Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Posmrtný život

Posmrtný život

Závisí psychická pohoda na znalostech o předcích? (soutěžní dotazník)
Zúčastněte se průzkumu o vztahu psychické pohody a znalostech o předcích a soutěžte o čokolády značky LÍLÁ

(cca 15 minut)

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:David Míka
Šetření:29. 01. 2017 - 28. 02. 2017
Počet respondentů:580
Počet otázek (max/průměr):11 / 9.58
Použité ochrany:žádné
Zobrazení otázek:po jedné otázce
Návratnost dotazníků:79,6 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:00.02:51
Stáhnout surová data:XLS XLSX CSV XHTML PDF-1 PDF-2 PDF-3 PDF-4 PDF-5 PDF-6 PDF-kódy
Stáhnout grafy:Všechny grafy
odpovědi & grafy   segmentace   závislosti   zdroje   dotazník   citovat

Úvodní informace zveřejněné respondentům

Dobrý den. Jsem zástupce generace Y, tzn. že jsem vychováván vědou a ne jako naši rodiče a prarodiče tím, co nám někdo v dětství nakecal. Nedávno jsem se dostal k tématu posmrtého života a nemohl jsem uvěřit kolik zarytých věřících stále mezi námi je. Pochopitelně se jednalo o lidi věku cca 40 a více. Náhodou jsem se dostal do diskuse právě mezi věřící a číst tyhle názory bylo opravdu zábavné, asi jako sledovat sci-fi v televizi. Ale k věci. Tento fakt mě přinutil udělat namátkou průzkum, kolik věřících tu mezi námi stále je a jak silné je jejich přesvědčení. Mým účelem není brát někomu iluze o posmrtném žitově, či ho odvracet od jeho víry (víra=věřit; věda=vědecky ověřitelné), ač jsou to třeba nesmysly, neboť oboje má svůj důvod, proč tomu věřit. Děkuji za Váš čas. 

Odpovědi respondentů

1. Vaše pohlaví

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
žena41771,77 %71,9 %  
muž16428,23 %28,28 %  

Graf

2. Váš věk

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
do 2534058,52 %58,62 %  
26-3515125,99 %26,03 %  
36-45366,2 %6,21 %  
46-55335,68 %5,69 %  
56 a více213,61 %3,62 %  

Graf

3. Vzdělání

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
středoškolské30151,9 %51,9 %  
vysokoškolské20835,86 %35,86 %  
základní7112,24 %12,24 %  

Graf

4. Jste náboženského vyznání ?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ne44075,73 %75,86 %  
ano14124,27 %24,31 %  

Graf

5. Do jaké míry jste věřící ?

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Věřím, že je něco mezi nebem a zemí25944,73 %44,66 %  
Věřím v osud, karmu atd.22939,55 %39,48 %  
Nevěřím v nic z výše uvedeného12120,9 %20,86 %  
Věřím v (dle vyznání, např. boha)9917,1 %17,07 %  

Graf

6. Věříte v posmrtný život ?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ano37063,68 %63,79 %  
Ne21136,32 %36,38 %  

Graf

7. Máte zkušenost s tzv. klinickou smrtí

Poznámka: Mezi smrtí a klinickou smrtí je dost podstatný rozdíl

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [anootázka č. 8, neotázka č. 9].

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ne53291,57 %91,72 %  
ano498,43 %8,45 %  

Graf

8. Změnila tato zkušenost Váš názor na smrt/posmrtný život/víru

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ne2652 %4,48 %  
Ano1326 %2,24 %  
Částečně1122 %1,9 %  

Graf

9. Máte ve své rodině věřící ? (včetně pouze věřící v posmrtný život apod.)

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ano34960,07 %60,17 %  
Ne12922,2 %22,24 %  
Nevím10317,73 %17,76 %  

Graf

10. Byl/a jste někdy členem diskuze s touto tématikou ?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ano30552,5 %52,59 %  
Ne27647,5 %47,59 %  

Graf

11. Na závěr bych Vás požádal o Váš názor, byť na smrt, posmrtný život, náboženství apod. Snažte se být objektivní. Nesnažte se prosím na někoho útočit a zdržte se vulgarismů. Děkuji.

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

je mi 96 a používám VIAGRU

.

/patrně/ na posmrtný život nevěřím, ale s ohledem na životní peripetie bych si přála, aby byl

#nebudmestak

Ano skutečně moc pévně věřím tomu.

Ano skutečně tomu moc pévně věřím.

Ať si každý věří čemu chce, ale necpe to ostatním. Třeba babička mi pořád říkala, že jsem katolička, protože jsem pokřtěná. Já vždy oponovala, že trocha vody ze mě křesťana neudělá. A v posmrtný život spíš doufám, než věřím.

Až umřu, tak si tě najdu a snim!!

Bůh je podle mě uměle vytvořená postava, která vytváří iluzi vedení člověka životem. Věřící mají jednoduché to, že si vůlí boží mohou ledasco vysvětlit, uchlácholit se, opřít se o něco. Nemohu ale na druhou stranu tvrdit, že náboženství je špatné, některé principy, pokud nejsou fanaticky vykládány, jsou dobré. Já v žádného boha/bohy nevěřím. Myslím si ale, že jsou vlivy, které zatím lidstvo nedokáže vysvětlit, a které mění naše životy, něco jako osud nebo karma.

Cílem života člověka na Zemi je žít podle Boží vůle a jednou se s Ním radovat v nebi. Inspirací k dobrému životu na Zemi mají být pro člověka lidé stejné víry, shromáždění v církvi. Člověk má milovat Boha z celého svého srdce a všechny lidi jako sám sebe, ale jeho vlastní hřích mu často v tomto dobrém konání brání. Pokornou snahou a obětováním se pro druhé se člověk snaží mířit do věčné radosti po smrti.

Co se má stát, to se stane, nevěřím, že smrt je konec, spiše se tomu bráním, bojím se, že nic dál není.

Člověk se narodil jenom proto, aby zase umřel. Život je jenom taková zkouška. Co se odehrává po smrti, je život věčný.

Dle mého mínění posmrtný život (nebo něco takového) existuje. A každá duše se znovu narodí v jiném těle (což si lidé pamatují jen určitou dobu svého života - prvních několik let)

Dle mého názoru posmrtný život existuje.

Dle mne život daného člověka pokračuje po smrti. Jsou náboženství horší a lepší, já se držím západní tradice, což jest křesťanství. A co se týče smrti. Smrt je dle mne rozpad těla, nikoli zánik osoby.

Dobrý člověk za živa - dobrý posmrtný život.

doufam ze neco po tom je

Duše přežije.... Jen tělo ne.

Existuje

Já osobně beru všechna známá náboženství ze současného vědeckého pohledu za vysoce nepravděpodobné či přímo vyvrácené teorie...

Jako dítě jsem začala věřit na posmrtný život, hlavně asi kvůli pyramidám, ty mě fascinovaly- proč by se ti faraonové takhle připravovali a řešili to, kdyby nic nebylo... Naši mě k víře v "posmrtno" nevedli, ale hodně se u nás říkalo takové to "v příštím životě bych chtěl..." V pubertě jsem občas víc přemýšlela o Bohu. Potkávala jsem různé lidi, co mi o Něm něco říkali, půjčila jsem si v knihovně Korán, ale nakonec jsem ho nečetla, ale poslouchala jsem cd audio Bible. Děli se mi různé "náhody" (např. při cestě z ciziny, kdy jsem čekala na bus a neměla kde spát, mě někdo varoval před nebezpečím ve městě (Stockholm, ale před 10 lety) a v počestnosti mě vzal přespat zdarma do jakési křesťanské noclehárny). A tak nějak mě informace z Bible vnitřně víc a víc oslovovaly, dávaly smysl. Až jsem jednou "ve víře věděla", že Ježíš je Boží Syn, Bůh ho poslal na zem. A že se mě to týká, udělala jsem spoustu nedobrých věcí a chci se přizpůsobit tomu novému poznání. Zhruba tak, dalo by se to napsat obšírněji. Kdyby nic jiného, tak mi víra v Něj pomohla z alkoholismu. Ale věřím, že jde o víc- o věčný život. Tak vám přeji, abyste ho v Kristu taky získal. A myslím si, že to, že tenhle výzkum zadáváte, značí, že vás tyhle záležitosti začali vnitřně oslovovat a hledáte jak to je. Kdybych měla jedním slovem říct, jak jsem uvěřila, tak: "postupně". Přidávám citaci z Nového zákona, je to konec příběhu o boháčovi, co se nedostal do nebe. Ježíš to vyprávěl náboženským lidem své doby, kteří ale nebyli "úplně správně": "Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu, neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘ "Ale Abraham mu odpověděl: ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!‘On řekl: ‚Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.‘Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“ (evangelium podle Lukáše 16, 27-31) Good luck

Je hezke verit ze po smrti neco existuje a ze se tam setkame s blizkymi. Je to vseobecna utecha pred strachem ze smrti a kdo rika ze se neboji keca. I 100% ateista by rekl svemu diteti kteremu umrel nekdo blizky ze ted je v nebi a ze se jednou setkaji znovu

Je sebevražda hrdinství nebo zbabělost?

Je to nesmysl.

je to pravda a má smysl

Jednoho dne se člověk v životě dostane do situace, kdy neví kudy kam. Už prostě nemůže a nikoho nemá. Nebo zakusí jen zlo a ubližování. Takovému člověku nepomůže žádná věda a intelektuálové, co mají snadný život, ale samotný a živý Bůh...

Ježiš Kristus je Pán a Spasiteľ,kto v neho verí,už má život teraz tu na zemi...

Jsem agnostik.

Jsem ateista ve smyslu, že nepotřebuju bohy jako berličku k zachování vlastní morálky. Pokud bůh existuje, je mi to jedno. Pokud bůh existuje, je to solidní sketa, když dopouští to zlo, kterému je údajně schopen předejít. Já ho nepotřebuju a je mi volnej. Jestli existuje posmrtný život, je mi vesměs jedno. Pokud tam nic není, jsem s tím v pohodě. Pokud tam něco je, tím líp.

jsem ateista, ale snad po smrti něco je

Jsem celý život vychovávaná v katolické víře, nesouhlasím se 100% názorů a postojů církve, ale respektuji to a nikomu se nesnažím nic vymlouvat. Za své názory a za svou víru se nestydím.

Jsem katolik, takze viz zivot vecny, kteremu jsem v podstate verila jeste pred konvertovanim ;-)

jsem křesťanka, věřím, že nás po smrti čeká věčný život v nebi (doufám...)

Jsem přesvědčen, že zástava dechu a krevního oběhu je konec života jedinců všech živočišných druhů. Smrtí tak definitivně končí existence každého člověka nebo zvířete.

Jsem věřící a věřím především tomu, co je zapsané v Bibli. Tedy stručně: Lidé, kteří umřeli si nic neuvědomují (Kazatel 9:5,6), tedy nejsou nikde v nebi, nebo se tu nepohybují jako duchové. Na druhou stranu mají mrtví naději na vzkříšení a věčný život tady na zemi (Jan 11:24, Žalm 37:11). A na otázku, kdy teda má přijít vzkříšení a proč vlastně lidé umírají, když mají znovu přijít zpět na zem odpovídá taky Bible, ale to už je předmětem jiné diskuze.

Jsme součástí vesmíru a mame to štěstí že mame k dispozici zdrave fyzické tělo a nádhernou živou planetu. Energie je nezpochybnitelná a kazdy člověk může říct "Já jsem, ja žiju" důkaz duše snad není potřeba. Důkazem je každý z nás;) a každé "Já jsem":) hezky den

K mému názoru asi nic dodat nechci, ale vzpomněla jsem si, že jeden náš učitel řekl: „Když v nic nevěříte, proč žijete a neskočíte třeba z okna? Kde berete motivaci k čemukoliv?“ To mě zaujalo.

Kazatel 9:5 "Živí totiž vědí, že musejí zemřít, mrtví však nevědí vůbec nic. Žádné odplaty se už nedočkají, i pouhá vzpomínka na ně zanikla." (Bible21)

Každé náboženství má svůj názor na smrt a posmrtný život. Já nevěřím v peklo ani v nebe, vice pravděpodobným mi přijde jev reinkarnace. Ale nejde věřit v něco přesně pokud nevíš o jeho existenci.

Každý člověk má duši, která po smrti jen tak nezanikne. Tělo zemře, ale duše žije dál. Věřím v to, že se člověk znovu narodí - duše se dostane do jiného těla.

Každý má právo na svůj názor. Ve svém životě (bude mi 50 let) jsem se už mnohokrát přesvědčila, že "Boží mlýny melou pomalu, ale jistě". Takže si myslím, že "Něco" mezi nebem a zemí rozhodně existuje. Nikomu svůj názor nevnucuji - každý na to musí přijít sám. Zkušenosti mě naučily, že je lepší nechávat si takové věci pro sebe, protože někteří lidé opravdu nevěří v nic. Takovým typickým příkladem je moje nejstarší sestra. Ač je to vlastně "naše krev" a je nejstarší, všechno se snaží rozumově a logicky vysvětlit. Dlužno dodat, že ne vždy se jí to daří. Myslím si o tom svoje a na podobná témata se s ní radši už nebavím. Ale její postoj mě docela mrzí. Jak už řečeno - každý má právo na svůj názor. Na závěr bych ještě dodala, že ne všechno se dá vědecky vysvětlit.

Každý má právo věřit, čemu chce, pokud v rámci této víry neubližuje sobě nebo ostatním. Když jsem byla mladší, trochu jsem věřícími opovrhovala, protože věci, ve které věří, mi často připadaly dost šílené, ale v pozdějším věku jsem jim začala skutečně naslouchat bez toho, aniž bych jim jejich přesvědčení kritizovala nebo vyvracela, a uvědomila jsem si, že díky svojí víře zažívají něco, z čeho jsme my nevěřící vyloučeni, i když tato víra nemusí mít reálný základ. Těžko se to popisuje, ale vnímám to tak, že pokud jim to přináší nějaký spirituální zážitek, pocit štěstí nebo sounáležitosti s komunitou stejně věřících, není důvod se na to dívat negativně, nebo jim to vyvracet. Koneckonců, všichni věříme něčemu a nikdo nemá všechna svoje přesvědčení ověřena vědecky. ;-)

Každý na něco věříme,)

Každý věřme hlavně v sám sebe a uvidíme, co bude po smrti. :)

Kdo ví. Vědecky řečeno nic není - tělo zemře, je spáleno (někdy) a co zbyde? Duše? POkud existuje, jak to, že ji dnešní věda se všemi svými možnostmi ještě neobjevila? Že je v těle "někde něco", co nedokáže věda ani se svými možnostmi vysvětlit a tedy to "musí být duše"? Ale vzato kolkolem... kamarád ve třiceti zemřel na rakovinu a jeho matka psala, že s ním byla do poslední chvíle a ač ona sama nevěřící a prý dost vysazená na "pánaboha", protože "proč teda Standu takhle trápí, co mu ten chudák provedl?" prý "viděla", že když naposledy vydechl, že se pohnuly záclony, ač bylo zavřené okno či jak to přesně psala, prostě prý uznala, že asi "duše odešla"... takže nevím, radši se v tom nebudu moc šťourat. Pokud tam nahoře přece jen někdo je, nechci ho naštvat ;-)

Kdyby každý chtěl být lepší sam pro sebe,.miloval a vnímal energie planety země, přírody,zvířat jako sobě rovné nebyla by potřeba boha nebo ďábla. Jsme energie. A naše myšlenky jsou stavitelé. Věřím v energii v sobě samé. Ve věčnost a propojení universa

Když se jedny dveře zavřou, otevřou se jiné...

Leč jsem těžký nihil a prakticky v nic nevěřím, má moje osobnost (duše, můžete to nazývat, jakž chcete :)) má i druhou stránku, která se stotožňuje s východoasijskou filosofií.. v boha nevěřím, protože ten se stručně řečeno nachází v nás samotných, ale vzhledem k tomu, že něco mezi nebem a zemí je určitě.. a o tom se vyskytují stovky různých důkazů a sice né každý v nich může najít nějakou souvislost, ale zrovna já jí v tom našel a dělá mne to šťastným :) doufám, že Vám těchto pár řádků bude přínosem a přeji Vám krásný zbytek sobotního dne :)

Lidé- sice nejinteligentnější bytosti na planetě, ne však dost inteligentní. Náš mozek nedokáže vnímat vše, co se děje kolem nás. Proto věřím, že je zde vyšší síla, kterou nedokážeme plně vnímat. Křesťani té síle říkají Bůh, Muslimové Alláh, v Japonsku Kami. Dle mého názoru je to prostě nějaká vyšší, snad přírodní síla, která však nezasahuje záměrně do našich životů. Je to prostě nějaká kreativní síla, díky které máme svět. Co se týče víry- myslím, že je přínosná, lidé se mají k čemu upínat a lépe se jim životem prochází. Mám ovšem problém s církvemi. Víra by měla být ryze osobní věc, žádná instituce či organizace by si neměla nárokovat právo vykládat "boha". V případech, kdy se náboženství a církev stává součástí vlády na světským životem, je to to nejhorší, co se může stát. Důkazem jsou světové dějiny (i současnost). Posmrtný život- věřím v něj, i když je to iracionální v něj věřit. Je to snad v lidské povaze, že popírá svou konečnost.

Měli bychom žít přítomností. Smrt je jistota, proč se jí zabývat, když je nevyhnutelná a stejně přijde. Nemá smysl se smrti bát. Posmrtný život nebyl nijak dokázán, nemá tedy smysl se jím zabývat a žít život tak, abychom s posmrtným životem počítali.

Mělo by se o tom více hovořit. Zajímá mě klinická smrt a rozhodně ji nevyvracuji.

Mezi životem a smrtí by něco mohlo,být,ale nevím,jestli to je posmrtný život

Možná, že posmrtný život opravdu existuje, i tak jsem ale velmi skeptická. Lidé se asi prostě jen bojí, co bude potom... Každopádně nic zatím nevysvětluje to, co tvrdí lidé, co klinickou smrt zažili...

Mrtví prt ví :-)

Můj názor je takový, ať si každý věří tomu, čemu chce, ale ať do toho netahá či neobtěžuje ostatní. Např. si myslím, že víra pomáhá umírajícímu člověku. Bojí se méně. A vše, co takovému člověku pomůže, je dobré :-)

Můj názor je takový, že nevím, ke kterému vyznání bych se přiřadila. Myslím, že slovo bůh a d'ábel si každý vloží po svém, pro mě je to dobro a zlo, také myslím, že je velký rozdíl mezi náboženstvím a vírou. Věřím, že víra má velmi mnoho společného i s vědou, že tělo je schránka a duše je energie, která se nemůže ztratit, pouze přeměnit na jiný druh. Domnívám se, že je možné, že se převtělujeme a vždy se narodíme podle toho, jaký život jsme žili, jak jsme se chovali.

Můj názor je takový, že pravděpodobně mluvíme o tomtéž Bohu, principu, entitě, systému fungování či atomové struktuře ve fyzikálních a chemických interakcích, ale jedná se o totéž, jen to různě pojmenováváme.

můj názor je, že po smrti jde člověk bud do nebe, nebo do pekla. A pokud vede svůj život správně tak se smrti nemusí bát.

Myslim si, ze co se deje po smrti nikdo nemuze vedet tudiz si existenci posmrtneho zivota nejak overit.

Myslím si, že každý má právo věřit na to co chce a v co chce, je to jen jeho věc. Víra by neměla být terčem posměchů a ani důvodem k nenávisti.

Myslím si, že posmrtný život existuje. Je známo spoustu případů, i např. ve věci klinické smrti. Věřím, že po smrti se člověk dostane na nějaké místo, někam, odkud shlíží na své blízké apod. Ale zjišťovat, zda je to pravda, nebo ne, zatím nehodlám :-)

myslím si,že něco po smrti existuje...ale co....

Myslím že duše nemůže zemřít ale že jde jinam..

Myslím že po smrti jsme prostě mrtví a nic už nezažijeme, žádný posmrtný život, všechno už nám je potom jedno (podle mě)

Myslím že tuto víru v život po životě lidé potřebují. Ale sama za sebe se domnívám, že stejně jako člověk nebyl před narozením, nebude existovat ani po smrti.

Myslim, ze posmrti neco je. At jsou to zbloudile duse nebo neco jako nebe ci pristi zivoty

Myslím, že každý má právo věřit v co chce a obvykle se nepouštím do debat na toto téma s lidmi, kteří mají jiný názor než já, neboť se často setkávám s tím, že mají potřebu mi svůj názor vnucovat a přesvědčovat mě - a já o to nestojím, stejně jako sama nemám chuť a důvod přesvědčovat kohokoli o své pravdě. Nicméně věřím na reinkarnaci, věřím, že si lze minulé životy i pamatovat, mám s tím osobní zkušenost.

Myslím, že není náš život omezen jen na to, co je tu. Ale samozřejmě to neumím přesně formulovat. A zjistit.

Myslím, že po smrti člověk "spí" a nic neví a nemůže nic dělat až do příchodu Ježíše.

Myslím, že po smrti existuje nějaký další život, ale nevím, jestli se přiklonit spíš k tomu, že je v našem světě (tedy reinkarnace) nebo jinde, ale nemyslím, že smrtí všechno končí.

Myslím, že po smrti život dále pokračuje , pouze na trochu jiné dimenzi

myslím, že posmrtný život existuje, že se nedá duše zničit. nevěřím v náboženství, ani nic víc, ale věřím, že duše je nesmrtelná a naše vlastnosti často formulují zkušenosti z minulého života

Myslím, že ta energie, která ve člověku je, musí po jeho smrti někam odejít. Nejsem si ale jistý kam.

na náboženství nevěřím, nevěřím v posmrtný život, není mi ale jasné, kam se ztratí energie z člověka, pokud umře. Katolíci nechávají své mrtvé pochovat až po nějaké době, aby mohla odejít jeho duše. Co to vlastně ta duše je?? To nevím, dosud se mi to nepodařilo zjistit a to mi je už 70 let. :-((

Na náboženství nevěřím,je to vymyšlené k manipulaci s lidmi. Na karmu však věřím,i na to,že to co dáváte,se vám vrací zpět.

Na nic takového nevěřím Ale na aliky (mimozemšťany) věřím. Ne v takové formě, v jaké je to předkládáno, ale věřím, že někde ve vesmíru je nějaká forma života

na otázku zda věřím v posmrtný život jsem odpověděla ne, myslím si, že z logického a rozumného hlediska posmrtný život neexistuje, ale ti kdo zemřeli už nám to nemohou potvrdit, ani vyvrátit, myslím si, že klinická smrt to nedokazuje a zážitky z ní, chtěla bych věřit v posmrtný život, ale ... Prostě to nemůžeme vyvrátit, ani potvrdit, stejně jako to, zda existuje Bůh, ať už je to jakkoliv, člověk ve svém životě potřebuje něčemu věřit, člověk nemůže vědět a zjistit všechno o našem světě...

Na picu

Na posmrtný život existuje až příliš mnoho důkazů, aby se na něj dalo nevěřit

Na posmrtný život nevěřím, ale věřím na to že se energie z mrtvého přijde tzv. rozloučit.

Na posmrtný život nevěřím.

Na posmrtný život věřím. Na náboženství ne. Možná Bůh je,ale rozhodně není strůjcem našich osudů, to jen my.

na světě věřím v tu skutečnost že v okamžiku smrti jedince se ihned narodí někde jinde jiný jedinec. Zemřelý se stane např. kamenem nebo hrochem atd... z tohoto přesvědčení plyne, že není jediný důvod se obávat smrti

Na věci jako posmrtný život, duchové atd. nevěřím, protože jsem nikdy neviděla opravdový důkaz, že se to opravdu stalo.

Na začátek bych rád uvedl, že jsem též vědecky založený člověk a jsem si tedy vědom, že věřit rozhodně neznamená vědět. Dále pro mě víra znamená troch něco jiného, než u většiny lidí. Náboženského vyznání (jestli se to tak dá vůbec nazvat) jsem "zenový buddhista". Zenový buddhismus je subjektivní náboženství, narodil od křesťanství, které je objektivní. To znamená, že není založeno na víře v něco vnějšího a usiluje o vhled do podstaty bytí bez jakýkoliv konceptů, dogmat, učení, či vůbec slov. Víra v zenu je o tom věřit svému pravému já (podstata, prázdnota, Buddha, absolutno, bůh), která je před myšlením. Víra ve své pravé já, tedy znamená úsilí neustále, a za jakýkoliv podmínek udržovat čistou mysl (mysl nevím) a vnímat všechno jasně. Mysl pak funguje jako čisté zrcadlo. Když se před zrcadlem něco objeví, objeví se také odraz toho v zrcadle. Když to dáme pryč, zmizí i odraz. To je mysl, která se ničeho nezdrží a na ničem neulpívá. Když jsem u rodičů mám 100% mysl syna, ve škole 100% mysl studenta. Když sedí zen, tak mám mysl sezení. Podstata (přirovnaná k zrcadlu) se ale nikdy nemění. Mysl většiny lidí ale funguje takto: objeví se před zrcadlem zelená, odraz je zelený. Zmizí zelená, odraz je stále zelený. Tak to bylo jen stručně k tomu, co vyznávám. Pokud jde o smrt a posmrtný život, tak nemůžu říct nic, protože to nebude můj názor, ale názor někoho kdo napsal ty písma o tom všem. Dříve jsem těm věcem věřil, protože se mi to líbilo a dávalo mi to do jisté míry smysl. Dnes už je to z jiného důvodu, který níže vysvětlím. Nejprve popíšu představu smrti a posmrtného života v buddhismu Úplně první, co Buddha učil, bylo, že život je strastiplný. Je tomu tak, proto, že všechno ve vesmíru je pomíjivé. Vše vzniká a zaniká na základě podmínek. Neexistuje tedy nic pevného. Vše je bez vlastní nezávislé existence, tedy i my sami. Buddha učil, že to, co nabýváme já se skládá z pěti skupin složek (skandhy): forma, pocity, vjemy + myšlení, mentální návyky a vědomí. Protože na těchto složkám ulpíváme, tak jsme vláčení v neustálém koloběhu rození a smrti. Smrt je tedy důsledkem narození a to je zase důsledkem předchozího života a karmy vytvořené vněm- Život je neustálé vznikání a zanikání pěti skandh. Podstatou života je utrpení. Život bez utrpení není možný. Utrpení je následkem žádostivosti a lpění na smyslových vjemech. Následek špatné karmy (lpění) se musí projevit i po smrti vznikem dalších pěti skandh, aby se mohlo objevit utrpení (narození dítěte). Dochází tedy k nekonečnému koloběhu narození života, stáří a smrti stále dokola. Osvobodit se je možné pouze vyčištěním mysl od veškerého lpění. Různé proudy mají ale trochu odlišný názor na to jak k tomu dochází: THERAVÁDOVÝ BUDDHISMUS: Neexistuje žádné já, tudíž není nic, co by se mohlo převtělovat. Mezi dvěma zrozeními je pouze vztah příčiny a následku, který sám není nějak zaujatý. Buddha vyloučil čtyři věci: Znovuzrozená bytost není stejná jako předchozí, není ani odlišná, stejná a odlišná zároveň. Neplatí dokonce, že by nebyla ani odlišná ani stejná. Jakékoliv uvažováni na tohle téma je chybou, protože vede ke lpění. MAHAJÁNOVÝ BUDDHISMUS: Mahajánoý buddhismus učí, že kromě 6 typů vědomí (vědomí zraku, chutě... a mysl) máme ještě další dvě: emocionální a skladiště vědomí (paměť), které může být po smrti odděleno od těla. Toto vědomí po smrti podle své karmy hledá nové tělo. Toto vědomí však nelze považovat za já. jedná se spíše o nějakou energii příčiny a následku nebo o jaký si proud vědomí. HINDUISMUS A JINÉ PROUDY: Existuje individuální a trvalé já (duše, Atman), které se po smrti vtělí do nového těla podle své karmy. Osobně věřím v karmu a znovuzrozování z jednoho důvodu. Tento koncept do jisté míry určuje můj směr a pomáhá mi soucítit se všemi bytostmi bez rozdílu. Ve výsledku je ale jedno jaký obrázek si za to dosadím. V konečném smyslu se jedná o pouhý koncept, který může být i překážkou (a mnohdy je). Myslím, že podobný názor měl i Buddha. Když se ho lidé přímo ptali na posmrtný život, tak nikdy neodpověděl, poněvadž věděl, že touha po poznání vede zase ke lpění a to opět k utrpení.

Nabozenstvi je jen nenavistne zlo.

Nabozenstvi- kazdy si muze verit v co chce, ale melo by to byt v nejake ohranicene forme (zadny extremismus), smrt - ceka to kazdeho z nas a vsem bych prala, aby to byla smrt klidna a ve vysokem veku (jinou otazkou jsou potom potraty a eutanazie), posmrtny zivot - mozna neco takoveho existuje, mozna ne... kdo vi...

Náboženstvi - pokud Bůh existuje ne- budu ho uctívat. Nelíbí se mi, že bych uctívala někoho všemohoucího, se tak špatně stará o tento svět. Na- víc věda většinu faktů v Bibli vyvrací. Nevěřím ani v horoskopy, předpovědi, karty, atd. Pouhá konstalace hvězd nemůže nijak ovlivnit můj život. A posmrtný život? Ano. Jiste. Je tu přeci zákon o zachování energie. Takže ano. V ten veřim. Ale nadprirozene mi to nepripada. Ke to veda. Nic vic. Nic min.

Náboženství beru jako zneužití víry ve prospěch menšiny s důsledkem zneužití většiny a s rizikem násilných konfliktů,ale respektuji členy náboženství,prostě to z nějakého důvodu tak mají a pokud je to činí šťastnými a náboženská skupina není ve společnosti většinová,tudíž riziková,nemám s tím problém.Věřím,že duše je nesmrtelná a po smrti přechází do jiné dimenze,věřím,že bytosti mohou žít v různých energetických vibracích a materiální svět je pouhým zlomkem.Bůh není nezávislá entita,ale je součástí každého z nás.Existují vesmírné zákony nadřazené zákonům světským,dle kterých se vše odehrává a nic není náhoda.Věřím,že poznáním vesmírných zákonů a prací na sobě dokážeme odhalit principy existence a plně řídit svůj život.

náboženství je berlička pro osobnostně slabé jedince, kteří nechtějí přijmout odpovědnost za své chování a jednání na světě jsme proto, abychom na sobě pracovali a stali se lepší bytostí život je škola, ve které se učíme a podstupujeme zkoušky, abychom se někam posunuli

Náboženství je dle mě je z části spíš komerční záležitost. Myslím si, že bůh ani jiné tyto bytosti neexistuje, protože kdyby byl, tak jak by mohlo být tolik zla na světě?.. na posmrtný život nevěřím, ale chápu, že pro některé je to snažší způsob jak se vyrovnat se smrtí, která jednou potká každého.

Náboženství je ohlupování lidí, ať si každý věří, čemu chce, ale neobtěžuje tím ostatní. Připadá mi zbytečné se nějak "organizovat" ve víře, když si "to" každý může představovat jinak.

ne.

Nehlásím se k žádnému náboženství, vadí mi pouze extremisté. Jsem spíš realistka, ale zajímám se o nadpřirozeno a mystiku a mám ráda experimenty, filmy a knihy s touto tématikou. Věřím, že některé věci se dějí protože se mají dít, věřím, že je něco nad námi, co nás ovládá a věřím na karmu.

Nechme každému jeho víru, nesnažme se ji, pokud tím neohrožuje ostatní (fyzicky nebo duševně) mu ji vyvracet. Vztah k církvi je podobný jako vztah k politické straně, není rozdíl mezi vírou a oddaností k určitému filosofickému směru. Osobně považuji za reálný materialistický dialektismus.

Nějak se nemohu spokojit s myšlenkou, že člověk jednou zavře oči a je konec. Něco prostě musí existovat...

nejlepsi je vubec se nenarodit

Nejsem nijak nábožensky založená, ale v posmrtný život svým způsobem věřím. Věřím v reinkarnaci - v převtělování. Zemřít může jen naše tělo, duše je věčná. Je to nekonečný koloběh. Jsme tu, abychom se učili a posouvali se dál. Nemůžeme vše pochopit za jeden jediný život. Proto jich máme tolik za sebou a tolik ještě před sebou.

Nejsem věřící a nechápu,jak může někdo pořád vysedávat v kostele a poslouchat ty bláboly. Nevěřím, že Zemi stvořil Bůh.

nemám pevný názor, ještě jsem nezemřela, takže si netroufám tvrdit že je to tak nebo tak... jsem otevřena všem možným možnostem, od reinkarnace po život v nebi atd., nikdo neví, jak to je, jestli se znovu rodíme nebo ne... těžko říct, nemyslím si nic, nic nezesměšňuju ani nepropaguju

Nemám slov...

Nemohu se smířit s nicotou.

Nemyslím si, jako většina věřících, že po smrti je něco duchovního, nějaký jiný svět založený na duchovní podstatě. Myslím si, že jde o fyzikální problém, že existují dimenze, do kterých my nedokážeme vidět, a právě tam se naše podstata odebere. Dám příklad - my ve 3D světě dokážeme vidět to, co je v dimenzi 2D, ba i rozeznávat hranice jednotlivých objektů. Nevidíme však dovnitř nich. V 1D světě vidíme celý svět, ale nedokážeme už odlišit ani hranice objektů. Zase si ale myslím, že to platí i naopak. Objekt z 1D nemůže vidět objekty ve 2D, protože k tomu nemá vyvinuté smysly. To samé platí o vztahu objektů ve 2D a 3D. Proto si myslím, že stejný vztah v tuto chvíli existuje mezi 3D a 4D. 4D objekty existují, ale my je nevidíme, nejsme k tomu dostatečně vyspělí. Ano, umíme nakreslit prostřednictvím PC něco jako teserakt, který se pohybuje v čase. Ale co když jsou i další prostorové dimenze? Ty my nevidíme a právě tam, si myslím, se může odebrat naše já po smrti tělesné schránky ve 3D světě. Proto Bůh vidí všechno, protože je nad všemi dimenzemi povznesen a proto nikdo jiný nemůže vidět Boha. Protože on je v té dimenzi sám. Ještě jednu krátkou zmínku k náboženství tak, jak ho vnímáme my. Podle mě jsou náboženské skupiny dnes bohužel zkažené konzumní společností a jsou vlastně jejich součástí. V kostele platíme peníze (jakoby za odpustky), zpovídáme se lidem, kteří jsou stejně hříšní jako my, jen mají titul "kněz"... Spíš to připomíná sektu než náboženství. A lidé, kteří chodí do kostelů nebo jiných institucí, tak tam chodí jen proto, aby jim "bylo odpuštěno" to, co dělali minulý týden. Koupí si odpustek a dál můžou páchat zlo, aby za další týden přišli do kostela a znovu šli ke zpovědi. To je důvod, proč, ačkoli jsem věřící a jsem zaregistrovaný v jedné z církví, do kostela nechodím. Je to podle mého názoru pokrytectví. Mnohem lepší je konat neustále dobro (byť ne vždycky se to podaří) a nikomu cizímu s titulem "kněz", který může být mnohem větší gauner než ten, kdo je zpovídán, nic neříkat. Zpovídat se má přátelům, rodině, blízkým. S nimi probírat to, co se stalo, ponaučit se z toho a dát pozor, aby se to neopakovalo. Od toho své blízké máme.

Nemyslím si, že by po smrti něco mělo být. Rozkladné procesy se o tělo postarají a pokud je člověk rozhodnut, tak je spálen a uložen do hrobu. Smrti se nebojím, je to součást života, byť v dnešní době uměle prodlužovaná. Co se týče náboženství, nejsem věřící, jen věřím v to že tak jak já se budu chovat k ostatním takov můj život bude

Nemyslím si, že je nějaké náboženství důležité, protože z nich vznikají jen problémy a různé rozpory.

neodsuzuji žádné náboženství, ať si každý věří v co chce. A na posmrtný život nemám názor a ani nikdy nezjistíme jak to doopravdy je.

Neřekl bych, že jsem odpůrcem náboženství, ale také nejsem jeho zastáncem, už jen z toho důvodu co všechno náboženství vyvolává, především fanatismus. Na posmrtný život věřím, už jen z důvodu, že se mi nechce věřit, že jakmile člověk zemře, tak najednou "nic není" a také z toho důvodu, že jednou měla má babička mrtvičku a říkala, že viděla své minulé životy a bylo jich hodně.

netuším

Neuspokojuje mě Darwinova teorie, věřím na mimozemskou civilizaci, mezi mnou a vyšší bytostí nepotřebuji prostředníka (farář). Tělo je jen schránka, "duše", energie a vědomí po rozpadu schránky (smrti) přejde do vesmíru). Klinická smrt po vážném úrazu, žádné světlo a nic podobného se nekonalo.

Neuznávám fanatické náboženství, ale v normální míře mi nevadí, že je někdo věřící. Já věřím na vesmír, karmu a také na posmrtný život. Můj názor je takový, že tělo sice odejít může, ale duše ne :-) Doufám, že je odpověď ve zkratce dostačující :-)

neverím v posmrtný život, pretože Biblia jasne hovorí v Kazateľovi 9:5, 6 že po smrti už nič nie je

neverim, ze posmrtny zivot existuje, proste umreme a konec

Nevěřím a nikdy nebudu.

Nevěřím ani tak v posmrtný život jako v energii, která nějak vzniká a nějakým způsobem tu zůstává i po smrti člověka.

nevěřím přímo na posmrtný život, ale věřím ve vesmírné energie, ono i když jsem byla velice racionální, tak poté, co mi vymřela celá rodina, se to ve mě zlomilo a zajímám se o to, co může být po smrti, je to jakási forma útěchy...

Nevěřím v boha jako takového, ale věřím na osud - že každý člověk má předurčeno, co se má stát. V posmrtný život nevěřím, ale myslím si, že když člověk zemře, tak se znovu třeba narodí jako jiný člověk.

Nevěřím v Boha, ale na reinkarnaci a v přírodu

Nevěřím v bohy. Věřím na duchy. Nevěřím v reinkarnaci.

Nevěřím v něj-ateista

Nevěřím v posmrtný život typu nebe / peklo, ale věřím v přeměnu energie a reinkarnaci.

Nevěřím v posmrtný život. Ale ať si každý věří čemu chce a nikomu to nevnucuje, já taky nikomu nenutím satanskou filozofii. Toť můj názor.

Nevěřím, ale doufám

Nevím

nevim cemu mam verit uz

nevím co bude ale věřím že něco ano

Nevím co nového říct

Nevím, co je myšleno tím posmrtným životem, ale duše se vracejí zpátky na zem v nejrůznějších podobách a občas se i stává, že si lidé vybavují své předešlé životy nebo si z nich něco odnášejí. Myslete si o tom, co chce, nemá smysl nikoho přesvědčovat, vědecky to nedokážete, smůla. Jo a je mi 21.

Nikdo nemůže nic vědět jistě. A ať si každý věří čemu chce. Ale je hezké mít naději...

Nikdo pravdu nezjistí, ale každý si může věřit v co bude chtít. Nemám ráda, když mi někdo vnucuje svoje vyznání a názory a ani já to nedělám.

Nikdo se odtamtud nevrátil, takže těžko říct.

Nikdy nevíš...

Nope

Ohledně náboženství, upřímně si myslím, že zapříčinilo spousty válek, dohad (...) Náboženství jako takové je hlavně o moci, ale i o penězích (viz.Papež, církev). Myslím si, že bylo 'vymyšleno' hlavně z důvodu, aby měl člověk v co věřit a mít 'jistotu'. Ohledně smrti, věřím na znovuzrození.

Pevně skutečně tomu moc věřím.

Po smrti dle mého názoru ještě rozhodně něco existuje, mám známého, který prodělal klinickou smrt. Myslím, že duše jsou "recyklovatelné" a znovu se po smrti člověka vtělí do někoho jiného.

Po smrti nic není...

Po zivote je dle meho dalsi zivot...

Podle mě musí být něco kamo pokročíme, a ne že život najednou utne :)

Podle mě něco mezi nebem a zemí existuje

podle mě se každý převtělí do nějakého zvířete

Podle mě, když člověk umírá, vídí tvz ''světlo na konci tunelu'' a podlě me toto světlo znamená, že se znovu rodíme a jakmile dosáhneme toho světla na konci, jsme zase novorozeně v novém světe, úplně od začátku.

Podle mého je smrt jakožto ustání všech tělesných funkcí úplný konec pro organismus. Do jisté míry si myslím, že v posmrtný život věří lidé, kteří se nějakým způsobem bojí smrti a mají strach přijmout, že to pro ně bude "konečná", proto doufají, že na své životní cestě budou nadále pokračovat jako duše.

Podle meho nazoru musi existovat neco po smrti. Clovek je, podle me, urcita hmota, ktera nemuze jen tak zmizet.

Pokud člověk není ochoten naslouchat impulsum ke splnění svého poslání v životě je k tomu časem dotlacen a nebo ke jeho mise ukončena...

Pokud se v našem životě dokážeme prosadit, využít na plno všech možností, které nám byly dány a naplnit jeho podstatu pak nám bude dána volba lepšího života na zemi nebo ve vyšší dimenzi. DŮLEŽITÉ JE VYUŽÍT VŠECH A OPRAVDU VŠECH I TĚCH NEJŠÍLENĚJŠÍCH MOŽNOSTÍ, PROTOŽE VE FINÁLE JE TO STEJNĚ JEDNO. - ZA STO LET TU NIKDO Z NÁS NEBUDE.

Posmrtný život existuje, i když bych radši používala pojem "existence". Rozhodně ho ale žádným způsobem neovlivňuje naše chování zde na Zemi. Po smrti se zkrátka za celým vaším životem udělá tlustá čára a vy jdete s čistým štítem dále a jste si rovni se všemi ostatními. Tím si jsem téměř jistá. Přesnou představu ale nemám.

posmrtny život existuje. posmrtné entiti nás ochranuji a provází naším dalším životem

Posmrtný život ma veľmi zaujíma, pretože pociťujem úzkosť pri predstave zomierania. Bojím sa, že život sa po smrti končí, ale zároveň verím (alebo chcem veriť), že niečo je. Načo by sme potom vôbec existovali? Predstavujem si to tak, že nás poháňa nejaká životná energia, ktorá po smrti niekam odíde, len kam nikto nevie...

Posmrtny život mi jako takový nedává logicky smysl a je hlavně neprokazatelna, ale i přes vlaskere me racionalni uvažování mám pocit, ze toho po naší smrti musí být víc...Náboženství je dobrá věc, ale čeho je moc, toho je příliš.

posmrtný život neexistuje. Je to jenom výmysl člověka, který si myslí, že je něco víc než je.

Posmrtný život není nekonečný stejně jako ten život pozemský. Skončí až se na nás zcela zapomene.

posmrtny život zní jako hezká idea,proč ne

Pro mě je posmrtný život záležitostí, která spadá pod náboženství jako takové. Jelikož já nejsem věřící, nemyslím si, že posmrtný život může být opravdu reálný. Je to pro mě pouze téma, které není nijak podloženo jako pravdivé. Jednoduše nevidím jediný důvod, proč v něj věřit.

Protože se odtamtud nikdo nevrátil, aby podal svědectví, věříme všichni. Jedni tomu, že po smrti není nic a jiní tomu, že něco je. S vědou to nemá co dělat. Můj postoj k vědě je velmi skeptický, a tzv. vědecký přístup považuju spíš za ideologii. Vždycky se bavím, že věda může ob den otočit 180 stupňů a je to legitimní vývoj poznání, kdežto ostatní jsou šarlatáni.

Před otazník se mezera nepíše, chytráku.

Přijde mi to zbytečné.

Respektuji jakoukoli víru druhých za předpokladu, že tato nijak neomezuje ostatní jedince.

respektuji ostatní a jejich vyznání, i když nemusím mít stejné a nemusím jejich víře věřit.

Rozhodně mi není 40. Ještě mi nebylo ani 20. Věřím v posmrtný život, boha, karmu, osud... Ale nechodím do kostela, nehlásím se k žádné víře. Mám prostě svoji víru. Čtu knížky o klinické smrti, poslouchám příběhy. Můj názor na tuto věc je trochu složitý, a nerada ho lidem vysvětluji a vnucuji (jednou se stejně každý dozví pravdu, jak to opravdu je a jak moc jsme se zmýlili). Ale jestli bych to trochu měla vysvětlit ( i když to jde těžce), tak je to asi takto: - Existuje jenom nebe a né peklo (různé úrovně nebe) - Každý má svého strážného anděla - Tam nahoře je to místo nekonečných možností - Tunel, setkání se zemřelými, světlo, nové možnosti (viz. prožitky blízkosti smrti) -Zázraky se dějí (uzdravení) -Když mi tady např. resuscitujeme člověka, který už nevykazuje žádné známky života ten člověk nás vidí, vnímá naše myšlenky, pocity... poté o tom může i vyprávět (prožitky blízkosti smrti) -Co uděláme se nám vrátí, jak co hezkého nebo ošklivého jsme provedli -Není to tak, že nebe je až druhé místo. Nebe bylo první místo, a aby se naše duše učila, zlepšovala, vyzkoušela svoji svobodu, možnost volby a stávala se lepšími sestupujeme na zem a žijeme a poté když lekce skončí vrátíme se zpět do nebe, odkaď všichni pocházíme. A po nějakém čase se dále zlepšujeme vracíme na zem. -člověk tu má nějaké poslání, cíl (sebevražda nepřípustná) člověk ještě nesplnil poslání a nenaučil se, co se měl naučit. Stejne bude znova vyslán na zemi dokončit svůj úkol. -neměli bychom brát smrt (příbuzných...), nemoc (např. rakovina) aj. jako něco strašného, ale naopak zkoušku která nás všechny někam nasměřuje, naučí nás. -Nikdy na nic nejsme sami. -Lidé si svůj osud vybrali (např, že zemřou v mladém věku...) Teda né vždy, dějou se i tragická úmrtí (ještě nepřišel její čas) a to si pak ten člověk v některých případech může vybrat jestli se vrátí na zem a nebo zůstane v nebi (opět prožitky blízkosti smrti) -Duše co zemřela se může rozhodnout odejít do světla hned nebo setrvat na zemi do svého pohřbu a poté odejít. To jsou jen některé mé představy a jednou se dozvím jestli jsem se v něčem mýlila.

Sama v posmrtný život nevěřím, nicméně čas od času si znovu pročítám knihu ,,Život po životě" od R.A. Moodyho. Asi bych ráda věřila, že po smrti ,,něco je".

Sdílím více méně Váš názor uvedený v úvodu dotazníku. Jsem vědecky založený člověk, zajímám se o nejnovější poznatky z oblasti vědy, výzkumu, průzkumu vesmíru apod.

Se smrtí,se setkává m velmi často jelikož pracuji jako zdravonicky asistent v domově pro seniory.Beru to jako součást života.Velmi lidí je věřících a nikdy je neodsuzuji,je každého věc v co věří.Posmrtny život možná existuje a možná ne,to nikdo neví.

Skutečně tomu pévně moc věřím.

Smrt - je součást života, ač se jí bojím. Náboženství - dle mého vymývá mozek, pokud je někdo věřící, je to jeho věc, ale ať to nevnucuje ostatním. Posmrtný život - dalo by se říct, že v něj věřím, doufám, že pak něco je, ale že bych se tím nějak více zaobírala, to ne,

smrt = ukončení biochemických procesů v těle, které nás udržují naživu, s tím souvisí i ustání mozkové činnosti, která produkuje veškeré psychické funkce a utváří psychiku, osobnost člověka; s tím zároveň souvisí vyloučení možnosti posmrtného života (všiměte si prosím, že jde o oxymoron - po-smrtný život), neboť to, co definuje jedince po stránce fyzické (jeho tělo) i psychické (jeho psychika) okamžikem smrti zaniká (v případě psychiky okamžitě, tělo se rozkládá trochu déle...); to, co nás udržuje při životě a zajišťuje přežití jedince a druhu je strach ze smrti a vrozená a automatická snaha našeho mozku hledat vzorce a přikládat všemu významy velice jednoduše vysvětluje existenci mýtů a pověr o tom, že smrt není smrt ale vlastně další život; náboženství tohoto strachu zneužívá z politických důvodů a tento základní instinkt institucionalizuje a využívá k získání moci nad lidmi (prakticky všechna náboženství předpokládají nějakou formu nesmrtelnosti)

smrt čeká každého,jen nevime kdy.Někdy je krutá,někdy milosrdná,nečekaná,rychlá,pomalá,bolestivá...prostě konec,smrt.

Smrt je jistě věcí děsivou, o to děsivější se může zdát, když člověk neví, co ho čeká. Co když procitne a nebude nic? Co když věřil v nějakou formu posmrtného života, ale objeví se v jiné? Za celým tématem posmrtného života je jistě velký otazník. Přesto ale víra jako taková spočívá v ní samotné. Proto říkám: "Já věřím, že to bude tak, jak věřím. Děkuji!"

smrt je konec. tečka.

smrt je konečné a definitivní ukončení života. Prasklá žárovka se už také nikdy nerozsvítí.

Smrt je na nic

smrt je následek ukončení biologicko-chemických dějů živého organizmu

Smrt je naší součástí, v současné době vůbec nechápu proč jsou lidé tak ostýchaví hovořit o smrti, jejích podobách a tak různě. V posmrtný život věřím, protože sama sobě nedovolím změnit se v nicotu. Byla jsem svědkem několika nadpřirozených jevů a ani si je nechci nechat nikým vyvracet.

Smrt je podle mě něco přirozeného, čeho bychom se neměli bát. Pro někoho (např. těžce nemocného) může být dokonce vysvobozením. Nevěřím v posmrtný život. Jsem ateista a zajímám se o vědu. Věřím, že vše jde vysvětlit a že žádné nadpřirozeno neexistuje. Náboženství, pokud bereme ideologickou myšlenku, je podle mě prospěšné. Lidé se mají ke komu obracet, snaží se konat dobro, aby mohli jít do nebe apod. Ovšem v dnešní době se z náboženství (tedy alespoň z většiny) stalo něco, co naprosto neodpovídá původní myšlence. Některá náboženství slouží spíše k ovládání věřících (viz islámské náboženství), jiné už si lidé vykládají po svém a nehledí na původní myšlenku. Spousty lidí je "věřících" jen proto, aby byli něčím zajímaví. Ale znám i pár opravdu věřících lidí a musím říct, že jsou to ti nejlaskavější a nejpřátelštější kamarádi. Snad Vám to nějak pomůže. Máte moc hezky zpracovaný dotazník. :)

Smrt je podle mne přechodem do další fáze existence (nejprve v místech odpočinku a setkávání s dalšími dušemi a bohy, posléze znovu zde v realitě tohoto světa). Věřím, že posmrtný život je střídáním času odpočinutí a poznání a návratů sem v obdobích pozemských životů - do té doby, dokud tady má duše svůj úkol - posléze se vrací do místa setkání s jinými dušemi a bohy (bohem) - kde a jak to bude, neřeším, nemyslím si, že to můžeme poznat, tady a teď:-). Jsem přesvědčená, že naše cesty jsou velmi individuální a že nemusejí vůbec odporovat představám jiných náboženství (člověk dostává to, co obvykle očekává), stejně tak náboženství považuji za značně individuální odpověď na hledání přesahu člověka - mým přesvědčením je víra v poslední nepojmenovatelné a člověka přesahující jsoucno, které se různým lidem sděluje různými způsoby v podobě různých pantheonů či individuálně vnímaných představ boha či bohů - a ty jako fazety dávají podle našich schopností nahlédnout za své konkrétní obrazy dále k tomu, co je věčné a jen těžce vnímatelné pro svou dokonalost a nesdělitelnost. Náboženství jsou systémy, které se snaží tato "zjevení" předávat dál, naneštěstí zpravidla dost nešťastným způsobem. Věřím tomu, že lidská duše prochází různými fázemi, včetně těch, kdy nevěří sama ve svou věčnou existenci a v existenci ničeho přesahujícího realitu konkrétního života. Otázky "víry" jsou poměrně složité - každý z nás si utváří nějaké vysvětlení své existence a jejího směřování, a to samotné utváří jeho "víru", zda se toto jeho přesvědčení spojí či nespojí s nějakým věroučným systémem, který mu umožní tyto představy dále rozvíjet a formovat, je až sekundární.

Smrt je přirozená součást života ale i přes to, tu obavy a strach jsou. Věřím a doufám, že posmrtný život je. Pravdivé příhody, příběhy ohledně toho tématu jsou fascinující.

Smrt je přirozenou součástí životního cyklu.

smrt je součástí života, posmrtný život nemá žádného vědeckého opodstatnění, náboženství vždy bylo a je nástrojem k uzurpování poslušnosti

smrt je začátek někde jinde

Smrt je závěrečnou částí života, musíme ji přijmout a odcházet z tohoto světa s očekáváním něčeho jiného, hezkého a doufat, že i tak budeme se svými blízkými, jen v jiné formě existence.

Smrt jsou pouze falešné zprávy!!! Nevěřte levicovým médiům v čele se zlodějem Babišem!!!

Smrt není konec, věřím v reinkarnaci.

Smrt se v dnešní době hrozně odosobňuje a lidé si v podstatě nechtějí přiznat, že jednou taky zemřou. Máme z toho dle mého názoru, mnohem větší obavy, než kdysi, kdy se smrt brala jako součást života.

Smrtí končí život, člověk už prostě není a za chvíli není už ani schránka. Je pěkné se s člověkem rozloučit a občas si na něj vzpomenout, ale utrácet tisíce za honosné pohřby a hřbitovy mít upravenější více než domácnost jen, abychom se zavděčili okolí... či páchat zločiny kvůli lepšímu "posmrtnému životu", o kterém někdo někdy někde napsal. Bohužel lidé ve své podstatě nedokáží žít bez pravidel natož pak v trvalé utopii a náboženství (jakékoli) jim pravidla dává a do jisté míry "omlouvá" jejich činy.

Smrti se neni treba bat, az umreme, tak nas to trapit nebude.

Smrti se nikdo nevyhne, proto nezbývá nic jiného než čekat kdy přijde a smířit se s ní. Někoho potká dřív, někoho později. Věřím na osud a karmu, ale v případě smrti to neplatí. Povětšinou mladí umírají předčasně a Ti, kteří by nikomu nechyběli a lidem ubližují tu jsou zbytečně. Nikomu smrt nepřeju, ale zubatá by si měla pečlivěji vybírat a třídit. Žádné náboženství nevyznávám, ale nikomu názor neberu, jestli někdo ano. Jediný problém mám s takovým, které postrádá zdravý rozum a úctu k ostatním...

Smrti se osobně velmi bojím, vyvolává ve mně pocity strachu a úzkosti. Na toto téma jsem vedla již několik "filozofických" debat, které mne vždy trochu uklidily, přesto strach ze smrti své vlastní či lidí z mého úzkého okolí a vlastně i strach ze smrti cizích lidí převyšuje logické myšlení a úsudky. Je to strach z neznáma a z jediné jistoty na světě, kterou jsme si jako bytosti jistí. Nikdo neví, co po smrti je, to je další obava - tedy teď naopak strach z neznáma. Lidé, kteří mají děti se smrti bojí dle mého názoru ještě daleko více, byť třeba zbytečně. Posmrtný život ve mně vyvolává přímo děs a hrůzu - věřím na duchy a bála bych se i svých zemřelých nejbližších, nedokážu vlastně vyjádřit proč. Zřejmě je to vlivem ukázky posmrtného života z filmů apod. Náboženství jsem vnímala od malička, byla jsem vedena ke křesťanství, v dospělosti ale mi víra zůstala, nikoliv však dle typu náboženství, ale láskou sama v sebe a v druhé a vírou, že něco existuje a něco řídí náš osud a nikdo tu není bez svého poslání. Zda-li je to ovšem Jehova nebo Alláh je pro mě absurdní a hloupé. Náboženství je pro mne spíše hrůza a výmysl lidí, kteří prostřednictvím toho ovládají druhé. Víra v Boha s tím nemá nic společného.

Stane se:0

T

Takové dotazníky děkuji lidé, kteří pochybují. buď si jistý sám sebou. věř své mysli a odměnit se ti vědou.

Taky patřím k mileniálům a nevidím na víře v Boha něco, co patří do minulosti nebo pouze starším generacím. Věda i víra v Boha můžou existovat vedle sebe a jsou dokonce slučitelné. Spoléhám se na vědu, stejně jako na svou intuici. Je to každého věc, ale chtělo by to více tolerance a respektu z tvé strany. Taky jsem byla zapřísáhlá ateistka posmívající se věřícím lidem, vím, jaké to je. Je mi líto takových lidí, protože o hodně přichází, ale nemám o ně strach, protože všichni jsme si rovni a stejně všichni přijdeme do Království nebeského. :D

Téma smrt, umírání - zvláštní přístup naší západní kultury současnosti. Sex, nahota, násilí tabu nejsou, ale umírání, smrt, neřkuli posmrtný život, ano - strach a neznalost. Kult mládí a krásy a produktivity. To je dnešní víra naše dnešní náboženství? Nebo lépe řečeno ekonomika, peníze a konzum... Bylo tomu tak vždy? Je tomu tak v jiných kulturách? Nechybí nám, zvláště Čechům víra v něco? Cokoli? Nemusí to být jakékoli tradiční náboženství, ani jevy z ezoteriky... Může to být víra v sebe, vědomí, duši, přírodu, život, něco co nás přesahuje... Dle stavu společnosti nám zjevně chybí víra, rituály - ať si pod tím člověk v této společnosti představí cokoli.

Tento současný život je jen další v řadě reinkarnačního procesu. Dle mého názoru duše člověka, resp. jeho "vnitřní hodnotová zralost" se dotváří a krystalizuje právě prostřednictvím vztahových lekcí a životních zkušeností v každém životě.

To je příliš složitá záležitost, než aby se dala vysvětlit v několika větách. Co se posmrtného života týče, vycházím ze své víry v existenci duše. Ta je nehmotná, nelze tudíž říci, co se s ní děje po smrti těla (schránky). Ve věci náboženství trvám na tom, aby nikdo nikomu nic nevnucoval. To, zda člověk věří, případně v co, je jeho soukromá záležitost. Fanatismus odsuzuji, církve považuji za nedůvěryhodné. Byl bych velice rád, kdyby po smrti nebylo nic, ale to nemohu vědět. Vycházím z Desatera, náboženské texty jako např. Bible jsou pro mne příliš neaktuální a nejednoznačné. Nesnáším, když někdo někomu vnucuje své názory a přesvědčení.

upřímně myšlenka, že naše rodiče (patřím také do generace Y) byli vychováni více k náboženství a my více vědou, mi přijde absolutně nereálná. naši rodiče byli vychováni převážně za doby komunismu a sice jsou často konzervativní - ale právě ve svých názorech o vědě. naopak naše generace je mnohem otevřenější a hledá naději všude. možná záleží přímo na věku - generace Y je celkem široký pojem a můžete si pod tím představit třeba něco jiného, to nevím.

Určitě existuje.

Určitě je.

Určitě něco mezi nebem a zemí existuje. Několikrát jsem se setkala s nevysvětlitelnými jevy,a tak jsem přesvědčená že posmrtný život existuje.

V Boha nevěřím. Ale věřím, že po smrti něco je, nedokážu popsat co, ale něco podle mě ano. Věřím na "duchy" na přítomnost mrtvých mezi námi.

V náboženství nevěřím, ovšem v životě se mi přihodilo pár nevysvětlitelných případů, které mě vedly uvěřit, že něco mezi nebem a zemí existuje. Možná i vzhledem k úmrtí blízkých je pro mě snažší se srovnat s jejich ztrátou formou víry v posmrtný život.

V odpovědi na tuto otázku a reakci na Váš úvod k průzkumu... Jsem přesvědčená, že věda a víra nejsou v rozporu. Každá z nich odpovídá na jiné otázky. Věřím, že je Bůh, který se zajímá o mě osobně, který mě slyší a proto, abych s ním mohla po smrti věčně žít, poslal na zem Ježíše, který trest smrti (věčné smrti) vytrpěl místo mne. Zároveň ale pracuji na vědeckém projektu pod renomovanou fakultou Karlovy univerzity a účastním se se svými příspěvky vědeckých konferencí v zahraničí. Nevidím v tom nejmenší rozpor. Věda vysvětluje, jak věci fungují. Dokážeme vědecky popsat, jak se vyvíjí zárodek až v lidskou bytost. Dokážeme vědecky popsat buněčné dýchání. Také dokážeme s čím dál větší přesností sbírat a analyzovat poznatky o vesmíru, a to do té míry, o které mohli lidé ještě před dvaceti lety jen snít. Vysíláme do vesmíru družice, zavádíme sondy do nitra země a umíme rozbít atom. Bez vědeckého pokroku by se něco takového nikdy podařit nemohlo a jako věřící člověk ani náhodou netvrdím, že země je placatá, a dokonce netvrdím ani to, že na tyto otázky nabídne odpovědi víra. Vědu potřebujeme, protože se vyjadřuje ke zcela jiným věcem, než víra. Jak ostatně píšete, věda je od vědět a víra od věřit. Pokud nějaký věřící člověk bude tvrdit, že vědu nepotřebujeme nebo dokonce že je irelevantní, budu s ním zcela zásadně nesouhlasit. Právě tak ale nemohu souhlasit s někým, kdo bude tvrdit, že nepotřebujeme víru, nebo že je irelevantní ona. Představte si dort, který upekla Matylda (toto je slavná ilustrace s Matydlou, nikoliv můj nápad, ale používá ho ve svých přednáškách oxfordský profesor matematiky John Lennox). Pokud dáte Matyldin dort fyzikovi, chemikovi a biologovi, dozvíte se, kolik měří, kolik váží, z čeho je složený a třeba také proč chutná jak chutná. Jsou ale i jiné věci, které by o dortu člověka zajímaly, ale vědci na ně prostě odpověď dát nemohou. Proč Matylda dort upekla? Od vědců se to nedozvíte... a tady přichází na řadu víra. Skutečnost, že Matylda upekla dort dědečkovi k narozeninám nijak nevyvrací jeho váhu nebo složení, prostě se vyjadřuje k úplně jiné otázce. Když se podíváte do historie, byli to právě věřící vědci, kteří se svými fenomenálními objevy zapsali do dějin... Newton s gravitací a Kepler a Galileo Galilei se svými poznatky o vesmíru a o dráhách planet... Pokud by vás téma zajímalo víc, doporučuju nějaký spis od Johna Lennoxe. Píšete, že jste (právě jako já) z generace Y, která byla vychována vědecky... já jsem byla také vychována vědecky, ale je to věda právě v kombinaci s vírou, která mi dává smysl. Pokud jste ochoten prozkoumat víc a vrhnout se do rizika, že Vám vynikající vědec dá ke zvážení i oblasti, ke kterým se věda nevyjadřuje, Lennox by se Vám mohl líbit...

V okamžiku "smrti", ať už jakýmkoliv způsobem, odejde z našeho fyzického těla, naše "duše", duchovno, vědomí, vědomosti, tak zvaným "tunelem" do Duchovního světa, ke Světlu "k Bohu", který se zeptá: "Jaký život jsi žil na Zemi? Miloval jsi?" Bude mu promítnut "film" o jeho životě. Přemnoho "duší" před tímto Světlem bude prchat do tmy v zahanbení nad tím, jakým "nečestným" způsobem života žil, do Tmy "Pekla" a bude pozdě Bycha honit, že nežil v souladu s Božími Přikázáními a v Boiží existenci nevěřil, přestože o tom slyšel, četl.

V posmrtný život nevěřím, nejsem toho názoru, že po smrti nás čeká jiný začátek atd.

V posmrtný život nevěřím.

V posmrtný život věřím, ale i přesto se smrti bojím. Snad mě to s věkem přejde... Nedokážu si představit, že naposledy člověk vydechne a... konec. To prostě nejde, musí něco být.

Vam dotaznik pusobi velmi arogantne. Nikde neni psano, ze clovek musi verit bud ve vedu nebo v Boha, posmrtny zivot atd. Je spousta veci, ktera veda nedokaze vysvetlit, stejne tak je spousta veci, ktery neosvetli nabozenstvi.

Velice absurdně obecná otázka. Formulace vůbec nedávají smysl. Chápe autor, že je se svým způsobem užívání slova "byť" úplně mimo? Jak lze být u věcí jako náboženství objektivní? Prostě nonsens.

Velice mne fascinuje představa toho, že po smrti z nás budou bloudící duše a budeme muset něco splnit či dokončit něco, co jsme za život nestihli, než budeme moc odejít, neznámo kam.

Velmi se mi líbí myšlenka M.Eliade - Mýtus o věčném návratu. Přestože na posmrtný život nevěřím, ve skrytu duse doufám, ze se s ostatními dušení ještě po smrti setkáme.

Verim, ze clovek se znovuzrozuje. Prijde mi to logicke, jinak by to bylo velke plytvani zivoty.

Verim, ze je neco mezi nebem a zemi. Ovsem misto naivne-pohadkoveho postoje - vseobjimajici milujici buh, to spis vidim bud na inertni vztah typu cvicne mraveniste doma a copak vsechno nam ti mravenecci dokazi nebo na princip "bohove s nami hraji RPG". Co se tyka posmrtneho zivota - pevne doufam, ze neni... ovsem nektere prakticke naznaky naznacuji princip stehovani dusi s tim, ze je vse minule v kratke dobe zapomenuto (zasuto). Z toho prameni obcas moznost zasute vzpominky ozivit. Neco jako napr. Tulak po hvezdach ap.

Věří-li na podobné věci někdo, je to jeho věc. Já osobně upřednostňuji vědecky podložené teorie.

Věřím na posmrtný život, bloudící duše i reinkarnaci.

Věřím na posmrtný život. Věřím v to, že každý žije na tomto světě v několika životních podobách.

věřím na reinkarnaci

Věřím protože myslím že každej z nás potřebuje něčemu věřit i kdyby to byl totalnej nesmysl. Nechci o tomhletom moc rozmyslet páč bych 'prerozmejslela' .

Věřím především v reinkarnaci, z čehož vyplývá, že i v posmrtný život jako takový. Mám osobní zkušenost s regresní terapií, která mi díky znovuprožití traumatu v minulém životě pomohla vyřešit kupu problémů toho současného.

Věřím sice v Boha a většinu věcí, co tito lidé, ale neshodnu se s nimi ve všem.... nejsem úplný křesťan. Ale zároveň rozhodně nejsem proti lidem kteří to tak mají, nebo jsou naopak úplní ateisté

Věřím v Boha, ale ne v posmrtný život. Možná v nový život, ke kterému nás Bůh podle bible vzkřísí po svém příchodu.

Věřím v Boha, Ježíše Krista a Ducha svatého, věřím že nynější život je jen předstupeň tomu opravdovému

Věřím v Boha, který vše stvořil. A také stvořil lidi jako subjekty schopné učit se, a dal jim svobodnou vůli. A náš život v této pozemské situaci je výukou, přípravou na život jiný jinde za jiné fysikální situace. Je to prostě škola, abychom se naučili něco, co budeme později potřebovat.

Věřím v Boha, nikoli však v posmrtný život - podobně jako některé skupiny lidí v minulosti v antickém Řecku.

Věřím v Boha, Otce Všemohoucího, Stvořitele nebe i země i v Ježíše Krista, syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha Svatého, narodil se z Marie panny, trpěl pod Pontiem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest. Sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Otce, odtud přijde, soudit bude živé i mrtvé. Věřím v Ducha Svatého, svatou Církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný.

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.

Věřím v existenci duše, jakožto části, která doplňuje fyzické tělo. Netroufám si říct, co je po smrti. Dále jsem praktikující neopohan. Myslím si, že nad naší zemí bdí nějaká vyšší moc. Věřím v modlitbu k těmto výšším mocem a věřím v sílu obětí, jakožto fyzického důkazu naší víry. Dále považuji křesťanství za židovský výmysl, sloužící k ovládání mas lidí. K otupení našich smyslů skrze "lásku" a "neutuchající víru" v jednoho boha. Myslím si, že kristianizace slovanských národů byla nejhorší kulturní katastrofou, která mohla Evropu potkat. Nebýt křesťanů a jejich víry, mohli jsme být dnes o 500 let popředu ve vědě a technice.

Věřím v osud, co se má stát stane se...

Věřím v posmrtný život v tom smyslu, že lidé, jenž nezapřou Boha budou žít věčný život

Věřím v posmrtný život z jediného prostého důvodu, a sice, že si nedokážu představit smrt a co je po ní. I kdyby po smrti nebylo nic, což je z vědeckého hlediska asi logičtější než že duše poputuje do nebíčka nebo se převtělí do nového těla, ono řečené nic mě děsí. Proto věřím v posmrtný život.

Věřím v posmrtný život. Myslím, že něco existovat musí. Nedokáži si představit, že po smrti by člověk prostě neexistoval. Babička viděla svého otce, který byl již mrtví. Nevím, zda se dá říci, že vstoupil do bratránka, ale viděla ho chvíli místo něho. A bratránek má teď stejný flíček na hlavě a na stejném místě, jako měl babičky tatínek. Má to od té doby. Proto prostě v něco věřím. Ale nevěřím v to, co hlásá církev. Snad je to trochu pochopitelné :D

Věřim v přírodu, evoluci.

věřím v reinkarnaci

Věřím v reinkarnaci, v něco mezi nebem a zemí, minulé životy a podobně. V nebe a peklo nevěřím. Jen si myslím že je tady něco víc, nějaké osvícení, spojitost s vesmírem a energii okolo.

Věřím ve vesmír, věřím v naší energii, kterou naše těla vyzařují ať chceme nebo ne.. a i z toho soudím dvě věci - naše přání (chtěná i nechtěna) se plní s takovou intenzitou kolik myšlenek a vnitřní síly do ní vkládáme, a že energie z těla neodchází s naší tělesnou schránkou. Nemám ráda pohřby- srdce, mozek, orgány už nemohou ale duše neodchází mimo náš svět. Byla bych moc ráda za Váš názor :-) - poncl@centrum.cz

Věřím ve vzkříšení, v Boha, jsem k tomu vedena od mala a jsem za to vděčná.

Věřím ze je něco víc než realita ...jiné dimenze, kde jsou i duchove, že je na světě je co, o čem nemáme ani paru,

Věřím že smrtí duše neumírá, nemám však jasnou představu co se poté děje.

Věřím, v to že jsme nebyli náhodou stvořeni a že nás i tento svět stvořil Bůh. A na každém z nás je, jak se rozhodneme. Máme úplně svobodu v co chceme věřit, ale existuje nebe a peklo a nic mezi tím. Byli jsme stvořeni tak, že máme potřebu mít vztah s Bohem a když ho nemáme, něco nám chybí a hledáme to v jiných věcech. Přesto díky Ježíši a jeho oběti na kříži můžeme vyznat své chyby a žít s Bohem věčně v nebi. Bůh je láska. Je to na nás, jak se rozhodneš ty?

Věřím, že "něco" existuje - ne přímo Bůh, ale nějaká síla, energie. Věřím také, že po smrti není jen pusto a prázdno, ale že naše duše někam putují. Nevím, proč by lidé měli věřit pouze tomu, co někdo jiný ověří a vědecky zjistí. Ať si každý věří, v co chce, ne? ;)

Věřím, že ani po smrti nepřijdeme o náš vztah s Bohem, ale je těžké si představit, jaké to bude.

Věřím, že až zemřu, setkám se s lidmi a zvířaty, co také zemřeli. Dále věřím, že po smrti budu moci (alespoň po nějakou dobu) sledovat živé. Věřím v to, protože ta představa se mi líbí a přála bych si, aby to tak bylo.

Věřím, že bůh ani posmrtný život neexistují.

věřím, že duše je určitý druh energie, která je v těle jako ve schránce. Po smrti tělo ukončí svou funkci, ale duše je v podstatě nesmrtelná a zůstává v nějaké formě dál.

Věřím, že existuje něco nad námi, že se po smrti zkrátka jen tak nerozplyneme. Možná je to nesmysl a možná ne, to koneckonců nikdo neví a myslím si, že ani nedozví. Já chci věřit tomu, že něco takového je.

Věřím, že je něco mezi nebem a zemí. Mám s tím osobní zkušenosti.

Věřím, že jsme především energie, ale žijeme na tomto světě většinou plně soustředění pouze na naši fyzickou schránku, která je pomíjivá a konečná. Spousta lidí proplouvá životem s klapkami na očích a někdy asi i záměrně. Plně věřím v posmrtný život a mám za to, že je tu neskutečně mnoho nepoznaného. Myslím, že lidstvo se dostane na nějakou vyšší úroveň uvědomění a vědomí až za mnoho tisíc let, stále jsme ještě na začátku.

Věřím, že jsou věci, které nelze nijak vysvětlit a které přesto existují, neboť je to má vlastní zkušenost. Staly se mi věci, které naprosto odporovaly jakýmkoliv fyzickým zákonům i tzv. realitě všedního dne a odborníci, kteří byli na místě rovněž nedokázali tento jev vysvětlit ani poradit.

Věřím, že když někdo zemře, tak se znovu narodí ...

Věřím, že nadpřirozené jevy ani bytosti neexistují, ale jistě to samozřejmě nevím.

Věřím, že náš další život je ovlivněn tím současným - co děláme, jací jsme a jak se chováme

Věřím, že naše duše se vrací na Zemi (možná i jinam?) více krát. Smrt vnímám pouze jako přechod z našeho těla někam jinam, jako ukončení konkrétní zkušenosti a zároveň počátek něčeho nového. Náboženství je pro mě pouze výmysl člověka, snaha vecpat kusé informace o vesmíru a životě do jakýchsi mantinelů, pro můj život je jakékoliv náboženství příliš omezující.

Věřím, že něco existuje, něco mezi nebem a zemí, co člověk rozumově nevysvětlí. Věřím v reinkarnaci

Věřím, že něco mezi nebem a zemi existuje, ale v rámci nějakých mezí, nikoho ovšem za jeho názor neodsuzuji

Věřím, že po smrti něco existuje. Nějaké místo,kam každý z nás odejde a zřejmě tam čeká na nový život. V boha sice nevěřím, ale věřím na duchy. Ne z povídání, ale z vlastní zkušenosti. A ne jednou jsem zažila rozloučení s mrtvým, proto také věřím, že něco po smrti je.

Věřím, že po smrti se člověk (respektive jeho duševní podstata) stane vším a zároveň ničím. Neuznávám náboženství, ale uznávám víru.

Věřím, že po smrti se od člověka odloučí jakási energie (dejme tomu, že duše) a ta se po určitém čase nebo možná okamžitě (v tom nemám jasno) reinkarnuje do nového, právě se rodící člověka...věřím v minulé životy...Nevěřím v boha, na evoluci možná něco je, ale také je možné, že naše planeta dřív sloužila mimozemským civilizacím jako záchranná planeta, tak jako naše civilizace uvažuje např. o marsu...myslím tím egyptskou "vyspělou" civilizaci, atlantiďany, aztéky, maye apod., kteří svými znalostmi přesahují i vědce zhruba tak sto až dvě stě let zpátky....jsem spíše pragmatický a logicky uvažující člověk a věřím, že ne všechny konspirační teorie jsou blbost...

Věřím, že se duše dostane po smrti do jiného těla.

Věřím,ze po smrti něco musí být. Život je příliš krátký na to, aby byl jen jeden...

věřím,že něco po smrti existuje,moje maminka zažila klinickou smrt (viděla doktory,slyšela hlasy a též světlo jak se říká na koni tunelu...,v té chvíli se cítila velmi dobře)

Věřím,že všechno je možné vysvětlit vědecky

Věřit pouze vědě, zdá se mi nekonečně naivní. Vždyť kolikrát už v dějinách lidstva byly některé objevy a závěry na základě pozdějšího poznání zcela přehodnoceny. Myslím si, že hodně věcí a přírodních zákonů prostě dosud nebylo objeveno a tak posmrtný život není vyloučen. Neměl-li by člověk duši, bylo by vše velice smutné a civilizace postavená pouze na adorování těla a hmoty jeví se mi prázdná a bez užitku. Na konci života, je lidem obvykle jedno co vlastní a jakou mají moc. Důležité zůstává to co prožili a zda je někdo měl rád a zda oni byli schopni milovat. ( A jsme zase zpátky u duchovních prožitků. Ten kdo to nepochopí se pak narodí znovu a znovu a znovu a proto lidí stále tak přibývá, neboť prozření hlupáků je pomalé. )

Víra je jediný dlouhodobý zdroj štěstí a lásky

Víra je pro mě vším, člověk nikdy není sám. Smrti se člověk nemůže bát a posmrtný život je naší spásou.

Víra v mnoha ohledech člověku pomáhá v průběhu života a člověk, který věří v posmrtný život, má v jistém smyslu ulehceny svůj odchod ze světa, protože je přesvědčen, že je pouze na začátku nové etapy a formy sveho bytí.

Víra v posmrtný život dělá některým lidem život lehčí, nebojí se tolik smrti a lépe se smrtí vyrovnávají. Pro mne je to nesmysl, ale závidím těm, kteří tomu umí věřit.

Vše bylo v otázkách, ne?

Všechna náboženství stojí na podobném základu, ačkoliv každý na duchovní podstatu světa kouká z jiného úhlu. Matka Země-otec Vesmír - to jsou dva jasné principy, které souvisí i s tím, že existují i jiné světy a dimenze, než jen tento náš svět. Co se týče posmrtného života, nebo celkového koloběhu životů, tak mimo různou literaturu jsem prošla i regresivní terapií, která člověka navrací do minulých životů, kde se jedinci stalo něco, co ho ovlivňuje i v životě přitomném

Všeobecně o sobě tvrdím, že jsem ateista. K žádné církvi se nehlásím. V bohy, alespoň takové, jak jsou církvemi viděny, nevěřím. Spíše jsem schopen věřit v "nadpřirozeno" resp. to, co zatím nebylo vědou vysvětleno, protože na to buďto nedisponujeme technikou, vědomosti, nebo to zkrátka není exaktně ověřitelné. Takže třeba jsem schopen kategoricky neodmítat možnost posmrtného života, jen bych ho neviděl na paradigmatech náboženských, musel by, dle mého názoru, být na základě něčeho jiného. (Je to asi stejné, jako fyziky předkládaný zrod vesmíru z nekonečně malého bodu, který směřoval k tomu nekonečně velkému, to je pro mne také něco, co není absolutně pochopitelné. Nicméně stále věřím, že božským zásahem zrozen nebyl, že se zrodil nějak tak, jak se vědci domnívají. Možná tak existuje něco, co je mimo lidskou pochopitelnost, i v jiných ohledech. PS: Zkrátka mé vidění toho, co neumíme vysvětlit, by bylo bližší například tomu, jak je znázorněno v Metrixu, než tomu jak v Bibli a jiných svatých knihách. Je to asi proto, že zatímco Metrix byl vymyšlen lidmi v době současné, tedy v mysli někoho, kdo mi byl blíže, než je mysl někoho, kdo před staletími psal Bibli a jiné. Oboje se ale snažilo vysvětlit něco, co ve společnosti, ve které autoři žili, vysvětlitelné nebylo. Církev a to, co zastupuje, zkrátka vidím jako hozenou berličku lidstvu.

vv

Vystudovala jsem VŠ, jsem zdravotní sestra s několikaletou praxí, jsem máma, dcera, vnučka a jsem "svým způsobem" věřící. Určitě smrtí život nekončí, ale to, zda se duše člověka narodí v někom jiném, nebo zůstane mezi nebem a zemí, zůstane navždy otázkou, protože to - podle mě - nelze vyloučit ani potvrdit. Každý člověk by měl v NĚCO věřit - karma, osud, Boží mlýny...

Vzhledem k tomu ze vše je seskupeno z atomů,pak věřím že i já budu po smrti součástí dalšího nového celku.

What?

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Z hlediska uchování informace "duše" a nekonečnosti trvání vesmíru mi posmrtný život nedává smysl. Stejně tak i věčný posmrtný život v nebi, ráji či pekle busí být z dlouhodobého hlediska zničující pro psychiku lidí. Jediná možnost posmrtného života, který bych dokázal akceptovat, je reinkarnace. Pro tu není žádný věrohodný důkaz, a proto ani v tu nevěřím.

Zajímavé jsou příběhy, kdy někteří lidi vyprávěli detailní podrobnosti z minulých životů, pro které se našly důvěryhodné důkazy. Např. https://www.zena.cz/rodina/chlapec-se-vzpominkami-mrtveho-zabili-me-ve-valce/r~i:article:754028/?redirected=1487841551

Zatím se nikdo skutečně mrtvý nevrátil říci jaké to je.

Zažila jsem v životě období, kdy jsem cítila spojení s "druhou stranou". Nevím, možná to byla nějaká reakce třeba na stres, je to těžko říct. Nijak jsem se to nesnažila rozvíjet, bylo to dost divné i na mě. Ale na posmrtný život věřím, to ano a věřila bych na něj i bez tohoto.

Zda-li existuje posmrtný život lze zjistit jen jedním způsobem. Zemřít. Do té doby je jakákoli diskuse pouze spekulativní, a tudíž jen ztrátou času.

Zivot je jedinecny, zazracny a neopakovatelny prave tim, ze se zije jen jednou. Vira v posmrtny zivot je prirozena reakce lidi na strach z konecnosti vlastni existence. Smrt je natolik abstraktni a neuchopitelna zalezitost, ktera navic neni prenosna v podobe zkusenosti na dalsi generace, ze lide hledaji cesty, jak ji celit ci jak ji obelstit - a jednim z prostredku, nak osulit smrt, je prave vira...Nikomu ji neberu, i ja jsem nekdy skepticka ke sve skepsi. :-)

Žádná duše není, rozložím se.

Žádne náboženství nevyznávám naopak jsem proti tomu. Nevěřím v nic, i když jsem zaškrtla, že věřím v posmrtný život, neznamená to, že bych v to věřila. Jen si myslím, že se to může stát, ale i nemusí :)

žijeme ted a zivot je treba si uzivat a ne cekat ze po smrti mozna prijde neco lepsiho

SEGMENTACE RESPONDENTŮ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ BETA

Pomocí tohoto nástroje můžete získat přepočítané výsledky pro jednotlivé segmenty respondentů a zjistit, zda se odpovědi určitého segmentu respondentů liší od „průměrného” respondenta. Funkce je v tomto momentě v testovacím režimu a zcela bez záruky, nepoužívejte ji jako jedinou metodu pro vyhodnocení hypotéz!

Metodická část této funkce se teprve připravuje, časem přibude podpora také pro chybějící typy otázek. V případě, že objevíte nějakou chybu, neváhejte mě kontaktovat.

Segmentační otázka č. 1
Segmentační otázka č. 2
Segmentační otázka č. 3

Analýza zajímavých souvislostí a závislostí (DZD)5

Byly nalezeny zajímavé souvislosti u 5 otázek.

Upozornění: V případě, že se Vám u otázky zobrazuje pouze jedna odpověď, nejedná se patrně o žádná senzační zjištění. Při interpretaci výsledků se vždy řiďte také výsledky uvedenými výše - pokud určitou odpověď zvolila většina lidí, nejsou zjištění zajímavá (např. pokud je věk 90% respondentů v rozmezí 15 - 25 lety, jsou veškeré závislosti k této odpovědi prakticky bezcenné).

Tip: Vysvětlení této funkce i s příklady naleznete v nápovědě

3. Vzdělání

  • odpověď středoškolské:
    • 1.8x vetší pravděpodobnost při odpovědi Částečně na otázku 8. Změnila tato zkušenost Váš názor na smrt/posmrtný život/víru

4. Jste náboženského vyznání ?

  • odpověď ano:
    • 3.8x vetší pravděpodobnost při odpovědi Věřím v (dle vyznání, např. boha) na otázku 5. Do jaké míry jste věřící ?

5. Do jaké míry jste věřící ?

  • odpověď Věřím, že je něco mezi nebem a zemí:
    • 2.2x vetší pravděpodobnost při odpovědi Částečně na otázku 8. Změnila tato zkušenost Váš názor na smrt/posmrtný život/víru

6. Věříte v posmrtný život ?

  • odpověď Ano:
    • 1.6x vetší pravděpodobnost při odpovědi Ano na otázku 8. Změnila tato zkušenost Váš názor na smrt/posmrtný život/víru

7. Máte zkušenost s tzv. klinickou smrtí

  • odpověď ano:
    • 11.8x vetší pravděpodobnost při odpovědi Ano na otázku 8. Změnila tato zkušenost Váš názor na smrt/posmrtný život/víru
    • 11.8x vetší pravděpodobnost při odpovědi Částečně na otázku 8. Změnila tato zkušenost Váš názor na smrt/posmrtný život/víru
    • 11.4x vetší pravděpodobnost při odpovědi Ne na otázku 8. Změnila tato zkušenost Váš názor na smrt/posmrtný život/víru

Zjišťování závislostí odpovědí

Pomocí této funkce můžete analyzovat vztahy mezi různými odpověďmi. V části A vždy vyberte jeden výrok (odpověď na určitou otázku), který Vás zajímá. V části B poté zaškrtněte odpovědi, u kterých předpokládáte, že by mohly mít nějakou souvislost s odpovědí z části A. Po stisku tlačítka Analyzovat na konci formuláře se dozvíte sílu závislosti A na B.

Tip: Delší vysvětlení i s příklady naleznete v nápovědě

A) VYBERTE ODPOVĚĎ (VÝROK), KTERÁ VÁS ZAJÍMÁ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky tyto výroky sloučíte (logická spojka NEBO), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek docílíte vytvoření kombinovaného výroku (logická spojka A).

1. Vaše pohlaví

2. Váš věk

3. Vzdělání

4. Jste náboženského vyznání ?

5. Do jaké míry jste věřící ?

6. Věříte v posmrtný život ?

7. Máte zkušenost s tzv. klinickou smrtí

8. Změnila tato zkušenost Váš názor na smrt/posmrtný život/víru

9. Máte ve své rodině věřící ? (včetně pouze věřící v posmrtný život apod.)

10. Byl/a jste někdy členem diskuze s touto tématikou ?

B) DEFINUJTE SKUPINU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ ODPOVĚDÍ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky skupinu respondentů rozšíříte (podskupiny respondentů budou sloučeny), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek skupinu zúžíte (použije se podskupina respondentů vyhovující všem otázkám).

1. Vaše pohlaví

2. Váš věk

3. Vzdělání

4. Jste náboženského vyznání ?

5. Do jaké míry jste věřící ?

6. Věříte v posmrtný život ?

7. Máte zkušenost s tzv. klinickou smrtí

8. Změnila tato zkušenost Váš názor na smrt/posmrtný život/víru

9. Máte ve své rodině věřící ? (včetně pouze věřící v posmrtný život apod.)

10. Byl/a jste někdy členem diskuze s touto tématikou ?

C) KLEPNUTÍM NA TLAČÍTKO SPUSŤTE ANALÝZU ZÁVISLOSTI

Analýza Vám řekne, zda má Vaše definice skupiny respondentů nějaký vliv na Vámi vybraný výrok.

Citace

Míka, D.Posmrtný život (výsledky průzkumu), 2017. Dostupné online na https://uzenky.vyplnto.cz.

Licence Creative Commons   Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko

Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.