Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Co by se mělo v ČR školství změnit ?

Co by se mělo v ČR školství změnit ?

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:Libuše Tlustošová
Šetření:16. 03. 2020 - 16. 04. 2020
Počet respondentů:272
Počet otázek (max/průměr):11 / 11
Použité ochrany:žádné
Zobrazení otázek:celý dotazník najednou
Návratnost dotazníků:66,7 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:00.07:09
Stáhnout surová data:XLS XLSX CSV XHTML PDF-1 PDF-2 PDF-3 PDF-kódy
Stáhnout grafy:Všechny grafy
odpovědi & grafy   segmentace   závislosti   zdroje   dotazník   citovat

Úvodní informace zveřejněné respondentům

   Tento dotazník je součástí výzkumu určeného k mé závěrečné práci v devátém ročníku základní školy o porovnávání školství u nás s Finskem a Švédskem. Zaměřila jsem se v dotazníku na určité věci, které by podle jejich vzoroou mohly i nemohly být pro naše školství užitečné. Je potřeba náš systém trochu posunout. Dotazník je určen pro kohokoliv. Výsledek ponechám veřejný, aby se v případě jeho dobrého přínosu pohl šířit dál a zužitkovat.

Odpovědi respondentů

1. Jaká je Vaše věková kategorie?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
27-50 let9033,09 %33,09 %  
16-26 let8129,78 %29,78 %  
do 15 let7828,68 %28,68 %  
50 a více let217,72 %7,72 %  
od 15 let20,74 %0,74 %  

Graf

2. Myslíte si, že by bylo dobré, kdyby u nás neexistovaly zvláštní školy a děti s postižením se vzdělávaly se svými vrstevníky ?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ne15055,15 %55,15 %  
Ano 196,99 %6,99 %  
Nebylo31,1 %1,1 %  
Nemyslím 20,74 %0,74 %  
Nebylo by to dobré20,74 %0,74 %  
NE - zvl. školy byly přizpůsobené potřebám dětí, ve třídách byly malé kolektivy, uč. vyškoleni10,37 %0,37 %  
myslím, že je dobře, že existují, s vrstevníky by nejspíše nezvládali učivo10,37 %0,37 %  
Není to dobré10,37 %0,37 %  
Zvláštní školy by měli být ,jde hlavně o to ,o jaké postižení jde10,37 %0,37 %  
Myslím si, že ne.10,37 %0,37 %  
ostatní odpovědi Ne, nemyslím
lide s postizenim maji vetsinou pomalejsi temto, takze myslim ze je dobre, ze tyto skoly v cr funguji
ne, tyto děti nepatří mezi "normální" děti, protože se učitelé budou převážně věnovat těm postiženým a ostatní děti nebudou mít tolik možností se něco naučit a nepozná se talent určitého dítěte
Nevím. Ale myslím, že není dobré, když je centrálně nařízeno A, nebo B.
Asi záleží jak se to vezme,protože některé děti se zdravotním postižením by se třeba nebyly schopny vzdělávat s vrstevníky,protože by jim (co se týká učiva)nemusely stačit a bylo by to pro ně celkově náročnější,než kdyby se spíše učili něco pro ně praktického,co se potom týče v kolektivu,dítě by mohlo být třeba nějakým způsobem vyčleňováno právě kvůli svému handicapu (beru to spíše z hlediska těch více zdravotně postižených,protože děti sice postižené ale schopné zvládat klasické studium,chodí do normálních škol)
Částečně ne
To záleží na závažnosti postižení
Myslím, že je správné, že existují zvláštní školy. Vždy záleží jak je.daná osoba postižená
Asi jo
Dobré by to rozhodně nebylo, většina děti s postižením nedosahují průměrného tempa zdravých lidi. Proto jsou zvláštní školy, aby vyhověli jejich tempu a schopnostem. I pro ty děti to je menší stres.
ne, některá postižení by byla moc velkou překážkou v běžném kolektivu a bránila by (nebo výrazně zpomalila) vzdělávání celé třídy
Záležitost na druhu postižení
Ne, myslím si že zvláštní školy jsou lepší
Nemyslím, je dobře, že máme školy, které lépe vyhovují jejich potřebám
Ne, zvláštní školy jsou naprosto nezbytné.
Jsem pro zvláštní školy
Ne, záleží sice na míře a druhu postižení, ale rušit úplně zvláštní školy je nesmysl.
Není, měly by existovat
Určitě by měly existovat pro děti s psychickou poruchou, nikoliv s tělesným hendikepem.
ne, myslim, ze pro nektere handicapovane lidi je lepsi, kdyz jsou mezi "svymi," ale urcite je to individualni
Nbylo by to dobré i když se to někteří snaží prosazovat ! (děti s fyzickým postižením jsou něco jiné - např.sluchově, zrakově, fyzicky) Zvláštní školy existovaly pro děti, které nezvládali předepsané tempo výuky, ale byly vzdělatelné. Pak existovaly pomocné školy, kam patřily děti nevzdělatelné - naučili je počítat do 10 a podepsat se (občas)
Myslím, že by nemělý být zvláštní školy, ale zvláštní třídy ve společné škole, s tím že žáci by se spolu učili co nejvíce, ale na některé předměty by byli rozděleni.
ne, školství potřebuje běžné školy i ty speciální
Ne. Některé děti potřebují individuální plán. Ovšem nesmí se to zneužívat. Často se tam dostávají romské děti i když k tomu nejsou důvody. Třeba jen z předsudků a rasismu.
ano bolo by to prirodzené
Myslím, že zvláštní školy jsou dobré.
Ne, spolecnost na to neni dost vyspela.
Ne nebylo by to dobré
bylo by to super, nebyli by pak tolik odříznutí od společnosti
Zvláštní školy by měly zůstat. Už tak se musí většina přispůsobit slabším žákům.
Ne nebylo by to dobré kdyby nebyly tyto instituce
Rozhodně ne!!!
Ne, samozřejmě částečná inkluze dává smysl, ale děti s vyšším stupněm postižení by se neměly vzdělávat spolu s nadanějšími žáky - ti se pak nemohou dodatečně rozvíjet, postižení žáci jsou frustrovaní a vyučující ve stresu. České školství na to ještě není připraveno.
ne není to dobré, mají jiné potřeby, přístup a ne všichni "zdraví" jejich potřeby chápou a tolerují
u nekterych typu postizeni to neni vhodne
ano.
Myslím si že když existují zvláštní školy ta je to lepší
Ne vždy
Nebylo by to dobré protože učitel umí přece lépe látku vysvetlovat a dokáže pomoct.
podle toho co by delaly za praci
Já myslím že to není dobré. Měly by existovat školy pro děti s nějakou poruchou. Myslím že si to zaslouží, když už je musela potkat taková nepříjemnost.
určitě nebylo
Ne, měly by být oddělené
Ne myslím že by to dobré nebylo
Mě přijdou školy pro postižené dobré, protože kdyby postižené děti chodili do normálních škol, mohly by se jim ostatní smát nebo je šikanovat.
ne,lepší jsou ,když jsou zvláštní školu atak dále.
Podle mě by to bylo špatné, protože postižené děti by nestíhaly ostatní a normální děti by se jim posmívaly.
Je dobře že existujou
To je blbost.
Ne, měly by mít speciální výchovu (více péče).
ne, to by nebylo dobré
Ano, myslím, že by tyto děti mohly chodit do normalní školy.
záleží na stupni postižení, jsem pro inkluzi
Ne, je dobře, že existují zvláštní školy.
ne to si nemyslím
Ne, to si nemyslím.
Ne, myslím si, že hodně postížené děti potřebují speciální výuku.
ne nebylo
Speciální chování vyžaduje speciální opatření, nesouhlasím, aby postižené dítě studovalo na normální škole
Podle mě, by bylo dobré, aby zvláštní školy byly.
Myslím si, že je dobré, že takovéto školy existují.
Ne. nyní na to nejsou peníze. ani na asistenty doma nejsou peníze. Je to náročné pro vedení výuky. Je fajn mít třídy na stejné škole, potkávat se na chodbě a navzájem si pomáhat v jídelně.
zvláštní školy měly svůj význam, pro obě kategorie žáků
Nejsem si jistá, někteří by totiž normální základní školu ani nedodělali.
Rozhodně ne, mentálně postižené děti by zpomalovaly ostatní a cítily by se mezi nimi méněcenné. Fyzicky postižené děti ale podle mě klidně se zdravými dětmi studovat mohou.
Je otázka, o jaké postižení by se jednalo. Pokud postižení (především fyzické, příp. lehké mentální) nebrání dětem stíhat látku jako průměrné (příp. mírně podprůměrné) dítě, klidně i s asistentem, který nebrzí výuku, tak by to mohlo mít pozitivní efekt, aby se tyto postižené děti zbytečně "neizolovaly" od ostatních dětí. Na druhou stranu jsou určitě i takové děti, které by běžným tempem látku nestíhaly, nebo by vyrušovaly, čímž by zdržovaly ostatní děti (a to podle mě není dobře). Je také potřeba vzít v potaz to, že stejně jako postiženým dětem může ublížit "izolace" od ostatních vrstevníků, tak jim může v případě neopatrného zařazení do "běžné" školy ublížit přístup vrstevníků (např. šikana, nespokojenost kvůli tomu, že by je toto dítě zdržovalo apod.) nebo jen prostý fakt, že pokud nestíhá látku, tak je ve třídě nejhorší, ať se snaží, jak se snaží. Proto si myslím, že zvláštní školy nejsou v některých přípaech úplně od věci, ale samozřejmě není důvod do nich dávat děti, které by bez větších problémů zvládly školu běžnou.
Záleží případ od případu
Rozhodně ano.
Osobitné školy
Myslím si, že by si ani to děti museli hlavně zvyknout. Na základních školách by to měli takové děti asi těžší, na střední škole by se to mohlo zlepšit. Záleží jaké postižení dítě má, pokud 'nic dramatického' tak by nemusel být problém, ale v opačném případě by mohl narušovat výuku. Samozřejmě je to individuální.
spíše ano
Zvláštní školy by existovat měly. Inkluze je zvěrstvo proti zdravým dětem.
Ne, děti s postižením by ostatní zdržovaly, navíc často vyžadují individuální přístup
Lepší by byl úplně celý systém jinak
Nemyslím, je to velmi individuální. Ne každý jedinec s postižením je schopen se začlenit a je pro něj o mnoho důležitější přístup ve speciální škole.
Záleží na míře postižení. Děti s mírným postižením by do normálních škol chodit měly, třeba za podpory osobního asistenta.
Rozhodně ne!
Ne, omezuje tato výka děti s normálním průběhem výuky. Učitelé musí přizpůsobovat výuku dětem se speciálními potřebami a věnovat jim svoji pozornost, zatím co děti bez speciálních potřeb by mohly mít kvalitnější výuku a stihnout probrat více učiva.
to byla největší hloupost je zavřít
Pokud by to zvládly, tak určitě ano. Ale řekla bych, že ne všechna postižení jsou stejná.
Rozhodně ne!!! Inkluze je nesmyslný experiment, který jako učitel razantně odmítám!!!!!
ne ale i částečně ano
Určitě ne, brzdili by tím normální žáky.
ne, musí mít speciální péči
Záleží na stupni psychického postižení, u somatických bez problémů
Nevím, není dobré je distancovat úplně, ale chápu že mají specifické potřeby.
určitě NE
Nedělalo by to dobrotu. Opožděné děti, budou brzdit ty normální. Je potřeba speciální výuka.
Ne, tito lidé potřebuji spec. péči, kterou jim běžné školství nemůže poskytnout.
Ne, protože tyto děti potřebují individuální výuku
NE!
9133,46 %33,46 % 

Graf

3. Jsou učitelé v ČR dostatečně kvalifikovaní ?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ano9233,82 %33,82 %  
Ne 5018,38 %18,38 %  
Jak kteří103,68 %3,68 %  
Asi ano31,1 %1,1 %  
Někteří31,1 %1,1 %  
Jak kdo 31,1 %1,1 %  
Většinou ano31,1 %1,1 %  
Ano.31,1 %1,1 %  
Jak kteří. 20,74 %0,74 %  
nevím20,74 %0,74 %  
ostatní odpovědi asi jo
ano jsou
Asi ano.
ano pokud vystudovali učitelství na VŠ
ani ne
Ano, někteří zbytečně moc
nejsou
Je málo učitelů,a podle mě berou skoro každého
v polovině případů ano
Řekla bych že ano
Řekl bych, že na aktuální podmínky ano.
Řekla bych, že ve většině případů ano
někteří ano
jak kteri...
ne, protože na peďák se dostane každý
Když vystudují vysokou školu, tak ano, ale když jim přidělí předmět, který nestudovali, tak ne.
Nelze zahrnout všechny
Jako dozorci v dětských vězeních asi jo.
Řekla bych že ano,učitelé mají potřebnou kvalifikaci,potom ještě záleží jestli své vzdělání dostatečně uplatňují.Zatím jsem ani nezažila případ,kdy by ve škole musel učit učitel (např.kvůli nedostatku učitelů) který by neměl titul,tudíž i splněné vysokoškolské vzdělání.
Domnívám se, že by bylo správné, kdyby v průběhu let měli povinné školení a testovaní
Kvalifikovaní ano, ale nemají dostatek praxi. Učitele, kteří měli jednu-dvě praxe za celou Vš se ve školství sice uplatní, ale nemusejí mít např. respekt u děti.
myslím, že většina ano
Ne vždycky
Většina,
Víceméně
Často bych neřekla
Jak kdy
Většina ano
Kvalifikovaní možná, ale nejim zda schopní.
Jak kde
Většinou ano.
Víceméně ano, chybí však mužští učitelé
Ano, ale bylo by vhodnější se více zaměřit na praktické vzdělání, namísto teorie
nemohu posoudit
Podle zkušeností ve vlastní rodině - několik pedagogů - nepochybně jsou.
o kvalifikaci nejde, hlavni problem je, ze vetsina z nich je zcela lina se nekam posouvat a mnohdy je jim zatezko vubec se pokouset zaky neco naucit, chteji mit hlavne klid
nevím jak dnes, ale určitě bývali
Mají dobrou znalost toho, co učí, ale podle mě jim chybí psychologický trénink, aby zvládali pořádně komunikovat se žáky. Také by měli více umět s informačními technologiemi, které jsou dnes ke studiu nutné.
ano jsou, ale škola vám nemůže určovat, jak máte učit, to člověka naučí až praxe a závisí to i na jeho osobnosti, nejen na vzdělání
Nevím. Někdy jsou pozadu s měnícím se světem a děti v současném světě neobstojí, protože mají zastaralé vzdělání.
Snad ano
Ne, jejich vzdelani neakceptuje spolecenske zmeny, oni sami po vysoke skole ziskali pocit, ze uz vsechno umi.
Spíše ne
záleží
Ne. Je to chyba systému a společnosti. Povolání učitele nemá dostatečnou prestiž ani respekt a s tím je spojejná kvalita učitelů.
kvalifikace ní tak podstatná jako osobnostní předpoklady
Jak kteří... na druhou stranu, s lepší finanční motivací by se třeba do školství dostali i zkušenější pedagogové, kteří mají třeba i praxi z odborného oboru, a lidé, kteří tu práci nebudou dělat jako za trest
Jak který učitel, ale na základních školách jich moc dostatečně kvalifikovaných není.
myslím že ne
ne, opravdu velmi často je práce nebaví a pak studenti trpí. Nebo předmět provozují nezábavnou metodou.
Jak v čem, ve svém oboru jako takovém rozhodně ano, ale učitel taky musí zvládat řešit např. kázeňské věci mezi dětmi.
No celkem jo
jak který, ale většina ano
Podlé mého názoru docela ano. Tak asi půl na půl
jsou
Přibližně
Nedokáži posoudit
ale jo
Myslím že celkem jo
Ano i ne (často jsou ti dobře klasifikovaní nuceni odejít, nebo jsou nahrazení...)
Ano jsou!
Jak který
Hlavně nejde o kvalifikaci jako o schopnost učit.
Většina ano, ale bohužel ne všichni
ano, co se týče vzdělání, ale velká řada z nich neumí učit
Ne, nejsou. Učitelé, kteří učí psaní všema deseti to moc neumí ukázat a naučit.
Ano. Ale můžou být i výjimky.
Někteří ano ale někteří ne.
Občasně se setkávám s učiteli, kteří by v tomto oboru neměli nikdy pracovat.
Celkem
Jak v jaké škole, ale myslím si, že docela ano.
záleží na předmětu, většina asi ano
Ano. Je nutné se neustále učit novým trendům. Záleží na řediteli, zda se inspiruje jinde či v zahraniční.
netuším, snad ano
převážně ano
Nevim.
kdo chce, ten je. Kde je vůle, tam je cesta :)
Nedovedu zhodnotit
Jak kteří, myslím, že kvalifikace je dobrá, spíš jde o nevhodné chování některých vyučujících.
Ano, většina
NE vietšina jsou dementi
Nemyslím si.
záleží na tom jak kteří, řekl bych ale že většina ano
Na inkluzi ne. Při počtu cca 28 dětí by postižené děti nezvládl ani spec.pedagog s asistenty.
Ano, ale někteří nemají dostatečné zkušenosti z praxe nebo jednoduše neumí předávat informace bez ohledu na vzdělání.
Ne.
Vysoké pedagogické školy se málo zaměřují na praktickou výuku, která budoucí učitele čeká.
Všichni asi ne.
Ano, pedagogické fakulty jsou kvalitní
Myslím že ne, vzhledem k nízkému počtu učitelů, vezmou nejen na vysokou školu, ale i na pozici učitelé téměř každého.
velká většina ano
Jak na jaké škole
Je to různé, ale obecně nikoliv
Ano, ale znám výjimky
Doufám, že ano.
Mladší učitelé ano, starší zastávají přežitky z dob minulého režimu.
Asi záleží, co se považuje za kvalifikovanost. Podle mě nestačí jen to, že učitel má spoustu znalostí o svém oboru, ale musí je umět i předat a zaujmout žáky, to je součástí jeho profese, a pokud toto nezvládá, tak může mít pedagogický obor klidně vystudovaný, ale "kvalifikovanost" podle mě nesplňuje, zatímco učitel, který pedagogický obor nemá, ale znalosti oboru a schopnost je předat ano, kvalifikovaný je. Setkala jsem se s učitelkou, která měla dobrý přístup, ale látku ovládala hůře než studenti (špatně), učitelku s vynikajícími znalostmi, ale příšerným přístupem (špatně), i s učitelkou bez znalostí a nevíc se špatným přístupem (ještě hůře). Většina z učitelů, se kterými jsem se za studií setkala, ale svůj obor uměla dobře, uměla znalosti také skvěle předat a zároveń měla lidský přístup. Takže podle mě to s tou "kvalifikovaností" není tak zlé.
Ne, jsou jen tolerováni
10137,13 %37,13 % 

Graf

4. Je povolání učitele v ČR dostatečně prestižní ?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ne13248,53 %48,53 %  
ano3713,6 %13,6 %  
Nevím103,68 %3,68 %  
Není72,57 %2,57 %  
Ne.51,84 %1,84 %  
Moc ne 41,47 %1,47 %  
spíše ne20,74 %0,74 %  
Jj20,74 %0,74 %  
Určitě ne20,74 %0,74 %  
Jo 20,74 %0,74 %  
ostatní odpovědi Nemyslím
Nemyslím si moc
Ano,učitelů je málo a každá škola přivítá nové učitele
nemyslím si
Spíše ne. Rozhodně se prestiž, oproti dřívějšku změnila
myslim si, ze ano
mělo by být, ale není
Nevím, spíše ano
Asi jak u koho. Podle mě je to dnes odkladiště nepoužitelných lidí.
Řekla bych že dobré,nemyslím že nějak moc prestižní,ale rozhodně důležité a nedoceněné
Někdy
Začíná být
Každá Vš je jinak prestižní, ale z každé pedagogické školy, je stejný titul. Jen některé školy mohou být dostatečně prestižní, tudíž i učitel, který studuje na prestižní škole je prestižní. Proto povolání učitele muže být prestižní.
ne - nízký plat, hodně zodpovědnosti, děti si dnes hodně dovolují
není moc uznávané
Jak kdy
Né tak docela
Bohužel není, ale mělo by rozhodně být.
Pochybuji. Zejména pokud situaci srovnávám s dobou vlastní základné školní docházky.
bohužel ne
neni vubec prestizni, jelikoz ucitele ve vetsine pripadu jdou delat ti, co by ve svem oboru (resp. predmetu, ktery vyucuji) nenasli lepsi uplatneni
Podle mě ne, měli by mít větší respekt a peníze - přeci jen vychovávají příští generaci.
nie
U nás bych řekla, že ne. Spousta lidí se stane učitelem jen kvůli tomu, že se jim nepovedlo prosadit se ve svém vysněném zaměstnání.
Jak na které škole
Ne. Ani nebude, pokud na sobe ucitele nebudou pracovat. Chybi jim sebereflexe.
V této době už ne
ani být nemusí
Není. Na střední jsme říkali, že kdo se nedovede uchytit v oboru, jde učit.
Bohužel ne. Je nutné výrazně zvýšit plat a pravomoci.
Ne, přijde mi, že je to u nás chápáno spíše jako podružná profese
V dnešní době už moc ne.
myslím že ne, i když teď se možná situace trochu změní
V současné době ne
ne, je to jako za trest.
Myslím si že ano. Je to určitě zajímavé povolání ale zase koho to bude bavit. Mě tohle by asi nebavilo.
asi jo
asi ano
jsou
Ne, mělo by mít větší prestiž
Ano myslím si že je celkem prestižní
Nevím ,ale spíš asi jo
Nevím.
Mgr
V podstatě ano.
Já myslím že ano
mělo by být
z mého pohledu ano, vážím si učitelů.
nevim asi jo
Neřekla bych, že je prestižní. Učitelé jsou škatulkováni, nejsem velmi oblíbení mezi mladými lidmi, dělá to často jejich věk a přístup.
Moc ne, podle mě by se učitelům měli zvednout hlavně platy.
dobrý učitel je vážený
Asi ano.
rozhodně ne na základních nebo středních školách (včetně gymnázií), na vysoké škole se k učitelům přistupuje s větším respektem
Moc ne.
Z hlediska postavení ve společnosti ano, nikdy jsem se nesetkala s tím, že by na učitele bylo pohlíženo negativně proto, že je učitel. Otázkou je pak platové ohodnocení, které může prestiž možná trochu srážet. Nejsem učitelka, ale v tomto ohledu záleží na tom, kolik přípravy daný učitel odvede (znám takové, kteří opravdu dělají něco navíc, ty, co pracují "do výše svého platu", ale i ty, kteří si podle mě nezaslouží ani to, co berou), proto mi nepřijde nejvhodnější plošné zvyšování. Z hlediska vztahu učitel-rodič může být určitě problém, pokud rodič stojí za svým dítětem proti učiteli i v případě, že je "v právu" učitel. Myslím si ale, že současná karanténa situaci trochu srovná, rodiče teď musí děti vzdělávat sami a pokud je problémem dítě, a ne učitel, tak to v mezidobí museli zjistit.
málo
Ano je, ale není tak veřejně vnímáno.
Nemyslím si.
Není.
Jsou nedostatečně oceněni.
rozhodně ne, podmínky učitelů oproti podmínkám učitelů v cizině jsou na daleko nižší (míň prestižnější) úrovni
Neřekla bych.
Není, učitelé by měli mít výrazně vyšší mzdy a pravomoci, tím by se zvýšila prestiž...
Nemyslím si, ačkoliv je hezky placené, nemyslím si, ze by byla takto uznávané.
měla by být, nemohu říci jestli jsou
vůbec ne
Nevím, asi ano
Bohužel ne.
6925,37 %25,37 % 

Graf

5. Vadilo by vám, že by se ve školách nezvonilo a žáci/studenti/učitelé by si museli zapamatovat, kdy hodiny začínají a končí ?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ano 8230,15 %30,15 %  
Ne6323,16 %23,16 %  
Nevadilo 93,31 %3,31 %  
Vadilo93,31 %3,31 %  
Ano vadilo62,21 %2,21 %  
Nevím51,84 %1,84 %  
Ano, vadilo41,47 %1,47 %  
Ano.31,1 %1,1 %  
Ano, vadilo. 20,74 %0,74 %  
Asi ne20,74 %0,74 %  
ostatní odpovědi asi ano
Nevadilo.
Nevadilo, ale je to nevýhoda pro žáky i učitele
anone
Ne, nikdyv
u nás se nezvoní, takže nevadilo
Vadilo,protože ne všichni učitelé respektují zvonění a takhle by na to mohli zapomenout
Spíše ano
Ani ne
Ano, vadilo. Myslím, že by v tom byl zmatek
asi ani ne, sama si obcas pocitam kolik jeste do zvoneni
Vadilo, učitelé, často pretahuji
Nevadil by mi žádný režim, který by se děti, resp. jejich rodiče mohli svobodně vybrat.
Nejspíš by mi to ani nevadilo a časem bych si to i zapamatovala, ale zvonění je lepší.Člověk nemusí neustále kontrolovat čas,za jak dlouho zazvoní a nedochází k přetahování hodiny přes přestávku a myslím že by se bez něj zvýšil i počet pozdních příchodů,že by si to někdo spletl nebo se někde zapomněl.
Bylo by správné, kdyby se nezvonilo
Jo vadilo
Vadilo, muže v tom vzniknout chaos.
ano, ale asi jde o zvyk
Jo, zvonění mi nevadí
Ano, nevidím žádný důvod proč by nemělo zvonit.
Jo, nevidím důvod k tomu, aby nezvonilo
To mi přijde zbytečné a kontraproduktivní.
Ano, proč by to mělo být jinak
Určitě. Stěží by se školní provoz vyhnul chaosu. přesná časová stukturovanost přispívá k adaptaci na omezení pohybu, těžko si lze představit, že učitelé nebudou přetahovat hodiny, na pravidelné přestávky jsme se vždy těšili, slouží k mezitřídní komunikaci. umožňují komunikaci y se lze těit4asová strukturovanost vyučováníJe
vetsina lidi, pokud neni uplne tupa, si tyto casove useky dovede zapamatovat nanejvys do prvnich pár let, co studuji/uci, ale na druhou stranu vim, ze na skolach jde casto polovina hodin spatne a druha polovina vubec, takze je pro vsechny lepsi a jednodussi, kdyz zvoni, navic nechapu, cemu by to melo vadit
to je naprostá pitomost. Zvonění není o vzdělávání
Trochu by mi to vadilo, učitelé to někdy zapomínají.
Zvonění je vcelku praktická věc. Děti si moc čas hlídat neumí.
Azni,vadilo
Nejspíše ano, hodně učitelů by, dle mého, výuku přetahovalo.
ne, u nás to tak probíhá a je to v pořádku
Ne.
Nevadilo, zkoušel bych to na učitele každých pět minut, jestli už nemá být konec.
Vadilo, když jsem na něj byla zvyklá, ale přepokládám že by to nevadilo studentům, kteří nastoupili na školu kde zvonení není.
Na VŠ to funguje běžně a nemohu si to vynachválit. Nicméně přestávky máme 15 minut a přechody mezi učebnami minimální. některé školy mají přestávky 5 minut, a tam by se zvonění ocenilo (kvůli přetahování)
Zvonění je v pořádku a mělo by být zachováno
Rozhodně ano
ano, vadilo, učitelé by je pak dobrovolně prodlužovali, více, než dnes.
Asi je lepší, když zvoní.
Jo to by bylo hrozný a učitelé by toho využívali
Ano vadilo by mi kdyby se na školách nezvonilo
určitě vadilo
Nevadilo, naopak je to podle mého názoru lepší
Ano vadilo protože když třeba nevím kolik je hodin.
vadilo by mně to
vadilo a hodně
To by mi asi vadilo, hlavně z hlediska učitelů. Myslím ,že toho mají docela hodně a ještě by museli hlídat čas.
Stávající mi vyhovuje
to by bylo divný
Ano vadilo by mi to protože bych nevěděl jestli učitel už začal nebo ne ale když zazvoní tak vím že hodina začala.
Ano, je to jen další rozvolnění už tak nedostatečného řádu
Ano vadilo,lepší je zvonění a učitel vý kdy přibližně končit
Vadilo by mi to, protože bych se pořád nechtěla dívat na hodiny.
Je mi to tak nějak jedno, ale myslím si že by bylo lepší kdyby to zůstalo tak jak to je.
A proč by to někdo dělal?
Nevadilo, ale bylo by to nepraktické
Nedělalo by to dobrotu.
ano, vadilo, je to hloupost, kdyby nezvonilo
Ano, protože by si to učitelé nezapamatovali.
Vadilo. Neohlídal bych si to. A myslím, že by učitelé protahovali výuku.
Ne, nevadilo.
vadilo protože by toho učitele využívali
Ne, u nás to tak funguje
Asi by mi to nedělalo problém.
Je lepší, když zvoní
No asi by mě to úplně nevadilo, ale podle toho jak by se to dodržovalo.
Pokud v tom nebudou mít bordel, tak prosim
asi ano. líbí se mi že na základních a středních školách zvoní a na vysoké ne.
Nechápu, proč by se něco takového mělo dělat? Takto to funguje na VŠ, kde mi to přijde adekvátní, ale na nižších stupních škol mi to připadá nesmyslné.
To je nesmysl. Vadilo.
Nevadilo, je to pouze o zvyku. Když se v naší škole skládají maturitní nebo přijímací zkoušky, zvonění se vypíná
Vždy zvonilo a nikoho to psychicky nepozmenalo
nevadilo, hodinu stejně končí učitel, né zvonění
asi není důležité
Na základních, středních školách by to asi vadilo. Učitelé na to nejsou zvyklí a nedodržovali by daný čas. (Na vysokých školách to bez zvonění funguje, tak třeba by si na ZŠ a SŠ taky zvykli.)
Zvonění je v pořádku a mělo by být zachováno.
Asi by mi to extra nevadilo, nicméně nechápu moc z jakého důvodu.
ano, nechapu proc by se melo zvoneni zrusit
To mi přijde divné a nemožné zejména pro první stupeň.
hloupost
Přijde mi to zbytečné. K čemu by to bylo dobré?
Na naší škole se např. nezvoní a funguje to v pořádku
Na VŠ to tak je, ale nevím jak by to fungovalo na ZŠ. Někteří učitelé rádi přetahují.
Ne, a co kdyby se dohodli, že už hodina stačila nehledě na to, kolik je hodin
Myslím si, že žáci a učitelé si pamatují, kdy hodiny začínají a končí, žáci, aby věděli, za jak dlouho bude přestávka, učitelé kvůli plánu hodiny. Co se týče absence zvonění, záleží na situaci. Např. v době, kdy probíhaly maturity, se na střední nezvonilo, aby to nerušilo maturanty, a většina učitelů byla natolik rozumná, že si čas hlídala na telefonu (případně požádala studenty). Pak tu byla menšina, která to nedělala, a pak jsme přicházeli o přestávku. Záleží na formě výuky, ale od druhého stupně ZŠ výš (nebo spíš jakmile se začne ve třídě střídat více učitelů) podle mě zvonění má opodstatnění (lepší orientace v čase) a přijde mi nesmyslné ho rušit. Něco jiného by asi byla výuka typu Montessori nebo projektové dny, kdy si děti práci rozvrhují plus minus samy, nebo výuka na prvním stupni, pokud třídu celý den učí jen jedna učitelka. I ta by si samozřejmě musela hlídat čas, aby děti nepřišly o přestávky.
8731,99 %31,99 % 

Graf

6. Bylo by lepší, pokud by se v dějepise debatovalo o tom, co by se stalo kdyby a proč, spíše než se učit dopodrobna každou událost ?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ano8230,15 %30,15 %  
Ne4616,91 %16,91 %  
Nevím62,21 %2,21 %  
Nebylo by to lepší31,1 %1,1 %  
V menší míře ano20,74 %0,74 %  
Bylo by to lepší 20,74 %0,74 %  
možná ano20,74 %0,74 %  
asi ano20,74 %0,74 %  
ano bylo20,74 %0,74 %  
půl na půl20,74 %0,74 %  
ostatní odpovědi jo
určitě
Nevím, učím M, F
nemyslím, že se tak děje
Obojí
nemyslím si, spíše se zaměřit hlavně na velké a důležité události
Je mi to jedno,dějepis mě baví,až na zapamatování si letopočtů
Spíše ano
podle mě by bylo lepší debatovat o minulosti aby se předcházelo chybám do budoucna
dle mého názoru bylo.
Ano, děti si to lépe zapamatují a najdou si k historii kladný vztah.
nevím, ale bylo by to urcite zajimave
No, jak kdy, nejlepší by byl mix
Nejspíš ano.
Jak pro koho. Třeba já jsem introvert a radši si o věcech čtu než debatuji.
Dějepis by se stal jistě o něco zábavnějším ale to co se stalo a informace o naší kultuře jsou docela také důležité
Co by kdyby
Částečně ano
Ne, dějepis není o "co by kdyby", ale o skutečných událostech. Z těchto událostí se můžeme poučit, ale debatovat o tom, co by se stalo kdyby je naprosto zbytečné.
Ano, ale nejlepší by bylo kombinace
To první
Je možno odbočit od tématu, ale přeci jenom, už to není dějepis, ale vědecky nepodložená fakta.
jako začátek hodiny ano, pak by se mělo učit fakta...hlavně zkrátit výklad o starověkém Římu a husitských válkách a odučit kvalitně dějiny 2. poloviny 20. století až do současnosti
propojit obojí
Obojí by bylo vhodné
Ano bylo by to zajímavé a neobvyklé ale minulost je taky důležitá
To je mi celkem jedno
Historie je důležitá, právě bychom měli víc probírat některé současnosti bližší události než pravěk několikrát dokola.
Ano, bylo
Rozhodně
nemohu psoudit
Taková debata by byla určitě přínosná, znalost konkrétních historických události je ovšem v tomto případě naprosto nepostradatelná.
Nebylo by
ne, ale ani se neučit dopodrobna informace - důležité jsou souvislosti. Ale nelze jen tak spekulovat coby kdyby
ne. nefunguje to. syn neví, kdo byl hitler, ale hlavně, že v dějepise hrají divadlo
Určitě ne, lze uvažovat o určitém počtu hodin s takovou náplní až na určitém stupni vzdělanosti a osobní zralosti.e zmíněnou témt
anoo
myslim, ze ne
to je neco - coby-jakby . není nutno rozebírat dopodrobna učit každou událost, ale jsou základní body, bez kterých se v dějěpise nezorientujete (např.americkou občanskou válku můžete těžko vysvětlovat bez Kolumbuse a objevení Ameriky)
ano určitě by se mělo debatovat, co se stalo a proč. Na podrobná data není čas.
Tezko rict, zakladni fakta je treba znat a urcite dulezita data nasi historie. Co by se stalo kdyby je spis otazka do filosofie, protoze na to nedokaze nikdo rict odpoved
ano, hodiny by byly určitě zajímavější
Možná jo. Lidé znají data, ale nechápou souvislosti a historie se zbytečně opakuje.
Určitě ano
jako doplněk by to nevadilo
Dějepisu by spíše prospělo, aby se více vyučovali moderní dějiny. Kdyby do historie tolik nepatří.
určitě ano, data si člověk stejně nezapamatuje, je lepší vědět proč, co a jak to bylo
Urcite je dobre hkedat souvislosti, ucit deti argumentovat, hledat odpovedi na otazky, podnecovat zvidavost.
Rovnováha by byla ideální
Určitě. K čemu je učit se nazpamět data, kterým nikdo nerozumí.
ne, ale jen pokud by to byl jen doplněk výuky
Mělo by se bavit o všem, souvisosti jsou velice důležité, ale pokud si člověk neuvědomí váhu dané události, tak ho daná problematika nezaujme
Ne.
Obojí je důležité
Ano, je třeba učit lidi používat hlavu a ne se jen učit věci zpaměti
Tohle je spíš něco do společenských věd, dějepis je k tomu aby žáci věděli co se doopravdy v minulosti stalo.
je potřeba obojí
s ohledem na vek zaku ano
Ne. Kdyby bylo hovno cukr, tak bychom si srali do kávy. Důležité je pochopení příčin, následků a souvislostí, hypotézy nechme Janu Drnkovi.
ano, bylo.
Bylo by to určitě lepší
Učit se minulost
Libí se mi to tak jak je to teď
Mě dějepis baví tak jak ho ucitel udělá.
Dopodrobna každou událost
ano bylo by to lepší
Dopodrobna to je asi až moc. To bychom se učili historii dlouho.
nevadí mi to
nebylo
Nedokáži posoudit
nebylo nechal bych to jak to je
Tady bych to viděl že něco bychom si dopodrobna probrali a něco zase ne.
Bylo a nebylo - hlavní je aby se současné elity nesnažily překrucovat minulost.
Mě nevadí, když se v dějepise učíme dopodrobna.
Ano,bylo by to lepší
Ano bylo by lepší debatovat
Je lepší, když se učíme každou událost, máme aspoň lepší přehled o dějinách.
Jak která látka.
Ne je to lepší takhle
ano, at si každá škola/vyučující zvolí podle sebe
Ne, spojit to dohromady
To by pak nebyl dějepis.
Ne nebylo
Ano, bylo by to mnohem lepší.
ano, samozřejmě
Ano, nebylo by to náročné.
Ano, bylo by to lepší.
Ano debata o historii je důležitá.
je mi to jedno
Samozřejmě, ale minulost je také důležitá.
Ano, bylo by to lepší
Ani nevím, ale spíš je lepší se učit věci dopodrobna hlavně chyby, které lidi udělali, aby jsme se ponaučili.
ano bylo by to určitě lepší
Ano, detailnější rozbor tématu a souvislostí.
nebylo, znalost historie národa je důležitá, datuma jen některé
Podle mě ne.
Rozhodně ne. Dějepis je o předání pravdivých informací o minulých událostech. Hypotézy tam nepatří!
V určitých mezích..
Určitě, výuka dějepisu by se měla zaměřovat spíš na pochopení důležitých událostí a pochopení doby, ne na suchá data a jména.
Učit se dopodrobna každou událost je nesmysl (a to říkám jako někdo, kdo měl dějepis opravdu rád). Myslím, že je důležité se učit co se stalo, kdy, kde a proč a jaké to mělo důsledky. S tím se samozřejmě mohou pojit i debaty o tom, co by se stalo, kdyby se událost seběhla jinak. A také si myslím, že by se v dějepisu měl klást mnohem větší důraz na moderní dějiny.
ANO - na nějaké kdyby se nehraje.
Ano.
Mělo by se dělat oboje. Děti by se měly o všem dozvědět a pak o tom diskutovat. Ne se učit zpaměti.
Určitě, je mnohem lepší znát historii jako příběh a ne jako data a uvědomovat si, co čemu předcházelo a jak by se tomu případně dalo v budoucnu zabránit
Oboje má své přínosy.
Ano, bylo. Historie je mnohem víc, než jen data a letopočty.
ano, výuka nějepisu by takto byla lepší. Je lepší rozvíjet logické myšlení dětí a podrobné informace je naučit pouze umět vyhledávat.
oboje je důležité
Dopodrobna se to učit asi nutné není, ale spíš než debatovat o tom, co by kdyby, by se učitelé měli zaměřit na to, aby stihli probrat všechny události 20. století (řekla bych, že zrovna toto období je dost důležité, a přesto v něm má plno žáků výrazné mezery)
Kombinace obojího
V tomhle případě jsem spíše pro kompromis, od každého něco.
ano 100%
To si nemyslím. Spíš by se měli věnovat novodobým dějinám, které se nestíhají místo pravěku.
Hlavně by se měly předměty vzájemně propojit včetně dějepisu, etrémní množství dat neznamená znalost
to je možné ve slohových pracích
Zvolila bych obě varianty.
hlavně pravdu bez zaujetí a politiky
Možná
Ne, je zbytečné fabulovat nad fakty a nikdo nedokáže říct coby, kdyby. Od toho jsou hodiny filozofie.
Možná byla to odlehčilo výuku, ale prioritou by měla zůstat událost, co se stala
Nevím.
12345,22 %45,22 % 

Graf

7. Souhlasili byste s tím, že by se v matematice především probírala logika než věci podle osnov (úhly, rýsování,…)?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ano10237,5 %37,5 %  
Ne4616,91 %16,91 %  
Jo41,47 %1,47 %  
Asi ano31,1 %1,1 %  
částečně31,1 %1,1 %  
Spíše ano31,1 %1,1 %  
určitě ano31,1 %1,1 %  
Ano.31,1 %1,1 %  
Nevím 20,74 %0,74 %  
Ne.20,74 %0,74 %  
ostatní odpovědi Rozhodně ano
Oboje
Ne (Logika k matematice patří, ale je skutečně jen jednou z mnoha věcí, které pod matematiku spadají.)
Bez základů ze ZŠ se budete špatně dopracovávat k logickým úlohám.
Ne (obojí!)
nemyslím, že se tak děje
Ne, nikdy
Ano,ne vždy využiji kružnici opsanou,racionální funkce a podobně
to je spekulativní, ne každý má tak dobře vyvinuté logické myšlení, takže spíše ne.
Ano, matematické myšlení je důležité a k věcem podle osnov je v dnešní době přístup všude.
ne kazdy ma logicke mysleni, takze nevím
Klidně.
Ano,ale bylo by dobré se o tom aspoň zmínit.
Někdy
Ne, rozvíjení logického myšlení je v matematice velmi důležité a bylo by dobré ho rozvíjet více než nyní, ale znalosti věcí "podle osnov" jsou v matematice naprosto stěžejní.
Oboje je důležité
Pro přijímací řízení a maturitu to je rozhodně přínosné, ale s matematickou to nemá tolik společného.
mělo by být probráno obojí
tímhle přemýšlením se ta logika rozvíjí. nejde se učit jako sama o sobě
Anoooo
Já mám matematiku rád
Určitě by se měla zařadit i logika, ale v exaktnich vědách je potreba se nejprve naučit fakta.
ne. obě věci jsou potřeba a tvoří celek.
Spíše ano.
Ano, je to však i otázkou dalšího směřování žáků - zda humanitní nebo přírodovědné obory
nechapu, jak se da probirat logika, prijde mi to, jako kdyby nekdo rekl "budeme probirat chytrost"
Logika je fajn, ale z vaší otázky je jasné, že vás geometrie nebaví :)
Měly by se učit věci podle osnov (určitě ty základní), ale také by se měla více učit logika.
Ano, ale ne každý má logické uvažování.
Ano, bylo by to smysluplnější
napůl
Myslím, že by to mělo být půl na půl.
Tak napůl
ano, ale určitě bych osnovy úplně nezatracovala
Ano, osnovy maji byt jen ramec. Cestu si kazdy ucitel voli sam, otazkou je, zda kazdy vystudovany umi ucivo predat tak, aby jej zaci vstrebali a soucasne zafixovali.
Ano. Bylo by dobré matematiku učit pomocí příkladů ze života - kdy člověk matematiku orapvdu potřebuje.
lépe by asi bylo vyučovat obojí
Ne nesouhlasím. Každý chce dělat jiné zaměstnání po škole. Logika je potřeba pro účetnictví, obchody atd a úhly či geometrie je vhodná pro muže a jejich řemeslné a manuální práce r
čeští učící důchodci se tomu stejně nepřizpůsobí a pojedou si své vzorečky. Ale rozhodně by se zmínit měla, niminálně okrajově.
Nesouhlasím!
Myslím, že obojí je třeba
Logika je logická
Řekla bych, že by to mělo být vyrovnané.
Ne - logika není matematika, měla by se vyučovat zvlášť
jako matematik nesouhlasím
Mělo by se probírat obojí.
Jsem ráda když je to takhle namixsované
Ne, obojí považuji za stejně důležité
Ne protože i když mě matematika baví tak logické myšlení mi moc nejde
možná ano
Podle mě bychom měli umět obojí.
ne nesouhlasím
nesouhlasil
Asi bych tu logiku v hodinách zařadil častěji.
Ano i ne, prosté počty je třeba nadřít a logika věcí přijde ve vyšších ročnících taky
Ne nesouhlasila.
Já mám raději rýsování než úlohu na logiku.
Ne takhle to je správně.
Matematika je celkove nelogicka. Nikdy jsem neuzila ty picoviny co jsme se ucili
Nesouhlasím
Ano, aspoň by to bylo záživnější.
ne!
ano, souhlasila bych s tím
Ne. Takhle mi to vyhovuje.
Bylo by dobré kdyby to do výuky přidali ale jinak asi spíše ne.
je mi to jedno
Sama mám problém s těžší matematikou, nedává mi smysl, nevidím v ní nic než čísla a písmenka. Logické úholy jsou zajímavější a důležitější.
Souhlasila
Souhlasil
Klidně, protože mě rýsování moc nebaví, ale asi je to taky důležité.
ano, ale i ostatní věci musíme umět
nebránila bych se tomu
Ano. Vše ostatní si najdu v učebnici, tabulkách.
dobrá by byla kombinace obojího
Asi jo.
? pardon? celá matematika je o logice. I při konstruování trojúhelníku musíte logicky uvažovat. Logika a osnova nejsou dvě rozdílné věci, bohužel to vnímají jen chytré děti. Celkově matematika jako taková by potřebovala poupravit přístup při výkladu, aby byla poutavější. Existují skvělé stránky jako například realisticky.cz. Kdyby hodiny matematiky vypadaly takto, myslím, že by se úroveň zvedla.
To spíše až později, případně současně s tím, logika je samozřejmě důležitá, ale neměla by se jí dávat přednost před matematikou.
matematiku důkladně a opakovat
Ano, je to důležité k životu. Úhly, rýsování a náročnější rovnice se vzorečky ať se učí v nepovinném předmětu
Asi ano.
Půl na půl
obojí je potřeba
Na to nemám názor, matematice jsem nikdy příliš nerozuměla.
nevím, co se zde pojmem logika myslí. Rozhodně by se měla matematika probírat více do hloubky. Protože v matematice je pravda.
nejlepší by byly pro žáky úkoly podle osnov zaměřené na logiku žáka
jedno navazuje na druhé
Ne, základy by měli znát všichni.
Od každého něco je určitě užitečné.
ano, ale jsou potreba i ty teoreticke věci (ale menší mire nez ted)
Ano a to přesto, že geometrie, která se vyučuje dnes minimálně, je rovněž logická již od Euklida
Matematiku a úhly a rýsování opravdu nemám ráda, ale myslím si, že i tyto věci jsou důležité. Úhly a rýsování budou užitečné studentům, kteří budou pokračovat na průmyslové školy, technické obory, případně třeba architekturu. Moc si neumím představit, že na průmyslovou školu (nebo nedejbože na univerzitu) přijde student a (když to přeženu) nebude umět narýsovat trojúhelník, vypočítat obvod kružnice a nepozná rozdíl mezi ostrým a tupým úhlem. Nejsem si úplně jistá, co si představit pod logikou (setkala jsem se s ní totiž pouze na SŠ v hodině ZSV, a v této podobě by určitě nemohla být předmětem matematiky). Základní logické uvažování typu "když a je větší než b a b je větší než c, tak a je také větši než c", by samozřejmě předmětem matematiky být mělo a také dle mých zkušeností je, ale nevím, jak dlouho by vystačila jako hlavní náplň předmětu vyučovaného minimálně 3x týdně.
logicky budete asi těžko rýsovat
Klidne
ne, vnuk to zažil na fakultní ZŠ a byla to katastrofa, vůbec neuměli kupecké počty, u přijímaček na střední školu to však byla norma, zkusmé testy neudělal nikdo, museli jim rodiče zaplatit doučování, pak teprve pochopili matematiku a učili to ve škole ostatní spolužáky bez doučování
Určitě
Ano, v dnešní době pokročilých technologií, kdy za pomoci telefonu lze plno mat. úloh vyřešit je to zbytečné.
Ne všichni žáci mají logické nadání, takže spíše ne
Rozhodně.
Ne, ať se každý učí to, co ho zajímá
10137,13 %37,13 % 

Graf

8. Je dobré zvlášť vyučovat nadané děti, nebo je nechávat na stejné úrovni jako ostatní spolužáky ?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ano4014,71 %14,71 %  
Ne269,56 %9,56 %  
Zvlášť165,88 %5,88 %  
Nechávat 62,21 %2,21 %  
Je to dobré 51,84 %1,84 %  
na stejné úrovni41,47 %1,47 %  
nechávat na stejné úrovni 31,1 %1,1 %  
Je dobré je zvlášť vyučovat 20,74 %0,74 %  
Spíše ano20,74 %0,74 %  
Je dobre je vyučovat zvlášť 20,74 %0,74 %  
ostatní odpovědi Nevím
ano, zvlኍ
Stejné
Dělení dětí do skupin podle nadání považuji za vhodné - usnadňuje to život všem, jak učitelům, tak samotným žákům/studentům.
Pokud se ČR má rozvíjet, musíme se věnovat nadaným studentům
Ano, je dobré zvlášť vyučovat nadané děti. (ale záleží na výši nadání)
1 až 2 mimořádně nadané děti z každé třídy zvlášť, osmiletá gymnázia zrušit
Ano, ne (dvě otázky)
ano - vyučovat zvlášť
Zvlášť. A fakt chci vidět, jak vyhodnotite tuhle otazku, když v ni je NEBO - co znamená ano a co ne?
Na to není jednoznačná odpověď
Zvláště vyučovat je lepší
Nechávat je ve stejné úrovni,až budou v vyspělí samy se rozhodnou dále studovat
Je dobré zvlášť vyučovat nadané děti
Podle mě je dobře že existují gymply...
Řekl bych, že to je hlavně na dítěti samotném a nechal bych to na jeho vůli.
Ano, myslím, že by takto docházelo k nejlepším možným výsledkům.
zvlášť vyučovat
ano, urcite je to dobre pro jejich budoucnost
záleží, co znamená nadaný, to že se někdo v 7 letech rád učí neznamená, že je chytřejší než ostatní
Každému dát to, co zvládne
Je dobré vyučovat všechny stejným způsobem, nadané děti mají možnost jít na gymnázium.
Zvlášť ne
Je dobré mít k dispozici obě možnosti.
Myslím že tyto nadané děti jsou schopne rychleji chápat učivo,takže asi ano
Občas ano
Částečně je lepší vyučovat nadané žáky odděleně.
Ano, ale v rámci jedné třídy by mělo být učivo v základu jednotné.
Zvlášť. Ale aby neztratili kontakt s běžně smýšlejícími dětmi
Nwm
Ano je, díky tomu se mohou naučit více a dosáhnout vyššího titulu. A hlavně budou chytřejší.
pro dítě je lepší, když je v kolektivu...své dovednosti by mohlo rozvíjet v rámci hodin navíc (třeba v době "bloků" nebo volitelných předmětů, nebo jako odpolední kroužky)
Je dobré dáváte jim těžší zadání
Lepší je vyučovat zvlášť
Nadané děti můžou jít po páté třídě na gymnazium
Ano, je
Je dobré je motivovat a dávat něco navíc.
To lze uvážit na základě individuálního posouzení.
Zvláště
nadané děti by měly mít možnost více výzev
Nadaní žáci jsou následováníhodným vzorem pro ostatní.
neučit zvlášť, ale podporovat
stejná úroveň, více úkolů
lepší je rozvíjet jejich potenciál
je to individualni
jednoznačně zvlášť vyučovat
Asi je nechat ve stejné třídě, ale s tím, že jim učitel(ka) může dát dodatečné materiály.
Vyučovat zvlášť
Ano, nadane deti maji moznost jit na prestiznejsi skolu
ano, mají se vzdělávat s ostatními, plus hodiny navíc podle zájmu, spolužákům mohou svými znalostmi přispět například formou referátů
Nadané dítě potřebuje individuální plán. Pokud je nadprůměrné, tak v průměrném kolektivu trpí. Nemůže se rozvíjet a je to věčná škoda pro společnost.
Záleží na konkrétní situaci. Nedá se pausalizivat
Je lepší je nechat na stejné úrovni. Ostatní to může motivovat, aby se snažili nadaným spolužákům vyrovnat.
Ne, Nadaní se mohou rozvíjet i mimo školu
záleží jak moc nadaní. do určité míry je dobré je nechat s ostatními žáky, které by to mohlo motivovat k lepší práci avšak nesmí se tím nadaný žák brzdit.
Podporuju diverzitu, vyucovani ma mit stejny ramec pro vsechny deti. Zvyhodnovat nejnadanejsi znamená znevyhodnit mene schopne, kteri se nebudou mit na koho "dotahovat". a
každé dítě potřebuje individuální přístup, třídy jsou na to ale moc přeplněné
Ano je. Nadané děti se dnes musí přispůsobit slabším spolužákům. Bylo by dobré je podporovat v jejich nadání.
lépe zvlášť
Je dobré zvlášť vyučovat nadané děti
S ostatními, meně nadaní mají motivaci se zlepšovat
Nechávat je pohromadě. Tím se vytváří rovnováha a motivace (jak spolužáků, tak i učitelů)
Stejná úroveň pro všechny.
Ne, ale od toho jsou víceletá gymnázia.
Mimořádně nadané ano
Separovat
Nadané děti
Nenechávat
zvlášť vyučovat nadané děti
brala bych kompromis, společná výuka mohou si pomáhat, plus hodina navíc jen s nadanými
do urcite miry ano
Výjimečné talenty by měly dostat nadstandardní prostor
je dobré je vyučovat zvlášť - ale ve smyslu zadávání jiných úloh, ale ve stejné třídě. Pracovali by samostatně. Kdyby byli v jiné třídě pro ,,nadanější", v kolektivu by to nebylo dobré.
Vyučovat zvlášť.
Takove deti se nudi, takze ano
Jo protože nás potom srovnávají
nechat je na stejné urovni
Lépe se přizpůsobit nadaným žákům, mít pro ně práci, která je může dále rozvíjet
Do určité míry je lepší umožnit jim rychlejší postup
Bylo by dobré kdyby měly zvlášť vyučování ty nenadané děti. Prostě ty horší
Na stejné úrovn
zvlast vyucovat
na úrovni ostatních
Asi ne. Pro děti, které jsou nadané tak může být třeba nějaký kroužek nebo tak něco, ale jinak nějakou zvláštní výuku to za mě asi ne.
není
jako ostatní
jet se všemi stejně
Nechal bych je na stejné úrovni protože ti nadanější by mohli pomoct těm méně nadanějším.
Záleží na tom, jak moc jsou "výkonnější" a na schopnostech daných učitelů
Nechávat je na stejné úrovni.
Ne ,každý je jiný
Je dobré Je nechat rozvíjet
Bylo by to neslušné, kdyby učitele zvlášť vyučovali nadané a nenadané žáky.
Myslím si, že je dobré aby všichni se učili stejně rychle
Ano je
JE DOBRÉ
Není třeba.
Já bych to nechala tak jak to je
Špatně položená otázka - nelze správně odpovědět
Ano. Jinak se nudí a začnou zlobit.
Na stejné úrovni, protože by byla ještě větší šikana a nadřazování sebe sama před ostatními.. Udělat jim třeba nějaké hodiny navíc, něco jako kroužky (které jsem aspoň já zažila)
Ne, protože zlepšují průměr třídy.
každá selekce i nadaných není dobrá
lépe nechávat na stejné úrovni
Asi ano.
Ne, nadané děti v základních školám mají zůstat. K oddělení nadaných dětí slouží vyšší stupeň.
Asi by se měla výuka nadaných dětí zohlednit.
Ne, protože kolektiv by je odstrkoval a to není pak pěkné.
ano je dobré vyučovat zvlášť nadané žáky
Spíše by se měl učitel více věnovat slabším žákům.
Je to dobrý přístup. Dávat nadanému žákovi více prostoru, možnost vyučování i mimo normální hodiny, plus dodatečné texty.
na stejné úrovni, jinak by se nesnažili
Ne není
Myslím si, že není dobré se soustředit jen na pár dětí, protože pak se ti ostatní nadanými stát nemůžou.
vyučovat s ostatními, ale dostávat i těžší zadání
učit zvlášť, je dobré nadané děti podpořit, ale nesmí to být na úkor ostatních spolužáků
nechávat je na stejné úrovni
Záleží, každé dítě je jiné. Speciální úkoly.
nadané děti by si zasloužily větší podporu, ovšem takovou formou, aby se nepodporovalo elitářství
Když tak můžou jít na Harvard, takže asi normálně.
Líbilo se mi, když nadaným žákům dávali úkoly navíc a těžší bonusové příklady. Rozhodně bych je ale nevytrhávala z kolektivu. Můžou táhnout ostatní k tomu se zlepšovat.
Asi by bylo dobré mít nějaké školy pro zvlášť nadané žáky, většinu nadaných dětí běžná výuka ubíjí (vlastní zkušenost).
Ano, je to dobré
Jako 19letá studentka považovaná za "nadané dítě" říkám, že ani jedno :). Podle mě není úplně dobré nadané děti dávat do zvláštních škol pro nadané, protože si myslím, že je potřeba, aby se naučily existovat mezi ostatními vrstevníky. Na druhou stranu nechávat je na stejné úrovni jako ostatní spolužáky je škoda. Ideální situace je podle mě taková, jakou jsem měla já, tj. dítě v běžné škole mezi ostatními "běžnými" spolužáky, které v případě potřeby dostává práci navíc, aby se v hodinách nenudilo, má možnost účastnit se soutěží a olympiád a pokud chce, pomáhá ostatním spolužákům, čímž si rozvíjí i sociální dovednosti. Chce to ale samozřejmě učitele, který je ochotný se nadanému dítěti na "běžné škole" věnovat.
měli by mít speciální třídu, aby jejich talent nezaostával kvůli pomalejším
nadané odděleně
ANO - zvlášť ať se nebrzdí jejich rozvoj.
Určitě podporovat nadanější děti, ale rozhodně ne na úkor ostatních.
určitě ano
Ano. Od toho máme víceletá gymnázia.
To je individuální
Učit je zvlášť, aby se mohly dál posouvat svým vlastním tempem
Každý by měl mít prostor jaký potřebuje, bez škatulek
Neumím odpovědět.
Záleží na míře nadanosti. V momentě, kdy bude ve třídě žák, který zjevně převyšuje znalostmi z daného předmětu ostatní, je možné, aby na daný chodil do vyššího ročníku. Tak to funguje u nás ve škole.
podle toho, co si sami vyberou
Ano, je. Ale ne na úkor ostatních žáků.
Zvlast
podle toho, co jim vyhovuje.
přidávat jim
na stejné
Lepší řešení je zvlášť vyučovat nadané děti, pokud si to přejí.
A jak byste je učil/a zvlášť, když budou v jedné třídě?
můžou být na některé předměty ve své kmenové třídě a na některé o ročníky výš
Bylo by fajn jim pomoci nějak individuálně, dělat třeba něco navíc s nimi, ale nevyčleňovat je úplně
Ty výjimečně nadané zvlášť.
Zvlášť je vyučovat
Lepsi zvlast
Možná by bylo lepší zvlášť, aby na dané děti nebyly brzdeny.
od nadanych zaku se mohou slabsi inspirovat, nebo je to bide mrzet a nicemu to nepomuze, v kolektivu vždy budou rozdíly, nemely by ale být moc výrazné
Nejsem si jistá, jak by to mohlo vypadat.
Ponechávat v kolektivu, individualizovat program- nebo pak vytvořit elitní školy typu Eatnu
Nevím, spíš ne
Nechávala bych na stejné úrovni. Ty více naděje mají vždycky možnost, jít výše. Gymnázium apod..
Vyučovat dohromady, ale upravovat úkoly, nebo dávat možnost úkolů navíc
je
Ano, je to dobré.
Asi by to mělo jisté výhody
Muselo by se tomu přizpůsobit celé školství a tato otázka je nevhodně položená.
Je to dobré, protože i v běžném životě se setkáváme s nadanějšími lidmi
První třídy by měli chodit z vrstevníky, poté by se uvidělo co s ním dál.
Ne,
Podle toho, v jaké fázi studia - například první stupeň bych nechala vše na stejné úrovni
16661,03 %61,03 % 

Graf

9. Jsou školy zaměřeny více k učení nebo na výkon – můžou si děti dovolit dělat chyby?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ano269,56 %9,56 %  
Ne 269,56 %9,56 %  
Výkon93,31 %3,31 %  
Učení 82,94 %2,94 %  
na výkon82,94 %2,94 %  
nevím51,84 %1,84 %  
Nemohou 41,47 %1,47 %  
Nemůžou 41,47 %1,47 %  
K učení 41,47 %1,47 %  
Více na učení 20,74 %0,74 %  
ostatní odpovědi nerozumím otázce
Můžou
Na výkon.
více na výkon
NE (více na výkon)
Jde především o výkon, resp. o to dobře připravit žáky/studenty k různých zkouškám (přijímačky, maturita), spíš než o to, aby skutečně znali užitečné a zajímavé věci.
Učení vede k výkonu, každý dělá chyby, známky by se neměly přeceňovat
Ano (každý dělá chyby, ale mohlo by jich být co nejméně)
ano,ne
Ano, ano, ano
zřejmě to bude na různých školách rozdílné
Ne. Zas tam máte nebo.
Ano - ale záleží na škole...
Určitě výkon
spíše nemůžou, a to je špatně. chybovat je lidské
Jednoznačně výkon, celé České školství je založené na tom, že učitelé čekají až ty uděláš tu chybu a můžou ti ji vmést do obličeje .
Ano,chybama se člověk učí,nikdo není perfektní
Žáci si nemohou dovolit dělat chyby - na výkon
Samozřejmě že si to můžou dovolit! Ale né pořád. A záleží jaká je to škola.
Asi spíše na výkon, než skutečné učení. Jistě, že si mohou dovolit dělat chyby, od toho škola je.
Řekla bych, že na učení
tak nějak nastejno
mohou, ale vetsinou je jim za to vynadano
spíše k učení
Jak u kterého učitele
Řekla bych, že na výkon. Děti jsou zvyklé na to, že 5 je něco špatného. To bych řekla, že je špatný způsob.
K učení, chyby by se měly akceptovat
Mě škola naučila chyby nedělat i za cenu pasivity. A když už, tak je tutlat, abych nebyl učitelem zesměšňován. Dodnes se mi nepodařilo toho zcela zbavit.
Ano,ale neměli by.Jsou pak za to příslušně ohodnoceny a měli by se z chyb poučit.
Aktuálně na výkon.
Ne, školy jsou více zaměřeny na výkon
Záleží na učitelích.
Na výkon, za chybu je ihned sankce
Můžou, ale minimální, pokud chtějí být na vrcholu. Zase se tady narazí na problematiku kvalit škol. Každá škola má jiné “podmínky”, aby žák prošel. A záleží taktéž i na kantorovi.
děti mohou dělat chyby, nejsou hodnoceny podle 1 výsledku, ale výsledkem bývá vážený průměr za celé pololetí; někteří učitelé také dávají šanci na opravu nepodařené písemky fornou ústního zkoušení
nejspíš takový dojem nemají
Bohužel si to dovolit nemůžou
Na výkon, to mě štve. Můžou, ale budou mít horší znamky
Mohou ale málo
Na výkon, ale jak kdy
Moc nemůžou
Nemohou. Ve škole jde většině učitelů jen o to, jaké máme známky a víc neřeší.
spíše na objem "dat"
Nemohou si dovolit dělat chyby
Ne, nemohou
dnes již můžou
Otázce úplně nerozumím.
děti můžou dělat chyby
Nemohu posoudit. Za nás to bylo spíše dáno osobností toho kterého učitele. A chybami se člověk učí.
těžko říct, spíše na výkon, jak která škola
k učení, mohou dělat chyby
spíš k učení, a chyby nejsou tolerovány
vetsina skol, ne-li vsechny, jsou stoprocentne zamereny na vykon, deti si nesmi dovolit delat chyby, zato ucitele jich delaji spoustu, mnohdy tim zaky poskozuji, ale za zadnych okolnosti se z nich nepouci a vesele je delaji dal
jistě že si mohou děti dovolit dělat chyby , ale ne soustavně
Spíše nemohou, chyby jsou trestány a dítě se z toho cítí špatně.
Nemohou, dost z nich má z udělání chyby paniku.
Urcite muzou, z vlastni zkusenosti
ne, na výkon
Na výkon. Což mi přijde zbytečné. Mladý člověk a dítě se má rozvíjet jako celek a chyby k životu patří.
uceni, nesmi
Chyby se neodpouští.
bohužel na výkon
bezduché biflování a polevování v míře znalostí a mírnější hodnocení
Celé naše školství je příliš teoretické a známky jsou o tom, jak se dokážete "našrotit" poznámky.Děti si nemůžou tolik dovolit dělat chyby.
podle mě jsou zaměřeny na učení, ikdyž RVP to tak nebere. Mnoha učitelů jede podle starých zvyků a to je nadrtit žáky co nejvíce látkou. V RVP není psáno, že musí znát data ve vlastivědě ale že mají chápat vztahy. Starši učitelé to nerespektují a mladí se bojí dělat na škole inovace..
Uceni. Chyby se neodpousti, namisto toho, aby se v nuch hledalo pouceni a budouci se vyvarovani chyb.
Na výkon, podle učitelů ne
Jsou zaměřeny na výkon v učení...ne tak na výkon v přemýšlení :) .. špatně položená otázka
Za chyby je každý náležitě potrestán.
Každá škola je individuální
Záleží ns konkrétní škole
Výkon...ne
Asi k učení
Výkon, aby byly splněny osnovy, ne aby děti něco skutečně uměly.
Každý dělá chyby
To hodně záleží... na učiteli, na rodině, na samotných dětech...
nemuzou protoze ucitele tupci byti
záleží na typu školy
zalezi na uciteli
Nemohou si dovolit dělat chyby. Stávající systém zcela vraždí přirozenou kreativitu, vynalézavost a schopnost improvizace.
Na výkon. Často se děti ani nemohou zeptat, když je něco zajímá. Často to ani učitel sám neví, nebo není dobře informován, také do toho plete svůj politický názor - např.výuka dějepisu není nestranná.
Nemohou, coz je skoda
To je těžký otázka ale asi spíš na učení
Podle mě k učení
Chybami se člověk učí. Za chybu netrestat, spíše si vysvětlit proč
spíš k učení
Bohužel většinou spíše na výkon
Podle mě tak na obojí trochu. Protože chybami se člověk učí ale když se nebude někdo učit tak bude stále dělat chyby
Učení, ano můžou ale lepší nedělat
uceni, protoze bez toho by jsme skoro nic nevedeli
k učení a ano můžou si děti dovolit dělat chyby
Neměli by chybovat
spíše k učení - ano můžou
Můžou, ale je to jenom v jejich zájmu.
Myslím si, že jsou zaměřeny více na učení.
více k učení, ano
jak kdy
chybami se člověk učí
Spíš bych řekl na výkon ,protože Když je v předmětu za jednu chybu dvojka tak mi to příjde trochu divné. Každý dělá chyby a za jednu chybu bych dal ještě jedničku.
Dnes ano, mnohé chyby se promíjejí. Na moje děti je mnohem méně nároků než na mě (všude ČJ,M,F,CH,Př...)
Ano, můžou si dovolit dělat chyby, škola je hlavně zaměřená k učení.
Ano můžou když chybuješ tak si to zapamatuješ ,že t má být tak nebo tak
K učení.
Jak která škola a každý si může dovolit chybovat
Na výkon,stačí jedna chyba a máte to dokonce života na talíŕi :)
spíše nemohou, školství praktikuje "pruský systém školství"
Učitelé sekírujou děti za každou chybu.
Spíše na výkon
Učení, chyba se trestá
Jsou to děti. Chyby jsou lidské. Měly by se ale motivovat, aby se snažily zlepšit.
ano můžou
více k učení
Ani na jedno. Jak vidím mladší a mladší lidi, tak jsou čím dál tím víc hloupější.
Ne, jak u kterého předmětu.
Školy jsou zaměřeny více k učení. A děti mají právo na chyby.
K učení, chyby jsou jim povoleny.
Chyby se neodpouští, spíše na výkon
Já jako žák si myslím, že bych chyby dělat neměl. Jenže jak se znám taky já se chybami učím. Takže spíše na učení.
ano, můžou si to dovolit
Výkon - není prostor pro dělání chyb
Děti si mohou dovolit dělat chyby, ale za jakých podmínek? Známkování od 1 do 5 nezorazuje žádnou skutečnou logiku jedince.
spíše na učení
Školy jsou zaměřené na učení
Chybami se člověk učí, takže si myslím, že spíše k učení.
Ano.
ano, učení se mi zdá zaměřené hodně na výkon a výsledky, přitom se člověk učí z vlastních chyb; v dětech se buduje pocit, že udělat chybu je špatně
Už se mi zdá, že chyby ani dělat nemůžou.
Samozřejmě že děti mohou dělat chyby, to je základ učení. K tomu by ale mělo docházet ještě před prověřením látky (písemkou, testem...). tzn nejdříve se věc naučit, zaměřit se na to, co nám nešlo a pak prověrka. Pokud vím, tak to tak funguje.
Výkon, bohužel chyba je brána jako negativně, ale k učení a posunu patří.
To asi záleží na škole a vyučujícím.
Podle mé zkušenosti ano, můžou si dovolit dělat chyby. Pokud to tak není, není podle mě problém ve škole (ani ve známkování), ale v konkrétních lidech (výjimečně učitelích, častěji ale rodičích, kteří kladou na dítě moc vysoké nároky). Záleží na přístupu učitele, ale většina dávala možnost si špatnou známku opravit (motivace se učivo doučit), v případě absence dávala čas se látku naučit a když někdo něco nechápal, nebyl problém to dovysvětlit. S tím, že by se někdo někomu vysmál za chybu, kterou udělal, jsem se za 13 let ve škole setkala maximálně dvakrát.
učit vše co je třeba pro život
Výkon min .74 KW
Asi záleží na přístupu školy/učitele.
Řekl bych že jsou zaměřené více na učení
Ano. Případně opravit.
Mohou si dovolit udělat pouze omezené množství chyb
Na výkon a nemohou - to je špatně
Záleží asi na pedwgogovi.
Rozhodně výkon. Je jedno, že to absolutně nechápete, prostě si to opište a zapamatujte.
...
v současné době ani na jedno
Vždycky mi připadalo, že jde spíš o známky a výsledky, než o to, se skutečně něco naučit a využít to v reálném životě.
Za chybu je horší známka. Záleží na rodiči, jak se staví k horším známkám.
mohou
děti jsou spíše zaměřeny na výkon, chyby si mohou dovolit dělat
bohužel více na výkon
Výkon, neměly by dělat chyby
mělo by to tak být, ale neumím posoudit
Nemůžeme dělat chyby :((
ano, můžou
Můžou :)
Jistě, že mohou
výkon, ne
Jo, decka muzou dekat chyb doaleluja
Nechapu otázku.
nase skoly jsou zamereny na učení se látky, ne na celkove porozumneni, snahu a vytvoreni vlastniho nazoru
Jsou vedeni k tom, aby nechybovaly. Za chybu jsou často poníženy.
Na výkon. Zcela nesmyslně.
Nesmí dělat chyby, cítí se kvůli tomu špatně
Jsou zaměřené na výkon.
K učení, ne
školy jsou zaměřeny na počty žáků (financování) a nutnost dodržování předepsaných osnov. Jakákoli iniciativa ja po zásluze potrestána
Asi obojí. Děti si můžou dovolit chyby.
to si moc nedovolí
Děti se u nás učí kvůli známkám.
Známkování bývá někdy moc přísné
Ani jedno. Školství v ČR je zaměřeno na krátkodobé zapamatování si informací, které jsou v drtivé většině udržitelné pouze pár dní.
Žáci se zejména musí snažit
Nemám na to názor, jsem ze ZŠ už dlouho a děti nemám.
Bohužel si děti nemohou dovolit dělat chyby, když je chyba trestána známkou.
Zaměření více na učení, ve školách se neumí pracovat s chybami, jak se k nim postavit, jak se z nich poučit...
17664,71 %64,71 % 

Graf

10. Dostávají děti v ČR příliš mnoho domácích úkolů?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ne8430,88 %30,88 %  
Ano5720,96 %20,96 %  
nevím114,04 %4,04 %  
Ano.62,21 %2,21 %  
Tak akorát51,84 %1,84 %  
Jak kde41,47 %1,47 %  
Nemyslím si41,47 %1,47 %  
Někdy ano31,1 %1,1 %  
spíš ne20,74 %0,74 %  
Nevim. 20,74 %0,74 %  
ostatní odpovědi Asi jak kdo, jak kdy a jak od koho...
AnoNe
To netuším
Občas ano
To ani ne, tak akorát
Málo jich dostávají
Myslím si, že je to akorát...
ano,hlavně na prázdniny
prilis mnoho ne, myslim si ze je to tak akorat
Asi ne
Nelze specifikovat
Nevím. Za nás to bylo učitel od učitele různé.
Ne, já nedostávala téměř žádné domácí úkoly.
Domnívám se, že tak akorát
Znovu to je individuální podle škol, ale domácí příprava nikomu neuškodí, pokud se toho naučí méně v hodinách, když řeší něco jiného, než látku.
dá se to zvládat, záleží na škole, učiteli, zodpovědnosti žáka
Jak kde, já to dávám
To zase ne.
podle škol,některé ano
Jak kde, je to velmi individuální.
akorát
Nemohu posoudit.
Záleží učitel od učitele. Dítě by podle mě mělo mít pocit, že domácí úkol mu nějak pomůže.
Nevím. Nemohu posoudit a pokud ano, tak je to špatně. Po škole má dítě odpočívat nebo si hrát.
Jak ve které škole.
Neřekla bych, že dostávají mnoho domácích úkolů, ale zato testů je příliš.
to záleží jak si to s učitelem nastaví a domluví se
Ano. Kompenzuje to spatnou vyuku plnou zbytecnosti naukor chybejiciho procvicovani, ktere se dohani doma. Rodice mnohdy supluji skolu v zakladnich vecech vyuky.
Jak kdo
Ano navíc jsou k ničemu, když je všichni obšlehnou od spolužáků ráno před odevzdáním.
Záleží na vyučujícím
Nedomnívám se
Spíše málo.
Záleží na učiteli. Někdo nedává žádné, někdo je schopen vám dát 28 stránek na víkend.
ne nedostávají (tedy kromě této karantény)
zalezi na uciteli
Asi jak na jaké škole, ale celkově myslím, že dostávají přiměřeně úkolů.
Ukoly nejsou povinne
Anoooo
Normálně ne ale teďka když jsou corona prazdniny tak jo
Jak kdy
akorát mi přijde
Na prvním stupni bylo více domácích úkolů nez na druhém stupni. Mě to nepřijde tak hrozné
ano!
teď když je karanténa tak ano
teď v karanténě ano jinak moc ne
Nemyslím si. My na naší škole dostáváme domácích úkolů tak akorát.
Ano, děti dostávají příliš mnoho domácích úkolů.
Ano, mnoho.
myslím si že dostávají tolik kolik potřeba
Ano ale jenom když každou hodinu z jednoho samého předmětu dostane úkol.
Asi jak kde. Dobrý učitel určí pravou míru...
Ne, nedostáváme.
Ano dostávají
Dostáváme jich akorát.
JAK KDY A V JAKÉM PŘEDMĚTU
Podle mě to je dostatečné
Myslim si že tak akorát
Malo
Záleží na škole.
ne!
ano, dostávají
Ano, hodně.
Ano!!!
Ne. Přiměřeně.
To je jen a jen na učitelovi. Jeden učitel dává mnoho a druhý zase málo.
jo
ne ale v karanténě ano
ano
Naše škola jich podle mě dává akorát.
záleží jaké je to zařízení
Ne.
v současné mimořádné situaci ano, za běžných podmínek ne
Ne a kdo říká že ano, je pouze líný rodič.
Nemyslím si, ale sama jsem chodila do školy už před nějakou dobou.
S konceptem domácích úkolů nesouhlasím (učit se má ve škole, doma pouze v případě, že člověk nestíhá učivo, které by stihl průměrný student, nebo pokud si chce dobrovolně opakovat), takže odpověď bude v každém případě znít ano :). Umím si představit spíše dobrovolné úkoly pro ty, kteří si potřebují látku zopakovat, nebo mírně těžší zadání pro ty, kteří chtějí udělat něco navíc např. za malou jedničku a tím si vylepšit známky, ale určitě nesouhlasím s praxí, že co učitel nestihne ve škole, naloží dětem domů, resp. že domácí práce je "v plánu" pro všechny a její nesplnění je sankcionováno (mínusem, pětkou apod.).
Záleží na věku
počet úkolů je adekvátní
Rozhodně ne.
Jak kdy.
Ne, dítě by se často samo od sebe na učení ani nepodívalo
ano i ne
Ať dostávají vic
Nevím, to je na učitelích.
rozhodně ně
špatných úkolů a málo
Nemyslím.
Myslím že je to úměrně.
ne, přiměřeně
Jak kde.
Ano, nejvíce na SŠ
Nemyslím si.
Všude se mluví že ano. Já sem také dostávala DÚ a nikdy mi to nevadilo. Děti by se rozhodně měli připravovat doma.
Ano, domácí úkoly nejsou ze zákona povinné a učitel by je neměl znamkovat
9434,56 %34,56 % 

Graf

11. Bylo by lepší, kdyby se méně známkovalo a studenti byli hodnoceni častěji ústně?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ano 7929,04 %29,04 %  
Ne7126,1 %26,1 %  
Ano.51,84 %1,84 %  
Nevím41,47 %1,47 %  
Ne nebylo 31,1 %1,1 %  
Asi ano 31,1 %1,1 %  
Určitě 31,1 %1,1 %  
Asi ne20,74 %0,74 %  
Ke každé zn. je i slovní hodnocení. Pokud se neznámkuje, studenti nepracují, bohužel.10,37 %0,37 %  
Spíše ústně,naučí se mluvit před lidmi10,37 %0,37 %  
ostatní odpovědi Ne, jsem více pro psané testy
Záleží na typu dítěte...
Lepší jak pro koho, studenta to nutí k prohloubení znalostí, učitele ke ztrátě času v hodině.
Řekla bych, že ústní projev je důležitější než psaný, takže častěji ústně
urcite ano
Myslím, že jo. Ale zase jsem pro svobodu každého vybrat si z obou (nebo i více) variant.
Vyznělo by to rozhodně lépe,bylo by to více flexibilnější a člověku by to řeklo více než nějaké číslo
Záleží opravdu na učiteli a stylu, kterým známkuje žáky. Některé písemky mohou být koncipovány tak, že žák může dostatečně obhájit své odpovědi a v tom případě nevidím důvod zařazovat více ústního zkoušení, které je pro některé žáky více stresující než písemný test.
Kombinace, ústní hodnocení proč byla daná tato známka
Studenti by měli být zkoušení jak ústně, tak písemně. Ale slovní zkoušení by mělo mít větší váhu, než normalní prověrka.
je dobrá známka s komentářem (někteří učitelé doplňují slovní komentář při aktivech, nebo nabízí konzultační schůzky pro rodiče, kdy žáka zhodnotí); na vysvědčení jsou přehlednější známky, případně doplněné o list hodnocení od třídního
ústní hodnocení by asi nemělo takový účinek
Nedovedu posoudit, možná by bylo dobré i rozšířit hodnotící škálu.
Ne, takové známkování ztrácí objektivitu.
to dostávají průběžně
výtvarka, hudebka, tělocvik apod. ústně, ostatní známkovat
Jsem pro známkování a ústní hodnocení jako součást výsvědčení
známky jsou zjednodušené informace většinou pro rodiče
Ano, číslo nedokáže pořádně ohodnotit, jaká je přesně úroveň studentů - co jim nejde, co jim zase jde a pod.
Možná by to bylo lepší. Známka o ničem nevypovídá.
Spíše ano, slovní hodnocení je výstižnější
nedokážu posoudit
Bylo by to lepší a také užitečnější pro život.
ústně nebo slovně je skvělá forma známkování. Číselné známkování ale vyžadují rodiče.
Nevim. Ne kazdy si se slovnim projevem poradí a muze byt lepsi v pisemnem projevu, protoze se soustredi a neovladne jej tolik strach.
Spíše ano
ano bylo
Ano. Říká se 'chybami se člověk učí' - známkování učí, že chyby se dělat nesmí. Lidé se pak raději do ničeho v čem si nejsou jistí že uspějí nechtějí pouštět.
spíše než ústní zkoušení bych volil formu prezentace vlastního úkolu. Zachoval bych i písemné testy formou zaškrtávání otázek, aby se vyloučil subjektivní vliv učitele.
To je dost na povaze studentů
Ne nebylo.
Ne, protože doma chtějí vidět žákovskou a ptají se na známku, ne na komentář.
Rozhodně ne!!!!!!!!!!!
Podle mne je třeba obojí
anoooooooooooooooooooooooooooooanooooooooooooooooooanooooooooooooooo
ne nebylo by lepší
Záleží na okolnostech
Ano, to by bylo.
Já osobně si myslím, že v tomto by záleželo i na osobnosti studenta, někomu vyhovuje klasické známkování, někomu ne.
Mozna ano
Ne to bych nemohla mit tahaky
Volila bych kombinace obojího
nebylo
Ne nezbytně, pokud je ústní hodnocení prováděno špatně, je to horší než známky...
To je otázka pro každého. Pro mě by bylo lepší ústní zkoušení protože to tomu učiteli můžete nějak vysvětlit, jak to zrovna myslíte vy.
ne nebylo by to lepší
Ne,i jiné známky jsou důležité.
Myslím si, že by to nebylo lepší
ano souhlasím
Nedokáži posoudit
jak u čeho
dal bych to tak půl na půl
Myslím si že je dobré když se častěji známkuje protože si z toho předmětu můžu známku vylepšit.
Bylo a nebylo. Záleží na předmětu i na látce
Jak kdy
Ne,pro mš je lepší psát testy nebo takk ,ale někdy to má i výhodu ústní zkoušení
Já jsem ráda když spíš píšeme testy než ústní zkoušení.
obecně ano
Nelze takto obecně určit
Nevím, jestli je to lepší ústně, ale mělo by se známkovat spravedlivěji.
nemám ponětí
ano, bylo by to lepší
Asi by mi to nevadilo.
Ano, je v tom více pochopení k osobnosti žáka.
jo
Ano, výhodnější mi připadá vysokoškolský systém - během roku ústní hodnocení, známkování až při závěrečné zkoušce
Nebylo by to lepší
Asi jo, protože např. 3 může být lepší i horší a je v ní velké rozmezí a myslím si, že to vždy není úplně spravedlivé.
Ano. Ale nějaké porovnání znalostí s ostatními zachovat.
Ne. Co kdyby měl někdo ze třídy sociální fobii? Muselo by to pro to dítě být strašné. Fuj, najednou jsem si vzpomněla na svojí starou školu. No, tak nashle.
Ne, nikomu se to nechce číst. Známka je jasná.
Individualnější přístup by lepší
To záleží na dítěti, některým dětem to prospěje, jiným ne.
Na prvním stupni je slovní hodnocení určitě vhodnější, později to záleží na předmětu a konkrétní aktivitě. Kritéria hodnocení musí být každopádně jasná a žákům známá a žák musí mít právo se učitele zeptat (slušně! :)), proč jeho práci ohodnotil tak, jak ji ohodnotil. Aby učitel obíhal celou třídu a každému vysvětloval, proč má z diktátu pětku, je nesmysl, tam by bylo odpovídající zveřejnit bodové hodnocení (9-10 bodů 1, 7-8 2,...), probrat nejčastější chyby a být k dispozici k dalším dotazům. Naopak u referátů, prezentací, seminárních prací, slohových prací a zejména ústního zkoušení je slovní hodnocení, třeba i doplněné známkou a především sebehodnocením studenta, vhodné.
Ne
NE - známky zachovat.
&ANO
Nevím.
Jsem pro jak známku, tak slovní hodnocení.
Rozhodně
Neumím odpovědět.
Ústní hodnocení bych rozhodně ocenila, ale ne na úkor známek. Brala bych třeba něco jako rodičovské schůzky, ale s žáky. Především na středních školách, kde jsou ve vyšších ročnících studenti dospělí, my přijde trochu hloupé, že profesoři mluví s jejich rodiči a ne přímo s nimi.
Známky a ústně.
Asi ano, ale dokud škola a výuka rámcově vypadá a probíhá stále stejným způsobem, je to více méně jedno.
ústní hodnocení by podle mě nebylo pro děti dostatečně motivující
na prvním stupni ano
Nedokážu posoudit. Ideální by asi bylo, dát to nějak do rovnováhy.
Rozhodně ne
Ne, se z toho ten ucitel zcvokne
Dle mého názoru je známka lepší.
ano, určitě bylo
Kombinace.
Určitě. Známka je strohé, nic neříkající hodnocení. Obvykle znamená, že učitel nebyl schopen dítě naučit.
Ano!
myslíte si, že když žákovi řeknete hodnocení jeho práce, že se s tím pochlubí doma?
Líbilo by se i písemné hodnocení.
1. stupeň ano
Možná
Známky jsou potřeba stejně tak, jako je potřeba změnit cely systém vzdělávání, kdyby se mělo individuálně přistupovat ke každému studentovi, jelikož je každý nadaný pro něco jiného.
V mnoha ohledech by to pomohlo
10036,76 %36,76 % 

Graf

SEGMENTACE RESPONDENTŮ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ BETA

Pomocí tohoto nástroje můžete získat přepočítané výsledky pro jednotlivé segmenty respondentů a zjistit, zda se odpovědi určitého segmentu respondentů liší od „průměrného” respondenta. Funkce je v tomto momentě v testovacím režimu a zcela bez záruky, nepoužívejte ji jako jedinou metodu pro vyhodnocení hypotéz!

Metodická část této funkce se teprve připravuje, časem přibude podpora také pro chybějící typy otázek. V případě, že objevíte nějakou chybu, neváhejte mě kontaktovat.

Segmentační otázka č. 1
Segmentační otázka č. 2
Segmentační otázka č. 3

Analýza zajímavých souvislostí a závislostí (DZD)5

Nebyly nalezeny žádné zajímavé souvislosti mezi odpovědmi.

Zjišťování závislostí odpovědí

Pomocí této funkce můžete analyzovat vztahy mezi různými odpověďmi. V části A vždy vyberte jeden výrok (odpověď na určitou otázku), který Vás zajímá. V části B poté zaškrtněte odpovědi, u kterých předpokládáte, že by mohly mít nějakou souvislost s odpovědí z části A. Po stisku tlačítka Analyzovat na konci formuláře se dozvíte sílu závislosti A na B.

Tip: Delší vysvětlení i s příklady naleznete v nápovědě

A) VYBERTE ODPOVĚĎ (VÝROK), KTERÁ VÁS ZAJÍMÁ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky tyto výroky sloučíte (logická spojka NEBO), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek docílíte vytvoření kombinovaného výroku (logická spojka A).

1. Jaká je Vaše věková kategorie?

2. Myslíte si, že by bylo dobré, kdyby u nás neexistovaly zvláštní školy a děti s postižením se vzdělávaly se svými vrstevníky ?

3. Jsou učitelé v ČR dostatečně kvalifikovaní ?

4. Je povolání učitele v ČR dostatečně prestižní ?

5. Vadilo by vám, že by se ve školách nezvonilo a žáci/studenti/učitelé by si museli zapamatovat, kdy hodiny začínají a končí ?

6. Bylo by lepší, pokud by se v dějepise debatovalo o tom, co by se stalo kdyby a proč, spíše než se učit dopodrobna každou událost ?

7. Souhlasili byste s tím, že by se v matematice především probírala logika než věci podle osnov (úhly, rýsování,…)?

8. Je dobré zvlášť vyučovat nadané děti, nebo je nechávat na stejné úrovni jako ostatní spolužáky ?

9. Jsou školy zaměřeny více k učení nebo na výkon – můžou si děti dovolit dělat chyby?

10. Dostávají děti v ČR příliš mnoho domácích úkolů?

11. Bylo by lepší, kdyby se méně známkovalo a studenti byli hodnoceni častěji ústně?

B) DEFINUJTE SKUPINU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ ODPOVĚDÍ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky skupinu respondentů rozšíříte (podskupiny respondentů budou sloučeny), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek skupinu zúžíte (použije se podskupina respondentů vyhovující všem otázkám).

1. Jaká je Vaše věková kategorie?

2. Myslíte si, že by bylo dobré, kdyby u nás neexistovaly zvláštní školy a děti s postižením se vzdělávaly se svými vrstevníky ?

3. Jsou učitelé v ČR dostatečně kvalifikovaní ?

4. Je povolání učitele v ČR dostatečně prestižní ?

5. Vadilo by vám, že by se ve školách nezvonilo a žáci/studenti/učitelé by si museli zapamatovat, kdy hodiny začínají a končí ?

6. Bylo by lepší, pokud by se v dějepise debatovalo o tom, co by se stalo kdyby a proč, spíše než se učit dopodrobna každou událost ?

7. Souhlasili byste s tím, že by se v matematice především probírala logika než věci podle osnov (úhly, rýsování,…)?

8. Je dobré zvlášť vyučovat nadané děti, nebo je nechávat na stejné úrovni jako ostatní spolužáky ?

9. Jsou školy zaměřeny více k učení nebo na výkon – můžou si děti dovolit dělat chyby?

10. Dostávají děti v ČR příliš mnoho domácích úkolů?

11. Bylo by lepší, kdyby se méně známkovalo a studenti byli hodnoceni častěji ústně?

C) KLEPNUTÍM NA TLAČÍTKO SPUSŤTE ANALÝZU ZÁVISLOSTI

Analýza Vám řekne, zda má Vaše definice skupiny respondentů nějaký vliv na Vámi vybraný výrok.

Citace

Tlustošová, L.Co by se mělo v ČR školství změnit ? (výsledky průzkumu), 2020. Dostupné online na https://co-by-se-melo-v-cr-skolstvi.vyplnto.cz.

Licence Creative Commons   Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko

Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.