy bez naděje ke zlepšení.

Byla to však jiná doba a EU prodělala od té doby mnoho změn.

byli jsme soběstačný národ, nyní se mi nelíbí diktát ze stran co můžeme či spíš co nemůžeme a co musíme a nesmíme

Bylo to správné rozhodnutí, EU našemu rozvoji určitě prospěla a kdo tvrdi, ze ne, tak je sam proti sobě.

Bylo to správné se přihlášení k nám jako plné součásti a plnoprávnému členu Západu. Sice Unie od té doby oslabila se a ztratila na kráse, ale stále je pro nás vyhodná. Je potřeba však být v ní aktivnější, abychom mohli zabránit jejímu rozpadu na němž (snad nevědomky) pracují její špičky.

Celá Evropa (téměř) je v EU. Bylo by krajně nemoudré zavřít hranice celé Evropě.

co se tam vstoupilo, tak všechno stojí za kulový, samá buzerace

Co se týče rozdělování dotací, je to fajn. Ale co se týce momentální organizace, a zvolených postupů zvlášť k momentální migrační politice, je zde velká mezera a anedostatky, chybí rázná ruka a jednotný přístup. V tomto si zaslouží obdiv politka Ruska a Austrálie.

cpeme tam peníze a je to buzerace

CR je mala zeme a bez konexi na Evropu nic na poli mezinarodni politiky neznamena. Je dulezite byt clenem EU, abychom se do mezinarodnich vztahu mohli zapojovat, abychom meli svuj hlas a abychom profitovali z naseho clenstvi jako delame ted (dotace, otevrene hranice, obchod) i nadale.

Češi si musí uvědomit, že směřujeme na západ a východ náš rozvoj pouze brzdí. EU je naší prosperitou, vždyť jsme postkomunistickou zemí, nejsme natolik vyspělí, abychom odmítali pomoc ostatních zemí.

Členství v EU je výrazná hospodářská výhoda.

ČR patří ekonomicky a lidsky patří ke střední/středozápadní Evropě. Avšak jak to bude s EU nikdo neví.

ČR se přičleněním k EU vrátila do rodiny západo- a středoevropských národů. Bohužel tato unie vyznává mnoho protikřesťanských hodnot a má demokratický deficit kvůli stále moc velkým pravomocím členských států.

ČR vstoupila do jiné Unie, než je teď. Federalizační tendence a výhodnost směřování EU pro Francii a hlavně Německo byla ale zřejmá už tehdy.

Dal bych spíše ano, ale při krocích evropských únijních i národních elit (zejména západoevropských) je to diskutabilní. EU čelí existenční krizi kam se člověk podívá, zdrojem je ale že začíná čelit nepřirozeným odchylkám, které uměle sama ohýbá a to v ní vyvolává krize.

diktát EU z Bruselu už je nehorázný a rozhodně nebrat EURO

Diktát z Bruselu

Diktatura SSSR byla nahrazena diktaturou západoevropské byrokracie v podobě EU.

diky investicim EU se nam zije rozhodne lepe, Ne vsechny narizeni a jine restrikce jsou samozrejme v poradku, ale to je dan za relativni blahobyt, ktereho si nevazime. Pokud chce Evropa prezit a byt silna, jedinou nadeji do budoucna je vystupovat jako Unie, neb lokalni ekonomiky nejsou schopne samostatneho zivota.

Dle mého názoru to nebyl dobrý nápad. Přijde mi že nám EU spíše více vzala než přinesla.

Dnes jsem opustil i komerční oblast a pracuji jako státní úředník v oblasti, kterou jsme měli daleko propracovanější než bylo zvykem ve státech Evropy. Přebíraná legislativa je výrazně složitější a přitom má mírnější požadavky, než naše původní. Občan celkem oprávněně kritizuje zvýšení byrokracie.

Do tehdejsi EU to bylo hodne na vazkach, mezinarodni obchodni smlouv jmse meli nadstadartne sepsane, profitovali jsme a nikdo nas neomezoval s kym a jak a s cim muzeme/nemuzeme obchodovat. Ale to v co se zmenila EU ratifikaci lisabonske smlouvy je rozhodne spatne, zvlast kdyz clenske staty (a jejich obyvatele) vubec nemeli sanci se vyjadrit, zda v takto "neve vzniklem" soustati chteji dal byt.

Doufal jsem, že EU se bude věnovat podstatným problémům, ale přerůstá to v byrokratické buzerace lidmi, kteří se tam vnutili a nikdo je nedelegoval. Mimo to si dva největší státy v EU myslí, že sežrali všechnu moudrost a všichni ostatní jsou hlupáci, které je nutno vodit za ručičku.

dtto

Ekonomika by byla v daleko horším stavu.

Ekonomy nám prospívá

EU a její diktát je strašný, ale ČR bez EU existovat nemůže. Česko je strašně svázené s evropou, nelze fungovat bez ní. Spíše je vhodné reformovat cíle EU

EU by byla super institucí, kdyby byla funkční. Já bych nerad, aby můj komentář skončil v kategorii euroskeptiků a okamurovců, nevím jak moc je autor nadnesen nad věc a schopen realistické úvahy. Nicméně EU má smysl v případě, že by došlo k zásadní reformě měnové, projektu účinné obrany společných hranic a zrušení kvót, nařízení a snahy o regulaci volného trhu všeho druhu. Zkrátka zesekat byrokracii na minimum. Už seriál Jistě, pane ministře před 30 lety dost trefně popisuje problémy EU a to byla v plenkách, my do toho stroje nastoupili o 20 let později. Takže vstup do EU za této konstlace byl dle mého chyba, přijetí eura by byla chyba ještě větší protože to je neovladatelné a neovlivnitelné a hlavně postavené na absolutně chybném principu. Jakmile se zhroutí španělská a italská ekonomika může to být konec Evropy na několik desítek let, jak ji známe. Stejně tak bez armády, je nám unie k ničemu.

EU by se mi podstatně víc líbila jako někdejší EHS. Volný pohyb osob a zboží a šmidra. Řešení oblouku banánů, žárovek na WC a další federalizace nás vrací do časů budování plánovaného řízení rozvinutého socialismu. Německo, které 2 x prohrálo válku si podmaňuje národy prostřednictvím EU. Škoda promarněné šance. Mohli jsme být protipól Číně, USA a Rusku, ale kvůli nařízením jsme mimo. A docenti a profesoři utíkající kvůli podporám do Evropy to nevytrhnou.

EU dává větší záruku míru v Evropě, další světovou válku by už nikdo nepřežil.

EU chápu hlavně jako instituci díky které se daří udržet mír v Evropě více jak 50 let...

EU jakožto nástupnická organizace Třetí říše je pouze dokončená představa Nacistického německa. Její ekonomika je primárně zaměřená na vykořisťování ekonomicky slabších států. To je také důvod, proč jsou do EU přijímány nové členské státy postupně. když se první vlna nových členů "vykrade", přijme se nová. Vzhledem k tomu, že již moc států s menší ekonomikou, které by se mohli přijmout do EU, není, nastává ekonomický úpadek EU a s tím spojený nezvratný pád Čtvrté říše = EU.

EU je jen pro eurozlodeje

EU je mor. Měla by fungovat jen na bázi obchodní spolupráce.

EU je nadbytečný spolek, stačilo Evropské společenství, či menší uskupení jako Visegrádská 4. EU v současné podobě a i v podobě jak vznikala byl spíše politický, proto toto uskupení utiskuje národní hodnoty, hlavně ne každá země je rovna.

EU je nové Rakousko-Uhersko, jen ještě nemá ten glanc a vedou ji momentálně bolševici.

EU je nutno reformovat,a by neřešila kraviny a před podstanými věcmi nezavírala oči. Nicméně ekonomická síla, Schengen a volný obchod pomáhají životní úrovni. A ekonimická spolupráce pomáhá míru.

EU je pro nas ekonomickym a politickym prinosem

EU je prostorem svobody, demokracie, práva a stability.

EU je rozhodně prospěšná organizace, ovšem s až příliš mnoha úředníky. Klady určitě převažují nad zápory a v nynější situaci je určitě vhodné co nejdříve přijmout Euro. Rychlá evropa bude tam, kde bude Euro.

EU je v podstatě přebujelá svou zbytečnou byrokracií. Vymýšlí zbytečná nařízení a kvóty. Přitom nás nedokáže efektivně ochránit např. před hromadným dovozem čínského padělaného zboží. Existují zde dvojí metry. Minimálně v oblasti potravin - cenový i kvalitativní. ...

EU jen diktuje podmínky.

EU již dávno pozbyla významu, když po 2.sv.v. byla založena (EHS tehdy), aby se sousední stát náhle nerozhodl vyhladit okolní státy. Dnes je to jen byrokratický nesmysl, jen se zbytečně montují do vnitřních záležitostí. A to divadlo se stěhováním Parlamentu do Štrasburku je nehorázné plýtvání úplně vším.

EU likviduje naší samostatnost

EU má hodně much, ale myšlenka je to správná.

EU měla dobrou myšlenku na jejím počátku, poté se stala nástrojem moci Německa a příležitostně Francie.

EU nám řídí život a do všeho mluví

EU nás někam posunulo, nyní by ale bylo dobré vystoupit.

EU omezuje naše práva naši suverenitu a dupe po našich tradicích. Nelíbí se mi to !!! Jsem pro vystoupení z EU. Vše se dá dojednat smlouvami, svobodný pohyb osob i kapitálu. Jsme jen líní budovat vlastní zemi. Měli bychom znovu vybudovat soběstačnost.

EU se nemela rozsirovat vubec

EU se vyvíjí, nicméně potřebovala by překrystalovat na společenství rovnoprávných států.

EU skýtala mnoho výhod, ale dnes i lidé, kteří byli pro vstup přiznávají, že by do toho znovu nešli

EU už není schopna ani bránit své hranice a opět byrokratická a pro vlastní občany už nebezpečná organizace.

EU v rámci svých kvót a nařízení zlikvidovala konkurenceschopnost ČR hlavně v oblasti zemědělství. Opět to stejné- vylezli jsme z jednoho a vlezli do druhého. Ekonomicky nás opět zcela ovládají cizáci. Chudák Masaryk.

EU znamená pro Čechy život v otroctví a nedostatku

EU=německá diktatura čechy znovu protektorátem

EU=SSSR, Reich. Snaží se zničit národnostní státy. Nechci spojené evropské státy. Už mám po krk politické korektnosti, která si nezadá s nacismem. Je normální, aby menšiny profitovaly z práce spořádané vetšiny?

Evropa je můj domov, má vlast a konečně zase máme moře :-D

Evropská unie dokázala, jak dokáže zničit identitu a integritu státu. Nařizováním, co pomazánkové máslo je či není, že rum se nesmí nazývat rumem, že rozhoduje o vnitřních záležitostech státu, jako jsou problémy s Romy, o kterých neví zhola nic, že nařizuje, kolik musíme přijmout uprchlíků. Evropská unie má fungovat pouze jako obchodní uskupení, nic víc, nic míň. Zároveň nesouhlasím s přijetí eura, v tomto bodě by se mělo uspořádat referendum. Bohužel se tak nestane, neboť všichni víme, jak to dopadne, a to si naši političtí pohlaváři nemohou dovolit.

Evropská unie je velmi zajímavá a dobře míněná myšlenka, ovšem provedení je o dost horší. Pokud by se změnilo, jak se na EU a státy v ní pohlíží a změnili by se lidé, kteří ji vedou, bylo by to pro všechny státy výhodnější. Určitě je skvělé, že máme úzce propojenou ekonomiku, spojenou armádu, máme Schengenský prostor, můžeme svobodně cestovat apod. Za stávajících podmínek si však myslím, že to byla spíš chyba.

Evropská unie poskytuje neskutečné množství kulturní a ekonomické spolupráce. Z evropský peněz byla naše republika velmi zvelebena. Dále vzdělávací programy EU jsou velmi přínosné, například studijní výjezdy do zahraničí v rámci programu Erasmus+.

Evropská unie tvoří něco jako evropský protipól k USA a Rusku, potažmo i Číně, jak v ekonomické sféře tak i třeba výzkumné. Můj názor je, že je dobře, že v EU jsme i když někteří europoslanci nemají, co na práci a vymýšlejí nepatřičné zákazy, např. zákaz názvu rum.

Evropske spolecenstvi stacilo. Spolecne hospodarstvi, vojenske sily. Centralni bruselsky robodiktat je neefektivni, nerealny a narody samotne se bouri. Vsak ano... nejde spojit tolik narodu. Pro demokracii lepe vice malych statu. V hostorii vsechny velke spojene velmoci padnou. Ale lidska pamet je kratka... mozek hloupy a oci slepe.

Historicky byla naše země po staletí součástí Evropy, byl tedy nejvyšší čas se do ní vrátit. Jiná věc je to, co z EU nejmocnější evropské země od té doby udělaly, ale to snad ještě má šanci na nápravu.

Hlasoval jsem v referendu proti vstupu, když národ manifestačně hlasoval pro a oslavoval. Možná to byla hold nutnost, ale rozhodnutí to bylo špatné, narozdíl od všech chytráků, co dnes chtějí czexit, já byl rovnou proti vstupu, tady jsem se nemýlil - jak jsem uvedl jinde, v hodnocení socíku, že demokracie je lepší, jsem se mýlil, ale ohledně ničemnosti EU ne.

Hlasovala jsem pro ne. Mohli jsme být soběstační v průmyslu, zemědělství... Teď jsme rozkradení... Mrkněte, co udělala EU s jedním z nejmodernějším cukrovarem v Hrochově Týnci. To je politika EU. Vše tu zlikvidovat, aby měli 10 milionů hladových krků v montovnách, kterým do regálu v supermarketu hodí blaf v barevném obalu.

Hlasovala jsem pro, ale kdyby se hlasovalo podruhé, asi bych hlasovat nešla.

Hlasovala jsem proti vstupu do EU a odstupem času jsem čím dál tím více přesvědčená o tom, že to bylo správné rozhodnutí. Dnešní EU je horší obdoba bývalé SSSR . Už při vstupu nám bylo zcela jasně naznačeno, že jsme "občany EU" ale druhé kategorie. Zrušení podmínky jednotného souhlasu při rozhodování je poslední důkaz o tom, že nejsme rovnoprávní členové, ale máme status kolonie.

Hloupost, stvrzená následným podpisem Lisabonské smlouvy. EU se pomalu profiluje jako nový Sovětský svaz (žádný div, když většina vrcholných představitelů jsou komunisté), který má ambice kontrolovat všechny aspekty života ve své sféře vlivu.

Holt nemáme kapacitu na to, být Švýcarsko, a někam patřit musíme.

Chybí nám soběstačnost jako tomu bylo

I když to byla jiná EU, než jaká tu je dnes.

I když v Bruselu panuje socializmus, přece jen na západě je víc slušných lidí a morálky než na východě. Proto se EU snaží Rusko rozložit.

I přes omezení suverenity ČR mohla dostat větší mezinárodní slovo

Integrace je obecně prospěšná, ale EU je nástrojem nadvlády a vykořisťování.

Já jsem byl sice osobně tehdy proti, ale vstup byla asi ta nejlogičtější volba.

Já osobně jsem nebyla pro vstup, ale nemyslím si, že bychom byli v té době jako stát natolik silní a soběstační, abychom ustáli veškeré tlaky okolních států v EU.

Já si myslím, že kdyby jsme tenkrát nevstoupili do EU, byl by tu větší chaos. Rádi si vymýšlíme zákony podle sebe, spousta věcí (ekologické, hospodářské, ap,) by se neděly a byl by tu ještě větší chaos. Když projíždíte ČR. vidíte krásná města, pole, lesy, to by určitě bez EU nebylo v takovém stavu.

jak může někdo věřit, že nás např. Německo a Francie mohou brát vážně jako partnery, potřebují nás od začátku hlavně pro odbyt svého zboží, kterého mají nadbytek, svojí politikou pouze zvyšují závislost našeho státu na západu zejména v potravinářství, zemědělství, u nás na úrodných zemědělských půdach staví výrobní haly a sklady, u sebe si zachovávají krásnou výživnou krajinu

Jakkoliv je vnitřní struktura EU velmi sporná a mnohdy s výrazným deficitem demokracie je spojení zemí Evropy velmi rozumné - síla 500 miliónů je jistě větší, než 10...

Jakkoliv to chceme popírat, Evropská Unie se blíží ke svému konci. Je to asi přirozené a nedá se tomu zabránit. V roce 2004 však ještě taková situace (dle mých informací) nebyla. Česko jako stát na členství vydělala (nejen finančně, ale i z hlediska mezinárodních vztahů a začlenění do Evropy).

jako jo, ale.....

Jako malá a relativně chudá, téměř až rozvojová země, jsme neměli ekonomicky jinou volbu. Bez EU bychom ekonomicky nerostli, nerozvíjeli se dostatečně rychle, a nedokázali financovat ani udržení stávajícího stavu, natož rozvoj. EU na nás sice klade velmi nepříjemné nároky, ale bez její ekonomické pomoci bychom dnes byli na úrovni zaostalých zemí...

Jako malá země nemůžeme být hospodářsky (ani politicky) nezávislým státe. Kdybychom nebyli členem EU. budeme satelitem Ruska

Jako v předchozí otázce... Byla by to blbost kdybychom tam nebyli...

je dobré být součástí většího celku,ale ne na úkor ztráty své identity.

Je jiná věc vstup do EU ten vítám. Ovšem druhá věc je podřizování se, jak kdy.

Je to diktát a nadřazenost, co se smí a nesmí.

Je to sporné, ale větší zapojení ČR do obchodních a politických vztahů v Evropě je úplně prospěšné, jestli tím ideálním byl právě vstup do EU je otázka.

Je to super prostor pro obchod. Není pochyb, že je to výhodné. Jen by to chtělo méně byrokracie, ale to jde napravit!

Jedna z nejlepších věcí, co ae naší malé republice mohlo stát.

Jednotný ekonomický trh a záruka stability je má vysokou přidanou hodnotu. Velmi ale nesouhlasím s pokusy EU Komise a některých představitelů EU regulovat problémy, které buď neexistují, nebo jsou marginální. V oblasti ochrany prostředí a obecněji v tématech svobodného ale i odpovědného života jedince jsou desítky případů

Jednoznačná pozitiva prozápadního ukotvení.

Jednoznačně správné rozhodnutí.

Jen bych brala, abychom neměli euro a naši poslanci z ní mebyli tak hotoví, přeci jen, nemusí tu být vždy.

jen nadřazenost určitých zákonů nebo nařízení nerespektující geografickou, geopolitickou, hospodářkou, energetickou a ekonomickou situaci je alarmující

JINAK BY NÁM HROZILA OMEZENÍ

jsem pro EU,ale ne přijetí eura,hodně lidí by mělo finanční problémy

Jsem proti EU, i když jsem dříve byla nadšená a vstup do EU se mi moc líbil. Nyní doufám, že dospějeme k referendu o vystoupení z EU.

Jsem proti EU. Něco podobného tady už bylo, jmenovalo se to RVHP. Všechno, co je řízeno shora je k ničemu a leckdy kontraproduktivní.

jsem příznivcem národních států, takováto integrace mi připadá umělá, násilná a předurčená k neúspěchu

Jsem ráda za "čisté" svědomí = v referendu jsem hlasovala NE

Jsme dlouhodobě (staletí) hospodářsky provázáni s Německem.

Jsme malá země, měli bychom jít s dobou a s většimi zeměmi - takže vstup do EU bylo správným krokem.

jsme malý stát a musíme "někam" patřit

jsme moc malý stát, abychom byly ekonomicky nezávislý.

Jsme německou kolonií, mám strach, že se nám to ještě "vymstí"

Jsme opėt protektorátní "Böhmen Mahren "

Jsme pro eVROPSKOU UNII JEN OTROCI

Jsme součástí Evropy.

jsme závislí na Německu co by subdodavatelé

K EU mám spoustu výhrad, ale kdybychom v ní nebyli tak na tom určitě nejsme tak dobře.

Každý měsíc vidíme v nesmyslných vyhláškách a nařízeních neschopnost řízení EU. O migrantech ani nemluvě. I jako suverenní stát bychom měli šanci prosperovat v Evropě!

Každý stát v EU nemá svou suverenitu

Kdyby bylo referendum o czexitu, jdu hlasovat pro odchod. Mají nás za zemi druhé kategorie, kam vyvážejí sr..., které by doma ani prasatům nedali, montovny si z nás dělají, připlavané pijavice aka migranty (odmítám tomu říkat "uprchlíci") by nám sem příkazem posílali... fuj!

Kdybychom nevstoupili, stejně by jsme museli být alespoň v Shengenském prostoru. Za neaktivitu v institucích EU si můžeme sami.

Když vám někdo někde radí jakou musíte vypěstovat mrkev nebo okurku a jak se to má jmenovat je to schizofrenie a ne rozumné vedení. O politice ani nemluvím, opět totální nesvéprávnost.

Kulturně i ekonomicky jsme Evropané. Nic jiného nám nezbývá.

Legrační je neustálé blábolení o českých zájmech. Jakoby nebyla česká otázka otázka evropská. Resp. musí jí bát, jinak - co tu pohledáváme? a rušíme evropské kruhy?:-)) hlavně že se hlásíme v Jiříkovi z Poděbrad a jeho evropským plánům.

Lepší tam než vedle

Líbí se mi, že čeští vědci a studenti dostávají dotace z EU na zahraniční stáže a vědecké projekty.

lidi si pořád neuvědomují, kolik financí jsme od EU získali

Lze souhlasit s členstvím, ale zároveň nesouhlasit se sebevražednou politikou Brusele.

Má to výrazně víc výhod než nevýhod i pro běžné občany i když si mnozí myslí, že jim to je k ničemu nebo dokonce na obtíž.

Ma své pro i proti.

Málo kdo něco o EU věděl. Měli jsme jen zmanipulovaná média, která nám souhlas vytvořila na objednávku. Dneska to lidé vidí jinak a proto je pro vládu referendum o vystoupení noční můrou.

Malý osamocený, ale geograficky významný stát, bez zdrojů jako v Norsku, nebo bez tradice, bankovnictví a infrastruktury jako ve Švýcarsku, je v dnešní době ztracený. Byli bychom více ve sféře vlivu Ruska. Nikdo by nás opravdu nebral vážně. Ničím bychom se neprosadili. Takto aspoň nad sebou i přes naše kverulantství máme ochranný deštník. Vždy jsme se k někomu velmocensky vázali - EU je nejlepší možná volba.

Mám velice rozporuplné pocity ohledně EU. Byla bych asi raději, kdybychom v EU nebyli. EU nám hodně pomáhá, dostáváme dotace, ale na druhou stranu, musíme přispívat i my na jiné státy, tak je otázka, jak vysoké procento se nám vrací zpět? Já osobně jsem svým způsobem euroobčan, mám spoustu přátel po světě, hlavně v Evropě tedy, nemám nic proti žádnému evropskému národu, líbí se mi představa, že držíme při sobě, pomáháme si. Na druhou stranu, i když máme společnou historii, každý národ si drží své tradice a je na ně hrdý, tak je to správně. Asi bych byla ráda, kdybychom se v Evropě vrátili trochu v čase a opět se z nás stalo pouze "Evropské hospodářské společenství" - volný pohyb lidí, kapitálu atd. je skvělá vize, společná armáda také, ale omezila bych zásahy do ekonomik jednotlivých států!!!! Ať si země zachovají svou jedinečnost a ať si rozhodují o interních záležitostech samy!!! Nechceme přeci ztratit svou jedinečnost!!!!

Mám velké výhrady k tomu, jak EU v současnosti funguje, ale vzhledem k tomu, jak velké to rozšíření tenkrát bylo, si neumím moc představit, že bychom nevstoupili.

Máme otevřené hranice a dovážení zboží z EU je mnohem levnější a rychlejší. K cestování stačí OP, mnoho dalších věcí je též výhodou.

Měli bychom být aktivnější a víc být slyšet, když se nám něco nelíbí.

Měli bychom být součástí, ale EU by mělo pracovat jinak...všechny ty mezinárodní organizace akorát jsou čím dál více byrokratické a přijde mi, že když je nějaký problém, nic nevyřeší..tak jako OSN..rokují..rokují..pak 1 řekno VETo a ..je jich ..jak mravenců...nechápu, proč musí mít takovou důchodovou výsluhu...a když přijde problém, nejsou schopni to řešit...viz uprchlíci..dříve byly hranice..a jak se hlídaly!! A teď...je to EU jedno?? Také Řecko neumí řešit..Ukrajinu..nic..co je důležité..A navíc nás ani neberou "rovnoprávně".. Mělo by v těch úřadech být méně lidí, více pružných a jiný systém, ale to v dohledné době nevidím, reformy EU se asi nedožiju :o)

Měli bychom se více integrovat.

Měli jsme přijmout jen Schengenskou dohodu o volném pohybu osob a zboží, v té době jsme ještě byli v podstatě soběstačný stát , než ho naši politici rozprodali a rozkradli.

měli jsme si dát termín přijetí eura

Mezi slepými jednooký králem.

Mohli jsme vstoupit ještě dříve, kdyby to Klaus nezdržoval, měli bychom pak lepší pozici. Nicméně členství v EU je skvělá věc - můžete cestovat, pracovat, studovat kdekoliv v EU, přineslo to nebývalou ekonomickou prosperitu a bezpečnost, jako EU můžeme být rovnoceným partnerem USA, Rusku, Číně a dalším, samé výhody, ještě by to chtělo to €. Samozřejmě že EU je byrokratická a chtělo by to nějakou reformu ale Czexit by byl katastrofa a upřímně bych se nejspíše zabalil a odešel jinam.

Možnost volného pohybu osob a investic, nepřipravenost na nekalé postupy a nevyužití výhod ze strany EU.

Musíme být součástí západní Evropy a na samostatný stát jsme příliš malá země

musíme podporovat nelogické zákony, ostuda

Myslebka dobra,realita spatna.

Myslim ze my do unie patrime. Myslim se je dobre se zacit citit na prvnim miste Evropanem a az teprve po te Cechem (ano je to trochu kacirska myslenka :). Kazdopadne vse se odviji od Vasich zivotnich zkusenosti a ja mam napriklad stesti na uzasne lidi kolem sebe ze vsech koutu nejen Evropy ale i sveta. Jsem Eurooptimista a uprime si zivot v CR mimo EU nedovedu predstavat

Myslim, ze clenstvi v EU nam moc neprinasi (ani z hlediska hodnotoveho, ani bezpecnostniho, ani ekonomickeho).

Myslím, ze nám členství v EU hodně pomáhá, i když to má své negativa, tak si myslím, ze je určitě lepší v EU i nadále zůstat

myslim, že negativa převažují

Na jednu stranu si myslím, že nás EU pěkně buzeruje. Na druhou nejsem přesvědčena, že jsme tak silný stát, abychom zůstali "sami v Evropě".

Nadmerna zatez administrativni a zbytecna omezeni.

Nakonec jsme se v EU zase sešli se Slováky :) Máme možnost cestovat, být Evropany, to dříve opravdu nebylo. Pro generaci našich dětí je naprosto normální komunikovat s vrstevníky z jiných států a mít možnost studovat jeden semestr v zahraničí, to považuji za výborné.

názory jsou rozporuplné, přílišný diktát Bruselu, snaha o omezování pravomocí jednotlivých států, na jednu stranu evropské dotace, na druhou stranu povinné vysoké příspěvky jednotlivých států

Ne, protože naprostá většina bank, podniků a obchodů patří zahraničním firmám z EU a tím od nás odchází o mnoho víc peněz než dostáváme v jakýchsi dotacích

Nebyla žádná lepší alternativa, navíc členství nám spíše prospívá.

Nechápu dnešní postoje ve společnosti

Nechtěl bych žít mimo EU, stačí jet třeba na Balkán na hranice EU, kde je vidět, jak problematické je celní odbavení mimounijních obyvatel. Kdyby ČR vystoupila z Unie, nejspíš bych emigroval do jiné evropské země.

nechtěli nás tam,dělali všechno proto,abychom se tam nedostali

Nějaký blbci můžou tvrdit, že vstup do EU nám byl k ničemu, ale pak si neuvědomují, že tak můžeme bez pasu cestovat po EU (třeba do Německa na rychlý a levný nákup :D )

Nejdříve jsme byli v RVHP a nyní je to EU obdobné.Už můj otec říkával,že nemáme žádnou hrdost a on se vyjadřoval vulgarně,že musíme někomu lézt do zadní části těla.Měl pravdu.

nejhorší věc, na kterou jsme mohli přistoupit

Nejlepší rozhodnutí polistopadové politické scény, EU má řadu chyb, ale jako společenství je to nejlepší co máme, byť u nás se část spektra staví negativně a rádi by jen evropské peníze, ale žádnou odpovědnost

největší blbost

Nejvyšší čas vystoupit. Ale to našinci neudělají.

Nelíbí se mi naše postavení v rámci EU.

nelze jinak

Není jiné cesty

Nepochybně má EU ovládaná současnými bruselskými socialisty strašlivé chyby, ale pořád je lepší, než předlistopadová podřízenost východu.

nevím proč jsme tam vlezli

no uvidíme co nám přichystají do budoucna

Noví kamarádi

Obdobné jako u NATO + šance (promarněná) angažovat se v politice většího významu.

Obchodování s Evropou je moc důležité

Oboje má svá pro a proti...

Od počátku zcestná myšlenka, která nemá šanci na úspěch.

Od té doby bohužel EU ovládla levicová pakáž a už to není spolek s takovou perspektivou, jakou se před více než deseti lety prezentoval...

Od té doby se poměry v EU hodně změnily . Bohužel v náš neprospěch.

Odvolili jsme si to, tak tam jsme. Ať se nám to líbí nebo ne, porad se to vyplatí

ochrana před anexí totalitními režimy

Opět - kam jinam? Národní státy jsou konstruktem minulosti a není důvod zůstávat ve slepé uličce.

Opět nejasná odpověď - viz otázka č.: 16,navíc současná situace v Evropě mě převažuje na stranu"spíše ne"

Opět se nedá mluvit o správnosti rozhodnutí. Nebylo zbytí. Ekonomika tak malé zemičky si nemohla dovolit konkurovat EU.

otrok bruselu

Patříme do EU a je dobře, že jsme členem. Ovšem to neznamená, že EU je ideální, potřebuje obrovskou řadu změn.

plnohodnotné partnerství je nezbytné

Pod tlakem který nikdo nevnímá se snaží nám vnutit euro. Je to vidět na Slovensku tam změnili měnu na euro a celá republika se dostala do velké finanční krize. Dle mého názoru jsme na tom byli vždycky o malinko hůř než Slovensko a kdybychom měli euro tak se nedoplatime půlka z nás se stane bezdomovci půlka nás umře hlady protože z vyplat nezbyde na nic jiného než na nájem který se každým rok neznatelné zvysuje. Proto si myslím že vstup do EU nebyl moc dobrý nápad má to ale jednu výhodu pro cestující do zahraničí v autu stačí vám občanka žádný pás který stojí 400 Kč a použijete ho sotva jednou dvakrát za dobu platnosti. Takže spíše v téhle otázce vidím negativa ještě ke všemu při tehdejší vládě.

Podobně jako v případě NATO - členství v EU je pro ČR výhodné a do budoucna myslím i existenčně nutné. Unie nám otvírá nové obzory a umožňuje nám být slyšet v racionální diskuzi, kterou v některých částech světa čekat nelze. Samozřejmě že EU má chyby, ale právě my bychom se měli snažit o nápravu.

Pohledem do dějin nám vždycky bylo lépe, když jsme dokázali spolupracovat.

Pojistka proti dalšímu zhroucení demokracie. Obchodní výhody.

pokud chceme materiální výhody ya jakoukoliv cenu...a hezky se cestuje

Poslední dobou je EU, především kvůli probíhajícím volbám, diskutovaným tématem, já si ale stojím za tím, že pro menší stát s ne tak dobrou ekonomikou byl vstup do EU dobrou volbou (a stále je).

Posloucháme diktát EU a nemůžeme si prosadit to, co bychom chtěli.

Pozitiva (zatím) převažují. Ještě euro!!

Pro ČR nebylo jiné možnosti a jiná možnost není ani dnes.

Problém je jinde - EU měla původně být zónou volného obchodu a pohybu osob, nikoliv zdrojem omezování všech možných oblastí běžného života a příčinou nesmyslných direktiv i nařízení, které s původní myšlenkou nemají nic společného...

Proč nebýt součástí většího společenství....

Propaganda to tenkrát "demokraticky" prosadila, tenkrát asi nikdo netušil, že je to takový problém vystoupit, jako vidíme u Brexitu a že se chystá Lisabonská smlouva, která EU zcela pohřbí.

Prvotní myšlenka EU byla dobrá - volný obchod a pohyb (na území EU!), ale diktát, ve který se to nyní zvrhlo, už tak pozitivní není. Stejně tak jako nehlídané vnější hranice EU (Schengenu), což se ukázalo až nyní při migrační krizi.

Představa v té době o fungování EU byla jednoznačně příznivá, bohužel v mnoha oblastech se ukazuje neschopnost, nekoncepčnost stávajícího vedení EU. EU ano i dnes, ale musí se EU změnit.

Představoval jsem si to jinak. EU se vyvíjí nesprávným směrem. Byli jsme podvedeni.

Při referendu jsem hlasoval proti vstupu. Věděl jsem, co z toho bude, na pracovišti mi kolegové nevěřili a kolikrát jsme se kvůli tomu pohádali. Dnes si nadávají do blbců.

při silném napojení na německou ekonomiku to bylo tak nějak nevyhnutelné... i předreferendová propaganda jasně ukázala lidem, že maj volit PRO vstup. Nebyla naprosto žádná agitace PROTI, žádné reklamní spoty ani kampaně. A zřejmě kdyby se hlasovalo tehdy proti, tak by prováděli referenda tak dlouho, dokavaď by nehlasovali PRO ;D

Při zachování naší měny.

přišli jsme o svobodu, jsme ovládáni bruselem

referendum rozhodlo jak rozhodlo.. naivita a víra v dobrého evropského strýčka. (byla jsem proti vstupu)

Respektuji výsledky referenda o vstupu, nicméně EU v tehdejší a tím spíše v dnešní podobě osobně vnímám negativně.

Rozhodně mám víc výhod než nevýhod

Rozhodnuti bylo tenkrat spravne. Do tehdejsi EU bylo dobre vstoupit. To, kam miri EU dnes se s tim ale dosti rozchazi a videno dnesni optikou to je zasadne negativni rozhodnuti.

rozvrátili naše do té doby úspěšné hospodářství

S odstupem času a za momentální situace.NE>rychle pryč odtamtud

S odstupem času po přijetí Lisabonské smlouvy určitě ne

S tím pozdějším poznáním, že jsme vstoupili někam, co je úplně jinak, než jsme si představovali. S odstupem doby bych se domníval, že mělo zůstat Společenství volného obchodu. Současná EU je katastrofální spolek bez povzbudivé budoucnosti.

Se vstupem naprostý souhlas, myšlenka EU je dobrá, bohužel EU už z mého pohledu neplní tu základní funkci a snaží se ovlivňovat životy milionů Evropanů. Je potřeba aby přehodnotila své směřování jinak je dost možné že GB nebude poslední kdo vystoupil ..

schengen není! eu. a díky tomu bysme mohli mít lepší manévrovací prostor pro investice do všech odvětví průmyslu a obchodu...

Schopnost hledat domluvu na kompromisu je v mezinárodní politice důležitá a EU je pro to správná platforma. Pokud se nám na EU něco nelíbí, máme se snažit to zlepšit, ne opustit (na České republice také vidím chyby, ale nechci ji zrušit, ale snažím se ji (pomocí voleb) zlepšit

Sice možná zatím ne platově, ale možnostmi a právy jsme plnoprávnými obyvateli západu. Toho bychom jiným způsobem nedosáhli.

Sice umíme fungovat sami, ale jsme moc malá zemička na to, abychom žili v opozici.

Situace se nevyvíjí dobře , zásadně nesouhlasím s vpádem imigrantů do EU ,ač jsme žádné kolonie neměli ,musíme snášet za jiné dopady.

Situace se od té doby hodně změnila ...

Složitá otázka. Díky EU se k nám nedostává GMO. Možná bysme se mohli vrátit zpátky na stromy, možná by nám bylo líp bez některých omezení.

Současný vývoj naznačuje, že uspořádání EU není rozumné a ve prospěch všech Evropanů. Ale snad něco dokáží státnici změnit k lepšímu.

Spíše to bylo dobře, protože kdybychom tam nevstoupili stejně by to pořád bylo naší vidinou, snem. Teď už víme, že zase tak růžové jak jsme si to malovali, to není. V té době bylo dobře, že jsme tam vstoupili, abychom měli tu zkušenost.

spolecenstvi demokraticke nadeje

Správné pro ČR. Pro EU dost problematické.

Správné rozhodnutí to bylo do doby přijetí Lisabonské smlouvy. Nyní to není EU, do které jsme vstupovali.

Svoboda pohybu a podnikání

Škoda že EU ztrácí úroveň.

Ta instituce se chová jak "okupant".... Poměr mezi financemi oběma směry neznám. Každopádně z nás se stal jen Evropský šmudla,co musí poslouchat. To mi vadí. Z toho molochu už asi jen nemá smysl vystupovat. Smetli by nás jak prach.

Tak dlouho jsme chtěli do Evropy, až se to povedlo. další otázka je, zda EU funguje tak, jak by měla. Myslím, že přerod EHS na EU se moc nezdařil.

Tam už to tak jasné není. Ale v té době (2004) jsme ještě nebyli tak seznámeni s tím, že vlastně EU ovládají ještě větší komanči, než kterých jsme se v.r. 1989 alespoň na čas zbavili. To jsem fakt nevěděl.

Tato otázka nelze odpovědět jednoznačně. V době vstupu se jednalo o logický a nevyhnutelný krok, ovšem EU dnes neplní svou funkci dobře a bylo by třeba ji zreformovat, v krajním případě opustit.

Tehdá bych hlasoval pro vstup. Byl jsem velmi mladý a velmi naivní. Stejně tak jako většina hlasujících v referendu, které masivně podporovala vláda kampaní pro vstup.

Tehdejší a dnešní EU se hodně liší. Byla to dobrá myšlenka - asi jako socialismu, ale nefunguje to. Je to autoritářská organizace. Ještě před kapitulací v roce 1945 se sešli stranické a průmyslové špičky Německa a dohodli se: Nezbývá než Evropu dobýt ekonomicky, což se bohužel děje.

Tehdejší EU už rozhodně není dnešní EU. Tehdy jsme si představovali volný pohyb osob a zboží. Dnes ovšem dochází k omezování suverenity národních států předáváním svých pravomocí do rukou bruselských úředníků.

Tehdy (2004) se vstup do EU jevil jako správný

Tehdy ano, dnes je třeba vystoupit a nebýt protektorátem.

Tehdy ano, dnes se ukazují rozdíly v přístupu jednotlivých států a k jednotlivým skupinám států.

Tehdy ano, nyní existují pochybnosti

Tehdy ano, protože nikdo nemohl vědět,že nám Brusel bude vnucovat imigrační kvóty.

Tehdy jsem instruoval rodiče, aby hlasovali PROTI vstupu, protože se mi nelíbily podmínky, za nichž jsme do EU vstupovali (hlavně v zemědělské politice). Dnešní odchod z EU by už ale nic neřešil, členství nám totiž celkově přese všechno prospívá.

Tehdy jsem v referendu hlasoval proti vstupu. Myslel jsem si tenkrát, že z EU nás bude nutit přijímat protirodinné a jiné nevhodné zákony. Za těch 14 let jsem svůj názor docela změnil. Nadále se sice trochu bojím toho negativního (a nejen legislativního) tlaku Bruselu na ČR, ale jsem ochoten to zkousnout. Postupem let mi totiž došlo, že kdybychom dnes opustili EU, dostali bychom se do spárů Ruska a Číny. Moje tehdejší představy o tom, že budeme jako ČR samostatní a nezávislí, a že si budeme o všem rozhodovat sami, byly asi naivní.

tehdy jsem volila ne, ale teď se ze mě po vývoji ve světě a zkušenostech stal zastánce evropské federalizace

tehdy málokdo tušil, co z toho bude...EU v současné podobě mi velmi připomíná výše zmíněná léta sedmdesátá

Tehdy možná ano, ale dnes v žádném případě. Nikdo jsme nepředpokládal, co členství v EU naší republice přinese.

Tehdy možná ano,i když těžko říći,nerozumím tomu,jaké podmínky pro privatizaci by byly bez EU.Poslední dobou je to ale spíše na škodu.

Tehdy to byla jiná EU.

Tehdy to byla nejspíš správna volba, jestli je to správne i nyní to nevím.

Tehdy to správné bylo, bohužel od původní myšlenky EU se za 10 let samotná EU začala dost odklánět a v současné době to opravdu spíš vypadá jako eurosovětský svaz, kde centrem není Moskva ale Brusel. A co řekne Brusel, to se musí plnit i kdyby se na hlavu stavěli. Výhody pod nátlakem diktátů začínají ustupovat a proto sílí euroskepticismus.

Tenkrát byla EU naší jedinou šancí, jak se přiblížit demokratické západní Evropě. Bohužel EU od té doby se stala byrokratickou institucí, a potřebuje dneska velkou reformu.

tenkrát to bylo neutrální rozhodnutí, dnes je setrvání v EU pro naši zem bezpečnostním rizikem

Tenkrát to vypadalo jako dobrá možnost bez alternativy, teď se ukazuje, že se nejedná o Evropskou unii ale o Německou unii. Už nemáme žádnou moc cokoli prosadit, Západ s námi stále opovrhuje jako vždy a jsme pro něj jen levnou pracovní silou, které za draho prodává svoje druhořadé zboží. Jsem pro odejítí, reformovat se ten moloch nedá a nakonec se zhroutí sám od sebe.

To jsem si opravdu nepřála a v referendu jsem byla proti

to nebyl ještě takový byrokratický a autoritářský spolek těch mocnějších jako je dnes

Tohle je to nejlepší, co naši zemi potkalo. Nerozumím, nechápu, proč to lidé kolem nevidí...

Ukazuje se, že EU po Lisabonské smlouvě nabrala kurz bývalé RVHP: demokratický deficit eurounijních institucí, válcování malých zemí Německem a Francií, nulová schopnost sebereflexe, nedodržování vlastních principů a právních předpisů při první větší krizi. Nejlepším důkazem o prospěšnosti členství v EU pak poskytuje postoj většiny poltiků, kteří se možného referenda o setrvání v EU bojí jak čert kříže.

Určitě ano. Velmi nám to prospělo, ale teď dochází na lámání chleba, uvidíme, jak budou ochotni brát potaz naše zájmy. Bohužel je nyní řízen EU levičáckými vůdci, kteří vždy lépe vědí, co jejich kolegové mají chtít.

Usnadnily podmínky pro evropský obchod, možnost finanční podpory a kulturní výměny evropských států.

už jsme byli přímo pupeční šňůrou spojení s Evropou a dodnes z toho máme prospěch ( malá nezaměstnanost ... )

Už tehdy jsem hlasoval proti

Už tehdy se ukazovalo, jakým směrem vývoj v EU směřuje. Výhodnější by pro nás bylo přidružené, částečné členství.

Už v referendu jsem byl pro NE a názor jsme nezměnil.

V dané situaci zřejmě nepřicházela v úvahu jiná reálná alternativa.

V Evropě jsme a nikdo nás odsud nevystěhuje. EU se změnilo v rigidní projekt.

V jednotě je síla - pokud to funguje

V některých ohledem byl vstup do EU nepochybně pozitivní, v některých však ne. Jsem rozhodně proti vstupu do eurozóny, neboť by mohlo dojít k úpadku hospodářství (viz Řecko), a ke znehodnocení úspor, zdražení.

V r.2004 byla v EU úplně jiná situace než je dnes. Dnes bych určitě hlasoval proti vstupu.

V referendu jsem tenkrát hlasovala "NE" a nemýlila jsem se ve svém úsudku. Nyní je to v EU docela hrůza a vystoupení je pro nás prakticky nemožné. A zůstat tam bude těžké. Pár lidí či firem co dosáhnou na dotace to bude ráj,ale pro obyčejné lidi to,obzvlášť v poslední době,to bude jen větší omezení a byrokracie. Trochu mi to připomíná dobu z dob ne až tak minulých.

V roce 1918, 1948 i 1989 jsme chtěli samostatný a svobodný stát. A místo toho jsme už zase jen nějakou provincií.

V roce 2004 rozhodně správné rozhodnutí.

V té době ano, dnes to vidím jinak.

V té době ano,nyní kdy už je to hydra,která spolkne vše,co se k ní přiblíží ,už od ní pryč

V té době ano.

V té době určitě ano. Dnes je jiná situace, EU se vyvýjí jinak, než by si většina obyvatel Evropy přála. Je to úřednický moloch neschopný něco rozumného rozhodnout. Je to "dojná kráva" na peníze pro její zaměsttnance a pro nesmyslné projekty.

V tomhle naprosto souhlasim s V.Klausem

V tu dobu určitě, ale vstupovali jsme do úplně jiné EU než je dnes. Dnes bych byla proti vstupu.

Vazby se západní Evropou jsou pro naši zem klíčové.

Velký hospodářský vzestup, možnost se volně pohybovat po kontinentu pracovně i soukromě.

Věřila jsem v lepší zákony, nadvláda Bruselu aspoň podle článků a komentárů se mne nelíbí.Doporučuji knihu Merde po evropsku od Stephen Clarke. Právě jsem ji dočetla,je vtipná a skoro pravdivá.

Větší státy si dělají, co chtějí. Skrze EU dotace dochází k morální degradaci společnosti.

Většina lidí hlasovala pro vstup do EU na základě jistých informací, které se postupem let ukázaly jako lživé a manipulace a diktát EU je mnohem horší než ten kdysi od Rusů

Víc byrokracie a o našem životě a zákonech rozhodují lidé, kteří o našem životě neví nic. Vymýšlí technicky neproveditelné a odporující si zákony a normy.

víc dáváme než dostáváme, jsme omezování, protože naši politici tam neprosadí nic

viz větší celek větší stabilita, menši svoboda

Viz NATO. Že za sebe necháme jednat progresivnější státy je naše blbost. Za to EU nemůže. Nevím, zda kolonka níže bude zveřejněna, proto to píši sem: Kdyby byly nějaké otázky, můžete mne oslovit mailem: J.Hladky@seznam.cz Děkuji za kvalitně postavený dotazník.

vizbod 16

Vlk v rouše beránčím.

Volil jsem uz tenkrat NE

volný pohyb zboží a lidí za určitá omezení a příkazy

Vraci nas to zpet do Evropy a k jejim hodnotam, i kdyz i ty se v prubehu casu meni.

Vstoupit bylo třeba, byl to tehdy trend. Ale už toho bylo dost a mohla by celá EU jít do prdele a Evropa by mohla začít konečně fungovat jako území samostatných, spolupracujících států, ne jako větší či menší celky držené pohromadě větším či menším násilím.

Vstup byl dobrou volbou, bohužel pozdější smlouvy omezující samostatnost členských států vedly k současnému, špatnému, stavu EU.

Vstup do EU byl jednoznačně správným krokem z hlediska geopolitického. Jiná věc je ovšem fungování EU, její priority, a zkostnatělost, ale to by se mělo řešit vnitřní reformou, ne řečmi o vystoupení.

Vstup do EU byl rozumným rozhodnutím plebiscitem. Lisabonská smlouva byl podvod a protože nebyla přijata plebiscitem, je nelegální. Od Lisabonské smlouvy nejsme členem EU, ale protektorátem EU, jež může být poprávu nazývána IV. Říší.

Vstup do EU nám sice přinesl některé výhody, ale spoustu omezení a nařízení, nad kterými zůstává občas rozum stát. Nutnost měnit názvy potravin nebo si nechat dovážet potraviny, které si jsme schopni vypěstovat sami je opravdu absurdní. A naše vláda, místo toho, aby se postavila na své občany je dutě přikyvuje a nechá si do všeho "kecat".

vstup na trh, podpora projektů - doprava, školství atd, volný pohyb

Vstupem do EU ztratila CR svou suverenitu.

Vstupní podmínky byly velmi špatné

Vstupovali jsme do něčeho jiného, než co je to teď. Teď je to tragédie. A možná se to už tenkrát dalo vytušit. Já jsem to ale nepoznal, byl jsem pro.

Vše zkoupili a nám se prakticky neotevřeli- hrůza!!!

všichni si mysleli, že jde o ekonomické spojení a zatím je to horší, než když tu vládli Rusové

Všichni, kteří to způsobili, by měli být souzeni a odsouzeni za vlastizradu.

výhod plně čerpáme, na úkor hloupých omezení a sjednocování pravidel v EU

Výhodou jsou dotace, ale tvrdě odsuzuji zásah do našeho jazyka se strany EU.

Vývoj, ke kterému EU dospěla od roku 2004 do 2017 ukazuje, že vstup byla chyba. Příklad Švýcarska ukazuje, že forma určité asociace s EU se zachováním samostatnosti byla možná. A příklad Řecka ukazuje, co se stane, když chudá země přijme euro. Hrozící problém bankrotu Itálie a Španělska ukazuje, že EU stejně směřuje k zániku. Stal se z ní ekvivalent RVHP.

Vzhledem k tomu, že ČR se stala pouze "montovnou" a ne zemí kde se vyrábí, nevidím nic pozitivního na vstupu do EU.

Vzpomínám si na masivní reklamní kampaň pro "ANO" - připadalo mi, že už se tehdy ani nepředstíralo, že by referendum bylo "nezaujaté". Navíc se tuším pro vstup nevyslovilo přes 50% všech voličů. Přitom je to dnes jeden z argumentů proti Brexitu. Na druhé straně nejsem přesvědčen, že by tehdy volba "NE" byla schůdná alternativa...

Z EU se bohužel stal urednicky paskvil. Je nutné ji bud reformovat nebo zrušit a zanechat jen 3 základní svobody.

z EU se stává IV.říše,která prohrála opět s Ruskem aniž ještě vznikla.......

Z pohledu ekonomiky ano.

Z tehdejšího pohledu ano, většina lidí byla plná ideálů o EU, leč v poslední době se EU snaží (a mnohdy bohužel úspěšně) diktovat vládám jednotlivých států a i v případě nesouhlasu jsou tyto suverenní vlády pod hrozbou sankcí povinny přijímat rozhodnutí a nařízení se kterými občané nesouhlasí.

Za mě zase podobně jako u předchozí odpovědi. Za vstup jsem byla ráda. Ale po čase jsou vidět i negativa. A celkově směřování EU spíše neodpovídá tomu, na co jsme byli nalákáni. Určitě si myslím, že by měla být otevřena možnost z EU vystoupit!

Záleží na každém, jaké má zkušenosti. Moje dcera je ze sociálně slabé rodiny a bez podpory EU by se nemohla zúčastnit programu Erasmus. Také vznik schengenského prostoru je pro překračování hranic velmi příjemný.

Zase diktát!!!

Zatím dostáváme dotace

Zavazali jsme se k prijmuti eura. S tim silne nesouhlasim.

Zbavili jsme se trhů jen proto, aby ty stejne trhy obsadili jini. Zbrojovka a jine.

Ze zacatku to bylo urcite dobre, ale cim dele tam jsme, tim se to stale vice zacina zdat jako spatne rozhodnuti

zlepšilo to tolik věcí, že ani nevím odkud začít, ekonomicky i právně i kvalitou žiovota nám ta integrace nesmírně pomohla

Znovu: je to v současnosti pro nás určitě nejlepší způsob jak ve světě "přežít". Jsem velmi šťastný, že od té doby do "Evropy" patříme i organizačně a politicky. A jsem velmi nešťastný, když nás z ní chce někdo populisticky a prorusky vyvléci. EU je vynikající myšlenka, to samozřejmě neznamená, že by se neměla vyvíjet, modifikovat v reakci jak "se zrychlují světové dějiny".

zpočátku žádné výhody nebyli, ale opět více se začlenujeme do dění v Evropě a ve světě, roste obchod aj.

ztráta samostatnosti ve všech odvětví

ztratili jsme kvalitní potraviny, zemědělskou produkci i svobodu rozhodovat o svém území.

Žiadna unia historicky este neprezila...

23. Tento dotazník záměrně po dobu dotazování nemá zapnutou diskusi, aby nedocházelo k ovlivňování odpovědí. Máte-li však k dotazníku jako takovému jakýkoli komentář, můžete jej připojit zde:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- dotazník je prima, vyplnil bych jej i neanonymně ,s výše uvedenými názory se netajím ani veřejně

---

... no, jsem zvědavá, zda to bude k něčemu dobré nebo z toho pojde zase něco špatného

0

15. Zlepšila Sametová revoluce v roce 1989 Váš život / život lidí ve Vaší rodině? Pokud jste Sametovou revoluci nezažil(a), odpovězte optikou "bylo by mi nyní lépe, kdyby k revoluci nedošlo a došlo třeba jen k drobnějším reformám?" ... rozpor v otázkách, nejde odpovědět

Ať žije demokracie a svoboda!

bez komentáře

bez komentáře a dotazů

Celkem dobrý.

Co Bílá Hora, Hácha, třetí republika, „bratrská pomoc“, Palachova oběť, oposmlouva a jiné?

Co dotazník ukáže? Maldí ani nevědí, co se stalo v roce 1968, středoškoláci říkali, že byl upálen Hus, končila druhá světová válka ano i začátek první světové války mi jeden student řekl. 17. listopad, to se asi hrálo nějaké mistrovství ve fotbale, narodil se Goťák, a další blbosti. Prý se to ve škole neučí. Za komunistů, to bylo špatné, to prý byla horší auta a nebyla barevná TV, přehrávače, dobré počítače. Nějak ti mladí mají jasno jenom v tom, že se nemusí nic učit, vše se dá vygůglovat a když je státní svátek, tak jim stačí, že je volno. Proč je svátek je jedno.Tady bude záležet tedy i na věkovém složení odpovídajících.

Čechy nejsou jenom Praha!

Češi jsou smějící se bestie.

Daná témata jsou velmi citlivá a mnohdy na ně nelze pohlížet černobíle. Snažil jsem se svůj postoj shrnout do jedné věty, která ale ne všude dokáže vystihnout mé celkové názory.

Děkuji Vám za něj :)

děkuji za takový dotazník a přeji si poslat vyhodnocení

Děkuji, že jsem zavzpomínala.

Dnešní mládež má vymyté mozky propagandou EU a nulovou znalost historie, takže většina ani netuší nic o událostech v tomto dotazníku, natož aby byli schopni k tomu zaujmout fundované stanovisko. Proto si myslím, že na tento dotazník naleznete v drtivé většině zcela zcestné odpovědi.

dotazník je dobře setavený !!! Rád uvidím jeho vyhodnocení. Pane Demčáku, doporučuji vám vytvořit podobný dotazník k EU.

dotazník je udělaný dobře, otázka, kdo ho vyplňuje.je to pouze můj názor.Manžel by měl jiný.

Dotazník jsem vyplnila ráda.

Dotazník pokrývá všechny stěžejní události naší historie. Možná mituchybí jediná, a to Bílá hora a pobělohorský vývoj.

Dotazník považuji za velmi zajímavý, a možná i potřebný, ovšem je otázkou kolik lidí je dnes dostatečně informováno o tom co a jak opravdu bylo (a možná i o tom co a jak reálně je nyní), a odpovědi tedy spíše ukáží soukromé, a často dosti zkreslené či ovlivněné, názory jednotlivých respondentů, než skutečná fakta. I to je ale jistě velmi zajímavé, zejména z demografického a sociologického hlediska.

Doufá, že jsem autora neunudil odpověďmi, přeji hodně zdaru při vyhodnocování, jen si u některých otázek nejsem jistý, zda budou mít nějaký efekt, protože jsou podle mě hodně spekulativní a na bázi: co by kdyby (například otázka číslo 13). Nicméně může to být určitě dobrá sonda do myšlení národa, jen si myslím, že by se měl klást důraz na to, aby se to rozšířilo mezi všechny skupiny obyvatelstva a nezůstalo jen u odpovědí vzdělanějších lidí, ale i ti obyčejní i podprůměrně vzdělaní aby se tu odrazili. Aby to byl skutečný průřez.

Fakt by mě zajímaly výsledky. A taky reálná data. Dá se třeba odhadnout, jellti by Slováci v referendu souhlasili s rozdělením ČSFR?

fakt dobrý dotazník

Fandím vám - hezké vystihnutí bolestivých a stále živých otázek.

hezký dotazník. Hezká stránka. Statistiku díky ní získanou lze využít i zneužít. Hm...

chci poslat výsledky

chci svobodu a spolupráci se slovanskými státy, fandím putinovi

Chybí mi období vlády posledních Přemyslovců (vč. vraždy Václava III.) a doba po třicetileté válce.

Chybí mi tu otázka třeba na Bílou horu nebo Osvícenské Rakousko.

Chybí mi tu otázka, jestli směr vývoje EU hodnotím příznivě či ne. Tak hlásím, že ne, dokonce ani předevropské dohody, ač platí, se nedodržují z vůle jediné evropské země, která o tom však tvrdě cenzuruje jakoukoli zmínku, tím myslím Němcko.

chybi moznost bez trvaleho pobytu, coz je muj pripad

Jako ke každému dotazníku, nemůže být komplexní, ale otázka na husitství je tak trochu mimo.

Je dobré vzít si ponaučení z historie.. Dvě poslední nejkrutější války v Evropě rozpoutali Němci. A teď se snaží Evropu rozbít znovu, islámem. Je jedno, za jaká humanistická slova se schovávají, už i slepí by měli vidět, kam to vede. Rozhodně ne k dobrým koncům.

je dobře o těchto problémech diskutovat

Je fajn že je tu tato možnost to většině dotazníků chybí, bod pro Vás

Je moc důležité, aby lide vedeli, co se kde deje. Jelikoz jsem ucitelka zrovna dejin, tak se snazim své zaky o tomto období naucit co nejvic. Ale stejne v necem nemam poradne vlastne názor. Narodila jsem se uz jako porevolucni dite a v necem opravdu nevím, jestli by stav deni nebyl lepší, pokud by k tomu nedoslo

Je nepochopitelne, jak malo se lide z historie dokazou poucit a jsou schopni rikat, ze “za komunistu bylo lip” a pravdepodobne tomu opravdu verit. Uprimne me desi dnesni trend naprosteho prekrucovani faktu a historie a zaslepenost nekterych lidi. Hulvatsvi se stava normou a slusne chovani je povazovano za slabost. Realita je prezentovana jako zmanipulovana a manipulace jako pravda, kterou se nam snazi (jakykoliv zrovna vhodny nepritel - USA, EU, CT, BBC atd.) zatajit. Tento vyvoj me naplnuje pocity zoufalstvi, znechuceni a bezmoci.

Jo, to je dobře, říkal jsem si, že by to tak mělo být, protože jindy se lidé vykecávají v diskusi, zatímco zde se stojí o jejich názor zde.

Jsem rád, že jsem mohl napsat své názory.

Jsem zvědavá, co kdo odpoví.

Jsem zvědavá, jaký výstup z tohoto vzejde.

Jsem zvědavý na výsledky:-)

Jsme zvědav, jestli to někdo přečte, nebo se mi objeví na facebooku, že jsem se narodil ve znamení Vah.

k čemu vám je? :)

Klidne to rad vysvetlim osobne. Baluczu@gmail.com

konečně dotazník,na kterej se dá lehce a dobře odpovědět.ty průzkumy co mi chodí mailem,to je otřes

Konečně někdo, kdo poskytl prostor pro komentář k odpovědi pro případné zpřesnění.

Málo prostoru pro odpovědi

Máte úkol od ministerstva propagandy?

Moc hezký. Konečně zajímavej dotazník.

Možná bych zakomponovala otázku o nástupu komunistů k moci, o násilné kolektivizaci a pod. Mám totiž pocit, že o tom mnoho lidí nepřemýšlí v kontextu s privatizacemi a restitucemi v 90. letech.

můj dotazník patrně bude vyřezen pro nestandardní názory,nicméně se s nimi ztotožňuji,a do prostoru pro komentář jsem,s ohledem na dotazujícího,byla velmi stručná

Můžete mě kdykoliv kontaktovat na CarteroGS1@seznam.cz při dotazu na mé odpovědi

Na Sametovou revoluci se ptejte těch, co pracovali ve vyšších řadách policie, vojáků, politiků. Zjistíte, že to byla jen šaškárna na obyčejné lidi a u moci zůstali ti, co tu moc měli před 89... Zvolení Havla bylo domluveno už x měsíců dopředu... A co je tu za demokracii??? Moc peněz je víc než demokracie... :-(

Na takový dotazník jsem dlouho čekal a děkuji za něj.

Napsal jsem zcela poctivě, co si myslím. Ovšem způsob pokládání otáízek mě vede k tomu, že to není, co chtějí výzkumníci, nejspíš oslavovatelé V. Havla a "Sametové revoluce" slyšet, takže to bude vyhozeno, nebo alespoň pominuto. já, ale ne rozdíl od nich, jsem prožil půl života v každém z těch režimů, takže přesně vím, jaké to kdy bylo a nemusím papouškovat cizí podsouvané ideje a názory.

Ne

Ne, zatím je vše srozumitelné.

Některé otázky by si zasloužily samostatnou a delší diskuzi.

nemám

nemám

Nemám další komentář.

Není mi jasné, jak doplnění k otázkám bude validně zpracováno. Jde spíše o vnímání, než relevanci.

netuším, kdo to vyhodnocuje, tak je to

Nevím, proč by někdo měl ovlivňovat odpovědi.

Nezapínejte diskuzi, dotazník svůj účel snad splnil, není potřeba aby si tu někdo honil ego (stačí diskuze na levicových servrech...)

No, rozdelit Cechy na Prahu a zbytek je ponekud.... blbe :-)

O všechny tyto otázky z naší historie by se měli převážně dnešní studenti a mladí lidé zajímat mnohem víc a nespoléhat se jen na informace ze škol, čím dál víc se ukazuje, že ve školách už vám lžou víc než lhali bolševici nám

Omlouvám se, zbytek komentářů z časových důvodů nestíhám...

Otázka 15 je s podotázkou špatně položená.

otázka č. 15...... viz má odpověd u č. 16.....

Otázka č. 4 by s ohledem na charakter dotazníku měla býti nepovinná.

Otázka patnact nabízí dvě absolutně protikladne odpovědi, u otázky optikou má být dotaz formulovany přesně obráceně, takto se odpovědi polarizuji tak, jak nemaji

otázku 4 bych dala jako nepovinnou

Otazky v dotazniku jsou mozna trochu prvoplanove.

Otázky v dotazníků jsou postaveny dosti nešťastně. Nabízené odpovědi nemůžou nikdy přesně vyjádřit skutečnost jaká tehdy byla.

Pardon za absenci interpunkce, jsem liny a na mobilu.

Pěkně formulované otázky. Uvidíme, jak jsou na tom Češi s pochopením psaného textu :-).

Perfektní dotazník.

Pokud v dotazníku odpoví větší počet lidí, může být využit jako materiál k např. k diplomové práci. Doporučoval bych věnovat větší pozornost obsahu otázek, aby byly pro všechny srozumitelné.

Prosím, nepoužívejte výraz "Česko", je to strašný patvar. Jinak chválím zajímavý a podnětný dotazník.

Přidala bych třeba dobrovolné zvolení KSČ v roce 1946 jako v jediné zemi komunistického bloku. Trošku bojuji s pojmem "správné" - třeba nahradit prospěšné nebo jinak. Správní zavání morálkou a to je trošku rozdílný zdroj informací, než logický názor, který po nás chcete. Jinak zajímavé téma, ráda udělám třeba i podrobnější dotazník.

Příliš dlouhé.

příliš všeobecné otázky.

Ráda jsem si před odchodem do volební místnosti srovnala myšlenky.

Rozhodování člověka je vždy ovlivněno dobou. Vlastní úsudek je vždy s dobou konfrontován a leckdy člověk ustoupí tlaku zvenčí. Tehdy i dnes. Snažím se nenechat se manipulovat, tehdy i dnes.

Skvělý dotazník! Prosím, více takových!

Snadno čitelný postoj zadavatele.

Spadám těsně do kategorie 28 - 37 let. Myslím, že to není šťastné rozdělení, protože někdo, komu je dnes 28 let si nepamatuje Československo a socialismus ani vůbec nezažil. Zato někdo, komu je dnes 37 let zažil obojí, byť v socialismu byl jako dítě na základní škole. Přesto jsou oba tito respondenti řazeni do stejné kategorie. Já jsem ročník 1980 a je mi tedy 37 let. Obojí si pamatuji.

Struktura dotazníku byla věcná, zajímavá, budu očekávat se zájmem výsledky vzorku respondentů.

Škoda, že jste nerozvedl víc otázek třeba na téma protektorát a vlády jedné strány 48-89. Jinak pěkný dotazník a díky za něj

Tak siroký zaber problematiky zhrnut do 23 otázok...Minimalne odpovede budu ovplyvnene vekom, socialnym postavením, znalostou historie, miery nadhladu alebo ovplyvnenosti prislusnostou k nejakému hnutiu a pod.

Trvale bydliště ve Slezsku, ale žijí 9 let v Praze

Uvidíme jak dopadnou dnes volby - snad ještě není pozdě na nápravu.

Uvítal bych víc takových dotazníků.

Už samotné otázky jsou formulovány tak, aby napovídaly odpovědi v režimním a antikomunistickém duchu. Přitom problémy v socialismu byly převážně důsledkem embarga a studené války, kterou proti nám Západ vedl.

V dnešní podezíravé současnosti je riziko, že otázky nebudou zodpovězeny pravdivě, a že nemalé procento respondentů se dotazníku raději vyhne. Osobně bych doporučoval konkrétnější motivační úvod.

v době kdy se dělila ČSFR jsem byl zásadně proti, ale nyní ( s odstupem času ) říkám, že bylo dobře, že se tak stalo

Velice zajímavý dotazník, třeba na základě podobných dotazníků, by se dala připravit nová podoba voleb, kde by procenta vznikali na váženém průměru a váhu by tvořil právě tento dotazník, který by musel každý volič vyplnit.

velmi dobrý průzkum,zajímalo by mě vyhodnocení otázek.i když asi mladší lidé na tyhle témata moc neodpoví,protože neznají studenti dnes ani sametovou revoluci..učitelům přidáváme a studenti neví,proč jsou 17.11. doma a nemusí do školy.

Velmi dobře postavený dotazník. Oceňuji zvláště nepovinné otázky. Pro zpracovatele to bude sice fuška, ale jednoznačně palec hore.

Velmi jsem zvažoval zapojit se do ankety bez toho, abych znal účel a organizátory. Chtěl bych, aby výsledky byly veřejně dostupné

Velmi pěkný dotazník.

Velmi zajimavy dotaznik, ktery je na miste! Bravo a tleskam, skoda jen, ze tech udalosti neni zahrnuto vice. :)

víc takových dotazníků

vím, že nic nevím tak pravil Sokrates a tak pravím i já

Všechno co se stalo je dobře.

Všechny ty otázky by vyžadovaly jako odpověď napsat o nich knihu.

Z vlastní zkušenosti jsem mohl odpovědět pouze na poslední dvě otázky a zbývající jsou ovlivněny spíš tím, co jsme se dozvěděli ve škole, popřípadě dočetli ve volném čase a tudíž by to mohlo vést k zavádějícím odpovědím. Dále si myslím, že v současné době by mohly být odpovědi ovlivněny vlastenectvím více, než rozumem. Z toho důvodu bych dával v tomto dotazníku přednost odpovědím se zdůvodněním. Vypnutá diskuze je dobrý nápad, celkově mě tento dotazník donutil zamyslet se nad spornými aspekty naší historie a jaké by to bylo tam žít. Chválím autora dotazníku.

Zajímaly by mne výsledky, které se tímto získají.

Zajímavé otázky, ale je těžké na některé otázky odpovědět, když už víme co přišlo dál v historii naší republiky.

Zajímavé téma. Jen bude složité nějaké vyhodnocení dlouhých slovních odpovědí. A přidal bych otázku na hodnocení srpna 1968 a následné "normalizace poměrů".

Zajímavý dotazník, bavil mě. :)

Zajímavý výběr epoch, co zlatá éra Karla IV.? Nebo revoluční 1848?

Zdá se mi, že otázka č. 15 a náhradní otázka "Pokud jste Sametovou revoluci nezažil(a)" jsou ve vzájemném rozporu, takže z odpovědí nemůže být jasné, na co lidi vlastně odpovídají.

24. Jste:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
žena113051,53 %51,53 %  
muž106348,47 %48,47 %  

Graf

25. Kolik je Vám let?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
18 - 27 let82637,67 %37,67 %  
28 - 37 let41618,97 %18,97 %  
38 - 47 let30714 %14 %  
48 - 57 let26812,22 %12,22 %  
58 - 67 let22510,26 %10,26 %  
68 a více let853,88 %3,88 %  
méně než 18 let663,01 %3,01 %  

Graf

26. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
středoškolské (gymnázium, soš, soú)106348,47 %48,47 %  
vysokoškolské91941,91 %41,91 %  
vyšší odborné1105,02 %5,02 %  
základní904,1 %4,1 %  
(zatím) žádné110,5 %0,5 %  

Graf

27. Trvalé bydliště máte:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
v Čechách (mimo Prahu)110250,25 %50,25 %  
na Moravě55525,31 %25,31 %  
v Praze38517,56 %17,56 %  
ve Slezsku1115,06 %5,06 %  
na Slovensku241,09 %1,09 %  
mimo území ČR / SR160,73 %0,73 %  

Graf

SEGMENTACE RESPONDENTŮ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ BETA

Pomocí tohoto nástroje můžete získat přepočítané výsledky pro jednotlivé segmenty respondentů a zjistit, zda se odpovědi určitého segmentu respondentů liší od „průměrného” respondenta. Funkce je v tomto momentě v testovacím režimu a zcela bez záruky, nepoužívejte ji jako jedinou metodu pro vyhodnocení hypotéz!

Metodická část této funkce se teprve připravuje, časem přibude podpora také pro chybějící typy otázek. V případě, že objevíte nějakou chybu, neváhejte mě kontaktovat.

Segmentační otázka č. 1
Segmentační otázka č. 2
Segmentační otázka č. 3

Analýza zajímavých souvislostí a závislostí (DZD)5

Byly nalezeny zajímavé souvislosti u jedné otázky.

Upozornění: V případě, že se Vám u otázky zobrazuje pouze jedna odpověď, nejedná se patrně o žádná senzační zjištění. Při interpretaci výsledků se vždy řiďte také výsledky uvedenými výše - pokud určitou odpověď zvolila většina lidí, nejsou zjištění zajímavá (např. pokud je věk 90% respondentů v rozmezí 15 - 25 lety, jsou veškeré závislosti k této odpovědi prakticky bezcenné).

Tip: Vysvětlení této funkce i s příklady naleznete v nápovědě

25. Kolik je Vám let?

  • odpověď méně než 18 let:
    • 30.2x vetší pravděpodobnost při odpovědi (zatím) žádné na otázku 26. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Zjišťování závislostí odpovědí

Pomocí této funkce můžete analyzovat vztahy mezi různými odpověďmi. V části A vždy vyberte jeden výrok (odpověď na určitou otázku), který Vás zajímá. V části B poté zaškrtněte odpovědi, u kterých předpokládáte, že by mohly mít nějakou souvislost s odpovědí z části A. Po stisku tlačítka Analyzovat na konci formuláře se dozvíte sílu závislosti A na B.

Tip: Delší vysvětlení i s příklady naleznete v nápovědě

A) VYBERTE ODPOVĚĎ (VÝROK), KTERÁ VÁS ZAJÍMÁ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky tyto výroky sloučíte (logická spojka NEBO), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek docílíte vytvoření kombinovaného výroku (logická spojka A).

1. Jak vnímáte husitské hnutí a období husitství?

3. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo na území dnešní ČR kolem roku 1900?

4. Prostor pro Váš komentář k období přelomu 19. a 20. století:

5. Za pár dní to bude 99 let, kdy vzniklo Československo. Bylo to šťastné rozhodnutí, nebo jsme měli spíše zůstat součástí Rakouska - Uherska?

7. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo v Československu za období První republiky?

9. Bylo správné rozhodnutí Edvarda Beneše nebojovat proti Hitlerovi?

11. Bylo správné rozhodnutí odsunout (popř. vyhnat) sudetské Němce?

13. Představte si, že je Vám 35 let a žijete v roce 1972 v ČSSR. Zkuste být upřímní. Máte na výběr mezi relativně "bezstarostným" životem (mírně nadprůměrně placená práce, možnost tu a tam cestovat do zahraničí na výjezdní doložku, Vaše děti mohou studovat jakoukoli školu,...) a řekněme "omezeným" životem (podprůměrně placená práce, problematické získávání výjezdních doložek, problémy dětí při hlášení na školu). Rozdíl mezi těmito dvěma životy tkví ve Vašem členství v KSČ. Vstoupíte do partaje?

15. Zlepšila Sametová revoluce v roce 1989 Váš život / život lidí ve Vaší rodině?

17. Bylo správné rozdělení Československa v roce 1993?

19. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do NATO v roce 1999?

21. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do EU v roce 2004?

24. Jste:

25. Kolik je Vám let?

26. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

27. Trvalé bydliště máte:

B) DEFINUJTE SKUPINU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ ODPOVĚDÍ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky skupinu respondentů rozšíříte (podskupiny respondentů budou sloučeny), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek skupinu zúžíte (použije se podskupina respondentů vyhovující všem otázkám).

1. Jak vnímáte husitské hnutí a období husitství?

3. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo na území dnešní ČR kolem roku 1900?

4. Prostor pro Váš komentář k období přelomu 19. a 20. století:

5. Za pár dní to bude 99 let, kdy vzniklo Československo. Bylo to šťastné rozhodnutí, nebo jsme měli spíše zůstat součástí Rakouska - Uherska?

7. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo v Československu za období První republiky?

9. Bylo správné rozhodnutí Edvarda Beneše nebojovat proti Hitlerovi?

11. Bylo správné rozhodnutí odsunout (popř. vyhnat) sudetské Němce?

13. Představte si, že je Vám 35 let a žijete v roce 1972 v ČSSR. Zkuste být upřímní. Máte na výběr mezi relativně "bezstarostným" životem (mírně nadprůměrně placená práce, možnost tu a tam cestovat do zahraničí na výjezdní doložku, Vaše děti mohou studovat jakoukoli školu,...) a řekněme "omezeným" životem (podprůměrně placená práce, problematické získávání výjezdních doložek, problémy dětí při hlášení na školu). Rozdíl mezi těmito dvěma životy tkví ve Vašem členství v KSČ. Vstoupíte do partaje?

15. Zlepšila Sametová revoluce v roce 1989 Váš život / život lidí ve Vaší rodině?

17. Bylo správné rozdělení Československa v roce 1993?

19. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do NATO v roce 1999?

21. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do EU v roce 2004?

24. Jste:

25. Kolik je Vám let?

26. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

27. Trvalé bydliště máte:

C) KLEPNUTÍM NA TLAČÍTKO SPUSŤTE ANALÝZU ZÁVISLOSTI

Analýza Vám řekne, zda má Vaše definice skupiny respondentů nějaký vliv na Vámi vybraný výrok.

Zdroje respondentů

Níže uvedený seznam obsahuje odkazy na nejvýznamnější stránky, ze kterých přišli respondenti (dle refereru):

Z bezpečnostních důvodů nejsou zobrazeny kompletní adresy, ze kterých uživatelé přišli, ani minoritní zdroje respondentů. V případě následování odkazu z outlooku, icq nebo použití firewallu obvykle není možné zdroj zjistit. Jedná se o statistiku návštěvnosti dotazníku, nikoli jeho úspěšného odeslání (z různých zdrojů mohla být úspěšnost vyplnění dotazníku různá). Údaje tedy mohou sloužit pouze pro velmi hrubou orientaci.

Citace

Demčák, M.Jak vnímáte vybrané události z historie Česka / Českých zemí? (výsledky průzkumu), 2017. Dostupné online na https://ceskoslovensko.vyplnto.cz.

Licence Creative Commons   Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko

Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.