Nekalé praktiky na pracovišti

Do výpovědi z mé strany

- pomlouvání mě u šéfa za mými zády - úmyslné neinformování mě o důležitých informacích ve firmě podstatných pro výkon mé práce - kritika mé práce a neustálé přerušování - nekomunikovali se mnou - nesmyslné pracovní úkoly cca 7 měsíců

...

0,5 roku

1 rok

1 rok, po podání mé výpovědi a pohovoru s nadřízeným + dalšími zaměstnanci musel odejít kolega, který mě šikanoval. Ve firmě působím dodnes

1) kolega (směnový vedoucí) byl proti mně, urážel mě, dával mi práci navíc a neustále se mu něco nelíbilo. (muž) 2) S vedoucí jsme si nepadly do oka, neustále mi něco vyčítala, zakazovala a občas měla nevhodné poznámky. (žena)

10 let

11let

13 měsíců

2 roky

2 roky

2 roky. Po navratu z materske pridelena jina pozice pod jinym sefem, ktery na me misto chtel prosadit nekoho jineho. Systematicke ponizovani, zadavani nejasnych a nesplnitelnych ukolu, pridelovani prace pod uroven me kvalifikace, protezovani kolegu muzu. Pozadavky na praci mimo pracovni dobu, neustala pritomnost na mailu a telefonu. Dala jsem vypoved...

20 let trvá psychický nátlak,vyhrožování,že všechno zaplatím...,poslíčkování např. na poštu ,nákup atd pro osobní potřebu

2měsíce

3 roky

3 roky - vracení dobré práce, ponižování verbální, výsměch před kolegy.....

4 roky

4 vyučovací hodiny, urážky, naznačení fyzického napadení

4roky,došlo až na anonymní dopisy

8 let

9 měsíců

asi 2 roky, nadřízený nás psychicky týral

asi 5 let jsem byl zaměstnaný za nízký plat v de facto "sektě" prolezlé bossingem. Po 5-ti letech přišel můj boss, já si myslel, že mi chce přidat, a on mi přes moje extrémně vysoké pracovní nastavení přišel ubrat. Tak se ucho u džbánu konečně utrhlo ..

ASI PŮL ROKU, PŘEHNANÉ POŽADAVKY NA MOJI OSOBU ZE STRANY VEDOUCÍHO

Během praxí na VŠ, kdy pracujeme za zaměstnance, kteří mají třeba dovolenou; 10 hodinové směny, kdy se člověk bojí si sednout a nasvačit se atd.

Bezdůvodné vyhrožování propuštěním, obviňování, neadekvátní chování na to, když jsme se pokoušeli veřejně bránit a zjišťovat informace o našich možnostech, tzv. dvojí metr, zadávání nesmyslných úkolů, vše vede ke špatnému klimatu na pracovišti. Přetrvává, ale s menší intenzitou.

buzerace a ponižování ze strany šéfa. Nepodařilo se mi najít jinou práci a byla jsem na pokraji psychického zhroucen. Blbé je, když jste samoživitelka, alimenty nikde a víte, že bez práce máte smůlu a můžete přijít o dítě, protože ho prostě neuživíte. Jak ho pak máte vychovat? Tak jsem se snažila vydržet. Proti bossingu je to ale hodně těžké.

Buzerace ze strany ředitele školy,

Bylo to neskrývané pohrdání ze strany majitele firmy, pro kterého byli podřízení zjevně nižší kasta, sledování každého kroku pomocí GPS, vyslýchání, kolik minut co kdo kde dělal, ztrapňování zaměstnanců před kolegy. Vydržela jsem to 3 měsíce.

bylo to období cca 3 měsíců, kdy jsem poukázala na problém s plánováním směn, kdy skupina oblíbnců měla neskutečné výhody ve směnách a směny se říli dle jejich osobních požadavků, poté můj plán směn byl neustále upravován v případě požadavků mi nebylo vyhověno. V případě nemoci dítěte mi nebyla umžněna výměna směn, abych mohla s dítětem k lékaři. Bylo mi vyhrožováno přeřazením na jiné odd. Poté jsem se obrtátila na vedení oddělení, tak tyto útulky ustaly. Odchdem nadřozeného na nemocenskou se situace uklidnila, nyní po jeho návratu opět pomalu začíná z jeho strany šikana, pokud někdo vysloví svůj názor. vedení je velmi direktivní a autokratické

byly dávány úkoly, které nebylo možné splnit v daném časovém úseku 0-3 měsíce

Bývalá nadřízená mne ponižovala před kolegy, zdůrazňovala mé slabé stránky, zvyšovala hlas, byla neustále neurotická, vyvolala ve mne pocit naprosté neschopnosti vykonávat vůbec nějaké povolání

bývalý nadřízený mě systematicky šikanoval - srážel před kolegy, dělal nepříjemnosti, nechtěl mi dát úvazek, který mi náležel, nedal mi učit předmět, na který jsem měla vzdělání

CCa 1 měsíc, vedl k odchodu z práce

Cca 2 roky - po nástupu nové ředitelky společnosti, pokud je přítomna, je nepříjemná, neodpoví na pozdrav, neustále vyhledává možnosti ke konfliktu, šikanuje za malichernosti, snaží se vyvolat strach.

Cca 2 roky ze strany vysoké managerky, kdy jsem byla jmenována vyšší funkce, nicméně jsem jí stále podléhala. Vše skončilo výpovědí ze strany zaměstnavatele.

cca 5 let, nesmyslné úkolování, řvaní, vyhrožování vyhazovem, finanční postihy

cca 5 let, neustávalé narážky na dané téma, otírání se o člověka, poplácávání po zadku, obtěžování ve výtahu, poslouchání za dveřmi a neustálé výpady, které neměly co do činění s pracovní náplní

do mého odchodu

Dokozovani moci,nadrazenost,hledani kazde chyby,ponizovani...3roky

Házení klacku pod nohy nadřízeným

hmotná diskriminace, protekční zvýhodňování neschopné pracovnice, která ale velmi schopně donášela drby, pochlebování, intriky, bezdůvodné osočování, nesmyslné pracovní úkoly, které se po pracném zpracování házely do koše, urážky, ponižování.... šikana trvala více než dva roky

Hrubé slovní útoky, neplnění mých technologických pokynů, porušování zákazů, dělání naschválů,někdy až hraničícími se sabotáží, stěžování si na mě u mého nadřízeného...

Chyby ostatních v kolektivu vyčítal vedoucí mně, brzdil můj finanční postup - trvá asi 10 let

intriky, pomluvy, falešné vystupování - 6 let

Jakkoli jsem se snažila a výsledky byly dobré, vedoucí si vždy něco našla, aby mi vynadala, nebo mě ztrapnila před kolegama. Nebo mě pomlouvala za zády, dělala si ze mě srandu.

jako žena v pánském kolektivu se s tím setkávám denně... ovšem sexuální narážky beru s rezervou a nepovažuji je za šikanu...

Jeden z mých nadřízených veřejně zostuzuje a ponižuje své podřízené. Na mě to za téměř pět let zkusil jen jednou a já jsem se nedala a bránila jsem se, proto si to už nedovolil. Jsou ale podřízení, kteří s ním mají dlouhodobý problém, mnoho z nich dalo výpověď hlavně kvůli němu. Někteří kolegové se také snaží nátlakem získat od druhých "pomoc". Jeden z mých kolegů, velice zakomplexovaný člověk, vyvíjí nátlak na ostatní, je to velice nepříjemné, člověk pak nemůže v klidu pracovat, navíc není příjemné být na pracovišti, kde na vás někdo vyvíjí tlak.

Jednalo se o neustálé ponižování před ostatními kolegy a nadřízenými a hlavně slovní agresi vůči mé osobě. Trvalo to asi rok, teď už to vnímám jako její nervozitu z nedostatku času a přemíru zodpovědnosti. Každopádně kdysi to tak nebylo. Pozoruji, že tak, jak se osoba chovala ke mně, se nyní chová ke každému novému zaměstnanci, ať již je na stejné pozici jako já (podřízený) a nebo na stejné pozici jako ona.

jednalo se o velmi silná nátlaky ze strany nové mladé a sociálně nevyzrálé kolegyně, ke které se přidala i má nadřízená, situace trvala cca 3/4 roku, následkem byl psychický klaps s otřesem mozku (pracovní úraz), následovala opatření ze strany vedení

jednorázové vyhrožování fyzickým násilím

jsem neustále znásilňována

jsem vojákyně z povolání v základním výcviku byl systém postaven na šikaně a sexuální obtěžování je celkem normální v českém prostředí při náročném výcviku je vždy určitá šikana já tomu říkám šikana hrou

kazdodenní buzerace v kanclu - pul roku az do meho odchodu

Když jsem byla na 14-ti denní praxi.

kolega parkrat

kolega si mě proti mé vůli posadil na klín, jednorázová věc v řádu minut narážky má ale čas od času stále

kolegové dost intrikovali kvůli daleko větším výsledkům pomlouvání házení špíny.. trvalo to cca rok a půl

Kolegyně kontrolovala mojí práci, hledala chyby a prošlé termíny, které pak hlásila před všemi z týmu a byla celkově hrubá. Situace trvala asi půl roku, pak to konečně začal řešit nadřízený.

kolegyně mě v mé předchozím zaměstnání šikanovaly, záviděly mi mé úspěchy a vzhled

Kolegyně mi dávala najevo svou nadřazenost, pomlouvala, odcházela, když jsem přišla do stejné místnosti, nekomunikovala se mnou, pouze,když mi chtěla něco vytknout.Trvalo to cca 8 let.

Kolegyňe nás pořád buzeruje a donáší vedoucí.Vylévá si na nás špatnou náladu a je psychicky labilní.

Kolegyně vyprávěly ostatním o mé neschopnosti. Na můj přímý dotaz, co konkrétně jsem udělal špatně, nikdy neodpověděly.

kolegyně způsobovala svým nadřazeným a povýšeným chováním ("já jsem dokonalá") všem traumata.

lhaní, nucení do práce mimo pracovní smlouvu, hraní "na city", je to ve vlnách, podle nálady zaměstnavatele

Mobbing - dlouhodobě, kolegyně si tak získávaly výhody pro sebe. Bossig ze strany nového vedoucího.

mobbing - kolegyně ve skladu mne neustále jako nováčka honili, dělali si ze mne legraci(kvůli mému životnímu stylu, nebo protože jsem se byla podívat na dalajlámu), jedna dokonce prohlásila, že být její dcerou přestala by se se mnou stýkat nebo něco takového (bylo mi 30 a měla jsem 4leté dítě), odešla jsem po 2měsících a dostudovala jsem, abych se nemusela s takovými lidmi setkávat. bossing - to bylo před mobingem - nadřízený mi rozsypával po stole sponky a jiné kancelářské potřeby, po 4 měsících jsem odešla

mobbing - několikrát ze strany kolegyně bossing - po dobu mého zaměstnání sex.obtěžování - nechci komentovat

mobbing - pomluvy, ironické narážky, nepřijetí do kolektivu

Mobbing: kolegové o mně systematicky a vědomě šířili lži, které mě pošpiňovali a kvůli kterým jsem nebyla přijímána do kolektivu, dokonce i vedoucí jim uvěřila a bylo mi vyhrožováno okamžitou výpovědí, ačkoli jsem nic špatného neudělala a nic nenaznačovalo, že by tomu bylo jinak - jen ony lživé informace. Trvá to již cca 1 rok. Bossing: Souvisí se shora uvedeným, taktéž trvá asi 1 rok, vedoucí se po mně "vozí" pro lživé informace šířené kolegy.

Moje děti onemocněly, čerpala jsem řádně OČR, a po návratu do zaměstnání, mne vedoucí přeřadila na podřadnější místo a s tím, že bych měla být ráda, že mám vůbec práci, a že jsem mohla vůbec vrátit po rodičovské dovolené, a když se rozdávaly prémie já neměla nic a kolegyně 5000 a ještě se mi smála, že co bych chtěla "blbá matka po mateřské" a že bych měla více chodit do práce. A přitom jsem si tu svou práci musela dodělávat o přesčasech, abych to pak zvládla.

Moje kolegyně z kanceláře se stala mou přímou nadřízenou a tímto okamžikem se naše doposud "bezproblémové" vztahy (alespoň) z mé strany změnily na obyčejnou šikanu - vše, co jsem udělala bylo špatně, přímo ke mně však žádné připomínky neměla. Okolí ke mně začalo přistupovat s odstupem a já nevěděla proč. Když jsem se přímo zeptala, co se děje, tak moje nadřízená mi neodpověděla a tvářila se, že neví o čem mluvím. Pak jsem z ničeho nic dostala vytýkací dopis za věc, kterou sama schválila a podepsala. Když jsem šla za jejím přímým nadřízeným, tak se se mnou odmítl bavit a vyhrožoval mi zákoníkem práce. Protože jsem chtěla dále pracovat - stáhla jsem se. Situace dále pokračovala v mírnější variantě - už nebyly vytýkací dopisy a nakonec jsem obdržela výpověď pro nadbytečnost, čili s odstupným. Celková doba trvání až do mého odchodu trvala cca 2 roky. I dnes s odstupem doby se domnívám, že se mi podařilo odejít z celé situace středem.

Moje vedoucí, která se cítila ohrožená tím, že víc vím o práci na pracovišti, než ona. Když nevěděla, stejně musela za mnou přijít a já ji vždy poradila, protože mi šlo o to, aby oddělení fungovalo. Pracovala jsem tam 20 let. Jak mohla, snažila se mě ponižovat a zvýhodňovala pracovnice, které se ji bály, byly loajální a nosily ji třeba dárky. Já to nedělala.

Nadměrné dlouhodobé zatěžování nad rámec pracovní doby bez jakéhokoli nároku na uznání

nadřízená hlavní manažerka prolustrovala můj osobní počítač, když jsem zapomněl zavřít svoje dokumenty. Jako přivýdělek mám erotický fotomodeling. Začala vydírat, že to všem řekne, pokud jí nebudu po vůli a nebudu plnit její sexuální přání. Je to už pět let. Jsem svobodný a bezdětný zatím, tak to trpím, nechci, aby se to všichni dověděli, protože se jedná o velmi odvážná videa a fotografie

Nadřízená se rozhodla, že odejdu ... negativní hodnocení, kárání před ostatními, např., že nejsem na pracovišti, ač musím občas mimo pracoviště být (přejímka zboží, atd.) Staffing - podřízený poštvává proti mě své kolegy -nic pro ně nedělám, nezastanu se jich atd., ač to není pravda

Nadřízenému nebylo dobré nic, co jsem udělala, vše bylo špatně, pomalu, nedostatečně.

Nadřízený konkrétně mistr výroby si neustále vymýšlel co a jak mám dělat. zadával mi úkoly které nebyly v mém popisu práce. Těžko se to popisuje ostatní si řeknou byl to tvuj šéf měla si ho poslouchat ale tohle bylo už za hranou. Dále dvakrát mě poslal z noční směnny domů o půlnoci, kdy už nic nejezdí jen noční linky. budu odcházet ve zkušební době.

Nadřízený mě vyzýval k sexu a "vybouření se". A pro celý kolektiv z jeho strany platila šikana, vyhrožování, nadávky.

nadřízený zadával těžko splnitelné úkoly ve velmi omezeném čase či čase nevhodném (Vánoce, v pozdních až nočních hodinách), časté vyhrožování vyhazovem z práce kolegové a jejich nevhodné sexuální připomínky, obliba šáhnout si

Nakládání nemožných úkolů, obviňování z nedbalosti, ironický výsměch. Pracovala jsem s postiženými lidmi, kde bylo velké riziko napadnutí klientem a proto jsme byly vždy ve dvou - mě dávali samotnou, později mi stahovali noční směny a veškerou dokumentaci jsem musela dělat doma. Když jsem úspěla v komunálních volbách bylo mi předhazováno, že nemám na vyšší pozici v práci nárok, protože jsem v zastupitelstvu... a mnoho jiného včetně obvinění za smrt jednoho klienta - musela jsem odejít z práce, před podáním výpovědi jsem již navštěvovala psychiatrii - měla jsem noční můry o práci a do práce jsem nemohla vůbec jít - měla jsem zažívací potíže apod.

Narazove

Naschvály od spolupracovnic, neumožňovaly mi dělat si přestávky. Trvala cca měsíc, pak jsem dala výpověď.

Naschvály, manipulace a pomluvy ze strany podřízených, psychický nátlak a psychická šikana.

nátlak a šikana ze strany mistrové, 4 roky

návrhy, narážky 2 roky

nebudu komentovat

Negativizovani (kriminalizace) veskerych ukonu spojenych s plnenim ukolu, stejne pri komentovani splneni ukolu, probirani ukolu pripominajici ne ujasneni ale vyslech.

nechci popisovat, trvání asi tři roky

Nechci to popisovat.Trvalo to 3 měsíce. Byla jsem na to psychicky špatně a marodila jsem. "Naštěstí" p.vedoucí odešel z okresní správy na krajskou. Mimochodem tak, jak zacházel se mnou, jednal se staršími zaměstnankyněmi i dříve jinde. Později jsem se dozvěděla, že z kraje musel kvůli tomu odejít, takže na něj konečně došlo.

Nejmladší pracovnice v kolektivu s převahou žen, ženy se vzájemně pomlouvají a urážejí, muži si rádi sahnou či se stanou "utišující" náručí.

několik dní

několik měsíců, dávání za vinu věci, které jsem evidentně nedělala já, ale předchozí sestra. Nová pravidla, která si mi nezdělila, až výtka, že se jimi neřídím. Změna pracovní doby - prodloužení, bez změny platu a varování. Z práce jsem odešla.

nemohla jsem se najíst,odskočit,nikdo se se mnou nebavil,dělala jsem za ostatní,které jen kouřily...trvalo to 5 měsíců

Nepřiměřeně důsledná kontrola mých aktivit, která je v kontrastu s daleko nižší kontrolou aktivit ostatních zaměstnanců, kritika menších chyb při toleranci velkých chyb ostatních. Kritika chyb, kde já jsem pouze pokračoval v něčem zavedeném od strašího kolegy při absenci kritiky kolegy za danou chybu. Z nevysvětlitelných příčin pozdní nasazení do služeb. Absence pochval. Požadování dodržování včasných příchodů do práce při absolutní toleranci pozdních příchodů kolegů. Od nástupu do práce, t.j. ca 2 a půl roku.

Nepřiměřeně vysoké nároky vedoucích, časté napomínání od kolegů

nesmyslné úkoly

nesmyslné úkoly a z nepodstatného problému se stává velký k řešení pro šéfa, zcela zbytečně.

nesplnitelné ukoly pak tresty

neumožnění účasti na školeních pořádaných nadřízenou složkou, omezení rozsahu pracovní činnosti bez změny pracovního zařazení, neumožnění jakékoli diskuse, omezení práce na rutinní postupy bez umožnění vlastní iniciativy, trvá asi 3 roky

Neustálá kritika za cokoliv, kdy si nadřízený i protiřečil. Na všem hledal chyby, byť sebemenší. Např. když jsem něco udělala nad rámec, řekl, že to není moje zodpovědnost, když jsem to příště neudělala, tak mi to naopak vyčetl. Vybíjel si na mě špatnou náladu, vzbuzoval ve mně strach a když jsem se bránila, vyčítal mi drzost. Chodila jsem do práce se strachem. Podala jsem výpověď, chování dotyčného se změnilo a přemlouval mě, abych zůstala. Výpověď jsem stáhla, chování nadřízeného se vrátilo do starých kolejí, přestala jsem zvládat své emoce, začala dělat čím dál více chyb a za několik měsíců jsem byla donucena podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru.

Neustálé bezdůvodné napadání ze strany nadřízené, náladové chování, vyhrožování, nucení k práci zdarma, nevhodnými poznámkami, napadání za přílišné pracovní nasazení. Sledování na kamerách, lhaní. Přehnaná kontrola, zákazy stýkat se s nevyhovujícími osobami. Výčitky, že s ní nechodím na kávu a nevysedávám na kuřárně.Situace trvala po celou dobu mého pracovního poměru až do mojí výpovědi.

neustálé podrážení mé autority u mých podřízených ze strany majitele firmy. Vyhlašování nesmyslných zákazů, soustavné strhávání osobního ohodnocení.

Neustálé psychické šikanování, ztrapňování, trvalo 8 let. Už je to za mnou. nadhazování věku, že už mě (nás) nikdo v těchto letech nezaměstná. Přišla nová nabídka,okamžitě jsem odešla.

Neustále zadávání úkolů nad rámec mých povinností 3-4xtýdně na koberečku zesměšnění=pokud neumím trojčlenku, nemám tam, co dělat. Generální ředitel šikanoval 5 měsíců mě-administrativu... Vždy zesměšňující tón, že o mé názory nestojí, že pokud se mi to nelíbí mohu jít, že na mé místo čeká tolik lidí, že si mám uvědomit, že mé uplatnění na trhu práce-"kór u žen". Začla jsem trpit nespavostí-spala jsem max 2hod denně, už od soboty mi bylo na zvracení. Skončila jsem na psychiatrii-už jsem ani po odchodu z práce nemohla spát, šikana trvala 5měsíců. Vyžadoval ode mě to stejné, co od managerů-ale já k tomu dělala svou práci administrativy. Pokud jsem se tázala: Proč mé prognózy nejsou opakovaně vyhovující? Jen vyčítal, že není správně, ale jak jeho zdání měla být správně nikdy GŘ neukázal, nevypočítal. Opakovaně jsem žádala o pomoc s registrací škod, že nárůst mé opravdové práce, na kterou jsem byla přijatá je o 150%, odpověď-musím zvládnout, přečasy 70hod ale náhradní volno mi nikdy nedali..... Byl mi stržen bonus, že jsem měla pohled daný vedle monitoru.

neuvěřitelná psychická šikana ze strany mladší kolegyně, trvalo to několik let, poslední dva roky byly nejhorší

nevidim duvod

nezlobte se, ale nechci uvest

Nová vedoucí, která byla dosazena, rozděluje úkoly velmi nerovnoměrně a pokud dotyčný, který nemůže splnit úkol (i přes samozřejmou práci přesčas), dostává práci jako úkol osobní, který když nesplní v termínu je mu vyhrožováno (výpovědí, odnětí osobního příplatku,....). Navíc dotyčná úkoly mění a pokud to není písemně, tak i lže.

Nově ustanovená ředitelka nemohla přenést přes srdce, že jsem se také ucházel o místo ředitele a vidím jím do karet, tak mi začala "zpříjemňovat" práci.

Nucení k vyšším pracovním výkonům,pod pohrůžkou odebrání osobního ohodnocení.Ponižování,délka trvání 6 měsíců

nucení pracovat nad normy a když to nepomůže, dojde ke zvýšení norem i když to není reálné, vyhrožují - nemusíte tady být!! Nařízení přesčasů v sobotu nad - vyhrožují sankcemi...atd...

obcházení mých pravomocí, tajení klíčových informací

Od nástupu nového ředitele - vyžaduje provádění zbytečné práce, psychické vydírání za zavřenými dveřmi s vyhrožováním o propuštění, rozhoduje o pracovním zaměření pracovníků bez jejich vyjádření, podává lživé informace, vyhrožuje sankcí, odmítá jiné názory, nechává si podepsat zápisy o svém kladném a pozitivním přístupu....vše bez svědků a hlavně s psychickou manipulací...manipuluje z pozice vedoucí síly

od převratu v r.89 je to od západu převzatý standard

od šéfa a bylo to milé

osahávání kolegou - 1 rok nepodložené obviňování ze strany šéfa, který si vymýšlel průšvihy a házel na mě, přestože jsem nic takového nedělala, neustálé ponižování a snižování sebevědomí, časté kárání za nic, nebo za vymyšlené věci, neoprávněné obviňování z nepodložených a neuskutečněných neplnění povinností, obviňování z nevhodného a neprofesionálního chování, které však neexistovalo....

Pár týdnů, narážky, dělání návrhů apod.

po celou dobu pracovního poměru, v různorodých intenzitách

po celou dobu zaměstnání

Po mém návratu z mateřské, jsem měla trochu potíž chytit tempo v práci, nová kolegyně se zřejmě snažila vyburcovat mě k nějakým lepším výkonům, výsledkem byla má dlouhodobá frustrace a skoro každý telefonát s ní končil mým pláčem.Cítila jsem se neschopná, pomalá, tupá a opovrženíhodná.

po návratu z MD mi bylo předhazováno, že tím, že mám zkrácený úvazek a malé dítě na práci nestačím, firmě se nevyplatím, neustávaly nesmyslné úkoly a kontroly....Naštěstí vše skončilo odvoláním oné osoby z funkce....

Po návratu z rodičovské dovolené byl pokus převést mne na méně výhodný typ smlouvy, když jsem odmítla, byla jsem donucena např. zpětně si si vybrat dovolenou za 9 dní, které jsem se souhlasem dotyčné nadřízené a naprosto prokazatelně (odevzdaná práce) odpracovala formou homeoffice, nebyla jsem vysílána na akce odborného rázu (konference, jednání), které do té doby byly v mé kompetenci, nadřízená nacházela a patřičně veřejně komentovala všechny drobné chyby (chybějící čárka v několikastránkovém dokumentu) a podobně. Nakonec se mnou byl rozvázán pracovní poměr pro nadbytečnost. Zároveň byla propuštěna také kolegyně, která měla s nadřízenou osobní konflikt a bylo o ní známo, že plánuje těhotenství. Jinak to byla nejzkušenější a asi i nejschopnější zaměstnankyně v týmu. Celá situace od nástupu po RD do rozvázání pracovního poměru trvala 3 měsíce.

podřízení jsou póvl a nadřízený si může dělat co chce a na vše má právo, jen podřízený nemá žádná práva...

pomlouvání, drobné skryté zákeřnosti,zesměšňování...

pomluvy, osočování kvůli odbornosti, zpochybňování mých postupů před nadřízenými... trvá to několik let

Pomluvy, veřejné urážení, ponižování.

Pomsta za minulost, buzerace, napadání a ponižování.

ponizovani vedoucim

posledních cca 15 let

práce práce práce, naprosto odlišné od náplně práce ve smlouvě bez jakékoli dohody či odměny

prace ve sklade , kdy jako nova jsem kloudne nevedela kde se veci nachazi co co meli pripravit pro export takze jsem byla pomalejsi( nerozkukana). pauza po 2 hodinach nacez kolegyne nebyli ochodny pohlidat muj usek abych si dosla na wc(predstava ze jako zena budu mit svy dny a 6 hodin si nebudu moc dojit na wc byla silena) keci typu do pr.. co si neudelame samy to nemame bylo to nejmensi po4 dnech sem si diky domu rozrizla prst na 3 stehy misto marodeni jsem sla do prace a odchazela skoro z brekem zeptat se na neco co bylo nemozny. misto aby ocenili ze nemaradim tak byli jeste hnusny tak jsem sla marodit a nastesti po tydenim pekluu mesici na neschopence kterou sam doktor protahoval pac aniz bych mu neco rekla videl jak se mi do prace nechce se me podari najit jinou a daleko lepsi praci nez mam ted... doplnim otazku cislo 13 ze slo o sklad kde delali prevazne zensky ktery delali jen pro penize .. takze ta ochota k ostatnim podle toho vypadala s porovnani s brogadou v jinym skladu kde byla pratelska atmosfera se to rozhodne neda srovnavat tohle bylo peklo nikdy vice

pracovníci mě v hospodé zmlátili

Pracuji na lince kde kontrolujeme gps panely. Pokud s "šéfkou" jdete do konfliktu,něco se vám nelíbí a podobně tak vám dává čím dál míň směn nebo vás vyhodí a pak za vás najde nemyslící náhradu která udělá všechno do posledního puntíku co chce ona a nikdy se jí nevzepřou...

Pracuji ve výhradně mužském kolektivu a někteří mi dávají sežrat, že to prý není práce pro ženskou a zavalují mne nesmyslnými úkoly, obrovským množstvím práce a pod. Další z nich pak prostě neunesou přítomnost ženy a protože jsem tam jediná opačného pohlaví, prostě občas neodolají a buď mají narážky, nebo si sáhnou. Do určité míry se to dá odbýt slovně, ale byl tam i případ, kdy byl kolega velice neodbytný ve chvíli, kdy jsme byli v místnosti sami. Musela jsem před ním utéct. Další takový incident se zatím neopakoval, neboť si hlídám, abych s ním sama nebyla.

Prakticky neustále dle nálady kolegyně. Bez mála deset let.

Prilis osobni na zverejneni. Napr. Zasilani sms partnerovi o vymyslenem vztahu na pracovisti...

Prošla jsem si více zaměstnání - pocítila jsem bossing - zesměšňování, ponižování, mluvení do soukromého života, šikanování mého dítěte, obviňování z podvodů (např. že jsem vypracovala za dítě úkol - když dcera doma nakreslila obrázek, tak ho paní ředitelka vyřadila ze soutěže, přitom jsem ho ani neviděla. Neustálé znevažování mé osoby -např.slyšela jsem na tebe hrozné věci, neřeknu ti kdo, neřeknu ti co, ale hrozné, apod. Mojí chybou bylo, že jsem na to nereagovala, jen doma pláčem a přišlo mi zbytečné se obhajovat. Nadřízená měla vždy pravdu. Byla nejchytřejší, nejkrásnější, měla ty nejlepší děti, nejlepší názory, všecko nej... Nakonec jsem ze zaměstnání odešla dohodou. Trvalo to 5 let.

Před vedoucím ze mne kolegyně udělaly pomalou, neoochotnou, s nezájmem o práci a nepomaháhající ostatním.

překrucování informací, změny termínu či obsahu zadané práce, nepřijetí jiného názoru, finanční postihy mimo kompetence, křik, výhružky pro nepřítomnost v práci -např. nemoc

Pul roku

půl roku

půl roku

Raději jsem to zapomněla

Rok

Řeči, že bych to jinde měla lepší.

Ředitelka mluvila sprostě při hodnoce určité práce, nenechala si vysvětlit situaci nebo ji obrátila proti mě s tím, že "lžu". Vyvrcholení situace bylo jeden den. Další výtka za rúzné situace několik měsíců. Raději jsem si našla nové zaměstnání.

S jedním kolegou to trvalo asi půl roku, přestal, když se dozvěděl, za co to jeho chování považuju (neměl míru na vhodnost chování). První kolega měl převážně jenom blbé narážky a nerespektoval osobní prostor - ale nedotýkali jsme se. S druhým kolegou to trvá asi asi půl roku - ale teď už se nepotkáváme, jsme každý na jiném oddělení. Druhý kolega měl vícero potenciálně nezbezpečných chování (rozepínání pásku od kalhot, srazil mě na zem několikrát) a taky kupu narážek a dalšího obtěžujícího chování (kradení věcí).

setrvalý stav - buď budeš skákat jak my pískáme, nebo - za bránou je dalších padesát lidí...

sexuální narážky a oběžování nadbytečnou přítomností a blízkostí ze strany nadřízené osoby (vyhledávání jakékoliv příležitosti na dotyk, maskované za nechtěné), vzhledem k přítomnosti partnera nadřízené osoby ve společnosti se situace vyřešila sama (hádka mezi nimi)

sexuální obtěžování je u nás normální, sice otravný ale dá se na to zvyknout. klasický ošahávání, zadek atd, žádosti o soulož či o ukázání prsou, snaha pana mistra ukázat mi penis atd. ale časem už to ani nepřijde divný. mnohem horší je to druhý, kdy si mistr svolá poradu a přede všemi na mě sprostě řva, stopuje jak dlouho jsem na záchodě, řve na mě za každou blbost. přičemž na nikoho jinýho se neřve, neustálá kontrola kolik jsem toho udělala, neustálé stání za zády, nepouštění k doktorovi, na darování krve atd. dělo se, děje se a dít se bude

Schazování - "ale prosím tě, tohle je nesmysl, takto to není", "teď tě vyzkouším, víš co to znamená...." "jak to, že nevíš, o čem mluví tato směrnice" - schazování před ostatními, jednání jako s dítětem... Bylo to z důvodu, že jsem nesouhlasila s nějakými postupy, měla jsem jiný názor, který jsem sdělila. Šéf byl méně zkušený, nevěděl, jak se mnou komunikovat a jak reagovat, tak mě schazoval. Navenek to asi vypadalo, že já dělám problém, takže jeho šéf mě začal šikanovat, resp. se jednalo o jednu akci, na základě které jsem se rozhodla odejít. Vyvrcholilo tak, že jsem musela přispět na dárek kolegovi, kterému jsem nechtěla. Byla nějak nastavena pravidla, jak budeme přispívat kolegům na dárky, ale šéf to změnil pro toho jednoho konkrétního. Odmítla jsem, ale bylo mi to ztrženo z vyúčtování. Šlo o pár korun, ale pro mě to bylo jasné znamení, že mě chce zlomit. Nešla jsem na HR jen proto, že ten, co mě šikanoval, byl můj známý, bohužel...

sikana kolegu/kolegyn i nadrizeneho zamestnankyni v otazkach ucetnictvi a financi, "hazeni klacku pod nohy" pri jakekoli prilezitosti, servavani kolegu i nadrizeneho, lhani u vysich nadrizenych o svych kolezich trva od nastupu zamestnankyne

Sikana nadavky rvani 5 ukolu najednou dalsi prace treba v 7 vecer bleskove mit vse udelano v sobotu nastup do prace neplacene preacasy vina za poruchy softwaru pohrdani nejasne prikazy organizace soukromeho zivota nadrizenych vypovedi na bezicim pase chaos

Situace byla velmi jednoduchá. Kolegyně se do mě zamilovala, ale já jsem jí mohl nabídnout pouze přátelství. To ona odmítala a začala mě postupně vydírat a působit velmi nepříjemné pracovní prostředí.

Situace trvá skoro dva roky od mého nástupu do firmy. Nadřízený si honí ego. Dává nesmyslné příkazy, často i protichůdné a vyžaduje jejich 100% plnění

Situace trvala asi tak 1 a půl roku, dokud jsem neodešla.

Situace trvala více nez rok. Projevovalo se to neustalymi trapnymi narážkami, ponizovanim, dělání na schválí od dvou kolegu na stejne pracovní úrovni. Bylo to, protoze jsem mela lepsi výsledky nez oni, lepsi vzdělaní, lepsi jazykové znalosti a podobne

sledování každého kroku, každého rozhodnutí, každého postupu a pak oznámení dotyčnou osobou, že jsem to já, kdo pronásleduje, slídí

Slovní napadení

Slovni ponizovani, srazeni podrizenych z titulu funkce, hajneho a dalsich.

slovní útoky a ponižování po několik měsíců

Snižování autority před dětmi, hysterické výstupy bez důvodu,

snižování mého pracovního úspěchu na poradě i v bilaterálním rozhovoru, asi dva roky, mužská nadřazenost

Staniční byly úplná pipina, furt buzerovala ošky, mě si tolik nedovolila, ale náznaky tam tež byly, nakonec to skončilo tak, že mi nechala puštený dávkovač s opiátem, aby to bylo na mě.

Staniční sestra se při každé příležitosti obracela na mě, i s otázkami, které se netýkaly mých pacientů a pokud sem nevěděla, přišlo "vyhrožování" že se mi to odrazí na platu, trvalo to cca 3 měsíce, než se objevil slabší článek teamu

stav trval cca 5 let, než došlo k výměně vedoucího, nutil nás k neplaceným přesčasům...

stezovani si na me nadrizenym, neplneni slibu, prehazovani prace na me ktere jsem nemela v kompetenci, pomlouvani u ostatnich kolegu, neochota prijmout kritiku, kriceni

Šéf mi stanovil dobu, kdy smím na wc, oběd, trvala 2r

Šéf vyhrožoval soudem a vysokou škodou, pokud nesplníme úkoly nad rámec naší práce a pracovní doby + práce zadarmo při marození.

Šéf/vedoucí/majitel nově otevřené lékárny mi po dvou měsících v práci od Nového roku čtrnáct dní vkuse každý den, kdy byl v práci "promlouval do duše" a otloukal mi o hlavu pár věcí, které jsem objednala "bez jeho svolení" (ale nakonec na tom jen vydělal), že mi nemůže věřit a že by bylo lepší změnit smlouvu, která byla na rok, bez zkušební doby (protože byl v hodně velké nouzi o zaměstnance a takhle si mě chtěl pojistit), na nějakou kratší dobu, třeba ještě dva měsíce, "co bude vyhovovat oběma". Každý den mě vydeptal tak, že jsem v práci brečela, až jsem se na pokraji syndromu vyhoření naštvala a našla si místo jinde. Podepsala jsem dohodu a odcházím už za měsíc. Ještě bych podotkla, že jsem pracovala každý týden přes 60 hodin před Vánocemi, abych si pak mohla vzít od 20.12. do konce roku volno, protože mi nechtěl dát ještě oficiální dovolenou a protože jsem měla hodinové "manko" za první týden, kdy pro mě neměl práci, protože se lékárna otevřela o týden později, než bylo ve smlouvě ("skvělé" nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) a odmítla jsem nechat si pokrátit výplatu odsunutím nástupu.

šikana ze strany pani majitelky,měsíc po nástupu

šovinismus, neustálý

Těch situací je hodně, od zrušené dovolené v den odjezdu, po nadávky, "nechtěný" úraz, až po odměny toho, kdo "nepadne" druhého kolegu...

trvá průběžně stále, nadřízená stále hledá nedostatky, cdhová se až vulgárně k podřízeným, zcela bez úcty

trvala 2 roky

trvala asi 3 roky neustálé slovní ponižování řešení pracovních problémů za mými zády

Trvala cca 1 rok

trvala dva měsíce, donášení šéfovi, schválně zahlcování práce, nenechání se najíst, dojít na záchod....

trvala po celou dobu zaměstnání 4 roky

Trvala přibližně jeden měsíc, byla to malá firma. Byla jsem přijata na místo sekretářky ředitele - ten byl celkem super, dalo se s ním vyjít. Ale majitel vždycky naběhl do firmy jako velký vítr, svolal narychlo poradu a na poradě řešil problémy jako např. že romové ukradli železo ze dvora a řval na mě, že jsem to měla vidět z okna a běžet za nimi. Nebo na dílně udělali z 20ks 20 zmetků a taky to byla moje chyba, zase křik a mohla jsem za to já. Nikdy jsem nechápala proč. Když jsem pak po měsíci odcházela, řekl mi, že se "rozcházíme v dobrém a až dodělám školu, mám se mu ozvat, prý by mě měl rád ve své firmě" :-D "a že jediné, co ho zklamalo bylo, že mě přijal abych mu zachránila firmu". Což nechápu, když jsem měla být sekretářka, ale budiž. Tehdy to byl nejhorší měsíc v mém dosavadním životě, ale dnes už se tomu jenom směju, jak dokážou být lidé blbí :-D

Trvala rok, některé situace pár měsíců.

trvalé zesměšňování urážení přidělování horší práce a nižší odměny slušným a slabším, několik zaměstnanců a vedoucí vytvořili skupinu která nepracovala a brala odměny a ostatní mimo tuto partu dělali práci navíc i za ně a nedostávali odměny a bylo jim hrozeno propuštěním

trvalo to 6 měsíců, pak jsem přešla pod nadřízenou, detaily = neustálé přesvědčování o mě neschopnosti v době zaučování, nadávání, vyčleňování z kolektivu, pomlouvání před známými

trvalo to asi 2 měsíce

Trvalo to rok, pak jsem podala vypoved

Trvalý tlak na výkon pod hrozbou ztráty zaměstnání, nakonec zrušeno celé dlouhodobě budované pracoviště - až po ředitele, vysoce kvalifikované pracoviště z důvodu úspor v zájmu kapitalistů - firma vysoce ziková zhoršila služby pro zákazníky a pak byla efektivně prodána. Zaměstnacům se s otevřený hledím trvale lhalo.

udání

Urážení podřízených šéfem, vše ví jen on, protekce milenky ... 3 roky

V minulém zaměstnání

V minulém zaměstnání a trvala několik let /ze strany vedoucího:za stejné "prohřešky" jsem byla veřejně odsuzována a finančně trestána jen já, ostatní nikoli/.

V minulém zaměstnání mi dělal nadrřízený sex. návrhy, protože jsem ho odmítlala, dával mi to pěkně vyžrat. Kolegyně, která s ním měla dříve poměr, na jeho pozornost vůči mě velice žárlila a dělala mi peklo na zemi.

Ve vlastním zájmu neuvedu.

vedoucí me hladil, sahal na me, mel narazky

Vedoucí mě chtěla vyhodit, a tak začala dávat přehnané úkoly, shazovat na mě, co se nepovedlo, i když jsem za to nenesla zodpovědnost a nebylo to mojí náplní práce. Dávala mi úkoly na víc, které zabraly spoustu času, a pak mi dávala napomenutí za to, že jsem nestihla dodělat svou práci v termínu, která nebyla tak důležitá....atd. Bez ohledu na to, že jsem o práci nestála. 4 roky.

vedoucí mě sexuálně obtěžoval až jsem byla nucena dát výpověď

Vedoucí nám nadávali, byli jsme neustále pod tlakem, jakmile jsme nepodávali 150% výkon, hned jsme byli seřváni,iniciátory byli všichni nadřízení - muži i ženy

vedoucí neustále přehazuje svojí práci na podřízené ,uměle vyvolává nejistotu v kolektivu ,manipuluje poukazuje na chyby ,které dělám i když vím ,že jsem žádnou neudělala zkouší to i na další kolegyně tuto situaci chceme řešit jen co si zjistíme fakta a ověříme některé informace pak budeme jednotně postupovat a řešit i na jiných místech

Vedoucí vulgárně uráží své podřízené. Výrazy jako Kráva, debil, kretén jsou na denním pořádku. Také při řešení pracovních záležitostí dochází k neustálému tlaku, kdy nadřízená lže a zapírá vlastní příkazy nebo neustále mění pracovní postup, aniž by o tom podřízené informovala. Bývalá starší kolegyně toto jednání nevydržela a zkolabovala. Při podání stížnosti k ředitelce odboru jí bylo řečeno, že nemá své vedoucí dávat příčiny k takovému jednání.

Vše, co bylo špatně svedla vedoucí na podřízené, i když za to mohla ona a dávala jim to dost najevo. Jakmile například překročili dobu oběda o 2 minuty hned strhávala nepřiměřenou částku z výplaty atd.

vyhrožování propuštěním, telefonáty mimo pracovní dobu v pozdních večerních hodinách, zadávání práci, na kterou jsem nebyla přijata, trvání po celou dobu mého působení - 2 roky

vyhrožování propuštěním,pokud budu upozorňovat na chyby nadřízeného trvá to víc než 4 roky

výkyvy nálad vedoucí

Vztah ředitel školy - tř. učitelé. Nakonec téměř celý kolektiv dal výpověď, zůstala jen ředitelka a zástupkyně ředitelky, které jsou kamarádky. Nesouhlasili jsme, aby ředitelka zaměstnávala rodinné příslušníky, nutila rodiče dětí k nepovinně - povinným peněžním darům, které mizely kdo ví kde a pod.

Za takovou velmi těžkou práci jsem nedostávala takřka žádný plat, žádné volno a dělala jsem práci, kterou nikdo dělat nechtěl, bez možnosti vysvětlení a možnosti naučit se nové věci, či postoupit na jiné pracovní místo. A ještě vnímat posměšky o mé postavě, která rozhodně není padesátikilová blondýna.

Zadávání nesmyslných popř. nekorektních úkolů nebo úkolů nepříslušících mé pracovní pozici s termínem zpracování v nesmyslně krátkém časovém intervalu. Vyhrožování podáním trestního oznámení pro neplnění ochrany osobních údajů a únik informací. Návštěvy mé kanceláře v době mé nepřítomnosti, aktivní získávání informací o mých názorech a postojích od mé podřízené apod. Cíl: donutit k podání výpovědi aby se místo uvolnilo pro již připraveného kamaráda, který by spolupracoval na nekalých personálních praktikách. Situace ve vztahu ředitel a vedoucí personálního oddělení. Situace trvala více jak rok než ředitel odešel za lepší nabídkou. Poškozená pověst zůstala i v myšlení nového ředitele a těžko se získává důvěra zpět.

záměrné nesdělování informací, či jejich deformace a následně pak vytýkání nesplněného úkolu

zaměstnavatel se mě snažil svést v pracovní době. Pracovala jsem v té době v baru. pokoušel se mě políbit a osahával mě.

zastrašování, nepravdivé obviňování ze špatně vykonané práce, nemožnost se hájit, útisk, manipulace, zákaz kontaktu s určitými pracovníky, nesmyslné úkoly, zadávání zcela jasně nesmyslných a nesplnitelných úkolů, zadávání pracovních úkolů pod mou kvalifikaci, zákaz vést si pracovní pomůcky, manipulace s informacemi v můj neprospěch,

Zástupce vedoucího se rozváděl a tak si vybíjel vztek na mě, jelikož jsem byl v práci relativně nový. Než jsem jakkoliv zapadl mezi kolegy hodně jsem byl psychycky týraný, jakoby chtěli abych skončil.

Ze strany vrch i sestry, trvalo to asi 2 mesice a skoncilo to vypovedi - dohodou.

Ze strany zástupkyně ředitelky školy, celá škála projevů, neopodstatněné kritizování a nepravdivé pomlouvání u ředitelky, se snahou uškodit. Trvá od doby uvedení do funkce.

Zneuživání svého postavení k vynucení si vyhod

Naučila jsem se, že nikdo tyto situace nechce řešit a musí se toho hodně stát, aby se o to začal starat nadřízený. Další poučení bylo to, že se musíte naučit chránit sami sebe - jsme v tom sami

:-) Jak asi mohla, když nebylo nikde dovolání? A dle krajského inspektorátu práce bylo jediným řešením soudní řízení, které je nákladné a s výsledkem nejistým?

* stát si za svým i přes výhrůžky * dělat dobře svoji práci * dát pozor na práci v církvi a církevním zařízení * pokud je organizace "prohnilá" a nikdo nestojí o nápravu věcí, odejít.

Ač bylo vše řešeno, situace se nevyřešila, tak je dobré si pálit prsty? Spíše ne!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ano, ovlivnila,a to velmi, jsem vůči svým kolegyním nedůvěřivá.

Asi tři měsíce jsem si léčila vyrobené komplexy, dnes už je dobře.

Až budu odcházet tak jí propíchám gumy svini jedný...

Bohužel pokud člověk práci potřebuje, leccos snese. Naštěstí pro mne toto zaměstnání bylo zcela postradatelné.

Bohužel stále to trpíme, protože proti tomu není odvolání....A jiné pracovní místo ??Kde ho vzít a navíc Vás dnes zaměstnávají jen přes agentury, které vlastně vykořisťují zaměstnance...A firma se Vás kdykoliv bez problémů zbaví....

Bojím se a moc se nebavím s kolegy.

Byl jsem vyhozen

Byla jsem ráda, že odešel do důchodu

Celkem nijak, tohle je ve zdravotnictvi celkem bezne. Vzdycky to jde systemem padajiciho hovna a skonci to na oskach. Chlast a kamaradky se kryjou a na vratnici pry ceka za nas fronta, ale vemte nekdo ten prescas...

co tě nezabije, to tě posílí

čistě ženský kolektiv nikdy více

člověk se nesmí dát

Dálkově studuji VŠ a bohužel jsem pochopila, že teorie získaná ze školy jsou jen řeči daleko vzdálené realitě a praxi běžného života.

Dalo mi to zkušenosti pro výběr příštího zaměstnání

Dávám si pozor komu mohu věřit, s nikým se v práci nepřu a svou práci si vždy udělám i s velkým sebezapřením a vysílením. Že jsem matkou nelituji a jsem ráda, že vedoucí nakonec odešla sama.

Dávám si pozor, co dělám, obávám se, že se situace zhorší, dostávám se do depresívních stavů, nedůvěřuji kolegům.

Dávám si větší pozor a hledám si jiné zaměstnání.

Deprese, snaha si práci udržet za každou cenu, nechuť k práci v dané firmě

Dlouhodoba neduvera k budoucim kolegum, zdravotni problemy, stres. Odesla jsem potom do soucasneho zamestnani, kde se ke mnechovali s uctou a respektem a minulost jsem uzavrela.

dlouhodobým stresem

Do budoucna budu vše řešit s personálním oddělením, pokud zaměstnavatel nějaké má, nebo přímo s vedením/majitelem firmy.

Do dnes se mi o řediteli zdá,vážím si nového zaměstnání,ředitelky.

do druhého patra nedoplivneš, je-li nadřízený(á) ignorant, tak s ním nevyjdu

Do ničeho se necpu a vedoucích se snažím nevšimat pokud je nutně nepotřebuji

Došla jsem k názoru, že ženy jsou v ČR bohužel pro některé muže-nadřízené stále jen "sekretářky", i když jejich pozice říká něco jiného. Jsem součástí top managementu a stále vařím kafe...

hledám si nové místo, ale vzhledem k mému věku jsem zatím nic nenašla

Hodně

Hodně

Hodně nepříjemná zkušenost. Šéf to vyřešil po svém, řekl že nás potřebuje obě, tzn že když se neshodnem, poletíme. Tak se uklidnila.

Hodně.

Hodne. Ze zacatku jsem byla smutná, protoze tato práce mne ohromné bavila a byla jsem v ni dobra. Vim, ze neni nic cenejsiho nez zdravi, které mne dvakrát varovalo v teto praci. A ze vse spatne je k něčemu dobre. Po třech měsících co jsem z práce odešla jsem v očekávání přírůstku do rodiny a na toto si uz ani nevzpomenu.

Hroznr vzpominky s rano v pul 4 rano jsem sedela v obyvaku a brecela jsem ze nechci do prace.

já sama jako vedoucí pracovník bych se nikdy takto ke svým zaměstnancům nechovala

Jak říká nový kolega: "Nic není v prdeli, všechno je v lidech!". Nový podnik vede opět žena, ovšem zkušená a rozumná, takže pracovní prostředí je skvělé, kolektiv výborný a člověku není zatěžko pracovat přes čas, nebo nad rámec svých povinností. V podniku, kde jsem pracoval, nová ředitelka teď zbytečně buzeruje ostatní pracovníky, takže jí začínají odcházet i další kádry a všichni čekáme, až si toho všimne nadřízený orgán. Nemusím zdůrazňovat, že kvalita služeb tam jde do kytek.

Jako každá zkušenost mě obě situace posílily, nenechám si nic líbit.

Je třeba najít dobrého nadřízeného a toho jsem našel a nikdo stejně nic neřeší, většinou je ta pakáž propojená!!!

Jestli se paní vedoucí takhle chová i ke svým zaměstnancům, doufám, že najdu lepší pracoviště pro budoucí zaměstnání.

Jít podnikat.

Již se nebojím ozvat a říct vlastní názor. Kdybych takový byla od začátku nemusela mne ona nepříjemnost potkat

Již tak nízké sebevědomí kleslo ještě níž

Jsem agresivní vůči šikaně a kritice...

Jsem celkem statečná, jen jsem se utvrdila v tom, že člověk, který získá nějakým způsobem moc, s tím někdy neví rady a demokracii si každý vysvětluje po svém.

Jsem citlivá na tyto formy nátlaku, snažím se pomáhat nově příchozím, aby se nestali obětí stejných útoků. Novéu vedení jsem danou skutečnost oznámila, ale až když jsem se přes ní sama dokázala přenést.

jsem obezřetnější při výběru oblečení, abych nenosila nic, co by mohlo jakýmkoliv způsobem půsovit vyzývavě (nicméně musím působit v zaměstnání elegantně)

Jsem odolnější vůči slovní agresi. Naučila jsem se některé projevy (asi) zlosti vypouštět z paměti a nebrat je osobně.

jsem silnější.. a díky zkušenosti mohu o svou výuku o sociálně patologických jevech - šikana - dlouze vyprávět z vlastních zkušeností...

Jsem více "obrněná" vůči lidem, kteří jen ječí a řvou proto, aby si zvýšili sebevědomí :-)

Jsem více opatrný při příchodu do jiného zaměstnání a pokud nejsem spokojen se šéfem, tak z firmy odcházím.

každý den mám chuť si lehnout na koleje, brečím v práci, před prací, po práci a o víkendech. je to opravdu šikana nejhrubšího zrna

kdyby se něco podobného stalo znovu, nebudu tím zaskočená, budu se bránit, vlepím mu facku a vynadám

Kdybych nebyla v předdůchodovém věku, odešla bych hned. ˇVolila jsem odchod do předčasného důchodu. Byla jsem z toho velmi neštastná, nervy.

když má šéfka svůj den,tak ji zbytečně nedráždím zbatečným mluvením,stáhnu se do sebe.bohužel jsme obě celý den v 1 místnosti.

Lituji ostatní, co pod ním pracují. Já jsem odešla a teď spím v klidu.

Málo, musím být opatrnější.

mám dost skeptický názor na vztahy na pracovišti

Mám o zkušenost navíc

Mám psychické problémy, mívám úzkosti, i po letech mám problémy v komunikaci s některými lidmi. Vidím podobnou osobu a je mi zle.

méně důvěřuji kolegům

Menší důvěra k podřízeným, v menší míře projednávám s podřízenými i dalšími zaměstnanci svoje pracovní kroky. Jsem méně spokojený v práci. Více si dávám pozor abych nezavdal sebemenší příčinu ke kritice. Částečný zbytečný stres tím pádem v práci zůstal.

Mne nijak.

Musela jsem mlčet, jiná práce v okolí není a co vím, tak i jiní prožívají tu samou situaci jako já i v současnosti, od toho samého člověka.

Muž, který na mě uplatňoval mobbing mi zkazil každé další zaměstnání, protože většinou chtěl zaměstnavatel reference. Na mobbing jsem podala i žalobu, která se táhla 8 let a nic nevyřešila, soudce byl dohodnut se zaměstnavatele. Ovlivnilo mě to tak, že raději pracuji na ŽL a tudíž nemám žádného nablblého vedoucího. A nevěřím, že je u nás právo a spravedlnost.

nadřízený se mě zastal a do dneška stojí na mé straně. Dotyčné pochopily, že budou muset se mnou vycházet, jinak budou mít zle...

Naučila jsem se asertivitě.

nebojím se a nadále upozorňuji na chyby nadřízeného

nebrat si to osobne a byt si sam sebou jist, brat s nadhledem, sama jsem si s nimi danou situaci vyrikala a pozadala je, aby prestali, coz se stalo

Nebyla to šikaná doslova. Kde by se Bossing ze strany hloupého člověka přeci neobjevil.

nedůvěra v podřízené.

Nedůvěrou a větší ostražitostí vůči vedoucím pracovníkům a ostatním kolegům.

Negativně

negativně

Negativne

negativně na celý život

Negativně. Nemám důvěru k nadřízeným a ztratila jsem k nim respekt.

Nechcem uz pracovat vo velkej nadnarodnej korporacii. Do veducich postaveni sa tam dostavaju ludia nie na zaklade charakteru a kompetencii, ale na zaklade priebojnosti a schopnosti presadit sa.

nechci pracovat z dané oblasti

Nejsem si teď jista,že poctivá práce,píle a osobní nasazení něco znamenají.Pocit bezmoci,snížení důstojnosti.

nenavazovat bližší vztahy v zaměstnání, zachovat odstup, neřešit problémy s úsměvem, žádný lidský přístup

Nenechám si nic takového už po druhé líbit, pracuji na sobě, abych byla lepší než dotyčný, který mě šikanoval, vím, že horšího nadřízeného nikdy mít nebudu a budu si každého dalšího šéfa vážit

Není práce, jsem v předdůchodovém věku, jsme takto tři, jen si o tom spolu promluvíme, bojíme se přijít o práci. \Vedoucí se tím baví, na první pohled vypadá milá, často je v televizi, spolupracuje s orgány kraje i města |(jsme neziskovka, azylový dům pro matky s dětmi)... je o strašné...

neovlivnila určili jsme si pravidla a mantinely

neverte kamaradum kteri se stanou vasimi nadrizenymi, nepoustej si lidi zbytesne k telu, v praci je velmi dulezity kolektiv lidi

nevím

nevzdávám se, stojím si za svým

Nezávidím poláky

Než jsem poznal Žanetu, odsuzoval jsem násilí na ženách :-)

Nic jsem nemohla ovlivnit. Moje nadřízená byla moje spolužačka, která chytrostí nevynikala, vystudovala "na praseti" a při příchodu na úřad se mi mstila za to, že jsem byla chytřejší, schopnější a zřejmě měla o svoje místo strach. Přesto, že jsem pro ni dělala vše, pro její imige, všechno využívala, chlubila se "cizím peřím", ale mně čím dále tím více ubližovala. Po dvou letech jsem to již psychicky a nezvládla a zkolabovala jsem- omdlela jsem a padla na betonové schody. Měla jsem zlomenou klíční kost, zhmožděný obličej, zablokovanou páteř a z neustálého stresu se u mně projevovaly různé bolesti všech orgánů. Prostě "nervy na pochodu". Pracovní neschopnost trvala celý rok a potom jsem odešla do starobního důchodu.

Ničemu a nikomu nevěřím.

Nijak

nijak

nijak =o)

Nijak jen ubezpečila v tom že když člověk sklopí uši a udělá vše co se mu řekne nevyplatí se to já se ozvala a problém byl vyřešen ještě mi přidali na platu

nijak jsem rada, ze jsem z te firmy odesla

nijak negativně

nijak u podnikavců je to běžný spůsob jednáni se zaměstnanci pomáhá rozbití držky a skopání ve večerních hodinách

nijak, někteří muži se snaží dokazovat si svou moc tímto způsobem, člověk se nesmí nechat a nejjednodušší je odejít, zvlášť pokud je to přímo majitel podniku

nijak, směji se těm chudákům, kteří si na schopnějších podřízených léčí své komplexy

nijak,držet hubu a krok,pokud nechci přijít o práci

Nijak.

Nikdy nepracovat v prostredi kde je jakakokiv forma sikany.

nikdy už bych si to nenechala líbit

Nikomu se s ničím ne svěřovat, ne chlubit a bavit se jen o sportu a o počasí. ..

nosím čisté kalhotky

nrgativně

Oběma kolegům jsem se začala vyhýbat. Hodně dlouho mi trvalo, než jsem se s tím nějak srovnala. Taky jsem šla na kurz sebeobrany a asertivity, takže už je nenechávám dělat a říkat ty věci. A nejsem s nimi nikde sama.

Objevily se u mě zdravotní komplikace, které trvají doteď.

od té doby navštěvuji psych.pomoc a mám fobii z možného opakování na jakémkoliv pracovišti, není to nechuť pracovat...

odešel jsem úplně z oboru mého zaměstnání, tak moc mě negativní zkušenost se zaměstnavatelem poznamenala

Odešla jsem do důchodu a jsem spokojená. Když potkám některé zaměstnance, říkají mi, jak jim chybím, že je to hrůza, co se tam teď děje, ale mě už to nezajímá. Bohužel dnes nejsou někde na vedoucích místech odborníci, jako to bývalo dříve. Vždy bylo lepší, když byl vedoucí muž. Když se chce neschopný udržet, udělá pro to vše.

Odpor k tržnímu systému, z lidí dělá lidské zdroje, ti kdo to řídí už vůbec neznají firmu ani zaměstnance, jediné kritérium je zisk. Tam kde nejsou obory je situace ještě horší.

Ovlivnila mě tak, že práci, kterou miluju a byla mi vším, začínám nenávidět.

ovlivnila mě velmi, snažím se některé věci a řeči neřešit a zajímat se jen o podstatné, ale v dnešní "závistitvé" době je to velmi obtížné

po nepříjmé zkušenosti upřednostňuji nadřízené ženského pohlaví

Po odchodu z této pozice jsem vyrovnanější a zdravější.

Po ztrate zamestnami jsem se rok neodvazila jit do ctvri. Podrazdenost nespavost permamentni strach ze neco nezvladni nebo zapomenu

pochopila jsem, že ne každý má odvahu situaci řešit - přímý nadřízený se změnil a rychle poznal pravdu, vedení organizace však nehodlá řešit nic

Pokud by se mi to ještě někdy stalo a nadřízený by nebyl ochoten tuto skutečnost nějak změnit okamžitě bych odešla a nečekala bych jestli se to náhodou samo nezlepší.

Pokud bych se s tímto setkala i v budoucnu, nebudu čekat tak dlouho a snášet takový teror.

Pokud bych u jiného viděla, že se v tom plácá jako já tehdy, snažila bych se mu pomoci.

pokud je ve firmě manažerem někdo, kdo nemá ani potuchy, jak jednat s lidmi, a vše řeší z pozice "nadřazenosti", pak taková firma nemá budoucnost... myslím, že i pro mladé, schopné manažery s vysokoškolským vzděláním bez praxe je dobré si občas promluvit s dělníkem, který danou činnost vykonává dobře už dlouhou dobu...

Pomohla mi supervize, na kterou nedám dopustit, dnes již vše vyřešené. Myslím, že do stejné situace se již nedostanu!

pomohlo mi to uvědomit si vlastní cenu a že zaměstnání si člověk nemusí udržet za každou cenu, když má jiné možnosti

Posílila mě, vyšší nadřízený se mne zastal a nyní se zastanu i dalších kolegů

Posílila ve mě vědomí, že ve školství mají pracovat psychicky stabilní lidé!!!!!!! A ne zakomplexovaní jedinci, kteří neunesou ani pozdrav "krásný dobrý den"

posilnilo to mou schopnost podobným útokům vzdorovat

posunula mě někam

Poučení pro příště

Poučením pro příště, že je třeba se bránit včas, nikoli čekat, že se to "usadí".

poučila jsem se o svých právech v rámci firmy, už to nedopustím

POZITIVNĚ,SNAŽILA BYCH SE UŽ VŽDY NAJÍT POMOC

Pracuji v domově pro seniory jehož zřizovatelem je krajský úřad. Zjišťuji, že ani v takové organizaci není snadné se hájit a bránit proti šikaně. Spolu se mnou ji zažívá většina zaměstnanců v zařízení, ale z kraje není politická vůle stav řešit. Navštěvuji psychiatra, užívám antidepresiva. Ještě stále doufám, že snad lze zjednat ochranu u veřejného ochránce práv nebo na inspektorátu bezpečnosti práce. Zatím jednání s těmito orgány nevedly k žádnému výsledku. Krajský úřad při šetření zjistil, že šikana se v zařízení vyskytuje, ale k vyřešení situace pověřil ředitelku zařízení a ta je jednou ze tří osob, které v zařízení šikanují.

priste dam tomu kokotovy rovnou facku

Pro příště vím, že při prvním náznaku šikany se musím opravdu rázně ohradit, pokud člověk přijímá veškeré ústrky, šikanátor jen sílí a myslí si, že je v právu, přitom je to jen jeho úhel pohledu. Nevěřit kolegům, že pomohou a věřit v sám sebe, nenechat si nic namluvit, diskutovat.

přestala jsem věřit lidem, nenávidím svou práci, musela jsem chodit k psychiatrovi pro antidepresiva, byla jsem v depresích, měla jsem úzkostné stavy, obavy z nadřízeného..., zjistila jsem, že není možnost tuto situaci moc řešit, neboť nadřízený má velké styky v celém městě a znamenalo by to nezaměstnanost, protože se snaží při řešení bossingu pošpinit zaměstnance všude, aby nesehnal jiné místo

Při jednáních s přímou nadřízenou se snažím mít svědky, jinak se snažím vyhnout kontaktu s ní.

příště 'nebonzovag´ na druhé

Příště bych ráda pracovala v kolektivu, ne jen já a lékař.

Příště bych si s mým přímým nadřízeným dříve promluvila a sdělila mu, co mi vadí a že si nepřeju, aby se takto ke mě choval. Kdyby po mě někdo chtěl zaplatit opět něco, co nemusím, tak bych to už nezaplatila. A nejspíš bych šla a oznámila to na HR. Ted to vidím s odstupem a možná to popisuju tak, jako že se nic nestalo, ale jezdila jsem do práce opravdu s vynervovaným žaludkem a nebyla to legrace...

Příště se ozvu, nebudu čekat až to skončí, už budu mít zkušenost, bude to jednodušší

Psychycky mě to ničí ale dokud nebudu mít práci jinde musím to vydržet. Bez peněz nesplatím hypotéku a jídlo za úsměv nedostanu. Zkušenost je taková že při první známce šikany mam toho původce profackovat. A jít rovnou jinam.

rozhodně se ozvat, umět říct ne...

Říkala jsem si, zda není chyba ve mně, doufám, že nebudu mít problémy i v dalších zaměstnáních. Vůbec mě nenapadlo řešit situaci s vedením organizace (nikdy jsem se s nimi nesetkala, pracovala jsem v pobočce), ale teď bych to asi udělala. Situace se vyřešila tak, že pobočka končila, takže končili všichni pracovníci, a já už se s agresorkou nesetkala.

Situace se vyřešila jednoduše, odešel jsem do jiné kanceláře. Zkušenost mě ovlivnila, že si příště musím dávat větší pozor komu budu svěřovat své soukromé informace.

slovy Wericha: nejhorší srážka je s blbcem.

snažil jsem se udělat svoji práci a nic navíc, mlčel jsem a snášel hloupé vtípky pomluvy a plat bez odměn, snažil jsem se jim vyhnout, přátelil jsem se s ostatními utlačovanými, zamlčoval jsem zkušenosti a schopnosti díky kterým bych zvládnul složitější práce nebo práci urychlil, předstíral jsem prostoduchost a lhostejnost aby věnovali svůj hněv někomu jinému. nemohl jsem si dovolit o práci přijít ani se domáhat spravedlnosti u nadřízených.

Snížení sebevědomí, přechodné. Už se nikdy nenechám zaměstnat.Strach z podobných typů žen. Cenná životní zkušenost. Situaci sice řešili, ale změny byli vždy jen zanedbatelné a já jako iniciátor stížnosti jsem byla pronásledovaná ještě více.

Stáhla jsem se, plním do puntíku hlouposti, neprovokuji, neupozorňuji na sebe - prostě stal se ze mě srab a posera - ale já už mám věk a tu práci potřebuji.

stal se ze mě gay

Stala se ze mě vystrašená lidská troska, přesto jsem sebrala sílu -a bránila se. Po zveřejnění skutečností jsem byla organizací propuštěna! V současné době jsem na ÚP a jen těžko si hledám zaměstnání. Přesto nelituji, že jsem sama první - ve svém věku, se začala bránit. Bránit svoji lidskou důstojnost! Už se lidskou troskou necítím, antidepresiva jsem nebrala.

Strach, že nezvládnu zaměstnání, že nemá cenu se snažit, že stejně bude výsledek nevyhovující. Že se nemám nevyjadřovat, bez názorů se podřídit. Dělat slepě zadanou práci- nepřemýšlet, což mě ubíjí. V předchozích zaměstnáních jsem vždy přemýšlela a vylepšovala procesy :( Totální nedůvěra ve státní dozorčí orgány- ČNB, ČAP, ČKP.

Striktně dodržuji hranice, včas verbalizuji problém a veřejně hovořím o možnostech jeho řešení a o případných emocí, ktere do prace nepatří, striktně dodržuji plnění své pracovni náplně. práci a schůzky s vedouci pracovnicí se snažím více plánovat, v pripade, ze překročí hranice, nemám problém to verejně verbalizovat. Přesto si upřímně hledám jinou práci, manipulace a bossing, který u nas funguje je prorostly celou organizaci a ja v takovem prostředí dále pracovat nechci.

šéf si může dělat, co chce a má vždycky pravdu

šla jsem na psychoterapii, dostudovala jsem a nyní žiji vskutku spokojený život. pracuji jako sociální pracovnice

špatně, podepsalo se to na psychice

Tak, ze si nevazim kolegyn ani nadrizene, ktera v ramci ochrany sveho pracovniho mista celou situaci zesmesnuje a neresi.

tohle nikdy více raději bydlet pod mostem než toto

Tolik nedůvěřuji lidem a jsem podezřívavá.

Trvale zkazena nalada.

učím se útoky odrážet

ujasnila jsem si v jakých firmách pracovat nechci

umím říct, co si myslím, nenechám si srát na hlavu

Určité stopy psychické zátěže se mi do dnešního dne nepodařilo napravit, mám sociální fóbii, kterou se snažím v rámci možností překonávat a velmi nízké sebevědomí

Utvrdilo mě to. Hodně jsem se změnil a začal jsem lidi okolo sebe jinak vnímat. Nikdy jsem na ostatní neukazoval. Prostě jsem to překousl.

Uvědomila jsem si, že nikdo nemá právo takto se ke mně chovat a snižovat mou hodnotu. Dokonce jsem začala chodit k psychologovi, který mi vysvětloval, že to nebyla má chyba, že jsem pracovala v patologickém prostředí. Dlouho jsem si ale myslela, že jsem neschopná a nezpůsobilá pracovat.

úzkost, strach řešit, sypat si popel na hlavu i přes dobře splněný úkol

Už nikdy bych se nesnažila tuto situaci řešit a ze zaměstnání bych odešla daleko dříve. Nakonec jsem stejně odešla, úplně vyčerpaná a nešťastná, protože po zveřejnění byla šikana ještě horší,i když se naše vedení snažilo situaci řešit. Problém byl totiž v tom, že vedení firmy sídlilo v jiném městě a my jsme byly s kolegyní v kanceláři na pobočce samy. Moje rada, pokud mohu radit - rychle pryč a nenechat si podlomit sebevědomí a snad i zdraví.

už si nenechám s...át na hlavu

už si vybírám spíše podle kolektivu

už vím, že to málokde bude horší

v pohodě, znám své místo v potravinovém řetezci a vybudovala jsem si úspěšnou kariéru ve svém prostředí

V současném zaměstnání si velmi cením komunikativního jednání - domnívám se, ž každý máme v sobě svá pro a proti a s každým člověkem se dá mluvit. Současně však moc svému okolí tolik nevěřím a nejsem tak otevřená.

vedení může vše, ty drž hubu

vedoucí má vždy pravdu=držet hubu

Vedoucí se té kolegyně bála tudíž nemělo cenu o tom někomu říkat.

Velice lehce se člověk stane obětí, ale vymotat se z toho je hrozně těžké.

velmi

velmi

velmi negativně. po návratu nadřízeného z dlouhodobé nemocenské opět chodím do práce ve stresu, špatně spím a mám strach projevit svůj názor, jelikož ještě studuji, tak musím být ,,hodná" abych mohla dokončit v poklidu studium. :(

Velmi těžce. V dané době i zdravotně.

Velmi, jako vedoucí pracovník jsem si velmi dobře vědoma, co bossing znamená a jaké může mít dopady, nikdy jsem nevystupovala ve vedoucí funkci z pozice moci.

vim, ze urady nepomuzou a kdyz se jedna o bossing nejvyssiho managera, tak vam pomuze jen odchod ze zamestnani.

Vím, že přístup pramení z problémů dané osoby, nijak její výstupy neřeším, ignoruji ji, mlčky situaci přejdu a nijak mě dále nezajímá. Pokud se výjimečně na pracovišti objeví, snažím se jí vyhýbat, nedávat jí podněty ke konfliktu.

Vím, že už si to nikdy nenechám líbit.

vyhledaam zamestnani, ve kterem je na vedouci pozici zena

vyhýbám se konfliktu, snažím se být nenápadná, mlčím

Vyuzila jsem psychoterapeutickou pomoc a po zrale uvaze ze zamestnani odesla. Velmi tezce jsem zachazeni ze strany vedeni nesla a zasahovalo to silne muj osobni zivot.

vzala mi iluzi, že je možné být spravedlivě ohodnocena za vykonanou práci...

Vzhledem k tomu, že provozuji nyní rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané, varuji je před podobnými jevy a učím je poznat rozvíjející se šikanu.

vzhledem k tomu,že na místa dnešních rádobymanažerů jsou dosazováni většinou lidé, kteří sami sice nic neumí,ale plní dobře zaměstnavatelům roli drába jsem se je naučil v případě jejich nátlaků řádně vědomostně zesměšnit

Vždy to někomu říct.

Zásadně

zcela mi to sex zbavilo citovosti, je v tom jen živočišnost a mám pocit, že jsem se stal povahově submisivní. Již jsem byl u sexuoložky, ale ta radí zajít na policii, oznámit to, ale to já si netroufám

zdravotně

Zešedivěla jsem, stálo mě to mnoho sil a času, ale došla jsem k názoru že "boží mlýny melou ..."

Zjistila jsem jak MOC opravdu MOC je důležité mít kolem sebe dobrý tým kolegů.

Zjistila jsem, že je třeba řešit problémy hned v zárodku, nenechat je tzv. přerůst přes hlavu.

Zjistila jsem, že všechno lze řešit

Zjištění, že řádová sestra se nechová tak jak slíbila Bohu.

Zkušenost

změna zaměstnání po 30 letech je možná

změnila jsem svůj způsob chování..

Znechutila

Zocelila mou sebedůvěru a naučila mě nebrat si slova cizích osobně.

že arogantní lidi co si léčí své mindráky na druhých ,by neměli být na vedoucích místech postupovat proti těmto praktikám důsledně a všemi prostředky pokud člověk má sílu tak se bránit má zkušenost - dávám si pozor co kde řeknu hlavně snažím se nic neříkat nekomentovat jeden čas se mě zdálo,že jsem už paranoidní

Že lidi jsou různí, pomstychtiví a jiní objeti. Existuje neco mezi ???

že majitel firmy si může dělat co chce a já to nijak nemohu ovlivnit. Mohu pouze ze zaměstnání odejít.

že musím být odolnější a bránit se

Že nakonec si každý musí pomoct sám. Agresorka byla ve firmě déle, než já, nikdo se ji neodvážil odporovat a pomoct mi. Dlouho jsem mlčela, pak jsem se nervla a řekla ji, že jestli mi nedá pokoj, chytnu si ji venku- tam nebude moji nadřízenou. A světe div se, od té doby mám klid!

Že pracovat se samými ženami je někdy na hlavu. :-)

že se nevyplácí hodně převyšovat pracovními výkony a úkony ztráta sebevědomí křivda

ženské zbraně, je třeba používat