Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Čtenářská gramotnost žáků ZŠ

Čtenářská gramotnost žáků ZŠ

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:Tereza Skálová
Šetření:20. 05. 2012 - 25. 05. 2012
Počet respondentů:120
Počet otázek (max/průměr):11 / 9.18
Použité ochrany:žádné
Zobrazení otázek:celý dotazník najednou
Návratnost dotazníků:70,8 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:00.04:08
Stáhnout surová data:XLS XLSX CSV XHTML PDF-1 PDF-2 PDF-kódy
Stáhnout grafy:Všechny grafy
odpovědi & grafy   segmentace   závislosti   zdroje   dotazník   citovat

Úvodní informace zveřejněné respondentům

Dobrý den,

 

prosím o vyplnění dotazníku na téma Čtenářská gramotnost žáků ZŠ. Dotazník je určen pro respondenty všech věkových kategorií a zabývá se otázkou čtenářství - proč dnes děti málo čtou, zda je dnes čtenářství důležité a jak ho lze podporovat.

 

Předem děkuji za vyplnění

Odpovědi respondentů

1. Pohlaví:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
žena9276,67 %76,67 %  
muž2823,33 %23,33 %  

Graf

2. Věk:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
21 – 33 let7965,83 %65,83 %  
do 20 let3428,33 %28,33 %  
34 – 45 let54,17 %4,17 %  
nad 46 let21,67 %1,67 %  

Graf

3. Výsledky mezinárodních srovnávacích testů ukazují, že se čeští žáci ve čtenářské gramotnosti horší a momentálně dosahují podprůměrných výsledků. Čím si myslíte, že je to hlavně způsobeno?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
je zkrátka doba počítačů a televize, na čtení není čas a není to dnes „moderní“6251,67 %51,67 %  
děti nejsou doma vedeny ke čtení4537,5 %37,5 %  
nabídka literatury pro děti není atraktivní a ke čtení je nemotivuje75,83 %5,83 %  
děti nejsou ve škole vedeni ke čtení65 %5 %  

Graf

4. Věděli jste, že čeští žáci dosahují v mezinárodních testech podprůměrných výsledků?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano6050 %50 %  
ne6050 %50 %  

Graf

5. Máte děti?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [anootázka č. 6, neotázka č. 8].

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ne10990,83 %90,83 %  
ano119,17 %9,17 %  

Graf

6. Jaký je věk vašeho nejstaršího dítěte?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
do 7 let (věk mateřské školy)436,36 %3,33 %  
nad 15 let (ukončení povinné školní docházky)327,27 %2,5 %  
6 – 11 let (věk prvního stupně ZŠ)218,18 %1,67 %  
10 – 16 let (věk druhého stupně ZŠ)218,18 %1,67 %  

Graf

7. Jak podporují/podporovali na 1. stupni základní školy čtenářství u vašeho dítěte?

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
děti byly povinny vést čtenářský deník654,55 %5 %  
děti měly povinnost číst doma knihy (např. o letních prázdninách)436,36 %3,33 %  
projekty na autory či díla327,27 %2,5 %  
děti chodily na literární exkurze (např. do knihoven) či měly besedy se spisovateli327,27 %2,5 %  
na ZŠ byla zřízena čtenářská dílna (povinný či nepovinný kroužek)19,09 %0,83 %  

Graf

8. Jak ve vás podporovali na 1. stupni základní školy čtenářství?

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
byli jsme povinni vést čtenářský deník8772,5 %72,5 %  
měli jsme povinnost číst doma knihy (např. o letních prázdninách)4638,33 %38,33 %  
chodili jsme na literární exkurze (např. do knihoven) či měli besedy se spisovateli3730,83 %30,83 %  
projekty na autory či díla1411,67 %11,67 %  
na ZŠ byla zřízena čtenářská dílna (povinný či nepovinný kroužek)1210 %10 %  

Graf

9. Máte nějaké nápady, jak podpořit u dětí čtenářství?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

.

...

1 kniha pro celou třídu, čtení ve třídě + doma, pak následná diskuse

ANi ne

Ano

Bohužel nic, co by už nezkoušel někdo jiný...

Cukr a bič. Cikáni budou oříšek.

Číst dětem pohádky místo DVD.

číst dětem v dětství, děti by měly mít vzor v rodičích - čtenářích

číst doma v rodině nahlas

Čist společně ve škole, číst večer pohádky, podporovat čtení oproti sledování televize.

Čtenářské dílny ve školách, více informovat rodiče o důležitosti čtení, spolupracovat s nimi

Čtení by jim nemělo být prezentováno jako nepříjemná povinnost, nýbrž jako něco, co je může bavit.

Dávat dětem ke čtení aktuální knihy a ne ty starší, které se ve školách četli před X lety, jako je např. Liška bystouška nebo Lovci mamutů.

Dělat více komiksů. Myslím, že tohle čtení baví dnešní děti víc.

Do povinné četby zařazovat podstatně atraktivnější literaturu, jelikož i v dílech "klasických" lze najít spoustu zábavných kusů, které dokáží ocenit i mladší čtenáři a nemusí pak ke čtení přistupovat jako k povinnosti.

dobrým příkladem:-)

doporučení knihy která se bude zaručeně líbit + např. ukázku z té knihy

dovolit jim hraní na počítači nebo videoher jako za odměnu po přečtení nějaké části knihy

Edukační dogma o čtenářské povinnosti by mělo být prezentováno latentněji, než doposud. Příkazem "musíš číst" možná vycvičíte dítě k asertivitě, nicméně komplexní imprese z četby dosáhne jedinec pouze vlastní empirickou iniciativou, k níž ho přivede jak knihovna v domácím prostředí, tak - paradoxně - agilní autor typu J. K. Rowling.

elektronické interaktivní knihy

Hlavně jim nic ve škole povinně a naprosto mechanicky necpat tak, jak se to v mém případě (a jistě v tisících jiných) dělo po celou dobu. Když nebudou chtít a budou nuceny, budou se tomu vyhýbat, jak to jen půjde. Je to podobné, jako když se něco zakazuje, tak to každého láká, potřeba dělat opak. Proto jsem v otázce č. 8 zaškrtl jako podporu vedení čtenářského deníku, přestože je to k ničemu. Na druhou stranu, pokud se o čtení ve škole nic nedozví, je to opačný extrém, který bude mít taktéž negativní dopady. Sám jsem teď, po letech bez povinné četby, rád, že mám jakési povědomí a literatuře, které mi umožňuje vybrat si k přečtení knihu podle chuti, ale samo cpaní vědomostí do hlavy bylo demotivující. Podle mého názoru jsou veškeré problémy jsou způsobeny kombinací vlivů rodiny a školy. Podle mě je často zanedbána výchova dětí v rodině, což ale podle mě není možné dohnat ve škole, škola nemůže suplovat výchovu. Otázka povinné četby je jenom jeden úhel pohledu na dnešní fungování překroucené společnosti v překrouceném systému. Problém je potřeba řešit od příčin, které mohou být někde úplně jinde. Nemyslím, že se ve fungování společnosti vyznám natolik, abych to dokázal vyřešit. Každopádně myslím, že se dětem nesmí knihy vyloženě vnucovat, a už vůbec bych za přečtené knihy nerozdával iPhony, což určitě někoho napadne...

Již od malého věku číst pohádky, jakmile se naučí číst sami, kupovat jim knihy - žánr, který je baví a zajímá, ne podle sebe.

líbí se mi akce typu "čtení při svíčkách", které se na naší základní školy konaly vždy kolem vánoc, či různé čtení pohádek s dětmi v knihovnách kde jako motivace je nějaká sladkost, záložka do knihy apod.

Mělo by to být v rodině - rodiče by měli dětem číst

menej internetu viac knih

Miluji knihy a lituji ty, koho nezajímají. Oni na to časem přijdou. Možná...

Mnohem víc reklam, popularizovat to.

Motivace ke čtení a představení v rámci hodin zajímavých knih.

motivace ze strany rodičů, nějak dítě podplatit...

motivace ze strany učitele (měl by znát aktuální knížky, které mohou děti zajímat) diskuse o knížkách. nenutit číst "stará" díla,

motivace, vedení rodičů

Motivací rodičů a výběrem správné literatury.

motivování by měli být spíše rodiče, aby sis dětmi četli

Musí se snažit i rodiče, škola nestačí.

myslím si že by děti měli trávit míň času u pc a víc se věnovat důležitějším věcem jako je třeba čtení

na 1. stupni ZŠ by pravděpodobně pomohla propagace konkrétních knih učitelem

Nabídnout jim, aby si vybraly, co by se jim líbilo číst... Ovšem nenechat jim úplnou volnost- dát jim vybrat z několika titulů či autorů, zavést si určitá pravidla pro výběr knuhy (nebereme časopisy atp.) nebo se při nevhodném výběru dítětem mu snažit objasnit, proč právě tato literatura není vhodná. Rozhodně je ale nenutit číst to, co by je vůbec nebavilo. Tím budou akorát demotivovány ke čtení.

Nabízet ve školách dětem atraktivnější literaturu, než tomu často bývá - spíš se chytat momentálních trendů a toho, co je baví, než jim nutit něco, co stejně nepřečtou. Radši ať čtou cokoli než nic.

Najít dítěti téma / autora, které ho budou bavit. Jako malá holka jsem přečetla stovky knížek, které mě bavily (myšlenkou, příběhem, vtipem). Naopak povinná četba mi byla protivná už jen proto, že byla povinná.

například je více je brát přímo do knihoven, kde pro ně knihovnice často připravují zábavu spojenou se čtením

ne

ne

ne

ne

ne

Ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

Ne

ne

ne

ne

Ne a u předchozí otázky - nebyli jsme nuceni nijak, vybrala jsem ale to, co jsem dělala z vlastní iniciativy

Ne.

Nechat dětim, aby si sami zvolili povinnou četbu

nemám

Nemám

Nemám, ale myslím si, že je nedonutí ani povinnost vést si čtenářské deníky. Protože na téměř každou knihu si mohou najít obsah na internetu.

nenutit dětem čtení, nechat je ať si samy volí, jaké knihy je zajímají

nenutit jim určité knížky, ale nabízet jim pro ně zábavné, ale přitom kvalitní knihy. učit je číst s porozuměním, pracovat s knihami přímo v hodinách

Nevím, asi by ke čtení prostě měli být doma vedeny už od dětství, rodiče by jim měli hodně číst...apod.

nuceni

nuti je do toho nelze, to je pak více odradí. Viděl bych to na nějakou nenásilnou formu, kdy děto pochopí, že číst jim přináší něco trochu víc, než si myslí.

Nutit děti číst - vyhledávat za ně literaturu, která je jim blízká a motivovat je k přečtení

obárzky,ale jsou tam.

Od mala v nich pěstovat lásku ke knihám, číst jim, chodit s nimi vybírat knihy do knihkupectví, chodit společně do knihovny.

omezit počítač,nakoupit knihy

Opětovné zavedení čtenářských deník§, například za rok musí žák přečíst alespoň několik knížek (záleží na ročníku), dle vlastního výběru

Podat jim literraturu zajímavou formou

podporu rodičů

pořádat pro děti nějaké literární soutěže, kvízy

povinná četba ,čtenářské deníky a pomoc najít dětem smysl čtení

Povinná četba knih, o které by se mohly zajímat (Harry Potter, War Craft, různé pohádky....)

Povinné prezentace přečtené knihy alespoň jednou do roka.

pravidelně jim číst nejen před spaním

Predevsim by se meli zmenit stavajici "motivacni" principy. S tim souvisi vyuka literatury atd. Detem jsou stale vnucovany "klasicka" dila ceske a svetove tvorby, pricemz tatnto postup pusobi spise demotivacne. Deti by nemeli byt tlaceny do cteni konkretniho titulu (ci v lepsim pripade vyberu z nekolika del), ale ke cteni obecne. Mel by jim byt dan prostor knihu si vybrat, a naseldne se ke knize vyjadrit - ne jen k obsahu (ten deti stejne spise stahnout z internetu), ale k jejich nazoru na knihu atd. Souhlasim ze tohle je spise pro starsi deti. Pro mensi deti by nejspise stejne melo byt zachovano spolecne cteni jedne knihy ve skole (vyber at je na prislusnem vyucujicim, nebo at si jej treba deti odhlasuji z nejakeho vyberu). Co se tyce dalsi motivace, vhodne by bylo detem nabidout neco jako vyber ze zajimavych knih - se strucnym popisem, clenene do zanru atd. Tento vyber by ovsem nemel byt zavaznym v zadnem smeru - mel by fungovat spise jako navrh - chces-li neco popularne naucneho, zkus se podivat sem... V dnesni dobe by toto slo navic podporit pomoci socialnich siti, kde by se deti mohli podelit o nazory atd. (v dobe facebooku nelze soc. site ani u deti ignorovat, pristup si stejne najdou; naopak by bylo vhodne i na techto sitich alespon nabidnout moznost dalsiho rozvoje/vzdelavani) - deti se vzdelavat chteji, ale ne tak ze nad nimi stoji nekdo kdo jim diktuje co maji cist a co si o tom maji myslet (viz vyklady basni)...

Pro objeveni, ze cteni je velice dobra forma sebe rozvijeni me nejvice motivovala skutecnost, ze ostatni mi blizci take hodne ctou a ze dobra kniha obsahuje spoustu myslenek na ktere bych sam tezko prichazel. Povinna cetba byla spise minusem; ve vedeni zaku bych nejradeji preferoval, jak zajimave informace z knih cerpat a co ty zajimave informace vlastne jsou. Osobne se domnivam, ze povinna historie literatury v hodinach cestiny na skolach neni dobre vedeno; nevidim duvod proc by se zaci meli zpameti ucit dejny literatury, vzdyt jde o umeni jako kazde jine, stejne tak by se mohli zpameti ucit dejny malirstvi, socharstvi a divadla. Umeni samozrejme reflektuje historii a myslenkovy background dane doby, z toho ovsem jasne plyne, ze historie a jeji myslenkovy obsah by mela byt dulezitejsi nez literatura. to ovsem na skolach uplne chybelo, naopak misto vysvetlovani historickych udalosti s pricinamy a myslenkovym backgroundem, vse pokleslo opet na biflovani seznamu kdy se co stalo, ale proc se to stalo uz jaksi vymizelo z vyznamu. Neco jineho je schopnost prezentovat, ovladat psany i mluveny projev, ktery byl ovsem take na ukor literatury na skole dost potlacovan a pritom je tato schopnost v dnesni dobe velice uzitecna a cenna.

Převádět ručně psané knihy do elektronických forem.

Přiblížit knihy technologiemi. Rodiče by měli dítěti doporučit knihu a zaujmout ho.

rodiče by dětem měli odmalinka číst

Rodiče by měli dohlížet, aby si jejich dítě alespoň 3x za týden přečetli kousek své oblíbené knihy, nebo časopisu.. Kdyby nechtěli, tak klidně i na těch počítačích..

rodiče by měli jejich děti zajímat, tudíž by je měli vést ke čtení, poté rozhodně ze strany učitele na prvním stupni, např. zadat jaké knihy mají přečíst a jednou či dvakrát do pololetí sestavit test

říct jim, ať si přečtou harryho pottera, potom si čtení zamilují ^^

s moderní dobou eknihy - nemusí se pak tahat do školy s knihami, učebnice by do toho šly také nahrát..dobře by se pak dělal i čtenářské deníky,kdy s edají dobře vkládat citace pasáží.. a hlavně je tam vliv rodiny,i rodiče by měli jít příkladem..tudíž přesvědčit rodiče aby s dětmi četli..

Seznamovat je s kvalitní literaturou, pokud je zaujme, začnou číst samy. Exkurze v knihovně, společné povídání o přečtených knihách.

Snažit se jim vybrat takovou literaturu, aby pro ně nebyla povinností, nýbrž zábavou.

Společné čtení ve třídě. Děti si sami musí vybrat knihu a přinést si ji s sebou do školy a jedna hodina týdně (45 min.) je věnována tomu, že si každý čte svoji knihu. Po určité době (týden, měsíc,...) každé dítě mluví o knize, kterou četlo.

srovnávat knihy a fimy. Nejdřív přečtou knihu a pak se podívají na film. Fimy o autorech knih...

stačí obrázky do knížky.

u mladších dětí je možné ovlivnění tím, že čtou jejich rodiče, proto by měli číst také oni

U otázky číslo osm většina odpovědí obsahuje slovo "povinnost, povinni, povinný", Nemyslím si, že by si děti četly víc nebo že by je k tomu motivovalo to, že to musí. Souhlasím s nějakým povinným pemzem klasických autorů, nutných pro všeobecný přehled. Ale při tom si nechat dítě ať si samo vybere knihu, přečte a pak to před třídou odprezentuje.

Udělat čtení více zajímavé. Nějak dětem ukázat, že není všechno jen na internetu a mobilech ale, že i to, něco si přečíst je zajímavé. Možná i pomoct jim vybrat co by je bavilo.,

udělat z toho soutěž

Ukázat jim, že kniha není nuda a kolikrát je lepší než PC či TV.

Už asi není pro ně žádná motivace kromě čtení na internetu

V knihovnách by mělo být více spíše těch knih, které děti zajímají, a baví je. Také by se měli vytvořit ve školách povinné čtenářské deníky.

v rodině je třeba vést děti příkladem

V zasade aby bylo k dispozici neco, co je zaujme (asi dost individualni).

Ve školách v hodině češtině povinné čtení.

Ve škole - každý týden někdo z dětí přinese svou oblíbenou knihu a povypráví o ní ostatním, doporučí ji k četbě. Dramatizace přečtených příběhů, tvorba komiksů podle přečtených příběhů atd. Doma - pravidelně si číst s dětmi, povídat si o knihách. Udělat dětem ze čtení příjemnou činnost (ne striktně přikázat - teď budeš číst 20 minut).

Ve škole jsme povinně četli knihu - celá třída, vždycky někdo četl nahlas, žáci se střídali.

Vést rodiče ke čtení. A s dětmi více rozebírat díla a věnovat se jim hlouběji, aby v nich objevily to kouzlo.

Více diskuzí se spisovateli - ve škole, v knihovně. Paní učitelky by je k tomu měly vést už od 1. třídy, ukazovat jim, jaké jsou knihy k dispozici, atd.

více je motivovat a podpořit zájem o čtení, nabídnout jim knížky, které by je zaujaly

více reklam o nových knihách v televizi, ve škole zavést například hodinu, kde se děti budou bavit o nějaké knize ( hlavně na ZŠ), pojmout to i jinak než povinnost to přečíst jako povinnou četbu nebo čtenářský deník formou třeba soutěže..exkurze do knihoven, beseda se spisovateli

Více se s dětmi bavit o příbězích, motivovat je zážitky ze čtení, spojovat čtení s dalšími příjemnými činnostmi (odpočinek, relaxace, hovory o knížkách)

více zatraktivnit čtení, např. formou her

výběr vhodných knih jak doma, tak ve škole - přiměřené věku, zábavné, kvalitní. školní povinná četba dbá sice na kvalitu, ale ostatní přehlíží. mnoho dětí pak získá názor, že kvalitní kniha = nudný nesrozumitelný blábol.

začít u rodičů, což je dáno jednotlivci, ale víc podporovat různé akce u základních škol nebo mateřských (proaktivní čtení pohádek apod), tak aby je to bavilo nebo zapojovat i rodiny celé atd

Začlenit otázky ze čtení do testů.

Zákaz počítač.

Základ je v rodině, takže škola toho asi moc nenadělá.

Zaměřit se spíše na zábavné a zajímavé čtení, než nucení dětí ke čtení nezáživných braků. Pokud bude děti zajímat obsah knihy a způsob, jakým je podán, tak budou dětí číst rády a sami četbu vyhledávat.

Zavést opět povinné vedení deníků, hodiny ČJ, kde se čte nahlas

Zmodernizovat čtenářské deníky (například možnost vést je online, kde je rovnou můžou učitelé kontrolovat), vybírat knihy, které mohou děti zaujmout podle věku (tj. děti na prvním stupni nebude zajímat Kundera) - vybírat zajímavá témata. Dávat knihy do souvislosti s filmem. Exkurze, besedy se spisovateli, dávat literární díla do souvislosti s historickými událostmi doby, kdy vznikla.

10. Myslíte si, že v dnešní době internetu by měly děti číst?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano11797,5 %97,5 %  
ne32,5 %2,5 %  

Graf

11. Proč si to myslíte?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

-

.

1. Rozšiřuje to slovní zásobu. 2. Dozví se zajímavé věci.

95% času na netu přece trávíme čtením :-)

Aby se naučili ovládat českou gramatiku, stylistiku apod. Internetové zkratky je naučí maximálně LOL, WTF a dále věty typu: "Sem neska bil tam a tam..."

aby vůbec byl později člověk schopen přečíst a pochopit delší text, aby si tím vštěpoval českou gramatiku, což může pomoct i při psaní apod.

Co na tom záleží, že je internet? Knihy jsou nejspolehlivějším zdrojem a učebnicí dějin. Proti internetu nejsem, ale musí se s ním umět a to umí málokdo.

četba knih rozšiřuje slovní zásobu

Četba obohacuje slovník a nechává prostor představivosti.

Čtení je důležité i pro užívání internetu.

Čtení je důležité pro intelektuální rozvoj

čtení je fajn

Čtení je prospěšné, ne jen na rozvíjení fantazie, ale i pro jakési podvědomé naučení se gramatiky apod.

čtení je základ vědění

Čtení knih je nezbytné pro rozšiřování slovní zásoby, schopnosti se smysluplně vyjadřovat a v neposlední řadě snižuje problémy s ovládáním české gramatiky

čtení knih obohacuje, pomáhá se znalostí pravopisu

Čtení knih rozšiřuje slovní zásobu, pravidelným čtením nahlas si děti zlepšují řeč, výslovnost. Knihy jsou dobré na relaxování, odpočinutí si od koukání do obrazovek. Informace jsou nejen na internetu, ale hlavně v knihách a ve většině případů kvalitnější, takže je potřeba, aby se děti naučily hledat v knihách a aby věděly, po jaké knize by měly sáhnout.

Čtení obohacuje slovní zásobu, podporuje kritické myšlení, rozvíjí fantazii atd.

čtení pomáhá k učení gramatiky a všeobecnému rozhledu

Čtení pomáhá rozvíjet jejich slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti

čtení rozšiřuje slovní zásobu a umožňuje si vytvářet vlastní představy o čteném ději. Nutí používat hlavu a nepředhazuje vše na talíři jako obrazová informace

čtení rozšiřuje slovník dětí, také je pro ně jednodušší pravopis, když vidí, jak se co píše.

Čtení rozvíjí bezpochyby slovní zásobu a utváří tak základ pro individuální projev na úrovni.

Čtení rozvíjí myšlení, představivost, gramatické znalosti. Podporuje schopnost soustředění.

Čtení rozvíjí představivost, rozvíjí slovní zásobu, dává podněty k zamyšlení, učí.

čtení rozvíjí slovní zásobu, práci s textem, rozšiřuje vědomosti...

Čtení rozvíjí slovní zásobu, schopnost vyjadřování a v neposlední řadě i všeobecný přehled. Jednoduše - kdo čte, nehloupne. Nebo alespoň ne tak rychle.

Čtení trénuje schopnost abstrakce, dedukce, analytického myšlení.

Čtením se děti učí nejen dovednost samotného čtení, ale i český jazyk - jako pravopis, větnou skladbu, nová slova, ale i zastaralé výrazy, možnosti a bohatost jazyka (květnatá mluva, užívaní mnoha sloves, přívlastků aj). Rozvíjí se u nich fantazie atd. Internet dnes nabízí mnoho nebezpečí, nesprávností - faktů i pravopisu. Pro děti je sice snadnější otevřít si internet a najít si tam to, co potřebují. Klasickou knihu to však nenahradí :-)

čtením se rozšiřují komunikační schopnosti a jazykové schopnosti

Dá jím to více věcí než je čučení se na Facebook.

Děti, které nečtou, nejsou schopné se písemně vyjadřovat, mají malou slovní zásobu a špatnou gramatiku, nemají dostatečnou představivost.

I na internetu potřebují informace, které vyhledávají, pochopit a najít si pro sebe to nejdůležitější. Co se týká knih, je potřeba rozvíjet fantazii dětí a to se daří nejlépe právě čtením.

I na internetu si musí něco přečíst a je to základ gramotnosti.

internet je plny nekvalitnich textu, za kvalitu se tvrde plati a z internetu lze kvalitu jen tezko rozeznat; literatura, ktera je po staleti stale aktualni, je overena casem, ze stoji za precteni a dle meho nazoru vhodny zpusob motivace by bylo dotovat klasickou staletim-overenou literaturu treba ve vydanim paperback; moje predstava je s cenou vytisku pod 50,- za kus.

internet nedokáže nahradit knížku

internet vede k lenosti, vše si dítě hned najde a nedá si sebemenší práci snižuje individualitu dětí, i jejich představivost

Internetový obsah je zpravidla mladší generací pouze "skenován" - děti pak mají i problémy s vytvořením delších smysluplných vět. Jazyk na internetu je často dost jednoduchý a mnohé krásy jazyka tak zůstávají dětem skryty.

Jak jinak by se dověděly informace, kdyby si je nepřečetly?

Je ostuda slyšet, jak na střední škole (i v dospělosti!!) studenti neumí číst plynule, zadrhávají se, koktají...

je to důležité

je to důležité

je to důležité

je to důležité pro všeobecný přehled

Je to nezpochybnitelná součást rozvoje osobnosti, čtení má hned několi pozitivních efektů

je to velice efektivní způsob přenosu informací

je to vhodnější možnost relaxace

jedině tak si rozvinou slovní zásobu, z internetu těžko

Jelikož to rozvíjí představivost.

Jen díky čtení dobrých knih mají možnost estetického zážitku, rozvoje fantazie. Kniha je místo, kde může každý zůstat dítětem, kam se může ukrýt a zároveň to tříbí jeho vnímání a na rozdíl od obrazovky neničí záda a oči :)

Jinak to budou nadávací negramotná hovada.

knihy jsou něco jiného než články na internetu

kvůli rozvoji slovní zásoby, aby se naučily shrnovat informace, měly přehled o literatuře

lebo citanie je pre deti dolezite

Měli by lepší slovní zásobu,nebylo by pro ně obtížné vyhledávání a vypisování z různých knih a jiných sbírek

Měly by právě číst o to více.

na internetu se děti dočtou ledacos, ale pochybuji, že vyhledávají nějaké povídky, pohádky nebo příběhy, které mají nějaký děj a jsou pro děti vhodné. Na internetu podlě mě také není tolik rozvinutá slovní zásoba jako v knihách a celkově se jazyk více či méně liší na internetu a v knížkách

Na tohle at si kazdy odpovi sam. Internet nabizi hromadu instantnich informaci rychle po ruce, nic vic nic min... Jakymsi zpusobem tak pouze poposouva jakesi prumerne mnozstvi znalosti, ktere ma clovek k dispozici. Nicmene jako u vsech instantnich veci - vysledek nebude nikdy takovy, jako kdyz si zvolite "poctive a kvalitni ingredience". Nemyslim si ze by deti nechteli cist, ony chteji - ale musi jim k tomu byt dan prostor a nejaky podnet... Vzpomenste si na silenstvi kolem Harryho Pottera (nehlede na kvalitu tohoto dila)- knihu cetli mladi, stari... Deti se odtrhli od TV, PC a koznoli a cetli a cetli... A stacilo malo - jen aby se par deti nekde na facebooku zminilo jak je knizka skvela... A motivace knihu koupit a precist byla na svete... Zkuste si naopak predstavit, co by se stalo, kdyby knihu prinesli ucitele ceskeho jazyka s tim, ze si ji deti maji precist a vypracovat obsah do ctenarskeho deniku...

Naučí se lépe Česky, vyjadřovat se, rozvíjí svou fantazii

Ne že by vyloženě "měly" nebo "musely", ale můžou se tak dozvědět hodně zajímavých věcí o něčem, co je baví a zajímá.

Není nad fantazii, když čtete.

není potřeba, dříve se lidé dozvídali věci z knih, dnes z internetu

nenutila bych je, ale muze to byt fajn alternativa k internetu

nic nenahradí knihu

Patří to k všeobecnému přehledu a rozvoji osobnosti.

podporuje intelekt, gramotnost, pravopis

Podporuje to jejich myšlení a přemýšlení nad textem. Z knih si zafixují slovní spojení a fráze a do obrazové paměti si uloží jazykové jevy a správný pravopis.

Potřebují znalosti které si z Facebooku nebo her které hrají neodnesou.

pro lepší vyhodnocování informací, orientaci v textu a slovní zásobu

Pro mne samotného je čtení základ, rozvíjí řečové schopnosti, myšlení, představivost ...

Proto

proto

protože čtení je důležité,pomáhá rozvíjet slovní zásobu a dozvídáme se třeba z knih zajímavé a důležité poznatky

Protože čtení napomáhá rozvoji fantazie,představivosti, rozvoj slov

Protože čtení psaní a počítání musí umět každý človek.

protože čtení rozvíjí fantazii, děti se naučí gramatiku a rozšíří se jejich slovní zásoba

Protože čtení rozvíjí intelekt člověka.

Protože čtení rozvíjí mimo jiné dětskou představivost a fantazii. Knihy jsou při studiu důležitým učebním materiálem a děti by k nim měly získat kladný vztah hravou formou již v nízkém věku.

protože čtení rozvíjí mnohé stránky osobnosti, a to nejen u dětí.

Protože čtením si děti rozšíří obzory.

Protože děti přijdou domu a co velká většina udělá jako první je to, že si zapne počítač a do večera už se z něho nezvedne..

Protože i na internetu jsou texty (né vždycky jsou jednoduché) a je důležité, aby jim děti rozuměly.

Protože internet není spása, je to jen nástroj. Navíc může na internet napsat kdokoliv cokoliv, takže šíření bludů je neuvěřitelně jednoduché. Z knih se člověk dozví obecné věci o světě. Tyto knihy psaly často osobnosti trochu "pochybného charakteru" (resp. v očích někoho), což je podle mého názoru mnohem lepší než číst pseudorady novodobých hochštaplerů, kteří si na internetu a své "rady" budou jenom dělat reklamu, ať už k něčemu jsou nebo ne, a radostně jim všichni přikyvují. Důvod, proč si to myslím, je ten, že tyto osobnosti píšící knihy jsou často schopny vidět svět zvnějšku, s nadhledem, narozdíl od hochštaplerů vidících jen sebe...

protože je to důležité pro jejich další vývoj

protože je to zábavné, podporuje fantazii a rozvíjí i celkovou gramotnost

Protože je to základ! Podporuje to náš rozvoj, lépe zvládáme pravopis, umíme se obejít i bez internetu a jsme schopni vyhledávat informace.

Protože je to způsob zlepšování gramatiky, rozšiřování slovní zásoby. Když budou jenom pshHaÁÁÁticZkovat tak se hovno naučí.

Protože je velká škoda, že děti čtou stále méně a méně. Myslím, že čtení podporuje i celkovou vzdělanost (rozšiřování slovní zásoby atd.), navíc když mně osobně vždycky přišlo čtění zábavnější, než například hraní her na PC, a zřejmě tomu tak bylo proto, že mne k tomu rodiče už od raného dětství vedli.

protože jsem čtenář:-)

Protože jsou knihy velmi zajímavé, mnohdy naučnější než internet, a nemají na děti negativní účinky.

Protože jsou to dvě rozdílná media a děti by měly poznat obě.

Protože k orientaci v dnešním světě nestačí zadat do googlu, co potřebujeme objasnit, děti potřebují kontext, rozšiřovat slovní zásobu, všeobecný přehled, a ten jim internet neposkytne

Protože kdo nehledá pravdu v knihách, hledá ji ve víně.

Protože knihy by se neměly zapomenout.

Protože literatura je základ všeobecného rozhledu. Knihy pomáhají člověku rozvíjet nejen slovní zásobu, ale i jeho vlastní myšlení, obohacují ho, dávají mu myšlenkové podněty a podobně.

Protože si tak zlepší všeobecné povědomí o světě, zvýší si svou slovní zásobu a bude se lépe prosazovat v životě...

protože to zvětšuje aktivní slovní zásobu a rozšiřuje to čtenářovy obzory

Protože zdaleka né všechno, co je na internetu napsáno, je správné, nebo pravdivé a hlavně v béžném životě člověk spíše uplatní vědomosti a zkušenosti, které sám získal než ty o kterých nějaký anonym psal na internetu.

Rozšiřuje to obzory, lidé mají potom lepší slovní zásobu ...

rozšiřuje to slovní zásobu

Rozšiřují si literární obzory

rozvíéjí to fantazii

rozvíjí to fantazii, rozšiřuje slovní zásobu, pomáhá to učit se správně vyjadřovat, i v době internetu je třeba orientovat se v textu a umět s ním pracovat,...

rozvíjí to jejich slovní zásobu

rozvíjí to osobnost, slovní zásobu, myšlení,..

rozvoj slovn zásoby.

Rozvoj slovní zásoby, čím více děti čtou, tím méně budou dělat gramatických chyb v diktátu např. a další..

rozvoj slovní zásoby.

Samozřejmě, pro pochopení psaného textu, pro ty "pokročilejší" i čtení mezi řádky je nezbytnost naučit se pořádně číst a to jde jen praxí.

Sečtělý člověk nenapíše hlouposti typu Myluji Tě atp. Myslím, že pak mnohem lépe sestavují věty a takové věci a zároveň například pro ně čtení nebude "opruz" až se budou učit na maturitu nebo zkoušky na vysoké

Slovní zásoba internetu je velmi omezená. Knihy podporují představivost ergo kreativitu dětí.

Tak oni potrebujou cist i na tom internetu :-) A hlavne je to skvela (hlavne casto zazivna) ucebnice jazyka (a to nejenom ceskeho)

U počítače sedí děti často a ničí si tím své zdraví, a proto bych to u dětí nepodporovala. Stejně děti na internetu převážně knihy nečtou ale jen hrají hry.

Uchování rodného jazyka (gramatika, syntax), obohacení slovní zásoby, trénování představivosti, ...

Určitě to pomůže při budoucím studiu - ja se chcete naučit na zkoušky když nechcete/neumíte číst? ačkoli skripta nepatří k oblíbené beletrii, čtení rozvíjí i řečové schopnosit,obohacuje slovní zásobu. Klidně at čtou eknihy,ale at čtou!

V knihách se děti naučí vyjadřovat a poznat slova, u kterých si nejsou jisté významem nebo tak.Sice jsem sama věčně na počítači, ale doby kdy jsem si jen tak sedla ke knížce mi chybí.Ale jak se tady píše, již to není "moderní".

xxxxx

Získávání informací, procvičování čtení..

zkrátka proto, že knížka je prostě knížka a je hezké si občas nějakou přečíst a podlehnout jejímu ději

zvyšuje vzdělání, přehled, slovní zásobu atd..

SEGMENTACE RESPONDENTŮ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ BETA

Pomocí tohoto nástroje můžete získat přepočítané výsledky pro jednotlivé segmenty respondentů a zjistit, zda se odpovědi určitého segmentu respondentů liší od „průměrného” respondenta. Funkce je v tomto momentě v testovacím režimu a zcela bez záruky, nepoužívejte ji jako jedinou metodu pro vyhodnocení hypotéz!

Metodická část této funkce se teprve připravuje, časem přibude podpora také pro chybějící typy otázek. V případě, že objevíte nějakou chybu, neváhejte mě kontaktovat.

Segmentační otázka č. 1
Segmentační otázka č. 2
Segmentační otázka č. 3

Analýza zajímavých souvislostí a závislostí (DZD)5

Nebyly nalezeny žádné zajímavé souvislosti mezi odpovědmi.

Zjišťování závislostí odpovědí

Pomocí této funkce můžete analyzovat vztahy mezi různými odpověďmi. V části A vždy vyberte jeden výrok (odpověď na určitou otázku), který Vás zajímá. V části B poté zaškrtněte odpovědi, u kterých předpokládáte, že by mohly mít nějakou souvislost s odpovědí z části A. Po stisku tlačítka Analyzovat na konci formuláře se dozvíte sílu závislosti A na B.

Tip: Delší vysvětlení i s příklady naleznete v nápovědě

A) VYBERTE ODPOVĚĎ (VÝROK), KTERÁ VÁS ZAJÍMÁ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky tyto výroky sloučíte (logická spojka NEBO), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek docílíte vytvoření kombinovaného výroku (logická spojka A).

1. Pohlaví:

2. Věk:

3. Výsledky mezinárodních srovnávacích testů ukazují, že se čeští žáci ve čtenářské gramotnosti horší a momentálně dosahují podprůměrných výsledků. Čím si myslíte, že je to hlavně způsobeno?

4. Věděli jste, že čeští žáci dosahují v mezinárodních testech podprůměrných výsledků?

5. Máte děti?

8. Jak ve vás podporovali na 1. stupni základní školy čtenářství?

9. Máte nějaké nápady, jak podpořit u dětí čtenářství?

10. Myslíte si, že v dnešní době internetu by měly děti číst?

B) DEFINUJTE SKUPINU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ ODPOVĚDÍ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky skupinu respondentů rozšíříte (podskupiny respondentů budou sloučeny), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek skupinu zúžíte (použije se podskupina respondentů vyhovující všem otázkám).

1. Pohlaví:

2. Věk:

3. Výsledky mezinárodních srovnávacích testů ukazují, že se čeští žáci ve čtenářské gramotnosti horší a momentálně dosahují podprůměrných výsledků. Čím si myslíte, že je to hlavně způsobeno?

4. Věděli jste, že čeští žáci dosahují v mezinárodních testech podprůměrných výsledků?

5. Máte děti?

8. Jak ve vás podporovali na 1. stupni základní školy čtenářství?

9. Máte nějaké nápady, jak podpořit u dětí čtenářství?

10. Myslíte si, že v dnešní době internetu by měly děti číst?

C) KLEPNUTÍM NA TLAČÍTKO SPUSŤTE ANALÝZU ZÁVISLOSTI

Analýza Vám řekne, zda má Vaše definice skupiny respondentů nějaký vliv na Vámi vybraný výrok.

Citace

Skálová, T.Čtenářská gramotnost žáků ZŠ (výsledky průzkumu), 2012. Dostupné online na https://ctenarska-gramotnost-zaku-zs.vyplnto.cz.

Licence Creative Commons   Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko

Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.