Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Nářečí - Severní Morava

Nářečí - Severní Morava

Šéfujete někomu v IT?
→ Mohou Vaši podřízení pracovat z domova? Sledujete nějak, co v práci dělají a zda nedělají vedle práce ještě něco jiného? ←
(průzkum pro diplomovou práci, cca 10 minut)

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:	Miroslav Charvát
Šetření:	17. 12. 2016 - 31. 05. 2017
Počet respondentů:	1010
Počet otázek (max/průměr):	111 / 40.94
Použité ochrany:	žádné
Zobrazení otázek:	po jedné otázce
Návratnost dotazníků:	42,1 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:	00.12:37
Stáhnout surová data:	XLS XLSX CSV XHTML PDF-1 PDF-2 PDF-3 PDF-4 PDF-5 PDF-6 PDF-7 PDF-8 PDF-9 PDF-10 PDF-11 PDF-kódy
Stáhnout grafy:
odpovědi & grafy segmentace závislosti zdroje dotazník citovat

Úvodní informace zveřejněné respondentům

Vážení respondenti,

v následující anketě je pro Vás připraveno 13 ukázek týkajících se významů, použití slov a úsloví sesbíraných na Severní Moravě. Důraz není kladen na původ výrazů, ale na jejich aktuální význam a použití. Jedná se o anketu zabývající se aktuálním postojem rodilých mluvčích z České Republiky a v případě zájmu i mluvčích ze Slovenska a Polska k vybraným ukázkám. Tento dotazník nabízí možnost vyzkoušet si znalost uvedených výrazů a podělit se s výzkumníky o další výrazy, které běžně používáte.

Důvody výzkumu :

–Přiblížit široké veřejnosti některé jazykové zvláštnosti z oblasti Severní Moravy

–Odpovědět na otázky:

• „Jaký postoj k nim zaujímají obyvatelé severní Moravy? – znalost, významy, použití

• „Jak moc jsou tyto zvláštnosti známé ostatním obyvatelům ČR?“

Výstupy dotazníkového šetření :

–Sociolingvistická analýza sesbíraných dat.

–Aktuální případová studie znalosti, významů a použití vybraných slov a úsloví.

Následující stránky boudou patřit Vám a Vašemu povědomí o vybrané tematice. Je před Vámi možnost si otestovat své znalosti a dozvědět se něco nového. Dotazník je koncipován tak, že Vás automaticky přesměruje k dalším otázkám na základě Vašich předešlých odpovědí a výrazně se tím zkracuje doba vyplnění (průměrně 11 minut) i tak podrobného dotazníku, jako je ten náš. Spojte tedy příjemné s užitečným a podílejte se na výzkumu, který je organizován Univerzitou Palackého v Olomouci. Vaše účast v anketě nám pomůže a Vám rozšíří obzory o nářečích Severní Moravy.

Pokud byste chtěli dát autorům výzkumu zpětnou vazbu, můžete kontakovat vedoucího výzkumu :

Mgr. Martin Růžička

martin.ruzicka04@upol.cz

Odpovědi respondentů

Označte prosím na stupnici 1 - 5, jak často konkrétní výrazy používáte:

1 - Nepoužívám

2 - Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)

3 - Nepravidelně (několikrát za měsíc)

4 - Často (několikrát týdně)

5 - Velmi často (každodenně)

1. 1/13 Používáte jednotlivé výrazy?

"To je, Bylo to" :

Povinná otázka, respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi „1”, „2”, „3”, „4” a „5”, respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi na dané škále.

Podotázka	Průměr	Rozptyl
Bardzo ładne	1.454	1.027
Dupne	1.489	1.135
Piekne	1.985	1.817
Gryfne	1.275	0.711
Fajne	3.252	2.135
Dobre	3.584	2.098

Graf

2. Existují jiná synonyma k výrazům v předchozí otázce, která běžně používáte a nebyla v předchozí otázce uvedena?

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1).

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Nepoužívám	263	26,04 %	26,04 %
Ne	192	19,01 %	19,01 %
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)	173	17,13 %	17,13 %
Často (několikrát týdně)	125	12,38 %	12,38 %
Nepravidelně (několikrát za měsíc)	121	11,98 %	11,98 %
Velmi často (každodenně)	66	6,53 %	6,53 %
Ano	46	4,55 %	4,55 %
super	5	0,5 %	0,5 %
gut	3	0,3 %	0,3 %
fajn	2	0,2 %	0,2 %
bo	2	0,2 %	0,2 %
jasne, jak cyp, jak sviňa, bo	1	0,1 %	0,1 %
Gatě	1	0,1 %	0,1 %
Rožnout (světlo)	1	0,1 %	0,1 %
Dobre jak cip.	1	0,1 %	0,1 %
fajne jak cyp	1	0,1 %	0,1 %
celá řada	1	0,1 %	0,1 %
libové	1	0,1 %	0,1 %
gizd	1	0,1 %	0,1 %
huste	1	0,1 %	0,1 %
Cyp	1	0,1 %	0,1 %
pěkný, super, skvělý - stř.Čechy	1	0,1 %	0,1 %
Štrample, šufanek, kobzoly, bravek, rožnout, kraksna, žďorbo,..	1	0,1 %	0,1 %
good, supr	1	0,1 %	0,1 %
Používám milion jiných výrazů - to je tak blbě položená otázka. Myslíš synonyma viď - Bardzo ladne/suprovňácké/parádní/libovoučké...	1	0,1 %	0,1 %
pecka	1	0,1 %	0,1 %
Každý druhy	1	0,1 %	0,1 %
tož	1	0,1 %	0,1 %
maras/marasne	1	0,1 %	0,1 %
super, skvělé, na ho*no	1	0,1 %	0,1 %
Ráklo	1	0,1 %	0,1 %
Supr, pecka	1	0,1 %	0,1 %
tepich, šaltr, striky, zgichany, nacykat, gupi, čepaň	1	0,1 %	0,1 %
rožni, bo	1	0,1 %	0,1 %
super, fajn, boží	1	0,1 %	0,1 %
kurna sopa, blazon	1	0,1 %	0,1 %
dobré,	1	0,1 %	0,1 %
gud	1	0,1 %	0,1 %
boží, super	1	0,1 %	0,1 %
smačne	1	0,1 %	0,1 %
dobré, pěkné, hezké	1	0,1 %	0,1 %
skvělé, boží atd.	1	0,1 %	0,1 %
zajebiste	1	0,1 %	0,1 %
špičkový	1	0,1 %	0,1 %
skvělé fajne	1	0,1 %	0,1 %
pěkné, hezké, příjemné... slova běžného hovorového jazyka	1	0,1 %	0,1 %
super, luxusní, fajnove	1	0,1 %	0,1 %

Graf

Označte prosím na stupnici 1 - 5, jak často konkrétní výrazy používáte:

1 - Nepoužívám

2 - Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)

3 - Nepravidelně (několikrát za měsíc)

4 - Často (několikrát týdně)

5 - Velmi často (každodenně)

3. 2/13 Používáte jednotlivé výrazy?

"Ten byl zas včera" :

Podotázka	Průměr	Rozptyl
Nachcany	2.034	1.528
Najebany	2.67	2.144
Nalety	1.579	1.324
Nalopany	1.372	0.839
Namazany	2.5	1.609
Namigany	1.416	0.938
Namlety	1.668	1.168
Namrdany	2.489	2.143
Naprany	2.431	2.001
Navaleny	2.145	2.017
Opily	3.156	1.895
Opity	2.519	2.105
Ožraly	3.366	1.828
Ožraty	2.263	2.148
Rozbity	1.989	1.782
Vylety	1.385	0.932
Vypity	1.813	1.595
Zburany	1.389	0.978
Zbořeny	1.916	1.405
Zrubany	1.855	1.46

Graf

4. Existují jiná synonyma k výrazům v předchozí otázce, která běžně používáte a nebyla v předchozí otázce uvedena?

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1).

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Ne	193	73,66 %	19,11 %
Ano	40	15,27 %	3,96 %
nacamrany	3	1,15 %	0,3 %
nalitý	2	0,76 %	0,2 %
na mol	2	0,76 %	0,2 %
Narvaný jak regál v Tescu.	1	0,38 %	0,1 %
Zjebany a nebo jak bomba	1	0,38 %	0,1 %
ožrały, popity, zchlastany, zežrany, jak cyp,	1	0,38 %	0,1 %
ztytý	1	0,38 %	0,1 %
na plech	1	0,38 %	0,1 %
Nalemtany	1	0,38 %	0,1 %
vožralej	1	0,38 %	0,1 %
Na kary, nakaleny	1	0,38 %	0,1 %
jako abstitent příliš s tímto slovníkem nepřicházím do styku	1	0,38 %	0,1 %
Nadraný	1	0,38 %	0,1 %
Nadrbany	1	0,38 %	0,1 %
spíš používám podstatná jména - jako vožungr a vochmelka a dobytek	1	0,38 %	0,1 %
namydleny	1	0,38 %	0,1 %
vopilej	1	0,38 %	0,1 %
Zliskaný	1	0,38 %	0,1 %
vyšukany	1	0,38 %	0,1 %
zliskany, nalizkany , na "mol", střízkaný, natřízkany	1	0,38 %	0,1 %
natřyskany	1	0,38 %	0,1 %
na šrot	1	0,38 %	0,1 %
Narvaný	1	0,38 %	0,1 %
zlitej	1	0,38 %	0,1 %
zchlastaný	1	0,38 %	0,1 %
pojebany	1	0,38 %	0,1 %
vykalenej	1	0,38 %	0,1 %
vylitý, zmrskaný	1	0,38 %	0,1 %
zťatý, zpitý, cinknutý, měl v kuli	1	0,38 %	0,1 %
Zlitý	1	0,38 %	0,1 %
opilý, na káry	1	0,38 %	0,1 %
sťatý	1	0,38 %	0,1 %
opilý, najebaný, zbořený, ožralý	1	0,38 %	0,1 %
Cinkly	1	0,38 %	0,1 %
na plech,	1	0,38 %	0,1 %
jako kára, dělo	1	0,38 %	0,1 %
nažratý	1	0,38 %	0,1 %
Zlomeny	1	0,38 %	0,1 %
ožrały	1	0,38 %	0,1 %
nacamraný, narvaný	1	0,38 %	0,1 %
nacrcaný	1	0,38 %	0,1 %
nevim :-D	1	0,38 %	0,1 %

Graf

5. 3/13 Znáte slovo "bulat"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 6, Ne → otázka č. 14].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	513	50,79 %	50,79 %
Ano	497	49,21 %	49,21 %

Graf

6. Význam slova "bulat":

V případě zájmu / potřeby můžete uvést příklad daného významu.

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

Vykašlat se na to. Chodit za školu. Simulovat.

nechodit do práce

- chodit za školu/vyhýbat se práci - kymácet se (bulat SE)

- nejistá chůze (bulal se ožraly) - jít "za školu"

- nejít do práce/školy třeba z důvodu, že byl člověk den předtím ožralý. Něco ve smyslu "jít za školu".

-nepřijít do práce, neomluvená absence - "bulat" někoho - např. na hokeji volají "bulej go !" (poval ho !)

,,vynechat" Např. Zítra bulám školu = Nejdu do ní, protože se píše např. písemka.

"Bulat"- záměrně nejít do zaměstnání, bez omluvy.

"dnes jsem měl odpoledni, tak jsem to bulnul..." (J. Nohavica, Fotbal) = zatáhnout nějakou povinnost, vykašlat se na něco...

"někam nejít", "vykašlat se na něco", spec. "být za školou"

1. Chodit za školu nebo vyhnout se nějaké přednášce, zkoušce, kroužku... 2. Kácet májku (Bulani moja) 3. Schazovat (bulać kryngle) 4. chodit opíly ze strany na stranu (Bulać se)

1. něco zbourat 2. nepřijít (např. do práce, školy,...)

1. potácet se (bula se) 2. nejít např. do práce, do školy ( dneska to zbulim)

1.absentovat, nechodit do práce 2. povalit (kuželky)

1) vyvracet (Je třeba zbulat strom) 2) ulejvat se ze školy/práce (Včera jsem zbulal)

absence (nejít do práce, so školy..)

Absence, být nepřítomen, např, v práci.

absentovat

absentovat (jít za školu apod.)

absentovat neomluveně v zaměstnání

Absentovat v práci

absentovat v práci

absentovat v praci bez omluvy, bez nemocenske

Absentovat, neprijit do práce do školy

absentovat, nepřijít do práce, vynechat pracovní směnu

Áčko (pracovní absence).

Baník pyčo!

Básník

bez omluvení vynechat např. pracovní směnu nebo bez omluvení nepřijít do školy

bez omluvy se nedostavit, zameškat

bloudit

bnapř. bulat ve škole znamená nejít do školy (něco ve smyyslu záškoláctví)

bořit

bourat

bourat, případně jako chodit za školu

bourat, vymlít se někde

Brecet

brečet

Brečet

brečet

Brečet

brečet

Brečet

brečet

brečet, plakat

brečet?

Bulal šichtu. Ulil se. Byl za školou.

Bulal školu a nešel tam.

Bulat - bulka = neomluvena zmeskana smena

bulat jako mít absenci "vybulil šichtu"; bulat jako kymácet se, padat "le, jak ide, enem se bula"

bulat jako mít absenci v práci, ve škole...

bulat je chodit treba za školu

Bulat neco = vykaslat se na to a neudelat to Zbulat strom = odstranit vcetne parezu

Bulat Okudžava

Bulat Okudžava ;)

Bulat podle mě znamená, když záměrně nejdeme do školy nebo do práce.

bulat robotu - nejít do práce, vykašlat se na to

bulat robotu - nepracovat, nechodit do práce

Bulat se - chodit vrávoravě, následkem požití alkoholu, či nemotornosti Bulat - bojkotovat/zatáhnout - bulat školu, práci

Bulat se dá třeba škola. (= jít za školu)

Bulat se znamená kymácet se. Bulat znamená něco v tom smyslu jako kymácet.

Bulat skolu - jit za skolu

bulat skolu - zamerne nejit do skoly

Bulat strom. posekat

bulat stromy-kácet stromy bulat školu-záškoláctví

bulat šichtu - nedostavit se do zaměstnání

bulat šichtu - nejít do práce

Bulat školu

bulat školu

Bulat školu -Jít za školu bulat se- vrávorat, motat se

bulat školu - chodit za školu bulnuť šichtu - bez omluvy vynechat směnu bulat se- kymácet se, ztrácet rovnováhu

bulat školu - chodit za školu

Bulat školu - chodit za školu.

bulat školu - jít za školu, bulaty - nešikovný

bulat školu - nejít do školy; záškolactví

Bulat školu - podělávat, chodit za školu

Bulat školu - ulít se ze školy

Bulat školu (absence), bulat se ( motat se v opikosti)

Bulat školu = chodit za školu

bulat školu = jít za školu

bulat školu = nechodit do školy, že něco... vynecháváme

Bulat školu znamená vynechat/nejít tam

bulat školu- absence

bulat školu, práci – vyhýbat se povinnosti chodit do školy, do práce

Bulat školu.

Bulat školu/práci. Znamená jit za školu nebo nejít do práce

bulat školu/robotu ... jít za školu, vypařit se z roboty

bulat třeba školu - nejít do školy

bulat ve škole, v praci. nevim, jak se to řekne spisovně... prostě "vynechat školu/prácu...", simulovat třeba nemoc apod.

bulat, jako sloveso je používáno ve významu chodit za školu - dneska jsem to vybulal, Ty jsi ale bulač (žes tam dneska nešel) dále se slovo bulat připodobňuje přídavnéu jménu bulatý - neboli vratký či jak jinak to nazvat

Bulat: Flákat školu, jít za školu Bulat se: motat se

bulaty jako maly pes

bulka

buť ve smyslu vynechat nebo zbořit

být za školou "Dneska nejdu do školy - bulam."

Být za školou, nebýt v práci

Být za školou.

být zaškolou

čůrat

flákač

Flákání

Flákat

flákat se

Flákat se

Flákat se, zanedbávat něco, úmyslně meškat (hodiny, směny..)

Flákat, například školu.

Flakat,zanedbávat, nechodit napr.do školy

havarovat brečet

Hlasito plakať.

Hodit áčko - nepřijít do práce, zameškat směnu.

hodit áčko, nepřijít do práce.

chodí za školu

Chodit "za školu",vyhýbat se školnímu vyučování.

Chodit za skolu

chodit za skolu

Chodit za skolu

Chodit za skolu,a nebo treba i kymacet se zalezi u ceho se to pouzije

Chodit za školu

chodit za školu

Chodit za školu

chodit za školu

Chodit za školu

chodit za školu

Chodit za školu

chodit za školu

Chodit za školu

Chodit za školu /práci

Chodit za školu nebo kymácet se

Chodit za školu nebo se nedostavit do zaměstnání.

Chodit za školu, či se občas vyprdnout na práci

chodit za školu, kašlat na to

chodit za školu, nebo nejít do práce

chodit za školu, nechodit do práce, ale místo toho např. do hospody

chodit za školu, nechodit do práce(roboty)

Chodit za školu, nejít do práce

Chodit za školu, nejít do práce bez vážného důvodu

Chodit za školu, nejít do práce, apod.

chodit za školu?

Chodit za školu.

chodit za školu/nejít do práce

Chodit za školu/nepřijít do práce.

chodit za školu/praci

chybět

chybět v práci

Chybět, zameškat, zatáhnout

ignorovat

jak se kdosik neomluvi a nedorazi na šichtu nebo do školy. A ni temu, že by němoh, ale temu, že se temu gizdovi zhnilemu nechce

Jde do práce kdy se mu chce nebo nejde vůbec.

Je to na něco se vykašlat. Třeba bulat školu, je chodit za školu. Nebo bulal v práci je, že do ní nepřišel

jestli je to zkomolenina slova bulet, tak znamená plakat, brečet.

jit "za skolu", prip. zamestnani

jít blbě, padat, zakopávat

Jit za skolu

jít za školu nejít do práce na něco se vykašlat

jít za školu Ty jsi nebyl ve škole - zase jsi bulal?

Jít za školu

jít za školu

jít za školu - "vybulit" školu

jít za školu nebo nedorazit do práce

jít za školu nebo udělat neomluvenou absenci v zaměstnání

jít za školu, mít áčko

Jít za školu, nejít do práce

jít za školu, neomluveně nejít do práce

jít za školu, vyhnout se povinnosti

Jít za školu,nejit do práce apod.

Jít za školu. Motat se (mít závrať).

Jít za školu.

kácet se, padat, případně nedostavit se do práce

Kamarádka tohle slovo vždycky používala ve spojení s tím, že chodí za školu :))

kašlat na něco

kašlat na něco (bulat školu - nechodit do školy) na Hané má stejný význam slovo "podělávat"

kašlat na něco (např.: bulat školu atp.)

kašlat na něco, nejít do školy nebo do práce

Kašlat na práci, nejít na šichtu

kašlat na to brečet

Když mám ve škole hodinu a nejdu na ni - jdu za školu. A taky když jdu z hospody, tak se můžu solidně bulat (ze strany na stranu).

Kutálet se,vykulit se, vypadnout, spadnout - vybulat se

kymácet se

kymácet se, nedržet rovnováhu

kymácet se, neudržet rovnováhu

kývat se, kymácet se ze strany na stranu, někdo kdo se "bulá" ztrácí rovnováhu

lajdat

Lenivý.

lenošit, vynechat směnu

lhát

litovat

makat

Měli jsme psat pisemku, tak jsem to dneska bulnul…

Meskat za skolou

meškat směnu, vyučování, nepřijít do práce do školy...

meškat, kašlat na něco

Meškat, vynechat - např. bulat/vybulat školu

mít absenci

mit absenci v praci

mít absenci, vykašlat se na to ... (většinou v souvislosti se školou nebo zaměstnáním)

mít neomluvenou absenci

mit neomluvenou absenci

mít neomluvenou absenci

Mít neomluvenou nepřítomnost v zaměstnání.Absence v práci.

motat se

mužské osobní jméno

myslím, že to znamená " zanedbat", nebo " vynechat" nebo vlastně něco neudělat..

Na něco se vykašlat

na něco se vykašlat (např. nejít do školy = bulat školu)

na něco se vykašlat, například bulat robotu, nepříjít do práce

např. bulat školu - jít za školu

např. bulat školu = jít za školu

Např. bulat školu, práci - vykašlat se na to, úmyslně nepřijít.

např. chodit za školu

např. nejít do školy, do práce i když ten daný člověk nemá žádnou překážku k vykonání dané činnosti.

např. školu = flákat se a nejít do ní

Natálie není ve škole, zase bulá.

Něco jako vynechat?

něco shazovat nejít do práce

něco vynechat (bulal robotu)

neco vynechat (hodinu ve skole, neprijit do prace)

něco vynechat, ulít se. např. vybulit přednášku.

NĚCO VYNECHAT...NAPŘ.NEPŘIJÍT DO PRÁCE, ŠKOLY...ALE NÉ Z DŮVODU NEMOCI...PROSTĚ JÍT ZA ŠKOLU

něco záměrně vynechávat (např. bulat výuku)

něco zanedbávat

něčemu se schválně vyhnout

Nedělat nic

nedojít do práce/školy něco zbořit (zbulat strom)

Nedorazit, naschvál zmeškat... Př : Neučil jsem se na test z matiky. Budu to bulat.

nedostavit se, absentovat, např. "bulnout šichtu"

nechodit bez omluvy do práce nebo školy

Nechodit bez omluvy do školy, práce.

nechodit do práce

nechodit do práce - vynechat směnu

nechodit do práce a mít neomluvenou absenci

nechodit do práce, "hodit áčko"

nechodit do práce,mit bulky.

NECHODIT DO PRÁCE.

Nechodit do práce. Seknout Áčko.

Nechodit do roboty

nechodit do roboty (práce) mít absence

nechodit do školy - práce, " ulejvat se"

nechodit do školy/práce - ulít se

Nechodit, byt za skolou

Nejdu do práce, dneska bulam.

Nejdu do roboty nebo zadupat směnu

nejít bez omluvy do práce

Nejít do práce Něco zasklít, zanedbat, pokazit...

nejít do práce

nejít do práce (nepracovat)

nejít do práce bez omluvy

Nejit do prace či do školy

Nejít do práce nebo školy.

nejít do práce, do školy

nejít do práce, školy

nejít do práce, ulít se

nejít do práce, zameškat šichtu

nejít do práce,mít -áčko-,,,,

nejít do školy

nejít do školy - já to bulam

Nejít do školy, do práce - vynechat povinnost

Nejít do školy, práce apod.

Nejít do školy, zanedbat docházku, něco jako "můžu to kašlat".

nejít do školy/práce

nejít do školy/práce, aniž bych měla

nejít někam, kam musím - do školy, do práce

nejít někam, např. do školy

nejít někam, například nejít do školy, vykašlat se na přednášku

nejít tam, např. jít za školu

někam nejít, např do školy.

Někam nejít, např. do školy (chodit za školu)

někdo bula školu, jiný práci, neboli vyhýbat

nemluvena absence

neomluvená absence

neomluvená absence v práci

Neomluvená absence v práci - bulka. Bulat - nepřijít do práce dle rozpisu bez omluvy

Neomluvena absence ve skole, ci zamestnani

neomluveně nepřijít do práce

nepracovat v zaměstnání

nepracovat, absence v práci

nepracovat, hodit áčko,

nepracovat,zašívat se,jít za školu,ignorovat

Neprijit do prace,mit absenci

neprijit, padat

nepřijít do práce

Nepřijít do práce a mít nepovolenou absenci.

nepřijít do práce bez omluvy, mít v práci neomluvenou absenci

Nepřijít do práce, do školy. Mít absenci.

Nepřijít do práce, mít "A" (absenci).

NEPŘIJÍT DO PRÁCE,ŠKOLY,NA AKCI,ČINNOST

nepřijít do školy / do práce

nepřijít do školy, do práce

nepřijít do školy,práce

nepřijít na akci/ do práce/ neúčastnit se bez omluvy

nepřijít někam, třeba chodit za školu

Nepřišel do práce,dalsi význam je něco zbořit.

nestabilní, kývající se

Neůčastnit se

nevím

Nezucasnit se napr. vyucovani, kurzu, protoze tam nechcete jit.

Nezúčastnit se něčeho, čeho bych se účastnit měla. Například dneska jsem vybulala školu, tzn. nešla jsem do školy.

nezúčastnit se povinné aktivity, něco vynechat

nic nedělat

obejít nějakou povinnnost

obejít, vynechat, zameškat - bez omluvy

On bulal školu. záměrně se něčemu vyhnout/nejít do školy, práce

onemocnět

ošidit

padat bulat školu - chybět ve škole

padat

Padat, bořit

Padat, naklanet se vynechat v praci/skole

padat,neudržet se na nohách,nešikovný...

Plakat

plakat

plakat :D

Plakat?

potácet se

predstirat nemoc

propustit (školu/práci)

př. když někdo "bulá" školu, tak do ní vlastní vinou nechodí.

především jít za školu/být za školou, ale dá se použít ve významu "schválně nejít, zameškat" u jakékoli instituce/činnosti

Převrhnout, Mít neomluvenou absenci

Simulovat

Simulovat nemoc

Simulovat, hrát

Spadnout, chodit za školu

svévolná absence

šidit

šidit, lhát, simulovat, zameškávat (např. školu)

Tady na Ostravsku je to naprosto běžný výraz pro neomluvenou absenci

ulejvat se

ulít se

Ulít se z něčeho. Např. bulat/vybulit školu Já nepoužívám, protože se mi ten výraz nelíbí, ale (pra)rodiče užívají a okolí někdy také. Ještě musím podotknout k těm předchozím výrazům - zaškrtnu většinu nebo všechny, co znám, ale každý výraz používám různě, což pak znamená, že otázka na frekvenci užití není přesná. Některá slova neříkám vůbec, ale rozumím jim (používají je např. prarodiče), některá často. Nedá se to zprůměrovat, jsou mezi nimi rozdíly. Např. znám slovo gryfný, ale nikdy jsem je nepoužila. Naopak výraz dobré, používám vlastně téměř denně.

Ulívat se ze školy/práce,...

úmyslně chybět

Úmyslně nechodit do školy/ práce

Úmyslně nejít do práce. A taky bulat se = padat (Zabylo mi slabo a vybulil sem se.)

Úmyslně se něčemu vyhnout s nějakou výmluvou, např. "bulat školu"

Úmyslně zmeškat práci. Taky označení člověka, který se vymlouvá na různé příčiny, proč nejít do práce (bulaty)

upadnout, nabourat se, pokud je bulat myšleno jako "vybulit se"

v případě školy - dělat že jsem nemocná a nejít do školy

válet se i jít za školu, práci...

Včera jsem bulnul školu a jel jsem lyžovat.

včéra prácu bulal

ve spojení se školou, prací - vynechávat, chodit za školu...

ve školním prostředí ve významu - nejít do školy/být za školou a obecně flákat práci

vědomě, cíleně nejít do školy, na přednášku, do práce...

Vybulat školu.

Vybulat školu...

vyhnout se povinnosti, obvykle jít za školu

Vyhýbat se něčemu

Vyhýbat se něčemu. Například bulat školu = chodit za školu.

vyhýbat se povinnostem (pracovním), např. nejít do práce a tvrdit, že je člověk nemocný a přitom je zdravý a dělá něco jiného.

vyhýbat se práci, chodit za školu apod.

vyhýbat se vědomě práci, škole ...

vyhýbat se, kašlat na něco

vykaslat se na neco

vykaslat se na neco, treba na praci nebo skolu

vykašlat se na něco

VYKAŠLAT SE NA NĚCO

Vykašlat se na něco - bulám školu = nejdu tam

vykašlat se na něco (nějakou práci,...)

Vykašlat se na něco, nebo něco v tom smyslu. Soudím dle písně od Nohavici o Baníku...

vykašlat se na něco, nejít někam, příklad bulat školu - nejít do školy

vykašlat se na robotu / školu

Vykašlat se na..

Vykašlat se na...

vykašlat se např na školu, nebo nebýt schopný udržet rovnováhu

VYNECHAT

vynechat

vynechat - jit ta skolu

vynechat - např. bez omluvy nepřijít do práce, do školy

vynechat /bulat šichtu/

Vynechat hodinu, nebo jit šmajdavym krokem

Vynechat něco, obejít např. školní docházku nebo pracovní směnu

vynechat nějakou povinost

vynechat povinnou činnost nejčastěji školu (chodit za školu)

Vynechat pracovní směnu

Vynechat skolu, jit za skolu

vynechat směnu - absence

vynechat směnu v práci

vynechat směnu, nejít do práce, do školy

vynechat směnu, ulejvat se

vynechat školu, být za školou. Možná se vztahuje i k práci?

vynechat školu, jít za školu, když to rodiče nevědí

Vynechat- bulat skolu, praci znamena nejit tam

vynechat, absence

vynechat, nejít do práce, do školy.

vynechat, neprijit... bulat skolu, praci

vynechat, neúčastnit se

vynechat, vykašlat se na něco

vynechat, vykašlat se na něco (nejít do školy,..)

vynechat, zameškat, resp. bulat školu = nejít do školy

Vynechat/přeskočit např. školu

vynechávat pracovní směny

vynechavát, něco vynechat např. hodinu ve škole, tréning,

Vynechávat, zameskavat úmyslně třeba školu...

vysrat se na něco (školu)...resp. chybět

vysrat se na něco; ojebat

vyvalit se, ohnout se, někdy vyprdnout se na něco

vyvracet (předměty); též nejít do práce (fluktuace)

Vyvracet, vynechat směnu

vyvrátit se, nebo absentovat v práci/škole

xxx

zabulal šichtu

zabulat šichtu = mít neomluvenou absenci v práci

zajebat třeba školu, nejít někam, vykašlat se na to

záměrná absence

Záměrně absentovat

Záměrně nejít do zaměstnání/školy

záměrně vynechat směnu, nejít do práce

Zameskat skolu ci praci, umyslne tam nejit

zameškat Př. Zabulal jsem hodinu - nešel jsem tam

zameškat např. školu, nejít do práce apod.

zameškat nebo nepřijít

zameškat směnu

zameškat směnu či hodinu ve škole

zameškat směnu v práci

zameškat směnu, absentovat

zameškat školu

zameškat školu nebo práci

zameškávat

Zameškávat

zanedbat, nezúčastnit se bez řádného důvodu

zanedbat, vynechat např. školu

Zanedbávat. ( Dneska jsem bulal školu.)

záškoláctví

záškoláctví nebo špatná docházka do práce případně kroužku.

zatáhnout

zatáhnout školu

Zbulat šichtu, zbulat školu

zmeškat něco nebo se na něco vykašlat (např. jít za školu)

Zmeškat směnu, Něco bourat Problém s rovnováhou (člověk, zvíře)

zmeškat, nebýt tam, kde se má být, vykašlat se na něco, neomluvená absence

zmeškat,vynechat,

znám v kontextu školy, když jde někdo za školu, vyhýbá se jí

Znamená nechodit do školy,zameškat vyučování.Bulam-nechodím,flákám se,"chodím za školu".

Znamená to buď, že člověk chodí za školu či nechodí pravidelně do práce anebo že ztrácí rovnováhu, kymácí se.

Ztrácet rovnováhu (bulat se pod vlivem alkoholu), něco cíleně zameškat (bulat školu)

7. Používáte slovo "bulat"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 10, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 8, Ne → otázka č. 8].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Ano	237	47,59 %	23,47 %
Ne	219	43,98 %	21,68 %
Ne, ale dříve jsem ho používal/a	42	8,43 %	4,16 %

Graf

8. Používáte nějaký jiný výraz pro slovo "bulat"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 9, Ne → otázka č. 14].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	168	66,93 %	16,63 %
Ano	83	33,07 %	8,22 %

Graf

9. Jakým jiným výrazem nahrazujete slovo "bulat"?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

- chodit za školu/vyhýbat se práci - vrávorat, kymácet se

"kymácet se"

Áčko

áčko

brečet

brečet, bulet, řvát, plakat

brečet, plakat

Bulat se: motat se

Bulet

bulet

bulet :D

dát áčko

Dát si: "Áčko"

Flákat se

flákat se, chodit za školu

hodit áčko

Chodí za školu.

chodit za skolu

chodit za školu

chybět

chybět, meškat, flákat se

Jak jsem uvedl dříve

jebu na to

jiným opisem

kašlat

kašlat na to

lajdat

makat, dřít

mmarodit,stonat

motat se, padat

nejít bez omluvy do práce

nejít, nedělat

nemakat

NEPŘIJÍT,ZMEŠKAT

nevím

ojebat

padat

Padat, bořit se

padat, hodit áčko

padat, upadat

Plakat :D

plakat, bulet

Pracuju v Brně, takže "má v piči prácu"

revať, plakať

Říkám,že žák "chodí za školu".

seru na to

simulovat, předstírat, vymýšlet si

Spadnout

Ulejt se z práce.

ulejvat se

ulejvat se, vynechat směnu, dostat Ačko

ulít se

vykaslat se na to

vykašlat se

Vykašlat se

vykašlat se (na něco)

vykašlat, vybodnout, vyprdnout

vymlít se

vysrat se

vysrat se na

vyvracet se

xxx

zameškat

zameškávat

zameškávat (např. školu)

zanedbat

zapichnut

Záškoláctví.

zatáhnout

Zatáhnout.

zazdít

zbulač

ZMEŠKAT,NEPŘIJÍT

10. Uveďte prosím, jak často slovo "bulat" používáte.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Nepravidelně (několikrát za měsíc)	101	42,26 %	10 %
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)	89	37,24 %	8,81 %
Často (několikrát týdně)	43	17,99 %	4,26 %
Velmi často (každodenně)	6	2,51 %	0,59 %

Graf

11. Před kým můžete slovo "bulat" volně použít?

Používáte toto slovo běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste toto slovo nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

Ano, používám běžně.

Ano, před lidmi z jiného kraje.

Ano.

Asi bych ho použil kdekoliv. Myslím, že je dost znám jeho význam.

Asi bych jej nepoužila například před nadřízeným. Jinak bez omezení :D :)

Asi bych nepoužila na úřadě či oficiálním místě, ale jinak (práce, rodina, kamarádi) asi ano

asi záleží jaká je situace ale jinak si myslím že je možné toto slovo bez probélmů používat

Baník pyčo!

Během studia na ZŠ a SŠ běžně mezi spolužáky i dospělými

bez omezení

Bez omezení

Bězně

bezne

bezne v SM kraji, jinde spise ne, nebo ne pred lidmi odjinud

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžné

běžně před osobami, které blíže znám

Běžně všude

Běžně, ale málokdy v jiném kraji.

Běžně, ale ne každý by rozuměl.

běžně, co mluví stejným nářečím jako my

běžně, nepoužil/a bych ho v Čechách

běžně, přede všemi

Běžně: Ne lidé (skupiny), ale situace někdy omezuje používání

Běžně.

bulatec, nefachčenko

Člověk by řekl že asi před panem prezidentem, ale před tímhle klidně, takže zcela kdykoliv:-) Jinak se ještě hodně používá taky "obulit", jakože obulil jsem šichtu, ne bulal jsem šichtu.

Dneska jsem bulala školu. Budeš se mnou zítra bulat školu?

Doma

Doma většinou, V Čechách na škole by to stejně nepochopili

Doma, před známymi a kdysi v práci v dole

hlavně před pražákama

Jen když jsem ve své původní vlasti, ve Slezsku. Jinak totiž bydlím v Západních Čechách.

kamarádi

kamaradi a rodina

kamarádi z Čech to neznají, používám mezi kamarády ze severu Moravy

kamarádi, kolegové (dříve spolužáci) zcela běžně, jinak ne

kamarádi, neformální setkání

kamarádi, rodina

Kamárádi, rodina, známí, vedoucí, učitelé(jen někteří)

Kamarádi, rodina.

Kamarády

Kamarady

kámoši, rodina

kdekoli, každý mu rozumí

kdekoliv kdykoliv, ale asi při debatě s děkanem nebo s člověkem se kterému chovám uctu nepoužila

kdekoliv mimo ostravský region, v profesionálním styku

kdy chci V Praze začali Pražáci divně mluvit (dávali přízvuk na konec slova apod.). Když jsem se jich ptal, proč tak mluví, řekli, mluvíme jako ty.

Kdykoliv

Krom formální komunikace jej používám běžně.

kýmkoliv

Mezi lidmi z Ostravska použiji, jinde v republice spíš obrat Nepřijít do práce.

mezi mladými

Mezi spoluzaky ci kolegy

Mezi známými, rodinou, kamarády to lze klidně použít. Nemělo by se použít například ve styku s úřady.

Mohu používat před přáteli, rodinou, spolupracovniky.

momentálně neznám nikoho, o kom bych mohla říct, že má neomluvenou absenci v práci, pokud bych znala, mohla bych slovo použít v práci i v rodině - rozuměli by mi

možná bych ho nepoužila jedině před "vysoce postavenými lidmi" např.šéf

Nadřízený

nadřízený, podřízený, kamarádi, okolí

ne před nadřízenými

Neexistují

neformální komunikace

nejčastěji asi ve škole, mezi spolužáky

Nejvíc jsme ho používali na střední škole.

Nepouzivam pred studenty a celkove ve skole.

Nepoužiju ho pokud budu jednat oficiálně, úředně apod. V běžném hovoru ano.

Nepoužila bych ho ve společnosti nadřízeného.

Nepoužila bych jej na akademické půdě.

nepoužila bych na pracovních jednáních atd. Prostě ve formální prostředí.

Nepoužila bych slovo při jednání s úřady nebo rodiči žáků. Běžně ve škole, např. při rozhovoru učitel s učitelem nemám problém slovo použít, výjimečně i při rozhovoru s žáky.

nepoužila bych toto slovo v oficiální komunikaci (úřady, škola atd.)

Nepoužívala bych ho před nadřízeným, v hovoru s cizími lidmi

Nepoužívám běžně, jen zřídkakdy, spíše mezi známými. Veřejně, oficiálně bych nepoužila

Nepoužívám běžně, nepoužila bych v ,,lepší" společnosti

Nezdráhám se použít přede všemi.

občas a lidi se pak poptaj co tím chci říct

Obvykle ho používám ve škole mezi lidmi, kteří ho také používají.

Pouze mezi blizkymi znamymi

Pouze ve škole se spolužáky

Použiji jej v přítomnosti známých či rodiny. Však na úřadu a jemu podobných institucí se slovo "bulat" použít moc nedá :)

Použiji spíše ve skupině lidí s nižším stupněm vzdělání, nebo známími.

Použil bych ho před kýmkoliv, ale některým bych to pak asi musel přeložit. ;-)

použila bych bez problémů všude

Použila bych ho v běžném hovoru s rodinou, přáteli, kolegy... jinak ne.

Použila bych jej mezi přáteli, rodinou.

Použít ho mohu v jakékoli neformální komunikaci

použití - Ostravsko; v Praze se divili co to říkám, jestli chodím bulet místo školy nebo co :-D

Používá se běžně

používali jsme ve škole mezi spolužáky

používám běžně

Používám běžně

používám běžně

Používám běžně mezi mluvčími z dané geografické oblasti.

Používám běžně mimo ty, kteří nářečí nerozumí.

používám běžně pokud nejde o oficiální jednání

používám běžně před všemi

Používám ho běžně bez ohledu na situaci.

Používám ho běžně. Jen doma na třebíčsku tomu to výrazu nerozumí

Používám ho i ve společnosti, která nezná severomoravské nářečí.

používám ho kdy se mi hodí, v případné nerozumějící skupině význam vysvětlím

Používám ho při komunikaci s kamarády, známými a rodinou.

Používám ho v pracovním kolektivu a v rodině. Nepoužil bych ho k vyřizování na úřadech i když jsem z této oblasti, a při komunikaci s kýmkoli kdo zná tyto slova.

Používám jej běžně mezi přáteli či v rodině. Asi bych jej nezvolila v nějakém formálnějším rozhovoru.

používám jen mezi blízkými, rozhodně ne před cizími lidmi a ve formálních situacích

Používám pouze mezi známými z MS kraje, před lidmi odjinud nepoužívám

používám pouze v hovorové mluvě s přáteli, nebo v samomluvě

Používám před všemi.

Používám ve škole.

používám, nevím, jak jinak to říci :D

považuji ho za běžné slovo, nijak hanlivé

požívám ho před přáteli, u nadřízených někdy taky,záleží na povaze člověka,se kterým se bavím

pracující

prakticky před kýmkoliv

Pratele

Pred kamarady

Pred kamarady z Prahy

pred kazdym

pred kolegy z prace, kamarady

Pred prateli a rodinou, v profesnim slovniku nepouzivam

Pri rozhovoru s docenty ci sefem v.praci se to nehodi. S kamarady neni problem

přátelé

Přátele, rodina

pře každým ve svém okolím

před kamarády

před kamarády a spolužáky

před kamarády, před rodinou

před kamarády, rodinou

před kamarády, rodinou, známými

před každým

Před každým, aleale nejčastěji ve škole

před každým, kdo je je z našeho regionu

Před každým, komu tykám ano, jinak ne.

před kolegy z práce /nepoužil před šéfem ;)

před kýmkoliv

před kýmkoliv běžně

Před kýmkoliv.

před lidmi, kteří nejsou rodinní příslušníci nebo přátelé

před přáteli

Před přáteli, kteří znají význam slova. Před prajzáky. Rozhodně bych toto slovo nepoužila v jiné společnosti, kde se mluví slušně, spisovně.

Před sockama.

Před šéfem se to asi nehodí :-D

Před tím před kterým mohu lulat

před všema

před všema v podstatě

před všemi

přede všemi

přede všemi známými, ale někdy musím vysvětlovat význam

přede všemi, kromě učitelů/ zaměstnavatelů

přes spolužáky před lidmi, se kterýma bulam Jinak se tím opravdu nechlubím.

Při studiu casteji,v pracovním běhu jen ráno při polemizaci s partnerem,ale nakonec vstaneme jedeme do práce:-(

raz sem to řeknul před jednu robu z Pardubic a ona se myslela, že to znači ,,bulet (plakat)"

rodiče a učitelé

rodiče, přátelé ze severní Moravy

rodina

rodina, kamarádi

Rodina, kamarádi, známí z okolí

Rodina, pratele Nepouzila bych ho pri spisovnem vyjadrovani - prace, urady, skola..

Rodina, pratele

rodina, přátelé

Rodina, přátele. Nikdy bych toto slovo nepoužil ve formální komunikaci.

Rozhodně bych slovo nepoužila při konverzaci s cizím člověkem, s nadřízeným a v pracovním prostředí vůbec. Slovo použiju pouze před přáteli.

slovo bulat, jako plakat, můžu použít kdekoliv, kromě úředně.

slovo bych asi nepoužila před ředitelem školy, či policií, jinak běžně

Slovo bych použil pouze v neformálním hovoru s přáteli/známými, ale nepoužil bych jej před lidmi, o kterých si myslím, že jej neznají.

slovo není spisovně české, všechna podobná slova většinou nepoužívám, pokud nekomunikuji přímo v nářečí, také bych ho nepoužila v úředním styku či na formálnější rovině komunikace obecně. Nejčastěji jej používám v okruhu přátel, známých a blízké rodiny

Slovo používám mezi svými vrstevníky, rozhodně bych to neřekl profesorovi.

Spisovne mluvim tam kde se to hodi.

spíše v neformální hovorové mluvě

Spíše ve skupině spolužáků.

Šéf, úřední jednání ap.

Tady u nás naprosto běžně a všude, samozřejmě lidé v akademickém prostředí to nejspíš nepoužívají, nevím

Tak asi bych se naší řečí nechlubil na formálním pohovoru a tak...

Tak ono záleží, jestli se jedná o mě, kdo bulá školu nebo o někoho jiného. Kdyby se jednalo o mě, tak to slovo užívám pouze v okruhu přátel, případně rodiny.

ti, kdo ho znají :)

Toto slovo bych nepoužila při formálních jednáních např. pohovor, jednání s úředníky apod. Normálně ho používám mezi kamarády, rodinou, známými.

Toto slovo používám jen mezi svými známými.

U některých skupin osob bych to vůbec nevyslovoval.

užívala jsem pouze mezi spolužáky, nikdy ne před učiteli

v běžné mluvě mei známými ano, na úřadech ne

v běžné mluvě s kamarády, rodinou ano

v Čechách mi nerozumí

v neformální společnosti

V neformalnich situacich

V neofrmálním kontextu, v hovoru s lidmi, kteří mě znají.

V oficiálním projevu bych ho asi nepoužil :-)

V praci nepouziju

v rámci školy ho používáme běžně pro označení neomluvené absence žáka

V rodině

v rodině, mezi blízkými ano, mezi vzdálenějšími známými nebo v cizím prostředí ne

v soukromí mezi přáteli

v zaměstnání při jednání s cizími lidmi

Ve své sociální skupině (studenti) - běžně používáno

ve škole

Většinou před kamarády, kolegy; Užívám jej sice často nicméně, ne každý rozumí, Praha nerozumí téměř vůbec

volně

Volně před kamarády, jinak ne.

volně toto slovo používám před rodinou a mezi přáteli, nepoužila bych ho v souvislosti s psaným textem nebo přednesem na akademické půdě

vsude vetsina lidi stejne nevi co to znamena

všichni

Všichni. Není nijak zvlášť urážlivé

všude

Znám ho jako osobní křestní jméno osoby, se kterou se setkávám 1x až 2x týdně

12. V jaké situaci slovo "bulat" používáte?

Používáte toto slovo vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

...

"Martin zase bulá..."

asi bych se mu vyhnul na nějaké hodně oficiální příležitosti

asi u dělnické profese

Asi všude

Baník pyčo!

běžně

Běžně

Běžně a všude

Běžně ho nepoužívám .

Běžně.

Bulani školy

bulat skolu, praci

bulat šichtu-ano ,bulat kuželky-ano, bulat se -po alkoholu-ano jinak bulat ve smyslu padání nepoužívám

bulat školu

Bulat školu, práci atp.

Bulat školu.

Bulat školu/práci

dnes už jsem v důchodu, ale v době zaměstnání a pohybujíc se v tzv. "střední vrstvě" společnosti, jsme to používali prakticky většinou všude

Dokud jsem chodila na denni studium casto, ted pokud nekdo neprijde do.prace

doma.

furt, bo takých bulaču je třeba pojmenovať, bo su barabi hajzelšti a není na nich spoleh

Hovorova mluva

Jen doma

jen když jsem chodila do školy

jen málokdy, většinou myšleno s humorem

Jen v situacích, kdy někdo nejde do školy.

Jen ve významu "zameškat svévolně směnu".

jenom někdy, když se hodí k situaci

Kdykoliv

Kdyz nekam schvalne nejdu a mela bych tam byt

Kdyz oznamuji ze se chci necemu umyslne vyhnout

Kdyz se bavime o skole

Kdyz vzpominam na skolni leta

Když děti nechodí do školy

když hovořím o tom, že někdo chodil za školu

Když je někdo lenivý.

Když je někdo za školou

když je třeba vyjádřit, že někdo někde nebyl - nešel do školy, do práce bez omluvy

když jsem bulal

Když jsem chodila za školu, když je někdo opilý.

když jsem na gymnáziu nepřišla do školy na předmět, na který se mi nechtělo přijít

když jsem naštvaná

Když jsem nebyl ve škole

Když kašlu na cvičení, přednášku, nebo směnu v práci.

když na něco kašlu

když nejdu do školy nebo když řeknu o někom, že nešel do školy

když někdo někam nedošel

Když někdo nepřijde do školy

když někdo vynechá vyučovací hodinu, či směnu aniž by měl konkrétní důvod

Když někdo z kolegů nepřijde do práce nebo na smluvenou akci.

Když někdo z okolí bulá školu.

když říkám, že šel spolužák za školu, nebo když se mi nechce na sraz s přáteli

když se bavím s kamarády

Když se hodí :)

když se jedná o školu nebo práci

když se někdo z něčeho ulije

když se někoho ptám, proč nepřišel

když se o někom bavím, že nejde do školy

Když se probírá téma škola, chození za školu, což je velmi zřídka, jinak ne.

když se rodiče a učitelé zajímají kde jsem byla

Když si nevzpomenu na kulturní synonymum.

Když to vystihuje situaci.

když tuto akci sám provádím, nebo někdo v mém okolí

Když vzpomínám na školu

konkrétní situace

kontext školy

kromě oficiálních a formálních situací všude

málokdy

mezi přáteli a rodinou ano, v pracovních vztazích ne

Mezi svými.

Mimo Ostravsko bych toto slovo nepoužila ve formálním kontextu, v hovoru s nadřízeným, s člověkem, kterého neznám.

na zkoušce nebo v přítomnosti někoho výnaměji postavéného ale na druhou stranu se za svoje nářeč nestydím, mluvím jak mi zobák narostl

napadl mě ten strom

např. na úřadech a podobně bych slovo nepoužila

Např. nejít do školy.

ne v oficialnim dokumentu

ne v písemném projevu

Ne vždy

Ne vždycky a ne všude

něco vynechat

Nedokážu odpovědět.

neexistuje

Nejčastěji bylo slovo zmiňované co se týče absencí :) ...

nejít do školy

Nejsem si jistá.

neomluvená absence, bulky

neomluveně nepřijít do práce

Neplánovaná absence. Když je člověk nemocný, není to bulka.

nepoužiju v úředním styku

nepoužil bych ho kdybych mluvil do rádia, nebo do televize

Nepoužil bych jej v úředním dopise ani v úřední mluvě.

Nepoužila bych ho na nějaké společenské akci.

Nepoužila bych ho při formálním jednání, jinak kdekoli.

nepoužila bych ho v konverzaci s vyšší autoritou

Nepoužila bych ho ve komunikaci s nadřízenými, úřady...

Nepoužila bych ve formálním kontextu.

Nepoužívala bych ho v oficiální komunikaci. Přecijen je to nářečí.

Nepoužívám

Nepoužívám takové a podobné výrazy doma nebo mezi spisovně mluvícími lidmi.

Nepoužívám vždy a všude, jen snad občas, málokdy, doma nebo mezi dobrými přáteli

Nepřišel do práce.

Neřekla bych ho na oficiálním jednání (např. pracovní pohovor) nebo před váženou osobou (např. kdybych dělala rozhovor s ministrem), ale v běžné konverzaci ho normálně používám.

Nevidím na něm nic sprostého, proto se nějak s použitím tohoto slova nemínim omezovat.

nevím

Nevím

nevím

Nevím.

Nevybulame to dneska? ( Vezměme si volno na dnešek?)

No teď už moc ne, ve škole jsme hodně bulali, teď v robotě spíše říkám, že to mrdám:-)

O škole

Odpovedela jsem.pred chvili

pokud hovořím spisovně, nepoužívám ho

pokud se bavíme o docházce do práce. nepoužiji ho při komunikaci s nadřízenými nebo cizími

pouze pokud mluvím o někom, kdo chodí za školu

Pouze pokud se někdo něčemu vyhne zcela jasně z vlastní lenosti.

Pouze v případě, že má někdo nějakou absenci, jinak nepoužívám.

pouze v soukromí

pouze v souvislosti se školou

Pouzivam pouze hovorove v neformalnim projevu

Použiji to slovo při řeči, například s kamarády.

Použila bych jej mezi přáteli, rodinou.

Použitelné pouze v neformálním rozhovoru s obyvateli regionu, u nichž se dá znalost výrazu přepokládat a pokud chci dodat sdělené informaci citové zabarvení.

Používala jsem ho za svých školních let, teď už ne.

Používala jsem, když jsem chodila na SŠ, teď už nepoužívám.

používali jsme ho na střední škole, když se šlo bulat... Popř. když bych mluvila o někom, kdo chodí za školu, tak bych použila "bulat"

používám běžně

Používám běžně mezi příslušníky dané nářeční oblasti. Nepoužívám mezi mluvčími z jiných oblastí, popřípadě v oficiálním styku.

používám ho jen hovorově mezi blízkými

Používám ho nejčastěji ve formě (vy)bulat školu/hodinu/seminář. Nepoužívám ho moc ve významu pracovním nejspíš proto, že to ani nedělám:D

Používám ho pouze jako oznámení, že nejdu do školy/nebyla jsem ve škole. Zapomněla jsem dodat - používám pouze, pokud jdu za školu.

Používám ho pouze pro vynechání práce nebo školy.

Používám hovorově vcelku běžně. Ve společensky významných situacích však ne - hovoří se až na výjimky spisovně

Používám jej vždy, když popisuje danou situaci.

Používám pouze mezi známými z MS kraje, před lidmi odjinud nepoužívám

používám pouze v běžné řeči, ne v práci, ve škole, na úřadech apod.

používám spíš verzi bulet, a to prostě jako synonymum brečení

používám vždy

Používám vždy.

považuji toto slovo za neutrální a užiju je kdykoliv

povídání o dávných časech

pri neformalnich prilezitostech, i v praci

Pri vypraveni historek z mladi

pro mě je slovo vysoce neformální, až "frajerské", podle toho je také používám (viz předchozí odpověď)

před učiteli ne

Při hovoru s nadřízenými rozhodně ne.

Při rozhovoru s kamarády

při zameškání směny

Při zatáhnutí určitých činností (Včera jsem bulala školu, musela jsem do práce. Dneska bulám práci, šéf je na dovolené.) Po požití alkoholu a ztrátě koncetrace (Ty vole 3 pulky a bulám se jak tenkrát.) Při šokových situacích (Frajer mi políbil ruku a já se málem vybulala do kolejiště) atd

rozhovor s kamarády, ne před rodiči ani učiteli

rozhovor s přáteli, rodinou

s kamarády při rozhovoru

samozřejmě toto slovo nebudu používat například při pracovním pohovoru apod.,

skola

Skola

skoro vždy

Spis jako absenci - bulat praci skolu atd. Naklaneni se jen zridka.

Spise nerormalni rozhovor.

Spisovne mluvim tam kde se to hodi.

Spojenim se skolou/praci apod

stejná odpověď jako minule

student nepřišel na výuku, je o něm známo, že se škole spíše vyhýbá

škola

školu, práci

tak v Praze bych to nepoužila

Teď si nevybavuji.

Ten se bulal. Bulat školu.

treba bulnu sichtu

Tu písemku budu bulat.

Tuž to záleží na místě, na kterém mluvím. Geograficky. V Plzni nebo v Marjánkách by mi skoro nikdo nerozuměl. V Hlučíně nebo v Opavě tomu rozumí každý.

u neomluvené absence

Určitě bych ho nepoužil při oficiální komunikaci.

úředně

v běžném rozhovoru, při oficiálním jednání toto slovo nepoužívám

v hovoru se známými nebo občas mezi kolegy v práci

V jakékoliv když jsem ve škole

V kontextu nedocházky do školy či do práce běžně.

v konverzaci

V legraci

V práci, nikde jinde mě to nenapadá. Snad jen v hospodě při řečech o práci.

V případě chtěného nerespektování pracovní doby zaměstnance.

v případě když se někdo nedostaví do školy/práce/...

v případě, že nejdu do školy a chci to sdělit přátelům.

V rozhovoru s rodinou nebo přáteli, v neoficiální komunikaci

v situaci školní

v souvislosti s chozením do školy, do práce

v souvislosti se školou

V zaměstnán. mezi příteli

ve formální komunikaci

ve spojení se školou, že tam nešel, protože se mu nbchtělo, ne že by nemohl.

Ve společnosti přátel, když mluvíme o tomto tématu - což není často - pak takřka vždy.

ve škole

ve škole , komunikace se spolužáky

ve škole v právi u doktora, bulal a tak si zašel pro neschopenku k dochtorovi

ve škole, po navštívení hospody

ve vztahu ke škole

Většinou

Většinou doma, ve škole, jedině ne třeba na úřadech nebo v práci s klienty

viz předchozí odpověď

viz výše

Všude

všude

Vybulit školu, šichtu nebo bulat se ožralý nebo třeba vybulit např. sloup atd. Samožřejmě mluvím hovorově pouze doma nebo jinak neoficiálně/neúředně

vyloženě když vynechám školu za zády rodičů a bez předešlé omluvy vyučujícímu

Vynechat skolu

využívám pouze při neformálních rozhovorech

Využívám v situaci spojené se školou. (Nejít na přednášku )

vzdycky asi ne

vždy

Vždy

vždy

vždy a všude

Vždy a všude

Vždy a všude pokud se vyajdřuji v nářečí

Vždy když chci.

vždy když nejdu/ někdo jiný nejde do školy/ práce nebo obecně někam kam musí

vždy, když někdo něco bulá:)..

vždycky

vždycky a všude

vždycky a všude i na úřadech

Záměrně jsem se nezucastnila něčeho

zaměstnavatel

zásadně při chození za školu - případně jiný druh výrazného flákání

Záškoláctví, nechození do práce - spíše soukromé rozhovory

Zítra to bulam.

žádná taková mě nenapadá

13. Jaký postoj chcete použitím slova "bulat" vyjádřit?

Má pro vás toto slovo nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům které jeho použitím chcete vyjádřit?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

,,chodit za školu"

...

absence zaviněná rozhodnutím absentujícího

ani ne

Ani ne, víceméně ekvivalent běžného "prostě se na to vysral".

Ani nevím jak jinak absenci v prácí použít jako sloveso.

Ano

ano

ano, chci vyjádřit, že se někdo na něco vykašlal, nedělal to, i když měl, zazdil to atd. a slovo "bulat" použiju, když ten výraz chci zjemnit, má pro mě trochu i humorný nádech, použiju ho, když mně přijde vlastně trochu vtipné, že někdo něco "bulal", cítím v něm nadhled

ano,no že ten dotyčný který to řekne tak je bud flinkač nebo si dělá srandu

asi ne, přijde mi normalní možná trochu nespisovné

Baník pyčo!

Bez emocí - prostě jim vyjadřuji fakt, že někdo něco bulá.

bez zabarvení

Bez zabarvení

Bez zabrvení

bez zvláštního zabarvení, používám v uvolněném, přátelském prostředí

běžné slovo

Běžné slovo, nic bych nedodávala.

Bulat ve smyslu chodit za školu nebo být opílý je lehce negativní ale ve smysle padat je neutrální

Do piče už dejte pokoj s tím bulat

Dobrodružství, frajerství.

Ehm.. co??? Divná otazka

flákání

Hanlivé.

hrdinský čin, rebélie, porušování pravidel

Chození za školu

informativní

jak už jsem uvedla - slovo má pro mě frajerské zabarvení, při jeho použití se třeba snažím vypadat "cool" apod.

Je neutralni

je pouze kratší

je pro mě zajimavější, než to říci běžným způsobem

je to hlavně slang studentů

Je to hovorový výraz, který vyjadřuje nedbalost a a jistou pubertální povýšenost - "nestarám se o školu, nešel jsem tam".

Je to jen vyraz ktery pouzivam pro oznaceni, ze nekdo vynechal skolu

Je to narecni, nespisovne, "domacke"

Je to nářečí a proto má pro mě často humornou konotaci

Je to specifický výraz zdejšího kraje, hodí se jen na určité situace.

jednodenní nezájem

Jen mi to přijde kratší, než říkat "jít za školu" nebo nějak jinak. Je to už automatické. Ale má to trochu takový pubertální nádech, který se mi nelíbí.

kárat někoho, aby nebulel, nebo konejšit.

kašlat na něco

kašlu na to

kašlu na to, mám moc rozhodnout, že na akci nepůjdu

když někdo někam nechce jít.

Když to chcí skutečně vyslovít.

když to na to nestojí abych tam šla

kladné využití, po vánocích bych nejraději práci bulala

konstatuji studentův postoj ke škole

lajdák, lenoch, nezodpovědný

lehce expresivní

Lehce rebelský. Udělala jsem špatnou, ale hlavně cool věc.

Lenost

lenost

lhostejnost

lidový výraz

Mám to na háku

mírně negativní, použitím se snažím oslovovaného mírně napomenout, případně sebe mírně napomenout, pokud se úpravou tohoto slova oslovuji

místní určení

Mládí, lhostejnost vůči autoritám, nezodpovědnost, rebelie

možná trochu namachrovanější postoj

Myslím, že ne.

ne, bez zabarvení

Ne, bezne slovo.

ne, jsem zvyklá ho říkat. Přijde mi "divné, nezažité" říct větu jinak

ne, nemá

Ne, nevnímám to tak.

ne, spíše je domácké - mládí

ne, stejné sloveso jako každé jiné

Ne, znamená to prostě, že někdo někam nepřišel, i když by mohl - "bulnul to".

Ne.

Něco ilegalního

Něco se nechce

nedochazet do...

Nee

negativní

Negativní

negativní

Negativní

negativní - použiji o někom, kdo udělat něco, co se nemá/nesmí

negativní rys - někdo schválně a bez omluvy zamešká práci, školu = záškoláctví

Negativní vůči povinnostem.

Negativní? Jakože může někdo bulat školu pozitivně?

Nechci vyjářit žádný postoj.

Nechodí dopráce

nechuť něco udělat nebo někam jít

Nejspíše ironie, možná trochu pohrdání.

nemá

Nemá

nemá

nemá citové zabarvení, je to slovo, které popisuje situaci

nemá pro mě žádné zvláštní zabarvení

Nemá pro mě žádný emocionální význam.

Nemá pro mne žádné speciální zabarvení

nemá zabarvení

Nemá žádné citové zabarvení. Je to neutrální popis.

Nemá, používám ho jako slang

Nemá.

Nemá. V dialektu je primárním výrazem, bez stylového zabarvení.

nemakačenko

Nemám o to zájem a kašlu na to.

Nemyslím si, že je citově nějak zabarvené.

Nesouhlas, odsouzení, pohrdání, nižší inteligence .

Nespolehlivost daného člověka dodržovat určený řád.

Neučinit něco

Neutrakni

Neutrální

neutrální

Neutrální

neutrální

Neutrální, konstativní,

nevim

nevím

Nevyjadřuji postoj, pro Ostraváky je to krátké vyjádření situace.

nevztahuje se k emocím, pouze vyjadřuje situaci

Nezájem, lhostejnost, lenost.

Nezajmu.

nezodpovědnost

nic mě nenapadá

Normální, prostě vysrat se na robotu, školu etc.

nuda

Obecně nesouhlasím s absencí v práci, s neomluvenou už vůbec.

Obvykle to slovo používám bez nějakého citového zabarvení, jen jako součást věty.

Odpocinek

odsuzující

označení člověka, který záměrně nepracuje = "bulač", lehce hanlivý výraz jako např. "nemakačenko"

pejorativní zabarvení

pocit něčeho zakulaceného, měkkého a ruského

postoj, že nechci být ve škole a přátelé to budou chápat

Pouzivam bud v legraci ci k vyjadreni negativniho postoje k osobe, ktera tak cini

pouzivam, kdyz potrebuji

Používám ho, aby nezmizelo z naší mluvy.

Používám pouze mezi známými z MS kraje, před lidmi odjinud nepoužívám

pro teenagery je určitě "více cool" než spojení "chodit za školu":-)

prostě nezájem se účastnit docházky ve škole/práci či jinde kde člověk musí být

Především se jedná o velice neformální slovo.

Přímá a asi nejčastější spojitost s tímto slovem je v opilosti.. konkrétně: ,, Był tak navalony,že se furt bulou. " :)

Přisuzuji mu spíše negativní emoce, bulat školu je nesprávné.

Rebelie, nezodpovednost,

Rebelskou lhostejnost k autoritam

rebelství

som frajeris

spisovna Čeština něma dobry ekvivalent. Možna tam u nich nikdo nebula a maju nulovu absencu

spíš trošku negativní vyjádření k něčí nepřítomnosti tam, kde měl být a není

Spíše ne

spíše negativní emoce

spíše negativní zabarvení, bulí poserové, ubulínci atp.

Spíše negativní, podvodné jednání.

sranda

stav, kdy je někomu škola "ukradená"

Stavy lenosti

Svým způsobem negativní

tento výraz nemá žádné zabarvení

toto slovo pro mě nemá nějaké zvláštní zbarvení

toto slovo pro mě nemá zabarvení

Toto slovo vnímám jako blízké k lenosti, lajdáctví a pasivitě. Není v něm strach, agrese apod., ani snaha situaci nějak zlepšit.

Trochu osobní, ale ne moc.

ulít se

určitě bych toto slovo použila ve vztahu k blízké osobě

Určitě má negativní kontext, použiji ho v případě, kdy k zmeškání směny došlo z nějaké zavrženíhodné pohnutky (alkohol,...).

Většinou naštvaně

viz výše

Všeobecné vyjádření absence tam, kde by měla být daná nějaká pravidelnost.

vyhýbat se

Vyhýbat se něčemu, kam se mi moc nechce

vyjadruje nechut k praci, lenost, mozna take furiantstvi, rebelstvi

vyjadruje nezajem, apatii

Vyjadřuje, že se jedná o nevhodné jednání.

výrazné citové zabarvení zde nevnímám, rozhodně je však nemyslím jako pochvalu dotyčného bulače

Z této otázky mám dojem, že každý mluvíme o něčem jiném. Žádné emoce a ani pocity, prostě stav, že někdo "bulnul" šichtu.

záporné slovo, vyjádření špatné věci

Zbarveni ma.stejne jako drive.popsany vyznam

zdůraznit, že to byl Ostravák, náplava

Ze je mi jedno jestli tam bude

ze se mi do neceho nechce

Ze se zas na to nekdo vykaslal

žádný

Že bych se na to vysral.

že mě někdo naštval, že nešel do školy, bo ja tam byt musel

Že mi stojí to je postoj

Že mu na tom nezáleží že tam nepřišel

že na něco kašlu protože mě to štve

Že patřím do této nářeční skupiny.

žertovné, hravé, neformální

14. 4/13 Znáte slovo "fajront"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 15, Ne → otázka č. 23].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ano	512	50,69 %	50,69 %
Ne	498	49,31 %	49,31 %

Graf

15. Význam slova "fajront":

V případě zájmu / potřeby můžete uvést příklad daného významu.

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

konec směny, konec práce

"(je) hotovo"

"Feierabend", volno (po práci)

"padla"

"voľno" v zmysle protikladu k slovu "práca"; voľno po práci

Asi konec směny - nepoužívám

asi nedokážu popsat....znám, ale nepoužívám

Baník pyčo!

Blízko.

Cil, konec

čas odpočinku po práci

čas odpočinku, přestávka

čas po práci

čas po práci, po konci pracovní doby

čas po pracovní době

doba po skončení práce

Doba po skončení práce.

Fajron - konec

fajront je konec smeny, "padla"..

Fajront je pracovní směná.

Fajront v praci

Fajront- konec smeny

fff

Hotovka.

Hotovo

hotovo, konec

hotovo, konec ( třeba v práci)

hotovo, konec práce, konec pracovní doby

hotovo, konec směny

Hurník? Tu si nejsem jistá

Jdu domů, fajront.

jedna hospoda se tak jmenuje, jinak je to zacatek volna

jít do práce? nebo přestávka

jít domů z práce, mít padla

K9nec v práci... jakýkoliv konec

Klid po určité činnosti

Končíme, máme po robotě, fajront!

konec název ostravské restaurace

Konec

konec

Konec

konec

Konec

konec

Konec

konec

Konec - konec směny (šichty); výraz při úspěšném dokončení manuální práce; název hospody v Třinci na stanovišti :D

konec - např. konec směny

Konec "šichty".

konec (např. konec pracovní doby)

konec (např. pracovní doby)

konec (např. směny v práci)

konec (např. šichty ve werku)

Konec (směny, práce, šichty)

konec (směny)

konec (zejména pracovní směny)

Konec něčeho. Třeba konec v práci.

Konec povinností, nejčastěj tzv. padla v práci.

Konec prace

Konec práce

konec práce

Konec práce

konec práce

Konec práce

konec práce

Konec práce

konec práce

Konec práce - když "padla"

konec práce, hotovo

Konec práce, hotovo

Konec práce, jde se domů.

konec práce, konec směny - "už maš fajront?"

konec práce, padla

konec práce, pracovní doby

Konec práce, směny, obecně konec něčeho.

konec práce, směny, úkolu

konec práce, šichty

konec prace, ta chvile kdy konci pracovni doba asi ta posledni hodina

konec práce, volno

konec práce, volno z práce, "padla"

Konec práce,konec směny,uděláno,hotovo.

konec práce,volno,Např. DNES UŽ MÁM FAJRONT

Konec práce/šichty/činnosti Na fajront si dali pivo :)

konec praci

konec pracovní činnosti

Konec pracovní dne, večer - když končíte v práci (z německého Feierabend).

konec pracovní doby

Konec pracovní doby

konec pracovní doby

konec pracovni doby

konec pracovní doby

Konec pracovní doby

konec pracovní doby

Konec pracovni doby

konec pracovní doby

Konec pracovní doby

konec pracovní doby

Konec pracovní doby, konec šichty :o)

Konec pracovní doby, pracovní doba nebo něco podobného

konec pracovní doby, přestávka v práci

konec pracovní doby, směny

Konec pracovní doby???

Konec pracovní doby.

Konec pracovní doby. Nejlepší je poslat neználka pro Fajrontův klíč :-)

konec pracovní doby... "mám už fajront"

konec pracovní doby/směny

Konec pracovní směny

konec pracovní směny

Konec pracovní směny

konec pracovní směny

Konec pracovni smeny

Konec pracovní směny

Konec pracovní směny.

Konec roboty

konec sichty

Konec sichty

konec sichty

konec směny

Konec směny

konec smeny

konec směny

Konec směny

konec směny

Konec směny

konec směny

Konec směny

konec směny

Konec směny

konec směny

Konec směny

konec směny

konec smeny

konec směny

konec směny ,jinak řečeno "padla"

Konec směny (případně konec v jiném slova smyslu)

Konec směny (šichty)

Konec směny / pracovní doby

Konec směny nebo konec práce.

konec směny nebo nějaké akce

konec směny v práci

konec směny v práci, hlavně se používá ve fabrikách

konec směny v práci, volno

konec směny v robotě

Konec směny v robotě

konec směny v zaměstnání/škole

konec směny, konec činnosti

konec směny, konec práce

konec směny, padla

Konec směny, padla.

konec směny, práce

konec směny, pracovní doby

konec směny, šichty

konec směny, ukončení zaměstnání

Konec směny, užívaný zvláště v hornictví, ale i v jiných profesích.

konec směny,akce apod

Konec směny,konec práce.

Konec smeny,prace

Konec směny; Feierabend

Konec směny.

Konec směny. Také fajrantový klíč. To když se na konci směny všechno padá z rukou.

konec směny/práce/úkolu/šichty...

konec šichty

Konec šichty

konec šichty

Konec šichty

konec šichty

Konec šichty

konec šichty

Konec šichty

konec šichty

Konec šichty

konec šichty - konec pracovní doby

konec šichty (směny)

Konec šichty (směny). Nebo konec obecně.

konec šichty (u havířů)

konec šichty např.

konec šichty,

konec šichty, delší pauza

konec šichty, padla

Konec šichty, práce

Konec šichty, resp. padla.

Konec šichty, směny

konec šichty, směny, práce

konec šichty, volno po práci

Konec šichty.

konec šichty/práce

Konec šichty/směny.

konec v praci v dany den

konec, dokončení

konec, hotovo

konec, hotovo (většinou co se týče práce)

konec, konec směny v práci

konec, konec šichty

konec, příklad - konec směny v práci

Konec, šlus.

Konec, šmytec.

konec, třeba v práci, či s práci doma, třeba zasazené brambory, sklizené seno atd....

konec, ve smyslu ukončení činnosti, nejčastěji konec (pracovní) směny

Konec. Za chvilku je fajront a můžeme jít domů.

Konec.

Konec. Třeba na konci šichty je fajront.

KONEC...A DOST

Konec...směny atd.

Konečná v robote.

konečně fajront. - konečně volno

Konečně je fajront

Koniec práce, odchod domov. "Máme fajront," - môžeme ísť preč, skončili sme.

Koniec pracovnej doby, volno

Kóniec szychty, konec šichty, konec roboty, práce.

Koniec, volno.

kuřák

Mam po fajrontě (po práci, po směně)

Místo výkonu práce

Na fajront - na konec šichty.

na konci, třeba na konci prac.doby

např. konec směny

např. na fajront - na konec prac. doby

Naštěstí už byl fajront a všichni mohli jít konečně domů.

něco ve smyslu ukončení nebo konec něčeho

něco z hornictví

nevím

nevím význam, znám jen restauraci

odpočinek

oheň

Oheň

oheň, žár

ohnivý, žhavý, ale také makat, pracovat

Padla

padla

Padla , konec práce , je hotovo, jde se domů.

Padla nebo konec

padla po práci

padla, konec práce

padla, konec šichty

Padla, konec šichty.

Padla, přestávka

padla, volno po práci

pivo od radegastu

po fajrontě - po práci

po práci

po práci, pracovní volno?

Po práci.

Po práci. Konec pracovní doby

po pracovní době

po šichte

po šichtě

po šichtě ni

Prace

práce

PRÁCE

práce

práce - šichta

práce (robota) zaměstnání

práce, směna

práce, směna,

práce, směna, zaměstnání

práce, zaměstnání

práce, zaměstnání, šichta...

práce/zaměstnání

pracovní směna (patrně v dolech?)

pracovní směna, šichta

Pracovní směny, hlavně v dole myšleno, ale i všeobecně....

Primárně konec směny, sekundárně konec jakékoliv události.

pro dnešek konec práce

Pro mě má význam "hotovo" Myslím si, že se většinou používá u situace, která je ukončena.

přesný význam neznám, jen slovo.

přestávka

přestávka v práci..volno

přestávka, pauza

Rozsvítit/zapálit

s velkým písmenem na začátku slova-hospoda na Rudné ulici, nebo konec směny

Síla ohně, těplo

silný dým

Skončení, ukončení

skončit prácu

Slyšela jsem, ale přesný výraz nevím

směna

směna v práci

směna, konec směny

směna, šichta

šichta

šichta, pracovní doba / úkol

šichta, směna

to si nemůžu vzpomenout

Toto slovo se vyskytuje v jedné české skladbě (Buty)

Ukončení něčeho, konec.

ukončení práce

ukončení pracovní doby

ukončení pracovní směny

Ukončení.

ukončit pracovní směnu

už máme fajront - volno, konec šichty, práce už je hotová

večer

velký žár ohně

Většina Většinou jako konec.Napriklad pracovní směny. ětšina V

volno

volno konec práce, padla

volno

voľno

Volno

volno

VOLNO

Volno

volno

Volno

voľno

volno

Volno (po praci)

voľno (po práci)

volno po práci

Volno po praci

volno po práci

volno po praci

volno po práci

volno po praci

volno po práci

volno po práci, konec práce

volno po práci, konec šichty

volno po práci, odpočinek

Volno po šichtě

volno po ukončení práce

Volno, klídek, konec práce

volno, konec pracovní doby

volno, oddech

volno, pohov, konec dřiny

Volno, vo vyzname ze nemam povinnosti, vsetky som uz spravil tak mam fajront

volno,konec

Volno. Po práci.

volno/padla

Volný čas, konec práce

Vyfárat z dolu, konec směny

zaměstnání

zásoba

zaverecna

Znám ho, ale nevím, co to je.

znám ve smyslu slyšela jsem, přesný význam nevím

znám, ale neumím vysvětlit

Znám, slýchávám, ale absolutně nemám páru o co jde, a když mi to někdo řekne, hned na to zapomenu.

16. Používáte slovo "fajront"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 19, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 17, Ne → otázka č. 17].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Ne	301	58,67 %	29,8 %
Ano	197	38,4 %	19,5 %
Ne, ale dříve jsem ho používal/a	15	2,92 %	1,49 %

Graf

17. Používáte nějaký jiný výraz pro slovo "fajront"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 18, Ne → otázka č. 23].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	182	60,47 %	18,02 %
Ano	119	39,53 %	11,78 %

Graf

18. Jakým jiným výrazem nahrazujete slovo "fajront"?

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

"Padla".

Arbajtplac

Domů, Padla, Končíme

fajronťák

fajrunt

fertig, šlus ende

finíto

finito

free time

Hornník, pokud je to horník :)

jde se domů

je čas pochcat rybu, bis morgen!, zasráno.

konec

Konec

konec

Konec

konec směny

konec směny/šichty

konec šichty

Konec, finiš

konec, šlus

Konec.

KONEČNÁ

makat - padla

mám ,,padla" ...ale asi to nemá s Moravským nářečím co dělat, těžko říct :D

Místo "na fajront" použiji výraz-na konec směny.Vím ,co tento výraz znamená,ale já ho ve škole mezi dětmi nepoužívám,je to spíše výraz pro tovární výrobu,tam to tátové používají velmi často.Na fajront-na konec směny.

na džišio šlus

Na knap/těsně.

Nenahrazuji, ale používám jiný - práce, směna

Normálně, padla

odpočinek po práci

oheň, požár

padl

Padla

padla

Padla

padla

Padla

padla

Padla

padla

Padla

padla

Padla

padla

Padla

padla

padla, dem domů

po práci

Po práci.

práce

práce (ve smyslu směna)

práce, zaměstnání, šichta...

pro dnešek hotovo, jde se domů

přestávka

šichta

Šichta

šichta

Šlus

šlus

Šlus

šlus

šlus, finito

šlus, konec, hotovo

šmitec

Tak už je to hotové

Vale

veget

Volno

volno

VOLNO OD PRÁCE

volno, čas

19. Uveďte prosím, jak často slovo "fajront" používáte.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Nepravidelně (několikrát za měsíc)	70	35,53 %	6,93 %
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)	65	32,99 %	6,44 %
Často (několikrát týdně)	42	21,32 %	4,16 %
Velmi často (každodenně)	20	10,15 %	1,98 %

Graf

20. Před kým můžete slovo "fajront" volně použít?

Používáte toto slovo běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste toto slovo nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

:D neexistuju

A na to je cenzura??

ani ne

ano

ano-v práci

Ano, běžně. I ve spojení "fajrontový klíč", když chci otestovat nového pracovníka. Co se týká druhé části, existují skupiny, hlavně intelektuálové z cizích krajů, u kterých předpokládám neznalost nářečí.

Asi bych ho nepoužila ve společnosti ne - místních lidí.

Baník pyčo!

bez omezení

Bězně

bezne

Bezne

bezne, nepouzivam mimo SM kraj a pred lidmi odjinud

běžná mluva s lidmi, které znám s cizími mluvím spisovně

běžně

Běžně

bežne

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně doma v okolí, ale nevidím důvod ho říkat i jinde

Běžně kdekoli

běžně mezi přáteli, na pracovišti nepoužívám na významných kulturních akcích (v divadle např.) a na úřadech, při pracovním jednání s vedoucím (ředitelem) apod.

běžné použití

Bežne používam.

běžně před kýmkoliv

Běžně před mluvčími nářečí.

běžné slovo

běžně ve svém prostředí, doma, mezi přáteli....v práci, kde se mluví česky, bych jim to musela vysvětlit, ale asi by to pochopili

Běžně.

dá se použít běžně bez omezení

Doma

Doma před tátou, protože ho používá - u nás je to věžné slovo.

existují výjimky, nepoužívám to před výše postavenými členy ve firmě

Jak kde

jen hovorově

jen s rodiči

Jen v hovoru s lidmi z Ostravska. V hovoru v rámci rodiny a kamarádů. O ukončení manuální práce, jako práce na zahradě atd. Nikoli například o konci výuky.

Jenom příležitostně,protože dneská už to vědšíno vůbec neznájí.

kamarádi, rodina

Kamarádi. Kolegové. doma

kamoši, rodina, spolužáci, kolegové v práci

kdekoli, každý mu rozumí

kdykoli před všemi

Keď som doma na východnom Slovensku.

Kolegové v praci

kolegové z centrály v Praze - tam to nepoužívám

Kolegové, kamarádi.

kolegové, přátelé

kolegové, rodina

kolegové, rodina, kamarádi, známí

konec pracovní doby

Mezi kolegy a staršími lidmi řekněme od 80 výš. Jinak není moc používané.

mezi svými vrstevníky,děti by asi nerozumněly

Mezi známými, ne při úřední řeči

možná před šéfem firmy, ale nepovažuji jej za nijak sprosté, nebo urážlivé

Může být použito běžně

myslím, že se dá použít běžně

naprosto běžně

Ne před nadřízenými

neformální komunikace

Nepoužiji u lidí, kteří nerozumějí nářečí

nerozlišuju

neřeším, před kým toto slovo použiji

Nestydím se za to jaké slova používám.

No jestli jsem raz v robotě řekl na konci místo "šichta" fajront, jinak to je velmi málo frekventované.

normální použití v případě nutnosti

okolí

Opět jej nevyužívám s situacích, kdy je potřeba mluvit spisovně - v práci, ve škole, na úřadech.

používá se převážně mezi partou dělníků, stavařů, kopáčů a zedníků..

používá spíše manžel

používám běžně

Používám běžně.

používám ho běžně hovorově, nepoužívám ho v oficiálním/úředním jednání apod.

Používam ho bežne, zvažoval by som použitie pred šéfom, inak na slove nevidím žiadnu vadu.

používám ho mezi rodinou a přáteli

používám pouze před kolegy

Používám před kamarády, ale např. na pohovoru bych ho nepoužila.

používám před kýmkoliv, lidé ze západu Čech mu mnohdy nerozumějí

Používám přede všemi, není to nijak omezené

Používám s lidmi,kteří ho znají,nejčastěji na Moravě

používám spíš před "dělnickou" vrstvou :-)

používám v okruhu známých

Používám v práci mezi kolegy.

používám v práci před koncem směny před spolupracovníky

používám všude a vždy

Používáme s rodiči.

Práce

Pravděpodobně se nestýkám s lidmi, které by použití slova fajront položilo na lopatky, protože se taková příhoda ještě nepřihodila...

Pred hocikym

Pred kamarády

Pred kolegy

pred sefovou

pred vsetkymi

přátelé

Přátele, rodina

před fšeckyma, bo se třa rychle ukupat a jit dodom či do knajpy

před kamarády

PŘED KAMARÁDY

před kamoši, rodinou

Před kolegy

před kolegy

před kolegy v práci nebo kamarády

před kolegy v práci, přáteli, rodinou běžně; před nadřízenými o jeden dva stupně taky klidně, před vysokými nadřízenými ne

před kolegy, mezi přáteli a doma, určitě ne v dokumentech jako spisovné slovo

před kýmkoliv

Před kýmkoliv kdo slovo zná

před kýmkoliv, běžné slovo

Před kýmkoliv.

Před kýmkoliv. Je třeba rozšiřovat slovní zásobu:)

Před lidmi znalými tohoto nářečí.

před mamkou, rodinou ze Slezska

Před rodinou a blízkými přáteli

před řemeslníkem

před svým přáteli

před všema

Před všemi

Před všemi ,,werkovými" - zaměstnanci Třineckých železáren, popř. všemi, kteří ví, jak to v Třinci chodí..

přede všemi

při fyzické činnosti, námaze - práci, například na poli, když už člověk nemůže, je tam opravdu dlouho a přišel čas konce práce

při oficiálním jednání se tento výraz nepoužívá, v běžném hovoru ano

rodina

rodina, kamarádi

rodina, přátelé

Rodina, přátelé, kolegové v práci

rodina, přítel

Rozlišuji mezi situacemi a lidmi, se kterými mluvím. Mezi "svými" lidmi z okolí, kamarády a pod., kteří mluví stejným nářečím jako já jej používám běžně - mezi "cizími" lidmi, se kterými mluvím spisovně, bych je nepoužil, protože to není spisovné.

Slovo používám na severní moravě. Na jižní moravě mi nerozumí, tak ho nepoužívám.

Spíše před přáteli a dobrými známými, před obchodními partnery apod. nikoliv.

spolupracovníci

spolupracovníky, rodinou, známými, kamarády

srozumitelné pro všechny

Tak v práci se spolupracovníky. ("Na fajront pudem na jedno, což?")

Těžko říct, lidi z Čech by asi nerozuměli.

Totéž co "bulat". Tedy musím důvodně předpokládat, že příjemce informace zná tento výroz nebo si jej dokáže domyslet z kontextu. Zásadně v neformální konverzaci. Mimo region pouze v případech, kdy chci demonstrovat moravský původ.

Totéž, co u slova "bulat" - nepoužila bych na úřadě či při oficialitách, jinak ano

Toto slovo by som použila pred blízkou rodinou, pretože viem, že mu rozumejú a nevznikne ziadny komunikačný šum.

u nás ho používám běžně

u nižší a střední třídy

v Čechách by asi nerozuměli

V hospodě.

V neformalnim projevu

V neformálním rozhovoru s kýmkoliv.

v prac. kolektivu

v práci

V práci

v práci nebo kamaradi

V praci,doma

V pracovním kolektivu a před rodinou a přáteli,

V rodině, jinak moc nepoužívám

v rodině, při sešlostech s kamarády, nepoužívám ho ve společnosti, kde je potřeba spisovná mluva a ne hovorový jazyk

v zaměstnání, ale nepoužívám je běžně

Ve spolecnosti nebo mezi "dulezitymi" lidmi ne, jinak asi kdykoliv.

Ve své původní vlasti ve Slezsku. V místě, kde dlouhodobě žiji, to skutečně nepoužívám, protože by to bylo k ničemu.

Většinou doma nebo před kamarády

Vicemene nemam vybrane skupiny, jsou situace, kdy se snazim mluvit spisovneji (cizinci, kteri se snazi mluvit cesky, kuprikladu).

víceméně stejné jako u předchozího slova

viz "bulat"

Vpráci,před známými,v hospodě,...

vseobecne

všade

všemi

Všemi

všichni

Všichni

všude

Všude :)

všude a běžně

Všude a přede všemi

výjimečně, v práci

vždy

21. V jaké situaci slovo "fajront" používáte?

Používáte toto slovo vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

...

.......

ano

asi bych ho nepoužil při oficiální příležitosti

Baník pyčo!

během oficiálních nebo formálních událostí ne

běžně

Běžně

běžně

běžné použití

Běžně..

Co se týče konce směny, nebo když třeba naší prohrají v hokeji. Např dostali tři a fajront

často

Dnes se již nejedná o příliš používané slovo, takže bych ho použil maximálně mezi kamarády při uvolněnější atmosféře.

Doma

Doma.

fajront nebo padla, jiné slovo bych nepoužila

Fajront v jidle

hlavně u fyzické práce

Hocikedy

jak chce se po mně přesčas, ja to radši bulnu zrobim se fajront a idu z roboty do dupy

Jak kdy a skym

je to běžně používané slovo

Je to reduntaivní otázka

je to záležitost ryze geografická.

Jen někdy, hlavně v práci a doma.

jen v běžné hovorové mluvě mezi přáteli, doma

jen v legraci, mezi nejbližšími spolupracovníky

Kdekoli, kdykoli.

kdekoliv, zejména v práci

když doma svolávám chlapi k obědu

když hovořím o konci směny

Když chci jít domů :-D

když já s něčím končím ( s prací) anebo když chci aby jiní ukončili (třeba ještě nedohotovenou ) práci

když jdu domů z práce

když jdu z práce domů

když je konec roboty konečně už

když je konec šichty, nebo je konec nějaké roboty

když je nějaká práce hotová a je volno

KDyž je po práci všechno splněno, uděláno.

když je příležitost, v případě potřeby

Když končí práce

Když končí pracovní doba

když končím v práci

když mám po práci

když mám po šichtě

Když mi skončí pracovní směna.

když mluvím s někým, o kom vím, že tomu nerozumí

Když něco dokončím

Když něco končí

Když se bavíme o konci práce

Když se bavíme o práci

Když se blíží konec směny

když se to hodí

Když se v práci bavíme, co je ještě před koncem směny (na fajront) potřeba udělat. A taky jedna hospoda se jmenuje Fajront, takže když se domlouváme na pivo třeba tam.

když skončí šichta

když skončím nějakou tvrdou dřinu

když skončím práci a mohu se věnovat osobním věcem

když ukončím práci

Keď som s ľuďmi, ktorí sú z východu alebo som doma na východnom Slovensku

kolegové, přátelé...

Konec práce.

konec práce/školy

konec pracovní doby

konec směny - většinou náročné směny

Konec šichty

Konec šichty. Opět... V tomhle dotazníku je hodně opakujících se zbytečných otázek :-/

Konečně konec něčeho a balíme, sereme na to.

málo ho používám, spíše ho používá manžel

máme po fajrontě

Mezi kolegy, přáteli,v práci

Mezi Moraváky.

mezi svými přáteli při ukončení práce

momentálně nevím

Na konci každé pracovní směny nebo když končím s nějakým projektem (konec sekání trávy, konec štípání dřeva, konec filmu.)

Na konci smněny

na konec práce - v práci, doma na domácí úkoly

Na počátku směny nebo práce.

Na začátku pracovní doby, když chci, aby už byl konec. :) V průběhu pracovní doby ze stejného důvodu. A pak samozřejmě někdy na konci pracovní doby, na fajront. :)

na závěr nějaké práce, ale používám ho zřídka

ne na veřejnosti

Ne před lidma, kteří mu nerozumí.

Ne před nadřízenými

ne před výše postavenými

ne v oficialnim dokumentu

Ne.

neexistují

neexistují situace,kdy bych ho nepoužila

Nejčastěji v práci :) .. nepoužitelné,či spíše nevhodné by bylo říci tímto slovem,že někdo umřel. Např. JE S NÍM FAJRONT!

nenapadá mě

Nepouzijem ho vzdy ked sa da, ale nemam probkem ho pouzit pred nikym

Nepoužiji jej v úředním dopise ani mluvě.

nepoužil bych ho před cizími lidmi

Nepoužila by som ho v rozhovore s cudzími a vyššie postavenými osobami, napr. profesor na univerzite

Nepoužila bych ho mimo Ostravsko. Jen o ukončení manuální práce.

nepoužívám

nepoužívám běžně

Nepoužívám ho před lidmi,u kterých si myslím,ze nebudou znát význam slova

nepoužívám jej téměř vůbec - pracuji v Praze, bydlím ve Středočeské, kraji

nevím

nevím o situaci, kde by se to nedalo použít

Občas, nie v špecifických situáciach.

Odpověď je obsažena již v předchozím vysvětlení. Určitě jej nepoužiji ve formálních situacích, jako například v konverzaci se zákazníkem nebo v písemném projevu.

po náročném pracovním dni nebo po ukončení náročné práce, tak to použiji - tak nějak to líp vystihuje tu náročnost

po práci = po fajrontu

po práci v okruhu rodiny a přátel

po robotě, před prázdninama, před jakýmkoliv volnem

Po skončení šichty, po dokončení manuální práce, nebo ,,Jdeme do Fajrnotu?" ve smyslu, jestli jdeme do konkrétní hospody :D

pouze když končím směnu a ne pravidelně

pouze před kamarády

pouze před kolegy

pouzivam

použiji ho mezi přáteli, nepoužiji ho při obchodním nebo pracovním jednání

používám běžně

používám ho jen pokud jde o práci

používám ho jen v případě, pokud jde o školu nebo práci (pro dnešek fajront ve škole/v práci)

používám ho jen zřídka v situacích popsaných v předešlé otázce

Používám ho stále.

používám ho v případě když jsem mezi svými přáteli, nebo s přítelem doma

Používám ho zřídka, a to spíš v kamarádském okruhu, když chci trochu ozvláštnit slovník.

používám jen ve spojení s prací a např ve spojení s koncem filmu nikdy

Používám pouze mezi mluvčími nářečí v neformálním styku.

Pred nadrizenym ve formalni situaci.

pri každodennej komunikácii

pri praci

Před dobrými známými

před kolegy,na poradě

před koncem pracovní doby

Při dokončení práce/úkolu/pracovní směny.

Při konci práce

Při konci směny v práci

Při konci šichty

při odchodu z práce

při oficiálním jednání se tento výraz nepoužívá, v běžném hovoru ano

ráno

S největší pravděpodobností bych slovo nepoužil při nějaké komorní čí oficiální události, projevu apod.

s přáteli

stejná odpověd jako u předchozí otázky

Škola, práce, úřady

Tak logicky, když je to slovíčko, které se přímo týká práce, používám ho v pracovním prostředí, nebo když mluvím o práci, resp. o tom, co jsem dělal po práci.

Těžko říct.

Toto slovo používam v neformálnom prostredí.

Tož kurva po fajrontu jsem tam

ty vole to je maser

V běžné řeči

V Čechách a v oficiálním styku nepoužívám

v hovorové řeči vcelku bez rozdílu

V kontextu

V neformalnim projevu

V práci

v práci mezi kolegy

V práci, s pracovníky, s kamarády, doma...

v práci, škole

v práci... Při sledování divadelního představení jsem toto slovo ještě nikdy nepoužil...

v rozhovorech s kamoši nebo rodinou

V suvislosi s pracou.

VE SPISOVNÉ MLUVĚ BYCH HO NEPOUŽILA

Ve spisovné mluvě s cizím člověkem bych jej nepouzila.

Ve spolecnosti a mezi "důezitymi" lidmi ne, jinak asi kdykoliv

ve společnosti mimo práci,bych ho nepoužil

vítězoslavně po těžké práci

viz "bulat!

Viz předchozí odpověď

Viz předchozí odpověď.

viz vyse

voľná terminologia

vsude

všude

Výhradně při konci směny nebo práce kolem domu (ve skupině) nebo když končím v hospodě s pitím. Nic jiného mě nenapadá.

vyjímečně

výjimečně po fyzickém zápřahu

vždy

Vždy

vždy

Vždy

vždy

vždy a všude

vždy když něco končí:)..

vždy když si vzpomenu...

Vždy v súvislosti s ukončením nejakej, zväčša pracovnej činnosti.

vždy, když končí zadaná práce

vždy, když se hodí do kontextu či do společnosti, ve které se nacházím

Vždy, mluvím tak, jak to cítím.

Vždycky

22. Jaký postoj chcete použitím slova "fajront" vyjádřit?

Má pro vás toto slovo nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům které jeho použitím chcete vyjádřit?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

,,Konečně to skončilo."

......

ani ne

Ani, ne. Někdo říká padla, já zase fajront. Asi tak.

Ano

Ano emotivni

ano, radost z volna

asi ho používám trochu z legrace

Asi ne

Baník pyčo!

bez emocí

Bez zabarvení

Bez zabarvení, ale může být použito i ve významu, že směna konečně končí, potom může mít negativní zabarvení.

běžné použití

Běžné slovo.

bude volno

domácké

Expresivní vyjádření, zároveň i vtipné

fajront je silnější důraznější než "konec směny"

Fajront je vždy pozitivní ;D

fajrontem se bliži konec v robotě a potem pivo a pivo budi fajny emočni stav

Familiérní

HUH!?

hurá, konec šichty

Chci tím vyjádřit, že mám hotovou prácí a můžu jít domů.

jasné vyjadření k odchodu domů a že práce už je odvedena

Je pozitiví, jako konec směny

Je to citově neutrální.

jednoznačně radost z volna

Jistě. Jde o poměrně ultimátní výzvu k ukončení práce oproti formálním vyjádřením.

Kdyz koncim v praci tak reknu nekdy a uz bude fajront joo

když jenějaká emoce silníá až do vášně

klídek, volno, pohoda

konec

konec náročné, nedařící se směny

konec něčeho těžkého

konec nepříjemné práce

konec práce

Konec vztahu

Konec započaté práce.

konečná

Konečně jdem dom

konečně konec

Konečně konec a alou domů.

konečně konec šichty

konečně konec! - takže radost, nadšení

Konečně konec! Už aby byl konec.

Konečně skončila pracovní doba

laskavé zbarvení

lidová mluva

mám volno, padla, je po pracovní době

Mnoho vyjádření.

Mohu končit práci a jít si odpočinout

možná uspokojení s koncem práce

na konec prace neco bude

ne nevztahuje se k citům, emocím

Ne používám ho stejně jako jakékoli jiné slovo.

ne, nemá

ne, stejně jako u bulat, chci vyjádřit stav, dobu, emoce nechám levicovým intelektuálním humanitním polovzdělancům

Ne.

něco jako úleva

Nejspíš oddech,že už je po práci

někdy ho používám, protože ho používají kolegové z práce

nemá

nema

nemá

nemá cit. zabarvení, vyjadřuje konstatování faktu

Nemá stylové zabarvení.

nemá zabarvení

nemá zabarvení pro mě

Nemá žádný vyznam

Nemá žiadne citové zafarbenie, je to normálne nárečové slovo, ktoré v nárečí používam.

nemá, běžné slovo

Nemá.

nepoužívám toto slovo běžně

nepoužívám za nějakým vyšším účelem

Neutrální

neutrální

nevím

NEVÍM

Nevim :-D

nic

nic to pro mě neznamená

Nie, je to uplne neutralne slovo

Nijak specifický význam

nijak zvlášť

nijaký

No jaky asi, že končím šichtu :-D

Normálni prostě fajrónt a do chałpy nebo na pivo.

normální slovo

Normální slovo...

Oddych po tazkej robote

Odpočinek a klid.

padla v práci

Padla,koncim,odchazim dom

po náročném pracovním dni nebo po ukončení náročné práce, tak to použiji - tak nějak to líp vystihuje tu náročnost

postoj?

Použila bych ho ve veselé náladě, když bych po skončení pracovní doby jenom tak zvolala "konečně fajront".

použitím slova fajront rozhodně nevyjadřuji postoj - je to prostě jednodušší říct: přivezu ti to na fajront, než - přivezu ti to ke konci pracovní doby.

používám automaticky

Pozitivní

pozitivní

pozitivní pocity z konce pracovní doby při náročném dnu v práci

pozitívny

Pro mě osobně má nádech negativní

prostě - "padla !"

radost

radost a úlevu

radost nad koncem šichty

radost z konca prace

Radost z konce

radost z konce práce někdy až dřiny :)

radost z ukončení pracovní směny

Radost, že skončila daná práce.

Radostný

Radostny pocit - konec pracovni smeny!!!

s něčím končím, mám hotovo

Samo o sebe nemá výrazné citové zafarbenie, vyjadruje úľavu z konca pracovnej činnosti a radosť z blížiaceho sa oddychu.

spíš slovo,které používají víc muži

Spíš takové s odstupem, že konec práce a nazdar.

To je celkem kostrbatá otázka. Asi každý se vždycky těší na fajront, až bude mít šichtu za sebou. Takže s tím slovem mám spojené očekávání.

Trochu hovorové.

Ukončení fyzické práce, úmorné práce. Po té jít na pivo.

ukončení něčeho, emocionálně - smrt, smutek

Ulehčení, pocit skončení něčeho těžkého a začátek volna.

Úleva, dokončila jsem něco, co jsem dělala a mám od toho konečně klid. Minimálně na chvilku.

úlevu a zároveň mírnou agresivitu - občas mám pocit, že po tom, co toto slovo vyřknu, kdyby mi někdo přidělil další práci, ukousnu mu ruku :D

Úlevu nad dokončením práce.

v dobré náladě ukončení pracovní doby

V práci to byla fuška, ale už je dobře.

Veget.

Vesele a vtipne, nebo pocit ulevy.

Viz "bulat"

Viz předchozí otázka - nářeční výraz, který používám mezi mluvčími tohoto nářečí.

voľno

volno

všude

Vytoužený závěr

Význam tohto slova pre mňa zdôrazňuje rozdiel medzi nie nutne príjemným časom práce a príjemným časom oddychu.

Z pohledu práce asi mírně negativní, něco jako konečně padla.

Zabarvení š¨spíše ne, je však kratší než sousloví konec pracovní doby.

žáden

žádné

žádné citové zabarvení

žádné extra zabarvení pro mě toto slovo nemá

žádný

žádný, je to běžné slovo místního dialektu

žádný, na toto slovo jsem zvyklá

že je hotovo

že je hotovo, konec, jde se domů

že je konec

že jsem si oddechla, že mám hotovo

Že jsem si pořádně mákla, spíš v nadneseném slova smyslu.

že jsem tvrdě makala a teď budu mít klid

že mám hotovou nějakou práci a jsem ráda, že je hotová

že nám skončily pracovní povinnosti a můžeme jít domů

že se těším domů

že to hoří hodně

23. 5/13 Znáte slovo "cyp"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 24, Ne → otázka č. 32].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ano	862	85,35 %	85,35 %
Ne	148	14,65 %	14,65 %

Graf

24. Význam slova "cyp":

V případě zájmu / potřeby můžete uvést příklad daného významu.

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

cyp může být užito v hanlivém smyslu, Je blbej jak cyp - hloupý osel, bo jako zdůraznějí slova - víc nez obvykle, Byl ožratý jak cyp,

Nadávka, ocenění (dobry jak cyp), horník

popř. o věci fajné jak cyp?

- blbec; - případně k ocenění něčeho - dobré jak cyp

- hlupák - pro zvýraznění nebo pro větší efekt, důraz

-naprostý, úplný blbec -mužský úd

,,jak cyp

...

"blb", "hlupák"

"Cyp" zpívá Nohavica ve své písni a známá z Karviné mi vysvětlila (jestli se dobře pamatuji), že jde o nadávku - něco jako hlupák.

"Je vedro jak cyp."

"maras jak cyp", "dupny jak cyp" hyc jak cyp" "cyp s tym" do cypa" "taky cyp si"

"taky cyp" - nejsem schopná to vysvětlit, ale myslím, že bych to použila správně

(nevyučený) hornický učeň, přeneseně blbec

= kus vola. Člověk nepopulární, nepříjemný

1. horník nemotora 2. Metonymie pro zveličování (Ciepł jak cyp, zima jak cyp, wysoki jak cyp) 3. blbec, hlupák (Jo je ale cyp)

Ani přesně nevím, co to znamená

Ano, archaický výraz pro hornického učně, jako rochně u zedníka. Původní významy jsou téměř zapomenuty.

Asi, přeloženo do češtiny, bych použil ekvivalent "čurák".

Baník pyčo!

běžně používaná nadávka na ostravsku

běžně užíváno ve významu "pitomec" ,nebo "nepříjemná osoba mužského pohlaví"

blb

Blb

blb

Blb

blb

blb, hlupák, trouba...

Blb, hňup

Blb, trouba, kokot, magor...

blb, trouba. a rada dalsich. cyp jak lampa

blb, vůl

blbec mužský pohlavní orgán

blbec

Blbec

blbec

Blbec

blbec

Blbec

blbec

Blbec

blbec

Blbec

blbec

Blbec

blbec

Blbec

blbec

Blbec

blbec

Blbec

blbec

Blbec

blbec

Blbec

blbec

Blbec - nebo nářez

Blbec v nejlepším případě

blbec, jinak horník nemotora

Blbec, ale myšleno více emotivně? Nevím přesně, jak to vyjádřit. Použito například v Ladovské zimě od J.Nohavici.

blbec, čurák

blbec, debil

blbec, debil, může mít i pejorativní význam - nadávka

blbec, hloupý

blbec, hloupý člověk

blbec, hlupák

blbec, hlupák atd.

blbec, hlupák, ňouma

Blbec, hlupák.

blbec, hňup

blbec, hňup, trouba,nemotora

blbec, idiot

blbec, jelito

blbec, jouda, mgor

blbec, kok*t

blbec, nemehlo

blbec, omezenec a jiné horší výrazy :-)

blbec, pitomec, hlupák

blbec, pitomec, magor, debil

Blbec,debil ...

Blbec,naprostý pitomec.

blbec?

Blbec.

blbeček

blbeček, kokot...

blbost, extrém (cypovina - blbina, hic jak cyp)

blboun

borec

Borec

buďto nemotora, nebo pánské přirození

Byl napitý jak cyp.

Byl tam taky cyp. Přeneseně: hlupák, popř. obecněji týpek.

byla zima jako cyp

bylo mi to vysvětleno jako "čurák"

bylo to "jak cyp", tzn, hodně, nebo je to cyp, je to blbec. Původní význam má něco společného s fáráním, ale nevím přesně jaký.

byvaly sef byl cyp, nebo mozna i recky filozof ten.. kokotakus

cap, kastrovaný kozel

Cep

cep - stará pomůcka pro mlácení obilí

cokoli spojené s mužským přirozením

Cokoliv kdo chce

curak

cyp

Cyp - blbec.. kdysi horník nováček

Cyp býval na Ostravsku pomocník horníka. Takovy ten, co na porubu podával nářadí clapům.

cyp je hornický učeň "Byl dobrý jak cyp"

Cyp je hornický učeň, ale spíš se to tu používá jako nadávka nebo zveličení (např řeknu že je horko jak cyp místo je fakt hic)

Cyp je nadávka

cyp je pro mě člověk, co dělá pičoviny

cyp je prostě CYP, no prostě chuj jak lampa

cyp je slušně řečeno slovo de*il...

Cyp lze použít téměř jako cokoli :-) ale hlavně význam jako zveliceni nějakého popisu

Cyp může nahradit řadu výrazů označujících nějakého chlapa, a to ve škále od "ňouma" či "hlupák" až po "čurák". Používá se také jako přirovnání, které má zdůraznit slovo, k němuž se vztahuje (fajne jak cyp = fakt hodně dobré).

cyp- neco jako debil

Cyp,znamená hloupí.

Cyp: Nedostudovaný horník Cyp: blb

Cypovina - blbost, dobré jak cyp - hodně dobré

č...k

Často pro nováčka, který neví co se po něm chce, taky zdůraznění žádosti, když jsem rozladěný, např.: "Pohni cype!" Nebo prosté ulevení si, např "do cypa!"

člověk - blb

ču..k, debil

čurák

čůrák

čurák

čurák ale jen v hanlivém významu, nikoli jako synonymum slova penis

debil

debil - hlupák - idiot

debil, blb

debil, blbec popřípadě: Zima jak cyp.

debil, blbec

debil, blbec, hovado

Debil, hajzl, prip take velky zima jak cyp

debil, hlupák

Debil, hňup. :-)

Debil, omezenec, hlupák.....

debil, osel

debil, případně pomocník havíře kdysi

Debil, výmaz, trorl

debil??? prostě hanlivé označení

debil/debilek, blbý člověk

Delo

dickhead

dobré jak cyp

Dobré jak cyp - Hodně dobré. Ty jsi cyp - Ty jsi blbec.

Dobré jak cyp :-D

Dobry jak cyp- vyborny

docela hanlivě o někom koho nemám v lásce

Doslova něco se skotem, v Ostravštině může být použito jako nadávka nebo jako ,,výplňkové" slovo. Podobně jako může být použito ,,vole" apod.

Drive se pouzivalo jako oznaceni pracovnikq v dolech,dnes vulgarni nadavka

drsnější, mírně vulgárnější výraz pro pojmy - blbec, idiot

Ekvivalent anglického "dude"

ekvivalent ty vole, dobry jak cyp (prostě dobrý)

expresivní čurák

fajne jak cyp

Fajne jak cyp

Fajne jak cyp, Ty cype.

Fajny jak cyp

floutek (a nebo že je daný člověk nudný a nezábavný, neuznávaný kolektivem)

Frajer

Frajer, kluk, možno použít i jako urážku.

frajer, týpek

Frajer, týpek, borec

hanlivá nadávka

hanlivá urážka

hanlivě mužské přirození

hanlivé neurčité označení

Hanlive oznaceni muze

hanlivé označení

Hanlivé označení člověka za penis.

hanlivé označení může

hanlivé označení, nadávka, příměr, v Ostravě není pociťováno tak negativně jako v jiných částech Moravy a Slezska, případně v Čechách

hanlivé označení, něco jako blbec

Hanlivý ostravský výraz pro idiota,jinak hornický učeň

Havířský učeň ( případně nadávka)

havířský učeň, horník nemotora, nyní hlavně nadávka, obrazně mužské přirození, protže hornických učňů už moc není, spíše žádný. Cypů je ale dost, bohužel.

hghg

Hloupě se chovající, Blbec NE ve smyslu hloupého

hloupý

hloupý a protivný člověk

Hloupý člověk

hloupý člověk

Hloupý člověk, mužský rod, blbec.

hloupý člověk, nešikovný člověk...

hloupý člověk, pánské přirození

hloupý, blbý

hlupák

Hlupák

hlupák

hlupak

hlupák

Hlupák

hlupák

Hlupák který tím popuzuje.

hlupák, blbec

Hlupák, blbec

hlupák, blbec

hlupák, blbec...

hlupák, debil

hlupák, debil, nemehlo..

hlupák, dříve učeň (snad horníků?)

hlupák, hňup

hlupák, intezifikátor

hlupák, nemotora, univerzální přirovnání - ....jako cyp

hlupák, nešika

hlupák, přeneseně také penis

hlupák, trouba, nemotora

Hlupák. To je ale cyp.

Hlupák. Hanlivě.

Hňup

Hňup nevim pouzivam narazove

hňup, hlupák

hnup,blbec

hodně "To je dobré jak cyp" trouba/blbec/pako/vůl "Ty jsi cyp!"

hodně

hodně :-)

hodně (př. je to dobré jak cyp = je to hodně dobré); jinak to ve skutečnosti znamená hornický učeň

hodně velký debil

Hodně, blbec.

hodně... fajne jak cyp = moc dobré, hodně super

hoch, chalan, ostravák, ale taky blbec apod.

hornická nadávka

hornicky ucen

hornicky ucen :) chuj, blbec, kokot...

Hornicky ucen myslim, ale pouzivano jako nadavka

hornický učeň "debil", ale také ve smyslu kamarád - ty cype vyjádření pochvaly či míry např. je kosa jak cyp (je velká zima), je to jak cyp

hornický učeň

Hornický učeň

hornický učeň

hornický učen

hornický učen - nebo nadávka

hornický učeň nemotora

hornický učeň, "trouba"

Hornický učeň, dnes spíš "vata", která doplňuje věty podobně jako jiné vulgarismy.

hornický učeň, používané jako hanlivé označení člověka

hornický učeň, používáno pro zdůraznění, např. dobrý jak cyp

hornik

horník

Horník - nemehlo

horník - řekněme na nižší úrovni, s méně zkušenostmi

Hornik nemotora

hornik nemotora

Horník nemotora :-) Dnes prostě jen nadávka..

horník, který jako první razí štolu - ta nejhorší práce

horník, slovo užíváno jako vyjádření překvapení nad množstvím, stupni, atd. př. byla zima jak cyp = velká zima

hrot

chlap

Chlap

chlap

Chlap

chlap

Chlap

chlap nepěkně

chlap, borec

chlap, borec, prostě mužská postava

chlap, magor

chlap, muž

chlapec

Chlápek, týpek

chová se jak cyp.

chuj "cyp jak lampa"

chuj

chuj a nebo hodně, třeba hodně jak cyp nebo dobre jak cyp

chuj, blbec, tupec, kokot popřípdě dobre jak cyp - hodně dobré

idiot

Idiot

idiot

idiot, debil

idiot, hlupák, penis

idiot,blázen,magor

Idiota

Ja to moc neumim vysvetlit, ale hodne pouzivane je Ty jsi cyp, dobre jak cyp

jak cyp

Jak cyp - hodně, velký

jak cyp - strašně moc, hodně

jak cyp = hodně

Jako cyp

jako cyp = hodne = "jako prase"

je blbej jak cyp, nevim jak to vysvetlit

je jak cyp

je někdo vůl, blbý

je to cyp

Je to fájne jak cyp.

Je to jako hanlivé oslovení, např. debil, apod.

je to nadávka

je to nadávka, asi sinonymum pánského přirození

Je to nadávka, i když ne nijak vulgární. Synonymy jsou výrazy jako kokot, debil, čurák atd.

je to sodti hrubá nadávka.

je to sprosté slovo označující mužské přirození

je to vulgarismus označující pánské přirození

je to vulgarita, označuje člověka hloupého, tupého, nesprávně reagujícího, event. se chovajícího

Je vedro jako cyp Ale původně to znamená něco s dolnikama myslím

Jemná urážka. Dovětek, něco jako "vole" nebo "cyp"

Jsi starý cyp. Nepoučitelný, hlupák.

k prirovnani, nadavka... puvodne neco z dolu asi

Kamarád z Ostravy říkal, že Cyp je nevyučený havíř, ale sám to používal téměř za každou druhou větou ve smyslu blbec, vůl.

Kámo

když o někom řeknu "To je ale cyp", znamená to pro mě, že je trdlo, tele, nemyšleno nijak hanlivě.

kluk

Kluk, chlap

kluk, nezdara

kluk, typek, chalan, borec, také nadávka

kocour

kohout

Kokot

kokot

Kokot

kokot

Kokot

kokot

Kokot

kokot

kokot, debil.....

kokot, hanlive oznaceni pro muze nebo merna jednotka :-D

kokot, kretén..

konkrétně jde o vulgární výraz pro penis, obecně pak jde o nadávku či zaklení

Kousek

kozel chlap

kozel chlap prasák chlap otrava

Kozel

kozel

Kozel

kozel

kozel :). jinak také "kus vola", případně penis.

kozel, ale používá se to jako nadávka

kozel, ale také trouba, pitomec

kozel, blbec

kozel, blbec čurák

kozel, cap, blbec

kozel, hlupák, blbec

Kozel, hlupák, pitomec

Kozel, nováček u horníků

kozel, osel, blbec

kozel, popřípadě nadávka, hanlivé označení

kozel, pouzivane jako urazka

kozel, přesněji vykastrovaný kozel, používá se jako bežná nadávka, podobně jako "vůl"

kozel, tatar, pitomec

kozel; hovorové označení nějakého muže

kozel?

kozel? alespoň si to myslím

Kretén "ty cype"

Kreten nebo mira Jak cyp ve smyslu Hodne

kretén,idiot,prostě nadávka

lehčí nadávka, něco jako blbec

má to široká využití.. většinou je to hlupák, ňouma "Tvoje stara je borka jak cyp" :D na tuhle hlášku nikdy nezapomenu, jeden pražák z toho byl vykulený ještě týden

Mám za to, že slovo znamená "idiot" či "blbec" apod.

mírná nadávka (něco jako hovado, vůl)

mírná nadávka, něco jako "vůl"; v původním významu (tuším vykastrovaný) kozel

mladík, spíše hňup

mladší pomocník raziče v čelbě, přeneseně "mladý a blbý"

mladý hlupák

mladý horník, ale často jako nadávka (Ty Cype) nebo se říká Dobrý jak Cyp

mladý kluk

Mladý, nezkušený horník, též nadávka nebo příslovce "fajne jak cyp"

mnohaúčelově používaná nadávka s původním významem mužského pohlavního údu

mnoho výrazů, asi že je blbý, neschopný

mnohovýznamové slovo v podobném duchu jako české "prase" ("byl navaleny jak cyp")

moc (př. Je to horký jak cyp.),

moula

moula, trouba až blbec

mrzák

multifunkcni slovo - fajny jak cyp oznaceni pro vec, ten cyp je neuveritelny oznaceni pro cloveka

muž

Muž malého rozumu

muž, chlap, kluk

muž/chlap, pánské přirození (nadávka)

může být bráno i jako urážející - cyp = hloupý

může vyjadřovat charakter (je to cyp jak lampa), množství (kosa jak cyp, bylo vody do cypa), nadávku, mužský pohlavní úd

může znamenat hodně - ...jak cyp nebo vulgární označení člověka

mužské přirození

mužské přirození - řečeno slušně

mužské přirození, nejspíše synonymum k výrazu "vole"

mužský pohlavní úd nebo hloupý muž

nadavka

nadávka hornická pomůcka

nadávka karetní hra

nadávka

Nadavka

nadávka

Nadávka

nadávka

Nadávka

nadávka

Nadávka

nadávka

Nadavka - blbce

nadávka - blbec, idiot. Něco velkého. Koukej na toho cypa. Je to velké jak cyp.

nadávka / pro vyjádření jakosti, míry atd.

nadávka nebo označení že je něco pořádné

nadávka typu "vole".

nadávka, "ty cype"

Nadavka, ale taky prirovnani. Napr. Zima jak cyp

nadávka, blbec,debil atd

nadávka, ekvivalent k "blb", "vůl"

nadávka, fráze: fajny jak cyp

nadávka, jinak vykastrovaný kozel

Nadávka, nebyl to původně pes? :D

Nadavka, urážka... Něco jako ty jsi blb (cyp)

nadávka, urážlivé označení osoby

nadávka, vulgární

nadávka, že je někdo cyp = hloupý

nadávka,ale přesný význam neznám

nadávka; příklad: "Tys je cyp."

Nadávka.

nadávka. původně prý hornický učeň

náhrada za sprosté slovo

Najebany jak cyp.

Najebany jak cyp/ Hodně opilý

Naprostý pitomec,blbec.

např. "Byl nametené jak cyp."

např. ve spojení dobre jak cyp

ne úplně šikovný člověk

něco jako debil

něco je nějaké ...jak cyp

Neco moc dobre / moc spatne

Něco nelichotivého.

něco z hornictvím, nyní spíše nadávka

nechci

Nechová se podle mých představ. Je to prostě cyp...

nejvíce pro zesílení významu "něco bylo dobré jak cyp", z internetu i jako nadávka, také kozel

Někdo hloupý.

někdo je kopyto, nešikovný

Někdo s menší inteligencí než dotyčná osoba která toto slovo vyslovila :-)

nelichotivý výraz

Nemehlo

nemehlo

nemehlo horník

nemotora

Nemotora

nemotora

Nemotora trouba

nemotora, hlupak.

nemotora, nešika, původně hornický

nemotora, nešika...původně hornický učeň

Nemotorny člověk, "trouba"

Nemotorný hlupák alebo človek neskúsený v oblasti práce danej kontextom.

Neprilis inteligentni osoba...

nepříliš chytrý člověk

nepříliš chytrý člověk (jinak kozel samozřejmě)

nešika

nešika (muž)

nešika, blbec

Nešika, hlupák, mladý nezkušený a hloupý kluk, vulgárně také penis.

Netusim, ale vyskytuje sa v dakej Nohavicovej pesnicke

netuším

Neumím to vysvětlit.

nevím

nevim

nevím

nevím přesně

nevím přesně, znám z písničky J. Nohavici, spojuji si s capem

Nevím úplně přesně, ale něco jako "chlap jeden mizerná".

nevím význam

nevím, jen jsem slyšela

nevím, co to znamená, znám spojení "jak cyp"

Nevím, jen jsem slovo slyšela

Nevystudovaný horník

nevystudovaný horník, jinak též ekvivalent slova "vole"

nevyuceny hornik, tj. nevzdelany, "jednoduchy" clovek

nevyučený havíř, tj. člověk, co se moc nevyzná v dané činnosti, nadělá víc zmatků než užitku a nedá se na něj spolehnout, že práci odvede dobře

Nevyučený horník, "blby jak cyp", pripadne spojeni "jak cyp" znamená hodně, "Namrdany jak cyp"

nevyučený horník, nešikovný pracovník, mužské přirození, nadávka

nevyučený horník, u nás (jsem z Ostravska) znají spíše jako vulgární nadávku, původní význam zná málokdo

Nevyučený horník.

neznam

Neznám jeho význam.

neznám přesný význam

neznám přesný význam, domnívám se, že se jedná o označení pro hloupého člověka

Neznám význam, používám jako takovou ne moc vulgární nadávku, např. když si s vás kamarád udělá legraci řeknete mu ty cype jeden. Asi zkomolené slovo cap - kozel.

No ze si cyp

nooo, jsem slušná holka a nesměla jsem to říkat.. nadávka - mužské přirození

Nuda jak cyp

o cloveku - blbec prirovnani - jak cyp - hodně, spíše ironicky

Obdobné pro : debil,blb a spoustu dalších možností tohoto druhu + zdůraznění velikosti zážitku : je klendra jak cyp..... Nebuď cyp....

ocas, pánské přirození

Opět z Nohavici. Přesně nevím, ale nejspíš něco ve smyslu vůl, blb, ...

originálně havířský pomocník, dnes spíše urážka

Osel

osel

Osel

osel, hlupák

Oslovení

oslovení

Ostravané to používají skoro u všeho, takže vlastně nevím

ostravské hanlivé slovo - zmrd?

ostravsky: mladý nezkušený horník, mužsky pohlavní ográn

Oznaceni vul

Označení člověka

Označení člověka, který třeba udělal něco blbě a ten druhý mu řekne: "Ty jsi ale cyp."

Označení mužského pohlavního orgánu, dnes však asi stejný význam jako slovo "vole". Tedy v některých případech bez pejorativního významu.

Označení naničhodného chlapa, jako vykastrovaný kozel - jen bez užitku smrdí.

Ożralý jak cyp

pako

pako, hovado, blb

Pánské přirození

pánské přirození

Pánské přirození

Pánské přirození nebo že je někdo blbec nebo debil .

pár lidí to používá jako hovorové slovo, typická náhražka "jako sviň" -> "jak cyp"

paskvil, vůl, shit, neschopný horník

pejoratívne človek/chlap

penis

Penis

penis (pánské přirození)

Penis, hanlivé označení pro muže

Pidle je to slovo, co ma vice vyznamu - Treba Je zima jak cyp(je velka zima), Je namlety jak cyp (je hodne ozraly) apod.

pitomec anebo borec

Pitomec člověk

pitomec, debil, blbec

pitomec, hlupák, trouba

Pitomec.

podivín, divný člověk

podivný týpek

Podobné jak "vůl"

podobné slovu gyzd, chlápek

pohlavní orgán

Pokud vím, znamená to nedostudovaný horník

pomalejší v chápání

pomocné slovo - hodně, velké; ale i hanebný význam, nebo namísto "vole" ..jak cyp ty cype on je cyp

pomocník horníka

Pomocnik hornika

Pomocník horníka, nemotora, člověk co vice pokazí

pomocník horníka,ale používá se jako hanlivý výraz pro hlupáka, nemotoru apod.

Pomocník na šachtě

Pomocník na šachtě, v současné době vulgárně zabarvené slovo

pomocník v dole

poněkud vulgárnější označení blbce

pořádně, opravdově, umocnění významu že splňuje obecný předpoklad

Posměšek. Náhrada za "vůl"

Postarší muž

pošahaný týpek, tvrdohlavý člověk

Použití jako ekvivalent k oslovení Ty vole,

používáno jako vycpávkové slovo, stejně jako třeba oslovení vole nebo také ve vztahu ke člověku, že je to blbec

Pozitivní- dobrý jak cyp Hanlivý- ty si cyp

praštěný

pravý význam je označení pro hornického učně, ale používá se spíše k vyjádření míry - např. když je něco těžké jak cyp, tak je to hodně těžké, nebo když je zima jak cyp, tak je opravdu velká zima apod.

Pro mě má význam pouze jako expresivum

prostě nadávka

PROSTÝ ČLOVĚK,HŇUP.... ?

př: "Ty jsi cyp!" = vocas

Př. Cyp jak lampa...bráno,že je někdo nemotorný,hloupý

přesně nevím, určuji podle kontextu

Přesný původní význam neznám, ale používá se ve smyslu něčeho velkého nebo jako náhrada za "vůl", "kráva", a další (často sprostá) slova (např. je blbý jak cyp, nebo byl nametený jak cyp, nebo ten cyp...)

Příkladem, zima jako cyp, znamená, že ta zima byla obrovská. Cyp může být i nadávka, mužského rodu. Může se použít jako pojmenování někoho, kdo je nemotorný.

Přirovnání k něčemu

Původ slova neznám, ale aktuálně se používá jako označení pro nemotornou osobu. Vůlgárně se může jednat též o mužský pohlavní úd.

původně asi kozel, ale dnes ve významu pitomec

původně havíř-učeň nebo nedostudovaný havíř, ale používá se přeneseně - "ty cype" místo českého "ty vole"; "... jak cyp" - něco hodně zveličit

Původně hornický učeň, dneska spíš lehká nadávka pro někoho neschopného.

původně hornický učeň, nyní spíše nadávka

původně hornický učeň, přeneseně nešika, hlupák ("co ten cyp zas zrobil?"), penis, expresivní výraz ("Ty si cyp!", "fajny jak cyp", "venku je kosa jak cyp")

Původně hornický učeň. Přeneseně člověk mdlého rozumu.

Původně kozel (cap?), ale dnes nadávka...

Původně nešikovný horník, nešika. Nyní již obecnější hanlivé pojmenování pro muže.

Původně nováček na šachtě mezi havíři, dneska už de facto mnohovýznamová nadávka.

původně označení pro horníka, nyní spíše nadávka

Původně pomocník havíře. Dnes to může být kde co, ale nejspíš označení pro hlupáka.

puvodně to je mlady (nezkušeny) haviř, ale použiva se to spiš jako nadavka

Původní význam je pomocník horníka, ale dneska se používá jako nadávka

původní: nekvalifikovaný horník přenesený: blbec, hňup, trdlo

pyj

rohový

říká se dobré jak cyp....ale původně je to mladý horník...je to složité :-D

skoro všecko, původně asi nějaký hlupák, nemotora, dneska i jako citoslovce (jak cyp) atd.

slangové oslovení spíše pro muže, něco jako hej týpku, hej borče, hej chlape..

Slovo ,,cyp" je obecně známé, ale nevím, jak bych ho přesně definovala.

Slovo cyp je nářečně vykastrovaný býk, nicméně se využívá poněkud jinak. Určení množství či velikosti - Bylo to velé jak cyp Hanlivé označení člověka většinou muže - Ty žeš je cyp! (Ty seš vůl, ko*ot atd.)

Slovo má význam někde v hornictví, ale používá se především jako nadávka

Slovo poznám ako jeden z jemnejších vulgarizmov, presný význam nepoznám.

slovo znám, ale význam přesný nikoli

sprostá slova nepoužívám

starý kozel, přeneseně penis

Studený

synek, hoch, nebo taky v hanlivém blbec

Šak je to cyp pitomy! Ty cype! Původně tuším štajgrův pomocník

šulin

Tak má to být pomocník horníka, ale používá se jako univerzání slovo, hlavně ve spojení cokoliv jak cyp, klidně v protichůdném významu - zima jak cyp, teplo jak cyp:-)

Tak originálně je to pomocný dělník v dole. A z toho i vychází to. že je to takový moula až blbeček.

Tímto slovem se označoval nevyučený horník. Co to může být za člověka, když se nedokázal vyučit horníkem, že? Je to cyp...

to je ale cyp

To je ale cyp.

To je ale cyp. - jako to je ale blbec.

To je ale cyp. Hanlivé označení osoby.

To je ale cyp. Hej, cype... Bolí mě noha jak cyp.

to je cyp

To je cyp. To je dobré jak cyp.

To je cyp. = To je vůl.

To je dobré jak cyp. Naboural se na kole jak cyp

To je dobré jak cyp...prostě super :D

To je dobrý, jako cyp.

to je dobře jak cyp

To je nadávka.

to se nedá vysvětlit :-D blbec, ňouma, ...

To snad není třeba. Nahrazuje popis osoby ve stylu anglického “fuck" na všechno...

Tož to byl ale cyp!

trouba

Trouba, nekňuba

Trouba, nouma,..

trouba, osel, hlupák

trouba, trubka, pacholek

trouba,nemotora,babral

ťulpas,nemotora,nešika

tupec

ty cype

ty cype, označení člověka, nadávka

ty cype!

Ty jsi ale cyp.

ty jsi cyp - pako dobré jak cyp - moc dobré

Ty jsi taký cyp.

ty seš cyp

Ty si ale cyp - Ty jsi ale blbec

týpek pitomost

týpek

Týpek

týpek

typek

týpek

Týpek

Týpek (kluk)

týpek či hanlivé označení

Týpek, frajer

týpek, hlupák

týpek, chlapík, deboš, magor

týpek, kokot, pičus ad.

Týpek, negativní.

týpek, osoba

týpek, pako

týpek, spíš blbec

u nás nadávka

učeň

Univerzální hanlivé označení, osobně bych řekl asi "kozel".

univerzální slovo : D "Tož ty jsi cyp."

univerzální slovo :-) oslovení (kámo), nadávka (blbečku), vyjádření míry (dobre jak cyp)

univerzální slovo používané při srovnávání/zdůrazňování "jak cyp" (původně se tuším vztahuje ke kozlovi)

Uplně nevím, co to znamená asi jako dobrý nebo hodně. Třeba když použiju větu: Je to dobrý jak cyp.

úplný blb, biologicky pyj

urážka (pitomec?)

urážka-hloupý člověk-"Ty cype!!!"

v pravém slova smyslu je to označení pro kastráta kozla, ale v nářečí se používá jako nadávka, nebo místo označení slovem blbec

V přeneseném významu něco jako blbec.

v případě nadávky

v původním významu je to myslím ,,hornický učeň"... v tom dnešním označení hloupého/nešikovného člověka... nebo označení míry ,,to byla dálka jak cyp"

v současnosti jen jako debil, idiot, blbec. nebo jako intenzifikátor nejen negativní, ale i pozitivní - něco je dobré jak cyp

variabilní nadávka

vedro jak cyp přirovnání k něčemu

Velké jak cyp

Velký

velký cyp

velký jak cyp, nebo to je cyp ... něco ve smyslu blbec, bohužel přesný význam neznám

velmi sprostá nadávka

velmi?

Vemeno.

venku je kosa jak cyp

Vice vyznamu v mluve... dobre jak cyp - velmi dobre, je to cyp - je to idiot...

vím, že se používá, ale neznám přesný význam

vím, že ho mí známí občas použijí, ale neznám přesnější význam - připadá mi to podobné, jako když v češtině slyším "ty vole"

Vím,ze je to původně nějaký nemotorný člověk,ale v tomto významu ho nepoužívám,spise jako přirovnání (něco je dobre jak cyp).

vlastně ani nevím význam, znám ho jen ve spojení "jako cyp", zkrátka "hodně"

Vlastně neznám, myslím, že nějaký druh horníka. Používám nejvíce ve významu " velmi " /Jak cyp/ :).

Vole

Vul

vůl

Vůl

vůl

Vůl

vůl

VŮL, BLBEC

vůl, blbec, idiot

vůl, debil, někdy obecně chlap

Vůl.

vůl/frajer

vulgarismus pro pitomce

vulgarismus, p*ča

vulgárně blbec, pitomec

vulgární nadávka (mužský pohlavní úd)

vulgární nadávka pro muže - debil, hňup

vulgární nadávka, používaná zde spíše jako nevulgární oslovení

Vulgární označení nepříjemné osoby.

Vulgární slovo - debil, hajzl, čůrák

vulgární výraz - je ožralý jak cyp

Vyjádření, že nějaký zážitek byl super, ale taky třeba, že mě něco hodně bolelo. Vyjádření emoce. Zároveň se to používá k oslovení, označení nějakého nepřátelského člověka. Zkrátka jako nadávka.

Vykastrovaný kozel

Vykastrovaný kozel :D

Vykastrovaný kozel, často používané taky jako nadávka (něco jako vole)

Vypadáš jak cyp. Hledíš jak cyp. (Možno dosadit blb, itrnica, jeloň)

vyslovuje se s tvrdym y, ale v nejakem slovniku jsem to videl s mekkym i cip-nesikovny pomocnik havire, dale to ma nekolik prenesenych vyznamu jako blbec, debil, loser atp. a take muzske prirozeni

Z textu Jarka Nohavici

Zajímavý typ.

zesilujici vyznam ("mrzne jak cyp", apod)

Zima jak cyp

Zima jak cyp – velký mráz hlupák = týpek

zima jak cyp (= velká zima)

Zima jak cyp- hodně zima

Zima jak cyp, cokoliv/ kdokoliv jako cyp ve významu hodně

Zima jak cyp!

zmetek

zmetek člověk

zmrd

Znám slovo, ale ne přesný význam, pouze, že je to označení nějakého člověka.

Znám slovo, ale nevím přesný význam. Používá se v nějakém přirovnání.

znám spíš jako přirovnání, např. horko jak cyp

znám to jako "jak cyp" ve významu "jak prase"

znám to jako "nadraný jak cyp", ale co přesně to znamená samostatně, to netušim

znám, ale nevzpomenu

Zvelicit konkretni vec.

zveličení něčeho, např. dobré jak cyp

Že je někdo "na hlavu", jde o určité chování nějaké osoby, když udělá něco nečekaného, tak druhý ho oslaví cyp.

25. Používáte slovo "cyp"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 28, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 26, Ne → otázka č. 26].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Ne	489	56,66 %	48,42 %
Ano	325	37,66 %	32,18 %
Ne, ale dříve jsem ho používal/a	49	5,68 %	4,85 %

Graf

26. Používáte nějaký jiný výraz pro slovo "cyp"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 27, Ne → otázka č. 32].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	328	64,57 %	32,48 %
Ano	180	35,43 %	17,82 %

Graf

27. Jakým jiným výrazem nahrazujete slovo "cyp"?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

- blázen, hlupák¨ - "hrozný", "strašný" (např. hlad), velký...atd,

...

...kráva

běžnými výrazy obecné češtiny

blb

Blb

blb

blb debil

Blb, mamlas, debil

blb, pablb... různě

blbec

blbec, debil

blbec, hlupák

Blbec, hovado

blbec, idiot, hňup

blbec, pitomec

blbec, pitomec, hlupák

blbec, pitomec, pako, debil

Blbec.

blbeček

blbý jak bedna kytu

borec

bubák

bulatý

bulhar

cajpl

Cap

Cep

cep

cimbál, debil

curak

čurák

čůrák, zmrd

debil

debil, hňup, kretén

debil, hňup, tydýt

debil, idiot, blbec něco je VELMI dobré

debil, kokot

debil, kokot, šulin

Debil.

debil. blbec, vůl

Debilek kreten

Delo, krava

dežo

došky

Frajer

Hej kámo/brácho. Jak prase/kráva/vrata od stodoly...

hloupý ,nešikovný člověk

hlupák

Hlupak

hlupák, blb

Hlupák??

Hnup

hňup, chuj

Hodně, blbec.

horník

hovado

Hovorově vůl

hrom

chachar

chlap

chuj

Chuj, idiot, magor

Idiot

idiot

Idiot, blbec, debil

Idiot, magor...

jak sviň

Jak sviňa

Je to v prdeli

Jelito :-)

jiné nadávky :D

Jinou nadávkou, ale měkčí, např. debil.

Kámo

kocour

kokok

kokos, guma, péro, pako, blb/blbka.

kokot

Kokot

kokot debil čurák vyjebanec zmrd atd.

kokot, čurák, debil, kretén - podle Vaší ctěné libosti :)

kopyto

kozel

kretén

lenoch

Mamlas

maník, vůl

manták, dement, kikot

mega :D

mnoho různých výrazů

Moula, blbeček, debílek, trouba, hňup

nahradím ho českým blbec

např. magor, podle situace, míry naštvání na daného jedince a podle vztahu k němu

nemehlo

Nemehlo, nemotora, trouba

nešika

o cloveku - pako prirovnani - jak noha

Ocas

osel

osel, blbec, debil, magor

pako

pako, trubka, pták, matla

parchant, zmetek

penis

Pitomec

podle kontextu

prase

Prase

pyča

Retard

různorodá škála nadávek a expresivních výrazů

sakra, sviňa,

sohaj, ogara

Sviňa

svina

Šulin, Kokot, Čurák

Takovým, které mi zrovna přijde nejvhodnější

teď nevím, ale domnívám se, že je to opilý člověk a pro něj je mnoho výrozů, viz. předešlá otázka

to je moje věc

trdlo, bambula

Trdlo, ťulpas, pitomec, kozel

trouba

Trouba, moula

trouba, pitomec

ťulpas nemotora nešika

tydýt

týpek

týpek, frajer

už jsem napsal

Vemeno (nešikovný člověk).

vocas

Všechna zbývající vulgární označení pro mužský pohlavní orgán.

vůl

Vůl

vůl

VŮL

vůl, blbec

vůl, blbec, debil, kretén, hňup

vůl, debil, blbec, hňup

vůl, debil, kokot

Vůl, jak hrom.

vůl, pako

28. Uveďte prosím, jak často slovo "cyp" používáte.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Nepravidelně (několikrát za měsíc)	134	40,98 %	13,27 %
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)	93	28,44 %	9,21 %
Často (několikrát týdně)	60	18,35 %	5,94 %
Velmi často (každodenně)	40	12,23 %	3,96 %

Graf

29. Před kým můžete slovo "cyp" volně použít?

Používáte toto slovo běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste toto slovo nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

v přátelském prostředí, slovo se nehodí užívat ve vážné společnosti jelikož působí silně buransky

- asi ne před nadřízeným z firmy nebo nějakými významnými lidmi

- běžně

...

ano

asi jen neformálně mezi přáteli

Asi před kamarády ho používám nejčastěji

asi téměř nikdy nepoužívám - spíše doma

asi všemi

Baník pyčo!

bezne

bězně

Bezne

Běžná mluva mezi přáteli, naučeno od kamaráda z Opavy.

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně bych toto slovo použila jen mezi přáteli.

běžně používám

běžné slovo, nejsem si jist, že by bylo sprosté

blízcí kamarádi

Bližší přátelé, jako urážka lidi které nemám rád.

Byl dobrý jak cyp.. Ty cype!

Cizí lidé

doma mezi kamarády z Moravy

doma

Doma na morave, v Praze mi za to nabijou čuňu

Existují různė skupiny

Existují:) Úřady, policie, oficiální pracovní jednání s autoritami a klienty- tam se držím zpátky:)

fdfd

furt

hlavně mezi kamarády

hovorovy vyraz

humorně s přáteli

jako nadávka, ne v divadle

Je to takové peprnější slovo, nepoužil bych ho zase na formálním pohovoru. Obvykle ho používám pro expresi něčeho (fajne jak cyp).

je to trochu vulgárnější, ale ano, ve formálním prostředí bych nepoužil

jelikož se to nadávka, tak jen před přáteli, rodinou, před jinými lidmi ne

Jen doma

jen doma

jen doma, ziju v praze a mezi prazakama ho nepouzivam;)

Jen mezi "zasvěcenými" (lidmi, kteří pocházejí ze Severu nebo poslouchají Nohavicu) a většinou z legrace.

jen mezi blízkými lidmi

jen mezi kamarády

jen mezi nejbližšími, hovorové

Jen mezi vrstevníky.

Jen před blízkými osobami.

jen před dobrými kamarády

jen před kamarády

jen před přáteli a v rodině

jen před rodinou a dobrými přáteli; nepoužívala bych jej před šéfem, při nějakém pohovoru, u zkoušky, ve škole apod.

jen před rodinou a kamarády

Jen před svými známými.

jen před velmi blízkým okruhem přátel, nikdy před někým, koho neznám

Jen při setkání s lidmi ze Slezska, odkud pocházím, kde však již nežiji.

Jen v blízkém kruhu přátel

jen v kruhu rodinném

jen v rodině nebo mezi velmi blízkými přáteli

jen výjimečně a ne před dětmi

kamarádi

Kamaradi

Kamarádi

kamarádi

kamaradi

kamarádi

Kamarádi

Kamarádi a známí.

kamaradi, rodina

Kamaradi, Rodina

Kamarádi,rodina

kamarádi,rodina

Kamarádi.

Kamarádi. Rodina.

kamarády

kamarady

Kamarády, kolegy, rodinou. Nehodí se před nadřízeným, ve společnosti, při oficiálním jednání.

Kamarady.

kamoši, rodina

kdekoliv

kdekoliv, lidé ze západu Čech buď nerozumějí, nebo jej považují za velmi nezvyklé

Kdykoli

kdykoliv a kdekoliv

Klidně i v rodině.

kolegové

kýmkoliv

Lze použít mezi kamarády.

lze použít před Ostraváky mimo oficiální příležitosti, případně kdykoliv před jakýmikoliv Ostraváky s rizikem utrpění újmy na zdraví :-)

mám určité skupiny lidí, kde tento výraz používáme

Manzel, kamaradky

mezi kamarady

Mezi kamarády v hospodě....ale jinak nee.

mezi kamarády, neformální konverzace

mezi prateli

mezi prateli, jinak mluvim spisovne :)

mezi přáteli, neformální setkání, jistě ne v zaměstnání nebo společenské události, považuji jej za hovorové

Mezi přáteli, výjimečně před rodinou při uvolněné atmosféře ("fajné jak cyp")

Mimo ostravsko tomu nikdo nerozumí

na veřejnosti

Na veřejnosti (restaurace, divadlo) bych tento výraz nejspíš nepoužil.

ne před dětma a ne ve slušné společnosti

Ne před detmi

Ne, nepoužívám ho běžně

někteří kolegové, kamarádi, jinak ne

Není to slušně. Moc nepoužívám. Spíš nadávky. Horší než magor...

Nepoužiji na úřadě, při jednáních apod.

Nepoužil bych je tam, kde jsou vulgarismy nevhodné.

nepoužil bych jej

Nepoužil bych slovo při formálních příležitostech.

Nepoužila bych ho v práci před vyšším vedením. A před dětma. Jinak doma a před kámošema normálně.

Nepoužila bych ho v práci v hovoru s nadřízenými, na pohovoru, "ve společnosti"

Nepoužila bych ho ve škole, většina lidí by nevěděla, o čem mluvím. Občas ho používam doma, před rodinou.

nepoužila bych jej před příbuznými , slovo používám, pokud si chci ulevit, že na mně někdo negativně působí

nepoužila např. v zaměstnání, při kontaktu se zákazníkem apod.

nepoužívám

nepoužívám ve společnosti, při přítomnosti nadřízených, v přítomnosti dětí

nevím

Nevim

Nooo, to bych asi před někým neznámým moc nepoužíval.

Okruh blízkých lidí

Opět co u předešlých - nepoužívám v oficiální komunikaci

opět tam, kde mi rozumí, většinou to řeknu na sebe, že jsem ale "cyp", když jsem udělala to či ono,nepoužívám to vzhledem k druhým osobám....

pálí mě huba jak cyp, protože jsem žral jalapenos

Podlé potřeby.

Podřízení, kamarádi, i partnerka to snese, v hospodě. Nikdy ve společnosti, třeba na plese, v divadle, atp.

pokud nastane taková situace, že je toto označení přiléhavé, tak možno použít celorepublikově

Pokud se s někým bavím na přátelské úrovni, nespisovně, tak ho použiju. Rozhodně ne třeba s učitelem a podobně výše postavenou osobou.

pořád stejná odpověď

pouze mezi kamarády

Pouze mezi kamarády. Nepoužil bych jej v zaměstnání.

Pouze mezi přáteli, rodinou, ...

Pouze pred pratelo

Pouze před kamarády

Pouze před kamarády, známymi a rodinou

Pouze před přáteli, nikdy ve formálním prostředí

pouze v hovorové řeči

Pouze v přítomnosti kamarádů, před rodinou bych ho nepoužil.

pouze ve Slezsku s rodinou, jinak ne.

pouzivam zridka a jen v neformalnim prostredi

Použiji jej jen při hovoru s velmi dobrým kamarádem, o někom mi je, nebo nám oběma je nepříjemný a nechci použít hrubší, vulgárnějšího slova

použiju ho v okolí kamarádů

použil bych s kamarády, nikde jinde

použila bych ho pouze před přáteli / rodinou

použila bych výhradně jen v hovoru mezi přáteli

použít před přáteli, ve společnosti ne

Použitelné pouze v neformální konverzaci v regionu.

používám běžně

Používám běžně, ale ne ve společenských setkáních a situacích, používá se totiž v kontextu lehce sprostých slov, či nadávek.

Používám běžně, ale vyššímu managementu ne

Používám docela běžně

Používám hlavně mezi přáteli a tam ,kde se to tzv. hodí.

Používám ho mezi přáteli

Používám ho mezi přáteli, ale ve společnosti, ve které se používá vážná konverzace bych to slovo nepoužila.

používám ho pouze před známýma a kamarádama

Používám ho před všemi.

Používám ho spíše mezi kamarády a známými.

používám jen mezi kamarády

používám jen mezi nejbližšími přáteli

používám jen v neoficiálním styku

používám málokdy, spíše jen pro sebe, když mám na někoho vztek, a před velmi dobrými kamarádkami

Používám pouze mezi rodinou a přáteli.

používám pouze před přáteli

používám před přáteli

Používám vcelku běžně když mluvím. Nepřijde mi nevhodné

povazuji to za vulgarismus, tedy nepouzivam tam, kde se nehodi ( ve spolecnosti, pred detmi atp.)

Považuji to za urážku, nebo konstatoání, že někdo udělal nějakou blbost. Používám je mezi přáteli, určitě bych jej nepoužila před nadřízenými, nebo váženějšími lidmi, nebo před kterýma mám respekt.

požívám běžně doma a mezi blízkými známými, nepoužívám před cizími lidmi

pracovní kolektiv výjměčně před rodinou.

Prakticky před kýmkoliv

Pred kamarády

Pred kamarady

pred spoluzaky z gymplu

přátele

Přátelé

Přátelé a kolegové, určitě ne vedení a výše postavení lidé

Přátelé, nepřátelé, přátelé nepřátel, profesoři.....

přátelé, rodina

Přátele, rodina

Před cizími lidmi.

před cizími lidmi ne

před cizími lidmi se snažím nepoužívat.

před cypem

před kamarády

Před kamarády

před kamarády

Před kamarády

před kamarády, nikdy ne ve větší společnoti

před kamarády, známými.. Žádná formální záležitost nedovoluje toto slovo použít. Do obchodního jednání výrazně nedoporučuji.

před kamoši, rodinou

před každým

Před každým

před každým kdo mě naštve

Před kýmkoli krom dětí

Před lidmi, kteří mi jsou blízcí.

Před lidmi, se kterými se nestydím mluvit sprostě

Před mluvčími nářečí.

Před Pčr bych jej asi nepoužila :)

před přáteli

Před přáteli a rodinou, ale v zaměstnání či na oficiálních místech raději ne

Před přáteli, ale i známými ze Slezska nebo severní Moravy.

před přáteli, kteří nejsou ze severní Moravy

Před přáteli, před ostraváky. Opět bych slovo nepoužila v jiné než přátelské společnosti.

před přáteli, rodinou

před přáteli. do společnosti nebo do práce bych to netahala.

před přítelem, od něj to slovo znám

Před rodinou a přáteli

před rodinou, kamarády

před skupinkou nalitých kamarádů

před těmi, kdo mu rozumí, slang

před všeckyma, co nesu taci cypi, že by ich to urazilo možu teho slova použit

Před všema

Před všema co ho znají

před všemi

Před všemi

před známým, jako nadávku nebo přirovnání něčeho nepěkného (říkáme zima jak cyp)

před známými (rodina, přátelé) z Ostravy a okolí

Před známými a blízkými, zřídka před cizí osobou.

před známými a příteli, v uvolněném kolektivu

před známými dopělými

před známými nebo v diskusi na internetu

Přede všema, kdekoliv. I tam, kde tomu nerozumí.

převážně s babinkou z Karviné, občas mezi přáteli, nevhodné použít v práci, na úřadech apod.

Při nějakém vážném jednání bych ho nepoužila.

příbuzní od Ostravy

příležitostně

rodina

rodina, kamarádi

rodina, kamarádi ze severu

rodina, pracovní kolektiv, přátelé

Rodina, pratele

rodina, přátelé

rodina, přítel

Rodina, přítel.

rodina, veřejnost

rodinou a kamarády

s kamarády na Moravě ano, v běžné mluvě (v Praze) vůbec

samozřejmě existují lidé a skupiny, před nimiž bych toto slovo nepoužila, protože ho lze považovat za "vulgaritu". ale např. před přáteli není problém.

skoro před všemi krom vedení a prarodičů

Spíš mezi přáteli;)

Spíše mezi přáteli.

spolupracovníci, rodina

Šéf, v práci, úředně...

Tak běžně mezi kamarády a rodinou, na pracovní poradě bych jej asi nepoužila :)

ted uz i v praci

Toto slovo považuji za neslušné, takže ho použiji výjimečně a pouze před lidmi velmi blízkými

Ty si ale cyp... - před kamarády

určitě bych jej nepoužila ve škole, spíše jej používám doma a mezi přátely

Určitě ne v práci nebo na úřadech. Používám mezi přáteli.

Určitě neformálně, jen mezi kamarádama

už před kýmkoliv

V běžném hovoru ano, nikdy ve formálním (pohovor, s nadřízeným, s obchodním partnerem...)

v hospodě běžně

v hovorove cestine popis situace nebo oznaceni osoby

v hovorovém slovníku mezi kamarády

v klidu u všech

V kolektivu kamarádů ho použiji, při formálnějších příležitostech nebo oficiální komunikaci ne.

V neformalni spolecnosti

v nějaké vyšší či lepší společnosti bych jej nejspíš nepoužila, jen tak mezi přáteli a rodinou

V Ostravě.

V podstatě před kýmkoli, ale nejčastěji jej užívám před rodinou nebo přáteli. Nepovažuju toto slovo za vulgární.

v práci

V práci asi raději ne

v práci bych hou nepoužil

v rodině, s kamarády

v rodině, se spolužáky, určitě ne v práci s klientem, na úřadech

v širší společnosti to nepoužívám, jen v okruhu přátel

v tomhle případě bych spíše volila otázku, kde ho používám bude to kratší a tedy, doma nebo s kamarády či známými

V tomto případě si již skupinu lidí, které užití tohoto slova na lopatky položí, dokáži představit...

V uzkem okruhu pratel

ve skpně kamarádů

Ve spojení "jak cyp", používám jen před dobrými přáteli, má vulgární konotace (čurák)

Ve společnosti cizích lidí nepoužiji.

Ve společnosti.

velmi zřídka a jen ve společnosti lidí, o kterých vím, že jeho použití pochopí

veřejně ne, jenom když nadávám (doma) na politiky apod.

Vhodnost tohoto slova jsem nikdy nezvažovala. Užívám jej spíše ve společnosti moraváků či ostravaku

Vodaci na vodě jsme toto používali

všade

Všichni mimo oficiální konverzace v práci a pod

všude

všude, hlavně před pražákama a lidma z čech

Výjimečně si zanadávám na počasí příbuzným "je hyc jak cyp" a to jen v písemné formě - emailem.

vždy

známí nebo sama pro sebe, když někoho tím označuji

30. V jaké situaci slovo "cyp" používáte?

Používáte toto slovo vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

- nepoužila bych ho na nějaké oficiální párty firmy nebo na velkém plese, třeba.

...

... nerozumim

...jak cyp

..jak cyp cype on je cyp

Baník pyčo!

během neformálních vtipných situací klidně ano, jinak ne

Bezne

Běžně v hovoru když je člověk na někoho naštvaný

Do oficiálního oficiální projevu se nehodí.

dobré jak cyp

doma

existují kontexty, situace, ve kterých bych ho nepoužila

Existují situace kde se to nesluší.

Fajne jak cyp.. Nebo kdyz nekomu madavam

fgfg

furt

Hanlivé označení

Hanlivé označení někoho.

Hlavně ty cype nebo to je cyp atd

Hlavně v práci a mezi přáteli. Jinak výjimečně, když mě někdo rozčílí.

Humorné vyjádření hodně, "jak cyp", jindy ne

chci někomu vynadat

Já ho používám spíše jen, když někoho cituji. Ale lidé, kteří jej používají, například říkají, že jídlo bylo dobré jak cyp,

Jak jsem psala

jak kdy většinou když se pije a bavíme se

Jak v kladném tak v negativním

Jako lehčí vulgarismus, nebo onu "vatu" ve větách.

Jako minule, tzn. výjimečně si zanadávám na počasí příbuzným "je hyc jak cyp" a to jen v písemné formě - emailem.

jako nadávka, jako upřesnění nějaké situace, že něco bylo dobré jak cyp

jako nadávku

Jako nadávku na nějakého muže. Nebo jako přirovnání, například "to je dobre jak cyp".

jako nadávku, nepoužívám často

Jako prirovnani, napr. sranda jak cyp - ironicky.

jako přirovnání

Jako přirovnání pro něco, čeho je hodně nebo pro hloupého člověka

Jako přirovnání ve smyslu "moc, jako prase". Jak jsem psal, v oficiálních pracovně společenských a úředních situacích to považuji za nevhodný výraz:)

Jako urážku, jako zveličení při popisu nějaké hovadiny..."ten cyp zrobil to a to"

je to pejorativní, tudíž jen, když se to hodí

jen doma

jen k určité věc

jen mezi blízkými

Jen mezi přáteli.

Jen mezi vrstevníky.

jen v neformalnich situacich

jen v některých situacích

jen výjimečně, při rozčilení, rozzlobení

jen ze srandy při volné zábavě

Jenom občas, a to ve spojení "byl namrdaný jak cyp"

kamaradi

Kamarádům, manželovi...

kdekoliv, zejména v práci před dětmi nepoužívám (nerozumějí)

kdykoli

Kdykoliv je to společenský únosné - a je k tomu důvod :-)

kdyz chci

kdyz me neco nasere, nebo me z neceho jebne

Kdyz nekdo prijde z nejakou neocekavanou velkou novinou.

když chci cypovi řict že je cyp

když chci na někoho zanadávat

když chci něco zveličit

Když chci něčemu dodat důraz

když chci někoho hanlivě pojmenovat a nechci použít silnější výrazivo

když chci o někom říct, že je kokot jemněji

Když chci o někom říct,že je blbec.

Když chci podtrhnout význam nějakého vyjádření, nebo někomu tak lehce zanadávat.

Když chci říct že je někdo hloupý

když chci ukázat severomoravskou náturu někomu z jiného kraje, k originální výtce

když chci vyjádřit (s nadsázkou), že je někdo blbec.. tak je to prostě cyp (někdy i cap)

když chci vyjádřit míru, např. je to daleko jak cyp = je to moc daleko

Když chlastám

Když je něco fakt nadstandardní ... Tak řeknu, že je je to dobré jak cyp.

Když je někdo cyp, tak to dokážu použít všude, ale nevyhledávám to.

Když je někdo fakt levý

Když jsem na něco naštvaná.

když jsem s přáteli, rodinou

když má někdo nesouhlasné názory

Když má někdo otázky jak cyp.

když mě někdo hodně naštve a je mužského pohlaví

když mě někdo naštve

když mě někdo sere

když mě někdo vytočí

Když mi někdo něco zničí, nebo mi udělá nějaký naschvál.

když mluvím o někom neschopném

Když mně naštve nějaký muž.

když na někoho nadávám

když nadávám

když nadávám v autě

Když někdo něco pokazí.

Když někdo něco udělá a zaslouží si takové oslovení ( Včera jsem ožralej napsal bejvalce. Ty seš cyp fakt.) Při vyjádření nějakého množství, nebo jiného stavu (To bylo super jak cyp. Jsem se přežral jak cyp)

když někomu nadávám

když potřebuji pojmenovat nějakého nekňubu

když řídím třeba

když se chci o někom nelichotivě vyjádřit

Když se mi něco nepovede, jako hiperbolu, když mě někdo naštve

Když se někdo chová jak blb

když se to hodí

Když se vrací ožralý Jára z hospody na kole, spadne a rozbije si hubu, je to cyp a dobře mu tak. Když spadne můj nadřízený při výletu na kole po přírodě, je to chudák, kterého to musí bolet. Použiju jej v situaci, kdy si někdo něco udělá sám, vlastní blbostí. Jinak bych jej asi nepoužila.

když vidim nebo slyšim někoho kdo dělá nebo mluví blbosti nebo se chová jako vůl

když vzpomínám na vojnu u Ostravy a své kolegy odtamtud

Ke zdůraznění, že to bylo fakt hodně, třeba fajer jak cyp - velký požár:-). A nebo když o někom říkám, že je to cyp jak lampa. Ale spíše říkám, že je to kokot. Jo a ještě vlastně hodně říkám, že je něco cypovina. Většinou ve spojení s mojí paní šéfovou, ale to se taky spíše řekne kokotina.

Ke zlehčení konverzace (jako "vtipné" slovo)

lze použít všude

Málo používám. Mluvím slušně.

málokdy

mezi cizími lidmi ne

mezi prazakama;)

mimo veřejnost

na plese, na pohovoru, u doktora ,....

Na situaci nezáleží.

Na vodě

nadavka

nadávka

nahodile

Nahodile.

náhodně

např. když někomu řeknu Ty jsi ale cyp

např. kosa jak cyp (tj. fakt velká zima) tož děcka, nedělejte cypoviny (tj. blbosti) on je taky cypaty (tak trochu jednoduchý, nepoužitelný, nepraktický) určitě bych nepoužila v práci v jednání s klienty

např. při velké zimě

Ne v práci, u doktora a tak.

ne ve spisovném jazyce

Ne, používám ho jen zřídka

Nebráním se jeho používání

neformální rozhovory s přáteli

Nejčastěji společnosti moravaků či ostravaku, ve spojení s určitými slovy, či v rámci určitého naladění a zábavy.. určitě bych jej nepoužila ve většině situacích, spíš výjimečně

Nejsem schopen plně zhodnotit. Určitě bych to nepoužil o ženě - cypem může být jen muž.

Nejspíš bych ho nepoužila jindy než před kamarády,zda se mi vulgární

někdy oslovení někdy místo slova blbec

někdy vážně, když mě někdo "rozčílí" a považuji jej za hlupáka, jindy v legraci

není konkrétní situace

Nepouzivam vzdycky a vsude

nepoužil - ve společnosti, při oficiálním jednání

nepoužil bych jej

nepoužil bych toto slovo při oficiálním setkání ve společnosti...

Nepoužila bych ho na nějaké společenské akci

nepoužila bych ho před např staršíma nebo výše postavenýma lidma

Nepoužila bych ho v Čechách.

Nepoužila bych ho v práci v hovoru s nadřízenými, na pohovoru, "ve společnosti" +když se seznámím s novými lidmi

Nepoužila bych ho ve vybrané společnosti

nepoužila bych jej před cizími lidmi

Nepoužila bych v práci, ani před autoritami (šéfem/učitelkou). Pokud nejsou s autoritou již navázány přátelské vztahy. Používání pouze před kamarády, známými, případně na internetu neformálně.

Nepoužívám ho běžně, spíš pro pobavení s určitými mluvčími.

nepoužívám to všude někdo by to mohl brát jako nadávku, nebo hanlivé slovo

Neppužila bych ho ve formálním prostředí.

Nepravidelně.

Nevím

nevim.. když o někom mluvim v jistým kontexu

No vždyť říkám ne? Si cyp

Normálně ne, jen mezi svými blízkými - nejbližšími......

občas, když se tak někdo vyloženě chová

Obyčejně

Oficiální jednání, rozhovory s nadřízenými, rodiči žáků apod.

oslovení, nadávka, citoslovce údivu

ovedeno v minulé otázce

ovliňuje situace - uvažuji zda někoho neurazím

podivný muž

Podle nálady

pokud cyp udělá pičovinu a já to někemu odvykládávám

pokud chci nějakého blba pojmenovat. Který je ještě něco víc než blb...

Pokud chci nekoho oznacit za "blbce"

pokud mě někdo štve

Pokud se zrovna hodí

pouze na setkání s přátely

Pouze pokud chci vyjádřit, že se dotyčný plete, nemá pravdu,

pouze před kamarády a některými kolegy

pouze u známých lidí

Pouze v neformálním hovoru.

Pouze v soukromi

Pouze v určitých situacích.

Pouze ve vypjatých situacích

pouzivam hlavne v praci a s kamarady.

Použila bych ho ve skupině, kde jsem si jistá, že budou alespoň tušit, co tím myslím. Mezi Pražáky asi ne, mezi kamarády z Moravy a východní části Čech už poměrně běžně.

Použila bych toto slovo pouze při velmi uvolněné atmosféře na neformálním setkání

používám běžně

používám ho jako nadávku

používám ho vždycky

používám ho, jen když vím, že je to společensky vhodné

Používám ho, když chci o někom říct, jaký je to vůl

používám jej pouze v rozezlení

Používám jej tehdy, když chci o někom vyjádřit, že je hlupák.

Používám jen pro sebe v duchu či nahlas, když jsem sama, nebo před velmi dobrými kamarádkami

Používám jen z legrace.

používám málo, většinou pokud někoho trochu pomlouvám :-)

používám mezi přátely, vrstevníky, ne směrem k rodičům, výše postaveným, formální akce

používám místo horších vulgarit

používám spíš výjimečně, nepoužila bych v práci

používám spojení "cyp jak lampa", a to výjimečně o natvrdlých osobách mužského pohlaví

Používám v emočně vypjatější situaci, jako nadávku.

Používám ve smyslu nadávky, negativního označení člověka, nepoužívám ve společensky nevhodných situacích

Používám, když se setkám s hlupákem, mezi přáteli.

povazuji to za vulgarismus, tedy nepouzivam tam, kde se nehodi ( ve spolecnosti, pred detmi atp.)

povzdech nad něčí hloupostí

pri neformalnich kamaradskych prilezitostech

Pri sportu

primárně při oslovení, prakticky bez omezení

před cizími lidmi

před kamarády

Před kamarády

převážně na různých akcích s přáteli

při formálním, styku bych jej nepoužil. ale použiji jej raději místo hrubšího, vulgárního slova

Při hovoru s někým nadřízeným bych ho nepoužila

Při neoficiální komunikaci s kamarády a známými.

Při nezávazné konverzaci s kolegy, kamarády.

při oficiálním jednání bych slovo nepoužila

při označení, především zvýraznění někoho, o kom mluvím

při pohovoru, ve škole, před rodiči

při popisování nestandardních situací s kamarády použila, ve formální komunikaci nepoužila vůbec

při popisu situace s někým, kdo nechápe a hloupě se chová

při popisu, případně "jak cyp"=hodně

Při tom když chci někoho urazit.

Příležitostně pro oživení mluvy

Přirovnání

rozhovor o nějakém podivném muži

rozhovor s kamarády

Ruzne

ruzne

Říkám co chci, kde chci. Neberu ohledy, kde jsem.

S kamarady

s kamarády u piva

S přáteli

S přáteli v legraci

s tím slovem mohu trochu urazit, takže nepoužívám běžně....spíš kde si to mohu dovolit....a je to v legraci, když někdo vymyslí pěknou ptákovinu, tak si dovolím mu říct, že je "cyp", jinak to spíše vztahuji na sebe

slovo používám vzácně, spíš k oživení komunikace s přáteli

Spíš ho mám v pasivní zásobě nadávek

srážka s blbem

Šéfovi bych tak asi neřekl. ;-)

Škola

Tak běžně mezi kamarády a rodinou, na pracovní poradě bych jej asi nepoužila :)

tak různě

takých cypuv je na Světě, že bych to fšecko něvypsal

Tam kde se hodí :)

téměř vždy a všude :)

Ten muž byl cyp... Raději ten muž je hloupý a naštval mě.

těžko říct

to je ale cyp ve významu:"to je ale chuj"

to prostě už musí být "cyp" aby se mohlo říct .. to je cyp :-D

To se nedá takhle říct. Prostě jak se mi to hodí.

Toto slovo použiji, když si potřebuji ulevit.

Třeba ty si cyp !!!

údiv

určitě existují situace, kdy bych slovo nepoužil

v beznem hovoru

v hospodě

v hospodě u piva, při nadávání

v hovoru s přáteli

v jakékoliv

v kontextu něčeho nepěkného

V kontextu přirovnání (kosa jak cyp)

v konverzaci

v legraci

V neformální mluvě

v neformálních situacích

v okruhu přátel

v okruhu rodiny a přátel

V parte

V popisu

v práci

V přátelském hovoru s přáteli a známými.

v rozverné náladě

V různých. Třeba to je cyp

V situaci, kdy jsem naštvaná.

ve formálním rozhovoru bych jej nepoužila

ve smyslu blbec ale spíš z recese jako přezdívka kamaráda z Ostravy

ve společnosti a na pracovních apod. jednáních, kde je vyžadována etiketa, tam ne

Ve společnosti neznámých lidi

ve více kontextech: např. pochvala = to je dobré jak cyp nebo když je někdo chuj = řeknu že je cyp jak lampa, blbosti = cypoviny, cypárny Slovo používám doma a mezi blízkými, ne mezi cizími lidmi.

ve vtipné situaci

velmi zřídka

Vesměs v komunikaci se Slováky a nebo Moraváky, když daného o kterém mluvím neznám.

vetsinou na sebe samotneho...

Většinou u takzvaných Cože? momentů, kdy dle někdy něco co nepochopím.

Většinou v rozverné náladě, při pojmenování něčeho velkého(příkladem, zima)

většinou ze srandy

viz předchozí odpověď

viz předchozí odpovědi

Vlastně vždy, pokud nejednám s úřady :)

vrchol naštvanosti

Vsoučasnosti má již pouze negativní kontext, používí se většinou jako přirovnání. Není to slovo pro formální a vůbec ne pro psaný projev, pokud nejde o umělecké vyjádření.

všade

Všude

všude

vtipne popichnuti, nikoli nadavka

vyjádření míry - např. hrozné horko = hyc jak cyp

vyplnění věty

vyprávěná příběhů, nadávka ze srandy

vypraveni

vyprávění

Využívám jen mezi kamarády popř. doma. Neřekl bych to nikmou společensky významnějšímu.

Vždy

Vždy a všude kde se to do povídání hodí

Vždy a všude rozhodně ne. Situace si o tento výraz řekne sama...

vždy ne

Vždycky

vždycky

z legrace kamarádovi

za volantem:))

zalezi

Záleží s kým mluvím. Pro neznalce nářečí ho nepoužiji, nemělo by to ten efekt...

Ze srandy

zhodnocení nějakého blbého nápadu, zvolání, nadávka

zima jak cyp ty cype

Zima jak cyp

zpravidla ho používám ve větě "ty si cyp". Zpravidla myšleno ve srandě.

Zpravidla jako část přirovnání (jako cyp). Běžně v neformálním styku.

Že někdo udělal nějakou kravinu - je to cyp. Ocenění toho, že je něco opravdu dobré, ať už film, jídlo, člověk, cokoliv

31. Jaký postoj chcete použitím slova "cyp" vyjádřit?

Má pro vás toto slovo nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům které jeho použitím chcete vyjádřit?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

- negativně citově zabarvené, že je někdo fakt velký debil.

...

analogie "jak sviňa" když si o někom myslím, že je hlupák (ale myšleno spíš z legrace)

ani ne

Ani ne.

ano

ano, když mě někdo na*ere aniž by věděl že to udělal

Ano, má emoční náboj

ano, nadávka - psychická úleva,

Ano, narozdi od ostatnich slov je pro mne cyp a fajne typicky moravske

Ano, udat tomu velikost, at už negativní nebo pozitivní

Asi nadřazenost nad dotyčným.

asi se tím snažím situaci odlehčit, zvtipnit

Asi takové jako bych použil slovo "pitomec"

Baník pyčo!

bez emocí

Bez emocí.

Blbec

blbec

bodrost,humor,

Bolí to jak cyp =) hodně

Bráno jako urážka

Buď když chci někoho nazlobit, když si chci ulevit, ale více ve srandě.

buď něco negativního nebo zesílení významu jiného slova

Buďto jako hanlivé slovo, nebo jako vyjádření něčeho

Citově zabarvené, vyjádření stupně

city

Co to je za zbytečný otázky?

cyp je prostě cyp

cyp není pěkne označeni, ale někeři ludě su fakt cypi. Emoce určitě zaporne

částečně negativní zabarvení

Často toto slovo používám,když chci říct,že už ,, s tím " nic neudělám... cyp s tím

člověk který mě naštval svou hloupostí

Člověk nechce být vulgární.

dobré

dobré jak cyp - kvalita někdo je cyp - nadávka

dodat větě důraz

drsné

důraz

duraz

důraz na silný pocit, dojem, jev, ... nadávka

důraz na to, že dotyčný je mladý a blbý a ještě navíc si na tom zakládá nebo se tím chlubí

Emocionální...

emoční vyjádření, popis

Expresivní zalezitost

expresivní, vyjádření něčí hlouposti, neschopnosti...

Fajne jak cyp - bylo to opravdu fajn

Fajne jak cyp. Ten chlap je cyp. Z toho vyplývá, že je to severomoravská obdoba anglického "fuck"

gfgfg

Hanlive

Hanlivé

hanlivé

Hanlivé oslovení nebo zdůraznění průběhu děje.

Hanlivé zabarvení.

Hanlivé.

hanlivý

hlavně hanlivý

Hodně sprosté.

Hodně. Př. zima jak cyp.

hraná obhroublost

Humor, emoce asi ne

humor, ironie

humor, nadsázka, naštvanost

Humor.

Humorný a odlehčený

chci říct, že je trubka, ale ne někoho vysloveně urazit. Nevztahuje se k hněvu, spíš konstatování.

chci tim vzdy jen rict, jaky su cyp :D

chci z legrace vynadat

Ironie

jak hovado. prostě hodně

Jako jo je debil a nebo jako vůl někomu nebo jako pomlčka.

jako nadávka

je divný nebo naopak frajer

Je to pro mě nadávka, která se mi líbí víc než ty ostatní, jelikož je to klasická ostravská nadávka

je to spíše slovní vata nežli sprosté slovo

je to stučné

je to vulgarismus

Je to výstižné, krátké, poměrně univerzální použití

již bylo řečeno v popisu slova cyp - pokud chci umocnit danou skutečnost, to byla rána jak cyp (velká rána) řval jak cyp (hlasitý ohromující)

jsem na někoho naštvaná, na toho člověka

Když chci být expresivní, ale nechci urazit.

Když chci někoho urazit za jeho hloupost.

když jsem naštvaná

Když mám na někoho vztek nebo chci vyjádřit svůj postoj k někomu

když mě někdo naštve

Když mne někdo naštve nebo zklame.

Když někomu řeknu že je cyp, většinou vůči němu nepociťuji kladné emoce a snažím se tím vyjádřit, že by se nad sebou měl zamyslet. Hodí se například i pro autora tohoto dotazníku, protože otravněji sestavený dotazník se málokdy vidí.

Když se mi něco líbí, řeknu, že to bylo "fajné jak cyp!!"

Když se třeba někomu něco nepodaří

když si potřebuju ulevit ale nechci být zbytečně moc sprostá

kosa jak cyp (pořádná, velká zima) nedělejte cypoviny (sami víte, že je to blbost, co děláte, tak to nedělejte)

legrační

lehce negativní, odpálkování větou "Ty si ale cyp"

ma hanlive, dehonestujici zabarveni

Má mírně expresivní zabarvení. Podobně jako například české "jako prase".

magor

Mírně vulgární ne moc urážlivé.

místní

Místo ,,Tak je obrovská zima'' použiji ,,Tam je zima jak cyp'' Je to jednoduché. Žádné emoce

Myslím blbce, debila (jako nadávkou), ale má to spíš humorné zabarvení než odsuzující.

nadavka

nadávka

Nadavka

nadávka o někom, podobně jako blbec

nadávka, o někom, kdo provedl nějakou hloupost

nadávku

nářečí

nasratost

naštvání

Naštvání.

Naštvanost, sranda

názor

ne, nemá

Ne.

Ne. Prostě slovo stejně jako kokot. Je to pro mě slovo pro přátele, žádné nadávání myšlené vážně.

něco jako fest

negativně míněno na osobu, která mě štve, nesouhlasím s ní, ...

Negativni

negativní

Negativní

negativní

Negativní

negativní

negativni

negativní

Negativní

Negativní emoce

Negativní nebo je to hiperbola

negativní postoj

Negativní postoj k tomu, co někdo udělal.

negativní, hanlivé

Negativní, nadávka.

negativní, že je to úplný blb

Negativni,pohrdavy

nejde o postoj, ale o zvyk

nejspíš negativní (zima jak cyp)

někdo je debil

Někdo udělal nějako píkovinu

někdy negativní, někdy pozitivní

Nelibost k člověku, kterého označím slovem "cyp".

nemá

Nemá

nemá

Nemá to být urážka, jen říct, že ten člověk je "zmaten" a udělal něco blbě. Většinou se člověk u toho i zasměje.

Nemam ke slovum postoj

nepoužívám

Neřeknu, že je hlupák ale cyp.

neschopnost

neumím si představit jak jinak pocit vystihnout

neutrální celkem

neutralni postoj

Neutrální v případě citoslovce, negativní v případě podstatného jména.

nevážný

Nevim

nevim

nevím

Nevim

Nevím

Nevim

nevím

Nevím

nic

nic extra to pro mě neznamená

nic urážlivého

nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, používám jej ve smyslu zdůraznění, připomíná mi moravské kořeny

nikdy nad tím nepřemýšlím - mám to v prdeli

No max že něco zveličuje, jak jsem psala pár otázek zpět. (Horko jak cyp - fakt velký hic)

No ze si dement

no,že ten kdo je cyp je prostě blbec, trouba

Obdivnx

obecne negativni, ale v pouziti "jako cyp" jako vyjadreni stupnovani

osoba, o níž takto hovořím, způsobila nějakou ne úplně rozumnou, nebo šťastnou věc

ostravský

pejorativní zabarvení

počet, kvantitu, ...?

Podle kontextu. Kladné i záporné. Dobré jak cyp - lepší, kladné. Tys je cyp - vulgarismus, záporné.

podrazak nekňuba

pohrdání, naštvání

Pohrdání, posměch,

Pohrdání, urážka druhého, použití ve vtipech.

Pohrdání.

pohrdavý

pořádně

Posměch nad daným člověkem

posměšek

posměšná nadávka

Postoj těžko. Záleží na situaci. Tento výraz se dá použít jako hrubá urážka, ale za určitých okolností ho lze použít i jako pochvalu, či výraz ocenění... To se dost těžko popisuje, ale je to tak. Přijeďte do nějaké čtyřky na periferii Ostravy, oni vám to chlapi vysvětlí a na příkladech osvětlí ...

postoj vyjadřující opovržení inteligencí či kompetencí označovaného jedince

Použiju sem tam, když chci vyjádřit, že byl někdo opilý.

použítí místo slovo blázne

Používám ho jako lehkou urážku/ urážku ze srandy (jakési pošťuchování)

Používám ho v uvolněné atmosféře.

používám jej ke zveličení

Používám jen z legrace, když chci někoho pobavit.

Používám to když něco přirovnávám je to velké jako... nebo ty seš ale...

Pozitivní. Jednoznačně pozitivní slovo, ať už je to fajne jak cyp, nebo označim nějakeho kamarada za cypa.

pro mě je to obyčejné slovo

Prostě krásná voda, horší už to nebude.

překvapení, zděšení, míru/zveličení (kosa jak cyp), pohoršení

při veselé náladě nebo ke zdůraznění svého moravského původu

příslušnost v určité soc.skupině

rozhořčení, někdy i legrace

řekla bych, že to vyjadřuje nějaký extrém

Slabší vyjádření slova vole, také méně urážlivé.

Slovo má pro mně negativní zabarvení, používám jej i jako urážku.

slovo používám s nadsázkou

som frajeris

Synonymum pro veškeré hanlivé výrazy, vyjadřující zejména hloupost. Má vždy negativní emotivní zabarvení.

špatné emoce, urážka

T9m, že je někdo vůl, či blbec.

tento dotaznik je jak cyp

toš že mě něco překvapilo

Toto slovo má mnoho různých zabarvení, záleží na situaci, kontextu a tónu hlasu. Může mít kladný i záporný význam.

Toto slovo používám při naštvání, v hněvu.

Třeba jako "Je to dobré jak cyp; ožral se jak cyp..", prostě hodně :D

třeba ty si cyp ty si to pokazil

Ty cype, pochvala to nebude

umocnění vyřčeného

urážka

urážka druhého

určitá nadávka, lehce zesměšňující

uvedeno ve významu slova

Už je to fakt vlezlý

Úžas, podivnost, blbec

v dobrém úmyslu

v mem podani je to druh nadsazky, pro odlehceni situace

Veliky blbec

Velky duraz na sdelovane

Velmi pejorativní

Vetsinou negativni - je to cyp. ale i pozitivni - Dobre jak cyp.

Většinou negativní

většinou to používám v dobrém smyslu

vetšinou umocňuji něco jiného...jak cyp

Viz předchozí odpověď. Může mít zabarvení negativní, ale i pozitivní.

Vole

Všechno už zmíněné

vtip

vulgární

vulgarni

vyjádření emoce v kontextu se záporným působením někoho na moji osobu

Vyjádření eskalace.

vyjádření lidské blbosti

vyjádřit, že dotyčný udělal nějakou hloupost

Vyjadřuje extrémní stupeň něčeho,at už v dobrém nebo špatném

vyjadřuje, že je něco 'hodně' - daleko jak cyp = hodně daleko, těžké jak cyp = hodně těžké apod.

Vyjadřuji postoj k určitému člověku, který se podle mého názoru v dané situaci nevhodně chová. Zabarvení tam určitě je

vysmech

využívám toto slovo k vyjádření množství a těchto veličin, př. bylo toho hodně jak cyp

vztahuje se k mému naštvání a cizí neschopnosti či hlouposti

xxx

z předchozího vyplývá, že emoce hrají velkou roli

záleží na kontextu, obecně však spíše něco zveličit nebo zdůraznit a´t už v negativním či pozitivním duchu

záleží na kontextu, pozitivní = dobre jak cyp, ty cype = ty vole, neutrální, tož to je ale cyp= to je ale debil, negativní

Záleží na větě. Někdy oslovení kolegy. Někdy zhodnocení řidiče za volantem a pod.

záporné vyjádření o někom

Zastřená urážka

Zdurazneni zjisteni urciteho faktu

Zdůraznění/ přirovnání

Ze srandy

zesílení významu

zlé a sprosté slovo, vyjadřuje nenávist

zlost

Zostudit danou osobu.

zveličit

žádný

Žádný postoj tím vyjádřit nechci

Že dotyčný je blbec

že je fakt cyp

že je něco opravdu náročné nebo je něčeho moc, zabarvení to určitě má

že je někdo blb

Že je někdo blbec

že je někdo blbec, nebo je něco blbé, např. tenhle dotazník už mě začíná štvát protože se ptáte pořád tím samým stylem mohu jednoduše vyjádřit tím že je cypatý - blbý, zbytečný, nelogický

že je někdo blbej jak tágo

že je někdo hlupák

že je někdo chuj

že je někdo chuj, kokot apod. taky znamená blbosti nebo i zdůrazňuje že je něco např. sranda jak cyp apod. považuju spíš za žertovné slovo než vyloženě sprosté

že je někdo prdlej

že je někdo takový prostý, ale přesvědčený o své pravdě

že je prostě cyp

že je to kokot

že mě někdo pěkně štve

že mě sere ten člověk, tak mu řeknu, ty si cyp!

Že to je prostě debil jak lampa

Žertovně hanlivé zabarvení, nebo pro zdůraznění sdělení:)

32. 6/13 Znáte slovo "chalovat"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 33, Ne → otázka č. 41].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	685	67,82 %	67,82 %
Ano	325	32,18 %	32,18 %

Graf

33. Význam slova "chalovat":

V případě zájmu / potřeby můžete uvést příklad daného významu.

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

jíst

my to nepoužíváme, u nás je jídlo na prvním místě

Baník pyčo!

baštit

cosyk zjest, ale nemožu se pomoct, že to je z ciganštiny, bo po ostravsky je jest

cpát

Cpát se

cpát se

Cpat se

cpát se

cpát se jídlem

cpát se, jíst

cpát se, pořád a hodně jíst

Cpát se! (jíst)

dělat tzv. šalung, to je dřevní výdřeva chodeb v dole

dfdf

dobře jsme se nachálkovali

dobře se najíst

hltat

hltat stravu

hltat, rychle jíst

hodně a dobře se najíst

hodně jíst

hodně jíst, cpát se

Hodně se najíst.

hrabať k sebe, do seba alebo napchávať sa

Chaloval chvíli a odešel

Chalovat - žrát, tlačit do hlavy

Chalovat je cpát se, jíst rychle

chalovat jídlo přežrat se, relax u toho

Chalovat jsem upřímně řečeno ještě neslyšela, ale znám slovo chálka jako výraz pro (dobré) jídlo.

Chalovat- jíst

Chalovat: jíst pochutiny - chalku (chipsy, hranolky)

Je třeba urychleně něco dodělat,zrychlit tempo práce,aby bylo hotovo.

Jeat

Jest

Jesť

jesť

Jest rychle, hltat

Jest zrat konzumovat jedlo

Jesť, napchávať sa.

jíst např. měsíšně prochaluju tři litry

jíst používá se obecně mezi mladými na celé Moravě "Jdeš chalovat?" "Jdeš jíst?"

jíst

jíst "Jdu chalovat"

jíst

Jíst

Jist

jíst

jist

Jist

jíst

Jist

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

Jist

jíst

jist

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

jist

Jíst

jíst

Jíst

jist

jíst

Jist

jíst

Jist

Jíst

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

Jist

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

jist

jíst

jist

Jíst

jíst

Jíst

jist

jíst

jist

jíst

Jíst

jíst

Jíst

Jist

jíst

Jíst

jíst

jist

jíst

Jíst

jíst

jist

Jíst

jíst

jist

Jist

jíst

jist

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

jíst (futrovat, žrát, cpát se)

jíst (tento výraz se používá v brněnském hantecu)

jíst ale zastaralé

jíst do sytosti

jíst jak cyp

Jist rychle

jíst rychle a hodně - cpát se

jíst rychle a moc

jíst žrát

jíst, cpát do hlavy

jíst, cpát se

Jíst, cpát se

jíst, dobře si přitom pochutnat

jíst, hltat

jíst, možná i ládovat, krmit ?

jíst, najíst se, hltat, dobře se na jíst (pořádně)

Jíst, plnit

jíst, sníst

Jíst, svačit

jíst, žrát

Jíst, žrát

Jíst, žrát.

jíst,cpá do sebe jídlo

Jíst,cpát se

jíst?

Jíst.

jíst. Ale to není ostravsko - lašsky, to je cikánsko vězeňsky.

Jíst. Takový trošku silnější význam slova jíst. Jakoby ládovat se, hltat. Ale nemusí to být nutně.

jíst/najíst se

jít jíst

krást

krmit se, cpát se

Ládovat do sebe pokrm

ládovat se jídlem, jíst obecně. "Práce neuteče, je čas jít chalovat"

ládovat se, jíst

lelkovat, nudit se alespon u nás když se řekne "chálka" = nuda

Na Vánocích je nejlepší to chálování.

Nabral si plny taliř a chaloval jak o dušu

Nacpat se

nacpávat se

nadávat

Najíst se, jíst.

Napchávať sa niečím.

Nažrat se

Obědvat

odpocivat

odpočívat, nic nedělat

overiť

Papat

Pít

plnit, nacpávat

pracovat

přejídat se

rychle jest

rychle jíst

slavit

spíše myslím, že se používá v brněnském hantecu, JÍST

užívat si

Vcera jsem chaloval rizek s bramborem.

ve výrazu, který znám to znamená jíst

vydělávat

Zabávať sa, piť, oslavovať ,..

Zabrat v rychlejším tempu,aby práce byla dřív dodělána.

znam slovo, neznam vyznam

zrat

Zrat, tlacit do hlavy, jest

Zrat.

Žrát

žrát

žrát - jakože žrát rychle jako čuník u korýtka

Žrát jíst

žrát, jíst

žravka

34. Používáte slovo "chalovat"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 37, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 35, Ne → otázka č. 35].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Ne	220	67,48 %	21,78 %
Ano	81	24,85 %	8,02 %
Ne, ale dříve jsem ho používal/a	25	7,67 %	2,48 %

Graf

35. Používáte nějaký jiný výraz pro slovo "chalovat"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 36, Ne → otázka č. 41].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ano	135	57,69 %	13,37 %
Ne	99	42,31 %	9,8 %

Graf

36. Jakým jiným výrazem nahrazujete slovo "chalovat"?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

Bagrovat

bagrovat popřípadě odebrat stravu (jsem voják)

bagrovat, zvalit, žrat, jest

baštit, nadlábnout se, žrát

běžně - jíst

cpat se

cpát se

cpát se , žrát, dlábit se

cpát se, cpát do hlavy

cpát se, hltat, nebo i ty nenažero!

Cpát se, jist

cpát se, nadlábnout se

Cpát se, žrát Chalovat znam jako romský výraz.

dfdf

dlabat

dlabat, tlačit,

Futrovat, baštit, ládovat do sebe

Hltat.

hudrovat

chálkovat, jíst, baštit, cpát se, svačit...

Jeść

jest

Jest

jest

jesť, zjesť a nejkratši věta: ,,Uň i" (v češtině - on jí)

jisst

jíst

Jist

jíst

Jíst

jíst

jist

jíst

Jíst

jíst

Jíst

jíst

jist

Jíst

jíst

Jíst

jíst

Jist

jíst

Jíst ,dlabat, ....

jíst (ješč), žrát (žrač)

Jíst jest .. tlačit do řepy

jíst,

jíst, baštit, papat, zblajznout, obědečkovat

jíst, cpát se

jist, cpat se

jíst, cpát se, žrát, tlačit do sebe

jíst, jest

jíst, nacpat se

jíst, papat

Jíst, papat,žrát,najest

jíst, pokud se jedná o nespisovnou alternativu, tak to je slovo "bagrovat"

jíst, žrát

Jíst, žrát

jíst, žrát

jíst,žrát...

Jíst.

jít, najíst se, nažrat se

kalit

Krmit se

ládovat se

možná chalec - jídlo

můj syn říká chálka

nacpat

nadlábnout se

Najesc či jíst.

najíst se

Najist se

napchávať sa, ládovať

Narvat se, najíst se.

Nažrat

Nažrat se

Obědvat

overiť

Papat

pojezt

spisovnými českými výrazy

tlačit

Tlačit :D

tlačit do cichy

tlačit do hlavy

tlačit do lebky, jíst, žrát, cpát se, papat,....

Užívám si

Znovu používám spíš slovo chálka, takže bych ho nahradila slovem jídlo/dobré jídlo.

Żrać, žrat.

Žere

žeru

žrác, cpát se

žrat

žrát

žrat

žrát

žrát, cpát se

Žrat, jíst

žrát, valit do sebe

37. Uveďte prosím, jak často slovo "chalovat" používáte.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Nepravidelně (několikrát za měsíc)	36	44,44 %	3,56 %
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)	24	29,63 %	2,38 %
Často (několikrát týdně)	16	19,75 %	1,58 %
Velmi často (každodenně)	5	6,17 %	0,5 %

Graf

38. Před kým můžete slovo "chalovat" volně použít?

Používáte toto slovo běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste toto slovo nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

ano

Baník pyčo!

bezne

Bezne

běžně

běžně používám doma mezi blízkými, né před cizími lidmi nebo nedejbože v restauraci

běžně používám ve společnosti romských dětí dětského domova

běžně před kymkoliv

celkem nezávadné slovo, možno použít před širším spektrem lidí, než cyp :-D

Doma Kamaradi

doma

Familierně

Hocikto

chálka - jídlo nachálovat se najíst se

Kamarádi

kamarádi

Kamarádi, kolegové a kolegyně v práci. Asi bych se tak nevyjadřoval při pracovním pohovoru na pozici kuchaře:) "umim vařit bardzo ladne, všeci budu chalovat jak cyp!"

Kamarádi, rodina.

Kamarádi.

kdykoli

Keď som doma na východe.

málo, ale bez omezení před kým

mezi kamarády

mezi kamarády, neformální setkání

Mezi kamarády. Tam, kde si můžu dovolit říct, že "se jdu nažrat".

Mezi přáteli..

Mladiství lidé

nářečově kdekoliv, ne úředně

Ne v práci

nepoužívám běžně

Nepoužívám ho

Nepoužívám v restauraci :)

nespisovný jazyk

nevím

Nevim

no před lidmi, před kterými mluvím obecně nespisovně

Opět doma. V ukruhu mých bližších přátel.

Použil by som slovo iba v neformálnom prostredí, medzi priateľmi a rodinou, resp. mimo pracovného prostredia.

Použil bych ho před kýmkoliv, ale některým bych ho pak asi musel přeložit. ;-)

použití před rodinou a kamarády

používá ho před kamarády

používám jej běžně vyjma práce

Pratele

Pred kamarady

Pred rodinou asi iba.

přátelé

Před členy rodiny a přáteli

před kamarády běžně

před kamarády z Moravy

před kamoši, rodinou

Před kýmkoli kdo zná význam,u nás je to hodně rozšířené

před kýmkoliv

Před kýmkoliv

před přáteli, ve společnosti nepoužívat

před známými jedině

Přede všemi

přítel, kamaradi

rodina

Rodina, přátelé, kolegové

Tak běžně mezi kamarády a rodinou, na pracovní poradě bych jej asi nepoužila :)

Tak pred niekym o kom viem ze ho pozna, co su v podstate vsetci znamy a rodina

Téměř před kýmkoli

Téměř všude mezi známými

Určitě ho používám jen před přáteli z mého okolí. Nepoužil bych ho v práci, před rodiči nebo v restauracích apod.

Určitě v hornickém cechu.

V běžné komunikaci ano, jinak ne

v klubu

V partě a před lidmi, kteří rozumí

V práci

v práci i doma mě rozumí a možná i v hospodě :-)

v rodině, v blízkosti přátel ano, ale např. v práci ne

V rodinném kruhu, mezi přáteli.

vsemi

vsude krome tchyne

všude

Zase, asi bych to nepoužil ve formální mluvě, ale tak v okruhu kamarádů normálně.

známý

39. V jaké situaci slovo "chalovat" používáte?

Používáte toto slovo vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

ano

Asi před nikým nadřízeným,jinak ho používám běžně

Baník pyčo!

běžně

Co mas dnes na chalku?

Doma s dětmi

expresívne slovo

Hocikedy

jak kdy, někdy použiju chálovat, někdy jíst, někdy žrát, někdy cpát se

jdeme na oběd, též podstatné jméno chalka

Jen mezi přáteli. Mezi rodiči, nebo učiteli třeba ne.

jídlo

Kdyz mluvím o jidle

kdyz zeru a chutna

Když chci o někom říci,že rychle jedl..

Když jdu jíst

když jdu jist a ptam se pritele jestli jde taky

když jdu jíst, vyprávím o jídle

když je někdo nenažraný

když jím a někemu to říkám

Když mám hlad

Když mám hlad (Hulihlad)

když mám hlad nebo mluvím o jídle

když mě napadne dřív než jiné synonymum pro tuto činnost

Když mě nebaví říkat "jíst" :))

Když mluvím o jídle.

když se bavím ve společnosti spřízněných duší

Když se chystám jíst, jím, jsem po jídle - jsem nachalovana, mám hlad, jinak než ve spojitosti s jídlem jej neužívám

Když se jdu najíst

Když se někomu směju :-)))

Když se řeší že jsem půjdeme hodně a dobře najíst - většinou opilí

když se snažím mluvit v brněnskym hantecu

Když se to v nějaké situaci hodí.

Když si nesu talíř s obědem a oznamují,ze ho jdu sníst

Ked hovorim o jedeni

Málokdy

mezi přáteli

Něco mezi jíst a žrát. Když nechci říct vyloženě žrát. Ve společnosti nebo oficiálně se nehodí.

neexistují

nejvíc v práci, když jdu do kantýny.

Neoficiálni komunikace s kamarády.

nepoužila bych ho v běžné společnosti

nepoužívám

nepoužívám často

nespisovný jazyk

Neviem, tak hocikedy.

nevím

Nevim

No když mám hlad a těším se na jídlo

normalni

Občas v práci, když chci sdělit, že si jdu ohřát oběd. Obecně v neformálních situacích. Nepoužil bych to třeba na rande s dívkou :)

po přejezení se

Pokud se hodí, tak ho používám všude

pokud se těším na jídlo - mám velký hlad a cílem setkání je něco sníst, anebo poukázat na někoho kdo se tak chová

pouze před některými kamarády

použití před rodinou a kamarády

používám jen na návštěvě na Moravě

při běžné komunikaci

při pobízení, aby si pospíšili s jídlem, nebo když oznamuji, že budu jíst.

různě

Slovo používam v kontexte stravovania sa, v prípade, že som dlhšie hladný a teším sa, ako sa napchám.

Tak běžně mezi kamarády a rodinou, na pracovní poradě bych jej asi nepoužila :)

To je slůvko,které velmi dobře znají tátové,horníci v hlubinných dolech na Karvinsku.

to jsou teda votázky

Ty ja sa du nachalovat nebo už si chaloval? Co si chaloval? Atd

u jídla

V hodně nóbl společnosti.

ve společnosti nepoužívám

Ve vyšší společnosti se to asi moc nehodí..

večeřééé, pojďte chalovat

Viz předchozí odpověď.

všude

Výjimečně, spíš z legrace

Vzdy

vždy

Zřídka. Mezi dobře naladěnými kamarády používající nářečí.

40. Jaký postoj chcete použitím slova "chalovat" vyjádřit?

Má pro vás toto slovo nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům které jeho použitím chcete vyjádřit?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

... už mě unavuje to psaní furt dokola. Hlavně tahle otázka je taková kostrbatá. Jaké mám mít asi emoce o jídle? Prostě jdem na chalku, nebo chalovat třeba na nějakém tahu po hospodách, nebo jen tak.

asi bych řekl, pokud to používám jako najíst se rychle, "rychle něco zchálovat", "počkej, já se rychle nacháluju a jdu"

Baník pyčo!

bez emocí

bez zabarvení

bezny

Dobre jidlo

hanlivý

Chaluju většinou něco dobreho

Je to vyjádření mé oblíbené činnosti jiným než obvyklým slovem.

jsem plná

Když mám hlad a chci se najíst.

Keď sa niekto nezriadene napcháva.

Legrace

Legrační slovo

má pro mě mírně hanlivé zabervení

Mám hlad chci se najíst

mám ráda jídlo

Můj dnešní oběd není nikterak chutný, ale mám hlad, takže běžim chalovat. Prostě "příjem potravy". Žádná francouzská kuchyně.

Nadhled :-)))

natěšený, pozitivní,

nazraty

nažrat se

ne nemá

Ne, prostě - jdu jíst

Nema

nemá

nemá pro mě zabarvení

Nešlo by se zaptat na ještě stupidnější věci?

neutrální

neutrální, hovořím o určité činností kterou plánuji dělat či jsem ji dělal

Nevím

Nevim

nevím

Nevím

nevztahuje se k emocím, pouze vyjadřuje fakt

Občas ho použiju, aby z naší mluvy úplně nezmizelo.

Obycejne sdeleni

oznamovací, pobízející

patriotismus

Podměšné vyjádření, když se přede mnou někdo vyloženě cpe

Podobne ako "zrat" - trosku expresivne

pokud je jídlo opravdu dobré nebo hlad byl obří

prijemny pocit ze se najim

Radosť z blízkeho naplnenia fyzickej potreby a zahnania hladu.

Rychle do sebe házel jídlo

rychle jíst, být nenasytný, hltat, přejídat se

spíše ne

Trochu citový

ty jsi to všechno snědl

Velmi mírně negativní.

viz předchozí odpovědi

Viz předchozí, aby se člověk vyhnul stereotypu, ozvláštnil komunikaci, citově zabarvené slovo, nářeční prvek

Volání ke svačině

zábava

Zadny

Zapnout ještě více,zefektivnit práci,zabrat ze všech sil,aby se práce podařila.

Záporný.

Zejdu jíst

zveličení spisovného výrazu

žádný

žadny

že mám nebo měl jsem hlad

že mám prostě čas na jídlo

Že su fest hladný, a konečně jdu jíst

41. 7/13 Znáte slovo "pšonek"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 42, Ne → otázka č. 50].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	527	52,18 %	52,18 %
Ano	483	47,82 %	47,82 %

Graf

42. Význam slova "pšonek":

V případě zájmu / potřeby můžete uvést příklad daného významu.

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

"Pšonek"-polák.

Asi Polák

Asiat

boze, zase pšonek - polak

člověk polské národnosti

člověk polského původu

člověk z Polska ( Polák)

expresivně Polák - "pšonci přijechali"

Hanlivé

Hanlivé označení poláka, někdy čecho-poláka. Samému mi takhle někdy říkali.

Hanlivé označení Poláka.

hanlive označeni Polakuv

hanlivé označení pro Poláka

hanlivě Polák

hanlivější označení pro Poláky

hanlivý název polských občanů

Hanlivý výraz pro člověka polské národnosti.

Hanlivý výraz pro občana polské národnosti

hanlivý výraz pro Poláka

hanlivý výraz pro Poláky asi jako Pepík pro pražáky

Chalan

Já to znám jako Pšonci - Poláci (?)

je to Polák

je z pšonska

jiná národnost

lidový výraz pro Poláka

Myslím, že polák

myslím, že se tak říká polákům

Nadávka

nejsem si jistá, ale znám to slovo

Nejsem si jistá, buď to znamená člověk, nebo Polák

nepěkné označení Poláka

Nevím

nevím

nevim

nevím jistě - severomoravák?

občan Polska

občan polské národnosti

občané Polska

obyvatel polska

obyvatel Polska

Obyvatel Slezska

Osoba polské národnosti

Osoba polského původu

označení osoby polské národností

Pejorativní výraz Čechů pro Poláky.

pes

pohrdlivé označení Poláka "Pšonci zas prohráli [doplňte název sportu]"

Pokud myslíš pšonkem pšontka, tak je to hanlivé označení pro Poláka - nejspíše takového z pohraničí, co jde všude vidět a slyšet...

Pokud vím, tak je pšonek obyvatel Polska.

Poláci žijíci v ČR

Polák "Čum, ten pšonek jede jak cyp" "Pohleď, ten Polák nejede podle dopravních předpisů"

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

Polak

Polák

polák

Polak

polák

Polak

Polák

polák

Polák

Polak

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

Polak

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

polak

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polak

Polák

Polak

polák

Polák

POLÁK

Polák

POLÁK

Polak

Polák

POLÁK

Polák

polák

Polak

Polák

polák

Polák

polák

polak

Polák

Polak

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polak

polák

Polák

POLÁK

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polak

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

polak

Polák

polák

Polák

polák

Polak

Polák

polák

Polak

polák

Polák

polák

Polák

polak

polák

polak

Polák

polák

Polák

polák

polak

Polák

polák

Polák

Polak

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polak

polák

Polák

polák

Polák

Polak

Polák

Polak

Polák

Polak

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

polák :)))

Polák :/ :D

Polák (hanlivě)

Polák (obyvatel Polska)

Polák hanlivě

polák hovorově

polak pojebany

Polák pyčo!

Polák zřejmě hanlivě

Polák že slezska

Polák- lehce hanlivé označní

polák, "byli tam samí pšonci"

polak, clovek zijici v polsku

Polák, člověk polské národnosti. "Viděl jsi tu SPZ? Pšonci..."

Polák, jednoduchý, snažící se získat výhodu kramařením

Polák, obyvatel Polska

Polák, obyvatel Polska.

polák, obyvatel slezska-těšínska

polák, pocházející z Polska

Polák, polský občan.

Polák, začalo se jim tak říkat, protože šišlají, respektive je to tím, jak mluví

Polák?

polák?

POLÁK??

Polák.

Polák. "Prohráli jsme s Pšonky ve fotbale."

Polák. Ale slyšel jsem i Pšontek.

Polák. Aspoň si to myslím:)

Poliak

poliak

Polok

Polskej psonek ve významu hanlivem

polský občan

Polský občan

poněkud pejorativně Polák

Posměšný výraz pro Poláka

prd

prd?

přezdívka pro občany Polska

Příslušník polské národnosti s oblasti hlavně Těšínska.

Psonek- polak

pšonci = poláci

Pšonci jsou poláci

Pšonek - polák

Pšonek = Polák

Pšonek je občan polské národnosti.

Pšonek odněkud od Krakova

Pšonek: Polák

severne za hranicemi je to samy psonek

Slangový výraz označující člověka polské národnosti. Používá se v spíše hanlivém slova smyslu.

Slezan

Slyšel jsem od kamarádky, která tak nazvala obyvatele Polska.

Upšouknutí Poláka

Určitě to má více významů, ale já to znám jako oslavení Polských občanů =D =D

v češtině mírně hanlivě výraz pro Poláka

Vietnamec

vietnamec

Vietnamec

vietnamec

Vím,jaký je význam slova "pšonek".Hanlivé označení člověka polské národnosti.

výraz pro Poláky

význam neznám, pouze jsem slyšela to slovo

Zesměšnění

znám, ale nevím :)

Znám, ale nevím, co přesně znamená.

43. Používáte slovo "pšonek"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 46, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 44, Ne → otázka č. 44].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Ne	311	64,39 %	30,79 %
Ano	155	32,09 %	15,35 %
Ne, ale dříve jsem ho používal/a	17	3,52 %	1,68 %

Graf

44. Používáte nějaký jiný výraz pro slovo "pšonek"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 45, Ne → otázka č. 50].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	197	63,55 %	19,5 %
Ano	113	36,45 %	11,19 %

Graf

45. Jakým jiným výrazem nahrazujete slovo "pšonek"?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

"polok"

člověk polské národnosti

hajzlík

juzek, lešek

mám ráda spojení vše musíš polish and check, když to dělá polák a čech

někdo používá i výraz "kšonek"

Plápolák

Plápolák :-D

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polák

Polák

polak

Polák

Polak

Polák

polák

Polák

Polak

Polák

polák

Polák :-)

Polák :)

polák, člověk polské národnosti

Polák, Polok

Polák, Polok.

Polák, pšonťák

Polák, Wasserpolák

Polák. Slovo Pšonek, Pšonci, je hanlivé.

Polák.

polák/polačka :-)

poliak

Poliak

Polish

Polok

polok

Polok

Polok, Polák

Polski Juzek

Polsky obcan

Polský příslušník, Polák,

prd

pšontek

Pšontek, Polák

rákosník

vaserpolok, polok

46. Uveďte prosím, jak často slovo "pšonek" používáte.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)	90	57,69 %	8,91 %
Nepravidelně (několikrát za měsíc)	47	30,13 %	4,65 %
Často (několikrát týdně)	14	8,97 %	1,39 %
Velmi často (každodenně)	5	3,21 %	0,5 %

Graf

47. Před kým můžete slovo "pšonek" volně použít?

Používáte toto slovo běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste toto slovo nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

- asi před samotnými Poláky bych to nepoužívala

ano

ano, nepoužila bych je před Polákem, kterého si vážím

ASI BĚŽNĚ

Baník pyčo!

běžně

Běžně jej nepoužívám; jen když se setkám s Poláky, se kterými obvykle mívám špatné zkušenosti.

Běžně ne

Běžně nepoužívím, ale v určitých situacích je to to první, co mě napadne (zřejmě asociace s jinou situací, kdy to slovo někdo použil)

Běžně užívám před rodinou, přáteli, známými

běžně všude

doma

Doma, přátelé

Dtto . kamarádi, rodina...

Hlavně né před Polákem :)

hlavně před Polakami (někdy se pravi aj Antkami) ni, bo by vam dali po pyščisku

hovorový výraz. Používám například pře kamarády, v nezávazném kolektivu. Nikdy oficiálně a vždy jako nadsázku.

Jen mezi kamarády či v rodinném kruhu.

Jen v rodině a mezi dobrými přáteli

jen vyjimečně a jen ve velmi formálním styku

kamaradi rodina

kamarádi z Moravy

Kamarádi, rodina

Kamarádi, známí, rodina

Kamarády, doma. A opět ve společnosti nee.

Kamarady, rodinou.

Kamrady

kdykoliv

Kdykoliv mezi přáteli, pokud je řeč o Polácích.

Když nadávám na poláky v online hrách, ale nechci jim nadávat úplně sprostě. (označení ten pšonek)

kolegové, přátelé... obecně osobně bližší lidé; rozhodně bych je nepoužil před neznámými lidmi

Kolektiv kamarádů.

Kýmkoliv

lze použít běžně

manžel a přátelé z moravy

mezi kamarády, v rodině

mezi přáteli, rodinou

Mezi přáteli, rodinou a v "kamioňácké" vrstvě - hodně toto slovo používají řidiči kamionů jako označení pro poláky.

mezi známýma

mezi známými

mimo Poláků u všech

moc ho nepoužívám

můžu použít max. doma, vnímám ho jako hanlivé, nepoužívám ho

Na severní Moravě velmi oblíbené slovo pro označení poláků, kteří jsou "velmi oblíbení" Rozhodně neužívat před příslušníky polského národa

Ne na verejnosti

ne pred polaky

ne před pšonkama

Ne před pšonky

Neberu ohledy kdeho použiji

neformální komunikace

nemohu upřesnit

Nepouzila bych ho v zime na horach

Nepoužila bych ho před Polákem (jednou jsme se bavili s jedním fajn Polákem, on se tomu smál a na oplátku nám řekl, jak oni říkají Čechům)

Nepoužila bych ho před Polákem, je to hanlivé označení, nepoužila bych ho na akademické půdě, při seriózním jednání. Používám ho při běžném rozhovoru s lidmi ze stejného kraje.

nepoužila bych je před jedinci polského původu, o jejichž smyslu pro humor mám pochybnosti

Nepoužila bych to před Poláky, na univerzitě, v práci,...

Nepoužila bych ve společnosti polských občanů

nepoužívám

neřeším to

nespisovný jazyk

opět mezi přáteli

pojedeme přes pšonky

Polak

polák

Polák

pouze před známými, aby věděli, že to myslím sarkasticky na sebe, ne na někoho jiného

používám běžně doma mezi blízkými, né před cizími lidmi nebo polákama

Používám jej jen před známými

používám jen mezi známými

používám před rodinou, přáteli, před lidmi z práce nebo hlavně před lidmi nepocházejícími z Ostravska bych nepoužila, protože by nevěděli, o co jde

používám slovo běžně

Pracovní kolektiv rodina a přátelé

pred cechem

Pred kamarady

pred kamarady, jinde ne, nebot je to spise urazlive oznaceni

pred kymkoliv, kdo neni z polska, pripadne pred dobrym pritelem z polska

pred moravaky

pred vsemi

přátelé

Přátelé, rodina,...

přáteli co nejsou poláci

před Čechy

Před čechy.

Před člověkem, který v dané chvíli stejně nadává na poláky, jako já:-)

před kamarády

Před kamarády a kamarádkami lze použít běžně. Určitě bych to nepoužil v Polsku:)

před kamarády či rodinou

před každým kdo není polák

Před každým kromě Poláků

Před kýmkoli jen ne před Polákem :D

před kýmkoliv kromě poláků

Před kýmkoliv mimo lidí polské národnosti Ne, ne před lidmi s polskou národností

Před kýmkoliv, krom polských občanů.

Před lidma z Ostravska

Před lidmi například s Třince bych to asi nepoužila.

Před lidmi s nadhledem co vědí, že to myslim ze srandy

před lidmi, kteří mu rozumí.

Před nepolákem

před obyvately českého těšína protože nemají rádi poláky

před polakama to rikat nebudu

Před Polákem, nemají to rádi.

Před Poláky bych ho asi nepoužil. ;-)

před Poláky bych jej nepoužil, před Čechy ano

před Poláky bych jej neužil

před Poláky, které neznám

před přáteli

Před rodinou, tam ho používáme běžně, jinak ne, nevím jestli by mi rozuměli

při obchodním jednání s Poláky :)

Při prdění

Pšonek zasrany

radši ne před Pšonkama :D Jinak rodina, kamoši

Rodina

rodina

rodina přátele

Rodina, pratele

rodina, přátelé

Rodina, přátelé, kolegové

rodina, přátelé, známí

rodina, před Polákem bych nepoužila

rodina, známí nepoužila bych ho na úřadech apod.

rozhodně ne před polákem

Rozhodně ne před Poláky :D ... v hovorové řeči.

S využitím dialektu hovořím pouze s blízkými lidmi.

Slovo mohu použít před kýmkoli dle mého názoru, vnímám jej však poněkud hanlivě.

Spíš, před kým toto slovo není vhodné používat: před poláky ani před kýmkoliv s polskými kořeny, byť to jsou češi.

Škola, práce

Téměř nepoužívám, spíše v dřívější době, jen v okruhu dobrých známých

V neformálním rozhovoru. Nikdy jsem jej nezkoušel použít v Polsku, i když možná jeho původ nemusí být nutně hanlivý, pokud pchází z kmene Pšovanů.

v práci

v určité soc. skupině

v úzké skupině přátel, v soukromí

ve skupině Poláků bych je nepoužila

ve skupině poláků bych toto slovo nepoužila

ve spolecnosti a pred polskymi občany

Ve velmi neformalnich situacich

volně

Volně před kýmkoliv

všade

Všichni

výjimečně

Výraz užívám ironicky, mezi přáteli.

známými kteří nejsou z polska

48. V jaké situaci slovo "pšonek" používáte?

Používáte toto slovo vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

- na nějaké oficiální akci se zástupci Polska bych hgo nepoužila

ano

ASI NEEXISTUJÍ

Asi při jednání s polským občanem bych jej nepoužil.

Baník pyčo!

barvite vypraveni historek

Bezna situace.

běžná komunikace

běžně

Casteji pouziji Polák, pšonek jen kdyz me nahodnou napadne

hanlivé slovo

Je hovorové.. a dávám si pozor, před kým to řeknu, abych někoho neurazila.

je lehce pejorativní, takže druhá možnost.

Je to pejorativní označení Poláků, tak snad v tomto kontextu.

Jen doma

jen mezi blízkými

jen mezi známými

Jen v řeči s kamarády či rodinou. Polakovi bych ho neřekl, pokud bych nevěděl že mu to nevadí :)

Kdykoli mluvím o Polácích. Pocházím ze Severní Moravy a Poláky nemám rád. Mám spolužačku, která má matku Polku, tak před ni toto slovo nepoužívám. Jinak když vím, že mohu tak vždy.

kdykoliv

Kdykoliv

kdykoliv

Kdyz mluvim o polacich

kdyz nadavam na polaky

kdyz si z nich delame srandu

Když chci o někom říci, že je Polák, ale v situaci, kdy mně např. nějaký naštval (na silnici apod.).

když jede kamion

když jedu do Polska

Když jim nadavam

Když jsem na nějakého Poláka naštvaná

Když mě nějaký Polák naštve

Když mě nějaký Polák naštve :D

když mě nějaký polák vytočí

Když mě poláci něčím naserou, nebo v negativním slova smyslu udiví.

když mě Polák naštve

když mluvím hanlivě o Polácích

když mluvím o polácích

když mluvím o Polácích

Když mluvím o polacich

Když mluvím o polácích

když mluvím o Polácích a prostě mi to vyklouzne

Když mluvím o Polácích s dříve uvedenou skupinou blízkých lidí v uvedeném kontextu.

Když mluvím o polakovi

Když mluvím o pšoncich

když na ně nadávám

Když nadávám na poláky, tedy pokaždé když o nich mluvím :)

Když narážím na poláky

Když se Poláci chovají jako hovada a prasata Ne, ano

Když se bavím o někom z polska.

když se chci urazit :D

Když se mluví o někom z Polska.

Když se nějaký Polák chová nevhodně,(řidiči, opilci)

Když si z přítele dělám srandu, že je "pšonkofil"

Když ve větě zmiňuji Poláky...

když vidím poláka

Kdyžs e uprdnu

málo

mezi známými ano

mluvím o polácích

mluvím-li o kolezích z branže

mluvím-li žertem o Polácích

Moc ho nepoužívám, jen v legraci. Vadí mi, když si někdo utahuje z jiných, když nemáme mezi sebou jako příslušníci blízkých národů úctu.

na veřejnosti bych ho rozhodně nepoužila

ne, jen jako vtip

neformální komunikace

Nejspíš hanlivé označení pro Poláky.

někdy, nepoužila bych ho ve společnosti lidí polské národnosti

nepouzivam pred polaky, nebo pokud se o nich vyjadruji pozitivne

Nepoužil bych ho při formálnější komunikaci.

Nepoužil bych při jiných, než naprosto neformálních příležitostech.

nepoužívám

nepoužívám "nahlas"

něpouživam bo Polaci su vesměs fajni synci a děvuchy

Nepoužívám ho často, spíš když někde jedeme autem a vidíme Poláka

nespisovný jazyk

nevím

Nevyužila bych jej v oficiální komunikaci v rámci práce, s lidmi, kteří mi nejsou blízcí. Využívám výhradně v rozhovorech s rodinou a blízkými přáteli (a to konkrétně těmi přáteli, o nichž vím, že mi rozumí, že mají tutéž mluvu).

Nijak neomezuji použití tohoto slova.

no přátelům polákům by se nelíbil

občas když mě Poláci naštvou

Obecně se mi nelíbí nelichotivé pojmenování příšlušníků jiných národům, národností, tak se jeho používání obecně vyhýbám. Použil bych je spíše v situaci, kdy mne nějakým způsobem byl nepříjemný

oslovení občana Polska

označení národnosti

označení poláka

pejorativně

pokud bych chtěla naznačit, že něco z polska pokládám na nedobré, nekvalitní potraviny např.

Pokud hovořím o příslušníku polské národnosti

Pokud je na blízku někdo s Polska.

pokud se snažím trefit do protipolských nálad lidí, s nimiž hovořím (způsobených například ne zcela předpisovou jízdou řidičů polských výletních autobusů v oblasti Adršpachu, respektive Broumovska všeobecně)

polští řidiči

popis situace, kdekoli

pouze jako pejorativní výraz pro poláky

pouze před kamarády či rodinou

Pouze v negativní konotaci, například při vyjádřeních o typickém chování na silnicích nebo v polských zahraničních enklávách. S obojím mám osobní zkušenosti.

používám ho např. při hospodských debatách nepoužil bych ho např. před Polákem

Používám jej podle situace, při neformálním rozhovoru s přáteli, při popisování nějakého (špatného, vtipného) zážitku s Poláky.

používám jen při soukromých debatách

Používám zřídka kdy

Pred polaky

pri mluveni

Prisel psonek, byl z psonska...

Pro označení Poláků

před polákama bych ho nepoužila

především když narazím na polského řidiče

při cestě do polska

při hovoru o Polácích

při hovoru s kamarády

při nadávce na poláky

Různě mimo oficiální komunikaci.

S přáteli

Skoro všude

slovo "pšonci" používám jako mírně dehonestující označení Poláků

Slovo se rozhodně neužívá zdrobněle, případně pro označení dítěte, malý Pšonek, nicméně většinou se užívá jako Zasr*ný Pšon, Pšoni, Ideme do Pšonska

spise minimalne

spíše hanlivý kontext

spíše jako nadávka

střídmě

Ti pšontci to zas poj*bali

Třeba i o sobě (jsem češka) např. v Brně, že jak jsem se měla v ,,pšonsku", nebo jak se mi žije s pšonkama, jako pšonce v čr atd

v autě, když nás předjíždí polské auto- kamion (obvykle v hanlivém smyslu-protože jezdí mimořádně špatně a nebezpečně)

v běžném hovoru jako synonymum k Polákům

V blízkosti Polska

V hovoru o Polácích

V mém okolí se používá běžně

V návaznosti na kvalitu výrobků a jídla dovážených z Polska

V neformální komunikaci kdykoliv mě napadne...střídám polak/pšonek tak nějak na náhodu

v odkazu na polaka

V oficiálních situacích ne

v pejorativním významu

V Polsku bych ho nepoužila, na akademicke půdě také ne, používám ho při komunikaci s lidmi ze stejného kraje

v přátelské konverzaci

V přátelských rozhovorech.

V soukromi

ve skupině poláků bych toto slovo nepoužila

velmi zřídka

Veřejně ne

většinou ho moc nepouživám, jen zřídka

většinou, když hraju World of Tanks, nebo CS:GO

většinou, když mě nějaký pšonek nasere - třeba s tim kamionem na přejezdu, tož to byl pěkny cyp ten pšonek řidič

viz předchozí

všade

Vyjimecne

výjimečně

vždy

Vždy jako náhradu slova Polák, polsky občan.

Vždy naskytne-li se příležitost

z legrace, jako provokaci

zařazení osoby

49. Jaký postoj chcete použitím slova "pšonek" vyjádřit?

Má pro vás toto slovo nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům které jeho použitím chcete vyjádřit?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

- ano většinou naštvání, používám nejčastěji pro kamióňáky z Polska, kteří předjíždí na dálnici další kamion a zpomalují celý rychlý pruh klidně na 10 minut

...

aby se Poláci chovali správně a nezavdávali příčinu toto slovo použít

agresivní

ani ne

Ani ne hanlivě, spíše žertovně nebo prostě jako přezdíku

Ani ne.

ano

Ano, je negativní vůči oslovenému.

asi prostě odlišit ty, co jsou vlastně poláci

Baník pyčo!

bez emocí

Bez zabarvení

částečně negativní, částečně humorné

debil

dehonestace

eee

emoční popis, většinou nelibý

frajeřina

hanlivé

hanlive

hanlivé

Hanlivé nazvání pro Poláky.

Hanlivé slovo pro označení Poláka, dnes už bych ho za tolik hanlivé nepokládala, jako bylo asi dříve, když se rozšířilo, ale ten rys negativního vnímání nebo zesměšnění tam cítím

hanlivé zabarvení

hanlivé, asi jako dederon pro východní Němce

hanlivý

hanlivy nazev pro polaky

Hanlivý, pšonky nemáme rádi

Chci tím vyjádřit poněkud negativní postoj k dané osobě, které tak řeknu.

ironie, pejorativnost, lehký posměch

Ironie.

Ironii, nadsázku. Vnímám ho jako pejorativní, ale nepoužívám ho s tímto záměrem. Používám jej ze srandy, řekněme.

Je to hanlivé

Je to hanlivé označení, nese negativní emoce

je to negativní pojmenování

je to uražka

je trchu hanlivé

K urážce poláka.

Když chci vulgárně nazvat poláka

lehce hanlivé

lehce hanlivé označení

mírně negativní

mírné opovržení

Mírně přezíravý, ale ne nepřátelský.

Myslím, že každý národ má nějaké přezdívky pro druhý a nemyslím, že by to byla fakt nějaká velká nadávka či urážka...

myslím, že to slovo má trochu posměšný podtext

názor

Neberu toto označení za hanlivé.

Necitim jej nijak zvláštně

negativní

Negativní

Negativni

Negativní a odsuzující Ano

Negativní až hanlivé označení příslušníka Polska

Negativní k Polákům

Negativni oznaceni

Negativní pocity

nekvalitní výrobek

nelibost k Polákům

Nemá

NEMÁ, JE TO HOVOROVÝ VÝRAZ

Nemá. Označení člověka.

Neoblibu k polákům

neutrálně zabarvené

neutrální

Neutralni... jenom jine pojmenovani

nevím

Nevim

nic proti nim nemam, je to vylozene jen ve vtipu, pokud si stezujem ze je neco zas z Polska a neni to dobry treba

nic zvlastniho

Nic zvláštního, hovorové označení Poláka.

nijak zvlášť velké zabarvení

Nijaky, prostě Polák

Odsuzující, negativní vyjádření.

opovržení

Opovržení polským národem.

označení

Označení národnostní příslušnosti člověka.

pejorativni

pejorativní

podle jejich mluvy

pohrdání

Pohrdání, nenávist, naštvanost

Pohrdavý

Pohrdavý. Ale používám ho jen v žertu.

Pokud mě nějakým způsobem naštve

poláka

posměch, opovržení

postoj domnělé nadřazenosti nad Poláky

Postoj, sed, ci leh.. :D sry, na blbe otazky, blbe odpovedi. Znate moravaka co ma rad psonky?

pouhé názvosloví a zvyk

pro mě je negativně zabarvené, používám třeba když vidím nějakého Poláka předjíždět v nepřehledném úseku atd.

Pro nás to je hlavně něco jako nadávka proti Třinečákům, nejčastěji v hokeji.

Prostě slangové označení národnosti.

prostě tak říkáme v rodině polákům, nic tím nevyjadřuju

přijde mi to jako hanlivé označení pro poláky

Rozepře mezi obyvateli

Ruzne

slangovější a neslušnější výraz pro poláky. Popř. za volantem s polskou poznávací značkou, když ten řidič řídí hrozně

slovo je myšleno negativně - svah plný Poláků, kteří se na něm a také v řadě na vlek chovají příšerně

slovo není nijak emociálně zabarveno

slovo pšonek považuju za mírně hanlivé, ale zas né nějak moc

Smrdlavý postoj

Spíš hanlivé označení polské menšiny, hlavně různých překupníků a rádoby obchodníků.

spíš legrační

Spíše hanlivé, výsměšné nebo pohrdavé

spíše pejorativní

spíše slengový výraz

Tak Poláci se zrovna nechovají u nás vzorně, jsou to takové "prasátka", hází bordel po dálnicích,... je to taková menší nadávka...

trochu dehonestující

trochu urážlivý

urazka polaka

urážka

většinou mírně negativní. Není to moc pěkné slovo

Vím, že je to spíše hanlivé označení, ale používám jej v rovině legrace

Viz předchozí odpověď - je to pejorativní označení.

Vyjadruje opovrzeni a vysmech

vyjadruje povrchni nadrazenost nad vsim polskym

ze ten polak je cyp

žádné

žádný

Žádný

žádný

žádný...nebo ten, že je mi jejich nářečí blízké, i když v mém případě to spíš může působit jako recese

že je nemám rád

Že je pšonek k ničemu a nemam ho rad

Že je to obyvatel jiného státu. Nic víc

že jede cizinec většinou špatně

že jsem debil :D

že jsou to kokoti

že jsou to pšonci

že mne rozzlobil způsob jízdy kolemjedoucího výletního autobusu s polskou SPZ

že polaci su cypi

50. 8/13 Znáte slovo "ščur"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 51, Ne → otázka č. 59].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	682	67,52 %	67,52 %
Ano	328	32,48 %	32,48 %

Graf

51. Význam slova "ščur":

V případě zájmu / potřeby můžete uvést příklad daného významu.

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

- krysa,potkan

"krysa"

"nečum na mě jak ščur"

asi štír

asi úsměv, ale nevím to jistě

Baník pyčo!

brouk

brouk, štír

Byl jsem spoceny jak ščur. Potkan, krysa

čuči jak ščur do ryny

Čumi jak ščur do ryny. Mokry jak ščur. Ty ščure!

Čumíš jak ščur do rýny

Čumiš jak ščur do ryny

domnívám se, že je to - nyní

Domnívám se, že to je mlok.

drobná havěť -ještěrka, had, škaredý brouk

haviř

hlodavec

Hlodavec

hlodavec

Hlodavec

hlodavec

hlodavec - potkan, krysa

hlodavec-potkan

hlodavec, krysa, myš

hlodavec, potkan

hlodavec, potkan/krysa, může se tak však označit i člověk, který je podlézavý

Hmyz

hmyz

hmyzí havěť

chytat ščury, čumět jak ščur do ryny :D

ještěr

ještěrky a podobné potvory

ježek

kočka

Krtek

krysa

Krysa

krysa

Krysa

krysa

Krysa

krysa

Krysa

krysa

Krysa

krysa

Krysa :) "U nas doma běhaji ščury jak telata!"

krysa nebo potkan

krysa, hlodavec

krysa, malý hlodavec

Krysa, myš

krysa, myš

Krysa, myš

Krysa, myš občas větu "ty jsi zpocený jak ščur" I když bych toto slovo napsal šťur Nejsem si jistý, jestli teď myslíte stejný význam jak Já.

krysa, myš, hlodavec...

krysa, nevychované dítě-puberták

krysa, potkan

Krysa, potkan

krysa, potkan

Krysa, potkan

krysa, potkan :)

krysa, potkan, myš

krysa, potkan, obecně podobní hlodavci

krysa, potkan.

krysa:-)

krysička po pšonsku :).

kuna nebo tak něco

kuna, ale nejsem si jistý

kyselá věc, citron ?

kyselý

kyselý jako ščur

malá havěť, ještěrka

Malý

Máme doma ščury (potkany).

mlok

mlok anebo podobná havěť (ještěrka, žába...)

mlok, také potkan

mokrý

mokry jak šťur - myš

Mokrý jako ščur

Mokrý jako ščur...myšleno jako myš nebo krisa

Mys

Myslím, že je to nějaká malá myš.

myš

Myš

Myš, krysa

Myš, krysa nebo jiný podobný hlodavec.

Myš, krysa, křeček

myš, potkan

Myš, potkan, celkově nějaky hlodavec, co ho člověk potká.

Myši,křečci....drobní hlovavci

nakouknutí

Např. Ty sje mokry jak ščur.

Nazdar

nějaká havěť

nějaký hlodavec

Nejaky hlodavec

Nějaký hlodavec.

Nejsem si jistá, znám spíše z doslechu, ale snad potkan?

nejsem si jistý, myslím, že obecně příslušník nějaké havěti

netvař se jak ščur

neurčitý malý hlodavec, prostě šťur.

nevěřící

nevím

nevim

nevím

nevím přesně - myslím že je to nějaké zvíře

nevím přesně, ale zdá se mi, že to je nějaký potkan

nevím přesně...nějaký potkan?

Nevím, ale slyšela jsem ho.

Nevím, jestli je to správný význam, ale používám ho jako škleb. Tedy neščuř se na mě!(Ne škleb se na mě)

neznám význam slova

nyní

obtížný lezací hmyz, škvor

plaz

Plaz, obojživelník...?

Polsky je to "krysa", ale jestli to má česky stejný význam, to nevím :)

Potkan

potkan

Potkan

potkan

Potkan

potkan

Potkan

Potkán

potkan

Potkan

potkan

Potkan

potkan

Potkan

potkan

Potkan

potkan

Potkan

potkan

Potkan

potkan

Potkan

potkan

potkán

potkan

Potkan

potkan

Potkan

potkan

Potkan

potkan

Potkan

potkan

Potkan

potkan

Potkan

potkan

Potkan

potkan

POTKAN

potkan

Potkan

potkan

potkan - "čumi jak ščur"

potkan (?)

potkan (velká myš) krisa

Potkan / krysa

potkan nebo ščuřit se = ksichtit se, dělat grimasy apod.

Potkan nebo ve formě "ščůří se" jako uculuje se, usmívá potutelně, šklebí se.

potkan popř.krysa

potkan, ale používám i ve smyslu škvor nebo i jiná breberka

potkan, krysa

potkan, krysa a jiná havěť

potkan, krysa nebo člověk krysí povahy

Potkan, krysa, hlodavec

potkan, mys a podobna zvirata

potkan, myš

potkan, myš, křeček? prostě nějaký takový hlodavec,

potkan, nadávka

potkan, obecně hlodavec

potkan, popřípadě jiné malé zvíře podobného druhu

Potkan, poznam z polstiny.

potkan, přeneseně malý nepříjemný tvor

Potkan,krysa,mys.....

Potkan? Krysa?

potkan. Znám ale použití ve slovním spojení "To je kyselý jak ščur".

Potkan.

potkan. Mokrý jak ščur. Hledí jak ščur do ryny.

Potkan/krysa

potkani a jiná havěť

potkat

rýpal

říká se čumíš jak šcur do díry, ale nevím co to znamená :-)

Skvor

smíšek

sraz

Stir

Strc (rozkazovaci sposob od strcit), ale myslim, ze to je dake spisske narecie, takze tipujem, ze na Morave to znamena daco ine

stur

ščur

Ščur znamená hmyz.

škvor

šťavel (aspoň myslím)

štír

štír - nebo nějaký plaz, ještěrka,( aspoň myslím)

štír ale znám jako šur - dokonce znám i pořekadlo - lepěí šura v šini, než-li Kobeřana v kušini

štír, ale i potkan

Štír, brouk

štír, brouk (obecně)

štír, červ

Štír....

Štír(hmyz).

štur

šťur, potkan

taka bestija šediva, co ma štyři haksny dluhy ocas a lita kajsik po kanalach a jinych rynach. Latinsky - Rodentia

takovej ten malej otravnej brouk s kusadlama na zadku

taky maly ščur

ten chlap je taky ščur...

To asi konkrétně neumím vyjádřit. Asi někdo vlezlý. Popř. ,,mokrý jak ščur"

úplně přesně si to překládám jako štír či škvor, obecně to beru jako pojmenování nesympatického zvířete, které vylézá z nějaké díry

usměv

ÚSMĚV

Úsměv

úsměv

Velká myš(potkan)

velká myš/krysa

vlezlý jako ščur

vysmátý

Zvíře typu myš, křeček, morče, krysa a.t.d

zvíře typu myši, potkana

52. Používáte slovo "ščur"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 55, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 53, Ne → otázka č. 53].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Ne	208	63,22 %	20,59 %
Ano	109	33,13 %	10,79 %
Ne, ale dříve jsem ho používal/a	12	3,65 %	1,19 %

Graf

53. Používáte nějaký jiný výraz pro slovo "ščur"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 54, Ne → otázka č. 59].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	145	70,05 %	14,36 %
Ano	62	29,95 %	6,14 %

Graf

54. Jakým jiným výrazem nahrazujete slovo

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

bezvěrec

brouk, ještěrka

české výrazy

hlodavec, potkan

hlodavec,myš,krysa

hodit čučku

krysa

Krysa

krysa

Krysa, myš

Krysa, potkan

morče

Mys

myš

Myš, hlodavec obecně

Myš, příjmení známé....

Nazdar

nevím

parchant hajzlík,hejsek v souvislosti s dítětem-pubertákem

plaz

potkan

Potkán

Potkan

potkan

Potkan

potkan

Potkan

potkan

Potkan

POTKAN

potkan, krysa

potkan, krysa, velká myš, případně malé dítě

potkan, myš

Potkan.

přesnější označení toho ščura

ptkan, myš

rýpal

Strc

Škleb

škvor

štír

štír, potkan

to samozřejmě nevím, když neznám význam toho slova

trpajzlík, tedy spíš hajzlík trpajzlík

Ucholar

Úsměv

včil

55. Uveďte prosím, jak často slovo "ščur" používáte.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)	58	53,21 %	5,74 %
Nepravidelně (několikrát za měsíc)	35	32,11 %	3,47 %
Často (několikrát týdně)	12	11,01 %	1,19 %
Velmi často (každodenně)	4	3,67 %	0,4 %

Graf

56. Před kým můžete slovo "ščur" volně použít?

Používáte toto slovo běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste toto slovo nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

ano

Baník pyčo!

bezne

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně mezi mluvčími nářečí.

běžně používám

Běžně, jen při předpokladu neznalosti ne.

doma před spolužáky ze střední nepoužila bych v práci

doma

Doma používáme běžně

doma, mam kralika a nekdy řikam že je jak ščur

Doma, přátele

Dtto

Jen když jsem doma, ve své původní slezské vlasti. V západních Čechách tomu nikdo nerozumí.

jen na prajzke

jen v rodině, jinak ne

kamarádi, rodina

Kamarádi, starší lidé používající nářečí.

kdykoliv

kýmkoli

lze použít běžně

Lze to použít mezi obyčejnými lidmi.

malé děti

mezi přáteli

mezi svými,

Moje bývalá žena - společně jsme chovali potkany. Jinde bych ho asi nepoužil, poněvadž v Nymburce toto slovo zřejmě nikdo nezná.

Můžu ho použít před kýmkoliv, ale některým bych ho pak asi musel přeložit.

Na veřejnosti,před rodinou...

ne oficialne

neexistují, nepovažuju slovo ve významu, ve kterém bych ho použila, za hanlivé

není to obvyklý výraz

Nepoužívám...

nevím

nezvažovala bych vhodnost užití

Opět před rodinou, přáteli, známými, v humorných situacích případě i v zaměstnání

potkan

pouze hovorově

Pouze mezi lidmi znalými nářečí

použití před rodinou a kamarády

Používám běžně

používám běžně doma nebo mezi blízkými, né před cizími lidmi

Používám běžně.

používám furt, ščurky mám rád, chovám je :)

Pred kamarady

přátelé, i kolegové, nepoužil/a bych v Čechách

přátelé, kteří mu rozumí, rodina

přáteli

před babinou

před kamarády či rodinou

před kamarády/rodinou

před každým

před kýmkoli

Před kýmkoli

Před kýmkoli kdo mu bude rozumět.

před kýmkoliv

před kýmkoůliv

Před lidma, co ví, co to znamená. Toto už je trošku pokročilejší slovo, čecháčkům může znít jako štír.

před lidmi, kteří nejsou příbuzní nebo přátelé

Před někým, kdo nerozumí ostravsky..:D

Před takym cypem jak ty

před všema

přede všemi

Přede všemi

přede všemi

Při spatření tvora - Ščur! A nebo při expresivním řečnickém obratu - Ty ščure maly

Příležitostně.

přítel, rodina, sousedé, kamarádi

radši nepoužívat před robami, bo ony se ščuru boji

rodiče, přátelé ze severní Moravy

rodina přátelé

Rodina přátelé a pracovní kolektiv

rodina, přátelé

Rodinou

s kýmkoliv

slovo ščur používám, když zrovna nějakého vidím a jsem zároveň v okruhu lidí, se kterými debatuji. Před ministrem kultury bych slovo ščur nepoužila, protože předpokládám, že by u našeho setkání zrovna žádný nebyl.

V neformální komunikaci, především v úzkém rodinném kruhu.

V neformalni spolecnosti

v rámci nářečí před kýmkoli

v rodině

v rodině na S. Moravě, ze srandy v Brně :-D

V rodině.

ve spisovné češtině bych ho nepoužil

Většinou mezi přáteli a kolegy nebo rodinou.

Volne, predkymkolvek.

Všude

všude

Všude.. tedy před těmi,co mi rozumí :)

Výhradně v neformální komunikaci v regionu. A i tam je tento výraz zapomínán.

Vzhledem k tomu, že mimo nejbližší přátele moc lidí neví, co to je...

známý

57. V jaké situaci slovo "ščur" používáte?

Používáte toto slovo vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

používám v žertu a hanlivě

...

"Mokrý jako ščur"; jinak neutrální slovo.

"ty jsi zpocený jak šťur"

ani ho nepoužívám

ano

Baník pyčo!

Běžně.

buď k označení zvířete nebo i když mě někdo podrazí

Čučí jak ščur z otrub. Kouká vyjeveně, nechápavě

Dtto

hračka

jde o nářečí a ironii, používám v humorné nadsázce mezi přáteli v souvislosti s mými potkany - mazlíčky. ("krysa kanálová" :))

Jen doma a u nás na vesnici

jen jako frázi, v původním významu jen zřídka

JIstě jej nepoužiji ve formální nebo psané konverzaci.

k nadřízeným bych ho nepoužila

k podbarvení při povídání zážitků ze severní Moravy

Kdekoli

kdykoliv

když ho vidím

Když chce někdo blízký chovat potkany, tak řeknu něco ve smyslu fuj, takové ščury mít doma.

když chci říct, že byl někde potkan :D

Když chci vyjádřit,jak moc jsem se upotila :)

když jde o hlodavce, že se objeví někde ve stodole či jinde...

když je něco hodně kyselého

když je řeč o velké myši či kryse

Když nám do domu vleze krysa.

Když se o ščurech doma bavíme :D

Když vidím potkana

když vidím potkana

když vidím ščura

Když vidím ščura :)

když vidim venku hlodavce nebo doma na kralika

když vyjímečně uvidím potkana nebo když někdo dělá grimasy

Malo

Mám ráda zvířata a proto když se o nich mluví,nepoužívám toto slovo,nelíbí se mi..

místo slova potkan , někdy taky jako nadávku, jinak nepoužívám

Mokrý jak ščur. Když přijdou děcka jak čuňata z venku, mokří a od bláta. Nebo hledíš jak ščur do ryny, ve výzhnamu jak tele na nové vrata, jak kdyby to nikdy neviděl. Jinak ho asi nepoužívám.

my ščury naštěsi nemama, ale semtam su vidět aj na ulicach

Na obchodním jednání si to nedokážu představit.

Nadávka, nebo přirovnání viz předchozí odpověď

ne na veřejnosti

ne oficialne

nejsou není to sprosté

Někdy jako nadávku.

nevím

Nevím

opět dementní otázka používám ho tam kde se hodí použít, nehodí se ho použít třeba na pohovoru, u zkoušky, při pracovních rozhovorech....

Plyšový potkan z Ikea

Podle lidí, se kterýma hovořím.

Podlé možností.

pouze před kamarády či rodinou

použiju, když ho zrovna vidím

použití před rodinou a kamarády

Používám běžně všude

používám furt, ščurci jsou kolikrát lepší než lidi :)

používám ho doma, když máme ve sklepě ščura

propocený = zpoceny jak ščur

Před dětmi, ve společnosti, atd.

před kamarády/rodinou ho človek použije, pred cizimi ne

při běžné situaci

při hovorové řeči

při nějaké oficiální komunikaci nepoužil

při oficiálním jednání ne

při spiklenecké reakci, při oznámení, že se daná havěť nachází v zorném poli, nebo při zjištění důsledků (Překousané kabely - to musel být ščur)

rodina, přátelé

rozhovor s rodinou

s dětmi

se známými

Si mokrý jak ščur

spíše "příbuzné" znění: ščuřit se (mát se), vyščuřený (vysmátý)

stejně jako ostatní nářeční výrazy spíše pro odlehčení situace, v soukromém životě, při vzpomínce na předky, kteří takto hovořili

Stejně jako potkan, já prostě občas používám polské výrazy v běžné mluvě

ščuřit se - smát se (popř. posmívat se)

tak když nám do kurníka vleze sčur; pak vlastním pár plyšových krys z ikee, a sousedé majjí malé děti, vždy si chtějí hrát s těmi "ščury"

Určitě asi nejčastěji, když někomu řeknu, že čumi jak ščur do ryny. 6e prostě blbě kouká, nebo že se diví.

Určitě ne v odborném rozhovoru - např. ne v hodině biologie :-)

v hovoru o potkanech

v jakékoli

v legraci

V situaci, kdy se to hodí.

V suvislosti s mojimi potkanmi. :p

Ve hře s potkany:) "Co jste zase rozhryzaly, vy ščury potvorné?!"

většinou nepoužívám, jedině když je něco kyselé

viz předchozí. Ve Slezsku a v Polsku nemá důvod užít jiné označení potkana než ščur či szczur.

všude

vyjímačně. spíše jako jazykovou hříčku, když chci říct, že je něco velmi kyselé.

vzdycky

Vždy

vždy

vždy a všude

vždy a všude, je pro mě běžným označením zvířete

Xxx

58. Jaký postoj chcete použitím slova "ščur" vyjádřit?

Má pro vás toto slovo nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům které jeho použitím chcete vyjádřit?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

"Mokrý jako ščur" - vtipné přirovnání.

Ani ne.

ano

Asi aby bylo vidět, že jsem ze Slezska?

Baník pyčo!

bez emocí

bez zabarvení

citové zabarvení

co se ščuřiš? (co se směješ? posmíváš se??)

Cxx

domácké zabarvení

Dtto

fajne zviřatka :)

Fuj.

hanlivá žertovná nadávka

hanlivé

historický

Hm, v moravstine to znamena asi nieco ine :D

Hněv, naštvání se.

Hovorové zabarvení. Zní mi vtipně.

ironie / láskyplné oslovení. používám v humorné nadsázce mezi přáteli v souvislosti s mými potkany - mazlíčky. ("krysa kanálová" :))

je to nářečí, spojuji si slovo s humorem

lidovost

malé a zubaté

Mírně hanlivé slovo, v ustáleném "čumiš jak ščur do ..." spojení naopak nevinné popíchnutí.

mrštnost ale i špínu a nemoci které potkani přenášejí

Myslím že ne

nadávka

Ne.

negativní zabarvení, protože spatřené breberky jsou nepěkné

nechápu. Potkan je prostě potkan.

nemá

Nemá

nemá

nemá cit. zabarvení popisuje zvíře nebo situaci

nema zabarveni

Nemá, označuje potkana, pro mne běžný popisný výraz

není zabarvené

neposeda

neutrální

Neutrální

neutrální až negativní

neutralni slovo, ale ščuři su sami o sobě hnusni

Neutrální...

nevím

Nevím

nic

nic zvláštního

nic, je to název zvířete

normální prostě potkan szczur. Szczurek, potkanek.

odpor

opisný

Opovržení

ostravština

pocit zhnusení, spiklenectví, prosté konstatování

Potkan

Používají ho lidé,kteří nemají rádi zvířata-drobné hlodavce..

Primární výraz pro krysu. Není expresivní.

prostě ščur bez podtextu

při nadávce-vztek

Roztomilost. Hra se zvířetem. Radost.

Smích

spise negativni, oznacuje vetsinou skudce

spíš negativní

spíše negativní

spíše negativní, směšné

Tímto slovem lze označit i příživníky :)

vazba k dětství, kdy se takto hovořilo běžněji

Vazne?

velký potkan

viz předchozí

všichni hlodavci v okolí domu jsou škůdci, takže asi ne příliš velké nadšení tím vyjádřím, když řeknu máme doma ščury....

zabarveni to nema

zvyk, jsou to prostě "naše slova" , jde o to, že se jíma odlišujeme od ostatních v republice

žáden

Žádné citové zabarvení, jen popisuji potvory, co nám lezou do stodoly

Žádné. Je to prostě synonymum.

žádný

Žádný

žádný

žadny

žádný, prostě ščur

že je někdo cyp :-D, když položí tuto otázku :-D

že je to něco víc hnusného než potkan :-D

Že nám do baráku vlezla krysa, nebo když se prostě o ní bavíme.

že sem snědla něco kyselého

že stále ještě myslím po karvinsku

59. 9/13 Znáte slovo "farat"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 60, Ne → otázka č. 68].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ano	758	75,65 %	75,05 %
Ne	244	24,35 %	24,16 %

Graf

60. Význam slova "farat":

V případě zájmu / potřeby můžete uvést příklad daného významu.

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

pracovat v dole

pracovat v uhelném dole

- dostávat se do hlubinného dolu

- pracovat v dole - přemýšlet nad něčím

...

....

"farala sem nad tym" "Farej at to stihnem" "nefarej do toho" dolnici farajum"

"fárat" do dolu fárat = jako přemýšlet

"Fárat"-sjíždět nebo vyjíždět z dolu.

"pracovat v dole", "jet do dolu (za prací)"

"ujíždět na", být něčím velmi zaujat

(s)jet do dolu

1. horníci "farájí" do dolu - sestup do podzemí 2. něčím se intenzivně zabývat

1. zpouštět se do dolu 2. těžko pracovat, přemýšlet (Faróm nad tym uż pół godziny)

asi fárat (sjíždět do dolu), ale možná se mýlím

asi jako naše Fárat, těžit

Asi si ho pletu, ale první mi vyskočilo "pracovat". Těžce fyzicky namáhavě pracovat

Baník pyčo!

bejt na směně v dole

Buď to přemýšlet nad něčím nebo fárat Horníci

byt v dole a pracocat tam, kopat uhli

cestovat

člověk, který fárá- pracuje v hlubinné šachtě...a než začně "rubat" uhlí, musí fárat- tj, jsed do dolu...

Dělat

dělat

dělat v dole

dělat v dole, dělat nějakou činnost

dělat v dolech

Delat, makat, puvodne sjizdet dolu do dolu pro horniky

dělat, nastoupit na směnu

dělat, pracovat

Dělat, pracovat, jet

Dělat, pracovat.

Dělat.

dfdf

Dle mého úsudku by to mohlo znamenat pracovat v dolech

do dolu

do dolů

Do dolů

do dolů

do dolu

Do dolu

do dolu

do podzemí nebo fungovat

do sachty dolu

dobývat uhlí

Dole v dole

dolovat cesta do dolu

dolovat

Dolovat

dolovat

Dolovat

dolovat

Dolovat

dolovat

dolovat rubat

Dolovat uhlí

dolovat uhlí asi

dolovat uhlí, horníci faraji do dolů

dolovat v dole......

dolovat v dolech uhli atd. - uhlíři "farajů"

dolovat, dělat

dolovat, jet do dolu

Dolovat, kopat v dole

dolovat, práce horníků

dolovat, pracovat

dolovat, pracovat v dole

Dolovat, pracovat v dole,

dolovat, pracovat,

dolovat, přeneseně spěchat

dolovat, rubat

Dolovat.

dostat se do hnědouhelné šachty

doufám, že se myslí v hornictví jakože rubat např. uhlí

dvojí význam: buď na něco koukat, nebo prostě fárat do dolů

ěžit v dole

fárá do dolu

fárá se do dolu

Fara se do dolu, jinak to někdy používáme místo slova přemýšlet

Fara se do dolu.. Pripadne kdyz nekdo musi uz bezet

fárá se do šachty, obecně jít do práce

fara se v dolech - uhlí

fárá v dole

Fárají horníci :D

fárají horníci do dolu

Faralo se do dolů. Dá se použít ve více významech.

Faram do šachty abych mohl rubat uhlí.

Fárání je vlastně těžba horníků. Už samotné sjíždění do dolů se označuje jako fárání

farar do dolu

fárat

farat

fárat

Farat

fárat

Fárat

fárat

fárat - do šachty

fárat - dostat se pod zem - pro uhlí

fárat - jet do dolu a pracovat

farat - pracovat

fárat - pracovat v dole - rubat

Farat - pracovat v dole, ridceji jen pracovat

fárat - spouštět se, pracovat v dole

Fárať - vstúpiť do dolu.

fárat (do dolů)

fárat (sjíždět do dolu)

fárat (v dole)

fárat (získavat uhlí) v dole

FÁRAT = JET DO DOLU A PRACOVAT TAM, RUBAT UHLÍ, TA CESTA DOLŮ JE FÁRÁNÍ, CESTA NAHORU JE VYFÁRAT

fárat = pracovat na šachtě/v dole

fárat =- sjíždět za prací pod zem ?

fárat do dolu dnes spíše jako "makat"

farat do dolu

fárat do dolu

fárat do dolů

fárat do dolu

Farat do dolu

fárat do dolu

Farat do dolu

fárat do dolu

farat do dolu

farat do dolu - horníci

farat do dolu - kopat uhli

farat do dolu - prace horniku

farat do dolu (kopat v dole)

farat do dolu havíři

fárat do dolu na směnu

fárat do dolu nebo nad něčím fárat (ve smyslu přemýšlet)

farat do dolu nebo nad něčím přemýšlet

farat do dolu,

fárat do dolu, do práce

Farat do dolů, farat jako přemýšlet

fárat do dolu, šachty

fárat do dolu, těžit uhlí

fárat do dolu, tzn. sjíždět

Fárat do dolů, většinou hlubinných

Farat do dolu; "sjet do dolu"

fárat do dolů?

farat do dolu.

Fárat do dolu.

farat do šachty

fárat dolů do dolu

farat dolů do dolu

Farat dolu do šachty

Farat je makat v dole

Fárať je po slovensky ist dole do bane

Farat můžeme buďto v dole též fachat (Facha) a nebo usilovně přemýšlet, či rozjímat (Totálně jsem nad tím zafarala. Už 14 dní nad ním faram)

Fárat na šachtě dolů (nevím, jak jinak to říct, snad jet výtahem..), dál taky nad něčím hodně přemýšlet - "zafarat se, farat nad tím"

Farat nad něčím/ přemýšlet

farat uhlí v dole

Fárat v dole

farat v dole, nebo farat něco hledat, štrachat

Farat v dole.

Farat v dole/lomu?

Fárat v dolech.

Farat znamená těžít.

Farat znamenalo spustit se výtahem do důlní šachty. Dneska to dá více významů. Tvrdě pracovat, pracovat, přemýšlet ...

Farat- pracovat v dole

Farat-uhlí

Fárat, čili sjíždět do práce do hlubinného dolu.

fárat, do dolu

fárat, dolovat uhlí

fárat, jet výtahem do dolu

fárat, pracovat v hlubinném dole (ne na jeho povrchovém pracovišti)

farat, premyslet...

Fárat, sestupovat do dolu

fárat, sestupovat dodolu

fárat, sjíždět do dolu

fárat, sjíždět do dolu za prací

fárat?

fárat? - nejsem horník

fárat? pracovat v dole

Fárat. Já fárám dolů do dolu a doluju rudu.

havíři farají

hloubit důl

hluboce uvažovat

Horníci "fárat"do důlní šachty...

horníci fárají - pracují v dole, sfárat do dolu

horníci fárají do dolu

Hornici faraji do dolu.

Hornici faraji v dole

Horníci faraji v dolech

Horníci farají v dolech.

Horníci fárají.

Horníci fárají. Používá se i jako synonymum pro přemýšlení.

Horníci fárali do dolů, dnes je možné synonymum robit.

horníci těží uhlí

horníci v práci jeli pod zem

hornická činnost

hornický výraz pro sestupování dolů

horník - pracovat v dole; i přeneseně pracovat

horník fárá do dolu = horník pracuje v dole

Horník který jede do dolu výtahem.

Hrát -hry Projíždět mobil (facebook, internet,...) Pracovat v dole

Ist dole do bane (ale je to s dlhym a)

jde na směnu do dolů

jde o dobývání horniny

Jde o odborný termín havířů pro vstup do důlní štoly (použití důlního výtahu)

jdeme farat

Je nějaký spisovný ekvivalent slovs fárat?

jet

Jet do podzemí

jet autem

jet do dolu

Jet do dolu

jet do dolu

jet do dolu a kopat uhlí(farat)

jet do dolu nebo v něm pracovat

jet do dolu nebo z dolu

Jet do dolu rubat uhlí.

jet do dolu, těžit uhlí přemýšlet

jet dolů do dolu

Jet dolu do dolu dolovat uhli

Jet dolů na směnu do dolu.Jinak taky,když se potakjí 2 havíři,zaručeně za pár minut budou "farat",jejich zábava,řeč se vždy stočí na jejich práci v dole.To je o havířích pověstné.

Jet dovnitř uhelného dolu

jet dulnim vytahem do dolu na sichtu, nebo obecne farat na sachte=pracovat na sachte

Jet důlním výtahem.

jet hluboko do podzemí

jet klecí do dolu, ale i rozfáravka třeba důlního pole

Jet v kleci do dolu. Premyslet

Jet výtahem dolů do šachty

jezdit

Jezdit

jezdit do dolů, do šachet

Jít

jít do dolu

jít do dolu za účelem konání práce horníka

jít do dolu/na šachtu

jít do doly, dolu

jít do páce

jít do práce

JÍT DO PRÁCE

jít do práce - do dolů

jit do prace do dolu, fyzicky jit do dolu, pod zem

Jít do práce na šachty nebo jen do práce

jít do práce, pracovat, spouštět se do hlubinného dolu

jít dolů do dolu, rubat

jít na šichtu do dolu, pod zem

jít někam

jít pracovat do dolu

Jít pracovat do dolů

Jít pracovat do dolu

Jít pracovat do dolů

Jít pracovat do dolu a "dolovat"

jizdni kolo

kdysi se faralo do šachty, ale včil to znači aji přemyšlet usilovně o čimsi klidně i pod vlivem marihuany

Když se potkají dva horníci,určitě začnou do několika minut "farat",jejich řeč se vždy stočí na jejich práci,práci havířů.

kecat (lhát)

kopat

Kopat

kopat

Kopat (v dole)

kopat do hloubky

Kopat uhli

kopat uhlí

Kopat uhlí, náplň práce horníka.

KOPAT UHLÍ? PRÁCE HORNÍKA

Kopat v dole, obecně pracovat.

kopat, dolovat

kopat, těžit

koumat

krom originálu farat do dolu taky někam jet/jít

Kutat

kutat v dole

kutat v dole, jet do práce

kutat, těžit v dole

Má dva významy: 1) fárat do dolu, 2) nad něčím přemýšlet ("faram nad tím").

Makar

makat

Makat

makat

Makat

makat na něčem, zafarat - zahloubat se

makat v dole

makat, pracovat

Makat, pracovat

manuálně pracovat v dole

Mnoho významů. Buď zamyslet se nad něčím. (Farat nad smyslem života.) Být rychlejší (Farej, jdeme pozdě.)

Mrdat důl

myslet

na dole robit

Na něčem se zaseknout.

na šachtě dolů do roboty, soustředit se nad něčím, zajímat se něčím hloubějí

Např. farat do dolu.

Nářečně "fárat", neboli oblíbená volnočasová aktivita obyvatel severní Moravy. Já jsem z Prahy. Děkuji.

nastoupit na směnu, sjíždět do šachty, fárat do dolu.

nastupovat do podzemí na šichtu v dole

Něčím se zabývat, zajímat se o něco, zjišťovat něco.

nemám proto asi spisovný výraz - fárá se do dolu

nevím, jak bych to řekla jedním slovem, prostě pracovat jako horník.

No jo, jak to je hezky česky? Rubat uhlí? :o)

No, u bezdomovců znamená hrabat se v popelnici, ale jinak asi pracovat v dole :)

odebírat se do hlubinného dolu dobývat černé zlato

odebrat se do šachty pracovat

patrně na Ostravsku fárat

Pohyb v dole. Zfárat (dolů) a vyfárat (nahoru) faračky jsou kalhoty horníka.

Pokud je myšleno fárat, tak jet důlním výtahem.

používají horníci když jdou do práce

Používáno v hornickém průmyslu....

práce horníků

práce horníků, farat do dolu

práce v dole

práce v dolech

Pracova

pracovat "Hej, dneska farame od 5!" - "Dneska pracujeme od 5 hodin."

pracovat

Pracovat

pracovat

Pracovat

pracovat

Pracovat

pracovat

Pracovat

pracovat

Pracovat

pracovat

Pracovat

pracovat

Pracovat

pracovat

Pracovat

pracovat

Pracovat

pracovat

Pracovat

pracovat

Pracovat

pracovat

pracovat (pův. v dolech, přeneseně kdekoliv), používá se i pro přemýšlení

pracovat (v dole)

pracovat / pracovat v dole

Pracovat a nebo farat jako fetovat.

pracovat či fárat (v dole)

pracovat dlouho

pracovat dole v dole

pracovat myslím

pracovat na dole

pracovat na dole resp. sjíždět do dolu

pracovat na šachtě

Pracovat na šachtě, přeneseně obecně pracovat.

pracovat na šachtě, přesněji jet klecovým výtahem dolů do šachty

Pracovat na šachtě, sjet do dolu na šichtu.

Pracovat na šachtě.

pracovat nebo hluboce se zajímat o něco

pracovat tvrdě makat

Pracovať v bani.

pracovat v dole přemýšlet

pracovat v dole

Pracovat v dole

pracovat v dole

Pracovat v dole

pracovat v dole

Pracovat v dole

pracovat v dole

Pracovat v dole

pracovat v dole

Pracovat v dole

pracovat v dole

Pracovat v dole

pracovat v dole

Pracovat v dole

pracovat v dole

Pracovat v dole

pracovat v dole

Pracovat v dole

pracovat v dole

Pracovat v dole

pracovat v dole

Pracovat v dole

pracovat v dole - "včera faral a ešče z ďury nevylez"

Pracovat v dole jako hornik

Pracovat v dole myslím

pracovat v dole v podzemí

pracovat v dole, "šel dneska farat"

pracovat v dole, dostat se do dolu

pracovat v dole, dostávat se v dole do velké hloubky + farat nad něčím - o něčem uvažovat

Pracovat v dole, konkrétně sjet do (uhelného) dolu.

pracovat v dole, kopat uhlí

Pracovat v dole, resp. jezdit dolů do dolu.

pracovat v dole, rubat uhlí

pracovat v dole, sestupovat do dolu

pracovat v dole, sjíždět do dolů (šachty)

pracovat v dole, spouštět se do dolu

pracovat v dole, spouštět se do dolu, pracovat , výraz pro těžkou práci

pracovat v dole, tvrdě pracovat

pracovat v dole, v podzemí

Pracovat v dole.

Pracovat v dole. Farat uhlí

Pracovat v dole. Jet. Běžet.

pracovat v dolech

Pracovat v dolech

pracovat v dolech

Pracovat v dolech, těžit.

Pracovat v dolech.

Pracovat v dolech/sjet výtahem do důlní šachty

pracovat v dolu

pracovat v hlubiném dolu

Pracovat v hlubinnem dole

Pracovat v hlubinném dole

pracovat v uhelném dole

pracovat, dělat

pracovat, dolovat

Pracovat, dříve používáno dělníky pro práci v dole.

Pracovat, fungovat

pracovat, kopat

Pracovat, makat

Pracovat, makat.

pracovat, nebo fárat na dole

pracovat, nebo nad něčím farat- přemyšlet, připadně něco rychle dělat...

pracovat, nově hrát, pařit

pracovat, pracovat v dole

pracovat, původně jako horník v dole

pracovat, zejména v dole

pracovat, zejména v dolech se to používalo

pracovat,makat

Pracovat,sjizdet do dolu

Pracovat,sjizdet do šachty.

pracovat?

Pracovat?

Pracovat/drit

pracovgat

pracoviště v dolech

pravým významem je sestupovat do dolu, ale používá se jako myslet - fárat nad něčím = přemýšlet

probírat kontejnery za účelem obohacení se vyhozenými předměty

prostě farat

Provádět hornickou práci

přemýšlet

přemýšlet nad něčím

Přemýšlet nad něčím...

přemýšlet, uvažovat

přemýšlet/fetovat/sjíždět do dolu

přemýšlím nad tím - fárám nad tím

Přesně myslím sjíždět do dolu? Ale používá se i jako "pracovat v dole"

přesouvat se dolů do hlubinného dolu

původně - dělat horníka. Přeneseně používáme jako přemýšlet nad něčím

původně sjíždět pracovat do dolu, dnes se používá i pro surfování na počítači

Původní výynam je "sjíždět do šachty", dnes se používá prostě na pracovat.. Anebo prostě na "jet v drogách"

Robit v bani.

rubat

Rubat

rubat

Rubat

rubat

rubat na dole

rubat uhlí

rubat v dole

Rubat v dolech

rubat v dolech

rubat, kopat

rubat, makat

rubat, pracovat v dole

rubat, přemýšlet

Rubat, tezit

rubat, těžit uhlí

sejít do dolu

sestoupit

sestoupit do dolu

sestup horníka do dolu.

sestupovat do dolů

sestupovat do dolu

Sestupovat do dolu

sestupovat do dolu k hornické činnosti

sestupovat do podzemí

sestupovat do podzemí, (horníci)

Sestupovat, slézat

Sfarali jsme dolu do rubani

sjet

sjet do dolu

sjet do dolů

Sjet do dolu

sjet do dolu a kopat uhlí

sjet do dolu a těžit uhlí

Sjet do dolu pracovat

sjet do dolu, nyní se používá také v kontextu něco prozkoumat, zajistit - ofarat

sjet do dolů, pracovat v dolech

Sjet do dolu, pracovat v něm, také jet rychle

sjet do dolu, těžit uhlí, vykonávat povolání horníka

Sjet do dolu, vypadni - vyfarej

Sjet do dolu.

sjet do dolu/ těžit uhlí

sjet do podzemí za účelem kopání např. uhlí

sjet do šachty

Sjet do šachty, spěchat

sjet dolů do dolu

sjet důlní šachtou do hlubinné šachty dolu na uhlí nebo jiný nerost

Sjet pracovat do dolu.

sjet výtahem do dolu

sjetí horníka do šachty

Sjíždění do dolů

sjíždění do šachty

sjíždět (do dolu)

sjíždět do dolu

sjíždět do dolů

sjíždět do dolu

sjíždět do dolů

Sjíždět do dolu

sjíždět do dolu

sjíždět do dolů

sjíždět do dolů (např. uhelných)

sjiždet do dolu a pracovat tam

sjíždět do dolu pomoci těžní klece kontrolovat důlní pracoviště

Sjíždět do dolů za prací. Ryze hornický výraz.

Sjíždět do dolu, jet někam

sjíždět do dolu, potažmo pracovat v dole, být zaměstnán jako horník

Sjíždět do dolů, pracovat v dole. Dnes i "usilovně nad něčím přemýšlet".

sjíždět do dolu, také vybírat popelnice

Sjíždět do dolu.

Sjíždět do dolu/šachty

sjížděť do hlubinného dolu

Sjíždět do šachty

sjíždět do šachty a dolovat uhlí

sjíždět do šachty dolu

Sjíždět do šachy (Horníci)

sjíždět do těžní jámy v dole

Sjíždět dolů do dolu

sjíždět na podzemní / důlní pracoviště

sjíždět pod zem

Sjíždět výtahem do podzemí dolu

sjíždět/vyjíždět do/z dolu

slang uživatelů drog a bezdomovců, ve smyslu "vyfaral sem dneska svetr, čepicu a ňáký klepky" - získávání užitečných předmětů z popelnic, smetišť

Slézat do dolu, dolovat.

Slyšel jsem slovo v různých situacích, takže význam nebude jednoznačný, ale nejčastěji bylo slovo použito jako synonymum pro "pracovat."

snad pracovat, dělat...

spěchat, makat

spoustet se do dolu, pripadne na necem delat

Spouštět se do dolu.

spouštět se do šachty

spouštět se pod zem, těžit uhlí

Spouštět se výtahem dolu.

spustit se do dolu, pracovat v dole

spustit se do podzemí

spustit se na práci do dolu, přeneseně je používáno pro sexuální akt

špouštět lidi do dolu na práci

Tak primární význam je dolovat uhlí v porubu, ale jinak se to používá, jakože faram v něčem, nebo je totálně zafarany, jakože zaseklý v nějaké činnosti. Omladina hodně třeba fara v drogach.

ťažiť v bani

těžce pracovat (manuálně, např. v dolech)

těžit

Těžit

těžit

těžít

Těžit

těžit

těžit - děda byl horník

Těžit (např. uhlí)

těžit (uhlí)

těžit uhlí pracovat přemýšlet

těžit uhlí

těžít uhlí - pracovat v dolech

Těžit v dole

těžit v dole uhlí

To existuje jiný slovo pro "fárat"? Však fárá se do dolu, ne? Jakože sestupuje

to má nějaké synonymum? V podstatě pracovat v dole, ale jsou i práce v dole, kde se nefara;)

třeba uhlí se fárá

u horníků, sjet do dolů

ujžídět si na něčem, něco řešit, přemýšlet o něčem ... farat nad něčím, jako přemýšlet o tom, ale i užívat si něco teď si faram na tomhle dotazniku

utíkat

uvažovat / fárat (do dolu - to je tu furt ještě aktuální)

V bani kopať.

v dolech pracovat

v hornictví pracovat

v hornictví, sjet dolů do dolu

v uhelných dolech se fara - kope - uhlí

Ve smyslu těžit?

Vozidlo (z němčiny Fahrrad)

Vstávaj, Jano, hore na baňu klopajú ak neskoro prideš fárať ti nedajú

vstup do dolu, obecne cinnost

Vstupovat do důlního díla, obvykle zdviží těžní věže, zahajovat směnu v důlním provozu nebo též obecně pracovat na některém z obvykle hlubinných dolů.

ZAČÍT PRACOVAT V DOLE

zamýšlet se / sjíždět do dolu

ze zemské kúry pod povrch země kutat/rubat uhlí

zfárat do dolu

zísť do bane

Znám "fárat". Př.: Horníci fárají.

znám pouze fárat, s dlouhým A. Dolovat v dolech

znám tento výraz pouze ve smyslu "sjíždět do dolu"

znamená jít těžit dolů uhlí, horníci faraju

zřejmě pracovat v dolech

61. Používáte slovo "farat"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 64, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 62, Ne → otázka č. 62].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Ne	514	67,72 %	50,89 %
Ano	216	28,46 %	21,39 %
Ne, ale dříve jsem ho používal/a	29	3,82 %	2,87 %

Graf

62. Používáte nějaký jiný výraz pro slovo "farat"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 63, Ne → otázka č. 68].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	394	76,65 %	39,01 %
Ano	120	23,35 %	11,88 %

Graf

63. Jakým jiným výrazem nahrazujete slovo "farat"?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

,dolovat

dávat si to

dělat

Dělat/pracovat.

dfdf

Dobývat uhlí, dolovat....

dolovat

dolovat, pracovat v dole

Dolovat, pracovat v dole.

Fachat

Faraji horníci

fárat

fárat ... ale nepoužívám ho, protože o hornících moc nemluvím

Fárat, rubat

Fárať.

Fárat.

Jet

jet

jet autem

jet do dolu

jet výtahem do dolu

Jít

jít do kolbenky

jít do roboty, do worku, enterovat!

jít makat, jít do háčku

jít na směnu do uhelného dolu

kopat

Kopat

kopat, dolovat

Kopat.

kutat

Kutit

makat

Makat

makat

Makat

makat

Makat

makat

Makat

makat

Makat

makat v dole

Makat, delat

makat, dělat etc.

makat, dřít

Makat, fachat

makat, robit

makat,pracovat

Ostravovat.

práce

Pracovat

pracovat

Pracovat

pracovat

Pracovat

pracovat

Pracovat

pracovat

Pracovat makat

pracovat v dole

Pracovat v dole

pracovat v dole :)

pracovat v dole, dostávat se v dole do velké hloubky + o něčem uvažovat

pracovat v dole/hornictví

pracovat, dělat

Pracovat, dělat.

Pracovat, fungovat

přemýšlet

Přemýšlet

přemýšlet

přemýšlet, zamýšlet

přemýšlím

robit

Robit

robit

Robit.

rubat

Rubat

rubat, dolovat

Rubať, Pracovat v dole

Sjet

Sjíždět nebo vyjíždět z dolu.

spěchat

téměř toto slovo nepotřebuji používat, ale v případě potřeby bych asi řekla fárat

Těžit

těžit

těžit v dole

těžit, fárat

Těžit, rubat

Zamýšlet se nad něčím

zařezávat

64. Uveďte prosím, jak často slovo "farat" používáte.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)	117	53,67 %	11,58 %
Nepravidelně (několikrát za měsíc)	74	33,94 %	7,33 %
Často (několikrát týdně)	17	7,8 %	1,68 %
Velmi často (každodenně)	10	4,59 %	0,99 %

Graf

65. Před kým můžete slovo "farat" volně použít?

Používáte toto slovo běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste toto slovo nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

před každym

Aktuálně bydlím v Brně, proto používám jiné výrazy.

ano

asi bych ho použila skoro všude

Asi pred kazdym

asi vždy

Baník pyčo!

bez omezení

bez omezeni, rekl bych ze to je hornicky termin

bezne

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžné

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně bez omezení

běžně doma, mezi přátei

Běžně kdokoli

běžně mezi horníky a lidmi toho prostředí

běžné použití

běžně toto slovo nepoužívám, nemyslím si, že bych nemohla toto slovo v nějaké společnosti použít

Běžně, ale moc to nepoužívam

běžně, ale nepohybuji se asi ve skupinách, kde by se to nemělo... u horníků se to říkalo běžně, ale nevím... možná u romů je to hanlivé?

běžně, neznám jiný výraz stejného významu

Běžně, pokud je příležitost.

běžně, volně

Běžně.

běžně. ve významu jet (autem)

blbá otázka

buď nerozumím otázce nebo slovu farat

člověk, který fárá- pracuje v hlubinné šachtě...a než začně "rubat" uhlí, musí fárat- tj, jsed do dolu...

dá se použít

Do něčeho zafárat... zadumat se

Doma

doma, přatele

Domnívám se, že před každým.

Dtto

fšeci temu rozumi, před fšeckyma

Hocikto

jen když bych chtěl sdělit aktivitu horníka

Jen v neoficiální běžné konverzaci.

Kamaradi

kamarádi

Kamarady

kdekoli

Kdekoliv.

kdykoli

kdykoliv

Kdykoliv - jde o odborný spisovný termín

kdysi v práci před kolegy a taky před známymi a rodinou

když se bavíme o hornictví

Manžel je báňský záchranář, takže když někdo fárá tak se jde prostě do dolu. Obecně doma používáme - když se bavíme o práci.

Mezi kamarády

Mezi přáteli a rodinou

mezi přáteli ano, při pracovním nebo obchodním jednání bych ho nepoužila

mezi přáteli, rodinou

Mezi známýma.

Na Moravě kdekoliv.

Na Ostravsku asi bez omezení.

Ne s nadřízenými, ve společnosti, na pohovoru.

ne zcela běžně, na dole nepracuji, ale v přeneseném významu používám i v práci.

neexistuje

neformální komunikace

Nemám důvod toto slovo používat. Ale použít ho mohu kdekoli, jen v Čechách ho řeknu s čárkou nad prvním "a".

nenapadá mě omezení použití, snad mimo to, že je nevhodné používat bez vysvětlení jakékoli termíny neznámé spoludiskutujícím

Nenapsala bych ho.

Neomezuji to

nepoužil bych ho mimo Ostravsko, lidé by nerozuměli

Nepoužívám toto slovo běžně.

nevím

Nevim

Nevnímám rozdíl

normálně

Obecně známý termín, ve verzi s diakritikou a tedy správnou výslovností je obecně srozumitelný a použitelný kdekoliv v ČR a za jakékoliv situace.

Podlé možností.

Pouze v neformálním kontaktu.

Pouzila bych pred kymkoliv, spisovny vyraz si snad ani nevybavim, od mala slychavam jen tento :-D

použila bych ho běžně, normální slovo

použila bych před kýmkoliv

Použila bych to slovo před lidmi, kteří by tomuto slovu rozuměli.

použití před rodinou a kamarády

používala jsem je když tatínek pracoval v uranových dolech.

Používám běžně

používám běžně

používám běžně, lze i úředně.

používám ho běžně

Používám ho jen v práci, resp, když kamarádům vyprávím o své práci. Pracuji s uživateli drog jako sociální pracovník. Jinde by mi určitě nerozuměli:)

používám ho před kýmkoli kdo mu rozumí, je-li situace vhodná (jak jinak... ) opakuji, že autor dotazníku je cyp jak lampa

používám jej jen při konverzaci s přáteli

Používám mezi přáteli

používám pouze u rodinných příslušníků a lidí blízkých

Používám slovo FÁRAT běžně pokud hovořím o fárání, což je skoro vůbec

používám v rozhovoru s kamarádem, který slovo používá běžně

Prakticky přede všemi lidmi.

Pred blizkymi

pred kazdym

Pred kymkoliv

přátelé

Přátelé

před hornikem

před horníky

před horníky, před rodinou, před spolužáky - ano toto bych použila i v práci při zjišťování zaměstnání

Před kamarády

před kamarády, nebo při samomluvě

před každým

před každym

před každým

před každým, kdo slovo zná, a když nezná tak stejně

Před kýmkoli

před kýmkoli

Před kýmkoli kdo ho zná

Před kýmkoli, je to běžné slovo

před kýmkoli, jen to říkám s dlouhým a- fárat. To přece není vulgární slovo, snad ?

před kýmkoliv

Před kýmkoliv

před kýmkoliv

Před kýmkoliv v původním významu, ve smyslu "vypadni" před blízkými

před kýmkoliv, jde o naprosto běžné slovo

Před kýmkoliv.

před manželkou a horníky

Před mluvčími nářečí, zpravidla mladší generací.

Před MS obyvateli.

Před nami chchary

před Ostraváky

před přáteli,

Před severomoravany

Před všema

přede všemi

Přede všemi

přede všemi

předkýmkoliv, samozřejmě si to nedovolím třeba před zaměstnavatelem

rodina kamarádi z Moravy

rodina přátelé a pracovní kolektiv

rodina, přátele

Rodina,přátelé,práce...v práci třeba slovo farat označujeme skupinu bezdomovců,kteří chodí vybírat popelnice

Řekl bych že běžně.

S dlouhým á jde o spisovný výraz, pokud ho používám ve smyslu fárat v dole

sociální pracovníci, bezdomovci

Spolužáci, učitelé

škola, práce

tak běžně do dolů nechodím, a mezi horníky se nepohybuju, tak proč bych měla používat? a s dlouhým á je to spisovné slovo

užívám je běžně

v celé ČR

V diskuzi o hornictví, ale faralo se i na Kladně

v hovorové mluvě, v oficiální nepoužívám

V hovorové řeči před kýmkoliv.

v Ostravě asi přede všemi - ohledně horníků; fárat ´přemýšlet = jen před kamarády

v podstatě před každým

v rodině a s kamarády

v rodině, kamarádi, spolupracovníci

ve vybranější společnosti bych tento výraz nepoužil

Většinou o tom povídám před známými právě z okolí Karviné, ale též slovo použiji, pokud si nemohu vzpomenout na slovo stejného významu.

Většinou se staršími horníky.

volně

volné použití

Vsichni

všemi

všichni

Všude

všude

Všude

všude

Význam fárat na šachtě - před kýmkoliv i v oficiálních situacích. Význam farat nad něčím (přemýšlet) - pouze s přáteli a známými

vždy a všude

vždy běžně

Xxx

xxx

známí ze skupiny pro pomoc bezdomovcům

zřejmě bych ho nepoužil v jiných krajích (a asi také před mladšími lidmi), kde není běžná znalost hornické tématiky

66. V jaké situaci slovo "farat" používáte?

Používáte toto slovo vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

Záleží na významu, viz předchozí otazku

32.roků jsem fáral takže vždy

Acc

Ani nevím jak jinak se řekne když horník jde do práce. Taky v kontextu užívání pervitinu - fárání. Uživatel pervitinu fárač.

ano

ano, cyp jak lampa používám ho v situaci, ve které se hodí to slovo použít... jinak bych byla idiot.Samozřejmě není vhodné nářečí používat v oficiálních a formálních situacích

asi bych použila téměř všude, resp. pokud bych mluvila s pražákem, tak bych možná použila něco jiného - pracuje na dole, je to horník, zfaral - tj. pracoval v dolu pod zemí

asi normálně, nenapadá mi příhodnější záměna této aktivity

asi vždy

asi vždycky

Baník pyčo!

bez omezeni

bez omezení

bezne

běžně

běžné použití

běžně používám před všemi

běžně, vždy a všude

Běžně.

blbá otázka

částečně viz předchozí odpověď, vzhledem k tomu, že nežiji v hornické oblasti a nemám ani příbuzné nebo známé, se kterými bych se o hornictví běžně bavil, používám toto slovo spíše výjimečně

čeština nemá za slovo farat v puvodnim vyznamu ekvivalent

člověk, který fárá- pracuje v hlubinné šachtě...a než začně "rubat" uhlí, musí fárat- tj, jsed do dolu...

Děda faral jako hornik ma urane

diskuze o fárání do dolů

dlouho a namáhavě jsem pracoval

Dtto

Hocikedy

hornictví

Hornik fara na důl.

hovor s kamarády

je to pro mě synonymum pro horničinu

Jen občas, když se slovo opravdu hodí.

Jen při nezávazných konverzacích

jít na kontrolu

kdekoli

kdykoli

kdykoliv

kdykoliv je to příhodné

Kdyz nekomu nejcasteji diteti chci zduraznit ze ma neco udelat

Kdyz specham

kdyz vykladam o tom ze jsme farali...

když bych mluvila o práci v hlubinných dolech - kdekoliv

Když chci na něco poukázat - O zafarej! Při rozjímání - Dost jsem nad tím farala a nejeví se mi to jako dobré řešení. Při uznání dobře zdařeného díla - Typek si dost zafaral Při nesmyslných myšlenkách spoludiskutéra - Ty vole co to faráš za sra*ky! Když někdo pracuje nebo pracoval v dole - Typek faral 40 let, známí si mysleli, že ho tam aj pochovají..

Když jdu mrdat

když je potřeba

Když je to vhodné

když je to vhodné

když je třeba

Když je třeba

když je třeba rubat

Když komunikuji na téma "životní styl mých klientů-uživatelů drog". Jinde by to bylo trochu divné:)

když mluvím k hornickému tématu

když mluvím o hornících

když mluvím o hornících.

když mluvím o práci horníků nebo přeneseně obecně o práci

Když mluvíme o horníkach

Když mluvíme o práci v dole

když nad něčím přemýšlím.

Když někam jedeme/někdo jede

Když někdo pracuje v dole.

když potřebuji říci že někdo fáral tak to řeknu

když se bavím o dolech, hornících

Když se bavím o důlní těžbě a havířích

Když se bavim o hornikach

když se bavím o lidech pracujících v dolech

Když se bavíme o fárání

Když se bavíme o otci nebo o hornících

Když se mi nechce zrovna říkat dolovat, ale běžně se o dolování nebavím, takže ani slofo fárat nepoužívám dennodenně

když se mluví o havířích

když se mluví o hornících

Když se mluví o hornících.

Když se mluví o hornické práci.

když se mluví o hornictví

když se mluví o práci v dolech

když se to hodí

Klidně ho použiji, není to hanlivé slovo...

Mezi přáteli

mluvím o hornících

Musím na něčem zafarat

Na exkurzi v dole

Ne s nadřízenými, ve společnosti, na pohovoru. Nefárej nad tím! - nejčastěji ve formě přemýšlet

necítím je jako problémové

Nedovedu si představit situaci, kdy bych ho nemohl použít.

neformální komunikace

Nechápu. Mluví-li se o práci horníka/havíře, je to jediné použitelné slovo. Vůbec nevím, jakým jiným bych ho měl nahradit. Neznám žádný ekvivalent, žádné synonymum.

nechce to farat - nechce to fungovat

Nejčastěji jej používám,když se nad něčím zamyslím

někdy

Neomezuji to

Nepouzila bych ho mezi lidmi

nepoužívám ho téměř vůbec (jen v rodině, když je potřeba "sfárat" do sklepa)

nepoužívám jej příliš často, pouze pokud mi "ujede"

neužila bych ho ve formální řeči

Nevidím důvod se mu vyhýbat.

nevím

Nevím

no,přemýšlím, tak faram

nwm

o bezdomovcích - když vybírají popelnice, také jako jít do práce ...

obecně jako výraz pro práci

označení práce v dole

podle kontextu

pokud mlulvím o havířích

pokud mluvím o hornících

Pokud mluvím o hornících :)

Pokud mluvím o práci horníků

pokud mluvím o práci v dolech, což se stává málo

Pouzivam v hovorech o hornictvi

použil bych ho běžně

Použila bych slovo fárat vždycky a všude při hovoru o fárání

použití před rodinou a kamarády

Používám běžně

Používám běžně všude

používám ho pouze v souvislosti s prací v dolech

používám v rozhovoru s kamarádem, který slovo používá běžně

používám všude

Prakticky všude, jen je natahuji do podoby fárat.

pro uvedenou činnost vždy použiji toto slovo

před hornikem

před těmito lidmi

Předchozí otázka

Přemýšlet.

Při běžné konverzaci s přáteli

při mluvení o hornících

při normální řeči

při pohybu člověka směrem dolů v nějaké šachtě

při popisování událostí, při hovoru, kdykoliv se jedná o fárání pod zem.

při popisu hornictví, debatě o dolech a pod., volně, běžně

při zdůraznění rozsahu práce

Příležitostně.

Ruzne

Různě

škola

Tak nějak, když mě napadne, že se mi hodí do věty.

teď už se nefárá

těžká náročná práce, směrem do země/podzemí, podobnému významu jako dolovat, prašná práce

těžká práce

Totez

Tož ten šohaj faral v dole

Třeba na konferenci o politických vězních, bych se asi snažila "nespadávat do žargonu".

u her

Už nad tím faram hodinu a pořád nevím kam pojedeme na víkend.

v běžné hovorové mluvě

v běžné hovorové řeči

v běžných

V diskuzi o práci s horníkem.

v hovoru na téma hornictví

V jakékoliv

v jakékoliv situaci, pokud je zrovna řeč o hornících

V kontextu práce v dole

V praci

V práci bych jej nepoužila.

V situaci, kdy někdo fárá po zem.

V souvislosti s horniky

V souvislosti s popisem činnosti v dolech.

V souvislosti s prací v dole

Ve spojitosti s jízdou či prací.. faram do práce, přifaram k tobě, koukej farat at máme peníze, musim jít farat (pracovat)

ve vtipu, že musí někdo něco pracně vydobít

Ve vzpomínkách a debatách s havíři.

Většinou o svém otci, že po probuzení dělá, jako kdyby právě vyfáral po dvanáctce :)

Viz predchozi odpoved

viz předchozí

viz. předešlé

volné použití

všude

Všude.

vyfáral sfáral

vždy

Vždy

vždy

Vždy

vždy a všude

Vždy a všude

vždy a všude

vždy a všude, proč ne ?

vždy jen v kontextu se situací

vždycky

Vždycky

vždycky

vždycky a všude

vždycky a všude ne

vždycky, když se jedná o důl

Zpravidla pouze v neformální komunikaci se svými vrstevníky, v komunikace s rodiči bych jej nepoužil

67. Jaký postoj chcete použitím slova "farat" vyjádřit?

Má pro vás toto slovo nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům které jeho použitím chcete vyjádřit?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

beru to jako zobecnělý výraz pro jednu konkrétní situaci - nikam jinam se nefárá, než do dolu

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ne

...

ani ne

Ano

ano

ANO

Asi pro mě žádné citové zabarvení nemá

asi tím částečně chci dát najevo, že znám určitou speciální slovní zásobu a tím patřím k určité společnosti

Baník pyčo!

Beru to jako běžné slovo

Bez

Bez citového zabarvení.

bez emocí

Bez postoje prostě normální slovo.

bez zabarvení

Bez zabarvení

bez zabarvení

Bez zabarvení

bez zabarvení, citů, emocí

běžné

běžné sloveso

Boha tahle otazka mě už štve. Ještě raz a snad ten dotaznik pošlu do řitě.

Dtto

Emoce

farani patři k robotě a lepši v male knajpě chlompat jak na velke šachtě robit!

hlubší stavy

hornický výraz

chci vyjádřit postoj, že chci někam zajít, zajet, v přeneseném významu. Ale skutečně tento typ otázky u těchto slov, někdo tady někomu a něčemu nerozumí, někdo z nás....

Já to používám s dlouhým a (fárat), normální slovo, žádný postoj.

jako práce dělníků v dole, hlavně se to vztahuje na ostraváky

Jako že jdou hornici do roboty

Jde o odborný výraz, takže žádný

Je to tvrdá práce, slovo farat je pro mě vyjádřením úcty k této těžké práci

ještě blbějšíotázka

jo hodí se jen na vyjádření přesného pocitu

jo, je to vlezlý.

K hornictví

kdykoliv

Když přemýšlím nad něčím.

koukej na to kámo

lidovost

Mám to slovo rád, protože je to další klasické ostravské slovo

mezi kamarády

Mírně expresivní.

Mrdání

Muž fara do ženy. Tz. Že do ní tzv.hučí :)

namáhavě

náročná práce

Nářečím slovo farat je více přesvědčivější

ne - vidím, že jeho význam bude jiný než si 50 let myslím

ne jen význam fárat do sloje za prací

Ne nema

Ne.

neformální

neformální komunikace

Negace

nějak nerozumím otázce...

nemá

nema

nemá

Nemá citové zabarvení.

nemá to nic společného s postojem

nemá zabarvení

nemá, běžné označení pro činnost horníka

Nemá, popisný výraz.

nemá.

Nemám, pouze popis děje.

Nepoužívám to jako citově zabarvené slovo

nepříjemná těžká facha

Neutralne

neutrální

neutrální popis

Neutrální, popisuje situaci.

Neutrální, řekla bych

Neutrální.

nevím

Nevím.

Nic

Nic takového

nic tím nevyjadřuju, prostě to používám místo slova pracovat

normální

opravdu je nutne ke kazdemu slovu davat tyto nic nerikajici otazky?

otročit na papaláše

Označuje pro mě tvrdou práci

popis činnosti

Popis činnosti.

popisuje náročnou práci horníka

postoj k práci

Používám většinou ve chvílích, kdy si nevzpomenu na jiný výraz stejného významu

Považuji ho za slovo, které zastupuje popisování konkrétní činnosti - tzn. při rychlé řeči ho použiji. Nepovažuji ho za slovo odborné či spisovné.

práci havíře

Pracovat

pracovní aktivitu horníka

přátelský, že jsem z regionu

přemýšlet

Různě

sjíždět výtahem pod zem velmi hluboko za účelem převážně dobývání nerostů. Uhlí, uran, zlato, stříbro.

sloveso

Směr dolů

sounáležitost s manuálně pracujícími a svůj původ mezi nimi (znalost základního slangu)

spěchej

spíše negativní zabarvení, farat ve smylu otravné práce, téžké práce či cestování jako povinnosti

společensky klesnout

stejné jako předchozí odpověď

Su z Brna, ale větev rodiny od jedné z babiček je z Místku a Palkovic, kde jsem byl často o prázdninách. Takže vzpomínka na tety, strejdy..., kteří tak skutečně mluvili.

špinavá náročná práce

tak, rozumíme si

Těžká je dřina v dole.

Těžkou práci a snahu

To byla dřina. Konečně to mám za sebou.

To slovo se mi zda neutralni

To, že nad něčím přemýšlím.

úctu k dřině a nebezpečné práci horníků

umocnění výkonu

úsilí, snaha, zápal

Užívám je, když chci vyjádřit buď, že pracuji (někdo pracuje), nebo že při hledání propátravám skříně, šuplíky...

Většinou negativní, protože mi práce pod zemí není blízká.

většinou to používám, když jde o fyzicky náročnou práci

vnímám je jako neutrální

Vůbec ne.

Zadny

zadný

Zadny,neni to nijak citove zabarvene slovo

Záleží na daném kontextu, viz předchozí

Záleží na situaci, ale častěji negativní.

Zní to o něco měkčeji než dolovat, má to šmrnc

žádné emoce, prostě horník "jde" pracovat,

žádné zabarvení, prostě dělat v dole, rubat uhlí

žádný

Žádný

žádný

žádný postoj, jen sdělení

žádný, jedná se o pracovní činnosti

žádný, jen skutečnost

Žádný. Je to výraz lidí, se kterýma pracuju, a mně osobně se líbí.

že jsem nad něčím přemýšlela usilovně, dlouhodobě

že jsem z ostravska a vím, co farat znamená a vím jaká je to dřina

že někdo pracuje

68. 10/13 Znáte úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 69, Ne → otázka č. 77].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	643	64,17 %	63,66 %
Ano	359	35,83 %	35,54 %

Graf

69. Význam úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč":

V případě zájmu / potřeby můžete uvést příklad daného významu.

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

- člověk který nikam nechodí,sedí stále doma

být nazlobený

...

"Nebuď papuč" - neseď pořád doma.

"nebud taky papučovy"

"nebuť uťáplý"

1.byt opily 2.byt zbabely 3.nebud zbabely

1/ Být napučený, načučený, otrávený 2/ Být měkký, zchoulostivělý, nezvládat něco...

a) být uražený, naštvaný b) byt jak papuč = být opilý

aby někdo nebyl napapučený (naštvany)

Asi být hodně usedlý, nevýrazný, u nás by se asi řeklo Nebuď podpantoflák a bav se.

Asi podpantofel spíš ne??

bačkora

Baník pyčo!

bať se čehosik

Buďto líný, nebo taky uražený (nafučený)

byl cely napapučeny a nic se mu nechtělo

byl nadutý/napuchlý/uražený

Být bábovka, strašpytel

být bábovka; nemít odvahu/potřebu/kondici udělat něco

Byt backora - posera - srab

být bačkora

Být bačkora

být bačkora

být bačkora.....

Byť domased, odmietať ísť von. V rozšírenom kontexte odmietať robiť niečo záživné.

Být hloupý, nebuď hloupý.

Byt jak papuč - být nafouklej Dostat přes papuč - dostat pár facek

byt jak pupuč – být opilý nebuď papuč nevím

Být jako bačkora

Být jako bačkora - tedy za zbabělce asi...

být lenošný

Být měkký

být měkký, měko-srdcatý, pro muže být hodný

být měkký, nerozhodný, povolný

Být měkký/Nebuď měkkota, slaboch.

být měkota

Být měsíční, jen se válet

byt nabrucenej

byt nabruceny, zakaboneny, neprijemny

být nabručený

být nabručený, naštvaný, zamračený

být nafoukaný

Být nafouklý - uražený

Být nafouklý, otrávený - "zas ma hubu jak papuč"

být nafouklý, povyšovat se

být nafouklý, uražený

Být nafouklý, uražený.

Být nafouklý.

BÝt nafouklý. Uraženz

Být nafouklý/Nebuď napučený/nafučený.

být nafouknutý, uražený

BÝT NAFOUKNUTÝ,URAŽENÝ

být nafrněný

být nafučená/naprdlá, prostě nemít náladu a být nafouklý/á

být nafučený

Být nafučený

být nafučený

Být nafučený, nafouklý, naštvaný, otrávený, nekomunikovat....

být nafučený, naštvaný

být nafučený, naštvaný, naprdnutý, není s ním zábava

být nafučený, uražený

být nafučený, uražený, naštvaný, protivný

Být nafučený, uražený.

být nafučený/uražený/naštvaný

Být nakaboděný, nafouknutý, uražený

být nakrknutý

Být nakvašený, uražený, nabubřelý

Být namyšlený.

Byt napuceny, nastvany, urazeny

Být napučený, naštvaný

být napučený/ uražený

Byt nastvany

byt nastvany na neco

Být nastvaný uražený

byt nastvany, mrzuty, neprijemny

Byt nastvany, nemluvny

být naštvaný

Být naštvaný

být naštvaný

být naštvaný , nafouklý, uražený

být naštvaný, načuřený

být naštvaný, nafučený

Být naštvaný, namosúrený, nebuď naštvaný

být naštvaný, napučený

Být naštvaný, rozladěný, uražený

být naštvaný, uražený, protivný..

Být naštvaný, zakaboněný

být naštvaný, zakaboněný

být naštvaný, zamračený, nedobře naladěný

být naštvaný?

Být naštvaný.

Být natuřený, tvářit se otravně.

být nazloben/ nebuď labuť

být nazlobený, uražený

být někým utlačován (většinou manželkou nebo přítelkyní)

Být nevrlý,zachmureny.

být nevýrazný,neprůbojný

Být odměřený.

Být opilý

být opilý, nereagovat na podněty

Být otrávený, bez nálady.

Být pod nadvládou manželky,ženy.

být pod pantoflem

Byt Pod pantoflem

být pod pantoflem

být pod pantoflem...tj. bezmezně poslouchat manželku

být pod pantoflí, poslouchat druhou polovičku

Být pohodlný, být líný někam vyrazit, být zalezlý doma.

být rozlamaný

být sekýrovaný

Být smutný, nešťastný, zklamaný.

Být srab

Být stále doma

být straspytel

Být submisivní kvlli partnera/partnerky

Být tvrdohlavý

být tvrdý (třeba o jídle, o masu) být bázlivý, nerozhodovat, nevzpírat se - hlavně o manželích/partnerech

Byt urazeny, nafouknuty

být uražený

byt uražený

být uražený

Být uražený,

Být uražený, dotčený.

Být uražený, nadurděný - poznatelně už podle grimasy

být uražený, nafoukaný

být uražený, nafouklý

Být uražený, nafouklý, nemluvit s ostatníma.

Být uražený, nafučený.

být uražený, naštvaný, nafouklý

být uražený, povýšený

být uražený?

Být uražený.

být usedlý, nebo také nafouknutý

Být usedlý, úzkoprsý, konzervativní...

Být ustrašený, bát se

být zamračený

Být zamračený, mít špatnou náladu

být zamračený, naštvaný, dělat zamračený xicht

být zamračený, naštvaný, rozmrzelý

být zapčklý

Být zbabělec, bačkora.

být zbabělý popř. nebuď zbabělý

být změkčilý

Být/Nebýt srab.

Co ho roba sekyruje

Doma zalezlý, co nikam nechodí.

Držet se doma a poslouchat svého partnera.

flegmatik, nechává se sebou orat a vláčet

hovězí maso je jako papuč = hnusné žvýkavé hovězí maso

Chlap, co je jak papuč, si nechává "s*át" na hlavu od své baby a ona v jejich vztahu rozhoduje

Já to znám jako význam "pod pantoflem" když tě roba nechce pustit ven.

Jak papuč je někdo ožraly.

Jdjd

je nafučený

je protivnej, zpruzenej, naštvanej

je to totéž jako nebuď labuť?

je to Valašské - být nafoukaný - ale česky i být měkota

kabonit se, mračit se

když je někdo uražený

Lenoch

líný ?

ma pysk jak papuč - ve významu nabručený nebo uražený, otrávený...

málo odvážný, nebuď papuč - vzmuž se

Měkký

mít v tváři uražený výraz

Mračit se

my říkáme "nebuď baba"

na Valassku rikame 'byt napuceny' - byt nafoukly, nastvany, nic s nim neni

na*raný, naštvaný, uražený

nadutý

nafoukly

NAFOUKLÝ, URAŽENÝ

nafouknout se, přestat komunikovat

Nafouknout, urazeny

nafouknutý, namyšlený

Nafouknutý, uražený

nafouknutý,nasraný

Nafrněný či zamračený, otrávený, mrzoutský apod.

Nafuceny jak papuč

Nafučená, nakrknutá Odutý pysk.

nafučený

Nafučený

nafučeny jak papuč

nafučený, nabručený

Nafučený, nebo se dá použít i jako opilý

nafučit se

Nafukovat se ,urazet se

nafuněný, naštvaný, nebavící se

napapučený (ve stylu uražený atd)

Naprčený Díky Bolkovi Polívkovi všeobecně známé

napučený

napučený, nafrněný

napučený, naštvaný

nastvany

naštavaný

naštvaná

naštvano uražený

naštvaný

naštvaný člověk

naštvaný na všechno kolem, nabručený, nemluvný

naštvaný, drzý

naštvaný, nafouknutý

Naštvaný, nafouknutý

naštvaný, uražený, nafučený

Naštvaný..

Naštvat se, napučit se

neaktivní člověk

Nebruč

nebu´d bačkora, neboj se

nebuˇhloupý

Nebuď bačkora

nebud bačkora

Nebuď bačkora, labuť

Nebuď bačkora, lenošný, shnilý.

nebuď bačkora!

Nebuď blbej

Nebuď blbej.

nebuď hlupák

nebuď labuť

Nebud labut

nebuď labuť

Nebuď lama

Nebud liny

Nebuď máčka

nebuď měkký

nebud naduty

Nebuď nafučená, naprděná,naštvaná

Nebuď nafučený. Nebuď uražený. Nebuď naštvaný.

nebud napučený

Nebuď nasraný, zašklebený.

nebuď naštvaný

Nebuď naštvaný

Nebuď naštvaný.

Nebuď naštvaný/nafučený. Nedělej Zagorku.

Nebuď naštvaný/uražený/naprdnutý. "papuč" vyjadřuje negativní emoci

nebuď natrčený/ nafouklý

Nebud navruceny

Nebuď nazlobený, smutný, uražený, líný

nebuď otrávenej

Nebud papuc - nebud urazena

nebud papuc- nebud mekota

Nebuď papuč. - Nebuď naštvaný.

Nebuď papuč. = nebuď uražený

Nebud pod "nadvládou"druhého partnera...

nebuď podpantoflák.

Nebud pohodlny

Nebuď protivný, naštvaný

nebuď slaboch, strašpytel, ...

Nebuď srab

nebuď srab

Nebuď srab

Nebuď trapný, nedej se.

nebud urazena, nastvana

Nebud urazeny

Nebuď uražený

Nebuď uražený, citlivka.

nebuď uražený, nebuď nafouklý

nebuď usedlý

Nebuď zbabělec

nebuď zbabělec

Nebudu

nebýt nafrněný

nebýt naštvaný

nebýt odvážný, bát se něčeho

nebýt poseroutka, nebýt bačkora

nebýt srab,nekazit zábavu

Nebýt submisivní a chovat se přihlouple

nebýt uražený, nafoukaný

nebýt zbabělý, nebýt bačkora

Nedelej drahoty

Neflákej se, nebuď lemra / lenoch apod. ...

nejsem si jist jestli to ma neco spolecneho s chlastem, nebo se smradem bo nektere papuce.. no kdyby cuchl k mojim

Někdo kdo je usedlý.

Někdo se pro něco urazí, nafoukne, nemluví.

Někdo vztahovačný, urážlivý

Nemít odvahu

Nemít odvahu.

nenafukovat se, nebýt uražený/vztahovačný

nenechat se dirigovat druhým

Nerudný naštvaný člověk

neseď doma

Nespolečenský, zamlklý, ...anebo také nafoukaný

nevím

nevim vyznam

nevím. Znám toto sousloví, ale nevybavím si jeho význam.

No ze si pod papuci

papuč = bačkora, tedy být/nebýt bačkora, poseroutka

Papuč ten, kdo sedí doma a nikam nechce jít

Papuč znamená bačkory.

Papuč: usedlý člověk s oblibou ve stereotypu, nemá rád změny, je svázaný, pod pantoflem

pod pantoflem

Pod pantoflem, neprůbojný, bázlivý

Podléhat vůli někoho

podobné jako Nebuď labuť. nebuď zapšklý, urážlivka

podpantoflák

Podpantoflák

Podpantoflak

Podpantoflák?

Pohodlný, lenivý.

Poslouchat doma manželku,ženu.

poslouchat manzelky

prostě zatvrzelý

Přiospalý, časo po flámu, a přitom nekomunikativní.

Srab

Stejně jako backora

stejné jako nebýt/být bačkora/měkkota

submisivní

Tohle sousloví neznám, ale papuč znamená pantofle

totéž co bačkora ... nebuď bačkora

trucovat, chovat se uraženě

urazit se

Urazit se a nafouknout se.

urazit se, nafouknout se

Uraženě se nafouknout.

Uražený

uražený

Uražený

urážet se/ být uražený/ neurážej se

urážlivý člověk, nebuď uražený

ušlápnutý člověk, většinou pod nadvládou manželky, nebo domácí typ, který nikam nechodí a je pořád doma

ušlápnutý, bez vlastního názoru,

Ušlápnutý.

uťáplý

v podstatě být zbabělý, v pozadí

Více se projevovat.

Význam asi nevím.

význam nebuď papuč vyjadřuju jako ,,nebuď labuť"

Zakřiknutý, pod papučem, pasivni.

Zamračený.

zbabělec

že se někdo tváří kysele, aspoň u nás v rodině se to tak říká...

Že se nemá tvářit nabubřele, naštvaně

70. Používáte úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 73, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 71, Ne → otázka č. 71].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Ne	226	62,95 %	22,38 %
Ano	119	33,15 %	11,78 %
Ne, ale dříve jsem ho používal/a	14	3,9 %	1,39 %

Graf

71. Používáte nějaký jiný výraz pro úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 72, Ne → otázka č. 77].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	157	67,09 %	15,54 %
Ano	77	32,91 %	7,62 %

Graf

72. Jakým jiným výrazem nahrazujete úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč"?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

bačkora, měkký,...

být bačkora

Být bačkora

být nafoukaný

být nafučené

být napaprčený

Být naprdlý

Být napučený

být nasraný

Být nefachčenko

být pod pantoflem

Být poseroutka

být srab

být tvrdý (třeba o jídle, o masu) být bázlivý, nerozhodovat, nevzpírat se - hlavně o manželích/partnerech

být uražený/nafouklý

být zamračený, otrávený

jdi do toho

Je chcíplý

nafrněný

nafučená

nafučený

Nahrazují slovo papuč slovem bačkora .

napapučit se

napučený, nafouklý

naštvaný

nebuď baba

Nebuď bačkora

nebuď bačkora

Nebuď bačkora

Nebuď bačkora.

nebuď bačkora/bábovka

Nebuď blbej, ustrašenej.

nebuď labuť

Nebuď labuť

nebuď labuť

Nebuď labuť.

Nebuď lama

Nebuď lama/labuť

Nebuď lemra.

Nebuď měkký. Nebuď labuť.

nebud načuřely

Nebuď nafučený

nebuď nafučený

Nebuď podpantoflák. .. Jsi podpantoflák.

nebud posera

Nebuď shnilý...

Nebuď srab

nebuď srab

Nebuď srab, bačkora.

Nebuď srab, srabík.

Nebuď srab.

Nebud Zagorka

nebuď zbabělec, nebuď bačkora

Nebuť lama. Dej pokoj. Ser na to. a stovky dalších, podle situace

Nedělej krávu. Nedělej Zagorku.

Nedělej zagorku

Nedelej zagorku

Nedělej Zagorku.

nemrač se, nebuď nasraný

netrucuj, abys nepraskl...

nevím

papuc - backora

podle situace

Podpantoflák

Prodej pysk za korunu :D

Strašpytel, zbabělec, ...

ty jsi bačkora

ufůklý

Uražený

všechny z minulé rozepisovací odpovědi

73. Uveďte prosím, jak často úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč" používáte.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)	61	51,26 %	6,04 %
Nepravidelně (několikrát za měsíc)	51	42,86 %	5,05 %
Často (několikrát týdně)	4	3,36 %	0,4 %
Velmi často (každodenně)	3	2,52 %	0,3 %

Graf

74. Před kým můžete úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč" volně použít?

Používáte toto úsloví běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

běžně

nepoužila bych před někým, před kým mám respekt

. nemám s tím problém

...

ano

asi všemi

Baník pyčo!

bezne, ale ne ve skole nebo v praci

běžně

Běžně

běžně

Běžně se v mém okolí používá

běžně v hovorové řeči

Běžně v rodině.

Běžně, ačkoli u nás se moc nepoužívá.

Běžně, nejčastěji v rodině

běžně, všude

Celkem běžně.

doma

Doma před rodinou a kamarády

Doma s přáteli.

doma, přátelé

Doma, v neformálních projevech, ve skupinách známých, přátel...

Doma, v okoli kamaradu

doma,před přáteli

hlavně to musí slyšet ten papuč, třeba pak v sobě zlomi ten strach

jen doma

Jen před kamarády a rodinou

jen v regionu, nikdo většinou nerozumí jiný

kamarádi

kamarádi a známí

Kamaradi doma

kamaradi rodina ano, v praci nebo v urednim styku urcite nepouziju (I kdyz by se to osobam na prepazkach nekdy dost patrilo rict :-))

Kamarádi, rodina atd.

kdekoli, všichni to znají

kdekoliv

kolegové

lze použít běžně

Mezi kamarády se používá

Moje deti jsou casto jako papuce :)

Myslím, že můžu snad přede všema

nahnevanym clovekem

neformální

Nepouzila bych ve vyssi spolecnosti

Občas mezi kamarády. Ve formálním hovoru bych jej nepoužila.

Pouze dona a mezi prateli

Pouze v domácím prostředí

Použila bych ho jen doma.

použila bych jen před přáteli

použití všeobecné, nejedná se o hanlivý výraz

Používám běžně

Používám ho, když jsou děcka nafrflené.

používám jej spíš v rodině

Používám pouze mezi blízkými známými.

Používám v rodině, mezi nejbližšími.

pred pratelli, hovorova mluva

Pred rodinou

Pred vsemi

pritelkyni

přátelé

přátelé, rodina

před běžnými lidmi, ne ve vyšší společnosti

před dětmi

Před kamarády nebo známými

před kamoši, rodinou

Před každým

před každým, není to nevhodné slovo

Před kýmkoliv.

Před přáteli, rodinou.

před přítelem

Před rodinnými příslušníky zejm.z Moravy.

Před rodinou, přáteli, známými

před rodinou, známými. Myslím, že všichni z kontextu porozumí. Ještě jsem se nesetkala s tím, že by někdo nerozuměl.

Před známými

Před známými, rodinou.

přede všemi

převážně doma

Příležitostně.

rodina

rodina přátelé a pracovní kolektiv

rodina, kamarádi

Rodina, přátelé

rodina, přátelé - běžně

Rodina, přátelé.

s kamarády a blízkými ho používám, jinak ne..

S lidmi z Moravy - přátelé a rodina

spec. u dětí

Téměř přede všemi, zejména před přáteli, není to hanlivý výraz,

To bude spíš familiérní.

už to téměř neužívám (děti mi už odrostly)

Užívám je výhradně v rodině

v neformální skupině ano, jinde ve společnosti ne

V rámci rodiny

v rodině

v úzkém kruhu rodiny

ve společnosti ne

viz "bulat"

Viz předchozí odpovědi.

volné použití

všude

Všude

všude

výhradně doma

vždy

známí, přátelé, rodina

75. V jaké situaci úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč" používáte?

Používáte toto úsloví vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

. nemám s tím problém

...

ano

asi když mluvím s přáteli

Baník pyčo!

běžně

dnes už skoro vůbec.dnes už říkám nebuď uražený nebo nafoukaný

doma

doma - o někom, kdo je nafoukaný, nemluvný, zaražený

Dtto

hovor

jak je nebezpečí moc velke a cosik zlého by se mohlo vymarasit

jak kdy

jako dítě jsem bývala hodně napapučená

jen mezi dobrými známými

Jen u lidí, které dobře znám a nejsou v nadřízeném postavení.

jen v neformální skupině

jen v regionu

Jenom na děcka.

kamarádi

kdekoliv

kdykoli

Kdyz byl nekdo hodne opily

Kdyz je nekdo nastvany a nebo zuri

kdyz se nekdo nafukuje, nemuze se rozhoupat a ostatni na nej cekaji, nez se vyjadri

když by se někdo urazil

Když chci někoho k něčemu přemluvit

Když chci někoho pohodlného vyprovokovat k nějaké činnosti.

Když chci někoho rozveselit nebo přimět k akci

Když chci označit kamaráda který nejde ven, na pivo.

Když je někdo "uťáplý" a špatně raguje.

když je někdo naštvaný

Když je někdo naštvaný

když je někdo naštvaný

Když je někdo naštvaný a "nabručený", obvlášť když neoprávněně

Když je někdo nepusten svoji polovickou ven a poslechne ji

když je někdo nudný, naštvaný, nic se mu nechce

Když je někdo papuč, tak to použiju.

Když je někdo uražen - Nebuď papuč

Když je někdo uražený, naštvaný...

Když je někdo zamračený.

když je potřeba, použiji to kdekoli

Když nedovolím vnoučatům televizi, tak se nafučí a říkám jim, "nebuď jak papuč"

Když někdo působí rozzlobeně, nesympaticky, odměřeně

Když říkám někomu aby se odfoukl/odurazil. nebuď jako papuč

Když se někdo naštve

Když se někdo rychle urazí, nebo naštve

Když se někdo urazí a je nafučený

když se někdo urazí, protože mu někdo jiný něco řekl

když vidím, jak je někdo očividně naštvaný, uražený, nemluví

mezi blízkými přáteli

Možná v práci bych toto úsloví nepoužila, ale v běžném životě, hlavně s rodinnými příslušníky, ho používám často, když je někdo naštvaný nebo má velké škraňky, například napapané miminko :-)

ne před vyšší společností

ne ve společnosti

Nebuď naštvaný.

neexistují

Nekdy

Nepoužila bych veřejně, v oficiálních promluvách

neřekla bych to neznámému člověku

neumím specifikovat

Neužila bych je v zaměstnání

nevim

No když chci někomu říct ze je papuc

označení konkrétní osoby

Podlé danných okolností.

Pokud je někdo z přátel "nafučený", uražený.

pokud se někdo urazí a nemá k tomu důvod, nebo se tváří naštvaně

popis něčí reakce

Pouze mezi prateki, neformalni situace

Pouzila bych ho jen doma.

použila bych jen mezi v přáteli během vtipné konverzace

Použít pouze v domácím prostředí

Používám hlavně u dětí

používam ho jen ve spojení s masem

Používám pouze, když se někdo urazil. Pouze mezi blízkými známými.

Používám všude

používám výhradně doma (děti)

pri beznem hovoru

pri mluve

pro legraci

Před cizími nepoužívám.

Při rozhovoru s nadřízenou, nebo tchyní.

Při společenské konverzaci

Rýpat do někoho v dobrém smyslu.

téměř všude

Třeba nadřízenému bych to neřekla... :D

V neoficiálních situacích

V obyčejném hovoru

V práci bych ho nepoužila

v práci i doma, běžně

V případě utlačovaného kamaráda nebo kamarádky partnerem dotyčné osoby

v uvolněné situaci, pro rozveselení nebo uvolnění

V zamestnani

ve spisovné řeči ne

Většinou používám slova "uražený, nafouknutý" Úsloví "jak papuč" bych použila u extrémně uraženého, nafouknutého člověka. Osobně nemám ráda přílišné zveličování.

Viz "bulat"

Viz předchozí odpovědi.

viz výše, hovorově

volné použití

vsude

všude

vždy

Vždy, když vidím, že je někdo papuč :D Že mu baba moc diktuje

vždycky a všude

Vždycky.

z legrace

Záleží na vážnosti situace.

Zpravidla pouze při familiárním rozhovoru.

že se někdo tváří kysele, třeba při jídle

76. Jaký postoj chcete použitím úsloví "Byt jak papuč / Byt papuč / Nebuď papuč" vyjádřit?

Má pro vás toto úsloví nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům, atd., které jeho použitím chcete vyjádřit?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

- rozčarování, proč se jiný podle mě zbytečně uráží.

...

Aby někdo nebyl uražený, nafučený...

aby osoba nebyla uražená

Aby se neurazely

aby se přestal blbě tvářit

ani ne

ano

ano, kostatování že nemá být naštvaný

Ano, viz předchozí odpověď

Ano.

asi negativni zabarveni

At neni ten nekdo kdo je papuc nastvany

Baník pyčo!

be happy

Byl tak opily,ze mi ho az bylo lito

Být uražen, negativní postoj

Dotyčného rozveselit. Málokdy jako označení stavu dotyčného.

Dtto

hovězí maso jako papuč - hnusné, nechutná mi, nedá se pořádně rozžvýkat

Chci jim tím říct, že už nechci, aby trucovali, ale není to myšleno jako rozkaz, nebo napomínání. Spíš takové laškování, které je má rozesmát.

Chci vyprovokovat pohodlnou osobu k činnosti.

chlácholení

Jedná se o emoce zlosti

jiné zabarvení nehledám, rozhodně nejde o emoce

již jsem uvedl

jsem naštvaná, že je někdo naštvaný a chci mu to říct

když je někdo nudný, naštvaný, nic se mu nechce

Když se někdo urazí a poté odmítá komunikovat.

kritika

lehce ironicke a vtipne, nikdo by se nemel urazit, spis zlehcuje situaci

lehce pohrdavé zabarvení

Lehce popichovacne.

má, je to velmi neformální označení toho, že se někdo opil

Mám kritický postoj k chování člověka, kterého se to týká.

Nadsázka, žertovně se o někom vyjádřit, že je nafučený, odlehčit situaci - rys familiárnosti + negativního hodnocení

Naprosto dokonale vyjadřuje náladu dané osoby.

naštvaný, nabručený

naštvaný,uražený

Ne.

nebuď papuč- nemrač se, nebuď naštvaný

Nebuď papuč-nebuď uražený

negativní postoj k jídlu, že někomu nechutná tak se tváří jako papuč

Nech toho

nemá zabarvení

není fajne byť papuč

nepřímé nevulgární pojmenování nějakého stavu

neumím specifikovat

neutrál

Neutrál ni

Neutrální výtka.

neutralni, slova popisuji aktualni citovy stav jedince

nevím

Nevim

nevím

no když se někdo urazí

Normálka.

odlehčení situace

Pantoflák je takové české na moravě máme papuče

papuč tak se nafuč

Pohrdavý, pobízivý (štenkrovní)

popis že vidím, že je druhý naštvaný

Posmešné

posměšné škádlivé upozornění někoho na to, že se chová nepřístojně a zbytečně se uráží

pouze konstatuji,ze je nekdo nafouklý, nastvany

Pouzivam jen u zen

Použiju, když chci vyjádřit pobavení

pozitivní emoce

Pratelsky

pro odlehceni vypjate situace

přátelská domluva,

přátelsky povzbudit někoho ať není jak papuč

přemlouvání, aby se nenafukovali a neuráželi

rozveselit

říkám to osobám blízkým

sebevědomí

spíš ne

Táhni ven a netrč doma!

Tak jako není příjemné vědět, že si o mě někdo myslí, že jsem papuč, takže to není pěkné označení

trochu zlehčuje a mírní dětskou nafrněnost

Urazenost

Určitě je to pro mne kladně citově zabarvené. Pokud je dotyčný naštvaný, chci ho tím rozesmát.

Utlačování

Užívám je k vykreslení situace, kdy nechápu, nebo kritizuji, že se někdo tváří uraženě

Většinou výsměšný

viz "bulat", někdy v rodinném kruhu

viz předchozí

Viz předchozí odpovědi.

vtipné

Vyjadřuji odstup od člověka,který přestal komunikovat a je uražen.

vzpomínka na tatínka

vztahuje se ke stavu dotyčného člověka - je prostě v tuto chvíli nějak nahněvaný, nemluví, mračí se

ze je nekdo urazenej

Ze to co dela je smesne

žádné

žádný

Žádný postoj

že je to zbytečné či přehnané

že se urazil, "nafoukl" spíše u dítěte

žertovné

žertovný význam

77. 11/13 Znáte úsloví "Byt na dole"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 78, Ne → otázka č. 86].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	862	86,03 %	85,35 %
Ano	140	13,97 %	13,86 %

Graf

78. Význam úsloví "Byt na dole":

V případě zájmu / potřeby můžete uvést příklad daného významu.

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

-být v podzemí,na šachtě

...

'farej, bo zje dole"

Baník pyčo!

Bát nebo ležet na zemi nebo pod někým

bydlení na šachtě

bydlet dole

byl ve štole

být dole

byt dole

být dole

Být dole

být dole

být dole - ve významu např. stát pod schody

být dole (vespod)

Být dole nebo v dole

Byt dole třeba v dvoupatrovém domě

být dole, na dně

Být dole, na dně.

být dole, ve smyslu nacházet se v přízemí

být dole, vespod

Být dole.

být dolů popř. sfárat

Být havířem,fárat.

být na dně

Být na dně

být na dně

Být na dně.

být na dně/nacházet se dole

Byt na dole znamená v přízemí.

Byt na dole: být v dole.

byt na mizině pobývat v dole

Být na mizině, nemít peníze.

Být na šachtě

být na tom špatně

být pod povrchem v šachtě

být při zemi

Být v dole

být v dole - horníci

být v dole = být na dole

být v dole a pracovat tam

Být v dole v díře?

Být v dole, pracovat v dole.

Být v dole, racovat jako horník.

Být v dole? Nevím

být v dolech nebo žít v prizemi domu

Být v dolu

být v dolu (na šachtě - pod zemí)

byt v kolonii

být v podzemí

být v práce v dole jako horník

být v práci

byt v praci

být v práci

Být v práci na šachtě. Nebo také být na dně.

BÝT V PRÁCI V DOLE JAKO HORNÍK?

být v prdeli

být ve spodu, na spodku

být vespod

Být zoufaly,bezradny,byt v koncích.

dělat v dolech

Farat

fárat

Farat do dolu

fárat, být v šachtě, dolovat

horník sfáral?

Je prostě nula.

je v šachtě

Jsem v háji.

jsem v hajzlu

mít hornickou práci v dole na uhlí

myslím si, že ano. těžká praáce

na dně

nacházet se v dole

nacházet se v dole (horník)

nacházet se v podzemí, v dole na rozdíl od "byt na spodku" – být dole

něco se nachází např.ve spodní části skříně

nevím přesně asi že dole je byt

neznám přenesený význam, jen doslovný - pracovat v dole

No být na dole. V rubáni na šachtě

no v sexu jste raz dole a raz nahoře. No a jak jsem na dole, tak je robka na konikovi

Pobývat v posledním patře v domě. Nebo být ve sklepě.

Práce v dole na šachtě.

pracovat jako havíř

pracovat jako horník

Pracovat jako horník.

pracovat na šachtě

Pracovat na šachtě

pracovat na šachtě

Pracovat na šachtě

pracovat na šachtě

Pracovat na šachtě v hornictví

pracovat na šaxhtě

pracovat v (konkrétním) dole

pracovat v dole

Pracovat v dole

pracovat v dole

Pracovat v dole

pracovat v dole

Pracovat v dole jako havíř

Pracovat v dole?

Pracovat v dole.

Pracovat v dole. Aspoň myslím.

pracovat v dolech

Pracovat v důlním průmyslu

pracovat v podzemí

pracuju v dole

přízemní byt

slyšel jsem, ale neznám moc dobře

Starat do dolů

stát dole, být dole,tay být v dole

teď si nejsem jistá - být v dole (main) - nebo mít byt, který je v přízemí

tipuju, cítit se špatně?

V depresi - tedy po ostravsu v piči

v dole?

zkrachovat

Znamená to "být v dole" nebo "fárat". Praha je <3

Zůstaň / počkej dole.

79. Používáte úsloví "Byt na dole"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 82, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 80, Ne → otázka č. 80].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Ne	121	86,43 %	11,98 %
Ano	17	12,14 %	1,68 %
Ne, ale dříve jsem ho používal/a	2	1,43 %	0,2 %

Graf

80. Používáte nějaký jiný výraz pro úsloví "Byt na dole"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 81, Ne → otázka č. 86].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	92	79,31 %	9,11 %
Ano	24	20,69 %	2,38 %

Graf

81. Jakým jiným výrazem nahrazujete úsloví "Byt na dole"?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

být dole

Být na dně

Být na dně.

Být švorcoví.

být v ......

být v hajzlu, v maléru, v problémech

facha

faral

je to vespodu

je v práci, pracuje - v šachtě

Jsem v piči

narodit se pod lavičkou

Ostravovat.

pracovat jako horník, být horníkem

pracovat na šachtě

Pracovat v dole

pracovat v dole

Pracovat v dole.

robi na šachtě nebo haruje

rubat uhli, farat

rubat v dole, byt v robotě

Těžit

82. Uveďte prosím, jak často úsloví "Byt na dole" používáte.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Nepravidelně (několikrát za měsíc)	6	35,29 %	0,59 %
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)	4	23,53 %	0,4 %
Často (několikrát týdně)	4	23,53 %	0,4 %
Velmi často (každodenně)	3	17,65 %	0,3 %

Graf

83. Před kým můžete úsloví "Byt na dole" volně použít?

Používáte toto úsloví běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

Baník pyčo!

běžně

Běžně.

mezi svými....ptám se dědy, zda je dole....

není to nic závadného

normálně

pokud mluvím nářečím, používám ho

před kýmkoli

Před všema

Před všemi,co mi rozumí

Přede všemi

Příležitostně.

rodina přátelé a pracovní kolektiv

tož, každému se svojim sexualnim životem něpochlubim

všichni, kdo mu rozumí

vždy

84. V jaké situaci úsloví "Byt na dole" používáte?

Používáte toto úsloví vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

Ano.

asi vždy mezi svými

Baník pyčo!

bez omezení

Být v háji

Když je přítel v praci

Když se bavim o hornikach

Pocitově.

Při souloži nebo v situaci kdy potřebuji se na danou věc podívat zespodu.

tož jak se s chlopami bavime o robach

v běžné mluvě

ve spisovné češtině ne

většinou doma nebo na Severní Moravě jinde to neznají

všude

vždy

Vždycky.

85. Jaký postoj chcete použitím úsloví "Byt na dole" vyjádřit?

Má pro vás toto úsloví nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům, atd., které jeho použitím chcete vyjádřit?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

Baník pyčo!

může to znamenat neúspěch

ne, nemá

Ne.

nemá

neutrální

podřízenost

pracovat

Spíše smutný stav dotyčného.

stav, jde o příslovce, odpověd na otázku, kde je?

to je fajna emoca, jak sem na dole, baba na koňovi a je nam fajně

Zadny

žáden

Že jaem v koncích

že je někde dole a ne nahoře

86. 12/13 Znáte úsloví "Ist cufus"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 87, Ne → otázka č. 95].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	884	88,22 %	87,52 %
Ano	118	11,78 %	11,68 %

Graf

87. Význam úsloví "Ist cufus":

V případě zájmu / potřeby můžete uvést příklad daného významu.

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

- jít pěšky

"idu cufus, nejsu lina"

Baník pyčo!

být někde pěšky

celé, a už to šlo cufus (šlo to celé špatně, do kytek)

domnívám se, že jde o rčení "jít pěšky" Zajímavé je, že takto napsané na první pohled mně to připomnělo nějaké neznámé rčení z latiny, teprve když jsem si to v duchu vylovil, pochopil jsem, že jde o něco jiného zcela prostého.

chodit pěšky

Chodit pěšky

Chodit pěšky.

ísť pešo

je "na šrot"

je bosý

je na nohou,jde pěšky,je pěší

Je pěšky

Je pod obraz

Je to moc, je to přehnané, je to nad únosnou míru.

je to pěšky?

je toho dost

je toho moc, je to přespřílíš

Jíst pěšky (Zu fuss)

jít pěšky

jít do cirkusu ?

jit pesky

Jit pesky

jit pesky

Jit pesky

jit pesky

jít pěšky

Jít pěšky

jít pěšky

Jít pěšky

jít pěšky

JÍt pěšky

jít pěšky

Jít pěšky

jít pěšky

Jít pěšky

jít pěšky

jít pěšky - "Jak iděš, cufus?"

jít pěšky (?)

Jít pěšky (zkomolenina z němčiny)

Jít pěšky ale to není po ostravsku ale po prajzku

Jít pěšky.

jít pěšky.

Jít pěšky.

Jít pešky.

Jít pěšky.

jít pěšky. Ale v podstatě to znám z němčiny, ne jako ustále

Jít pěšmo

Jít po svých, jít pěšky.

Jít pořád

jít raději pryč

jít zpátky

jít, jít pěšky, pochodovat, kráčet

Možeme jet busem nebo ist cufus

pěškobusem

pěšky

Pěšky

pěšky

Pěšky

pěšky

Pěšky (jít někam pěšky)

Pěšky.

pohybovat se pěšky, po vlastních nohou

přijít/jít pěšky

přišel pěšky

pujdem cufus

sice jsem ho nikdy neslyšela ve spojení ist cufus, ale jde určitě o "jít pěšky" - zjevný germanismus

Slyším poprvé - jít pěšky? Latinsky to asi nebude:)

To je příliš!

toť vše

určitě jsem to slyšela, ale bez kontextu neumím určit co to znamená

Z NJ pěšky jít....

88. Používáte úsloví "Ist cufus"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 91, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 89, Ne → otázka č. 89].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Ne	95	80,51 %	9,41 %
Ano	20	16,95 %	1,98 %
Ne, ale dříve jsem ho používal/a	3	2,54 %	0,3 %

Graf

89. Používáte nějaký jiný výraz pro úsloví "Ist cufus"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 90, Ne → otázka č. 95].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	50	54,95 %	4,95 %
Ano	41	45,05 %	4,06 %

Graf

90. Jakým jiným výrazem nahrazujete úsloví "Ist cufus"?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

- jít pěšky

baj nohy

cu fil

dvojkou

gema cufus

Chodit pěšky.

Idu pecho.

jdeme pěšky

jít courem, vzít to dvojkou

jít na špacír, špacírovat

jít pěškom

jít pěšky pěšmo dvojkou

jít pěšky

Jít pěšky

jít pěšky

Jít pěšky

jít pěšky

jít pěšky, jít po svých

jít pěšky, pěšourem, pěšmo

jít pěšky, po svých, pěšmo, protáhnout nohy

Jít pěšky.

jit po svych

jít po svých, nejet autem

Pěšky

pěšky

pěšo

Po svojich, nebo pěšobusem

Po svých.

pochodovat, napochodovat, nakráčet

procházkou, pešom (ze slovenštiny)

Prostým cufus.

to je k nasrání

To je přehnaný, už toho mám dost.

už jsem napsal

91. Uveďte prosím, jak často úsloví "Ist cufus" používáte.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Nepravidelně (několikrát za měsíc)	13	61,9 %	1,29 %
Často (několikrát týdně)	4	19,05 %	0,4 %
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)	3	14,29 %	0,3 %
Velmi často (každodenně)	1	4,76 %	0,1 %

Graf

92. Před kým můžete úsloví "Ist cufus" volně použít?

Používáte toto úsloví běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

Babička, kamarádi.

Baník pyčo!

běžně

Běžně

běžně mezi přáteli a v rodině,jinak ne

Kdykoliv

kdykoliv

německy umí hodně lidí, takže mi snad rozumí

použila bych před rodinou, kamarády, jinak ne

používám jen mezi přáteli

Používám jen to "cufus", ale dost často a společnost si nevybírám.

před kýmkoli

Před kýmkoli.

v regionu Jablunkovsko si myslím,že téměř všude

v rodině, kamarádi

všude

vyjimečně, jen mezi přáteli

93. V jaké situaci úsloví "Ist cufus" používáte?

Používáte toto úsloví vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

Baník pyčo!

běžně

jen v souvislosti jít pěšky

Když chci vyjádřit pěší cestování nějak více "vtipně"

když jdu pěšky

když konstatuju, že jdem, nebo půjdem pěšky

když mi ho slina na jazyk přivali

když říkám dětem že jdeme domů pěšky

Když se hodí.

když se musí jít pěšky

když se něco pokazí, či jde něco ke špatnému konci

Nepoužiji ho tehdy, když mluvím s někým, kdo mluví česky a ne ponašem

nepoužil bych jej ve formálním kontatku

neutrální

použila bych jen při neformálních situacích

před přáteli v hovorové řeči

všude

Vždy

vždycky a všude

94. Jaký postoj chcete použitím úsloví "Ist cufus" vyjádřit?

Má pro vás toto úsloví nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům, atd., které jeho použitím chcete vyjádřit?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

asi ani ne

Baník pyčo!

je to špatné

kladný

konstatování

Nad tím jsem nepřemýšlela.... ale vždycky tím honím někoho, komu se nechce.

nemá

Nemá

neutrální

nevím

odlehčení situace

odlehčený

situační k podtržení, že se jde pěšky

viz předchozí

žádný

že jdu pěšky

95. 13/13 Znáte úsloví "Chuj z tym"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 96, Ne → otázka č. 104].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ano	511	51 %	50,59 %
Ne	491	49 %	48,61 %

Graf

96. Význam úsloví "Chuj z tym":

V případě zájmu / potřeby můžete uvést příklad daného významu.

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

"nic se neděje"," nic se nestalo"

- čert to vem, kašlu na to,nestojí to za to se tím zabývat, oželím to

-Kašlu na to

,,To je jedno".. ,,Nech to být".. ,,Nechám to plavat".. apod.

" Do dupy s tím"

"Do háje" atd.

"do prčic", nic dobrého

"chuj s tym". Něco nefunguje => neřeším => chuj s tym.

"Já se na to vykašlu!"

"je to jedjno" nebo ser na to

"Kašlu na to." "To je jedno." "Co už."

"kašlu na to"

"nechť to vezme čert"

"Pryč od toho." "Kašli na to." "Dej to pryč."

"Sakra práce"

"to je jedno", "s tím už nic nenadělám(e)"

ale nic

Ano

asi bych to přirovnal k citoslovci "do prdele" a používal v podobném významu

at s tim jde do haje

at to jde do prdele

At to jde do prdele

Ať to jde k čertu, nebo něco v tom smyslu slova.

ať to jde někam

at to vezme cert, je mi to jedno ...

Baník pyčo!

bez pryc s tim

bezvýznamné

Běž s tím do háje.

Běž s tím do pr...

běž s tím někam

Běž s tím někam...

běž s tím pryč

Běž s tím pryč.

běž s tím pryč/ dej to pryč

běž s tím, nech toho

běž s tím, nech toho..

blbec s tím

cca. "do háje s tím"

Cyp s tím

čert to vem

Čert to vem,

čert to vem, kašlu na to

Dal bych vam nějaky pěkny přiklad, ale chuj z tym

Dál se tím nezabývejme

Debil

dej pokoj

dej pokoj,neotravuj s tím

Dej s tím pokoj

dej s tím pokoj

Dej s tím pokoj, neotravuj

dej to pryč

Do háje s tím

Do háje s tím!

Do háje s tím. Do prdele ... :-)

Do p*** s tím...

do prdele

do prdele (s tím)

Do prdele / Kašlu na to / Vem to čert

Do prdele s tím

do prdele, do háje, sakra

do prdele, kašlu na to

Do prdele, vysrat se na něco...

Do prdele...

do pryč s tím

doprdele

doprdele s tím?

Doprdelepráce Když se něco nedaří a už je mi to jedno.

Doslova bych řekla "jdi s tím do prdele" :D

Ekvivalent anglického "fuck that", avšak pocházející z ruštiny, často používaný obyvateli severní Moravy během oblíbené volnočasové aktivity - fárání.

Fráze používající se jako "nemá to cenu", "kašlu na to", apod.

Fuj s tím

gfgf

hanlivě něco jako "nech to být"

Hrom do toho.

Hrubý vulgarizmus

Chuj je podobné jako cyp, Ale "chuj z tym", to bude něco jako běž s tím do prdele

Chuj s tym - nasrat, jebat na to

chuj s tym = to je jedno, kašli na to

CHUJ S TYM!! Máte to špatně!!

Chuj s tým.

Chuj s tym...zasa oznam z polstiny. :)

Chuj/

jako běž s tím někam

Jdi do háje

Jdi pryč s tím

Jdi s tim nekam

Jdi s tím někam

jdi s tím někam, k čeru s tím

Jdi s tim pry

jdi s tím pryč

Jdi stím pryč nebo neotravuj ???

Je mi jedno, co se s tím stane. Třeba ujede mi vlak, tak řeknu: "Chuj s tym, povalim busem."

je mi to jedno

Je mi to jedno

je mi to jedno

Je mi to jedno - řečeno hodně expresivně;)

Je mi to jedno, kašlu na to.

Je mi to jedno, nic si z toho nedělám.

Je mi to vše jedno

Je to "chuj S tym" a ekvivalent může být třeba "zesrat to"

Je to fuk. Je to jedno.

je to hnusné

je to jedno

Je to jedno

je to jedno

Je to jedno

je to jedno

je to jedno (jako mávnutí rukou, pokrčení rameny), nezáleží na tom

je to jedno, co už

je to jedno, do háje s tím...

Je to jedno, nech to byt

Je to jedno, neřeš to, nejde to ovlivnit

Je to jedno, nevadí to

Je to jedno, vzdavas se neceho.

Je to jedno.

Je to jedno. Kašlu na to.

Je to jedno. Nezáleží na tom.

Je to na hovno. Seru na to.

je to na prd

je to na pytel, nemá cenu v tom pokračovat

je to nanic

je to nanič alebo nech uz to je, ako chce

je to nepodstatné, kašlu na to

je to vulgární výraz

jebat

Jebat na to

jebat na to

jebat na to, co už

jebať na to. čert to vem, seru na to.

jebat to

jebat to, kašlat na to

jebat to...

Jebat, nebo srat na to.

Jebu na to

jedná se o něco nepříjemného, zlostný výkřik

Jinými slovy"já bych se na to vykašlal".Prostě,"chuj s tym".

jít do prdele

jít s tím do prdele

K čertu s tím.

Kaslat na to.

Kasleme na to

kasli na to

Kasli na to

Kaslu na to

kaslu na to

Kašlat na to, to je jedno

kašlat na něco (nedělt něco)

Kašlat na něco.

kašlat na to

Kašlat na to

kašlat na to

Kašlat na to

kašlat na to

Kašlat na to

kašlat na to, dát to pryč z očí

kašlat na to, nezájem

kašlat na to, to je jedno

kašlat na to, vyserme se na to

Kašlat na to!

Kašlat na to.

Kašlat na to. Nechat to plavat.

Kašlat na to/ nevadí

kašlem na to, necháme to být

Kašleme na to.

kašli na to nech to být

kašli na to

Kašli na to

kašli na to, je to jedno, neřeš to

kašli na to, nemá to cenu

kašli na to, neřeš to

kašli na to, už se stalo to nezměníš

kašli na to!!

Kašli na to.

kašli/kašlu na to, nemá to smysl

Kašlu na to Už toho nechám

kašlu na to

Kašlu na to

kašlu na to

Kašlu na to

kašlu na to

Kašlu na to

kašlu na to

Kašlu na to

Kašlu na to "Chuj s takym debilem"

Kašlu na to, co z toho.

kašlu na to, do prčic, obecná nadávka, nic neříkající, nic určitého

kašlu na to, je mi to jedno

kašlu na to, neřeším to...

Kašlu na to, to je jedno, nemá smyl to řešit.

Kašlu na to.

Kašlu na to. (píše se to chuj s tym, instrumentál :)

Kašlu na to. Nemá to význam

Kašlu na to. Už mě to nezajímá.

kašlu na to... můžu se na to vys....

KAŠLU NA TO...

Kašlu na to.... Uz to neresim

kašlu(i) na to; ser/u na to

Kdyz se neco rozbije/nejde mi a uz se s tim nehodlam zabývat/nezalezi na tom

když mě něco štve, nebo se na něco vykašlu

když na něco kašlu

Když se mi něco nelíbí.

Když už, tak je to chuj s tym... A je to jako kašlat na to

Keď sa niečo nedarí 'do pekla s tým'

kletba, do háje s tím

kušuj

Let it be

let it be...

Mám chuť to použít na tento dotazník, protože už tuším, jaké otázky, typy otázek budou následovat

Mít to v prdeli, nezajímat se o něco, nějakou situaci, srát na to, na něco, ignorovat

mne to nezajímá

Mrdat na to :)

Mrdat na to, jebat na to, nechat něco být

Na hovno

na to se vyser

na tom už nezáleží, to už nevyřešíme

na vojně jsem se s tím určitě setkal, ale tomu už je 55 let, takže význam postrádám

nadávka

Nadávka / do prdele

nadávka / úlevné zvolání Něco se mi nedaří opravit, ale už se tím nebudu zabývat. Chuj s tym. Dostala jsem z písemky pětku, ale už mě to netrápí. Chuj s tym.

nadávka, např. když něco není podle mého, nefunguje, apod.

Nadávka, třeba když někomu něco nejde

Nadavka,neco se nadari

nasrat

nasrat na to

Nasrat. Kašlu na to. Na tom nezáleží.

naštvané zvolání když nám něco nejde a my s tím jebneme o zem v rozčilení a vzdáme další pokusy

Názor na nějakou negativní zkušenost. Něco jako kašlu na to, nejsem s něčím spokojena.

Nebudu se tím zabývat.

Něco jako "sakra" nebo "kašlem na to"

něco jako "do háje s tím, kašlu na to"

Něco jako "do háje s tím".

něco jako "k šípku s tím"?

něco jako "kašlu na to"

něco jako "nasrat", nebo "scheiße"...

Něco jako "No jo no, nech to bejt, je mi to volný"

Něco jako do háje s tim.

něco jako do prdele s tím

Něco jako fuck off.

něco s čím už se nedá počítat, mávnem rukou a řeknem "chuj s tim"

nech to být

Nech to byt

Nech to být

nech to být

nech to být, nech to plavat,

nech to být, neřeš to, snažit se to spravit je zbytečné plýtvání úsilím a časem

Nech to plavat, nezabývej se tím....

nech to tak

Nech to tak být. Neřeš to.

Nech toho

Necháme to tak být

nechat něco být

nechat něco být, vykašlat se na něco

Nechat něco být/ Nechat něco plavat.

nechat to být

Nechat to být.

Nechci to

nechej toho jdi od toho

Nechme to být.

nechme to plavat

nechme to plavat, dej se vule bozi, kaslem na to

nechte to být

Nejde to, chuj z tym. Ve smyslu kašlu na to, je to jedno.

Někam (do ...) s tím. Zvolání, člověk si potřebuje ulevit poté, co si ukopnul palec.

nemá smysl se tím zabývat

nemá to cenu

nemá to smysl, nech toho

nemam zajem nebo konec z tym (velice vulgarne)

nemluvím sprostě

Není potřeba

není to důležité

neotravuj s tím

Neotravuj s tím

neotravuj s tím, dej s tím pokoj, nech to být, nech to plavat

nepěkné kterého je třeba se zbavit

neřeš to

neřešit to

Nestarat se.

nestojí za nic

netuším

Nevadí

nevadí

Nevadí

nevadí

NEVADÍ, NESTOJÍ ZA POZORNOST

Nevadí, nic se nestalo,...vem to čert.

nevadí; to je jedno

Nevadí. Nechme to být.

Nevadí. Stalo se.

nevim

Nevim doslovně

Nezájem,kaslu na to.

nezáleží na tom

nic se neděje

no co už

No fuj

No chuj z tym

No, něco jako nas*at, nebo jemněji kašlu na to, nebo nevadí....

Obdoba Čert to vem!

Odhaduji, že to bude "do p**ele s tím".

Pal to čert. Nezabývej se tím.

Po tom nic

Podobný význam jako: Vem to čert, ale to je jedno apod.

pravděpodobně "čert to vzal", "resignuji na to"

Prezident Zman

prostě "chuj z tym "

Prostě neřešit danou situaci a nemyslet na ni

pry čs tim

Pryc

pryc s tim

pryč s tím

pryč od toho

Pryč od toho

pryč s něčím

pryč s tím

pryč s tím, běž do háje

Pryč s tím, fuj

pryč s tím, nezáleží na tom, zapomeň na to

Pryč s tím.

Pryč s tím. Dej to pryč. Nechci to.

Pryč s tím...

Přestaň s tím/vypadni s tím

Rychle s tím.

řekla bych, že je to chuj s tym, což znamená se na něco vykašlat...když mi něco nejde prostě chuj s tym

sakra práce

sakra. Když se něco nedaří

ser na to

serepes

Seru na to

seru na to

Seru na to

seru na to

Seru na to

Seru na to, ale znám jen z internetu, z mluvené řeči nikoliv.

Seru na to.

slušně řečeno - "vykašli se na to" případně "vyser se na to" pak znám pouze "Chuj s Novoj Zelandiou", ale to už je z trošku staršího vtipu

srát na to

Srat na to

srát na to

srat na to

Srát na to

srát na to :)

Srát na to. :D

škoda slov

štve mne to

To je fuk

to je fuk

To je fuk, je to jedno, nech to byt, neres to

To je jedno

to je jedno

To je jedno

to je jedno

To je jedno

to je jedno

To je jedno

to je jedno

To je jedno

to je jedno

to je jedno, "sere pes"

to je jedno, cer to vem

to je jedno, kašlu na to

to je jedno, nezáleží na tom

to je jedno, vzal to čert

To je jedno.

To je jedno. Nech to být. Kašlu na to.

to je jedno/ to je fuk/ na tom nezáleží

to je to same jak Cyp to střel!, lebo Kašli na to!

to mas jedno, nezajem

To není důležité.

to nevadí

To nevadí, je to jedno, kašli na to

Trouba

třeba "Kašlu na to"

U nás asi překlad Běž s tím do háje

určitě jsem to slyšela, ale bez kontextu nedovedu přesně definovat. Mám dojem, že chuj = ocas = penis, opět

Uvolnění situace, kašlu na to

už dost

už to neřeš, kašli na to

Ve smyslu "kašlu na to"

vem to čert

Vem to čert

Vem to čert, Kašli na to atd.

Verbální mávnutí rukou - "nemá smysl to řešit/ zapomeň na to".

Většinou vyjadřuje, že na něco kašlu, že už mě něco přestalo zajímat, tak chuj z tym.

vím, že se používá, ale neznám přesný význam

však co

vulgarismus ve smyslu "jdi s tím někam"

Vulgární výraz pro "jdi s tim do háje", něco jako "vymrdej s tim" (pardon)

Vykasli se na to

Vykašlat na to.

vykašľať sa na niečo, "do riti" s tým...

Vykašlat se na něco

vykašlat se na něco

Vykašlat se na něco

vykašlat se na něco

Vykašlat se na něco,

vykašlat se na něco, neřešit určitou věc

Vykašlat se na to

vykašlat se na to

Vykašlat se na to

vykašlat se na to, hodit to za hlavu

vykašlat se na to, nechat být

Vykašlat se na to. Nemá to cenu. No a co.

Vykašlat se na to. Vzdát to.

Vykašlat se na to/nechat to plavat.

vykašli se na to

vykašli se na to nebo tím se nebudu zabývat

Vykašli se na to, nech to být

Vykašli se na to.

Vyšší level ""cyp s tím" :) ... ujede mi autobus,tak použiji no co,chuj s tym

Vyštvat se na něco

Vzal to ďas, Nestojí to za nic (podle kontextu)

zaklení, ulevení si

zapomeň na to

znám to jinak : cyp s tym

znám verzi "chuj s tym" - do háje s tím, kašlu na to

že něco nechci

Že se na to vykašlou.

97. Používáte úsloví "Chuj z tym"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 100, Ne, ale dříve jsem ho používal/a → otázka č. 98, Ne → otázka č. 98].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Ne	331	64,77 %	32,77 %
Ano	160	31,31 %	15,84 %
Ne, ale dříve jsem ho používal/a	20	3,91 %	1,98 %

Graf

98. Používáte nějaký jiný výraz pro úsloví "Chuj z tym"?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 99, Ne → otázka č. 104].

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Ne	205	61,19 %	20,3 %
Ano	130	38,81 %	12,87 %

Graf

99. Jakým jiným výrazem nahrazujete úsloví "Chuj z tym"?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

"do hajzlu s tím"

"Chaj s nim" - něco podobného západoukrajinským dialektem

"Kašli na to."

asi něco jako "to (už) je jedno"

bez s tim pryc

běž s tím pryč/ dej to pryč

Blbec

cym s tym

cyp s tym, kašlat

čert to vem

Čert to vem

čort vazmi

dej pokoj, ale di, čerta starého

dej s tím pokoj

Do dupy z tym

Do háje

do háje s tím

do prdele s tím

Do řitě

do..dele

Doprdele a mnohé jiné...

doprdele s tím

drek

Fofruj

Házim na to bobek.

Chuj s Novoj Zelandiou"

Já to dlabu, seru na to

jakékoli sprosté slovo :-D

Jdi kamsi

Jdi s tím do háje

Jdi s tim do prčic, ve vyhrocených situacích jdi s tim do hajzlu, do prdele...

je mi to fuk, mám to na háku

Je mi to luft

je mi to ukradený

je to fuk

Jebat

jebat

Jebat na to

Jebat to.

jebat, pal to čert

Jebat, srát na to

jít do prdele

K čertu s tím, do pekla s tím.

Kašlat na to

Kašlat na to.

kašlat na to.

kašlem na to

kašli na to

Kašli na to, neřeš to...

Kašli na to. Už to neřeš. Sral pes.

kašlu a to

kašlu na to

Kašlu na to

kašlu na to

KAŠLU NA TO

Kašlu na to ap.

kašlu na to, je mi to jedno, je mi to ganz egal, seru na to, odjebať sa odtialto, nasrat

kašlu na to, prdím na to, nebudu se tím zabývat

Kašlu na to.

Kašlu na vše

Krucinál, Himlhergot

Kuš s tím

mám to na háku

Mezájem.

Mozem to jebat

Mrdat.

naj to ďas bere

nasrat

nasrat na to

Nasrat na to.

nasrat, vysrat se na to, vyjebat se na to, já na to mrdám / prcám / píchám / jebu

Nasrat.

nebudem to řešit

Nechci být zde vulgární

Nechme to být.

neostravské výrazy obecné češtiny

neotravuj

Nevim

nevim

no a, to je fuk, neva, nevadí, je to jedno

No fuj

prdím na to

Prdím na to

pro mě, za mně

Přestan.

Rôzne slovenské výrazy

různé

S*r na to.

ser na to

Ser nať. = Ser na to.

sere pes

Sere pes... :o)

seru na to jebat kašlu na to

seru na to

Seru na to

seru na to

Seru na to

smol na to!

smolić, srać psa

spoustu

stojí to za ho...

štve mne to

to je fuk

to je fuk, čert to vem´

To je jedno

to je jedno, nezáleží na tom

To nemohu napsat...

To se musí dodělat za každou cenu

Ty, které jsem uvedla ve vysvětlení.

vem to čert

viz odpověď zpět ..

vulgarismy

Vykašli se na věc.Neřeš to.

vyprdnout se na to, vykašlat se na to

vyserme se na to

Vysrat se na to

Vzal to čert!

Vzkasli se na to

100. Uveďte prosím, jak často úsloví "Chuj z tym" používáte.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Nepravidelně (několikrát za měsíc)	55	34,16 %	5,45 %
Zřídka (1x za delší dobu, než měsíc)	47	29,19 %	4,65 %
Často (několikrát týdně)	36	22,36 %	3,56 %
Velmi často (každodenně)	23	14,29 %	2,28 %

Graf

101. Před kým můžete úsloví "Chuj z tym" volně použít?

Používáte toto úsloví běžně, nebo existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

- v běžném životě

...

Ano

ano

ano mezi přáteli, v rodině a pod. ne ve vážené společnosti, v práci s nadřízeným a pod.

ano, existují lidé a skupiny, v jejichž společnosti bych ho nepoužil/a

Ano, ve všech společnostech nepoužívám.

Asi ne.

asi před učiteli, v zaměstnání ne

Baník pyčo!

bězně

běžně

Běžně

běžně

Běžně

běžně

Běžně ne. Je to hanlivější, před velmi blízkými přáteli, sama pro sebe, když něco nejde, ne před dětmi, ani před kolygy z práce.

Běžně před rodinou, přáteli, známými

Běžně před rodinou, přáteli.

Běžně, kdekoliv

Běžně, kromě společensky nevhodných situací, nádech sprostého slova.

běžně, ne úředně

Celkem běžně.

Cizí lidé.

Dám si pozor, kde to použiji

Doma a mezi přáteli

doma, mezi přáteli

doma, ne pred prazakama

Doma, s přáteli

gfg

hovorově

chuj t tym - už mě nebaví na toto odpovídat.

Jak to komušik vadi, tuž mě može v dupě pocalovač, ni? :)

Je to mírně vulgární, takže asi jen před kamarády.

Je to spíše hanlivé, vulgární označení, takže před přáteli atd.

jen blízcí

Jen mezi blízkými.

Jen mezi známými/přáteli

jen před přáteli

jen u formálního rozhovoru

jen v pánské společnosti a mezi kamarády. A nebo nacamranej :).

jen v rodině,na veřejnosti ne

jen ve vybrané skupině

Kamarádi

kamarádi

Kamaradi

kamaradi

kamarádi

Kamarádi známí

Kamarádky, vrstevníci stejného postavení. Ne ve skupině neznámých nebo výše postavených nebo starších nebo dětí.

Kamarady

Kamařádi

kdekoliv

Kdykoli, většinou to pochopí

kdykoliv

lehce vulgární, ne před výše postavenými apod.

mezi kamarádama

mezi kamarády

Mezi kamarády

Mezi kamarady, v blizke spolecnosti, jelikoz mi to pripada sproste nepouzivam bezne ve spolecnosti ani pri normalni mluve

mezi svými

mezi velmi blízkými

Mezi vrstevníky a známými, kteří jsou mluvčí nářečí.

Mimo praci, urady

na diplomatickém plese

na poradě apod nepoužívám

Ne s nadřízenými, ve společnosti, na pohovoru.

ne ve formálním prostředí

neformálně

Neformální jazyk

nepouzivam ve slusne spolecnosti

Nepoužívám úsloví při formálních příležitostech

nepoužívám v lepší společnosti

Nikde na veřejnosti :D

nvm

občas v práci, v hospodě někde jinde těžko

pouze kamarádí a známí

Pouze mezi blízkými známými.

pouze mezi kamarády

pouze mezi přáteli

pouze s rodinou, přáteli z mého okolí, jiní by mi asi nerozuměli

Pouze v kolektivu známých.

použití před rodinou a kamarády

Používám běžně

používám běžně

Používám ho spíše před kamarády a známými.

Používám mezi přáteli, v úzkém kolektivu.

používám pouze před přáteli

používám ve společnosti známých

pred blizkymi prateli

pred kamarady

pro mě je to sprostší výraz, tedy jen před blízkými přáteli či rodinou

přatele přítel

Přátelé, kolegové

Přátelé. Skoro běžně

Před cypem

před kamarádama

před kamarády

Před kamarády

před kamarády

Před kamarády.

před kamarády/rodinou se pouzit da

před každou prací do které se mi nechce

Před každým

před kolegy

Před manželem, rodiči, kamarády, kolegy v práci

před nejbližší rodinou

Před někým známým.

před nikým, jen když jsem sama

před přáteli

před přáteli. určitě ne před cizími lidmi, ve společnosti

před ryze pánskou společností, prostě před chlopy

před stejně vulgárními kamarády

Před šefem ap ..jak v předchozích

před tymi, co nesmja vědět, že to mam u dupy

Před všema kamošama nebo v rodině

Před známými

před známými

Před známými.

Předevšemi

rodina přátelé a pracovní kolektiv

rodina, kamarádi

Rodina, pratele

rodina, přátele ze severní Moravy

S prateli

spolupracovnící, rodina

stejná odpověd jako u předešlých

tady opatrne

Tak běžně mezi kamarády a rodinou, na pracovní poradě bych jej asi nepoužila :)

Tak moc před nikým;)

Tam, kde si mohu dovolit vulgarity.

užívám je jen ve vypjatých situacích, kdy chci velmi expresivně vyjádřit svůj postoj - jen mezi kamarády či v rodině

užívám před známými i kamarády, ne při oficiální návštěvě či při pohovoru

v hovorové řeči se stejně vulgárně vybaveným sourozencem

v okruhu přátel

V uzkem okruhu znamych a rodiny

Ve společnosti

ve společnosti cizích - nikdy

Ve velice neformální komunikaci.

všude

Všude.

vulgarismus, takze ne pred detmi, ve spolecnosti

Výhradně v neformální komunikaci na Ostravsku.

výjimečné užití, spíše pro "pobavení" v kruhu dobrých známých, rodiny

vždy

známí z Ostravska

Známý

102. V jaké situaci úsloví "Chuj z tym" používáte?

Používáte toto úsloví vždycky a všude, nebo existují kontexty, situace, ve kterých byste ho nepoužil/a?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

cizí lidé.

- nepoužívám ho při oficiálních setkáních

...

ano

ano mezi přáteli, v rodině a pod. ne ve vážené společnosti, v práci s nadřízeným a pod.

Baník pyčo!

běžně

čert to vem - to je jedno-z toho mě hlava nebolí jinak nevím

Dám si pozor, kde to použiji

Ekvivalent jebat, srat na to.

Expresivita, silné zabarvení citové

fgfg

hovorově, ne ve společnosti/oficiálním jednání

chuj t tym - už mě nebaví na toto odpovídat.

jak je to co važneho

jak kdy

Jak se mi s tym nechce jebat

jako "couž"

Jako většina prvků nářečí se nehodí do oficiálního projevu.

Je to jedno

jen hovorově

jen když jsem naštvaná, práce/činnost se mi nedaří nebo někoho uklidňuji, aby se na něco vykašlal

jen mezi blízkými

Jen mezi kamarády a kolegy.

Jen mezi přáteli, ve velmi neformální komunikaci.

jen před kamarádama

jen před velmi dobrými známými či přibuznými

Jenom mezi kamarády.

kamaradi

Kašlu na to

Kdy něco není podstatné, důležité, bezvýznamné

kdykoliv je to vhodné, vylučuji na veřejnosti.

Kdykoliv.

Kdyz je potreba se na neco vy...t

Kdyz mi neco nejde

Kdyz potrebuji rict kamaradovi, ktereho neco nastvalo, aby to neresil.. nikdy nepouziju toto spojeni v beznem hovoru mezi lidmi napr.v obchode, ve skolstvi, pripada mi to nezdvorile a nevhodne pro bezne hovory

kdyz se neco neduleziteho poroucha

Když bych se na něco vysral, nebo když je mi to úplně jedno.

když chci něco přestat řešit

Když chci říci, že už to dál nebudu řešit

Když chci vyjádřit,že je mi něco jedno... uklidnuji se tím,abych posléze nebyla naštvaná,když mi něco nevyjde podle plánu

když je mi něco fuk

Když je mi něco jedno

Když je mi to už opravdu někde u pr...

Když je třeba

když jsem z něčeho zklamaná a chci vyjádřit, že to házím za hlavu.

když mě něco nebaví a chci se na to vykašlat

když mi na nečem nezaleži

Když mi něco nejde, tak chuj s tym.

Když mně opravdu dojde trpělivost.

když na chcu jebat

když na něco kašlu

Když na něco kašlu

když na něco rezignuji

když na to seru

když něco nejde

Když o něco ztratím zájem, nebo chci nad něčím mávnout rukou.

když oznamuji, že je mně to už všechno tak nějak jedno

Když se hodí

Když se má někdo na něco vyprdnout

když se mi něco nedaří nebo nepovede.

Když se mi něco nedaří.

Když se na něco chci vyflaknout

když se něco nedaří

Když se něco nedaří, a vykašlu se na to.

když se něco nepovede

Když se nedaří. Málokdy to používám

když se rozhodnu zignorovat nějakou část úkolu

když se rozhodnu nezabývat se nějakým problémem

když si potřebuji ulevit

Když som naštvany

Když su nasrany jak cyp na nekeho

Když už není jiné cesty.

Kdž ho vidím

lehce vulgární, ne před výše postavenými apod.

málokdy, nepoužil bych před cizími lidmi

mezi přáteli

místo "ser na to"

ne - je to sprosté

Ne s nadřízenými, ve společnosti, na pohovoru. Když se mi něco nedaří. Mezi kamarády.

ne v úředním styku, ne v hovoru s osobou, která tomu výrazu nerozumí,

Nedaří se , vzdávám to, kašlu na to. Dál už nic.

Nepoužiju na veřejnosti ani před většinou rodiny.

Nepoužil bych úsloví při formální příležitosti.

Nepoužila bych ho před dětmi, ani před někým výše postaveným nebo výrazně starším.

Nepoužila bych to při oficiálnějších příležitostech, v práci apod.

Nepoužila bych to ve společnosti ( práce, škola)

nepouživám v kontaktu s uředníky

Nepoužívám ve společensky nevhodných chvílích, běžný hovor se známými a kamaráda

nepoužívám, existují

Nikdy bych nepoužila veřejně

občas

občas když si na něho vzpomenu

pokaždé

pouze doma s rodinou a přáteli

pouze mezi přáteli

pouze v domácím prostředí

Pouze v úzkém kruhu

pouze v úzkém kruhu

Pouze vyjimecne, jinak nepouzila

použiji jej jen ve velmi formálním uvolněném rozhovoru

Použiju, když mi někdo (ne okolnosti) překazí vyřešit pracovní nebo jinak zapeklitý problém. Ne běžně, jen v krajní situaci vysokého stupně nasranosti.

použití před rodinou a kamarády

používám běžně

používám ho jen v situaci pro toto úsloví vhodné... existují kontexty, situace, ve kterých bych ho nepoužil/a?

používám jiná úsloví

používám pouze, když vím, že je to společensky přijatelné

používám to zřídka a zase - situace si o to řekne sama. Ještě nikdy jsem toto nepoužil, pokud jsem s někým mluvil česky. Jestliže používám nářečí, tam se použití nevyhýbám

používám ve společnosti známých

Používám,když se mi něco nepovede,nebo je mito něco jedno

Před cizími.

před kamarády

před kamarády/rodinou, kdyz se neco nedari

Před nadřízenými bych ho například nepoužil

Před šéfy asi né.

Při formálnějších příležitostech bych ho nepoužil, pouze při neformální komunikaci s kamarády.

při úředním jednání ne

Příležitostně, když se bavím s kamarády.

Rezignacia.

rozčílení

s okruhu rodiny a přátel

Sama se sebou

Skoro v každé situaci (jen tak pro sebe), ale nemyslím to vážně. Říkám si to jen pro úlevu.

Skoro vždy

spíš jako nadsázku a vyjádření toho, že mi na tom vlastně nezáleží. Samozřejmě ne před dámami a dětmi :).

Tak běžně mezi kamarády a rodinou, na pracovní poradě bych jej asi nepoužila :)

tak normálně mezi svými

téměř ho nepoužívám

Tuž jak napisalem, ni?

určitě existují situace kde se tohle úsloví nepoužívá

v okruhu přátel

V praci

v praci a doma ne

v primerenych situacich

V případě že dotyčnou problematiku nechci nijak komentovat nebo nechci se tím nijak zabývat.

V ramci legrace, ostravskeho vtipu

v zaměstání

Ve formální komunikaci. Jedná se o vulgární větu.

ve formálním rozhovoru

Ve smyslu "Neřeš to; Kašli na to; Je to jedno!"

vulgarismus, takze ne pred detmi, ve spolecnosti

vždy

Vždy

vždy

Vždy ne

vždycky

xxx

Záleží na situaci.

Zmíněno dříve, výhradně v neformálním styku, ve společnosti nižší třídy.

zřídka

zvýraznění něčeho co mne fakt bud nezajímá, nebo to nemohu ovlivnit

103. Jaký postoj chcete použitím úsloví "Chuj z tym" vyjádřit?

Má pro vás toto úsloví nějaké zabarvení, které se vztahuje k citům, emocím, stavům, atd., které jeho použitím chcete vyjádřit?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

...

....chuj z tym už

Agresi. Bezmoc

ani ne

Ani ne, používám jej hlavně, když se potřebuji zbavit problému. Nebo někomu ukázat, že problém je nepodstatný.

Ano, lhostejnost.

asi jako serem na to.

Ať to táhne k čertu :D

Baník pyčo!

Bez

Cyp s tym. :-D Kašlu na to.

Cype

Často toto spojení používáme s přáteli. Jakmile má něldo nějaký problém a bylo by dobré,aby problém hodil za hlavu a netrápil se jim.

čert s tím, nedůležité

Doprdele orace

emoce- abvivaletní a neutrální zbarvení, nemít potíže, mít "to" na haku, pieprzyć to, pierdolić

emoční výlev

Expresivita

fgfg

hanlivé

Chuj s tym

chuj t tym - už mě nebaví na toto odpovídat.

Ignorování dotyčného problému

já to nebudu dělat! ani očko nenasadíš..... ano, má to zabarvení. je to nářečí. to má vždycky zabarvení.

Jak je cošik v dupie i nic se něda zrobič - Tož to chuj z tym, bo nima chuja ve vši žeby urotovoč, ni? :)

Je hrubšího charakteru.

je mi to jedno

Je mi to volné

je to marné, nemá smysl se to snažit změnit

je to mírně vulgární

je to naštvaná rezignace nad něčím, co už neovlivníme

Je to ostravské úsloví a proto se mi líbí

Je to vulgární sousloví asi jako srát na to.

jebal to kot

Jsem vrcholně znechucená.

Kašlu na to

kašlu na to

Kašlu na to, jsem na to naštvaný, nechci se tím dál zabývat - je to pro mě otravné.

Kašlu na vše

Když je mi to opravdu u pr....

Když mě někdo naštve nebo jen debatujeme.

když není řešení

Když se na něco chci vykašlat

když su nasraty

konec

laxní

laxnost,opovržení

Ledabylost, zapomeň na to....

Lenost

Lhostejnost, nezájem.

Mírnou rezignaci; přenesení se přes něco.

Můj postoj k dané věci!

Nasázkou vyjádřít, že mi na něčem nezáleží a nevadí mi to, nejsem z toho rozčílený. Při ztrátě něčeho, co je snadno nahraditelné. "Spadla mi propiska do kanálů? Chuj s ni."

naštvání, jsem naštvaná že mi něco nejde a vykašlu se na to

naštvání, zklamání, nezájem

naštvanost,

názor

Ne.

neco, co me nepotesilo, nicmene nakonec vyhodnotim, ze "kaslu na to".

Negativni

Negativní, když se mi něco nedaří a jsem naštvaná.

negativní, naštvaný

Nechci, aby z naší mluvy zmizelo.

nemá

nemá žádné zabarvení

nemá to s city ani emocemi nic společné, je to jenom hláška

Neučinit něco, že je to v podstatě jedno...laxní přístup

neutrál

neutrální

Neutralni...

nevím

Nevím

nezajem

no co už

No že na to kašlu

Normálně to vyjadřuje ignoraci. Pro mě osobně to vyjadřuje úlevu nad stresovou situací.

odmítavý, rezignovaný

Pejorativní

Pobavení nad naším nářečím.

Pohodicka, neresit nic, v opilosti, kdyz nad necim mavnu rukou, at uz to.jde je mi to jedno

Pokud toto úsloví použiji, vyjadřuji tento postoj: JE TO JEDNO A NEZÁLEŽÍ NA TOM !!!

povýšený

pres neco se prenest

prostě na to sere pes

při vyjádření nezájmu - lhostejnosti

přihlášení se k regionu

Rezignace

rezignace

rezignaci

Rezignaciu.

říkám to pouze tehdy když už mi docházejí nervy na danou věc, kterou mám zrovna rozpracovanou

Seru na to

silné "oddechnutí" si, zaklení, lehce psychologická funkce

smutek, zlobu

spíše negativní

to je jedno

Totez

ukončení starosti postoj spíše výsměšný ale zároveň výraz odevzdání

úlevení si, zanadávat si, nebo se smířit s tím, že to prostě nejde a dát najevo, že mě to zas až tak netrápí

většinou když si nejsem jistá, že je mi něco opravdu jedno a snažím se o tom sama sebe přesvědčit

viz předchozí

Vnímám ho úplně normálně

všichni tomu rozumí

vulgární

Vulgární výraz, avšak celkem běžně používaný.

vyjadruje preziravy postoj, nedulezitost

vyjadřuje negativní nebo neutrální emoce

Vztek a netrpělivost

xxx

zabarveni ani ne

Zabarvení to nemá pro mě ani hanlivé ani jiné, spíše takové to rychlé ostravské vypořádání se s problémy

zavání vulgaritou

zdůrazněné rozhodnutí se tím dále nezabývat

Ze me to stve

ze na to seru

zlehčovat význam

znám ze slovního spojení Kdo chce kam pomozme mu tam...a nebo taky chuj s ním.

žáden

žádné

žádný

Žádný

žádný

že to vzdávám

že je mi to jedno

Že je mi to jedno

že je něco jedno a nemá cenu o tom dále mluvit

že je něco naprosto nepodstatné

že je to na prd

Že je to naslopaný pán

že mám něco v paži.

že mě to nebaví

že mě touž nebaví a já nemám energii se s tím zabývat

že na něco kašlu

že na to kašlu

že něco nejde

že se na to vyjebu

Že su nasrany

Že to dál neřeším.

Že už mě to nezajímá.

že už mě to štve

Že už to nechci řešit s určitým nadhledem nad situaci

že už toi nechávám být a nechci, aby mě s tím kdokoliv dál obtěžoval

že věc je ztracená a nemá cenu se tím zabývat

104. Pohlaví

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %	Akce
Žena	706	70,46 %	69,9 %
Muž	296	29,54 %	29,31 %

Graf

105. Věk

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
26	51	5,09 %	5,05 %
22	46	4,59 %	4,55 %
23	45	4,49 %	4,46 %
24	44	4,39 %	4,36 %
25	43	4,29 %	4,26 %
20	41	4,09 %	4,06 %
27	40	3,99 %	3,96 %
21	40	3,99 %	3,96 %
30	36	3,59 %	3,56 %
28	35	3,49 %	3,47 %
ostatní odpovědi	581	57,98 %	57,52 %

Graf

106. Mateřský jazyk / Mateřské jazyky (možnost více odpovědí)

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1).

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Čeština	962	96,01 %	95,25 %
Slovenština	46	4,59 %	4,55 %
Polština	21	2,1 %	2,08 %
ruština	4	0,4 %	0,4 %
ukrajinština	3	0,3 %	0,3 %
angličtina	2	0,2 %	0,2 %
Ponaszymu	2	0,2 %	0,2 %
Čeština slezko	1	0,1 %	0,1 %
bulharština	1	0,1 %	0,1 %
maďarčina	1	0,1 %	0,1 %
jiny kraj, jak moznosti, wtf?	1	0,1 %	0,1 %
Baníkština	1	0,1 %	0,1 %
po našimu	1	0,1 %	0,1 %
zemplínske nárečie	1	0,1 %	0,1 %
moravské nářečí - jih Moravy	1	0,1 %	0,1 %
nářečí slezské, horalské, česky jsem se naučila až ve 3. tř.	1	0,1 %	0,1 %
brněnské hantec	1	0,1 %	0,1 %
po naszimu	1	0,1 %	0,1 %
nářečí	1	0,1 %	0,1 %
Čeština, ale polština či slovenština tu vždycky byla přítomná	1	0,1 %	0,1 %
Jen čeština, ale k polštině mám též blízko	1	0,1 %	0,1 %
moravský-hanácký	1	0,1 %	0,1 %
Čeština	1	0,1 %	0,1 %
maďarčina, angličtina, nemcina	1	0,1 %	0,1 %
po prajzsku	1	0,1 %	0,1 %
nářečí ponaszymu	1	0,1 %	0,1 %
slezština	1	0,1 %	0,1 %
Slezský / Hlučínský	1	0,1 %	0,1 %
Na'vijština	1	0,1 %	0,1 %
němčina	1	0,1 %	0,1 %
Nářečí smíšeného česko-polského pruhu	1	0,1 %	0,1 %
Morganstina	1	0,1 %	0,1 %
Klingonština	1	0,1 %	0,1 %
slezské nářečí (po naszymu)	1	0,1 %	0,1 %
Prajzáčtina	1	0,1 %	0,1 %
žila jsem 51 let v Karviné	1	0,1 %	0,1 %
japonština	1	0,1 %	0,1 %
po našymu	1	0,1 %	0,1 %
hlučínské nářečí a čeština	1	0,1 %	0,1 %

Graf

107. Národnost (více možností)

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1).

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Česká	844	84,23 %	83,56 %
Moravská	122	12,18 %	12,08 %
Slezská	81	8,08 %	8,02 %
Slovenská	28	2,79 %	2,77 %
Polská	16	1,6 %	1,58 %
maďarská	1	0,1 %	0,1 %
valach	1	0,1 %	0,1 %
Prajzská	1	0,1 %	0,1 %
Anglická	1	0,1 %	0,1 %
Na'vi	1	0,1 %	0,1 %
německá	1	0,1 %	0,1 %
ruská	1	0,1 %	0,1 %
Ukrajinska	1	0,1 %	0,1 %
Morgan	1	0,1 %	0,1 %
Klingonska	1	0,1 %	0,1 %
Polopolská	1	0,1 %	0,1 %
Moravskoslezská	1	0,1 %	0,1 %
Prosím Vás, žádná moravská či slezská národnost neexistuje, všichni jsme Češi pane magistře.	1	0,1 %	0,1 %

Graf

108. Aktuální bydliště - region (ČR) / kraj (SR) / vojvodství (PL)

Máme na mysli bydliště-místo, ve kterém aktuálně žijete (kde např. pracujete, studujete, atd. větší část měsíce/roku). Pokud v nabídce Vašeho aktuální bydliště nefiguruje, doplňte prosím v kolonce "jiné aktuální bydliště"

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Moravskoslezský	143	14,59 %	14,16 %
(ČR) Moravskoslezský	119	12,14 %	11,78 %
Hlavní město Praha	107	10,92 %	10,59 %
Jihomoravský	74	7,55 %	7,33 %
Středočeský	54	5,51 %	5,35 %
(ČR) Hlavní město Praha	54	5,51 %	5,35 %
Olomoucký	49	5 %	4,85 %
Zlínský	42	4,29 %	4,16 %
(ČR) Olomoucký	33	3,37 %	3,27 %
Ústecký	32	3,27 %	3,17 %
(ČR) Jihomoravský	32	3,27 %	3,17 %
(ČR) Zlínský	24	2,45 %	2,38 %
Vysočina	23	2,35 %	2,28 %
Jihočeský	22	2,24 %	2,18 %
Pardubický	22	2,24 %	2,18 %
Královéhradecký	16	1,63 %	1,58 %
Plzeňský	15	1,53 %	1,49 %
(ČR) Středočeský	15	1,53 %	1,49 %
Liberecký	14	1,43 %	1,39 %
(ČR) Vysočina	12	1,22 %	1,19 %
(ČR) Pardubický	11	1,12 %	1,09 %
(ČR) Plzeňský	9	0,92 %	0,89 %
(ČR) Jihočeský	9	0,92 %	0,89 %
(ČR) Královéhradecký	9	0,92 %	0,89 %
(ČR) Ústecký	8	0,82 %	0,79 %
(ČR) Liberecký	6	0,61 %	0,59 %
Karlovarský	5	0,51 %	0,5 %
(SR) Košický	2	0,2 %	0,2 %
(SR) Bratislavský	2	0,2 %	0,2 %
Moravskoslezský	1	0,1 %	0,1 %
Původně ze severní moravy, nyní jižní morava	1	0,1 %	0,1 %
Irsko	1	0,1 %	0,1 %
(SR) Trnavský	1	0,1 %	0,1 %
(PL) Slezské	1	0,1 %	0,1 %
Pandora	1	0,1 %	0,1 %
Stuttgart	1	0,1 %	0,1 %
Stridave Moravskoslezsky + stredocesky	1	0,1 %	0,1 %
Doma	1	0,1 %	0,1 %
Klingon	1	0,1 %	0,1 %
(ČR) Karlovarský	1	0,1 %	0,1 %
(UK) Essex	1	0,1 %	0,1 %
Vídeň, Rakousko	1	0,1 %	0,1 %
(PL) Malopolské	1	0,1 %	0,1 %
Škola - Ústecký kraj, Domov - Moravskoslezský kraj	1	0,1 %	0,1 %
Cardiff, Velká Británie	1	0,1 %	0,1 %
Chicago, Illinois	1	0,1 %	0,1 %

Graf

109. Bydliště - obec

Zde Vás chceme požádat o upřesnění města, obce v konkrétním regionu, kraji, vojvodství.

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

¨Kladno

( ! )

5 Praha Zbraslav

739 97 HRÁDEK okr. F-M

Abrechtice u Českého Těšína

Actually, momentalne zijem v Zurichu

Adamov

Albrechtice

Albrechtice u Českého Těšína

Bánovce nad Bebravou

Baška u Frýdku-Místku

Bavorov

Bečov u Mostu

Benešov

Benešov, mé rodné město - Moravské Budějovice

Beroun

Bílčice

Bílina, okr. Teplice

Bílovec

Bílovec, okr. Nový Jičín

Blanensko

Blansko

Blatná.

Bohdíkov, okres Šumperk

Bohumín

Bohumín - Záblatí

Brandýs nad Labem

Branná

Bratislava

Brezina, okres Trebišov (momentálne žijem už 15 rokov v Prahe)

Brno

brno

Brno

brno

Brno

brno

Brno

brno

Brno

BRNO

Brno

Brno - město

Brno (ale rodná Ostrava)

Brno město

Brno-Slatina

Brno-Venkov

Brno, původně ale z Frýdku-Místku

Brno.

Brodek u Prostějova Prostějov

Bruntál

Brušperk

Březnice

bydlím v Jablunkově (F:M), studuji v Brně

Bystřice

Bystřice u Benešova

Bystřička okres Vsetín

Ceske budejovice

Č. Těšín

Čáslav, ale pocházím z Opavska

Čejč

Čeladná, okres Frýdek - Místek

Červená voda

česká lípa

Česká Ves

České Budějovice

české budějovice

České Budějovice

České Budějovice (původem z Kladna)

České Budějovice Rudolfov

Český Brod

Český Krumlov

Český Těšín

ČR město Havířov

Davle

Děčín

dfdf

Dobratice

Dolní Břežany

Dolní Lomná

Domažlice

Dublin

Dubnica nad Váhom

Dvůr Králové

Dvůr Králové nad Labem

františkovy lázně

Frenštát p. R.

Frenštát pod Radhoštěm

Frýdecko-Místecký kraj.

Frýdek

Frýdek - Místek

Frýdek Místek

Frydek Mistek

Frýdek Místek

Frýdek-Místek

Frýdlant nad Ostravicí

Fryšták

Fulnek

Fulnek pyco

Hartmanice, okres Klatovy

Havířov

Havlíčkův Brod

Hejnice

hlavní město Praha

hlavní město Praha, část Praha 10 - Malešice

Hlinsko

Hlučín

Hlučínsko

Hněvošice

Hodonín

Hodslavice, Moravskoslezský kraj

Holesov

Horní Cerekev

Horní Němčí

horni sucha

Hořice

Hostivice (příbuzní v Ostravě, Polance)

Hrabůvka

Hradec Králové dřív 8 let okres Nový Jičín, Moravskoslezský kraj

Hradec Králové

Hradec Králové (půl roku)

Hradec nad Moravicí

Hrádek nad Nisou

Hranice

Hranice na Moravě

Hrušovany u Brna

Husinec

Hustopeče

Cheb

Chelmsford

Chomutov

Chomutov-Chomutov

Chotěboř

Chotěboř - trvalé bydliště Brno - přechodné

Chrudim

chrudim

Chrudim

Jablunkov

Janovice u Frýdku-Místku

Jaroměřice nad Rokytnou

Javorník (okres Jeseník)

Jedovnice

Jesenice

Jesenice (Praha-západ)

Jeseník

jeseník

Jeseník

jevíčko

Jičín

jih Brno-venkova

Jihlava

Jihomoravský kraj

Jilemnice

jindrichuv hradec

Jindřichov ve Slezsku

Jirkov

Jiříkovice

Jivno

Kadaň

Kadlín

Karlovy Vary

Karviná

Karviná (aktuálně však Brno)

Karviná / Orlová

Kladensko

KLADNO

Kladno

kladno

Klatovy

Kokory

Koleč, okres Kladno, Střední Čechy

Kolín

Komorní Lhotka

Kopřivnice

Kopřivnice (Moravskoslezský kraj), nyní Brno

Kostelec nad Orlicí

Kostice

košice

Košice

Královské Vinohrady, P-2.

Kravaře

Krč

Krčmaň

Krhová

Krnov

krnov

Krnov

kroměříž

Kroměříž

Krupka

Kuřim

Kuřim - Brno venkov

Kutná Hora

Kynšperk nad Ohří

Lanžhot

Letovice

Liberec

Liberec, nicméně původně z Prostějova, žijící následně v Olomouci, Bzenci a Veselí nad Moravou; v Liberci 2 roky

Liberecko

lípa

Litoměřice

litoměřicko

Litomyšl

Litvínov

Lomnice nad Popelkou

Louňovice pod Blaníkem

Lovosice

Luštěnice

Mal Radzowa

Malé Výkleky

Malenovice, okres Frýdek- Místek, mikroregion Beskydy, Moravskoslezský kraj

máme příliš malou obec, která by umožnila snadnou identifikaci, prozradím tedy jen, že jde o obec nedaleko Golčova Jeníkova.

Městys Litultovice u Opavy.

Milíkov

Milíkov, Moravskoslezský kraj

Miroslav

Mírová pod Kozákovem

Mladá Boleslav

Mlada Boleslav

Mladá Boleslav

Mohelnice

Mohelnice (okr. Šumperk)

Mokré Lazce

Momentálně Luhačovice, ale jinak Ostrava nebo zkráceně Ova. Část Poruba.

Moravská Ostrava

Moravská Třebová

Moravské Budějovice

Moravský Beroun

Moravský Krumlov

Most

Náměšť nad Oslavou

Napajedla

Návsí

Nebudu odpovídat

Nehvizdy

Nepreji si uvest

Neratovice

Nevojice

Nie.

Nižní Lhoty

no comment

Nottingham

Nová Paka

Nové Město na Moravě

nove mesto nad vahom

Novojičínský okres

nový bor

Novy Hrozenkov

Nový Jičín

Nový Jičín, okres Nový Jičín, kraj Moravskoslezský

Nýdek

Nymburk

Nyní Milovice nad Labem,ale původně jsem rodilá Ostravačka

Nyní Těrlicko, dříve do 27 let Karviná a u hasičů v Marklovicích, kde je toto oficiální výjezdový jazyk:-) BTW znáte toto - http://www.mojevideo.sk/video/18b09/pat_a_mat_zapierdole_polski_dabing.html

obec Kolšov, okr. Šumperk

obec Veletiny, okres Uherské Hradiště (posledních 16 let), předtím Praha, předtím Ostrava-Poruba

Obořiště - PSČ: 26212

Odolena Voda

Odolena voda

Odry

Ochoz u Brna

okres Hodonín

okres Rychnov nad Kněznou

Okres Vsetín

Olomouc

olomouc

Olomouc

olomouc

Olomouc

Olomouc - dříve spadal pod SM.

Olomouc, Jeseník

Olomoucký kraj, město Šumperk

Olovnice

Opava

Opava - Štítina

Opava / Český Těšín

Orlová

Orlová - Lutyně

Orlova/Ostrava + Mlada Boleslav

Osek (okres Teplice)

Oslavany

Ostrava

ostrava

Ostrava

ostrava

Ostrava

ostrava

Ostrava

ostrava

Ostrava

Ostrava - Poruba

Ostrava - Výškovice

Ostrava město

Ostrava Poruba

Ostrava- Poruba

Ostrava-Jih

Ostrava-Lhotka

Ostrava!!!

Ostrava. A chtěl bych podotknout, že se jedná o nářečí především Slezska, severní Moravy méně.

Ostrožská lhota Uherské Hrdiště

Otrokovice

otrokovice

Otrokovice

Palkovice

Pardubice

Pardubicko - nechci specifikovat

Pelhřimov

Pěnčín

petrovice u karviné

Petřvald u Karviné

Písek

Pivín

Plzen

Plzeň

Plzen

Plzeň

Plzeń

Plzeň

Plzeň (okr. Plzeň-město)

Plzeň, už 45 let. Před tím Opava, před tím Štěpánkovice.

Plzeň. Na vojně jsme byl ve Frýdku-Místku.

poděbrady

Podhostýnský mikroregion, pravděpodobně ovlivněn studiem v Novém Jičíně

Podlesie

Podolanka - Praha východ - Středočeský kraj

Pocházím z Brna, bydlím tu už mnoho desetiletí. Ale 25 let jsem bydlela v Ostravě - městě.

Polepy, okres Kolín

Poruba

poruba

Postřelmov

pozadajte

Práce Brno, bydliště Těšín, rodiště Frýdek-Místek

Praha k předminulé otázce - národnost mám ukrajinskou

Praha

praha

Praha

praha

Praha

praha

Praha

praha

Praha

praha

Praha

praha

PRAHA CHODOV

Praha - Bohnice

Praha - Kolovraty

Praha 1

Praha 10

Praha 13, ale narozena na severní Moravě

praha 14

Praha 17

Praha 2

Praha 2 Nové Město

Praha 3

Praha 3, ale jen 4 roky. Předtím 7 let v Kouřimi u Kolína a předtím 8 let na Moravě

Praha 4

Praha 4 - Nusle

Praha 5

praha 5

Praha 5

Praha 5 / Hodonín - jižní Morava

Praha 6

Praha 6 - Řepy

Praha 7

Praha 8

Praha 9

praha hoši

Praha jižní město

Praha město

Praha Řepy

praha vršovice

Praha západ

Praha Žižkov

Praha-Radotín

Praha-zapad

Praha, ale pocházím z Králík (okres Ústí nad Orlicí)

Praha, ale pocházím ze středočeského kraje.

Praha, nejlepší město ČR. To je čistě statistický fakt, prosím nezpochybňujte to pane magistře.

Praha, studium Brno, trvalé bydliště Příbram-hornické město

Praha.

Praha. Ale příbuzné, u kterých občas trávím čas, jsou z Oder

Praha. Předchozí otázka mi neomžnila zadat pravdivou odpověď, Jsem Slovák, ale již léta bydlím v Praze.

Prachatice

Proboštov u Teplic

Prostějov

Prostějov, Morava!

Prostejov,Mohelnice

Průhonice

Přerov

Příbram

Pustějov

Puvod Ostrava, nyni Anglie

Původem jsem z okresu Šumperk (obec Postřelmov).

puvodne Cesky Krumlov, ale ziji v Irsku

Původně z Nového Jičína

Rakovník

Ratíškovice

rodák z města Opava, Moravskoslezský kraj od 14-ti let bydlím ve Vítkově, okr. Opava, -\\- VŠ studuji v Brně.

Rokytnice nad Jizerou

Rozsochatec

Rožnov p. R.

Rožnov pod Radhoštěm

Rychvald

Rýmařov

Rýmařov.

Řepiště

Říčany

Říčany u Prahy

Semily

Sentice

Siluvky

Slezská Ostrava

Slovácko

Slovácko - Spytihněv

Smíchov

Smíchov :-)

Starý Kolín

Strakonice

Strančice

Strašnice

Střední Čechy velice velice blízko Prahy, častěji označované jako Praha-západ. Nezlobte se, přesněji neuvedu.

Stuttgart

Svatobořice-Mistřín,okr. Hodonín

Světice

Svitavsko

Šenov (u Ostravy)

Šilheřovice

Šlapanice

Šternberk

Štětí

Šumperk

šumperk

Šumperk

Šumperk.

Šumvald

švihov

Tábor

Táborsko

Telč

Teplice

Teplice nad Bečvou

Teplice v Č.

TIŠNOV

Topolná

Torukovo spojené království severního údolí :D

Trmice u Ústí nad Labem

Trnava

Trutnov

Trvalé bydliště Havířov, aktuální pobyt (pronájem) Ostrava.

Trvalé bydliště Jablunkov (Moravskoslezský kraj), přechodné bydliště Brno.

Trvalé: Třinec Přechodné: Zlín

Třebíč

třebíč

Třebíč

Třeboň

Třemošnice

Třinec

třinec

Třinec

Turnov

Tworkow

u Prahy

Uherské Hradiště

uplně dole

určice-prostějov

usti

Ústí nad Labem

Ústí nad Orlicí

Uvaly u Prahy

Václavovice u FM

Valasske Mezirici

Valašská Bystřice

Valašské Klobouky

Valašsko

Varnsdorf

Varnsdorf, okr. Děčín

Velké Losiny, okres Šumperk

Velké Meziříčí

Veltrusy

vesnice na hrajici s Polskem (Prajzská)

Vítkov

Vítkov u Opavy

Vítkov, okres Opava

Vojvoda z Budějc.

Vratislavice nad Nisou

Vrbno pod prad.

Vsetín

vsetín

Vsetín

Vsetín - Valašsko

Vsetín (ale 6 let studium v Ostravě)

Výprachtice

Vysočina

Vysoká Pec u Chomutova

Vysoké Mýto

Vyškov

Warrington, Cheshire, England

xxx

Zabreh

Zábřeh

Záhornice, okr. Nymburk

Zdíkov

Zlatá

Zlín

zlín

Zlín

Zubří

Žďár nad Sázavou

Žiju v Českém Těšíně,ale mé rodné místo je Valašsko..

Žižkov

110. Nejvyšší dosažené vzdělání

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

Odpověď	Počet	Lokálně %	Globálně %
Střední s maturitou	374	37,33 %	37,03 %
Vysokoškolské, titul Mgr., MgA., Ing., Ing. arch, MUDr. atd.	275	27,45 %	27,23 %
Vysokoškolské, titul Bc.	153	15,27 %	15,15 %
Základní - ukončené	64	6,39 %	6,34 %
Vyšší odborné	50	4,99 %	4,95 %
Střední s vyučením	37	3,69 %	3,66 %
Vysokoškolské, postgraduální	27	2,69 %	2,67 %
Základní - neukončené	16	1,6 %	1,58 %
Baník pyčo!	1	0,1 %	0,1 %
Ing.,Bc.	1	0,1 %	0,1 %
studuji	1	0,1 %	0,1 %
Hvězdná flotila	1	0,1 %	0,1 %
intsruktor paraglidingu - učím čechy i poláky	1	0,1 %	0,1 %
VŠ + rígo: JUDr.	1	0,1 %	0,1 %

Graf

111. Povolání / Obor, ve kterém pracujete

Zde Vás chceme požádat o uvedení povolání, ve kterém pracujete nebo jste pracoval/a největší část Vašeho produktivního věku. Upřesněte prosím, jestli se jedná o sektor státní nebo soukromý o práci manuální nebo intelektuální, popřípadě která z těchto složek ve Vašem povolání převládá.

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

manualni

soukromý obchod, prodavačka

- operátor technologie v plynárenství

- státní sektor - administrativa ve vědě a výzkumu

...

1/2 intelektuální (fotograf, grafik...) 1/2 manuální (tiskař, 3D tisk) vše soukromý sektor

1978 - 2003 DŮLNÍ ELEKTROMONTÉR 2003 - DOPOSUD DŮCHOD

39 let ve stavebnictví v soukromém i státním sektoru, intelektuální práce - projektant, statik, hlavní inženýr, přípravář, vedoucí odboru investic, vedoucí technického odboru

administrativa

Administrativa

administrativa

Administrativa

administrativa

Administrativa

administrativa

Administrativa

administrativa

Administrativa

administrativa

Administrativa

administrativa

administrativa - autodoptava, sektor soukromý, intelektuální

administrativa v automobilovém průmyslu

administrativa v logystice

administrativa, copywriting

administrativa, facility

Administrativa, masáže.

administrativa, soukromý sektor

administrativa, státní správa

Administrativní práce, soukromý sektor

administrativní pracovnice

administrativní pracovník ve státním sektoru (vysoké školství), práce je to nemanuální, ale zároveň nepříliš intelektuální

Administrativní pracovník, zaměření na nárokování DPH že zemí EU, soukromý sektor

analytička

Analytik

andragog, poradce soukromy sektor, intelekt prace

archeologie

architekt

archivářství

armáda

asistent

asistent pedagoga

asistent.

asistentka

asistentka ředitele

asistentka v kanceláři

asistentka v zubní ordinaci

Asistentka.

Automobilový průmysl

Automotive

Automotive, soukromý, manuální i intelektuální 50/50 - provozní inženýr

bankovní úřednice

Bankovnictví

bankovnictví

Bankovnictví

Bankovnictví / finanční služby

bankovnictví, účetnictví

barista - manuální práce, soukromý sektor

Bezpečnost

bezpečnostní inženýrství

biologie, základní výzkum

Business, Finance, Investice

Call centrum soukromý sektor

Celodenní péče o postiženou dceru

Celou dobu jsem pracovala jako zdravotní sestra, nyní jsem po 3 operacích páteře v invalidním důchodu a k tomu ještě trpím úzkostně depresivní poruchou

cestovní ruch

cestovni ruch

Cestovní ruch / hotelnictví Státní sektor Manuální

Cestovní ruch, soukromý

Ciivlní nouzové plánování, IZS, krizové řízení, ochrana obyvatelstva/státní sektor/intelektuální práce

CNC obráběč kovů

česká pošta

Číšník

členka bezpečností služby 17 let,nyní v důchodu,občas pracující,brigádnice

Čuchac podpaží

dělník

Dispečer, soukromý, intelektuální

Dispečerka

dlouhodobá péče o postiženého syna

Doma

doprava

Doprava

doprava

doprava - soukromý sektor

doprava, státní sektor, intelektuální činnost

Drogistka - prodavačka drogerie, soukromý zaměstnanec, manuální práce a práce s lidmi, ta převládá

dříve krejčová - nejdelší část života - manuál nyní sociální práce - intelektuál - státní správa

důchodce

DŮCHODCE

Důchodce

důchodce

Důchodce ,divím se,že řešíte takové problémy.Pro společnost to nemá vůbec význam.Co taková matematika nebo strojírenství.

důchodce . dříve - důlní elektrikář

důchodce, zdravotní sestra

Důchodce,drive státní zaměstnanec.

důchodkyně

editor

Ekologická nezisková organizace

ekologie, projektový management

ekonom

Ekonom

ekonom

ekonom bez praxe

ekonomie

Ekonomika

ekonomika - sektor jak státní tak soukromý

Ekonomika, VŠ pedagog

ekononomika, hotelnictví; soukromý, intelektuální

elektrikář

Elektro

elektro

elektromechanik

elektrotechnik, informatik

energetika

Energetika

externí účetní (OSVČ)

Facility manager, soukromý sektor, intelektuální práce

Faram

farmaceut v lékárně

Farmaceutický laborant

Farmacie

farmacie

Farmacie

fdfdfd

Film, video, foto, grafika

Finance

finance

Finance

Finance - Ředitel společnosti

Finance Mendelu

Finance v soukromé firmě

Financemi sektro

Finanční správa

Finanční účetní

flexibilna pracovnicka v holandsku

Fotograf

fyzika - vědecká práce

gastronomie

Gastronomie

gender studies - intelektuálna, akademická práca

Geodet

geolog

Geologie - studium

geometr, úředník

Grafický design/student

Grafik

grafika

Gymnázium

Gymnazium

herečka

hokej

Hornický důchodce

hornik

Hospitality industry

Hotelnictvi

hotelnictví

Hotelnictví

hotelnictví, turismus

HR administrativa

HR, soukromý sektor, intelektuální

hudební režisér - státní sektor - intelektuální úředník - církevní správa - intelektuální Obě povolání zhruba po stejnou dobu

humanitní vědy

hygienická služba

chemický výzkum

chemie

chemik

Chemik, státní, intelektuální

ICT

informační technologie

Intelektuální

intelektuální - informatik

Intelektuální práce ve státním sektoru

Intelektuální- vedoucí pracovník ve středním mng, lokální poradce

intelektuální, velká korporace

inv.duchodce

invalidní důchodce

Inženýr kvality ve vývoji - automotive. Soukromý sektor, intelektuální.

IT - webová kodérka

IT (soukromé)

IT analytik

IT Specialista

IT support

IT technik

IT technologie

IT, soukromá sféra

IT, soukromý sektor, spíše intelektuální

IT, státní správa, intelektuální

IT, sukromny sektor, praca "intelektualna" :D

IT, sukromny, intelektualny

jemná mechanička

Ještě jedno sprostý slovo a přestanu spolupracovat

Ještě studuji (VŠ).

Ještě studuji ošetřovatele(zdravotnictví), ale mám za sebou školu pracovníka v soc. službách.

Jiná

Jsem invalidní důchodce ze zdravotního důvodů.

jsem student, sociální práce

Jsem vstupní kontrolor kvality. Soukromý sektor. Práce spíše intelektuální (řešení reklamací, komunikace s dodavatelem, s kolegy), ale i manuální (měření různých dílů apod.).

kadeřnice

kancelář

Kapitán

Každý rok střídám zaměstnání v rámci osobního rozvoje. Začínala jsem jako vyučený truhlář, šla jsem do KFC, potom Tesco a teď pracuji v rádiu. Mezitím čtu knihy. Takže půl pracovního života jsem měla manuální a teď pracuji intelektuálně (a setkávám se s nářečími). Krom toho studuji užitou malbu (napůl intelekt, napůl ruční práce. Bez nápadu/myšlenky není obraz.)

Knihovnice

knihovnice - státní sektor, intelektuální práce

Knihovnice.

knihovnictví

knihovnictví – státní sektor, intelektuální práce

Komerční banka- administrativa

komputery

Konstrukce zavodnich vozidel, managering zavodniho tymu

konzervátor v oboru muzejních předmětů, státní, manuální

konzultant

konzultant v technickém oboru

Kosmetička

kovohutě

Krajský úřad

Krupiérka v kasinu, zábavní sektor

Kuchar

kuchařka v nemocnici

Kuchařka, soukromý, manuální práce

kultura

Kvalitář ve strojírenském podniku

Laborantka

Laboratoř, zemědělství, soukromý sektor

lékárenství, soukromý sektor

lékař

Lékař

Lékař v soukromém sektoru

LÉKAŘ, STÁTNÍ SEKTOR

Lékařské

lékařský

lektor

Lektor jazyků

lektor OSVC, strojirenstvi , IT

Lektor ruského a českého jazyka

lepic bedynek

letecka doprava -intelektualni prace

logistik

logistika

Logistika

Logistika a administrativní činnost v automotive.

maloobchod

management

management v soukromém sektoru, v průmyslu

manažer

manažerka v médiích

manuálně - servírka

manuální

manuální dělník ve firmě

Manuální práce a výtvarná tvorba.

manuální,soukromý,služby

Manuální/ strojnice

marketing

Marketing

marketing

Marketing, lektorování, umění

Marketingová asistentka, převládá práce intelektuální, sektor soukromý

marketingové komunikace

masaze

masér

Materska dovolena

mateřska

Mateřská

mateřská dovolená pedagog volného času

Mateřská dovolená

mateřská dovolená

mateřská dovolená - mám mlíko na mozku momentálně

MD (prozatím většina produktivního věku)/matematika-statistika

Média

média

Média (komerční rádio)

Medicina, soukroma ambulance

metodik - státní sektor

metrologie; státní sektor; intelektuální činnost

mistr výroby v potravinářském průmyslu

mistrová přípravny na tkalcovně

momentálně důchodce většinu života práce v kultůře - film (ne tv) v poslední době učím

momentálně nezaměstnaná, doposud jsem studovala (doktorát), takže řekněme intelektuální pozice (dříve práce v PR agentuře, psaní odborných článků)

momentálně pracuji jako One Site Support, zastávam i pozici coache, obor Personalistika, vzdělávání, management, soukromý sektor, práce manuální i intelektuální.. Nejdéle jsem pracovala jako průvodce, obor cestovní ruch, státní i soukromý sektor, itelektuální char.

momentálně rodičovská dovolená, dříve procesní inženýr v oboru medical

momentálně už nepracuji, ale jinak kultúra - film

Multimedia, chci pokracovat na psychologii a programovani

Nábytek

Nefachám

Nechci uvést

Největší část produktivního věku jsem se pohybovala v dělnických profesích. Kvůli postiženému dítěti jsem střídala zaměstnání jako nekvalifikovaná, protože jsem utekla od vyučeného oboru. Teprve ke konci "kariéry" jsem dálkově odmaturovala na ekon. střední a pak pracovala v kanceláři.

Nemám práci s největší částí. Asistentka a copywriterka (sektor vždy soukromý, inklinuji spíše k intelektuální práci - vaření kafe při asistování mě velmi neuspokojuje)

nepracujem.

Nepracuji

nepracuji

Nepracuji

nepracuji

Nepracuji, studuji mezinárodní teritoriální vztahy

Nepracuji, studuji střední školu

Nepracuji, studuji.

nepracuju

Nepreji si uvest

Neřeknu.

nezaměstnaná

nezamestnana

Nezaměstnanost

nezaměstnaný

nezaměstnaný, dříve daňové poradenství, soukromý sektor, intelektuální činnost

nezisková organizace, krizová linka pro děti - konzultant a vedoucí směny

neziskový sektor - asistent

Neziskový sektor, sociální služby, odborný sociální poradce. Intelektuální práce.

Neziskových sektor

Nikde jeste

novinář

Novinářka

novinářka, knihovnice

ob¨chod

obchod

Obchod

Obchod - management

obchod a prodej

Obchod a vzdělávání

Obchod, prodej

obchod, reklama

Obchodní managerka

Obchodní akademie

obchodní akademie

Obchodni asistentka,

obchodní manažer

Obchodní referent

obchodní referent - prodej hutního materiálu

obchodní zástupce

Obchodnik

Obor - chemie

Obor Sociologie - Muzikologie, aktivní činnost v hudební publicistice

obuvnický průmysl

odb. as. UK

Odborný technik, specialista (žáruvzdorné vyzdívky, tepelné a teplotní regulace)

Ochrana objektu

opatrovnictví / fotograf

Operátor

Operátor logistiky

operator vyroby

Operátor výroby

ostraha

Osvc

Osvc prekladatelka

OSVČ

osvč

OSVČ

Osvč

OSVČ

OSVČ lektor cizích jazyků

OSVČ signmaking

OSVČ účetnictví

OSVČ-ekonomika

paleobohemistika

pedagog

Pedagog

pedagog MŠ

pedagog tance

Pedagogika

Pedagogika (státní, spíše intelektuální)

Pedagogika.

pekař

personalistika

Personalistika

personalistika

phd student

PhD. student, genetika

podnikám

Podnikové finance.

pohostinství

Pohostinství

pohostinství / maloobchod

Pohřebnictví, Archeologie, - Soukromý sektor, práce manuální i inteklektuální

pojišťovnictví

pojišťovnictví, ale v současnosti pracovní neschopnost před mateřskou dovolenou

Pokladni

pokladní v penny, soukromý sektor, manuální

pokladní v supermarketu

pokud jde o práci, dělám různě brigádně, vždy manuální práce v různých oblastech. Vystudováno mám lesnictví.

polcista

Polygrafie

polygrafie, reklama

Popelář

Poradenství, audit

porodní asistentka, soukromý, 50 : 50

porodní asistentka, zdravotnický obor, státní sektor, práce jak manuální, tak i intelektuální.

Požární technik

PR a marketing

Práce na sociálce jako pomocná síla

Pracoval som manuálne v maloobchode a v potravinárskej fabrike. Momentálne pracujem intelektuálne v štátnej sfére. Študent politológie na Bc. stupni.

pracovnice v sociálních službách

pracovník kontroly cen v hypermarketu, soukromý sektor, intelektuální

pracuji on-line zásilkové firmě

Pracuji pro s.r.o., činnost je manuální i intelektuální, řekla bych, že žádná z částí nepřevládá. Orientace na sportovní aktivity.

pradlena

právní poradenství

Právník

právník

právník ve státních službách

právník, nyní ve státním sektoru, dříve v soukromém, intelektuální

Právník.

právo

pravo

právo

prekladatel

prekladatelka, toho času v domácnosti

Probacni asistent u PMS CR.

procesní specialista, soukromý sektor, intelektuální práce

Prodavacka

prodavačka

Prodavačka

prodavačka

Prodavačka v drogerii, v Kauflandu, u soukromníka ve zverimexu (2roky)

Prodej a Školství

Prodej, obchod

Profesionální voják

programátor

Programator

programátor, IT

Programátor, soukromý sektor

Projektant trakčního vedení

projektant územního plánování, soukromý sektor, intelektuální práce

projektant, soukromý sektor, strojírenství, intelektuální práce

Projektova manazerka v komunikacni agenture

překladatelka a učitelka, sektor soukromý i státní

překladatelka ve strojírenské firmě

překladatelství, tlumočnictví

Převážně celý život studuji, ale nyní krátce pracuji v oboru volnočasové pedagogiky, je to státní sektor a je to intelektuální práce, nicméně je tedy zcela mimo obor mého vzdělání, lkdy mám vystudovanou demografii na PřF UK

Přírodní vědy

psycholog, zdravotnictví, státní, intelektuální 100 %

půl života sektor státní, nyní obchod

R&D elektro

recepce

recepční

recepční v hotelu / pohostinství

recepční, knihovník, administrativa, pomocná síla v kuchyni...

redaktor

redaktor televize Junior

referent důchodových agend, státní správa, práce intelektuální

referent logistiky, soulromý sektor, manuální i intelektuální

Referent majetku

referentika

referentka

Reklamní agentura - asistent

Rentier

Risk Analyst

Robim praxe ve werku.

Rodičovská dovolená

řidič

řízení logistiky soukromý sektor intelektuální / organizační / řídicí

sbs

sekretářka

Sektor soukromý, jedná se o práci intelektuální, obor: personální/administrativní činnosti.

sektor soukromý, paragliding, výuka, vývoj, technika atd. Tím jsem si popsul gwaru, protože mluvím česky obecně s čechama (z celé čr), nebo polsky obecně s polákama (tež z celého polska)

sektor státní

sektor státní, práce spíše intelektuální

servisní technik/ soukromý/ manuálně-intelektuákní

Skladník v a.s. Manuální práce

sládková

sladovník

služby

služby intelektuální

sociální

Sociální činnost

Sociální péče, státní, intelektuální

Sociální pedagogika

Socialni prac.

Sociální práce

sociální práce

Sociální práce

Sociální práce, t.č. mateřská dovolená

sociální pracovnice

sociální pracovník

sociální služby

Softwarový inženýr, soukromý sektor

Soukr.sektor, intelektualni, lokalizace

Soukromá firma. Vedoucí oddělení TPV.

soukromá, intelektuální

Soukromá, manuální i intelektuální (intelektuální převládá). Geodet.

soukromé

Soukromí sektor podléhající státní kontrole. Intelektuální práce

Soukromý - administrativa.

soukromý - IT / sociální služby a soukromý potravinářství

soukromý manuální pracovník

soukromý sektor administrativa personalistika

soukromý sektor - administrativa

soukromý sektor - administrativa a lektorování

soukromý sektor - intelektuální práce - úřednická činnost

soukromý sektor - manuální práce

Soukromý sektor - procesní inženýr v automobilovém průmyslu

soukromý sektor - učitel

soukromý sektor - zaměstnanec - intelektuální - HR

Soukromy sektor, prace dusevni, oblast marketing, ridici pozice

soukromý sektor, ekonomické oddělení, intelektuální práce

Soukromý sektor, hotelnictví a turismus, vinařství.

soukromý sektor, intelektuální práce v softwarové firmě

soukromý sektor, intelektuální práce, manager

soukromý sektor, intelektuální, strojírenství, poradenství

soukromý sektor, IT

soukromý sektor, IT, intelektuální, návrh a správa počítačových sítí

Soukromý sektor, kancelářská činnost, intelektuální specializovaná práce.

soukromý sektor, manažer

soukromý sektor, porodní asistentka v centru asistované reprodukce

soukromý sektor, výroba

Soukromý, elektrotechnika, man/int 30/70%

soukromý, intelektuální pokladní, sekretářka, administrativní pracovnice, vedoucí kroužků...

soukromý, intelektuální

Soukromý, manuální

soukromý, thp

Sourkromý sektor - práce intelektuální - administrativní práce, sociální práce, podnikání

Specialista na kvalifikaci dodavatelů pro společnost Siemens. Denní využití anglického a německého jazyka.

Speciální pedagogika, pedagogika volného času

Spedice a doprava.

spedice a logistika

Spisová služba/archivnictví

spisovatelka, překladatelka

správce IT

stále student Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity

Stale studui, Mezinarodni humanitarni a socialni prace

stále studuji

Stání zaměstnanec

stát

statistik

statistika, analýza dat; státní (univerzita); intelektuální

Statni

státní - učitelka ZŠ

státní příslušník

státní sektor

statni sektor - ochrana ŽP

státní sektor - právník, intelektuální práce

Státní sektor - účetní.

státní sektor, ibntelektuální práce

státní sektor, intelektuální práce

státní sektor, intelektuální práce, knihovnictví

státní sektor, intelektuální sféra

státní sektor, spíše intelektuální, logistika

státní sektor, výzkumná činnost v laboratoři

Státní správa

státní správa

Statni sprava

státní správa

Státní správa

státní správa

státní správa, referent

státní školství, intelektuální práce, vzdělávání a poradenství

státní úředník, práce intelektuální

státní zaměstnanec

státní, intelektuální

státní, intelektuální, vyučující

Státní, letecký technik

Státní, učitelka

Státní,socialni pracovnik

stavbyvedoucí

stavbyvedoucí v soukromém sektoru

stavební firma

stavebnictví

stavebnictví, nyní rodičovská dovolená

Stavebnictví, projekce

Strojirenske

strojírenství

Strojírenství, technolog.

strojní zámečník

Střední škola, Obchodní akademie momentálně

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student

student

Student - optometrie, nepracuji

Student - Sociologie, Andragogika

student - strojírenství

student (obor ruský jazyk)

Student / Strojírenství

student + prodavačka v obchodě

student + recepční

Student fyzioterapie

student gymnázia

Student gymnázia

student medicíny

student na polském gymnáziu

Student oboru Estetika a Němčina pro mezikulturní komunikaci na FF UK, 1. ročník bak. studia

Student Přírodovědecké fakulty UK

student Speciální pedagogika- ortokomunikace (intelektuální)

Student střední školy

Student veřejné správy

Student veterinární medicíny

Student víceletého gymnázia.

student VŠ

Student VŠ

student VŠB - HGF

student vysoké školy

student, brigáda v městském divadle zřizovaném městem

student, daně

student, státní, intelektuální

student, strojírenství

Student.

Student/pokladní

studentka

Studentka

studentka angličtiny a hudební výchovy

studentka UPOLu

studentka VŠ

Studentka VŠ

studentka VŠ

studentka vysoké školy

Studium

Studium farmacie.

Studium na Gymnáziu ve Valašských Kloboukách

Studium na vysoké škole

Studium přírodních věd a techniky

Studium střední školy-Schola Humanitas -Litvínov

studium vysoké školy (bakalářské)

Studium: Ruský jazyk a literatura, Polský jazyk a literatura

studuji

Studuji

studuji

Studuji

studuji

Studuji

studuji - divadelní věda

Studuji doktorát

studuji gymnázium

studuji medicínu na UK

studuji Molekulární a buněčnou biologii - více intelektuální práce

studuji na VŠ v Praze

Studuji na VŠB-TU na ekonomické fakultě, přitom pracuji v bance na telefonu, servisní poradenství.

Studuji obor farmacie

Studuji právo

Studuji provoz a ekonomiku dopravy.

Studuji střední školu

Studuji VŠ elektro

Studuji vysokou školu

Studuji, brigádničím jako servírka v kavárně

studuju

Studuju

Sukromny, manualna. Dealer (pokrovy v kasine)

Svatebni fotograf

SW vývojář

školství

Školství

školství

školství - asistent pedagoga

školství - učitel

školství - vychovatelka

školství (státní sektor, intelektuální činnost)

školství a soc. služby

školství,pedagog

Študent filozofickej fakulty MUNI a súčasne informačných technológií Vysokého učení technického v Brne.

Študent fotografie

Študent.

Taneční pedagog

Tanečnice

ted kukaj, kultura

technická kontrola

Technický úředník, stavba sacích bagrů, stavba tramvají.

Technik

technik

technik - intelektuální forma

technik, obchod

Technik, soukromý, intelektuální

Technolog

telefonistka

Telefonní operátor

terapeutka

THP

THP v soukromé stavební firmě

THP, soukr. sektor. Nyní důchod

trenér prodejních a komunikačních dovedností - soukromý sektor - intelektuální práce

Typograf, korektor, soukromý sektor

účetní

účetní v americké firmě - intelektuální - soukromý sektor

účetní v soukromém sektoru

účetnictví

účetnictví a právo

učím

Učitel

učitel

Učitel

učitel fj a šj / student fj

učitel na ZŠ

Učitel speciální pedagog.

učitel státní

učitel, soukromý

učitel, teolog

UČITELK,VYCHOVATELKA

učitelka

Učitelka

učitelka

učitelka čeština-dějepis

učitelka matematiky

učitelka MŠ

Učitelka mš

učitelka MŠ, státní školství

učitelka na státní základní škole

učitelka státní sektor

učitelka základní školy

učitelka ZŠ, nyní v důchodu

učitelka, vychovatelka

učitelství

UČITELSTVÍ MŠ

Učitelství pro MŠ

učtel

uklízečka

Umělecké řemeslo, soukromý sektor a v domácnosti.

Umění

umění

Úřad práce, nezaměstnaný, jinak streetworker pro bezdomovce a drogově závislé.

úřednice

úřednice ve státním sektoru

úředník

úředník městského úřadu

úředník na veřejné vysoké škole

úředník, státní sektor

v domácnosti :-)

V domácnosti, dříve státní sektor.

v obchodě

v oblasti muzejnictví, kultury, kupodivu soukromé organizace

veda

vedoucí administrativní pracovnice na exekutorském úřadě/ soukromý sektor/intelektuální práce

Vedoucí oddělení

vedoucí práce v soukromém sektoru

velkoobchodní prodej

Veřejná sféra, ekonomika, vnitřní kontrola, interní audit

veřejná správa

Veřejná správa, právo

veřejnosprávní činnost

veřejný sektor, turismus a hotelnictví

Veterinární lékařství

vlakvedoucí os. vlaků

voják z povolání, 30.let

vrátná

vš pedagog

Všeobecná zdravotní sestra

všeobecné gymnázium

vychovatelka v dětském koutku, sektor soukromý

Vychovatelství

výpravčí ČSD / ČD

vysoké školství, lingvistika, anglistika

vysokoškolský student farmacie

vysokoškolský učitel

Vystudovala jsem přírodovědeckou fakultu, obor biologie, ekologie. Momentálně jsem vedena na ÚP. Práce dosud pouze brigády či částečné úvazky, spíše manuální.

Vystudovanou mám sice češtinu, ale pracuji jako asistentka pro zahraniční firmu při komunikaci mezi touto firmou a odběrateli jejího zboží v ČR. Momentálně jsem na rodičovské.

Vyučující VŠ (státní sektor), lektorka (soukromý sektor) - obě práce intelektuální:-)

vyuka cizich jeziku

Výuka jazyků pro jazykovou školu (angličtina, čeština, polština)

vývoj software

výzkumný pracovník

výzkumný pracovník, komputační lingvistika -- veřejný sektor, intelektuální práce

vyzkumy

vzdělávání

Zahradnictví - soukromá firma, pracuji manuálně i intelektuálně.

Zakaznicka podpora pro IT firmu

Zakaznicky servis

zaměstnanec obce

zatím jsem studnet, na VŠ studuji marketing a obchod

Zatím nepracuji

zatím studuji

Zatím studuji.

zdravotní laborant

Zdravotní sestra

Zdravotní sestra, psychoterapeutka.

zdravotnictví

Zdravotnictví

zdravotnictví

Zdravotnictví

zdravotnictví

Zdravotnictvi

zdravotnictví

Zdravotnictví

zdravotnictví

Zdravotnictví - nelékař v laboratoři

zdravotnictví - státní sektor

Zdravotnictví - všeobecná sestra

zdravotnictví / rodičovská dovolená

Zdravotnictví, psychologie, státní sektor

Zdravotnictví+mystery shoping+zemědělství

zdravotník

zemědělský inženýr; státní správa; výzkumná činnost

Zemědělství, agronom

zkušebnictví stavebních výrobků

Zootechnika- zemědělství, soukromý

ZŠ

Žádné

Železniční doprava, státní, manuální práce

živnostník poskytující jazykové služby, a to písemné překlady a korektury textů, tj. sektor soukromý, práce převážně intelektuální

žurnalistika

žurnalistka

SEGMENTACE RESPONDENTŮ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ BETA

Pomocí tohoto nástroje můžete získat přepočítané výsledky pro jednotlivé segmenty respondentů a zjistit, zda se odpovědi určitého segmentu respondentů liší od „průměrného” respondenta. Funkce je v tomto momentě v testovacím režimu a zcela bez záruky, nepoužívejte ji jako jedinou metodu pro vyhodnocení hypotéz!

Metodická část této funkce se teprve připravuje, časem přibude podpora také pro chybějící typy otázek. V případě, že objevíte nějakou chybu, neváhejte mě kontaktovat.

Segmentační otázka č. 1
Segmentační otázka č. 2
Segmentační otázka č. 3

Citace

Charvát, M. – Nářečí - Severní Morava (výsledky průzkumu), 2017. Dostupné online na https://nareci-severni-morava.vyplnto.cz.

Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko

Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.