Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Jak vnímáte vybrané události z historie Česka / Českých zemí?

Jak vnímáte vybrané události z historie Česka / Českých zemí?

Závisí psychická pohoda na znalostech o předcích? (soutěžní dotazník)
Zúčastněte se průzkumu o vztahu psychické pohody a znalostech o předcích a soutěžte o čokolády značky LÍLÁ

(cca 15 minut)

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:Marek Demčák
Šetření:01. 07. 2022 - 10. 09. 2022
Počet respondentů:395
Počet otázek (max/průměr):27 / 17.19
Použité ochrany:žádné
Zobrazení otázek:celý dotazník najednou
Návratnost dotazníků:60,1 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:00.07:36
Stáhnout surová data:XLS XLSX CSV XHTML PDF-1 PDF-2 PDF-3 PDF-4 PDF-kódy
Stáhnout grafy:Všechny grafy
odpovědi & grafy   segmentace   závislosti   zdroje   dotazník   citovat

Úvodní informace zveřejněné respondentům

Dobrý den,

rozhodl jsem se zopakovat 2 roky starý průzkum o tom, jak lidé vnímají určité historické události z dávné i relativně nedávné minulosti Českých zemí. Uvidíme, zda se odpovědi za ty 2 roky někam posunou...

Předem děkuji za Vaše odpovědi.

Odpovědi respondentů

1. Jak vnímáte husitské hnutí a období husitství?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše pozitivně12531,65 %31,65 %  
neutrálně11428,86 %28,86 %  
spíše negativně10426,33 %26,33 %  
velmi pozitivně369,11 %9,11 %  
velmi negativně164,05 %4,05 %  

Graf

2. Prostor pro Váš komentář k husitství:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- celé to zneužili komunisti pro svou propagandu...

- náboženský fanatismus části husitů - obrazoborectví + sjednocení na společné ideji + vůle svoji ideu hájit

- revoluce i přes dobré myšlenky provází plno násilí a negativ...

Ač v poslední době se ukazuje, že husité nebyli žádní svatoušci, tak ani jejich protivníci neměli zrovna čistý štít. Poukazuji tím na drancování, vraždění a vypalování vesnic apod., jak ze strany husitů, tak ze strany královského vojska a křižáků. Holt byla doba taková jaká byla a tyto události k válčení patřily.

Ale staré filmy jsou fajn.

Asi to byl mazec a hlavně to byla otrava ve škole

Barbaři

Boj o moc, jako vżdycky

Bolševik Husity preferoval. Zbytek Evropy je bere jako teroristy Středověku.

Boží bojovníci

Byli a nebo nebyli to předchůdci různých komun ??

Doba byla zralá na změnu. Církev byla příliš rozmařilá a chudí lidé měli nedostatek.

Doba ekonomického úpadku a vzdálení se od římské říše.

Dobovy terorismus

Drsná doba s drsnými způsoby, které ale nelze srovnávat s dnešní dobou. A pak - dějiny píší vítězové...

Dříve jsem ho vnímala negativně, ale poté, co jsem se dozvěděla trochu více se můj názor změnil.

Ekonomický rozvrat zemi výrazně poškodil, nová víra přispěla na druhou stranu k emancipaci lidí a Češi ukázali, že umí bojovat, proto neutrální postoj

Hus sám - úzkostný neurotik, který se nechal vyprovokovat k něčemu, co vlastně ani pořádně nechtěl říct, ale veden dobrým úmyslem, až do konce zbožný muž. Obdivuhodný. Husitství - jeho následovníci - však nepobírá z něj nic, co jej činilo dobrým. Banda svévolníků, lapků, vrahů. Roztržená země, obrazoborectví, loupení, pálení, ničení. Jan Želivský, který při první defenestraci nechává v podstatě cákat krev na Eucharistii a žehná krveprolití - toť obraz husitství, který si z mysli nesmažu.

Husité měli dobrou myšlenku, ale celkem dost to zpomalilo vývoj naší země, takže to období bylo jistým přínosem a brzdou zároveň

Husitství je pro mě taková první vlaštovka snahy vymanit se z otroctví víry a tehdejšího společenského řádu, uvědomit si národní integritu, " jsem Čech, proč mám mluvit německy", sociální nerovnost, vše o co se později dlouhá staletí bojovalo a bude bojovat.

Husitství je příliš glorifikováno, ocenila bych objektivní výuku o "bandě anarchistů", kterým se to celkem povedlo. :)

Husitství k české historii prostě patří

Chudí zůstali chudí, nižší šlechta zbohatla, katolíci i kališníci si rozebrali církevní statky. Čili většina poddaných, vydatně hýbajících událostmi, z toho nakonec nic hmotného neměla, jako při každé revoluci u nás.

Idealizovaná dávná historie, ale byli to loupeživý šmejdi.

Ideály Jana Husa nahradil chaos, občanská válka a vláda chatry. Ve světě renesance a v českých zemích bezvládí a bída.

Ideologicky to chápu pozitivně. Nemuseli ale vraždit, vypalovat a bořit "zbytečně". To už byla "vláda nekontrolovatelného davu".

Jako pozitivní vnímám snahu o čistotu víry. Dále bylo rozhodně pozitivní, že o Českých zemích slyšela celá Evropa (byť ne vždy v pozitivním kontextu). Byly tu ovšem i negativní aspekty - loupežné výpravy do ciziny (spanilé jízdy), utrpení civilního obyvatelstva,...

jako symbol užitečný, v praxi tehdy katastrofa

Jako v každé společnosti tu byly dobré i špatné věci , včetně výkladu víry.

Jako vždycky, něco dobé, něco špatné.

Jde o dobu velice dávnou, z dnešního úhlu pohledu lze těžko užít černo-bílého hodnocení "dobré vs. špatné".

Jde o velké násilí i na dětech

Je to kontroverzní doteď, za socialismu propagované jako jakási "revoluce zespoda", což je značně přehnané. Na jedné straně tady jsou zajímavé myšlenky husitství a snaha o reformu církve (která se ukázala a dodnes ukazuje nereformovatelnou), na druhou stranu ničivé války a zpustošená země.

Jedná. posledních etap, kdy ještě stačilo vzít domácí náčiní a mohlo se jít naklepat vrchnosti prdel.

jsem starší ročník a dost mi vadí, že jsem musela změnit ofiko názor na husity

Klidně

konečně pravda, ale za cenu zbytečně velkých obětí

myslím že husité bojovali za nějakou myšlenku ale hodně drancovali nevinné lidi

Myslím že vnímání se bude hodně lišit podle toho kde člověk žije. Tj. Sousedé které napadali by měli asi jindy názor

Myslím, že ve školách je obecně stále prezentováno husitství pozitivně, jako vlna skutečného "češství" povstalá proti utlačovatelům... Takže to ve mně stále trochu přetrvává

Myslím, že zemi nepřineslo žádný klad.

Na jedné straně étos,víra,vize,na druhé plenění, ničení

Na jednu stranu dalo husitství základ reformaci církve a náboženství a je jedním z důvodů, díky kterým nemá dnes církev v ČR velký vliv Na druhou stranu nás toto období zdrželo ve vývoji o pěknou řádku let oproti zbytku Evropy

Na jednu stranu vnímám jako do určité míry obdivuhodné různé vojenské úspěchy a ideje, které hnutí vyznávalo, na druhou stranu to s sebou neslo zřejmě i spoustu bolesti, bitev, smrti, takže můj postoj je takový "rozervaný", navíc mám pocit, že bych potřebovala více informací, abych si mohla udělat nějaký hlubší názor, připadá mi, že často jsou husité vnímání dost černobíle (hrdinové x banditi) a pravda bude asi někde mezi...

Náboženské války jsou vždy špatně.

Nasili

Násilí, upalování lidí, plenění.

Násilné excesy jsou odporné a děly se na obou stranach

Nejsem věřící, ale kdybych byl, nechtěl bych být pod vlivem katolické církve. Mám pochopení pro umírnění husity.

Nelíbí se mi, jak bylo/je zneužíváno, protože je to ideologicky mimořádně vděčné téma a každá ideologie si tam najde to své.

Nelze hodnotit optikou dnesniho cloveka

Nemám vyhraněný názor.

Nemám.

Není třeba oslavovat loupežníky

nepodařilo se naplnit myšlenku hnutí, ve výsledku mnoho lidských obětí, materiálních škod

Občanské války a revoluce zpravidla nic dobrého nepřinesou

Období je to zajímavé a vnímám ho tak, život ale musel být těžký

Odpor správný, metody diskutabilní

Osvícenství ve své době

Označovat je za teroristy je mimo.

Pamatuju si ze školy, že nám říkali, že Husité ničili památky, že to byli takoví dost zbojníci, ale zase se mi na nich líbilo, jak byli organizovaní a stateční. Ono je to opravdu hodně dávno, co jsem o nich věděla něco kloudného, takže moje hodnocení vyplývá spíše z mých pocitů, než znalostí.

Po upaleni Mistra Jana Husa si tehdejsi katolicka cirkev nezaslouzila zachazeni v rukavickach.

Podle mého názoru je to až příliš vychvalované období, neukazují se špatné věci - např. rabování husitů, bída obyvatelstva....

Pokus o převrat

Pokus o reformu v náboženství provedený ne zrovna mírumilovně.

Pozitivně i negativně

Pozitivně: ideály Negativně: prosazování ideálů v praxi, násilné obsazování měst, klášterů atd

Pozitivní: snaha o změnu fungování církve Negativní: spoušť po husitských válkách v českých zemích.

Především z hlediska ukázání o čem je víra v Krista. I když všechno nebylo zrovna pěkné...

Původně dobrá myšlenka byla následně zneužita těmi, kdo se potřebovali vyřádit, snad nechtěli moc pracovat, ale raději se šli někam mydlit a následně rabovat. To ale není jen problém husitství, ale třeba i komunistického puče o pět století později...

Sice jsme byli tenkrat velkymi vyvrhlei (a nekdy i moralne), ale ukazali jsme svetu, ze nam nikdo nebude nic diktovat

Sice to byli hrdinní válečníci, ale taky pěkní výlupci, navíc se k nim odkazovali komunisté.

slozita otazka, z pohledu soucasneho vnimam husitske hnuti neco jako dnes SPD

Složitá doba.

Správná česká tvrdohlavost a silný postoj proto tyranii.

Stav společnosti a rozvoj husitství je poplatný době vzniku (víra), jenž nejsem schopen vnímat, byť příčiny jsou mi známy.

Stejně jako u všeho, každá věc má svoji pozitivní i negativní stránku. Husitství je často prezentované jako doba velkých hrdinů, ale fakt, že ničili umělecká díla a drancovali vesnice už se tak moc nepropaguje.

Šlo o reakci na zlořády ve společnosti, o pokus o jejich nápravu. Případné excesy spojené s husitstvím (které současná propaganda zdůrazňuje), jsou tedy důsledkem těchto zlořádů, ne husitství.

taliban 15. století

Těžko říct. Dost věcí se zkresluje, zkreslovalo. Ale církve na našem území napáchaly mnoho zla. Kdo měl jiný názor, byl nepřítel tak jako je tomu dnes.

Úpadek ekonomiky, vzdělání, kultury, špatná pověst v zahraničí

V 90. letech 20. stoleti doslo diky publikaci rady vyznamnych autoru ke zboreni mytu o husitstvi. Z dnesniho pohledu se mi zda, ze Husite byli spise krvelacni valecnici, nez pokrokove hnuti, prestoze puvodni myslenka vazana na Husovu ocistu cirkve byla zrejme spravna. Metody a zpusob zivota a boje vsak z husitu vytvoril nesmlouvavou hordu, nestitici se nejhorsich zlocinu. Stejne tak nahlizim na socialni pokus "Tabor". Myslim, ze v husitskem hnuti (zejm. jeho radikalni odnozi) se zobrazuje to horsi z cloveka, jeho povahy. Dnes bych husity prirovnal k radikalnim stoupencum SPD. Husitsky nacionalismus naveky zpretrhal obchodni a socialni vazby se zapadnimi zememi a na staleti dopredu urcil negativni kurz smerovani ceskeho statu.

V období temna náš světlý moment, který křesťanské temnotě dodal světlejší odstín. Jakožto ateista/ateistický satanista nemohu toto období konstatovat za pozitivní vzhledem k dogmatickému teroru Papežského státu. Nicméně odhodlání českého lidu, nízkého i vysokého postavení, vybudovat si jistou rovnoprávnost člověka běžného s člověkem církevním je obdivuhodnou etapou naší historie. Bylo by to skvělé období pro nové Assassin's Creed.

válka jako každá jiná, husité vraždili i ženy a děti. Za totality z nich dělali velké hrdiny, ale bohužel, loupili a vraždili stejně jako jiní

Vnímám ho jako historii, jako třeba “jak vnímáte středověk?” - odpověď je “neutrálně”

všechny počiny z této temné doby na mě nepůsobí moc dobře

Začalo to krásnými ideály, ale skončilo to v rukou bandy chudáků a nevzdělanců.

zajímavá doba Národního vzdoru která ale měla spoustu negativních aspektů

3. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo na území dnešní ČR kolem roku 1900?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše dobře17143,29 %43,29 %  
ani dobře, ani špatně11328,61 %28,61 %  
spíše špatně7418,73 %18,73 %  
velmi dobře328,1 %8,1 %  
velmi špatně51,27 %1,27 %  

Graf

4. Prostor pro Váš komentář k období přelomu 19. a 20. století:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

myslím,že byly velké rozdíly v životní úrovni, majetní žili příjemný život, chidina měla problém uhájit si základní životní potřeby

Asi jak komu, jako vždy.

asi yl velký rzdíl mezi městem a bohatou jihomoravskou vesnicí, kde mám předky

Bohatým dobře, chudým zle.

Byl nastolen jistý řád a lidé měli jistoty. Velké historicé údálosti se Česku v té době vyhýbaly. Byla to doba pokroková a dynamicky se měnící.

Byla prostě jiná doba, nedá se soudit. Dnešní lidi by měli potíž přežít, ovšem hlavně proto, že jsme zvyklí na dnešní výdobytky, které tenkrát nebyly... voda na chodbě a to ještě jen studená, záchody taky a podobně...

Byla to doba, kdy se skutecne menila era, a ocekavani samozrejme nebyla naplnena

Byli jsme nejrozvinutější zemí Rak-Uh, ideální podmínky pro průmyslovou revoluci, rozvoj měst atp., na vesnicích se stále žilo zaostale, ale lidé měli co potřebovali a nic moc je netížilo

Byli jsme průmyslová velmoc. Sice bez zastoupení ve vídeňském parlamentu a národního uznání, ale nebyli jsme na tom zle.

Byť z našeho dnešního pohledu by se mohlo zdát, že jsme se neměli zrovna dobře, tak co se týče měst a průmyslu. si myslí, že jsme na tom byli celkem dobře, oproti většině evropských států.

Civilizovaná Evropa, v ní mohutné R-U, dlouhé období míru. České země měly na svém území rozvinutý průmysl a celkem efektivní zemědělství, z Vídně i podporu vzdělanosti, vědy a kultury.

Čechy byly vcelku průmyslově i zemědělsky rozvinuté

České země ekonomicky prosperovaly, úroveň žití byla na vysoké úrovni, stavěly se zajímavé stavby.

České země patřily k ekonomicky nejrozvinutějším regionům.

České země patřily k jedněm z hospodářsky nejvyspělejších v Rakousko-Uhersku

Dobré vyhlídky do budoucnosti, které se nenaplnily.

Drtivá většina chudá

chudí a bohatí byli vždy, ale celkově šlo o vyspělou společnost

Jak kdo

Jak kdo. Záleželo, do které společenské vrstvy patřil.

Jak komu, záleželo na společenské vrstvě

Jak komu...Podle mě záleží, jaké kdo měl zaměstnání.

jako součást Rakouska-Uherska jsme se neměli špatně

Jakožto vyznavač svobody musím konstatovat, že život integrovaný do Rakouského mocnářství nemohl býti pohodlný. Pokud filmy o Dobrém vojáku Švejkovi jsou alespoň přibližně historicky korektní, pak víme jak to chodilo. Strach a nedůvěra, udavači.

Ještě dravý, ne moc regulovaný kapitalismus. Takže doba extrému na malém place.

Jsme jedna ze zemí s industrializací v raném věku. Dělnická třída měla těžký život, ale na světové poměry se žilo i tak dobře.

Lidi žili jak mohli. Jak to mohu soudit?

Literatura, dějiny, popisy událostí a života,

Mám pouze informace od svých prarodičů, ale byla i bída.

Mnoho strašně chudých

Mohu hodnotit pouze podle vzpomínek mého dědečka. Byl v tu dobu mladý, ve Vídni se seznámil s babičkou (byla tam ve službě) a nestěžoval si.

Moje babička se narodila ve Vidni, pak do 14 let žila Čechách a pak odešla pracovat do Vidne. Její manžel, muj děda se narodil v Čechách, od 6 týdnu věku žil ve Vidni, kde se vyučil zednikem a pak narukoval do války. Oba prarodiče hodnotili dobu života ve Vidni do l. světové války jako "zlatý vek". Oba ročník 1897.

Monarchie > demokracie

Na tehdejší světové poměry to šlo. Jednooký mezi slepými. Pozoruhodné je, že i když většina lidí žila v chudobě, podařilo se zabránit masovému zbídačení, jaké se objevovalo i v nejbohatších zemích světa, jako byla Anglie. Tam byl totiž "chráněn soukromý majetek", takže majitelé půdy mohli vyhnat nájemce (ohrazování) a ti upadli do naprosté bídy. Tady byla půda vykoupena za stanovené ceny (dnes by se řeklo "ukradena") a rozdělena rolníkům. Důsledky byly v obou zemích patrné ještě i po desítkách let.

Nedokážu posoudit, ale asi jak kdo, byli chudí i bohatí, zlí i hodní. Jako v každé době, rozhodoval o nich někdo jiný, právě tak jako dnes o nás.

Nechtěla bych v tu dobu žít, každý každého řešil

Nemám

Nemám páru. Ale asi to za Uherska nebyla žádná sláva.

Nerovnoměrné rozložené majetku vedlo k vykořisťování. Sice už to nebyla šlechta jako taková ale dělníci si užili své. Ale na našem území jsme alespoň byli velmi perspektivní co se týče průmyslu, modernizace apod. Jinde ve světě to bylo odlišné (zbytky kolonialismu, někde ještě méně civilizace apod.)

Období bez války po průmyslové revoluci. Velký rozmach měst, velký pozitivní skok pro obyvatelstvo.

Otázka je dle mého špatně položená, protože měšťan nebo sedlák na venkově s určitým majetkem odpoví jinak než např. horník nebo uhlíř s početnou rodinou a nuzným příjmem.

Patřili jsme mezi nejrozvinutější země Rakouska- Uherska

prestala emigrace do jinych zemi, zejmena do Ameriky

pro Čechy poměrně dobrá doba

Pro České země to bylo jedno z nejlepších období.

Proto také tolik lidí emigrovalo do USA.

Průmysl a hospodářské výsledky na vysoké úrovni, vzdělání též velmi dobré jen možná hůře dosažitelné pro některé

První elektrická tramvaj, kulturní rozvoj...

Rodiče nás učili že Zara kousků Uherska bylo líp než teď

Rodiče se narodili r.1904 a 1913, žili spokojeně a šťastně.

Spíše dobře dokonce i na evropské poměry. Česko bylo hospodářsky nejrozvinutější částí R-U mocnářství.

Šlechtě dobře, velkopodnikatelům dobře, ostatním hůř až nejhůř

Těžko zprůměrovat Prahu a venkov

To zaleží na tom, k jaké třídě patřil člověk…

TOP 10

V Ceskych zemich se dle meho nazoru zilo spise lepe, v porovnani se zaostalejsimi sousedy, i vzdalenejsimi krajinami. Rozvoj prumyslu, jeho umisteni na nasem uzemi, prebirani rakouskych modelu hospodarstvi a zivota obecne, dostupnost modernich vlivu, skolstvi na vysoke urovni, vysoka uroven gramotnosti, zdravotni pece (okresni nemocnice musely byt dostupne koňmo odkudkoli z daneho okresu), diky geografickemu slozeni take uzka vazba mezi mesty a venkovem...samozrejme na druhe strane nesvoboda, zavislost na cisari, politicka utlacenost, socialni rozdily a chudoba casti obyvatel, zejm. chudinskych casti mest. Ale v porovnani s jinymi zememi, zejm. vychodnimi a Balkanem, se domnivam, ze v Cechach byla vyssi uroven a kvalita zivota

v mnoha ohledech se tehdejší společnost nelišila od té dnešní. byla příležitost vydělat peníze ráno také byla spousta bídy. šikovný člověk se má dobře za všech dob.

V monarchii existoval řád, národnostní buzerace byla nízká, ekonomika byla stabilní a předvídatelná

V podstatě průmyslová revoluce, inovace, výzkum, snaha řešit socioekonomické otázky (školství, životní úroveň atd.)

Ve srovnání s Asií a Afrikou (Belgické Kongo budiž krajním příkladem) rozhodně dobře, ve srovnání s jihovýchodní a východní Evropou a Latinskou Amerikou spíše dobře, ve srovnání se západní Evropou a Severní Amerikou asi průměrně, ale ono to silně záviselo na tom, v jaké sociální skupině jste žil.

Velmi záleželo na společenském postavení,

Záleží na jednotlivých lidech, ale jako průměr a ve srovnání s okolními zeměmi - spíše dobře.

Záleží na postavení.

záleží na tom, v jaké jste sociální skupině

Zbohatli průmyslníci, ale většinou za cenu hrozných pracovních podmínek zaměstnanců.

Zilo se stejně ve srovnatelné komunitě

5. Letos to bude 104 let, kdy vzniklo Československo. Bylo to šťastné rozhodnutí, nebo jsme měli spíše zůstat součástí Rakouska - Uherska?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě bylo dobře, že vzniklo samostatné Československo18747,34 %47,34 %  
spíše bylo dobře, že vzniklo samostatné Československo10025,32 %25,32 %  
spíše jsme měli zůstat pod Rakousko - Uherskem4912,41 %12,41 %  
ani dobře, ani špatně389,62 %9,62 %  
určitě jsme měli zůstat pod Rakousko - Uherskem215,32 %5,32 %  

Graf

6. Prostor pro Váš komentář ke vzniku Československa:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

věřím, že Karel I. by realizoval federativní uspořádání říše, silné Rakousko-Uhersko mohlo být zárukou míru ve střední Evropě, možná by nebyl žádný Hitler a II. sv. válka

ačkoliv jsme se měli po ekonomické stránce dobře, jistá samostatnost těchto států byla žádoucí

Ale to jenom pod podmínkou, že by všechno fungovalo ideláně (nikdo by se nebouřil, nikdo by neplánoval odtržení). V té době to nemohlo fungovat, ale kdybychom zůstali jednotným státem, měli bychom větší sílu na události, které lidstvo čekaly v dalších desetiletích. Těžko říct, jak by to dopadlo třeba s nástupem komunismu, možná by se u nás ani neuchytil, ale to už je opravdu jen co by kdyby.

během velmi krátké doby po vznik České republiky jsme jako národ dokázali být velice úspěšní. euforie a nadšení prvních let republiky pomohla odstranit plevel rakouska-uherska. bohužel jako v každé společnosti vyrostl na nové zahrádce plevel nový. sice plevel ale náš

Byla ta otázka času, mnoho národnostních menšin v jednom státě

Bylo by jistě zajímavé sledovat, co by s říší udělal Karel I., ale myslím si, že pokud by se zásadně nezměnilo politické složení - např. výrazná federalizace, tak by se Rakousko-Uhersko stejně brzo rozpadlo.

Bylo to dobře, ale bylo to podvodem... Masaryk prostě přesvědčil Američany, že jsme se Slováky jeden národ - Čechoslováci, což byla naprostá lež. Pak už se to s námi vezlo až do rozdělení federace.

Být větší celek s Rakouskem (ne původní R-U) by bylo fajn pokud by bylo zajištěno národní cítění a rovnoprávnost. Nyní jsme součástí většího celku, což by bylo skvělé v ideálním případě. Ve skutečnosti je EU těžký samodestruktivní stroj jdoucí klidně proti fyzikálním zákonům a vlastním lidem. Nyní jsme spíše v rukou Německa a Francie. Těžko tedy říct, jak by pokračovalo něco jako R-U. Ale jisté pokroky v R-U i co se týká svobod tam asi byly (ale žádná sláva).

Česko-Nemecko spis ale budiž

Dostali jsme možnost vládnout si sami se všemi důsledky a už jsme se nemohli schovávat za rčení "to oni, my to tak nechceme"

Jako dítě jsem byla přesvědčena, že za Rakouska bylo lépe. V roce 1990 jsem poprve navštívila naše sousedy, byli jsme pro ně nic, jen Češi.

Jako součást silného partnera by bylo možná ledacos jinak

Je to složité. Na jedné straně by dnes R-U dávalo smysl. Na straně druhé, se (pokud vím) takříkajíc "přežilo", a "zůstat" zřejmě nebylo realisticky možné.

Jednoznacne podporuji myslenky Masaryka. Nejedna se o bezbrehy nacionalismus, ale o pravo na sebeurceni malych narodu, historicky ukotvenych, s vlastni historii, kulturou, jazykem a spolecenskym bohatstvim, co predurcovalo pravo nasich zemi na samostatnost.

Jsem Čech a jsem na to hrdá. Náš národ už ve středověku byl významný.

jsem hrdá vlastenka

kazdy narod ma narok na svuj prostor rozhodovani a odpovednosti

Každý národ má právo na sebeurčení a Čechy vždy chtěly být samostatné, takže jakmile dostaly příležitost, bylo dobré rozhodnutí se jí chytit (i pro zachování jazyka).

Kdyby se RU nerozpadlo, mohlo by být výhodnébýtjeho součástí, podobně jakobýt součástí EU. Ale ono se rozpadlo, takže bylo lepší se osamostatnit než sr k někomu přilepit

Kdyby vzniklo rakousko uhersko jako republika, vznikaly by tenze kvůli jazykové bariéře. Národnostní státy jsou za mě správná volba.

Kdybychom zůstali v Rak.-Uhersku tak bychom byli stále jen přívažek.

Mám ráda pocit svobody a chápu, že si to naši předkové "chtěli zkusit" - jako si to chtěli zkusit Slováci v roce 1992. Moji rodiče (*1901,1908) si období mezi válkami velice pochvalovali, jsem tím určitě ovlivněná.

Masaryk, hlavně pak Beneš, pomohl k tomu marasmu, co teď je. Nebojovat? Mnichov?

měli bzchom moře a děti by uměly německy a maďarsky

Mnohonarodnostni stát měl větší šanci v rámci Rakousko-Uherska, cechoslovaci jsou umělý konstrukt, aby byli přečíslení Němci.

Myslím že více národů v jednom státu většinou dlouhodobě nedělá dobře.

Myslím, že je dobře, že se odpojilo Česko. Spojení se Slovenskem nedávalo úplně smysl, ale to spíš z pohledu Slováků. Já bych klidně byla pro spojení se Slovenskem i dnes.

Narodil jsem se v Ceskoslovensku, vyrostl jsem v Ceskoslovensku, citim se Cechoslovakem, ale bohuzel nas stat byl od sameho pocatku zalozen na lzi.

Národnostní otázka musela být vyřešena. Jinak by pretrvavalo pnutí ve společnosti, které by časem mohlo končit občanskou válkou. Chytre se využilo porážky Rakouska Uherska po světové válce

Narodnostni staty povazuji za prezitek.

Nedobře položená otázka. Jiná možnost nebyla, protože i kdybychom chtěli zůstat, RU se tak jako tak rozpadalo.

Některé věci sice osamostatnění zkomplikovalo (např. obranu), ale výhody podle mne jednoznačně převažují.

Nelze hodnotit s takovým odstupem, pragmaticky to k dnešnímu rozpoložení světa byla zbytečná pitomost. Jediná ztráty by byla čeština.

Nemám

Nemohli jsme zůstat součástí R-U, protože to už v té době neexistovalo. Součástí Rakouska? Ano.

Nemohu hodnotit, protože hodnocení není podložené životem, je z doslechu, z medií a knih.

Nešlo to jinak, státní útvar Rakouska-Uherska byl k neudržení. Škoda jen, že jsme - na nátlak tehdejšího prezidenta Wilsona - museli vzít Slovensko. Nikdy v budoucnu nás nepodrželi, stáli nás jen vysoké náklady a řeči o bratrství jsou nesmysl.

nevydrželi bychom spolu a nechtěla bych být s Maďary a bývalou Jugoslávií (jsou moc výbojní) v jednom celku

Nově vzniklé státečky v podstatě byly jen protektoráty velmocí a jejich ekonomika se také nerozvíjela zvlášť skvěle, ale koncem první světové války nebyla síla udržet mocnářství pohromadě. Poláci, Němci, Srbové, Rumuni, Italové chtěli ke svým národním státům, nemaďarské národy odmítaly dosavadní Uhersko. Takže kdo měl zájem zůstat?

O Rakousko Uhersku nic nevím

Palacký byl realista. Já bych ocenil být bilingvní.

Plně se ztotožňuji s touhou po samostatnosti a ani dnes to necítím jinak.

Po 1. sv. válce logické a jediné možné vyústění situace.

Pokud by nevzniklo, byly by České země součástí poražených mocností. Nicméně argumentace žalářem národů mi přijde mimořádně hloupá, vzhledem k tomu, jak poté Československo fungovalo (umělá konstrukce národa, tvorba samospráv, aby v nich nebyly většiny mimo čs. národ, problematika Sudet, jižního Slovenska atd.)

Pokud by státy na chvíli polkly národní pýchu a rozhodly se zůstat v restrukturalizovaném R-U, s více pravomocemi, již bez vazby na Viléma II. atd., nejen že bych to osobně jako monarchista docenil, ale zajímalo by mě, jak by vypadal vývoj Evropy v 20. století (například zda a jak by proběhl Anšlus, Mnichov atd.)

Pokud už se monarchie rozpadla, měli jsme zůstat součástí Rakouska.

Problémem první republiky bylo programové potlačování německé menšiny.

Předem píšu, že jsem si vědoma, že nic nebylo černobílé - žádná historická událost.

R-U by možná dnes nebyl nesmysl. Před 20 lety bych řekl něco jiného

Rakušané a Maďaři nepochopili výzvu doby - kdyby z Rakousko Uherska udělali federaci - přidali Čechy ,Chorvatsko a pod. - nemuselo se R-U rozpadnout...

RU pro nas nebylo dobre zrizeni, samostatnost je spravna.

samostatnost myslím nic zsáadně pozitivního nepřinesla (jakási hrdost Čechů?)

Samostatnost se ukázala jako neakceptovatelná jak v roce 1939 , 1968 , 1993 , 2004 a nyní

Staré mocnářství by se beztak zhroutilo, jako každá historická říše. Co je Čechovi do Rakušáka?

Ti ví snad jen Bůh.

Určitě šlo o dobrou věc a byl to pro nás velký přísun

V daném kontextu doby spíše pozitivní krok. Resp. alternativy taky nic moc.

V principu dobré rozhodnutí, špatné bylo územní rozvržení s velkými nerovnostmi.

V tehdejší situaci nebyla jiná možnost, z odstupem to pravděpodobně byla spíš chyba.

Válka zostřla národnostní buzeraci ze strany monarchie. Císař Karel bohužel nastoupil pozdě, samostatnost byla nevyhutelná.

Vznik Československa na úkor Habsburské monarchie byla největší chyba naší historie.

Vzniklo jako revoluční krok.... To možná bylo nešťastné, myslím způsob vzniku

Vždy je lepší mít menší správní celky, v rámci dané kulturní zvyklosti. Pospolitost lze větších celků lze dosáhnou spoluprací a tolerancí jiných (př.: EU, USA)

Za předpokladu řádné autonomie. Snad by se předešlo i 2. sv. válce. Ale po bitvě je každý generál, že?

Za rakousko-uherska jsme měli jméno národa který něco umí a vybuduje

Zaplaťpánbu za to, zůstat pod Rakouskem, dost možná bychom mluvili německy a hlavně předpokládám, že bychom za druhé světové táhli s Hitlerem na Moskvu... ne, děkuji.

7. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo v Československu za období První republiky?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše dobře17945,32 %45,32 %  
ani dobře, ani špatně8722,03 %22,03 %  
velmi dobře7719,49 %19,49 %  
spíše špatně4711,9 %11,9 %  
velmi špatně51,27 %1,27 %  

Graf

8. Prostor pro Váš komentář k První republice:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Myslím, že v průměru se životní úroveň, ve srovnání s předchozí dobou, zvýšila, ale stále mnoho lidí žilo v chudobě

"Běžným" lidem se žilo špatně, ale to se za krize žilo většině "běžných" lidí po celém světě. A bohatí bohatli stále víc jak u nás, tak ve světě. Tak to je ale běžné za každé ekonomické krize.

Asi to nebylo tak sluníčkový jak si to rádi malujem, recese, jedná válka sotva skončila, druhá za humny. Ale bylo to naše. A těch Němců, co chtěli aby to bylo i jejich. Těm co chtěli, aby to nebylo naše navzdory.

Asi záleží, jaké sociální vrstvě...

Bohatým dobře, chudým zle.

Byly jsme velmoc co se týče inovací a techniky.

Celkově se chudí měli hůře než chudí dnes a bohatí lépe než chudí dnes, ale hůře než bohatí dnes.

Děda nedal na první republiku dopustit. Ale on práci měl, ti co ji neměli v době hospodářské krize by tu dobu hodnotili asi jinak.

Dělníkům a jim podobným se zřejmě moc dobře nežilo, ale bohatí si asi neměli na co stěžovat, na nic zásadního.

Dobrý průmysl a snaha o něco budovat. Těžký život obyčejných lidí. Ale někde kdo měl štěstí mohl mít náročnější ale klidnější život. A někde byl také zakázán vstup Cikánům a jiným.

Drtivá většina chudá

Etos republiky existoval, mravnost nebyla považována za přežitek.

Horním vrstvám se žilo dobře, ale bylo mnoho chudých lidí

Jak komu

Jednalo se o prvopočátky do té doby u nás neznámé demokracie. Vše se velmi rychle zlepšovalo, ale začátky byly těžké. Za 20 let (do 1938) došlo k obrovskému pokroku, ale kvůli počátkům a nástupu nacismu v pohraničí, nemohu hodnotit pozitivně.

Kdo chtěl pracovat tak práci našel. Kdo nechtěl, tak dělal levicovou politiku, jako "karlínští kluci". Antonín Zápotocký hrával v Rakovníku v hospodě na harmoniku a říkával : Tyhle ručičky nikdy makat nebudou. To mám od pamětníka !

kluci si to vyzkouseli

Konec šlechticů. Vláda lidu je paskvil.

Matka mého manžela byla v té době dítětem. V 11 letech šla sloužit k sedlákovi za stravu a pobyt. Takže asi tak.

Médii je První republika idealizovaná, ale stále zde byly špatné sociální podmínky, příchod ekonomické krize také lidem nepomohl

Mnoho chudých

Moji rodiče (*1901, 1908) s období mezi válkami velice pochvalovali, jsem tím určitě ovlivněná. Otec byl státní úředník, matka dostala z rodného statku tučné věno. Vyrůstali jsme ve vlastní vile a dostali jsme základ, ze kterého čerpáme dodnes. Nikdy jsme nebyli chudí, i když později přišly doby, kdy matka musela "počítat".

Nechodil jsem v jejich botách.

Někdy mám pocit, že se možná žití za První republiky i "tatíček" Masaryk příliš glorifikují. I když jak období, tak třeba právě osobu našeho prvního prezidenta jednoznačně vnímám spíše pozitivně, určitě tu byla spousta problémů, negativ, na která se možná někdy trochu zapomíná...

Nemám

Opět - ve srovnání s okolními státy.

Opět otázka, která není položena dobře. Např. horníkům na Mostecku se žilo špatně, proto se bouřili. Sedlákům nebo měšťanům s majetkem se žilo lépe.

Opět záleželo na společenském postavení i když už rozdíl mezi horní a střední vrstvou nebyl tak velký, bohužel pro nižší vrstvy se toho moc nezměnilo.

Opět záleží na místě/pohlaví...

Osamostatněním jsme si hospodářsky určitě pomohli. Ovšem světová hospodářská krize zasáhla všechny.

Podmínky zaměstnanců se od přelomu století o moc k lepšímu nezměnily.

Pokud si správně pamatuji z hodin dějepisu, v té době jsme měli velmi dobře výkonnou ekonomiku a byly jsme jedním z nejrozvinutějších států tehdejší Evropy.

porad top 10.

Poválečná ČSR se vzpamatovávala z útlumu, nastal rozvoj průmyslu a objevilo se mnoho nového. Zároveň však přišla krize a náboženské střety. Hodně také záleželo, v které oblasti jste žili.

Principy a logika byly správné... Dokonce i systém fungoval spíš správně

Před krizí, nebo po krizi?

Republika patřila k průmyslově rozvinutějším regionům. Úroveň demokracie byla slušná.

Rozmach kultury, inteligence, zlaté časy.

Soudě podle vyprávění příbuzných bylo všeho zboží relativně dostatek, nicméně málokdo si jej mohl dovolit. Známé jsou také četné stávky dělníků. Co se týče životní úrovně, asi nejvíce záleželo na tom, kde jste se nacházeli (Praha a Podkarpatská Rus, popř. východní Slovensko byl obrovský rozdíl)

Soudím podle vzpomínek svých prarodičů. Ale asi byla životní úroveň rozložena po celém území nerovnoměrně. se

Srovnávat dvacátá léta s obdobím krize a nástupem fašismu v jedné otázce nejde

Stejně jako všude jinde

To je chytak ne?

Top 10 zemi na světě dle rozvoje a blahobytu pro běžného občana

Turbulentní doba po velké válce, dle mého názoru je tato doba vykreslována v spučasnosti až příliš idylicky.

Tvrdá realita

V Československu se rozvíjela demokracie a určitě se zde nežilo tak bídně jako např. v Německu, které muselo platit válečné reparace, nebo v Rusku, kde probíhala revoluce

V období před Velkou válkou se obecně měli Češi ekonomicky líp.

V podstatě stát G7 . Ve velkých číslech super,pro obyčejného občana v menším městě nic moc.

Ve srovnání s Asií a Afrikou rozhodně dobře, ve srovnání s jihovýchodní a východní Evropou a Latinskou Amerikou spíše dobře, ve srovnání se západní Evropou a Severní Amerikou asi průměrně, ale ono to silně záviselo na tom, v jaké sociální skupině jste žil.

Velká nezaměstnanost a chudinské čtvrti s domky z krabic, sekularismus a maloměšťáctví, pučící komunismus (prvorepubliková KSČ již z 1/4 financována Moskvou) Na druhou stranu si dokážu představit i horší životní podmínky, ale bylo zaděláno na průšvih

velké rozdíly mezi lidmi, nelze paušálně odpovídat

Velké rozdíly mezi občany, na jedné straně bída, hlad, na druhé straně přepych a moc....

vzhledem k tomu že jsme patřili k nejvyspělejším státům světa co se průmyslu týče a bylo velice rozvinuté zemědělství tak logicky životní úroveň oproti zbytku světla musela být na vysoké úrovni. pochopitelně že se našly i bezdomovci a žebráci, ale být bohatý je dobrovolné.

Vznik nového státu je náročný proces. Zase je to doba prezentovaná jako skvělé období, ale ne všichni se měli dobře. Třeba Těšínsko postihla lokální občanská válka, takže ti se opravdu neměli moc dobře.

Vždy byli lidé chudí a bohati. Moji prarodiče byli střední vrstva, takže nic moc.

Z vyprávění prarodičů: hrozná bída a hrozná dřina. Co je to platné, že se jinde žilo ještě hůř. Republika doplatila na rozdělení Rakouska a na příliš silnou měnu, ztrácela konkurenceschopnost, ekonomika spíš stagnovala. Krize (vzešlá z USA) dopadla zvlášť tvrdě na pohraničí a odcizila Němce. O zahraniční politice se rozhodovalo jinde. Tak jako v současnosti.

Za První republiky se v Čechách žilo nadprůměrně dobře.

Za První republiky si lidé žili celkem spokojeně a fungovalo to na podobném principu jako dnes

záleželo na tom jak komu, jako v každé době

Záleželo, do jaké společenské vrstvy člověk patřil.

záleží na sociální skupině, kde jste se narodili

záleží na sociální skupině, ke které patříte

Zejmena v ceskych zemich se na tehdejsi pomery zilo velice dobre. Viz opakovani receneho k zacatku stoleti. Tyto zaklady moderni spolecnosti nejen ze nevymizely, ale byly dale podporovany mladou republikou. Rozvinuti obcanske spolecnosti a zejmena olne ukotveni demokratickych principu za prvni republiky je kotvou, ke ktere se nas narod muze hlasit i dnes. Pochopitelne oretrvavaly problemy v socialni oblasti, prerustajici mnohdy v socialni nepokoj, zvysuji se nacionalisticke tendence zejm. nemeckeho obyvatelstva. Na Slovensku a na Podkarpatske Rusi odlisny obrazek a odlisne problemy.

žila bych tam hned, úžasná doba

9. Bylo správné rozhodnutí Edvarda Beneše nebojovat proti Hitlerovi?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ne11729,62 %29,62 %  
nevím8822,28 %22,28 %  
spíše ano7719,49 %19,49 %  
určitě ne6616,71 %16,71 %  
určitě ano4711,9 %11,9 %  

Graf

10. Prostor pro Váš komentář k Mnichovské dohodě:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

jsem pacifista a myslím, že míru lze leccos obětovat, jednání v Mnichově k tomu směřovalo, ale příčí se mi stav " o nás bez nás".

- prostě to byla Mnichovská zrada !! Francie a Anglie nás předhodili Hitlerovi ,a stejně jim to nepomohlo...

Beneš byl vlastně vlastizrádce

Beneš je mrdka

Beneš je největší zrádce v dějinách této země, který prodal vlast nejdříve Němcům a poté Sovětům. Jeho jméno by mělo ještě za tisíc let být ekvivalentem quislingovského slizu a opovržení.

Beneše na jednu stranu chápu, s Němci v pohraničí a tedy v zádech ...Ale pro vojáky to nebylo dobré rozhodnutí. Vzdát se bez boje, to je snad horší než porážka.

Byl by to boj proti všem Německo, Maďarsko a Polsko. Všichni čekali na naše zaváhání

Byl by to konec našeho národa.

Bylo to ponizeni.

Bylo to velmi těžké rozhodování, a už tehdy se ukázalo, na koho se můžeme v nouzi obrátit / a spolehnout /

Bylo to zlomení páteře národa. Kdyby se rozhodl bojovat, všechno by se vyvinulo jinak, včetně dynamiky nástupu druhé světové války. Ano, neubránili bychom se, možná by padlo 400 tisíc našich lidí, pravděpodobně bychom z hlediska části Evropy byli vnímáni jako ti, kteří rozpoutali válku. Takže bychom se možná nakonec neocitli na vítězné straně a nedošlo by k obnovení Československa v předmnichovských hranicích. Ale věřím, že by to ušetřilo miliony životů v rámci celé Evropy.

Byť dobrá obrana, nemohla ve výsledku čelit ekonomice založené na zbrojení. Došlo by k nesčetně vyšším obětem na životech.

celoevropska politika

Co by svedlo malé Československo proti Hitlerově armádě? Francie a Velká Británie by nás v tom nechali tak i tak.

co měl dělat, když se na nás všichni (hlavně A a F) totálně vykašlaly

České země a úplně nejvíc Morava si toho užila za historii dost. A obětovat z cizího pro vlastní klid je snadné. Kdyby se Hitler smířil se střední a východní Evropou, pak by s ním ostatní včetně USA, Ruska a dalších dnes klidně spolupracovali.

ČR by neměla sebemenší nadeji

Dnes vidím hrdinné Ukrajince, ale nemohu hodnotit naši situaci 1938. Otec mobilizoval, pak byl událostmi hodně zklamaný. Jeho otec padl v 1.SV v Itálii v listopadu 1917

Důsledky odmítnutí by byly strašlivé, ale ustupováním Německu se z nás stal v očích západu se vším smířený vázal. Polsko také nezaniklo, byť za krvavou cenu.

Gambit, který ale sám Beneš zahodil v roce 1942 v Moskvě.

Hitler by nesplnil slib junkerským generákům, že Československo zničí bez kapky krve

Chtel nas uchranit zbytecne ztracenych zivotu, tusil, ze bychom nevyhrali. Tezko to soudit.

I za cenu války jsme se měli bránit. Jsem přesvědčená, že kdyby okolní státy viděly, že bojujeme, přidaly by se.

jakýkoliv krok proti Hitlerovi by byl jedno, byl to Hitler :-)

Je správné se bránit, ale to říkám z pohodlí obýváku s vědomím, že se mě to netýká a se znalostí výsledku. Na druhé straně, Jugoslávie se v roce 1999 v naprosto stejné situaci bránila a co jí to přineslo? Mnichov, to byla zrada našich západních "spojenců" v duchu jejich obvyklé imperialistické politiky. Anglie přece už před rokem 1914 měla v úmyslu stejně zradit spojenecké Portugalsko.

Je to celkem sporné. Byť jsem obhájce názoru, že jsme se měli bránit, tak kdyby jsme bojovali, tak bůh ví jak by to dopadlo. Určitě bychom se po delší době bez spojenců neubránili a nejspíše bychom za to zaplatili krutou daň. Ale je to takové to polemizování "co by, kdyby".

Jsem přesvědčena, že z jeho pohledu to bylo v té době správné rozhodnutí a důvody, proč se tak rozhodl, jsou pochopitelné. Dle mého je nefér tuto situaci přirovnávat k dnešní situaci na Ukrajině (že Beneš neměl ustoupit jako nyní Zelenskyj). Každopádně by bylo zajímavé vědět, jak by se události vyvíjely, kdyby se p. Beneš rozhodl naopak.

Když srovnám obdobnou situaci Finska a SSSR před, za i po Zimní válce, tak jsme se zachovali zbaběle a svou zbabělost taky následně odskakali a odskákáváme dodnes.

malý národ mezi velkými nemá moc šancí na samostatnou politiku

Měla své pro i proti.

Měli jsme fajtit i za cenu obětí. Neboj bráško, vím, o čem mluvím…4x mise…Irák, 2x Af, Mali

Možná bychom byli označeni za válečné agresory, možná bychom bývali neuspěli, i když bez šance jsme nebyli, ale nebyli bychom bývali za sraby, tedy minimálně Beneš.

Možná kdybychom bojovali a pomohly nám další státy (co se ale stejně otočily zády - o nás bez nás), mohla by válka skončit rychleji...

Myslím si, že státy které podepsaly Mnichovskou dohodu by se měli stydět. Nic dobrého světu nepřinesla.

Myslím si, že v roce 1939 nebyla Německá armáda na takové úrovni, aby jí ČSR nedokázala úpspěšně vzdorovat. Naše zbraně a armáda byly o dost modernější než Německé

Na toto téma vedeme s manželem pokaždé dlouhé diskuze. Zatím jsem nepřišla na řešení, které by mi vyhovovalo. Jsem pacifista, takže bych také vyčkala s bojem, ale na druhou stranu zábor Sudet a pohraničí nebyl v pořádku. Takže proto jsem zvolila odpověď NEVÍM.

Národ chtěl bojovat a prezident jim měl vyhovět, samozřejmě Edvard Beneš nebyl ve správné pozici a úplně schopný se sám rozhodovat, byl na něj vyvíjen tlak.

Národy které prokázaly kuráž, tak z této historické zkušenosti cerpaly stovky let. My podobnou zkušenost dlouho nemáme.

naše země by utrpěla obrovské ztráty a Země které nás hodili přes palubu v Mnichově když se na to z povzdálí jen koukali. nakonec by se přiklonili na stranu vítěze. pravděpodobně Německo. ale Německo by utrpělo takové ztráty že by si nedovolil napadnout zbytek Evropy a Rusko. historický bitatto objetí vyšetřovat mnoho milionů životů v celém světě a Češi by mohly být na sebe hrdí ještě víc protože každá diktatura nakonec skončí špatně

Naši přátelé nás nechali Hitlerovi a nebylo to naposledy. Prostě nestojíme nikomu za problémy. Naposledy jsme něco znamenali za vlády Karla 4. A historie se poté opakovala. To jenom my si myslíme, že jsme středobodem vesmíru. A potom nás nechali naši kámoši Stalinovi. Takže: buďme realisti.

Nemám kompletní informace toto soudit

Neměli bychom skoro žádnou šanci. Spojenci se báli a zradily nás. Letectvo německa by nás prakticky vyhladilo. Ikdyž Hitler byl v mnoha ohledech blb. Byl by schopen poslat proti těm pevnostem pěchotu a té bychom pustily žilou. Nicméně po počátečních ztrátách by přišlo na řadu ono letectvo.

Neměli jsme žádnou podporu jiných zemí, nikdo by nám nepomohl a naše země byla proti Německu výrazně menší a mnohem slabší.

Nemeli jsme se branit. Po Mnichovu jsem meli sami zautocit.

Neměly jsme téměř žádné možnosti obrany, takže by ti mohlo dopadnout i o dost hůř

Nešťastné období, které spustilo Druhou Světovou válku

Nikdo by nám nepomohl a možná bychom dopadli jako polská Varšava o pár let později...

O nás bez nás. Upozadovat význam zachování se Anglie s Francií je pro dnešní kontext je chyba.

objektivně těžké pro hodnocení, republika by utrpěla těžké ztráty včetně ztrát kulturních jako např. možné bombardování Prahy, ale postavit se a neohnout hřbet mohlo národ semknout a ušetřit i miliony životů ve zbytečné válce

Obrovská historická chyba, která se nesmí opakovat

Okřídlené "státy nemají přátele, pouze své zájmy" platilo stejně tehdy, jako i dnes.

Ono je to těžké... aby se v případě nesouhlasu neobrátili "spojenci" proti nám, protože tenkrát Hitlerovi jeho sliby věřili a kdybychom se bránili, on by toho využil a tvrdil by, že to MY jsme vyprovokovali válku, MY za to můžeme... a kdo ví, jak by to následně dopadlo, zda by Francie a Anglie procitly a kdy...

Opravdu těžké posoudit.

Osobní vlastnosti Beneše byly hrozné. Zákulisní intrikář!

Otázku pravidelně předkládám při dějepisu svým studentům. Když se ptají oni mě, říkám, že já bych spíš bojovala.

Po prohrané 1. Světové válce, byl vzestup Německa v 30. letech pro mnohé nadějí na úsvit na opět lepší časy a šancí stát se znovu velmocí po pádu R-U. V nově zformované Evropě, po těžkých reparacích.

Pokud by se Československo bránilo, riskovalo by, že bude mezinárodním společenstvím označeno za agresora, jelikož by porušilo Mnichovské dohody. Pravděpodobně by také bylo napadeno z více stran (Maďarsko, teoreticky Polsko), navíc, pokud by Slovenský štát vznikl i za těchto okolností, zbylo by z "ČSR" jen bránící se torzo. Beneš sice odmítl tuto obranu, nicméně v zahraničí aktivně pracoval na tom, aby byly Mnichovské dohody od počátku neplatné atd., podle mě to byl dobrý krok, nicméně v naší společnosti zanechal obrovské trauma, které si neseme dodnes.

Pomineme-li nezodpověditelnou otázku, jaký by byl další vývoj, tak je jisté, že rozhodnutí nebojovat znamenalo, že národ ohnul záda. A zvykl si, že ohnout záda je řešení...

potřebovali jsme to jako sůl, a navíc by to mohlo ovlivnit pozdější válku

Republika byla připravená. Možná by nebylo tolik ztrát na životech, majetku a poválečném vývoji.

Rozhodnutí Edvarda Beneše nebojovat - nějak nechápu. K mobilizaci došlo (květen), pak ale přišla Mnichovská dohoda (září). Jít do boje proti Hitlerovi po Mnichovu by byla sebevražda - s pohraničním přišlo ČSR o pevnosti, zbraně, lidi, strategické dopravní uzly, důležité suroviny atd. Pokud se jako odmítnutí boje proti Hitlerovi bere přijmutí Mnichovské dohody Benešem, pak to spíš jenom dobře. Kdyby to odmítl podepsat prezident, šlo by to do parlamentu, kdyby to podepsali tam, na vrácení pohraničí bychom po válce mohli zapomenout.

Říkám si, že "do toho možná spíš měl jít", ale nechci to soudit, kritizovat, z dnešního pohledu se to až moc snadno hodnotí...

Sami bychom se delší dobu neubránili. Znamenalo by to genocidu našeho národa.

Sami bychom se neubránili, jestli by někdo pomohl těžko spekulovat

Spoustu Čechů bylo bojovných, takže by snad válku zvládli, avšak rozumím, proč se Beneš vzdal

Tehdy předvedli naši dnešní "spojenci" - Německo, F, GB, I co jsou zač. A je kolosání ostuda, že české vedení jim za to ještě leze do zadku. Všimněte si, jak se rok od roku omezují vzpomínky na 15.3.1939, německé zločiny za Protektorátu. Ostatně někteří "myslitelé" se už nechali slyšet, že v 1945 se vlastně o žádné osvobození nejednalo. Takže beztrestně naplivali na 360 tisíc československých obětí a 160 tisíc ruských vojáků, kteří byli zavražděni při osvobozování Čeksoslovenska. Za zatím "tichého" mlčení české věrchušky...

Tezka otazka. Z dnesniho pohledu se muze zdat (s cimz souhlasim), ze nevratne rozhodnuti ustoupit v dobe, kdy byl narod pripraven bojovat, mu vzalo cest a ucinilo z nej pro priste narod, hledajici jednodussi cesty nez je primy boj s nepritelem. Doslo k poslapa i odkazu hrdinnych legii, ovladajicich transsibirskou magistralu, v jedne chvili patrici mezi nejsilnejsi bojova uskupeni sveta.

Těžko soudit, Čechoslováci se bránit chtěli, měli armádu, opevnění, zbraně.. Bohužel nemohli čekat pomoc od spojenců..

Těžko soudit. P. Beneš chtěl zjevně ušetřit životy lidí, neb se domníval, že by jsme tento boj nemohli vyhrát, což si myslím, že byla správná úvaha. I přes různé dohady o tom, jak dlouho bychom se dokázali bránit, Německo bylo v tu dobu již velmi připraveno a tedy by nás nakonec stejně udolalo a "dalo by nám sežrat" tento odpor. Podobně spornou operací byl i Anthropoid. Gesto?

To neví nikdo. Ale asi to byla cesta "nejmenšího zla"

Tohle je bolestivé rozhodnutí, obzvláště v kontrastu s dnešním konfliktem Ruska a Ukrajiny. Lidé měli pocit, že někdo jiný za ně rozhodl a nerozhodl většinově.

Toto rozhodnutí zachránilo České země

Ukrajina

Ústup tyranii už by se neměl nikdy opakovat.

Ustupovat agresorovi je dlouhodobě na nic.

V době, kdy se rozhodoval bojovat/nebojovat už nešlo neprohrát. Těžko říct, co by z nás zbylo. Byli bychom slavnější, bezpochyby. Více mrtví, taky. Asi bychom teď neměli V4.

V souvislosti s dnešní Ukrajinou a její obranou proti invazní ruské armádě se nabízí odpověď Určitě ne, ale já si stejně myslím, že to bylo velmi rozumné rozhodnutí. Zachránit lidské životy je přednější, území si můžete časem vybojovat zpět.

Válku bychom prohráli, Sudetští Němci byli proti nám a republiku by nebránili, protožer jsem se k nim chovali velkopansky. Měli jsme je jako pátou kolonu. Němci by asi uplatnili proti nám stejný postoj jako vůči Polákům. Na druhou stranu bychom si zachovali pevnou morální páteř, i když by mezi námi bylo dost kolaborantů.

Velká podlost ze strany Anglie a Francie

zachráněné životy

zeadila Francie, nikoli Británie.

Zlomilo to českému národu páteř

zlu je dobré se postavit

Zrada západních mocností...

Zůstali jsme sami; pokud bychom bojovali proti Hitlerovi, mohlo být Československo vyhlazeno úplně.

Zvoní zvoní zrady zvon, či ruce ho rozhoupaly? Francie sladká, hrdý Albion a my jsme je milovali.. Cok básníka i dodat ?

11. Bylo správné rozhodnutí odsunout (popř. vyhnat) sudetské Němce?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ne10526,58 %26,58 %  
spíše ano9323,54 %23,54 %  
určitě ano7819,75 %19,75 %  
určitě ne7117,97 %17,97 %  
nevím4812,15 %12,15 %  

Graf

12. Prostor pro Váš komentář k odsunu (popř. vyhnání) sudetských Němců:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Jako každý Němec nebyl fašista, tak každý Rus není komunista. Mám německé předky a něco o tom vím.

hodně jsem se otázkou odsunu zabývala, ale odsun neměl být plošný, myslím, že řada Němců by přijala poválečný život v zemi, kterou s námi obývali posledních 700 let. Devastace pohraničí byla po odsunu obrovská a až třetí generace se zde cítí opravdu doma a města i vesnice se zvelebují.

- po tom, jak většina sudetských Němců zradila ČSR a podporovala drtivou většinou nacisty a Hitlera a měla tak svůj podíl na ničení demokracie v ČSR a na obětech války nebylo jiné rozumné řešení !

1. chtěli už před válkou "Domů do říše !" ,což se jim splnilo... 2. provinili se na českém národě ,zemřelo 300 000 Čechů , a hodlali český národ zlikvidovat 3. drtivá většina z nich se dopustila vlastizrady

Ale způsob provedení byl nešťastný

Ano, ale mělo to být provedeno slušněji, vždy´t ti lidé za nic nemohli.

Asi se to vzalo zbytečně šmahem, ale vzhledem k tomu, co udělali oni nám po záboru Sudet... půjčka za oplátku.

Barbarství. Pouhá ukázka pravé tváře čechů, kteří nebyli o nic lepší než Einsatzgruppen.

Byl to odsun a byl spravny, i kdyz je pravda, ze ty excesy se dit nemely.

byla to odplata za Protektorát, takže pro lidskou křivdu nutnost, ale organizace mohla být více lidštější

Byla to zvláštní doba, myslím, že větší zlo by bylo, kdyby zůstali. Můj děda byl z německé rodiny a také nemohl odpustit Němcům, kteří podporovali Hitlera.

Byli tady skoro tisíc let a díky jednomu knírkatému frajtrovi se teď k nim všichni točili zády...byli mezi nimi i hajzlíci, ty patřilo potrestat, ale v době, kdy se to začalo dělat, byli ti nejhorší dávno pryč a odnesli to v podstatě nevinní nebo ti zblbnutí...

Dodnes nechápu, zač byli ti lidé tak krutě trestáni.

Dovedu si představit tu nenávist a zlobu čechů i když to odnesli i nevinní, ale tak to je a němci by neměli usilovat o návrat. Bohužel se takových úkolů vždy ujmou lidé kteří na tom parazitují.

I když by se mezi nimi našli nevinní, tak jako celek, většina se chovali nelidsky. Pokud by zde někteří měli majetek nadále, byla by to potupa a mohlo by to vést k dalším tragédiím na obou stranách. Podle mě nemělo Nemecko jako takové vůbec existovat a mělo být nenávratně rozděleno mezi okupované země a transformováno.

Ideálně by se ty lidi měli posuzovat individuálně, na to ale nebyl čas..

Jak to dodnes ve většině pohraničí vypadá je smutek a umoznilo to nastup bolsevismu

Jakkoliv mohu chápat pragmatické důvody k tomuto politickému rozhodnutí, nemohu nikdy souhlasit s principem kolektivní viny. Takže ne, nebylo správné odsunout všechny sudetské Němce. A už vůbec nebylo správné někoho vyhánět, tzv. divoký odsun. To je barbarské a není to z mého pohledu ospravedlnitelné ani předchozím utrpením obyvatel Československa.

Je lepší, když jsou lidé stejné národnosti u sebe, ve svém státě, jinak to vede akorát k problémům (Sudety, Těšínsko, Náhorní Karabach, Jižní Osetie atd.). Na druhou stranu vyhánění lidí z jejich domovů, natož tak krvavým způsobem (divoký odsun), je pro mě morálně nepřípustné. Pokud příslušníci jiného národa dokážou žít v míru s "domácími", pak by neměli být vyháněni, pokud toho nejsou schopni, měli radši odejít (mají-li samozřejmě kam, tj. když mají svůj vlastní stát).

Jednalo se o celkovou zášť proti tehdejším Němcům a bylo rozumné teritoriálně oddělit tyto jinak smýšlející skupiny. Z mého pohledu se pro ten okamžik zabránilo dalšímu sociálnímu tření.

jednoznačně odsun, o žádné vyhnání se nejednalo, před válkou tam chtěli sami

Jen bych se vyhnul násilí

Jsem potomek sudetského Němce, který měl dovoleno zůstat. Ale i tak vnímám odsun jako spíše špatné rozhodnutí, byť to ode mne nemusí být zcela objektivní.

kdo seje vítr - sklízí bouři. ten kdo první někoho odsunul byli Němci. aby se takováto situace již nikdy nemohla opakovat byl odsun Němců nevyhnutelný je nutné si uvědomit že původcem tohoto zla byl Hitler a jeho nacismus. všechny oběti na všech stranách proto mohou účty posílat pouze Hitlerovi a nacismu bez kterého by nedošlo ani k křivdám ze strany českého národa vůči Němcům

Když nebudeme brát v úvahu divoký odsun, tak si myslím, že pro Němce byl odchod z Česka i lepší. Chápu, že museli nedobrovolně opustit své domovy, ale Češi se mohli začít mstít a ubližovat jim.

Kolektivní vina je na místě s ohledem na výsledek voleb 35 a první odsnun Čechů.

Kolektivní vina. V roce 1946 by nevyhráli komunisti.

Kso si začal?

Mnohá místa se naprosto vylidnila, př. Karlovarsko se v podstatě nevzpamatovalo dodnes

Možná ne tak masivně, ale spíše ano. Nicméně mám vzhledem k době a prožitým zkušenostem pro předky pochopení...

Msta nikdy nešlechtí a tato ze všeho nejméně. Na základě zhrzeného čecháčkovství jsme dopustili devastaci, která začala pozemkovou reformou, pokračovala vyhnáním a dokončena byla kolektivizací bolševiky. Naprostý rozpad kultury, sociálních a agrárních vazeb, de facto zaděláno na naprostou devastaci pohraničí.

Myslím,že to bylo málo prodiskutované spíše rychlé rozhodnutí.Velice malá tolerance,k občanům,kteří se ničím neprovinili.Prostě příliš rychlé soudy.I když někteří z nich činili totéž. Těžko dnes hodnotit.

na německém obyvatelstvu bylo spácháno odsunem neuvěřitelné zvěrstvo. Musíme si uvědomit, že se často nejednalo o žádné nacisty, ale lidi, kteří třeba i pomáhali Čechům nebo dokonce Židům během války. A takto jsme se jim odvděčili, hanba nám.

Na to nemám jednoznačnou odpověď. Rozhodně to nebylo vyhnání, heslo Heim im Reich bylo jejich, Němců. Jen jsme jim to (nuceně) umožnili. Samozřejmě se to dotklo i nevinných Sudeťáků, kteří nikomu nic neudělali, ale když se kácí les, létají třísky. Pocházím z české vesnice v Sudetech, kde naše rodina žije už třetí století. Nedokážu si představit, jak by ti lidé tady žili po boku Němců, když každý znal ze svého blízkého okolí minimálně jednu oběť nacistů, zejména gestapáků. Přesto si myslím, že odsun, tak jak byl tehdy proveden, byl špatně. Němci měli napřed odpracovat veškeré škody, které na našem území jejich armáda napáchala při nucených pracích na obnově naší vlasti.

Nastala strašná devastace pohraničí a bylo zmařeno zbytečně hodně lidských životů.

Navzdory současnému názoru na kolektivní vinu, po válce byl odsun Němců nevyhnutelný. Násilí při tom je naše hanba.

Nechtěla bych o tom rozhodovat, ale asi jinak nešlo

Němci v naprosto drtivé většině podporovali Hitlera a nacisty, a je moc dobře že byli odsunutí.

Nemyslím si, že to bylo potřeba v takové míře. Spousta z nich vůbec s Hitlerem nesouhlasila. Další tady zase žili už několik generací a byli de facto Češi

Není to politický korektní, ale byla to využitá šance, jak přežít. Bez toho bychom teď už byli další spolková republika. Vadilo by to? Nevím.

Nepříjemná skutečnost, nicméně v poválečné době by Čech a Němec nemohl žít v klidných sousedských vztazích.

normální reakce ponížených lidí trpící válkou

O "vyhnání" Sudeťáků bylo rozhodnuto dohodou GB, F, USA a SSSR, mínění Beneše a spol. na tom nemělo vliv, ti mohli jen z boku podpalovat. Fakt je ten, že Sudeťáci si svůj osud v Českmoslovensku po 1945 psali už od 1933.

Odcizeni

Odneslo to hodně lidí, kteří neměli k Hitlerovi kladný vztah a nic špatného neudělali.

Odsunout asi ano, ale ne vsech a ne tak, jak to bylo provedeno

Odsunuti měli být pouze německy mluvící osoby, které se aktivně hlásili k nacizmu, příslušníci SS a udavači. Odsun všech německy mluvících obyvatel byla kulturní a ekonomická katastrofa.

Oko za oko

Oko za oko, platí i pro Němce

Opět nedá se na to nahlížet ano ne, v něčem to bylo správné v něčem ne.

Opět vyřešení národnostní ho pnutí. Forma však předčila obsah.

Opustit rodnoi zem jen kvůli národnosti, majetek a statky opuštěné zpustly. Byla to asi i ochrana před 'šikanou' ze strany obyvatel

Pokud se dobře pamatuji, tak začali válku. Mého dědečka zastřelili 8. května 1945. Babička zůstala sama se šesti dětmi.

Pres odpor ke kolektivni vine existuji bezprecedentni situace, shodne napr. nyni v Rusku, kdy i nevinni pykaji za ciny vinnych. V danem pripade a pres excesy z r. 1945 souhlasim s odsunem. Nicmene poskozen byl i nas narod. Jizva v pohranici se dodnes nezacelila, zivot v Sudetech se radikalne zmenil, osidleni techto oblasti byl socialni propadak.

Problém kolektivní viny

Problém s německou menšinou se teoreticky mohl pokojně vyřešit po vzniku Československa, třeba kartony a zrovnoprávněním němčiny. Po Mnichovu a protektorátu již o jiném řešení, než odsunu, nešlo uvažovat. Avšak divoké odsuny a vyřizování si osobních účtů vrhá na toto poválečné dění velmi negativní pohled.

Příliš mnoho navždy zničených rodin do dneška, rozhodně to za to nestálo. Cesta pomsty je špatná cesta.

rodiny žily vedle sebe stovky let a na drtivé většině území byly vztahy v pořádku, tak proč to dělat...

rozumově ne, pocitově ano, myslím si, že se to muselo udělat

S Němci je naše soužití trochu ve stylu "nemůžeme být s nimi, a bez nich taky ne". Nicméně po válce už nebylo cesty zpět.

Samozřejmě že to bylo správné rozhodnutí. Dobré pro nás i pro ně. Jinak bychom pravděpodobně už o naše pohraničí přišli. Havel bral od sudeťáků peníze, proto se musel pořád "omlouvat".

Se spoustou z nich jsem mluvil. Meli 100+1 duvodu volit Heinleina, ale ta neuveritelna nenavist v nich me dodnes sokuje.

sice by trochu zlobili, ale nezdevastovali bychom si kus země

Soužití se 3 miliony němců byt českému národy neprospívalo, nebo spíš právě naopak. Přesto je to porušení lidských práv.

Sudetských Němců je mi líto, jejich vyhnání extrémně poznamenalo vývoj zejména českého pohraničí. Chyba vznikla už při vzniku Československa, kdy měli dostat plnou rovnoprávnost a autonomii v rámci nového státu. Stav společnosti po válce ale bohužel neumožňoval "nový začátek" sousedských vztahů a v tomto ohledu vnímám odsun jako jediné možné východisko ze situace, kterou způsobili předchozí politici a špatné dohody.

Sudety si následky tohoto odsunu a následného znovu-osídlení nesou dodnes. Princip kolektivní viny nelze považovat za správný.

Šlo o vyrovnání za rok 1938

Tehdy byli lidi nasraní, bylo to pro ně satisfakční řešení.

Ten odsun měl proběhnout selektivně. Mnozí schopní a pouze do války vtažení by zde mohli udělat mnoho dobrého - právě v tom pohraničí, odkud byli vyhnáni (část mládí jsem prožila v Liberci). Přišli jsme kvůli válce ale hlavně o Židy!

Těžko říci, odsunout možná, rozhodně ale neměly probíhat masakry, které v souvislosti s odsuny byly zaznamenány.

Tito lidé žili spokojeně v naší zemi byli pracovití a neškodní po vyhnání oblasti strádali a dodnes stradají

To byli obyčejní a nebohatí lidé, kteří zde měli svůj domov. Takže, vlivem politiky vyhnáni ze svých domovů.

Toto rozhodnutí zřejmě padlo na základě tehdejších zkušeností. Myslím, že tím bylo i zabráněno tomu, aby zde byli dále pronásledováni.

Toto rozhodnutí, ať již bylo z jakéhokoliv důvodu považuji za tragédii.

Tvořili skupinu obyvatel, která by pro nás byla velkým přínosem.

tyto události lze těžko hodnotit bez znalosti tehdejších konkrétních poměrů

udělali by s námi to samé na jejich místě

Určitě ano, vyřešilo se tím napětí ve společnosti.

V podstatě to chápu, ale nepřijde mi správné podléhat emocím, a to se tehdy ve velkém dělo, stálo to životy dalších lidí, pomsta není řešení, jsem spíše za diplomatičtější řešení

V tehdejší atmosféře se nic jiného udělat nedalo. Kdyby se Ukrajinci podobně zbavili Rusů, možná by dnes Putin neměl záminku ke "speciální vojenské operaci".

Ve strachu o kejich osud... pomsta jen kvůli národnosti po válce. Jinak to dobře nebylo pro ČR. Zaniklo mnoho osad a vesnic. Pohraničí se nerozvijelo

většina nebyli zavilí fašisti a byli to pracovití lidé, kteří byli pro naše bývalé pohraničí požehnáním

Většina z nich byla celkem nevinná

Vyhnání byla nutnost, ale mělo se lépe diferencovat mezi sudetskými Němci. Někteří Němci byli velmi slušní. Rozhodně špatné bylo vraždění u Postolprt, při transportu z Brna a v Ústgí nad Labem.

Vyhnáním vzdělaných a pracovitých lidí mělo značně špatný důsledek na hospodářství a ekonomiku pohraničí, ale i celé země. Důsledky jsou patrné stále dodnes.

Vzhledem k tomu, že nešlo určit ty "nesympatizující s nacismem", bylo lepší odsunout všechny. Ale asi se to - z dnešního pohledu - mělo dít kultivovaněji. Otázkou je, jak bychom se zachovali my, mít jejich zkušenost.

Z dnešního pohledu ne, ale tehdy se to asi jevilo jinak

Z dnešního pohledu to bylo rozhodně dost nemorální řešení. Ano, někteří ze sudeťáků jistě podporovali Hitlera - ale toho chtíc či nechtíc podporovala většina Německa, takže podle toho těžko soudit. Odsun jako tehdejší řešení odplaty ale chápu. Kdyby k němu nedošlo oficiálně, dost možná by Česi vzali stejně moc do svých rukou a udělali by totéž.

Za jejich činy před a v průběhu války k českému národu v pohraničí...

Způsob byl strašný a zavrženíhodný. Ale z velkou pravděpodobností by trpěli tím, že by si na nich české obyvatelstvo vybíjelo svou frustraci

Způsob jak proběhl reflektoval způsob, jak proběhl odsun Čechů že Sudet... Obojí dost nešťastné

Žili jsme s Němci dlouhá léta a proto celá událost získala punc toho, že se Češi chtěli dostat "zadarmo" k majetkům. Spousta rodin žila v symbióze a stalo se z toho vytýčení kolektivní viny. Stačilo jediné - mluvit německy a žít na území ČR.

13. Představte si, že je Vám 35 let a žijete v roce 1972 v ČSSR. Zkuste být upřímní. Máte na výběr mezi relativně "bezstarostným" životem (mírně nadprůměrně placená práce, možnost tu a tam cestovat do zahraničí na výjezdní doložku, Vaše děti mohou studovat jakoukoli školu,...) a řekněme "omezeným" životem (podprůměrně placená práce, problematické získávání výjezdních doložek, problémy dětí při hlášení na školu). Rozdíl mezi těmito dvěma životy tkví ve Vašem členství v KSČ. Vstoupíte do partaje?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě nevstoupím9624,3 %24,3 %  
spíše vstoupím8321,01 %21,01 %  
spíše nevstoupím8120,51 %20,51 %  
nevím6015,19 %15,19 %  
pokusím se emigrovat (i s rizikem, že se to nepodaří)4711,9 %11,9 %  
určitě vstoupím287,09 %7,09 %  

Graf

14. Prostor pro komentář ke členství lidí v KSČ v letech 1968 - 1989:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

do KSČ jsem nevstoupila, pracovala jsem v soudnictví, tam strana trpěla vždy několik bezpartijních pro tvrzení o nezávislosti justice.

- po roce 1968 do KSČ vstupovali lidé výhradně z prospěchářství a kariérismu ,věřit této odporné ideologii mohli jen opravdu velcí tupci - a těch není zase tolik...

+ poslední možnost 13. Otázky

A taky jsem nevstoupila. Myslím, že jsme byli statečnější než mnozí emigranti.

Bližší košile než kabát, tehdy bylo 1,7 milionů členů víceméně velmi pasivních

Bohužel jsem tam vlezl.

Bojím se, že "ano", a jsem ráda, že jsem si to nemusela ověřit v praxi.

bolševismus a svinstvo vždycky byla vždycky bude. kde se předtím hrbí dává průchod slu

Byli ještě někteří přesvědčeni, neškodili, nebyli prospěcháři, jen věřili. Samozřejmě i prospěcháři, ale ti byli a jsou za každého režimu, v každé době, tj. i nyní.

Cestování mě nebaví, děti nechci. Vstoupím, pokud mi to přinese výhody.

Cokoliv jiného je lepší volba, než vstoupit do KSČ!

Část té doby jsem žila už jako dospělá a nikdy jsem do KSČ nevstoupila.

Často se nad tím sama zamýšlím

Členem KSČ bych nikdy nebyla.

členství v KSČ bych nepodstoupila kvůli nepohodlnému životu. Záviset na tom existence - ve smyslu "Vaše dítě budeme operovat pouze, budete-li v KSČ", tak se rozhodnu jinak. Ale za kus chleba bych neměnila. Konečně - já se na tu školu taky nedostala z kádrových důvodů...

Dalo se źit i bez vstupu

Dalo se žít relativně klidně "za bukem" bez rudé knížky a s rovnými zády, do jisté míry.

Děti bych neměl, jako nemám teď. Do zahraničí bych nejezdil, stejně jako teď. Tak by záleželo, jestli ta lépe práce bude dobrá zašívárna, nebo se tam musí makat. Jsem línej klidně bych vzal méně placenou práci, kde se nic nemusí. Ještě mi chybí jestli bych musel na dementní schůze... Jsem oportunista.

Dobrý doktor někde v díře (bez KSČ). Špatný doktor v nemocnici (s KSČ)

Dobrý komunista = mrtvý komunista.

Drtivá většina lidí se měla relativně dobře a žila v poklidu

Drtivá většina vstoupila do KSČ z prospěchářství

Hodně by záleželo na informacích, které bych měl, na lidech, se kterými bych se setkával. Obávám se, že kdybych se pohyboval v tehdejším mainstreamu, tak bych nebyl takový hrdina, abych nevstoupil.

chce to bezcharakternost jako general Pavel, ing Babuš etc.. pak to jde fungovat budiž

Chci verit, ze bych se rozhodla spravne. Mozna emigrace by byla nejlepsi.

Chtěla bych být statečná, ale upřímně...nevím jestli bych byla.

Já a celá moje rodina to zažila a nevstoupila.

Já bych v životě do KSČ nevstoupila, avšak některým lidem rozumím, že chtěli kvůli rodině lepší život

Jako "hrdinka" žijící v době, kdy tohle naštěstí řešit nemusím, říkám, že bych do strany nevstoupila. Ale kdo ví. Nechci tím pádem ani plošně odsuzovat lidi, kteří to kdysi z různých důvodu udělali.

Jaký je rozdíl proti dnešku?

je mi stydno, ale kdybych měla již rodinu, nevím - nikdy neříkej nikdy

Je-li tak nastavená společnost, tak i když s tím nesouhlasím, musím vždy myslet na potomky a jejich život (z pravidla nikoliv svůj).

Jiz v roce 1984 jsem byl pripraven emigrovat, nastesti k tomu nemuselo dojit.

Jsem narozen 1972, ale nemyslím, že bych tehdy viděl celý obraz. Ano, byl jsem v SSM i proto abych mohl na VŠ.

Jsem odborník v oboru, pomáhám lidem, představa, že bych nemohla svou práci dělat je pro mě neúnosná.

Kariéristé, kterým bylo jedno, že tu byla totalita a ostatní lidé trpěli.

Každý člen strany do roku 1989 nebyl zaporák z béčkových filmů. Většina Čechů měla někoho z rodiny ve straně.

kdo to nezažil., nemůže soudit

Kdyby šlo jen o mě, zřejmě bych se zabejčil... ale pokud bych měl talentované dítě a nějakej tajemník by přišel "soudruhu, my víme, že máš nadanou dceru a že by chtěla na medicínu... strana jí v tom může pomoct", mezi řádky bych pochopil, že pokud nevstoupím, strana "pomůže" někomu jinému a moje nadané dítě ostrouhá... v té době byl podstatný rozdíl neposlat soudruhy do pr... z prospěchářství pro sebe nebo proto, že člověk chtěl pomoct dětem právě s nástupem na vysokou školu... ty, kdo to dělali pro děti, neodsuzuju.

kupodivu jsem se setkala ve svém velmi prestižním zaměstnání (zastoupení) s lidmi, kteří vytvořili jednotku KSČ, ve které pomáhali druhým, oslovovali se pane/paní a vykali si. Ano, byli i takoví, ale o těch se nesmí mluvit. Po 89 roce z nich z 99% byli kapitáni čs. průmyslu.

Lidé tam vstupovali nejen kvůli vlastnímu prospěchu a přesvědčení, ale i z nátlaku právě přes rodinu, hrozbu vězebí, apod.

Lidí tam vstoupili kvůli kariéře, často omlouvané starostí o děti. Ale byli tam i velké svině, které si vyřizovali účty za pražské jaro.

Má máslo na hlavě. Štvala mě spousta věcí, byla jsem dost kritická vůči vedení podniku apod. Bylo mi několikrát nabízeno, ať vstoupím do strany, abych mohla pomoci věci změnit. Předpokládala jsem, že mě nikdo nedoporučí a tak jsem nakonec někdy v roce 1985 kývla. Nedoporučili mě, leč v podniku přesto přijali. Neměla jsem žádné výhody, naopak, v roce 1989 jsem se ocitla na koberečku u tajemníka OV KSČ. Ale bohužel, člen musí plnit ustanovení ČS, i když s ním nesouhlasí. Takže jsem už nikdy do žádné strany nevstoupila.

Mám ráda svobodu i když je tvrdá. Nechci nikam patřit a nechci, aby mi někdo diktoval jak mám žít. Chci být nezávislá.

Moje rodina emigrovala do GB, následoval bych jejich příkladu

Morální selhání. Absence vyššího principu mravního, nebo strach, nedostatek kuraze. Prospecharstvi. Ale nelze dávat všechny do jednoho pytle. Každý vstupoval do strany dle vlastních pohnutek. Některé chápu, některé ne.

Můj tatínek z KSČ vystoupil v roce 1969, byl to protest na vstup okupacnich armád. Rovněž odcházel v 52 letech do invalidního důchodu, chtěl mít klid a měl.

Nedělám si iluze, nerada vystupuju z řady a upozorňuji na sebe. Bezpečí a jistota pro mě i mé děti by pro mě tehdy asi znamenalo víc než myšlenkové přesvědčení.

Nechci je komentovat, bylo to jejich rozhodnutí, morálně k tomu každý měl svoje důvody.

Někdy bylo těžké odolat, ale i jako člen strany jste mohli zůstat slušní. Nedá se to paušálně hodnotit. Ale i jako nestraník jste mohli žít na slušné úrovni. Šlo o to, jaké měl kdo priority

Nemá cenu odsuzovat lidi kteří vstoupili do KSČ pro blaho své rodiny, pokud nedělali činy které poškozovali jiné lidi a jejich rodiny.

Nerozlišujete historicky zásadně odlišné období 65-69

Nevím, tuto dobu jsem nezažil. Teď bych určitě řekl, že bych do KSČ nikdy nevstoupil, protože vím, co byli/jsou zač. Nicméně pokud bych hltal propagandu od narození (musel chodit do pionýra atd.) a prakticky neznal jinou alternativu, těžko říct, jak bych se rozhodl.

Nevstoupila jsem a nějak jsem nepocítila tlaky Kdo chtěl jet do zahraničí na dovolenou mohl používat cestovní kancelář inapříklad CKM čedokem a také pobyty organizované podniky. Jezdili jsme užívali si byli jsme spokojeni

Nevstupoval jsem do KSČ ve svých 19 letech z prospěchářství, ale proto, že jsem si nabídky vážil. O výjezdovou doložku jsem nikdy nežádal a začínal tak jako ostatní. S vyjímkou kandidáta věd jsem veškeré další akademické a vědecké tituly získal po roce 1989. A stejně tak i řada podobně smýšlejících kamarádek a kamarádů.

Nevycitam, nezil jsem v te dobe.

Nikdy jsem o to nestála i když mi to v práci nabízeli. Můj otec si to jako mladý zapálený komunista vyzkoušel a brzy pochopil, že to není jeho cesta. Ti kteří brali vstup do KSČ poctivě by se dali spočítat na prstech, zbytek byli kariéristé.

nikdy jsem v ksč nebyla, ani bych tam navstoupila

Nikdy, komousi a nacisti jsou jedna svoloc

Nikoho nesoudím.Ale jsem pro lustrační zákon i dnes.Nechápu důchody a výsluhy pro členy STB. Nezohledněné důchody pro politické vězně a 3.odboj.Za to se jako občan stydím.

No jo, vlez jsem tam, kvůli dětem.

Osobně zažito, nevstoupit bylo těžké, když si někoho vybrali, ale šlo se z toho vyvléci.

Páteř mám jen jednu. Se zločinným režimem bych se nepaktoval. Rád bych byl dost odvážný i na reálné mučednictví, natož na tohle "polo-"

Pocházím z Karviné tj, privilegované oblasti z pohledu průmyslu ČSSR. KSČ zde měla sílu, neplatilo však generálně, že pro lepší život musel být člověk v KSČ. Hornická práce byla těžká a moc těžších už nebylo. Z přímého srovnání např. s Prahou však vše vychází jinak. Je otázka, komu bylo členství v KSČ nabízeno a čím dalším to bylo podmíněno. Ale pud sebezáchovy vělí jít cestou nejmenšího odporu. Neznám mnoho odbojných lidí, kteří mají "koule" vzdorovat.

pokud by mi to přineslo výhody a měla bych větší klid, tak proč ne

Pokudil bych ee

Pokusila bych se asi spíše emogrovat jako mladší a bezdětná

Právě kvůli rezignaci na vlastní hodnoty a příklon k jednoduššímu životu většiny obyvatel mohou totalitní režimy existovat, na tyhle pravidla bych nikdy nepřistoupila

Pravověrných komunistů moc nebylo, někteří šli k vůli práci nebo jako většina za vidinou hmotných a finančních výhod

Proč lidi,kteří dopartaje vstoupili a byli řadovými členy s nějakou představou odsuzovat?

Ráda bych věřila, že bych do strany nevstoupila, ale nevím, jak bych se dokázala zachovat v té době, kdyby na to přišlo.

Raději mrtvý než rudý.

Rodice tondokazali zajistit a nevstoupili

Rodiče ve straně nebyly. A neměli sme se špatně. Ale byl jsem děcko. Lidí si více pomáhali, protože byli semknutí proti straně. Nyní je to každy sám za sebe, nebo spíše všichni proti sobě, vědět tehdy strana jak skvěle se dá v demokracii manipulovat s lidmi naprosto bez potřeby STB a podobných blbostí. Máme tu demokracii už dávno před rokem 89.

Řada lidí byla čestných a pracovitých. Na druhé straně bylo mnoho lidí, kteří se vezli nebo se chovali povýšeně.

s*ali mě už tehdy, a taky jsem rád nezávislý

Sice jsem napsal nevím, ale bojím se, že bych asi vstoupil.

Spousta lidí odpoví určitě, že by nevystoupila. Jenže nebyli vychováni v období komunismu a proto nemohou posoudit, zda by byli nebo nebyli v KSČ. Vstup do partaje byl jedním z kroků na cestě jiskra/pionýr/svaz mládeže/ KSČ. Myslím, že by těch či by skutečně nevstoupili bylo málo.

Spousta lidí to tak udělala a vůbec se jim nedivím a ani jim to nemám za zlé. Je rozdíl, jestli někdo vlastnil rudou knížku, aby jeho dítě mohlo studovat, co chtělo, nebo jet jednou za pár let do Jugošky, nebo když byl někdo aktivním a zarytým aparátčíkem, případně donašečem a udavačem. Ten druhý to mohl časem dotáhnout až na premiéra.

stát se dobrovolně pohunkem, práskačem a ničit životy kolem sebe? určitě ne, celá rodina měla s problémy s tehdejším režimem

Těžko říci. Co se mě a vstupu týče jsem na pochybách, jelikož si cením vzpurných ideálů, nicméně jsem si vnitřně vědoma, že jsem spíše slaboch. Zjevně nemůžeme považovat každého člena strany za oddaného komunistu, je to ale stigma. Nicméně v totalitním státě je byť malý odpor trestán mizérií, často i smrtí. Má to cenu? Gulag?

To je dosti zjednodušený pohled. Jsem ročník 1946, žila jsem relativně "bezstarostný" život se vším výše uvedeným včetně výjezdní doložky 1977 a 1981, obě děti vystudovaly VŠ. V roce 1978 jsem tvrdě odmítla vstup do KSČ - a vůbec nic se nestalo! Jen o mně věděli, že nejsem "jejich".

To je nepravdivá a zlá konstrukce. V letech normalizace se dalo v Československu docela dobře žít, komunisti ale udělali 3 chyby, které se jim při puči 1989 vymstily: 1/ neuvolnili možnost cestování do kapitalistické ciziny. Lidi by vyjeli a po zjištění, že na "Západě" se musí dělat, by se zase vrátili a těch co by tam zůstali žádná škoda; 2/ nedostatečně vysvětlovali že tzv. západní "svoboda" je jen cukrátkem za novodobé vykořisťování. Aby se lidi na tzv. "Západě" mohli mít o něco lépe, museli jsme se my mít o hodně špatně. Navíc "Západ" nás už tehdy poškozoval sankcemi a vykořisťoval např. nevýhodným směnným kurzem a ohlupoval lživou propagandu (RFE). Komunisti na to neuměli adekvátně reagovat a proto dopadli jak dopadli; 3/ byli hloupí, nepředvídaví a neuhlídali služby (VKR), které připravily puč 1989.

To je přesně moje zkušenost. A na co doložka ? Je snad životní štěstí dáno možností cestovat do zahraničí ?

Toto je otázka zkreslená. Znám případy, kdy i člověk mírně protestující proti KSČ na vsi měl děti na slušném učilišti (sami by nic lepšího nezvolily pro tehdejší dobu a život další generace na vsi). Jako dělník jezdil na dovolenou k moři. Mohl mít přidělený byt na bytovce, dům a nakonec to nebylo třeba (čehož nyní lituje). Tedy se měl na dělníka slušně a lépe než by měl teď. Také však znám člověka, jenž za pouhé básničky proti režimu dostal kriminál. Tedy bylo to lidech podobně jako teď. I nyní stačí jít proti někomu spřátelenému s režimem a je problém (a i likvidační). Jen tehdy se to skrývalo za boj proti nepřátelům lidu (a hlupák měl moc), nyní jsou jiné metody (i když ideologie nabírá také nově na síle).

Tuhle otázku si kladu mnoho let. A asi si musím přiznat, že ta jednodušší cesta sebezáření by asi vyhrála.

V podobné popisované situaci jsem byl, nevstoupil. nebylo to úplně snadné, ale dalo se to. Mnoho lidí nevstoupilo, přesto a mnozí i právě proto žili slušně.

V podstatě podobné rozhodování jsme měli s příchodem vakcín proti Covid 19. Kdo se nenaočkoval, nesměl do práce, do školy, do kina, nikam. Kdo se nechal naočkovat měl svobodnější život.

V roce 1968 mi bylo na začátku prosince 16 let. Kdo po 21.srpnu vstoupil do partaje, měl nedostatek charakteru nebo intektu nebo obojího Rodiče ani já jsme nikdy v KSC nebyli, přesto jsme já i bratr absolvovali VS v denním studiu a normálním termínu. O

V té době jsem žila, sice mi bylo o něco méně, než 35 roků, ale žádné problémy jsem neměla. Ani se školou, i když tatínek byl do r. asi 1950 živnostník. Využívala jsem toho, že i ty komunisti se báli jeden druhého. A není pravda, že výhody tkvěly jen v členství v KSČ. Spousta lidí se na to jen vymlouvala. Získala jsem post v zaměstnání o který měla zájem členka KSČ a její tantínek byl velký funkcionář KSČ. Stačilo, že jsem řekla, že pojedu za krajským tajemníkem KSČ a řeknu mu, že se tady zneužívá funkce. Po revoluci si hodně lidí stěžovalo, že za komunistů tzv. "nemohli", ale ve skutečnosti to byla jen jejich neschopnost.

V této době jsem žila, nebyla jsem členkou KSČ, mohla jsem studovat vysokou školu a vykonávat práci, jakou jsem chtěla, ne vše, bylo černobílé

velmi dobrá otázka, myslím, že většina dnešní zhýčkané společnosti, ať tvrdí opak, by okamžitě vlezla do prdele komukoliv, kdo by jim nabídl cokoliv lepšího

Velmi rád bych, asi jako většina lidí, napsal, že bych byl disidentským ultras, na druhou stranu si sáhnu do svědomí a přiznám, že by to svádělo... Jiné by to bylo v osmdesátých letech (tam třeba ano), v otázce uváděný příklad roku 1972, tam spíš ne. Zklamání a "nasranost" z roku 1968 by bylo asi tak čerstvou zkušeností, že bych možná i skončil v disentu.

Většina lidí byla ovlivněna propagandou, nejde na to mít z dnešního pohledu názor

Vstoupil bych do KSČ z přesvědčení, tak jako velká většina lidí. Není pravda, že by členství v KSČ bylo zárukou nadprůměrně placené práce, výjezdní doložky nebo možnosti studovat. Spíš byly navíc schůze, brigády atd. Stejně tak není pravda, že by nečlenství v KSČ bylo překážkou slušného platu, cestování nebo možnosti studia pro děti. To tvrdí jen propagandisté současného režimu, o nichž je notoricky známo, že lžou. Např. cestovat do zahraničí bez výjezdní doložky se dalo do většiny socialistických zemí. Západ se choval nepřátelsky, takže určitá omezení byla nutná. Současný kyjevský režim (i když na rozdíl od ČSSR postrádá jakoukoliv legitimitu) zakázal vycestovat a "demokratům" to nevadí.

Vstoupil jsem z převědčení, ne pro kariéru. Po vzoru svých rodičů a okolí. Žádný prospěch jsem z toho nikdy neměl. Ani ve výši platu, ani ve výjezdní doložce (nikdy jsem ji nežádal a ani jsem nemohl), ani v kariéře. A znám řadu dalších, kteří jednali stejně. Dodnes jsme kamarádi. A všichni jsme dosáhli odpovídajícího postavení i dalšího vždělání po roce 1989. Takže je jasné, že bez protekce z členství.

Vstoupit v době nejtvrdší normalizace do strany pro zajištění výše uvedeného je pochopitelné. Život je jen jeden. StB je problém.

Záleží na rodinné situaci - moje rodina s nástupem režimu přišla o hodně a toho bych se nechtěla účastnit. Narodit se v dělnické rodině, která si polepšila, neváhala bych.

Zde dle mého současného životního postoje, by v dané době byli pro mě pouze 2 varianty : Buď se prostřílet na západ po vzoru Mašínů a nebo vstoupit do strany a využívat všech možných benefitů a předstírat svou absolutní oddanost KSČ.

15. Zlepšila Sametová revoluce v roce 1989 Váš život / život lidí ve Vaší rodině?

Pokud jste Sametovou revoluci nezažil(a), odpovězte optikou "bylo by mi nyní hůře, kdyby k revoluci nedošlo a došlo třeba jen k drobnějším reformám?".

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě ano20050,63 %50,63 %  
spíše ano9724,56 %24,56 %  
nevím4010,13 %10,13 %  
spíše ne338,35 %8,35 %  
určitě ne256,33 %6,33 %  

Graf

16. Prostor pro komentář k Sametové revoluci:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

zvýšily se příjmy, cestovala jsem. Moje představa o spravedlivém uspořádání společnosti se zcela nenaplnila a je mi líto promarněné šance naší vlasti

- byla příliš sametová ...

3

Bohužel se demokracie zvrtla v něco odporného, ale doufám, že se tato demokracie v Česku zlepší. Zavede se bezpodmíneční příjem a lidé budou mít víc možností skrze svět. Musíme se více otevřít světu a ne být poddajné ovce. To nikomu nepomůže.

Byl jsem párkrát na západě, i ve filmech člověk viděl, že lidé mohou jednat podle své vůle. Převrat jsem uvítal s radostí. Dokonce když jsem v městském rozhlase slyšel po letech Sukův pochod V nový život, vytryskly mi slzy.

Byli jsme jako zvířata v ZOO. Dostali jsme najíst...

bylo by mi nyní hůře, kdyby k revoluci nedošlo a došlo třeba jen k drobnějším reformám

Bylo by pro mě určitě horší, kdyby k Sametové revoluci nedošlo

Bylo mi 8. Můj život se nezměnil, životy jiných nevím. Ale za sebe jsem ráda, že v tom nemusím žít.

Bylo mi pět, nemohu posoudit.

Čekali jsme víc.

Díky ní jsme svobodní, můžeme cestovat kam chceme, studovat co a kde chceme a kontaktovat kohokoliv. Stále jsou na světě země, kde obyvatele "sametová revoluce" ještě čeká a budeme doufat, že jim bude k užitku

Divadlo pro plebs za účelem legitimizace rozkradení majetku bývalými papaláši.

Havel byl především lhář a alkoholik!!!!

Já jako člověk narozený až po sametové revoluci si jen těžko dokážu představit život v šedi tehdejšího komunistického Československa. Ale tuto dobu znám velmi dobře z vyprávění a svého studia, takže určitě život mých blízkých se zlepšil - svoboda, možnost vycestovat, možnost výběru čehokoliv - potravin, oblečení...

Je trochu více náboženské svobody, ale jsme svázáni honbou za hmotou a zlodějstvím mocných.

Jednoznačně pozitivní historická událost. Svoboda. Nedá se ničím nahradit. Svoboda jezdit kam chci, svoboda říkat si co chci, svoboda myslet. Neřešit komplexní hodnocení, členství v partaji, různých svazech, chození s mávátkem usmívat se na bolševiky na tribuně, nepovinně povinné brigády... Asi jediná výtka, že to byla revoluce sametová, bolševik dál třicet let seděl v parlamentu, jen pár lidí dostalo směšný trest, estébáctví není diskvalifikací pro politiku. Neříkám, že měli viset na kandelábrech, ale komunismus měl být vymýcen podobně jako nacismus/fašismus po 2WW.

Jsem ročník 86. Rok 89 definuje celý můj život.

Každá revoluce přináší přehnaná očekávání a časem přichází rozčarování, že se vše nepodařilo dovést k dokonalosti. Mnozí si to dnes nechtějí připustit, ale zlepšila se situace nás všech. Už jen možnost volně cestovat. Spousta lidí řekne, k čemu mně to je, když na to nemám. Ale o to nejde, jde o to, že mohou, ale to zabedněnci nevidí. To samé platí o spoustě dalších znovunabytých svobod.

Kdyby jen kvůli možnosti cestovat/vycestovat, stálo to za to.

Když uvažuji o tom proč a zač jsem radostně běhala po náměstí a cinkala klíči je mi smutno, omlouvám to svoji neznalostí, více jsme toho ztratili než získali. Ano můžu jet kam chci, pokud na to mám, a to je vše. Necítím se vůbec svobodná spíše lapená do pasti.

Konečně možnost rozhodovat sám o svých věcech!

konečně Svoboda. ikdyž bolševického hnusu jsme se dodnes nezbavili. miluji svobodu

Mám k tomu průpovídku. Rok 1989 nám přinesl jistotu v tomto scénáři : Je neděle ráno a já se probudím. Co bych si dal na oběd? Co takhle pravý vídeňský řízek? Ano, to je ono! Sedám do auta a s rodinou vyrážíme do Vídně. Přijdeme tam, sedneme si do první restauraci a s chutí poobědváme. Pak sedneme do auta a jedeme domů. A nikdo se mne neptá, proč jsem tam jel, kde jsem na to vzal a s kým jsem při tom mluvil. Dnes dokonce ani nepodstoupím žádnou hraniční kontrolu. Smutné je to, že pro mnoho lidí to není argument - do ciziny jsme nemohli před lety a nemůžeme ani teď. Při použití argumentu, že před lety to nešlo, protože byla Železná opona a dnes je to např. ekonomický/dorozumívací problém, neberou. Já to ale takto vnímám a je to por mne důležité. A když se děti rozhodnou, že budou studovat třeba v USA? Rozhodne o tom naše peněženka a nic jiného, respektive nikdo jiný. A toho si vážím, že tady máme.

manžel psychicky onemocněl, rozpad rodiny

Materiálně se moje situace určitě zlepšila, také dostupnost různého zboží atd. Ale vztahy mezi lidmi se velmi zhoršily. Po revoluci jsem si budoucí život kresalili hodně růžově, bohužel vesla se chytili ti nesprávní lidé.

Mí rodiče byli spíš konformní, v jejich životě se mnohé neproměnilo. Mají větší blahobyt.

Mně by hůře určitě nebylo, protože mám atraktivní profesi a nejsem lempl. Bohužel počet lemplů, kteří jsou dobře placení za nic (ve státních službách, politických stranách a dalších parazitujících strukturách) se katastrofálně zvýšil a ostatní skutečně pracující je musejí nedobrovolně živit. Takže toto mně, který si musel vždycky všechno odpracovat a nic nedostal zadarmo, vytáčí.

Mnoho naději a drtivé zklamání

Moje maminka si vždycky přála cestovat, tak mohla po revoluci vyjet do Itálie za prací a tatínek mohl začít podnikat. Určitě to pro ně bylo lepší.

Moznosti

Můj otec využil možnost podnikat, cestovali jsme, podívali se ke vzdáleným odsunutým příbuzným, kteří žijí v západním Německu. Mohl jsem studovat na VŠ, s čímž bych měl jinak asi problémy.

Můžeme si aspoň zvolit, koho chceme

Na čas, teď se plíživě vrací atmosféra padesátých let, jen v jiném hávu.

Nafackoval bych si za to,že jsem cinkala,Vycinkali jsme rozpad země.

Názor na tuto událost se v mé rodině velmi liší. Já jako ročník 1998 se k tomu nemohu reálně vyjadřovat, nicméně je zde velký rozpor mezi generací 1961 a 1971. Starší generace je velmi rozhořčena z převratu, mladší jej velmi vítá. Starší generace velmi kritizuje rostoucí ceny ("dříve bylo levněji", ale ignoruje měnovou reformu v 50. letech), mladší generace si našla způsob, jak se k penězům dostat. Řekněme, že kapitalistická forma státu, jež je aktuálně velmi vygradovaná, neprospívá nikomu.

Neco je lepší, něco horší

Nedokážu si představit život v nedemokratický zemi, ale jsou lidi, u kterých došlo ke zhoršení životní úrovně

Nejlepší věc, co mě v životě potkala.

Nejvýznamnější událost a projev svobody v 2. polovině 20. st. Pod bolševickou lůzou by se nikdy nedalo svobodně žít!

Někomu ano, někomu ne. Je větší svoboda ale i těžší život. Znám případy kdy se po revoluci likvidovali otcové od rodiny aby se získal jejich firemní majetek co po revoluci rozjížděli. Úplatky bankám 30% v den půjčky na podnikání. Likvidace německými firmami tuzemských podnikatelů jako konkurence. A podíleli se na tom přetransformovaní komunisti na kapitalisty. Dříve byla levná půjčka na bydlení, dnes není. Dříve bylo dostupná nemocnice 7km, dnes 35km a řeší se lůžka dle výnosnosti (zajistěte si vozíček a odvezte si pacienta). Budovalo se více pro lidi. Ale dala se ta moc také zneužívat a zneužívala (skoro jako proti kacířům). Dnes se ale do COVIDU skvěle cestovalo pokud člověk spadal do střední třídy. Mnoho věcí se změnilo skrz obecný pokrok (ten by byl i za komunismu, jen o deset let pozadu co se týká spotřebitelské části). Svoboda se určitě zlepšila, ale lidé na to morálně prostě neměli. Nyní se ale lidem situace horší v zájmu nových ideologií.

nenazval bych to "Sametovou revolucí"... - Byl to můj nejšťastnější okamžik v životě

No, někteří lidé měli viset za zločiny v padesátých letech - Urválek a jemu podobní.

Pamatuji komunismus a i když se mi nyní žije hůře (bytová dostupnost, právní průhlednost, jistoty budoucího důchodu, jistoty práce atd..) Jsem pro stávající demokracii a vše s tím spojené. Mě osobně se žije hůře, ale to neznamená, že společnost jako celek prospívá.

podle mě se nic moc nezměnilo

Privatizace se nemela stat.

Pro demokraticky smyslejici rodinu a schopne cleny, kteri mohli realizovat zivotni sny od cestovani ores prosazeni se na trhu prace se svymi napady, nemohlo dojit k nicemu lepsimu.

Pro mne to byl zázrak.

Prožila jsem porevolučních několik dnů přímo v Praze na Václaváku. Syn byl ještě na UK, dcera už byla dva roky po diplomu. - Ihned v roce 1990 jsem založila vlastní firmu (cestovní kancelář), která funguje dodnes.

přeceňovaná akce studentů, vše bylo předem připravené - rozprodej čs. průmyslu apod. Jen naivka věří na odhodlání studentů a aktivitu OF a lidí kolem něj, hlavně V. Havla

Revoluce nikdy neměly správnou podstatu. Vždy otočily kormidlo dějin zásadně jinak.

Revolucionarit si mohli dovolit před rokem 1989 jen dobře zajištění lidé a lidé "zvláštního razeni" Jsou mi odporni byvalí komuniste, kteří v roce 1968 náhle prozreli a viděli to, co všichni ostatní již dávno věděli.

Samatka bylo něco jako vypustit rybník. I po více než 30 letech nám škodí co bylo MORÁLNÍHO hnusu na dně. A? Bohužel s touto "devizou" umí mnozí pracovat (pardon využívat ji) ve svůj prospěch.

Sametová revoluce nebyla revoluce. SSSR se všude kolem rozpadal, byla to jen otázka času. Revoluce kde je heslo :"Máme holé ruce." je absolutní výsměch všem revolucím co kdy proběhly. (Napŕ. Ve Francii)

Smrt Šmída, mlčení Zifčáka a Lorence. Tajemné jednání Čalfy s Havlem. Soros měl jasno o Havlovi. Zavlečení studentů na národní třídu. Víme málo.

spíše ano, ale ne podstatně, čekala jsem mnohem více a hlavně lépe

Strýc koncem 60. let emigroval, po revoluci jsme se více vídali a mohli na návštěvu. Teď se usadil v Čechách. Otevřely se možnosti pro cestování.

Svoboda. podnikání. peníze, cestování, hrdost, prostě pohoda jazz

svobodu jsem pocítila téměř fyzicky

To se prostě muselo stát , komunistům došly síly po všech stránkách ...

Uvolnění po sametové revoluci přinesl kolikrát ho ale většinou dobrý

V něčem zlepšení v hromadě věcí zhoršení je to tak 50/50

Velká část rodiny byla postižena komunistickým režimem, takže rozhodně se život s pádem totality zlepšil, de facto nikdy v historii se lidé neměli tak dobře jako dnes, k tomu pád režimu přispěl

Více svobody a možnosti. Všeobecně zvýšení životního standardu.

Vím moc dobře, jak to období poznamenal Klaus

Vydělali vychytralí, anebo lidé s kapitánem z minulého režimu. Drtivá většina lidí se k lepším podmínkám musela propracovat.

Výrazně mně i všem kolem.

Za 33 let kapitalismu se žádné dohnání Západu nekonalo, pozice ČR i SR v mezinárodním srovnání je v podstatě stejná, jako byla koncem 80. let. Navzdory nižším výdajům na obranu a zrušení embarga. Takže došlo jen k rozkradení republiky. V listopadu 89 ve skutečnosti protestovalo jen pár (10?) procent obyvatelstva. Gorbačov prý vyhrožoval vojenským zásahem, pokud vláda ČSSR nevyhoví ultimátům Havla a spol.

Zcela nová kapitola dějin. Provázená spoustou průšvihů, jako každá změna. Ale jednoznačně převažují výhody.

Zlepšení bylo leda tak po materiální stránce plus snazší cestování do zahraničí. Pocit "teď jsme víc svobodní" co následoval pár let po revoluci zmizel s poznáním jak pozoruhodně málo se situace změnila.

Žádná revoluce. Předání moci jiným elitám.

17. Bylo správné rozdělení Československa v roce 1993?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ano13032,91 %32,91 %  
určitě ano9223,29 %23,29 %  
spíše ne7819,75 %19,75 %  
nevím5714,43 %14,43 %  
určitě ne389,62 %9,62 %  

Graf

18. Prostor pro komentář k rozdělení Československa:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

rozdělení Československa proběhlo bez referenda a je otázka, jestli je platné, když je v rozporu s ústavou. Nicméně řada Slováků má velmi nacionalistické smýšlení, to jsem si ověřila při studiu VŠ, přesto řada z nich zůstala kvůli kariéře v Česku, zejména v Praze. Mám představu, že v budoucnu třeba dojde opět ke sjednocení.

Ano, z pohledu Slováků jistě. Za sebe bych zůstala. Ale pokud naši bratři cítili potřebu se oddělit, přijde mi to jako správné rozhodnutí.

Asi to bylo nutné a je dobře, že se to obešlo bez násilí.

Asi to nikomu nic nepřineslo, jak v kladném, nebo v záporném. Vztahy mezi Čechy a Slováky se nezhoršily, spíše naopak.

Bratři toužili po samostatnosti již od rozpadu Rakouska Uherska. Proč jim v tom bránit. Nezažila jsem to, nevím jaký to mělo dopad na ekonomiku a životy lidí. Pravděpodobně to ale zpřetrhalo mnohé přátelské a příbuzenské vztahy a do vstupu do Shengenského prostoru velmi zkomplikovalo kontakt.

byla to volba Slovenska

Bylo to nadiktováno zvenčí podle zásady "rozděl a panuj". Češi ani Slováci rozbití republiky nechtěli.

Bylo to ovlivněné z venčí > někdo se snaží Slovany rozdělovat a rozeštvávat...

Bylo to přání Slovenska a dělali vše pro samostatné Slovensko.

Byly tady velké snahy o samostatnost obou zemí již od roku 1918, po roce 1990 zde byly ze strany některých politiků na Slovensku hodně velké tlaky na samostatnost. Dřív či později by k tomu došlo.

Česko a Slovensko je slabší. Možná se v budoucnu zase spojí, aby vzniklo něco silnějšího.

Česko a Slovensko jsou naprosto rozdílné země a kromě velmi podobného jazyka nemají téměř nic společného.

Československo bylo od samého začátku neudržitelné, tedy nevyhnutelně odsouzeno k zániku.

Československo vnímám jako historický konstrukt, ke kterému nemám v podstatě žádný sentiment. Kus historie, něco jako Sámova říše.

ČS vzniklo uměle, historicky ty země nejsou až tak propojeny a to propojení je trochu nucené, takže to není až tak velká škoda, na druhou stranu osobně se mi (alespoň v některých případech) líbí spíš "celky"

Dobře, že samostatnost chtěli Slováci. Rozdělením státu se narovnaly vztahy, zejména ekonomické. Vtip ze společného státu : Nová škodovka se bude vyrábět v Bratislavě. Bude se jmenovat Škodaslov.

Dodneška nerozumím tomu, proč ČSR rozdělili. Myslím, že by bylo lepší, kdybychom byli společným státem.

hospodářsky výhodné, ale "geopoliticky", např. v postavení v EU by společný stát měl větší váhu

I když chápu jejich touhu o samostatnost my a Slováci jsme pořád bratia, alespoň dokud nevymře moje generace a snad i ta další to tak bude brát.

Jako člověk narozený až po rozdělení Československa, vnímám tuto událost jako velmi správnou. Sice jsme si se Slováky hodně blízcí, ale z historického hlediska už to tak úplně není - viz Rakousko - Uhersko, kde Čechy byly součástí Rakouska, Slováci Uher. I do Československa byli Slováci jako národ "přizváni", aby nebyla převaha Němců.

je mi to líto, ale zbytečně bychom se hádali

Je to intuitivní, vyrostla jsem ve společném státě a ta druhá půlka hymny mi chybí

Je to sice smutné, ale aspoň to otevřelo možnost jít každý vlastní cestou.

Jsem Čech, toho si vážím.

Jsme jiní než Slováci.

Jsme rodina z části slovenská, dědeček byl Slovák a najednou jsme museli jet přes hranice. Ale Slováky chápu.

Jsou velká pro i proti

Každý má právo na sebeurčení.

Každý stát se vydal svou cestou, ale dodnes jsme bratři.

Mělo být referendum.

Mělo být referendum.Ale myslím si,že Slováci by se citili ublížení. Vždyť si ani dnes neumíme vládnout,ani oni a my také ne.

Myslím si, že to bylo především rozhodnutí, které vyhovovalo hrstce politiků. Hospodářsky rozdělení pomohlo ČR na úkor SR, takže toho významně nelituji. Ale udělat z malého státu dva ještě menší mi nedává rozumný smysl.

Myslím, že bychom společně dokázali více.

Nárůst populismu na Slovensku nešlo to udržet

Nejdřív mi to vadilo, ale teď myslím, že zaplaťpámbu.

Nemyslím si, že v našich podmínkách může fungovat federace (zejména s ohledem na politickou kulturu). Pokud bychom uznali, že budeme dva národy a ne jeden československý, tak by to v našich podmínkách nedělalo dobrotu a jeden by se vždy vymezoval proti druhému. Slováků je navíc cca dvakrát méně, takže by to nemuselo být zas až tak těžké (pokud by tedy nebyl nějaký umělý konstrukt typu Sněmovna národů, která ať už chceme nebo ne nikdy nebude reflektovat vůli federace jako celku.

Nešlo jinak...

nežli dát prostor extrémistům typu Sládek a Okamura, někteří by postupně zmanipuloval i část veřejnosti na obou stranách Hranice, nešli žít s přátelským národem v nenávisti a dopadnout jako Jugoslávie Milo s odstupem historie lepší rozhodnutí dát svobodu oběma národům a žít v přátelství. opět jsme ukázali celému světu, žaluzie takové to obrovské události řešit bez jediného výstřelu klidnou jednoho pokojnou cestou a žít vedle sebe v pohodě a míru po Dlouhá desetiletí

Nikdo rozdeleni nechtel. Jen Kohoutum bylo smetiste male. Pro me osobne to znamenalo zbytecne rozdeleni rodiny, vcetne matek a synu.

Opět mělo to své pro i proti.

Osobně bych raději viděl, kdybychom zůstali v jednom státě se Slováky dosud, každopádně je dobře, že rozdělení Československa proběhlo klidně a (na rozdíl od rozpadu Jugoslávie) se obešlo bez krveprolití.

patřili jsme do jedné vlasti a už to tak mělo asi zůstat

Patříme k sobě bylo nás víc a měli jsme možnost se postavit proti někomu

Pocházím z česko-slovenského manželství a polovina rodiny žije v jiném státě. Ze začátku to bylo složité.

Pokud jeden z partnerů chce rozvod, nemá smysl manželství uměle udržovat. Rozdělení proběhlo kultivovaně, dnes sice tyto dvě země dělí faktická hranice, která ale jako by nebyla a vztahy jsou čistší.

Pokud se dnes, téměř po 30 letech setkám s nějakým Slovákem, tak všichni hořce litují, že jsme se rozdělili. Vidíme, jak to na Slovensku dopadlo.

Pokus pánů Klause a Mečiara

Pro běžné lidi to ničemu neprospělo. Bylo to jen rozdělení moci mezi mocné.

Ptám se, jak moc rozdělení chtěli lidé (příklad dnešní Skotsko, většinově chce po brexitu samostatnost a dostat se zpět do EU) a jak moc naopak politici (Mečiar, Klaus, apod)

Rozdělení proběhlo celkem brzy po sametu, proto se nedá s jistotou řící, zda to bylo správné nebo ne v "moderních" dějinách našeho státu. Myslím, že se mělo s rozdělením počkat trochu déle po revoluci a dělat to z racionálních důvodů, ne z neshody 2 vládnoucích kohoutů

Rozhodnutí těch ve vedení zemí... Většina lidí to moc nechtělo... Extrémní vztahy a lidi byli vždy na obou stranách a těmto lidem rozdělení vyhovovat bude vždy

Slováci - ač jsme si tak blízcí - mají jiné vnímáni, hodnoty a rozdělení bylo dobrým krokem.

Slováci by se pořád cítily utlačovaní, je dobře že se trhli.

Slováci projevili svůj vztah k Československu již 14.3.1939.

Slováci přece jen patřili spíše k Uhrám a samostatný stát nikdy neměli (potažmo nebyli tolik spjatí s Českou historií), takže vytvoření vlastního státu pro tento národ dávalo smysl

Slováci si moc přáli samostatnost, Češi spíš smutnili

slováků ve sněmovně máme až až

Slovensko je kulturou a smýšlením jiný národ

Slovensko je od nás východním směrem. Nejen zeměpisně.

Slovenskou o autonomii usilovalo již po odtržení od Uherska. Patří mu samostatnost. Ztratili jsme spoluobčany, získali nám nejbližší sousedy.

Souhlasím s rozdělením Československa, nesouhlasím však s okolnostmi, za jakých k tomu došlo - mělo to být skrze referendum, ne jako dohoda Klause s Mečiarem

Společně by byla větší váha ve Evropě, samostatnost zase negeneruje různice

stejně by k tomu jednou došlo

Svině nevděčný, bez nich je líp.

Tehdy jsem byl strašně zklamaný z toho, co Mečiar s Klausem upekli. Dnes mám názor přesně opačný. Jenom bychom se společně navzájem trápili, řešili, že "Čehúni si investujú iba u seba" a naopak "lijem peníze na Slovensko jak do černé díry". Takhle si hospodaříme každý na svém písečku a co si navaříme, to si taky sníme a stěžovat si můžeme tak maximálně sami na sebe.

To byla velká chyba. Prostě špatně.

Ubyly nekonečné hádky. Jen jim teď závidíme paní prezidentku.

usetrili jsme a splnili jsme jim žít svůj sen s Mečiarem. spravna volba

V dané době to bylo správné

Ve svazku musí být oba dobrovolně. Teď máme se Slováky bezva vztahy a můžeme se zase spojit do EU federace.

Viz komentář k Rakousko Uhersku - dlouhodobě by to nedělalo dobrotu

Viz můj komentář o Slovácích v roce 1918. Národnostně k nám nikdy nepatřili a bylo chybou s nimi být v jednom státě. Vždycky zradili, většinou to byl národ sportovců, politiků, kulturních pracovníků, ale pracovat...hm...

Viz odpověď bod 6. Vždy je lepší mít menší správní celky, v rámci dané kulturní zvyklosti. Pospolitost lze větších celků lze dosáhnou spoluprací a tolerancí jiných (př.: EU, USA)

Vnímám to tak, že si Slovensko zvolilo cestu samostatnosti, kterou mohlo po letech využít. Mé vztahy s lidmi ze Slovenska to nijak nepochroumalo, ale některé věci se staly složitějšími. Všeobecně si myslím, že to více uškodilo Slovensku, než Česku. Ale na druhou stranu dnes Slovensku závidím Euro.

Vůle a touha Slováků po vlastním státě byla dlouhodobá a trvalá ,nemělo smysl jim v tom bránit ...

Vyrostla jsem v Československu a oblast Slovenska jsem velice dobře znala, dodnes mám několik velice dobrých slovenských přátel. Bez rozdělení bychom byli větší, a i Slováci by byli dnes proti Orbánovi silnější.

Vyrovnani

Vzhledem k poměrně velké slovenské menšině bylo nakonec rozdělení správná cesta. Časem by se nálada mezi národy zhorsovala.

Z dnesniho pohledu pragmaticke rozdeleni, berouci v uvahu tehdejsi zejm. slovensky nacionalismus. Neposkodilo vztahy mezi zememi, spise naopak.

Z jednoho malého vzniky dva ještě mnohem menší státy

19. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do NATO v roce 1999?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě ano26266,33 %66,33 %  
spíše ano4511,39 %11,39 %  
určitě ne4310,89 %10,89 %  
nevím307,59 %7,59 %  
spíše ne153,8 %3,8 %  

Graf

20. Prostor pro komentář ke vstupu ČR do NATO:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- pro země západní euroatlantické civilizace není jiná alternativa , je to jediný fungující systém bezpečnosti

A co finta Švýcarsko? Neutralita

Ale mělo být referendum.

Alternativa není, neutrální zůstat nemůžeme

bez NATO bychom se nebyli schopni vyrovnat vojensky ostatním státům

Bylo to trochu jiné NATO.

Cítím se víc v bezpečí. Asi je to mým přesvědčením, že v jednotě je síla.

Členství v NATO je pro mě záruka toho, že budeme stát na té správné straně.

Díky Natu máme větší bezpečnost.

Dřív jsem si to nemyslel, ale poté, co Rusko vletělo na Ukrajinu, si říkám, že zaplaťpánbu za NATO, na člena NATO si snad nedovolí zaútočit ani Putin... z toho by byla třetí světová - anebo druhej Mnichov. Ale to snad ne, snad už NATO ví právě z událostí kolem Mnichova, že takovýmhle slibům neradno věřit a nedali by nás.

Důležitost NATO můžeme vidět v dnešním světě

Hle teď Ukrajina, například.

Je mnohem lepší když patříme do společenství kulturních a vyspělých zemí a máme zajištěnou ochranu před možným válečným napadením.

Jediná záruka bezpečnosti, jak můžeme vidět.

Jedna z největších chyb ČR v celé historii.

Jednozancne vitezstvi moderni historie CR.

Jiná alternativa není!

Jsme malá země a Rusko je moc nebezpečné.

Jsme malí na pořádnou armádu všeobecného určení. A prakticky i nepodstatní.

Jsme malička země uprostřed Evropy.

Jsme moc malí na to, abychom byli sami

Kdyby jsme nebyli v natu tak by se hodně lidí odstěhovalo

Když jsme od roku 1993 menší, musíme mít většího spojence.

Malý stát, který není schopen se plně bránit. Teď máme za zády mnohem silnější armády, které nám v případě potřeby pomohou. Zároveň naše účast není jen symbolická viz prestižní chemické jednotky nebo hlídkové služby. A čeští vojáci v nejvyšších strukturách NATO (Gen. Pavel např.)

Měl jsem negativní postoj až do přepadení Ukradiny Ruskem

NARO leads the way!

NATO je pro nás zárukou, že nás Rusko nenapadne a když ano, tak nám ostatní přijdou na pomoc. Nebude se opakovat rok 1938.

NATO je super.

NATO je záruka kolektivní bezpečnosti a toho, že nás snad už nikdy nepotká další Mnichov.

NATO se jen vměšuje a navíc je prodlouženou rukou US armády. Podívejte se na války za posledních 10 let...

Nebyl a není sebemenší důvod

Nebyl sebemenší důvod se tam hnát

Nebylo to třeba

Nemám rád vojenské pakty

Netřeba cokoliv komentovat.

Nevěřím Rusku, stačil mi rok 1968.

o tom se nedá ani popochybovat

Obrana

Pakt NATO se přece měl paralelně s Varšavskou smlouvou rozpustit, to se nestalo a Západ vedený USA toho zneužil pro pokračování WWII formou dalšího tažení na Východ. Česká věrchuška nás zatáhla do NATO a dnes nás doslova s ohledem na konflikt na Ukrajině, bezpečnostně ohrožuje formou jednostranného lokajského postoje.

Pokud bychom do NATO nevstoupili, tak jsou dnes Rusáci i u nás.

Principalne urcite ne. Na druhou stranu vzhledem k dnesni situaci na UKR se to hodi.

především po rozpadu Varšavské smlouvy prezident Havel sliboval, že nikdy nebudeme součástí vojenského paktu. Rakousko, Švýcarsko a jiné země si uchovávají neutralitu dosud.

Připadá mi , že NATO je snad jedna z mála organizací ,která funguje !

Raději neutralitu

raději neutralitu

Rakousko je neutrální a to je mnohem lepší pozice než být členem NATO.

Rozhodně správné rozhodnutí, které se v kontextu dnešních událostí jeví jako zásadní

S Ruskem za humny není jiná možnost

Severoatlantický pakt je zločinecká organizace. Už od svého založení a v posledních letech to jen potvrzuje.

Skoro sedm měsíců úplně zbytečná otázka.

Součást obratu v politice a orientace na západ. Jsme s každým, kdo není Rusko? Proč ne, ovšem správnost tohoto činu se teprve ukáže v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Stojí nás toho mnoho financí a k ničemu. Stejně nám nikdo nepomůže.Obycejnym lidem je tato instituce na dvě věci.

Teď jsem už přestala říkat že chceme mír co s odsuzovalo za komunistů ale vstup do NATO byla chyba dnes to vidíme na každém kroku NATO nazutí dělat věci za které se můžeme akorát stydět a za za které krby obyvatelstva to ty určitě ne prostor pro komentář ke vstupu ČR do

Tím jsme se ochudili o možnost vnímat obranu státu jako vlastenectví a už poznáváme kam to vede. Mladí necítí co to slovo vlastenectví znamená a bohužel je to ani nezajímá.

To dnes vidíme všichni.

To je velkou zásluhou pana Václava Havla. Lidé myslící "východně" to nemohou strávit.

Ukrajina 2014, 2022

Ukrajina není v NATO a těžce za to platí. rusák si myslí že může sousedit s kým chce. ale jen po Hranice NATO

Umím docenit teprve nyní, v době války na Ukrajině.

Uvidí se, až přijde na lámání chleba...

V současné podobě nelze věřit tomu, že by nás NATO ochránilo. Spíše bychom se hodili pro první vlnu napadení a včasnější reakci USA na svém území, odzkoušení Ruska jako věčného nepřítele. NATO není schopné na území EU chránit vnější hranice ani proti imigraci. A rovněž se NATO podílelo na provokaci Ruska podobě jako Rusko provokaci také občas provádělo. Nicméně NATO se rozrůstalo více než vliv Ruska. Vojenský celek měl být samostatně na území EU. Prospělo by to všem. Stačí se vžít do situace protistrany.

V té době to bylo pochopitelně vnímáno jako dobré rozhodnutí. V současné době by určitě nebylo.

Varianty? Pravda, mohli jsme zbrojit jako Finsko a teď už mohl náš expediční sbor bojovat na Ukrajině bez ohledu na NATO.

ve střední Evropě je těžké mít jakousí nezávislou armádu a do Varšavské smlouvy nechci

Viz odpověď bod 6. Vždy je lepší mít menší správní celky, v rámci dané kulturní zvyklosti. Pospolitost lze větších celků lze dosáhnou spoluprací a tolerancí jiných (př.: EU, USA)

Vzhledem k naší poloze a sousedům, je armáda zbytečná.

Z dnešního pohledu ano.

z globálního hlediska se nám to hodí

21. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do EU v roce 2004?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě ano21253,67 %53,67 %  
spíše ano6716,96 %16,96 %  
určitě ne4812,15 %12,15 %  
spíše ne4711,9 %11,9 %  
nevím215,32 %5,32 %  

Graf

22. Prostor pro komentář ke vstupu ČR do EU:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- do Maastrichtu to bylo vše OK ,ale potom z EHS začali dělat politický program na vybudování eurofederace ,a celé to začalo jít z kopce ... a dorazila to celé Lisabonská smlouva...

Ačkoli mnozí tvrdí že ne, že EU, její neustálé intervence a dotační politika kurví naši ekonomiku a morálku lidí, pravdou zůstává, že u nás vše stále kurví jen lidé. Kdyby Čech nebyl zloděj a deviant, nebylo by nic zkurveno. Ačkoli někdo může kritizovat naší finanční a politickou závislost na EU, ve světle následků popřevratové privatizace by naše ekonomika pravděpodobně nevydržela jako samostatný soběstačný celek. Řekněme, že pro mladého člověka je to rozhodně výhodou.

Ale my prostě potřebujeme někoho, kdo nám bude říkat co si máme myslet a co máme dělat. Koho milovat a koho nenávidět.

Ano, ale ne za tehdejších podmínek - například jsme si neměli nechat zlikvidovat cukrovarnictví a další odvětví.

Avšak naši europoslanici se měli více bránit bruselské byrokracii a levicovým tendencím europarlamentu, zejéma po Lisabonské smlouvě. Komisař Timmermans a (zejména němečtí) Zelení jsou evropští škůdci. Velká škoda, že z EU vystoupila GB.

Bez grantů EU by tu spousta věcí teď nebyla...

Bylo, ale ne za dosažení současného stavu. Dříve byly v TV pořady Euronews jak jsou všichni v EU spokojení, rovní, jak Ital jede do Německa a nemá není rozdíl životní úrovně, všude čisto a klid... Nyní všude ve velkoměstech bordel, nebezpečné čtvrti, někam ani armáda nejde (začala to Paříž), potlačení národnosti a cítění původních obyvatel, ekologie namířená proti lidem, přírodě i fyzikálním zákonům, nadmíra byrokracie apod. Byl jsem uveden v omyl.

Celá Evropa je nám otevřená, je to obrovský rozdíl proti żivotu za železnou oponou.

Čím se dnes liší Impérium nesvaté říše bruselské od těch impérií, která ovládala naše území v minulosti?

Další špatný krok.

Další velice zásadní a správné rozhodnutí, které ČR posouvá dál a přidává nám na významu, po všech možných stránkách to má samé výhody, jsem do budoucna pro federalizaci

do současné eu jsme nevstupovali

Dodnes se stydim, ze jsem tenkrat hlasoval pro omezni suverinity a demokracie. Lhali nam.

Ekonomické a politické pozitivní aspekty převyšují ty negativní.

EU byla hodně jiná.

Eu je občas blbárna, ale pořád převažují klady nad zápory.

EU se v té době jevila jako velmi dobrý útvar. Nyní je však EU zkázou evropy jelikož už to dávno není jen o hospodářství a obchodu.

Hitler to zkusil násilím, aby o půlstoletí později plebs juchal radostí.

Hlasoval jsem tehdy proti. A čas mé obavy potvrdil. "Když ptáčka lapají, ..."

Honem pryč z EU, to je mé heslo, v současné době víc než kdy jindy!

Hospodářsky nemělo smysl zůstat jako malý ostrov uprostřed Evropy vně Unie. Ale politicky nám to přináší mnohé problémy a bude přinášet i nadále.

i tady je důležité míti spojence

Já hlasoval v referendu "proti" ,a před zbytkem široké rodiny jsem se téměř styděl - nenapadlo by mne,že po čase budu na svůj postoj hrdý... pro mne to nebyla nikdy otázka "výhodnosti" ,ale principů. Přijetí Lisabonské smlouvy mne ve správnosti mých úvah jen utvrdilo !

Je mnohem lepší když patříme do společenství kulturních a vyspělých zemí, než se nějak plácat samostatně, protože jsme na těch zemích závislí.

Je to výsledek referenda. Můj hlas byl samozřejmě a jednoznačně pro vstup.

Jednoznacne vitezstvi moderni CR.

jsem Evropanka

Jsme sice od roku 1993 menší, ale tím spíše musíme být Evropani.

Jsou tu + I -

Kultivace

Máme ekonomické možnosti. Až na nějaké hloupé příkazy. To se snad také zlepší.

Masivní vládní kampaň. Lživé klipy. Jinak fungující předlisabonska EU. Pachuť mé generace, že neměla 18 let a musí v tomhle holportu žít.

Měli jsme chtít více samostatnosti a nezávislosti státu na bruselské byrokracii

Můžeme cestovat, pracovat v zahraničí, brát dotace na naše podnikání.

Ne vždy je správně co EU prosazuje.

Nejhorší věc co nás potkala.

Nejlepší a nejbohatší spolek jsme IN.

Nejlepší věc, co se v samostatné ČR udála

Nejsme samostatní ani tak bohatí, abycho si mohli dovolit stát mimo.

Není jiná možnost, jak udržet prosperující Česko

O nás, bez nás.

Obecně je integrace a spolupráce dobrá, ale ne v této podobě. Teď je to společenství vazalů amerického režimu.

Očekávali jsme něco a ztratili jsme vše.

Opět, varianty? Na švýcarské Česko není nikdo zvědavý. Evropa se bez nás obejde, my bez Evropy ne.

patřit k silnému hosp. celku, podílet se na hodnotách svobody a demokracie, cítit se ve větším bezpečí - to vše přináší víc než škoda způsobená bruselskými úředníky... ale měli bychom působit proti byrokratizaci a bruselizaci Evropy

pokud bychom měli schopné politiky mohli jsme mít výhody jako v unii ale zároveň si uchovat zdravý selský rozum a nepodřizovat se kravinám typu greendale zákazu prodeje spalovacích aut atd.

Pro nas malou zemi to ma velky smysl.

Pro ty, co si furt stěžují na bruselskou byrokracii: stačí se podívat na rozdíly v životní úrovni zemí, které do EU vstoupily a které ne. Takže kdybychom nevstoupili, jsme dnes na úrovni Albánie, Běloruska, Gruzie, Moldavska... Chybou je, že jsme zavčas nepřijali euro a nebyli tak prozíraví jako Slováci. Mohli jsme se mít ještě daleko lépe.

přestože jsem v referendu hlasovala NE

Současná politika EU nás vede ke dnu.

současný vývoj v EU zklamal moje představy, měla by fungovat spíše jako dřívější EHS a ctít víc národní zájmy a nezabývat se nepodstatnými problémy. Svůj názor si upřesním v budoucích měsících v souviaslosti s řešením současné krize.

stejně jako NATO vyrovnává vojenské síly, EU vyrovnává politické síly na světové úrovni (EU je schopná se vyrovnat a komunikovat s USA, Kanadou, ...)

Tady nebylo není co řešit. Zůstali bychom obklopeni zeměni EU. Dnes je už ale EU jen stínem toho co byla.

Tady není komentář potřeba

Tehdy ano, ale můj postoj k EU je jako Masarykův k R-U - ano, buďme tam, ale ne v nereformovatelném a ne za každou cenu

Tehdy ano, nyní je to zoufalý stav

Tehdy jsem hlasoval pro, nyní bych hlasoval proti

Tehdy se mi vstup do EU zdál rozumný, jako být součástí velkého hospodářského celku, teď už pochybuji, nemám dobrý pocit z toho jak roste chuťEU po moci, ideologický nárůst přesvědčení o správnosti jediné pravdy (už zase: kdo nečůrá s námi čůrá proti nám) Situace z dob socialismu a RVHP a SSSR jako by zas ožívala, což mě vůbec netěší. Jak už někdo řekl že bez schopnosti poučit se minulosti si lidstvo musí historii prožít znovu a znovu. Smutné.

tenkrát byly jiné podmínky, dnes je EU jiná, do této bychom asi nevstoupili

Určitě je to dobré. Jen by měla Unie fungovat poněkud spravedlivěji a my bychom neměli být tak málo sebevědomí.

už dávno se volá po tom, že by EU potřebovalo obměnu, tzv. "nový vítr", ale nic se neděje a asi ani dít nebude.

V roce 2004 jsem byl mírně 55/45 pro , nyní jsem 85/15 proti

Viz odpověď bod 6. Vždy je lepší mít menší správní celky, v rámci dané kulturní zvyklosti. Pospolitost lze větších celků lze dosáhnou spoluprací a tolerancí jiných (př.: EU, USA)

Volný obchod, volný pohyb, příslušnost k velkému respektovanému celku, dodnes kladná finanční pomoc prostřednictvím dotací, možnost podílet se na směřování celé Evropy...

vstup dobrej, ale měli jsme si vyjednat lepší podmínky. Vadí mi, že jsme tam braní jen jako nepodstatná země, bez hlasu.

Vstupovali jsme do jinéj EU než je dnes a bylo to úřadováno českými neschopy, kteří neuměli zajistit od začátku naše rovnoprávné postavení. Současná EU je neokoloniální konstrukt 21. století a Česko je v něm uvažováno jako především zdroj laciné pracovní síly a levných subdodávek. Zdá se ovšem, že hodně lidem žlab a pravidelné krmení vyhovuje, tak jsme se dostali z vedoucí pozice v rámci RVHP (které samiozřejmě taky měla svoje vady) do pozice skladů a levných subdodavatelů a odtam se nepohneme nikdy jinam. Navíc se otevřeně uvažuje o zrušení práva veta, tak to budeme mít pěkně zabetonované.

Všechno špatně prý jsme samostatní měli jsme všechno co jsme potřebovali měli jsme partnery v zahraničí kteří s kterými jsme obchodovali a teď teď nemáme nic jo tak co to je připojit se mi však

vysají nás a nepomohou, jejich náplní práce je buzerovat, buzerovat a vyvýšlet blbosti

Z dnešního pohledu ne.

Z hlediska obchodu a cestování měl vstup do EU výhody. Ale současně ekonomické, energetické, i názorové tlaky EU naší zemi škodí.

Zatím nám členství víc přináší než sami investujeme. Občas mám pocit, že jsme stále vnímáni jako "ruský" satelit, ale válka Ruska s Ukrajinou nám přináší prestiž v tom, jak pracujeme s uprchlíky a jak vedeme EU v době našeho předsednictví. Stále však čekám na zavedení jednotné měny.

Ztráta suverenity výměnou za snazší překračování hranic. Totální posílení tunelářství a zlodějin Zhoršení kvality čehokoli

23. Tento dotazník záměrně po dobu dotazování nemá zapnutou diskusi, aby nedocházelo k ovlivňování odpovědí. Máte-li však k dotazníku jako takovému jakýkoli komentář, můžete jej připojit zde:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Ani ne. Jen ze vetsinou omezeni diskuze byva prave naopak povazovano za manipulativni. Spousta lid si rekne: A, nechteji slyset kritiku. Tu diskuzi stejne nikdo nikdy necte...

Bude hůř.

Celkově si myslím, že dějiny nejsou černobílé, nic nebylo dobře nebo špatně, vše mělo svůj důvod.

docela ostrý otázky

Dotazník je manipulativní a poplatný současnému režimu.

Je rok 2022 a je evidentní kam naše země pod diktátem EU směřuje. Vše je víc a víc zvrácené. Chci jen podotknout, že nejsem žádný průměrný český primitiv. Mám dokončené jen gymnázium, ale vlastním relativně úspěšnou stavební firmu s působností Praha východ, díky které můžu spolehlivĕ zajišťovat nejen sebe ale i svou rodinu. Můžu jezdit v neekologických silných autech se spotřebou kolem 20 litrů, protože mi dělá dobře srát liberály a šílené zelené šašky co nám tu chtějí položit ekonomiku ve jménu klimatických změn. (Snaha o kontrolu) Díky bohu, že žijem v Čr, kde zákony o zbraních nemají ve světě konkurenci a tudíž se budeme moct bránit. To teprve bude revoluce, ne jako ta sametová komedie. Dále je důležité podotknout, že Čr NENÍ ve válce. Rusko x Ukrajina není náš problém. LGBT je duševní porucha. Existují jen 2 pohlaví. Jo, a Havel byl idiot. Nula. Absolutní vymrdanec.

Je to vyvážený dotazník, Kde uveřejníve výsledky ?

Nejsem Čech, tak asi by měla být taková odpověd´ v konce: - jsem cizinec žijící v Česku

Nemám co vše napsala vrtáky taky co tak to trvá já ano to taky už jsem napsala utíká aha tak to už je konečně zkontroluj psát Na co říkáš nic

Odpověděla jsem upřímně na všechny předchozí otázky.

Příště zařaďte bitvu na Bílé hoře nebo nástup Habsburků k moci r. 1526 (jestli to dnes ještě někoho zajímá) a americký radar (co si o něm lidi myslí dnes).

Zajímavé otázky!

24. Jste:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
muž20451,65 %51,65 %  
žena19148,35 %48,35 %  

Graf

25. Kolik je Vám let?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
28 - 37 let9423,8 %23,8 %  
18 - 27 let7418,73 %18,73 %  
38 - 47 let6917,47 %17,47 %  
58 - 67 let5112,91 %12,91 %  
68 a více let5112,91 %12,91 %  
48 - 57 let4511,39 %11,39 %  
méně než 18 let112,78 %2,78 %  

Graf

26. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
vysokoškolské18045,57 %45,57 %  
středoškolské (gymnázium, soš, soú)16541,77 %41,77 %  
vyšší odborné317,85 %7,85 %  
základní184,56 %4,56 %  
(zatím) žádné10,25 %0,25 %  

Graf

27. Trvalé bydliště máte:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
v Čechách (mimo Prahu)18446,58 %46,58 %  
v Praze10125,57 %25,57 %  
na Moravě8621,77 %21,77 %  
ve Slezsku194,81 %4,81 %  
mimo území ČR / SR51,27 %1,27 %  

Graf

SEGMENTACE RESPONDENTŮ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ BETA

Pomocí tohoto nástroje můžete získat přepočítané výsledky pro jednotlivé segmenty respondentů a zjistit, zda se odpovědi určitého segmentu respondentů liší od „průměrného” respondenta. Funkce je v tomto momentě v testovacím režimu a zcela bez záruky, nepoužívejte ji jako jedinou metodu pro vyhodnocení hypotéz!

Metodická část této funkce se teprve připravuje, časem přibude podpora také pro chybějící typy otázek. V případě, že objevíte nějakou chybu, neváhejte mě kontaktovat.

Segmentační otázka č. 1
Segmentační otázka č. 2
Segmentační otázka č. 3

Analýza zajímavých souvislostí a závislostí (DZD)5

Byly nalezeny zajímavé souvislosti u jedné otázky.

Upozornění: V případě, že se Vám u otázky zobrazuje pouze jedna odpověď, nejedná se patrně o žádná senzační zjištění. Při interpretaci výsledků se vždy řiďte také výsledky uvedenými výše - pokud určitou odpověď zvolila většina lidí, nejsou zjištění zajímavá (např. pokud je věk 90% respondentů v rozmezí 15 - 25 lety, jsou veškeré závislosti k této odpovědi prakticky bezcenné).

Tip: Vysvětlení této funkce i s příklady naleznete v nápovědě

21. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do EU v roce 2004?

  • odpověď určitě ano:
    • 1.7x vetší pravděpodobnost při odpovědi méně než 18 let na otázku 25. Kolik je Vám let?

Zjišťování závislostí odpovědí

Pomocí této funkce můžete analyzovat vztahy mezi různými odpověďmi. V části A vždy vyberte jeden výrok (odpověď na určitou otázku), který Vás zajímá. V části B poté zaškrtněte odpovědi, u kterých předpokládáte, že by mohly mít nějakou souvislost s odpovědí z části A. Po stisku tlačítka Analyzovat na konci formuláře se dozvíte sílu závislosti A na B.

Tip: Delší vysvětlení i s příklady naleznete v nápovědě

A) VYBERTE ODPOVĚĎ (VÝROK), KTERÁ VÁS ZAJÍMÁ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky tyto výroky sloučíte (logická spojka NEBO), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek docílíte vytvoření kombinovaného výroku (logická spojka A).

1. Jak vnímáte husitské hnutí a období husitství?

3. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo na území dnešní ČR kolem roku 1900?

5. Letos to bude 104 let, kdy vzniklo Československo. Bylo to šťastné rozhodnutí, nebo jsme měli spíše zůstat součástí Rakouska - Uherska?

7. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo v Československu za období První republiky?

9. Bylo správné rozhodnutí Edvarda Beneše nebojovat proti Hitlerovi?

11. Bylo správné rozhodnutí odsunout (popř. vyhnat) sudetské Němce?

13. Představte si, že je Vám 35 let a žijete v roce 1972 v ČSSR. Zkuste být upřímní. Máte na výběr mezi relativně "bezstarostným" životem (mírně nadprůměrně placená práce, možnost tu a tam cestovat do zahraničí na výjezdní doložku, Vaše děti mohou studovat jakoukoli školu,...) a řekněme "omezeným" životem (podprůměrně placená práce, problematické získávání výjezdních doložek, problémy dětí při hlášení na školu). Rozdíl mezi těmito dvěma životy tkví ve Vašem členství v KSČ. Vstoupíte do partaje?

15. Zlepšila Sametová revoluce v roce 1989 Váš život / život lidí ve Vaší rodině?

17. Bylo správné rozdělení Československa v roce 1993?

19. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do NATO v roce 1999?

21. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do EU v roce 2004?

24. Jste:

25. Kolik je Vám let?

26. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

27. Trvalé bydliště máte:

B) DEFINUJTE SKUPINU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ ODPOVĚDÍ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky skupinu respondentů rozšíříte (podskupiny respondentů budou sloučeny), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek skupinu zúžíte (použije se podskupina respondentů vyhovující všem otázkám).

1. Jak vnímáte husitské hnutí a období husitství?

3. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo na území dnešní ČR kolem roku 1900?

5. Letos to bude 104 let, kdy vzniklo Československo. Bylo to šťastné rozhodnutí, nebo jsme měli spíše zůstat součástí Rakouska - Uherska?

7. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo v Československu za období První republiky?

9. Bylo správné rozhodnutí Edvarda Beneše nebojovat proti Hitlerovi?

11. Bylo správné rozhodnutí odsunout (popř. vyhnat) sudetské Němce?

13. Představte si, že je Vám 35 let a žijete v roce 1972 v ČSSR. Zkuste být upřímní. Máte na výběr mezi relativně "bezstarostným" životem (mírně nadprůměrně placená práce, možnost tu a tam cestovat do zahraničí na výjezdní doložku, Vaše děti mohou studovat jakoukoli školu,...) a řekněme "omezeným" životem (podprůměrně placená práce, problematické získávání výjezdních doložek, problémy dětí při hlášení na školu). Rozdíl mezi těmito dvěma životy tkví ve Vašem členství v KSČ. Vstoupíte do partaje?

15. Zlepšila Sametová revoluce v roce 1989 Váš život / život lidí ve Vaší rodině?

17. Bylo správné rozdělení Československa v roce 1993?

19. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do NATO v roce 1999?

21. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do EU v roce 2004?

24. Jste:

25. Kolik je Vám let?

26. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

27. Trvalé bydliště máte:

C) KLEPNUTÍM NA TLAČÍTKO SPUSŤTE ANALÝZU ZÁVISLOSTI

Analýza Vám řekne, zda má Vaše definice skupiny respondentů nějaký vliv na Vámi vybraný výrok.

Citace

Demčák, M.Jak vnímáte vybrané události z historie Česka / Českých zemí? (výsledky průzkumu), 2022. Dostupné online na https://udalosti-ceskych-zemi-2022.vyplnto.cz.

Licence Creative Commons   Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko

Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.