(Nejen) Demografický průzkum slashové komunity

+ asexuální (a možná na aro spektru)

Aroace

asexuální a aromantická

biromantic homo

Co se týče pohlaví, tak jsem plně prošel proměnou pohlaví (už to bude rok, ten čas letí). No a sexualita. Po dlouhé době, kdy jsem si říkal, že vlastně nikam nepatřím, nebo spíš, jak bych pojmenoval svou sexualitu, tak jsem si uvědomil, že pohlaví u ostatních neřeším a pokud mě člověk přitahuje, tak je mi jedno jaké pohlaví ta daná osoba je.

Demisexuál - ono je to zpravidla řazeno do asexuálního spektra, ale asexuální nejsem, takže to prostě hážu pod bisexuál.

Generová identita a sexualita je pro mě komplexní téma a je pro mě tedy těžké se zaškatulkovat jen do jedné kategorie. Obecně se označují za queer, ale pokud se někdo ptá dál nebo o sobě chci sdílet víc, většinou se otočím po nebinarním a pansexuálním spektru.

jako asexuála mě nikdy nebavilo číst romance. Díky fanfikcím jsem zjistila, že všechny romance nejsou hetero a queer zápletky mě baví

Jsem biromantický asexuál (můžu toužit po romantickém vztahu a emoční intimitě k jakémukoliv pohlaví, ale necítím tolik (skoro vůbec) sexuální přitažlivost, nevyhledávám ji).

Jsem bisexuální, ale pouze heteroromantická

Jsem trans muž a jsem grey-ace a aromantik

Jsem úplně obyčejná ženská, ale miluji gay Slash z HP univerza.

možná spíš demisexual/demiromantic... zaleží na spoustě okolností

něco mezi heterosexuálem a demisexuálem.

Nejsem si úplně jistá, nerada se kategorizuju v této oblasti, ale bisexuální je asi nejblíž

Nevím, stále hledám. Nemám úplně potřebu se řadit do škatulek

p<0.05

Používám všechna zájmena. Na internetu je střídám běžně (častěji však ono/on/jemu), v realitě a mém okolí jsem ale ve skříni a proto používám většinově ona/její

Preferuji ženy nebo se žensky prezentující osoby, ale obecně mi to je jedno.

sexuálna orientácia: označila som asexuálna, aj keď som v šťastnom polyamornom vzťahu s dvomi ženami :)

Spíš osciluju na škále hetero-demisexuál, ale sama se v tom pořádně nevyznám.

Technicky jsem na aromantickém spektru, nejsem úplně aro, ale ani allo. Romantický vztah ale někdy chci, prostě mě ale zatím lidi moc romanticky nepřitahují. Myslím si, ale, že by mohli. Neberu tuhle část svojí identity jako tolik důležitou, jako svoji bisexualitu, ale taky je tady. Jsem cis žena.

těžký na to nalepit jen jednu poznámku, zvlášť když to ještě nemám úplně vyřešené, ale obecně "queer na a-spektru"

Trans muž

Transmasc lesbian; používám mužská zájmena a prezentuji se androgyně/střídám ale jsem homosexuální ve smyslu wlw(k ženám)

Transmasc, vím že to může ovlivnit věci proto upřesňuji

Where gender

během dospívání jsem měla vážné myšlenky, které byly ve smyslu "mám duši homosexuálního muže v těle holky," a to patrně i kvůli čtení slashe

Četl jsem spousty příběhů, fanciksi atd. Úplně mě neovlivnilo že jsem gay

Čtení a psaní slash příběhů mi poskytuje distanc, který mi heterosexuálně zaměřené příběhy nenabízí - U nich cítím podvědomou potřebu projektovat se do ženské role, ženských principů a ženského charakteru, ačkoliv s nimi málokdy skutečně soucítím. Jako žena se mi snáze orientuje na příběh, pokud v nich nefiguruje žádná žena, dovoluje mi to zkoumat témata, která heterosexuální literatura obvykle ne.

Čtení slashe z pohledu mužských postav bylo jednou z věcí, které mi pomohly lépe pochopit svou genderovou identitu, jelikož jejich zážitky a prožívání byly velice detailně popsané a mohl jsem se do nich vcítit.

díky čtení slashe jsem začala sexualitu vnímat jinak a řekla bych, že mi to usnadnilo pochopit, kdo jsem

diky slashi jsem zjistila, ze existuje bisexualita, protoze nikde jinde driv nebyla ukazovama

Irl sex pro mě byl vyloženě nepříjemný dokud jsem nezjistil že je velice příjemný když se vžiji dole role muže souložící s mužem. Teprve poté jsem objevil m/m slash a to mojí fixaci jen potvrdilo. Až po tomto všem jsem si uvědomil, že moje vnitřní pocity znamenají být trans.

Jako mladší, když jsem si nebyla jistá vlastní orientací, vyhovovalo mi číst slash, do kterého se nemůžu sama dosadit či vcítit, když jsou tam jen dva muži

Je to pro mě takový lakmusový papírek. Jakože mám trenažér, na kterém si každodenně zkouším, co mě vzrušuje nebo emocionálně stimuluje. Mé sebevnímání se neobrátilo naruby, ale stalo se mnohem uvědomnělejší a podrobnější (nebo možná specifičtější je to správné slovo).

Kdybych nebyla heterosexuální žena, slash bych nevyhledávala.

Když jsem začala číst slash, myslela jsem si, že jsem hetero, a možná ace. Dost dlouho jsem z důvodů, které mi nejsou dodnes zcela jasné, femslash příliš nevyhledávala, což by mi dávalo smysl, kdyby bylo mé čtení slashe spojené s mou orientací.

Líbí se mi intimita a vztahy hrdinů nezávidsle na pohlaví, Dokáži se ztotožnit a vžít do jejich postav. Občas mám sny, kde mám vztah se stejným pohlavím, případně mě přitahuje homosexuální kamarád.

Myslím si, že mi to hodně pomohlo k pochopení různých queer vztahů a zároveň jsem je hodně vyhledával, protože mi to pomáhá najít nějakou queer reprezentaci, kterou často potřebuju vidět v médiích. A takhle ji mohu vidět v mých oblíbených postavách. A postupem času jsem přešel i k vyhledávání fanfikci s trans postavami, což mi pomáhá jako trans nebinarnimu člověku se cítit víc validovaný. Když vidím, že moje oblíbené postavy jsou jako já.

Myslím, že čtení slashe v raném věku (začala jsem třeba ve 12-13 letech) mi pomohlo akceptovat svoji sexuální orientaci (14 let) bez jakékoli sebenenávisti nebo negativních emocí, a to v méně přátelské době (2007-8)

Myslím, že objevení slashové literatury s homosexuální tematikou bylo jedním z prvních kontaktů s jakoukoli queer tematikou v mém životě.

Nejsem si jistá, do jaké míry čtení slashe ovlivnilo mou sexuální orientaci, ale mám pocit, že alespoň trochu ano, jelikož jsem se díky tomu stala daleko otevřenější různým konceptům. Nyní se identifikuji jako asexuálka a je možné, že nebýt slashe, tak bych nad svou sexuální orientací nezačala přemýšlet, nebo by mi rozhodování se trvalo mnohem déle.

Nemyslím si, že samotné *čtení* slashe přímo souvisí s mou identitou a orientací; pokud něco, tak spíš pohybování se v komunitě píšící/čtoucí slash asi vedlo k tomu, že jsem nikdy neprošla žádnou krizí nebo pochybováním ohledně těch identit, protože jsem se zkrátka díky slashi pohybovala v tak genderově/sexualitně různorodém prostředí (nevím, jestli to vysvětluju správně) že jsem pak sama neměla ze sebe vlastně žádný mindráky nebo pochybnosti

Nesedí mi vysloveně ženské společenské role. Identifikuju se jako žena, ale ženské postavy a jejich prožitky mnohdy nebyly napsány tak, abych je chápala, empatizovala nebo zobrazovaly moje situace.

Nevím jestli přímo slash, ale byly to fanfikce, kde jsem poprvé slyšela o asexualitě a pomohly mi tak najít část sebe. Rovněž mi přijdou queer stories emočně bližší.

Nikdy mě nenapadlo o tom tak přemýšlet, prostě jsem chtěla číst další příběhy o svých oblíbených postavách,

Ono asi to čtení slashe s mou sexuální a genderovou indentitou souvisí, ale mám pocit, že ne tak, jak uvádějí ty dvě druhé možnosti. Myslím totiž, že jedno z kouzel, které pro mě slash má, je, že skrze postavy můžu prožívat věci, které jinak nezažívám, tj. právě romantické vztahy a sex. (Takže dejme tomu ta třetí možnost by na mě platila, ale cítím z té formulace, že by mělo jít o vědomé rozhodutí, a tak to ve svém případě nevnímám. Na asexuální postavy zvědavá nejsem, to je nuda, to znám ze života a není zajímavé o tom číst. Na ženské taky moc zvědavá nejsem, nuda atd. Jsem zvědavá na to, co neznám, takže na zamilované souložící chlapy. :D :D )

Právě naopak zážitky a objevování v reálném životě mi výrazně ovlivnilo jaký druh slashe prejeruji

především rozšířilo mě obzory co se linku týče a obohatilo moje fantazie. dobře vyplňuje čas kdy nemám jiný romatický/erotický prožitek

při čtení slashe spíš bojuji s internalizovaným sexismem a mysogynií než se svou identitou

rozhodně nemůžu říct, že by mě slash udělal queer, ale určitě jsem díky němu přišla na to, že je i více možností než jen gay-hetero-bi

Řekl bych že čtení slashe je vlastě pro mě dost o tom, že hledám něco jiného, nebo jak to napsat.. Je tam ta romantika, zvláštní zápletky a hlavně ta kreativita ostatních lidí mě zajímá a říkám si, co se autorovi honí hlavou a jak nad tím přemýšlí, nebo co všechno ten člověk zažil, aby dokázal vymyslet něco takového (myslím to v pozitivním slova smyslu). Vždy mě fascinovala odlišnost lidí, ale taky že se dají najít vzorce chování apod. Plus čtení miluji, je to jeden z mých nejoblíbenějších koníčků a taky únik od všedního dne, od lidí, kteří nedokáží pochopit, že všichni nemáme stejný názor a pořád nám ho vnucují. Ať má každý svůj názor, ale ať je tu i respekt k ostatním názorům (samozřejmě takový názor, který omezuje ostatní, nebo jim nějak jinak ubližuje nepodporuji. toto téma je to dost komplikované a nejde to napsat pár slovy). Slash jsem četl již předtím, než jsem si uvědomil že jsem trans, nebo ohledně mé sexuality. Je to opravdu spíš koníček z těch důvodů, které jsem popsal.

Řekla bych, že je to celé propojené. Má obliba slashe (hlavně v pubertě, kde pro mě představoval úžasné probuzení a zároveň únik z reality) byla jedním z charakteristických rysů toho, že ani preference, které mám v dospělosti, nejsou konformní.

Samotné čtení slashe nikdy s mojí identitou nijak nesouviselo. Na druhou stranu, Stony příběhy byly ty, které definitivně potvrdily mé podezření, že bych mohla být asexuální.

slash jsem četla mnohem dřív než se mi začli líbit lidé stejného pohlaví nebo jsem začla přemýšlet o tom že asi nejsem tak úplně holka, ale dalo mi potřebné prostředky se o těchto možnostech vůbec dozvědět a posléze přijmout vlastní identitu

Slash jsem začala číst ještě před tím, než jsem si uvědomila, že do této komunity taky patřím :)

Slash jsem začala číst tak ve 13 letech, kdy jsem hodně uvažovala o své sexuální orientaci. zároveň se tehdy hodně tvořila moje identita (ne genderová, obecně), takže jsem zkusila něco, co bylo queer, protože jsem měla pocit bezpečí v dané komunitě (kvůli pravidlu "shipuj a nech shipovat", měla jsem pocit, že to v téhle komunitě platí pro "všechno"), protože mám pocit, že většina slash autorstva je buď queer nebo ally, zároveň to pro mě bylo něco trochu adrenalinového, protože jsem ve dne byla jedničkářka a "v noci" člověk, co čte explicitní pwp dvou dospělých mužů :D

Slash mi pomohl si uvědomit, že jsem trans gay muž.

slashe mi přiblížili lgbt komunitu a ukázali, že nemusím být hetero a skončit s manželem

Svoji identiou jsem si nebyla jistá ještě před čtením smash fikcí, tudíž moje nejistota není spuštěna jejím čtením/objevením. Spíše mě v moji identitě utvrdila a pomáhá mi najít sama sebe.

Těžko říci, všechno tak nějak souvisí se vším...

To je zákeřná a náročná otázka, ale asi by se dalo říct, že existence slashe pro mě mohla normalizovat homosexualitu. Říkám mohla, protože jsem se s ním potkala už jako dítě, takže si to nepamatuju přesně.

V gendru i orientaci jsem měla jasno dřilv, než jsem zjistila, že něco jako slash existuje.

Vzhledem k tomu, že jsem se slashem a fanfikcemi obecně začínalx ve 12-13 letech, mi to pomohlo vůbec pojmenovat pocity, pro které jsem v reálném životě nemělx slova, ačkoliv mi nějakou dobu trvalo pochopit, že k těm příběhům a interpretacím tíhnu z nějakého důvodu. V průměrné české rodině jsou queer lidé neviditelné téma, dítě z maloměsta/vesnice je vystaveno jen posměškům a žádné opravdové osvětě. Mám za sebou cestu od naučené dětské homofobie k obrovské míře přijetí, nejen druhých (to byl vždycky menší problém), ale hlavně sebe.

"Odjakživa" z předchozí otázky myšleno zhruba od 15, kdy jsem něco takového objevila. Do té doby jsem ani netušila, že něco takového existuje, a i tehdy to byly zahraniční servery s fanfikcí, páč u nás nic nikde nebylo. Homosexualita byla tak trochu tabu, o asexualitě ještě nikdo ani neslyšel (ale to už se dostávám jinam). Holt nejsem nejmladší :)

Byla jsem čerstvě single 30yo s kariérou v prdeli a depresí a koukala jsem na Death Note. Dospěla jsem k závěru, že by Light s L měli mít sex. Po chvilce jsem zjistila že si spousta lidí myslí totéž.

Co si pamatuji, tak už v dětství jsem měla ráda příběhy takových těch "opravdových" kamarádství, myslím, že snad už i v pohádkách se mi vždycky líbilo když měl hlavní hrdina toho svýho sidekick kamaráda - viz třeba Petr Máchal s Jankem. Myslím, že vůbec poprvé jsem na koncept slashe narazila po shlédnutí filmu Noc v muzeu - prostě se mi líbilo, když dva mužští protagonisté mají očividnou chemii

Čtu je více, ale ne výhradně.

čtu normální i slashové příběhy, ve fanfikci víc tíhnu ke slashi, ale nepamatuji si přesný moment, kdy se tak stalo. spíš jde o dynamiku postav a časem jsem postupně přišla na to že ve fandomech které čtu mi slash sedí více

Čtu první povídku s touto tematikou a to Elysejský klíč. Pohltilo mě to, takže asi budu v budoucnu tuto tematiku cíleně vyhledávat.

Čtu Slash i cokoliv jiného. Ačkoliv vím, že byl okamžik, kdy jsem ho začala číst, tak to bylo tak hluboko v minulosti, že to nebyla volba, ale přirozený proces. Prostě už nebylo na české ff scéně nic jiného ke čtení

došlo mi že jsem bi když mi bylo 12 a kamarádka mi ukázala Dana a Phila když mi bylo 13, tak to pak jelo tak nějak propojeně, napřed na Wattpadu, teď už zásadně na ao3

Chci hlavně zajímavý obsah což se o mnohých het věcech nedá říct.

Chtěla jsem víc že světa Harryho Pottera a hledala až našla Slash a FanFiction.

Jednou jsem na to nahodou narazila, aniz bych vubec vedela, ze neco takoveho existuje, je to uz 20 let, ale propadla jsem tomu zanru od prvniho precteni.

Johnlock a dění v českém fandomu kolem bylo moje první pořádné ponoření do slashe.

Jsem ještě starší generace, co vyrůstala bez internetu a ještě k tomu na vesnici. Chvíli trvalo, než jsem vůbec zjistil, že homosexuálové existují. Pak už to šlo rychle.

Když jsem (před ehm... dvaceti lety) začala číst fan fiction, bylo to díky f/m páru. Postupně jsem se ale začala zajímat víc o slashové páry. Celkový "přerod" trval cca dva roky a od té doby čtu převážně slash. Nebyl to jeden moment, ale dlouhá doba, při které jsem dospívala a při tom se vyvíjelo vnímání mé vlastní sexuality a zároveň potřeby nějaké reprezentace.

Když jsem objevila fanfikce, začala jsem slashem a od té doby čtu fanfikce neustále, ale díky vlivu nálad a preferencí jsem naopak od něj odbočovala.

Když jsem se s ním poprvé potkala, byla jsem hrozně proti němu (psala jsem o tom i na svém blogísku a tak), protože jsem byla hloupoučké dítě :D. Dneska ho čtu i píšu, takže posun byl výrazný, ale žádný specifický okamžik zlomu si nepamatuju.

Když jste ve fandomu chlapeckých kapel, tak ve fanfikcích moc žen není, takže jsem si zvykla. Teď už by mi přišlo zvláštní, kdyby tam ženy byly.

ke slashi mě přivedl kamarád, který mě přivedl k Lokimu, potom k hetero fanfikcím o něm (takovým těm, kde je ona totální Mary Sue a skončí s Lokim, který se změní "pro ni") a později jsem již sama začala číst Severitus, který mě následně přivedl je Snarry, a potom jsem se už "ničeho nebála" :D

m/w vztahy jsem nikdy neměla ráda, romance jsem nečetla... dokud jsem nenašla queer fanfikce

Mainstream hetero romance mi přišly nudné, a to byl značný důvod, proč mě slash (a do tehdy výrazně menší míry femslash) začaly bavit. Poprvé jsem viděla slash shipy na Harryho Pottera v českých ff, bylo to za mě v pohodě, nepřišlo mi to divné, věděla jsem, že homosexualita existuje a v podstatě nic jsem proti gayům nikdy neměla (specifikuju, protože mi v tu dobu bylo jedenáct let), ale ty konkrétní shipy mě prostě nikdy nechytly. Až potom, kdy jsem začala lépe rozumět anglicky, a na druhém stupni základky se skamarádila s holkou, co byla velká yaoistka, se to nějak začalo vézt.

Mám pocit, že první povídky, které jsem četla, byly Slash, takže to byla spíš norma, než něco, na co jsem si zvykla.

Moje tíhnutí ke slashi souvisí zpravidla se zobrazovanými vztahy v médiích a knihách. Dle mého názoru mají mezi sebou mužské postavy zpravidla pevnější a uvěřitelnější vztahy.

Můj první slash byl Candy shop o Laurim a Akim z The Rasmus a "poznamenalo" mě to :D

Můj zlomový bod byl nástup na střední školu, kdy jsem se dostala ke čtení internetových příběhů. Už předtím mě zaujala myšlenka na lásku mezi stejným pohlavím ale v té době jsem se plně ponořila do světa slashe.

Myslím, že když jsem si uvědomil vlastní orientaci, tak to hodně zvýšilo můj zájem o vyhledávání jakéhokoliv queer obsahu.

Myslím, že slash jsem začala číst především proto, že před pár lety se ještě vztahy stejnopohlavních párů tolik neukazovaly v mainstream médiích a ta reprezentace mi pravděpodobně chyběla. Nyní nevyhledávám cíleně slash, spíš oblíbené postavy.

Na čtení slashe mě přivedla kamarádka

Na slash jsem narazila omylem, když jsem hledala komiks o pokemonech

Na začátku to bylo divné, teď už tu "vidinu" postav dohromady vidím taky.

Něco jako kombinace první a čtvrté odpovědi.

Něco mezi 2 a 3? Začala jsem neutrální na slash a postupně na něj uvykla tak že ho teďka čtu z romancí primárně (ale taky pořád čtu gen)

Nečtu slash kámoš mě donutil to vyplnit (drží mi zbraň u hlavy)

Nejdříve jsem začala Dramione nebo Snamione, ale když jsem narazila na Snarry,Drarry, Harry/Lucius, Harry/Tom atd. Zajímalo me to a začalo bavit, ted čtu převážně to.

Nejsem si jistý proč, ale vyhledávám spíše kvér párování. Nemá to vlastně důvod a došlo mi to až teď, ale tak 90% mého čtení je dosti teplé

Nezaměřuji se pouze na slash, vyhledávám i originální tvorbu s tématikou stejnopohlavních vztahů.

No, bylo opravdu těžké vybrat z těch variant, jelikož slash jsem znal od mala. Mám starší sestru a ta mi ukázala, nebo spíš jsem byl moc všímaví a zvídaví, jsem ji uviděl to číst a zajímat se o slash, tedy nejprve o yaoi a shounen-ai. Řekl bych, že mi mohlo být tak 6-8. Později jsem i našel zájem o yuri a shoujo-ai, následně celkově slash world. Takže pro mne slash bylo odjakživa něco normálního, běžného a vnímám to jako další příběhy, ale samozřejmě spíš je vyhledávám, než normální příběhy, jelikož je mám spojené s komunitou slashe, a jak jsou prostě... comfy, prostě save zone, kdy vím, že mě lidi neodsoudí za to, jaké mám zájmy. (omlouvám se, pokud jsou mé myšlenky moc chaotické, ale takový jsem xD)

Ovšem pouze ze světa HP. Baví mě číst HP/SS, HP/LV, HP/DM, jiné páry nevyhledávám.

Poctivě to byl asi průběžný proces s výraznými milníky, ale ty milníky v podobě výrazných děl vnímám jako zásadní. Do homoerotiky mě uvedl seriál QAF, do slash fanfiction fanfikce Desiderium Intimum. Do teorie slashe bakalářka Jany Glocarové.

Podle mě bylo tak nějak jednodušší narazit na slashové fanfikce (fanfuckce, chcete-li) než na fanfikce zaobírající se hlubokými vztahy. Takže jsem je četl ne kvůli sexu, ale kvůli nějakému zobrazení queer vztahů. Teď popravdě preferuju spíš emočně a vztahově nabité fikce, ale dobrý slash se v mé knihovně nikdy neztratí.

Pokud si to dobře pamatuju šla jsem cestou přes anime a pak pomalu od shonen-ai ke slashi.

Popravdě ani nevím jak jsem se dostala ke čtení slash věcí vím jen že jsem narazila na wattpad a tam to začalo od té doby jsem slash začala aktivně vyhledávat.

Pri hledani inspirace k HP foceni jsem omylem narazil na EK … a uz jsem nedokazala odejit, aniz bych to docetla … byla to moje prvni ff i slash

Pro me jsou to proste jen dalsi pribehy s moznou zajimavou zapletkou a dost casto trochu jiny pohled na danou vec/zapletku,nez je bezne u tech s heterosexualnim hlavnim párem.

První příběh, který jsem kdy napsala a zveřejnila, byl o zpěvácích z One Direction v roce 2012. Od té doby se to se mnou "táhne" a nyní mám na svém kontě mlm knížku

první půlka mé předchozí odpovědi sedí, část, že o ně nemám zvýšený zájem platil, když jsem se čtením fanfikcí začínala

Přes yaoi

Přiznám se, že si už přesně nevzpomínám, kdy a proč jsem začala číst fanfikce, ale mám pocit, že nejprve se jednalo o heterosexuální páry. Začala jsem se však orientovat v prostředí AO3 a brzy číst i slashové příběhy - dá se tedy říct, že jsem si na to postupně navykla.

Ráda čtu všechny typy fanfikce, jen slash je největší část

Rozepsala jsem to trochu v předchozí odpovědi, ale ke slashi mel dostalo vlastně to, že v příbzích o dvou mužích nefigurovala žádná žena a nebylo možné si tam dosadit sebe, což mi vyhovovalo

Slash čtu spíše proto, že v dnešní době scénáristi a autoři příběhů neumí dobře vystihnout ženské postavy a obvykle bývají jednoduše nudné a laciné, většinově mým fandomům vévodí dynamické a výrazné mužské postavy, které všichni milují, takže párování dvou mužských nepřátel dává věští smysl. A se vší tím queerbaitingem k tomu i člověk dojde tak nějak přirozeně. Nadto preferuji texty, které řeší spíše mužské vnímání světa, než to ženské (ideálně psané muži), protože sama moc žensky nevnímám. Ale když se v seriálu/knize objeví heterosexuální dynamický pár, který má tu správnou šťávu, ráda si přečtu i o něm, jenže to se děje opravdu málo. Slash má v sobě víc syrovosti, zdá se mi víc realistický (pokud nejde o přehnaný fluff), emoce jsou v něm popisovány víc jako kolize, souboj s vlastní identitou, když se k tomu ještě přičte ten prvek, kdy se postava svoji sexualitu stále snaží pochopit, dává to tomu ještě vyšší význam. Nejde o to, že by het nebyl zajímavý, ale muži mají s chápáním emocí větší problém a jsou v tomhle ohledu "problematičtější" a o to zajímavější je pak jejich vnitřní usebraní, příběhu to dává větší hloubku a komplexnější řád. Ženy autorky to samozřejmě dost zjednodušují a romantizují (proto preferuji více mužské autory), ale pravdou prostě je, že slash sám o sobě je už zápletka, komplikace, zejména pokud jde o postavy, co si o sobě myslely, že nejsou na stejné pohlaví. Jak jsem psala, ženské hrdinky nadto bývají vážně dost nudné a nepromyšlené. Ale mám i čistě het shipy, přes které nejede vlak (například právě v Doctor Who čtu JEN het shipy). Mně obecně nesejde na tom, jaké mají postavy gender a pohlaví, musí to prostě mezi nimi jiskřit. A tohle se děje víc ve slashi, respektive scénáristi dávají často větší chemii hlavním mužským protagonistům, než nějakému stěžejnímu het páru. Ale dost často se mi stává, že se mi v zátiší slash příběhu líbí nějaký vedlejší het pár (ideálně nekanonický).

Slash je pro mě zajímavý žánr, obzvlášť v oblasti grafických novel. Manga/manhwa se zaměřením na homosexuální páry je pro mě navíc o to lákavější, když se pustím do raunchy díla. Přijde mi,že autoři v milostném příběhu 2 mužů neodpovídají i na vývoj charakterů protagonistů či posun děje. Heterosexuální příběhy mi často přijdou velice lineární, případně postavy jsou dost 2D, bez potřebné hloubky či motivací pro jejich charakter. V oblasti psané fanfikce už je to lepší. I když jsem v teen letech začala primárně na heterosexuální literatuře, jelikož tištěné a dostupné publikace nenabízely přesah mimo tento normativní pairing, dostupnost variace na internetu mi později nabídla možnost si vybrat a zakomponovat slash literaturu do mého čtecího repertoáru.

Slash jsem objevila náhodou a od té doby mě velmi zaujal a začala jsem ho číst a vyhledávat aktivněji.

Slash jsem začala číst když jsem se začala dívat na Glee a shipovat Kurta a Blaina, do té doby jsem ho měla asociovaný s 'divným úchylným pornem' (ano vím jak to zní a zpětně se stydím) - zejména asi proto že jsem se s ním setkávala hlavně v Harry Potter fandomu u fanfikcí o Harrym a Snapeovi nebo Dracovi. Zároveň jsem do té doby nikdy nepřemýšlela o homofobií nebo postavení queer lidí ve společnosti, což si troufnu říct čtení slashe dost změnilo.

Slash jsem začala číst v době neuspěšných snah otěhotnět, kdy jsem sice měla chuť na romantiku, ale ta většinou končila dětmi a to mi nedělalo dobře, takže jsem se pustila do čtení slashe, kde jsem neočekávala možnost početí. I když později jsem zjistila, že i tady se to dá najít, ale tomuto tématu jsem se důsledně vyhýbala.

spíš než abych vyhledávala queer příběhy, vyhýbala jsem se ze začátku čtení slashe hetero dynamice. implicitní misogenie a patriarchát se mi špatně navigoval a nebylo to něco co bych chtěla zažívat ve svém escapismu

Ten výrazný okamžik byla první slashová fanfikce, která mě nadchla svou neotřelostí. Jakmile jsem přišla na to, jak si mohu další takové fanfikce vyhledat, místo abych na ně náhodně narážela, už jsem nechtěla číst prakticky nic jiného. =)

Tím okamžikem byl seriál Sherlock BBC (johnlock), jak ho prvně vysílala ČT, a onen cliffhanger na konci 1. série.

Upřednostňuji slash pred klasickou romanci

Už si úplně nepamatuji, jak přesně se to stalo (možná že jsem četla úplně všechno k mání na nyní mrtvé stránce, včetně 18+), ale ke slashi mě přivedl Naruto :D Určitě ne osobně, nikdy jsem nebylo zastánkyni NaruSasu, vina je na Akatsuki (wow evil organisation is responsible for me fujoing out two decades later)

V dospívání objeveno anime, následně shoujo-ai a yaoi.

V životě jsem to měl různě. Bylo období, kdy sem se toho nemoh nabažit, ale byly i období, kdy mě to moc netankovalo a radši sem čet něco jinýho.

Ve slashi spatřuji větší živočišný náboj. Bývá trnitější cesta jednoho k druhému, o to sladší konec (výsledný pocit - jsem romantik, mám ráda šťastné konce). Nevím, jak to vyjádřit jinak, ale cítím tam takovou opravdovost - slash fanfikce se píší často proto, že prostě těm postavám chcete dát jiný osud, váš vysněný, pro tu danou postavu/postavy, víc do toho autor vkládá své emoce, které při psaní ve fantazii prožívá a čtenář to pak také cítí. Aspoň mi to tak příde. Slash příběhy se nepíšou jako tuctovka pro výdělek, autor více pracuje s emocemi.

Viz otázka 26: Čtu slash pouze v případě, kdy mám pocit, že mezi postavami je chemie. Slashové fan fikce tak dávají prostor nenaplněnému potenciálu původního díla.

Vlastně mě k tomu přitáhla kamarádka a ze začátku jsem to brala asi jako abych s ní sdílela "zájem", ale pak jsem si v tom našla svoje důvody a je to jedna z mála komunit, která nás přijala skoro okamžitě. (Když neberu v potaz shipwars :d)

Vše začalo obyčejným self-insert fanfiction v raném teen věku, který v mé tehdejší komunitě postupně víc a víc nahrazoval slash. Možná s postupujícím věkem, nevím. Slash je pro mě romantická, oddechová literatura, snad jednodušeji stravitelná v zaneprázdněném životě z toho důvodu, že k hlavním postavám už mám vytvořený nějaký vztah z jiných médií. Zároveň ho vnímám jako takový bonusový materiál k těm originálním médiím. Další funkci, kterou v mém řivotě slash plní je funkce erotická.

Vyhledávám poměrově více queer příběhů. Slash čtu kvůli příběhu a samotné explicitní scény většinou přeskakuji, pokud během nich neprobíhá rozhovor. Tak stejně to mám i u straight explicitních příběhů.

Vzhledem k vyšší dostupnosti queer tématiky ve slashy jí vyhledávám o něco víc než "tradiční" příběhy, nebi je používám jako jejich nadstavbu. V rámci slashe mě baví pozorovat různé méně tradiční dynamiky v rámci vztahů a vyobrazení jak maskulinitiy tak femininity v mnoha směrech.

Vždy jsem četla literaturu bez ohledu na složení párů, ale poté, co jsem začala žít s bisexuálním mužem, který četl především slash, jsem takové příběhy začala také vyhledávat.

Vždy jsem konzumovalx to, co bylo v dosahu. Jakmile jsem ve 12 dostalx smartphone, přestalx jsem být odkázánx na literární vkus svých rodičů. Dnes mimo rozsáhlé povinné četby prakticky nečtu nic jiného než slash, protože se mi líbí líčení světa lidí, k nimž se můžu vztáhnout.

vždy ma ťahala láska medzi dvomi rovnakými pohlaviami (čo bolo asi aj opodstatnené tým, že som queer osoba), a najväčší šťuch smerom ku slashu bol v ére najväčších queerbaitingových seriálov (Merlin BBC, Sherlock BBC, SPN)

Vždycky jsem ráda a hodně četla. Zároveň jsem relativně brzy narazila na fanfikce a slash a díky nim začala objevovat svou sexualitu. Neřekla bych, že jsem odjakživa k těmto přívěhům tíhla. Spíš jsem si připadala odjakživa trochu jiná (než jsem později našla svou komunitu) a příběhy o LGBT+ lidech mi pomáhaly v tom nebýt tak sama, i oni byli jiní. Postupem času jsem si taky uvědomila, že nejsem hetero. Teď k těmto příběhům více tíhnu, protože mi záleží na reprezentaci a hetero páry jsou více mainstream, takže spíš sama od sebe vyhledávám slash (člověk se podle mě musí více snažit, aby něco našel).

Vždycky pro mě byla důležitá chemie páru, než pohlaví obecně. Ale pokud je nějaký výrazný okamžik, který výrazně posunul mou četbu směrem ke slashi, je to určitě seriál Dobrá znamení. Díky němu jsem narazila na AO3, fanfikci a slash.

Vždycky to je napojené na nějakou mou hyperfixaci, kde je př. přímo nějaký pár, který si získal mou pozornost, nikdy to není náhodné

wattpad měl pár velmi kvalitních yaoi věcí. taky jde o to že hetero věci jsou většinou žena/muž než pár v nichž má každý svou osobnost

Z počátku jsem se tomu bránila, připadalo mi to jako fetišizace. Nakone jsem ten pocit tak nějak překonala.

Za mě to bývají nejlépe napsané fanfikce :D

Začala jsem číst het, protože mě Slash vůbec nenapadl (vyrůstala jsem v homofobni, xenofobní rodině) a v momentě, co síle mi otevřely brány, už nic jinýho nečtu

Začala jsem ho číst potom, co jsem objevila Wattpad a reálně možnost toho, že si můžu vybrat svůj žánr bez toho, aby mě někdo soudil (tehdy jsem opravdu věřila, že mě za to někdo soudit bude, teďka už je mi to úplně ale úplně jedno)

Začala jsem sledovat anime a číst mangu, následně vyhledávat fanart a našla yaoi/slash.

Záleží, jaký fandom se mě zrovna chytne, v poslední době je to spíš slash než m/f, ale nepřijde mi, že bych je specificky vyhledávala.

Zaškrtla jsem, že nikdy jsem k takovým povídkám neměla odpor, což je pravda. Odpor to nebyl. Nicméně si pamatuji, že u první takové povídky jsem byla trochu rozpačitá. Něco na způsob překvapení. Něco jako: "Aha, toto je povídka o lásce dvou mužů..." Následované "OK, i to je láska, zní to zajímavě, rozhodně té zápletce to dává takový pikantnější rozměr, čtu dál..." Takže bych asi v předchozí odpovědi i mohla zaškrtnou, že jsem si na čtení slashových příběhů trochu musela zvyknout, i když ono zvykání trvalo doslova jedno dílo.

Znova, prostě jsem chtěla pokračování příběhů svých oblíbených postav a pak jsem do toho prostě spadla a čtu pořád.

Z toho, kde co čtu mi nejlepší přijde AO3. Je uživatelsky nejpříjemnější a přijde mi, že tvorba tam má o něco lepší úroveň. Není to, jako by všechno psali puberťáci

ano, kvalita. ao3 > wattpad

Ano, začínala jsem na Wattpadu, který jako jediný jsem znala. Po zjištění, že existuje Ao3 jsem se prakticky přesunula. A jeden z významných důvodů byl přehršel reklam v mobilní aplikaci Wattpadu. Až taková, že to člověka donutí si koupit premium.

Ano! Na Wattpadu jsem četla převážně. Četla jsem tam všechno možné, i ne-slash. Je to platforma, která mě provázela celou mou pubertou. Bohužel wattpadu postupně zničil všechno, co na něm bylo dobré, jako například zrušil to, že člověk mohl vidět, co hvězdičkují lidi, které sleduje (protože jsem objevovala ty nejlepší práce přesné tímhle způsobem), potom zrušil to, že všechna díla v knihovně byla dostupná offline a nechal jen 2, potom zrušil SZ, a dorazil to tím, že profil člověka strčil někam dopryč (už se na něj nešlo dostat přes dolní lištu). Zároveň tam umřela komunita. Asi lidi, co potřebovali Wattpad, už vyrostli a už to nebylo "ono". Takže na wattpadu už téměř nic nečtu :D Nicméně jedna z nejdůležitějších věcí byla ta, že tam bylo spousta děl v češtině a relativně jednoduše se tam hledalo. AO3 jsem téměř nevyužívala, nicméně tam mi vadila absence prací v češtině. Také tam je docela komplikované vyhledávání. Člověk se s tím musí trochu naučit. O to těžší to je kvůli tomu, že to je v angličtině. Další nevýhoda je, že AO3 nemá aplikaci a přes prohlížeči v telefonu ho používat je tak trochu pain in the ass :D Ficbook je tak trochu AO3, ale v ruštině. Má podobný systém vyhledávání, ale vzhledem k tomu, že ruštinu ovládám velmi dobře, tomu rozumím víc než AO3. Také má aplikaci, která sice má hodně much, ale aspoň má příjemnější interface než AO3. Další výhodou je pro mě to, že většina prací je v ruštině, takže jim rozumím. Ficbook jsem začala používat relativně nedávno, takže mě ještě čeká, abych ho pořádně prozkoumala.

AO3 - bez reklam, používám jen tohle. Dřív jsem četla i na Wattpadu, ale od té doby, co jsou tam reklamy, jsem přestala.

Ao3 - mínusy trochu nepřehledné hledání a nemožnost budování komunit přímo tam, plusy všechno ostatní (hlavně tagovací systém) Wattpad - plusy budování komunit, možnost okomentovat i jen odstavec, dobré pro úplné začátečníky

AO3 — geniální způsob vyhledávání, má i velmi specifické páry/témata/příběhy, které jinde nejdou najít, ale především ten tagging systém FF.net — ideální pro fandomy, které bývaly, ale už nejsou tolik aktivní, vyhledávání je mnohem horší a už tam nejsou lidé tolik aktivní Wattpad — ideální pro začátečníky, štve mě, že přidali reklamy, vyhledávání bývalo ok, ale teď je naprosto strašné, ale komentáře k určitý a specifickým odstavcům ve fanfickích byly skvělým zdrojem interakce a humoru Quoetev — špatně recommendations na vyhledávání, málo rozvinutý systém vyhledávání, obecně s ním nemám moc dobré ani velké zkušenosti

Ao3 je bezkonkurenčně nejkvalitnější archiv

Ao3 je jednoznačně nejlepší, skvělý systém filtrování a žádné reklamy, další platformy používám čím dál méně

AO3 je nejlepší pro mě, často používám filtry a tato stránka je má nejpropracovanější. Na FF jsem začínala a nikdy se tam vracím, když je AO3 down, ale mají výrazně méně textů. Na Wattpedu mi přijde, že tam píší spíše amatérští autoři, kteří se toho musí ještě víc naučit. AO3 mám také velmi ráda, protože zde najdete fikce, které se kvalitou vyrovnají i publikovaným autorům (i když v dnešní uspěchané době to asi nevypadá dobře pro vydavatele :))

Ao3 je nepopsatelně uživatelsky příjemnější. Nejsem schopná na ff.net pořádně vyhledávat, chybí mi tam tagy abych věděla o čem povídka zhruba bude. Také čtu na mobilu a na ff.net jsou obvykle kapitoly velmi dlouhé a přerušované jinými texty.

AO3 je pro dospělé a Wattpad pro děcka.

AO3 je přehledné, rozšířené všude, krásně se tam hledá. Wattpad je přesný opak. Je super, že se dá komentovat i text, ale ve finále to není zas takový benefit. Ffnet je snad nejhorší z nich (technicky), a je omezen ratingem.

AO3 je se svým systémem tagování a filtrů zázrak. Na twitteru/pixivu jsem ze zoufalství, neboť japonská komunita zázrak AO3 (ještě) neobjevila.

Ao3 je takové pohodlné, má uživatelsky blbuvzdorne nastavení. Zdá se mi že příběhy a autoři kteří zde publikuji, už aspoň absolvovaly hodiny českého jazyka na základní škole. Na Wattpadu je to občas docela děs běs. Pravopis je pro některé "autory" sprosté slovo a zápletka si vzala dovolenou.

Ao3 je top

AO3 je uzivatelsky i ctenarsky mnohem přátelštější prostředí. Lepsi vyhledavani,lepsi moznost zarazeni povidky diky tagum.

AO3 je uživatelsky nejpříznivější, přehledný a příjemný na oči.

AO3 je za mě uživatelsky nejpřívětivější, co se týče záběru fandomů a možností filtrace.

Ao3 má bezkonkurenčně nejlepší vyhledávání a protože vím přesně, co ráda čtu, tak je to pro mě stěžejní benefit. Plus mi vyhovuje možnost stahování, tvoření reclistů a vůbec ho mám odjakživa ráda. A nejsou tam reklamy.

AO3 ma lepší systém hľadania a nájdenia čo potrebuješ, wattpad podla mna vďaka monetizácií dost upadol

AO3 má mnohem lepší vyhledávání/filtrování toho, co chci nebo nechci najít

AO3 má nejpřehlednější vyhledávací systém.

AO3 má perfektní tagging system

AO3 má větší kvalitu, vynikající filtrování; ff.net fungoval před lety, teď už se nedá prakticky používat (navíc pokud si pamatuji, tak je tam zakázané RPF). Na Wattpad jsem byla zřejmě už stará, když se objevil.

AO3 má výrazně (ale fakt o parník) lepší vyhledávací systémy, tagy jsou (a mohou být) mnohem detailnější. Navíc na mě na něm neskáčou reklamy, které mi fakt způsobují určitý distress.

AO3 mi přijde jako optimalizovaná verze všech těch předchozích serverů. Na Livejournalu byla podle mě bližší komunita, ale možná je to tím, že se méně zapojuji.

AO3 mi přijde nejkvalitnější a uživatelsky nejpřívětivější. Ráda na něm čtu i publikuji.

AO3 nejpřehlednější a dobře se tam hledá, ostatní možnosti v případně, že hledám něco specifického nebo na doporučení

Ao3 umožňuje díky tagům snazší hledání povídek s konkrítními tématy, wattpad je zas víc komunitní. na každé platformě také vidím rozdíl v zájmu o mé příběhy z různých fandomů, něco se víc čte na AO3, něco víc na Wattu.

Ao3 užívám nejčastěji, hlavní výhodou je propracovaný systém filtrů, díky kterým můžu najít přesně co chci. Navíc je to z uvedených platforem momentálně ta nejvíc využíváná, takže je tam velké množství fanfikcí a interakcí se čtenáři/spisovateli. Fanfiction.net používám jen pokud ao3 nefunguje, působí velmi nepřehledně. Wattpad jsem naposledy použilo kolem roku 2018, teď už je díky reklamám a placenému obsahu prakticky nepoužitelný.

AO3- je s možností filtrace. Nevýhoda Wattpadu, že nelze překlad u zahraničních autorů

Archive of Our Own ma dobre vyhledávání

Asi nejvíce vidím rozdíl mezi AO3 a Wattpadem. Preferuji rozhodně AO3, protože mi připadá že jsou tam fanfikce trochu více “mature” a vážnější… Na wattpadu si také všímám častých chyb v charakterizaci mých postav, nebo jednoduše v gramatice.

Bývala jsem na FF.net, než jsem přešla na ao3 (nový fandom tam měl více příběhů, lepší vyhledávání, filtrování, možnost stažení), plus ff.net postupně dosti umřelo, nové věci tam neměly moc příběhů.

Dříve jsem četl a publikoval i na ff.net, ale teď jsem pouze na Ao3. Na Ao3 se mi líbí systém tagů, a že tam není žádná cenzura.

Ffnet má víc het oproti ao3 se mi zdá. A ao3 má zas lepší filtrování. Ale ao3 je zas mladší, takže pro fandomy starší idk 2013 je na ffnetu větší zásoba fanfikcí kterýma se prokousat, třeba final fantasy 7.

Hledání na AO3 je bezkonkurenční ve své kategorii.

Já už pořádně používám jen ao3, protože je prostě nejlepší, se svým detailním tagging systémem, a taky je nejvíc rozmanitý co se obsahu týče. Kdysi jsem chodila na Wattpad, a hodně štěstí s tamním tagging systémem, prostě zadej heslo a modli se, že najdeš něco dobrého. A FFNet má tu výhodu, že tam nenajdete 100 fanfikcí svého oblíbeného shipu, jen aby to byl sideship v 90 z nich, protože tam lze tagnout jen 4 postavy, takže se tagují ty důležité, ale zase, někdy je třeba tagnout víc, přece jen, na ao3 existuje otp:true na takové situace (i když to vyřadí fanfikce, kde je váš ship main, ale jsou tam sice shipy). FFNet se taky hodí na staré, až dead fandomy, ale to je tak všechno

Jako autor vidím plus, že na wattpad můžu přidat obálku knihy, jinak výhody nespatřuji. Naopak ho považuju za nejhorší platformu. Vadí mi mazání příběhů bez varování. Jako čtenář tam hůř hledám kvalitní příběhy. Ao3 mi vyhovuje nejvíc jako autorovi, tak čtenáři. Je přístupné, dobře se s ním pracuje. Výhoda stahování různých formátů.

Je mi to jedno, hlavně že je to čitelný

Jediný rozdíl který vidím je že na ao3 jde prostě mnohem lépe vyfiltrovat a tím pádem najít něco, o co mám zájem. Jakožto aro člověk mám v posledních letech spíše zájem o analýzu vztahu než jenom nějaký fluff, a to se dá lépe najít na ao3 (plus ještě, co si budeme, na starém FF je opravdu někdy dost těžké najít příběhy o queerplatonic vztazích nebo tak něco)

Jediný rozdíl, co jsem já našla byl asi věk autorů. Na AO3 bylo víc starších (20 a nahoru) a Wattpad mladší. Jinak kvalitně mi to přišlo stejné.

Kromě AO3 jsem vyzkoušela i Wattpad a FFnet jako čtenář, v obou případech bylo vyhledávání fanfikcí frustrující. Na AO3 nejvíc oceňuji opravdu propracovaný systém filtrování a absenci algoritmů.

Kvalita a chování uživatelů (srovnání ao3 a wattpadu)

Mám nejraději AO3. Má skvělý design, filtrování, komunitu. Na ostatní platformy jsem zavítala jen párkrát díky nějakém recomended fiction listu, ale běžně je vůbec nenavštěvuji.

Mám ráda úhlednost ve vyhledávání AO3, wattpad je fajn ale občas má docela chyby jako mazání věcí (stalo se mi to s příběhem) bez vědomí autora, ffnet je podle mě trochu nepřehledný, a blogy a soukromé stránky jsou těžko dohledatelné hrozně mě mrzí že některé domény už se nedají najít

Mám zkušenost jen s AO3

Mezi archivem a tumblrem vidím razantní rozdíl, i když poslední dobou, kdy se archiv rozšířil mezi více lidí, rozdíly v nějakých ohledech opadají. Na archivu jsou (podle mě) příběhy více propracované a promyšlené, ve valné většině případů z nich jde cítit, že do nich autor dal kus sebe, a že pro něj příběh něco znamená–něco osobního. Na tumblru jsou (minimálně na mém feedu) fikce většinou kratší, jsou to spíš takové myšlenky, co někomu proletěl hlavou, nebo nápady zatížené v pár krátkých odstavcích. Nemusí být úplně propracované, promyšlené, nebo dotažené do konce. Většinou mají jen pobavit nebo zabavit, ukázat lidem dvě nebo více postav v různých situacích, atd... Právě přes tumblr jsem objevila mnoho nových tagů, které si teď aktivně vyhledávám i na archivu. Dále je na tumblru mnohem jednodušší navázat interakci s daným autorem nebo "příběh" šířit dál. I když jsou fikce na obou platformách dle mého názoru celkem dost odlišné, nemyslím si, že jedno je lepší než druhé. Obojí má něco svého do sebe a každou platformu si užívám z jiného důvodu.

Na AO3 mi to přijde přehlednější a lépe se v tom hledá.

Na fanfiction.netu jsem začínalx, v současnosti ho používám, jedině když je AO3 down xd Na AO3 jsem přicestovalx cca v 15 a je to absolutně to nejlepší ze světa internetu, tagový systém je highlight, který nelze dostatečně vychválit. Plus mi obrovsky imponuje nedostatek jakékoliv cenzury, možnost přidávat nové pairingy a fandomy a ohromná základna tvůrců. Publikovat jsem začalx teprve před 2 lety, ale nelituju toho.

Na sosácích pořád trochu cítím, že si nemůžu dovolit tolik jako na mezinárodních platformách (včetně celočeské sekce tumblru), je to kolem a kolem konzervativnější místo (možná i kvůli věku účastníků, ale to je čistá spekulace). Jinak ale výrazné výhody ani nevýhodu nepozoruju.

na tumblru čtu jen když ta daná fanfikce není na ao3

Na wattpadu byly příběhy hlavně česky, ale jejich kvalita často nebyla valná. na AO3 je většina v angličtině, snadno si můžu vyfiltrovat to, na co mám zrovna chuť, kvalita se liší různě, ale spousta věcí je hodně super. Sosaci.net nefungují celý rok, spíš v rámci výzev během roku, takže se jedná o občasné výbuchy kreativity a kratší díla, na druhou stranu je to opravdu LGBT+ friendly prostředí a v češtině, což oceňuju, protože mi záleží i na obrodě češtiny a psaní a čtení slashe česky.

Na wattpadu čtu hlavně česky a originální tvorbu, fanfikce čtu zejména v angličtině na a03

Na Wattpadu se mi lépe publikuje, uživatelsky je mi sympatičtější. Na AO3 se mi lépe čte díky skvělému systému vyhledávání příběhů.

Na wattpadu už nějsem pár let aktivní a fanfikce jsem četla pouze výjímečně (spíše jsem četla/psala originalní příběhy)

Nějaké malé tam jsou, ale že bych vyloženě viděla rozdíl to ne. Vím, že spousta lidí říká, že Wattpad je odpad a AO3 je obrovský upgrade, kde je ta reálná kvalita, ale já si myslím, že na obou platformách se dá najít jak absolutní brak, tak i fakt kvalita

Největší rozdíl je samozřejmě ve vyhledávání. I když se Wattpad v poslední době hodně zlepšila stále mu dost chybí. AO3 je také o dost volnější ohledně explicitního obsahu, díky určování věkových kategorií. Velké zklamání poslední dobou přišlo, když na AO3 začali mizet příběhy, myslela jsem že je to nešvar pouze Wattpadu. Člověk se chce vrátit ke skvělému příběhu a najednou zjistí, že tam není.

Nepoužívám jiné než ao3. Jsem velký zastánce toho, že není stránka jakkoli cenzurovaná.

osobne nemám skúsenosti s FFnet. na Wattpade som skúšala čítať ff, ale musela som túto stránku dropnúťskrz a) nevyzretý štýl písania (vekovo by som to porovnala k fantázii 12-13 ročných), b) gramatické chyby keďže čítam ff výhradne v EN, AO3 je pre mňa ideálny zdroj

Pamatuje si někdo ještě na daily-slash.blog.cz ??? To byly časy skutečného odříkání, trpělivosti a malých soust dobrot. AO3 je dle mého názoru nejlepší platforma pro rejstříkování, vyhledávání preferencí a filtrování věcí, co se mi nelíbí.

Používám pouze AO3.

převážně čtu na AO3. Wattpad jsem kdysi několik věcí přečetla, ale kvalita vždycky byla podstatně nižší, horší vyhledávání až jsem to vzdala. když sjem to po pár letech chtěla zkusit znova, tak už tam byli i reklamy a prostě se to nedalo. fanfiction.net je na tom s kvalitou lépe, ale taky mnohem horší vyhledávání než AO3 (filtrace je skvělá) a většina příběhů je na AO3 takže zůstávám tam a jen když narazím na něco co by mohlo stát za to tak sem tam něco přečtu na fanfiction, nebo si to spíš stáhnu. dřív jsem četla i na HPkizi.sk, ale od té doby co čtu v angličtině už tam nechodím

Rozhodně v hledání nových FF, na ao3 se lépe hledají

Tagging v FFnet? Don't know her. Cenzura na AO3? Don't know her.

Teď už čtu jen na AO3, protože wattpad má (nebo alespoň dříve měl) horší kvalitu obsahu, navíc na AO3 jde mnohem lépe vyhledávat a filtrovat, co chci a nechci číst. Publikuju taky jen na AO3

To je asi na delší debatu. Ao3 dominuje díky velikosti čtenářské a pisatelské obce, všemocnému filtru a tomu, že je bez řadícího hloupého AI algoritmu, jenž podsouvá všem věci, co ve skutečnosti nechtějí. Je zde však malá základna pro český rybníček, i když i to se postupně lepší. Wattpad je skoro pravým opakem, je tu celkem veliká česká komunita, ale tegy nefungují, algoritmus podsouvá blbosti a nebýt FB skupin, nikdo nic nenajde. Cením si však možnosti vytvoření a umístění coverů. Fanfiction.net je takový starší bráška Ao3, kde je velmi malé české zastoupení ale i menší komunita zahraničních autorů a čtenářů (hádám dříve lidé byli na Fanfictionnetu a pak se přesunuli na Ao3). Je zde lepší vyhledávání než na Wattpadu a hroší než na Ao3, i když to je diskutabilní, protože pro crossovery je zde asi nejlepší systém. Také je zde možnost vkládání coverů. Obecně je však ovládání dost neintuitivní, což se týká jak vkládání nových příběhů, ale také práce s komentáři. V poslední době byl také Fanfiction.net zahlcen spamem.

Tumblr - feed krátkých textů nebo obrázků. AO3 - fanfikce.

U Wattpadu mě velmi odrazuje prostředí - velké množství reklam. Líbí se mi ale možnost komentovat jednotlivé části textu, ne pouze celou kapitolu / povídku.

Upřednostňuji Archive od Our Own, z mnoha důvodů.

Uživatelské rozhraní platformy Wattpad mi nepřijde natolik přívětivé a přehledné jako na AO3, proto preferuji pro publikaci i čtení právě Archive.

Velice velké. AO3 má skvělý systém filtrování a obecně mnohem kvalitnější příběhy (méně chyb v textu, konzistentnost příběhu, méně plot holes) a je bez reklam takže čtení nic nezpomaluje a nevytrhuje z příběhu Wattpad je skvělý když má člověk chuť na wild nebo 'written at 12 years' stories a je to skvělé. Samozřejmě jsou tam i velice kvalitní příběhy a aniž by bylo třeba vyhledávat, je dostupnější čeština (já osobně se jí vyhýbám, takže nemám úplně představu)

vyhoda ao3 je, ze ma nejlepsi tag system. nevyhoda je, ze nova generace autoru nechape, ze o neni blog/forum, ale archiv

wattpad byl takový odrazový můstek, ale měl na nich vyhledávání AO3 je v tomhle ohledu lepší s možností si vyfiltrovat tagy

Wattpad byl začátek, myslím, že spousta lidí tam začínalo. Byl tam hodně rozšířený obsah v češtině ve spoustě fandomech a zároveň i hodně originální české queer tvorby. Bylo to velmi přehledné, knihám se daly dávat covery, celkové ui a vizual aplikace byl super. Jenže časem se začal Wattpad více a více monetizovat, příběhy se nedaly tolik číst offline, reklamy skákaly mezi každou přečtenou kapitolou a postupem času spousta lidí z wattpadu přešla na Ao3 (včetně mě). AO3 je super v tom, že se nesnaží svou tvorbu monetizovat ani nijak omezovat a slouží opravdu fanouškům pro fanoušky. Taky je tam mnohem více obsahu. Vím od sebe i z mého okolí, že AO3 je asi primární web na fanfikce. A díky tomu rozšíření je tam v určitých fandomech i dost českých fanfikcí, dobrý systém vyhledávání podle různých kritérií atd. Takže já osobně jsem už jen na AO3.

Wattpad je casto nekvaltni co do obsahu i stylu

wattpad je pro ty kteří věří na nějakého boha a/nebo jsou jen na ty nejvíc klišé a populární věci. ao3 je 4freaks kteří jsou už hluboko

Wattpad je úplně nesnesitelná díra, která byla vždycky plná reklam, a teď ještě k tomu odporných AI obrázku. AO3 za mě je rozhodně lepší, a ještě k tomu lidi z toho HTML dokážou udělat úplně super věci jako třeba nakodovat funkční mobil

Wattpad jsem dost často používal v dřívějších dobách, dnes převážně AO3. Možná je to i spjato s únikem osobních informací na Wattpadu (kdysi dávno) a asi i to, že AO3 mi přijde víc zaměřené na slash. Wattpad jsem používal i víc dříve, jelikož jsem měl jejich aplikaci (měli jsme jenom rodinné pc). Teď když mám vlastní, tak jsem na něm jen já a mobil ke čtení moc nepoužívám.

Wattpad jsem využívala cca před 10 lety, ale opustila jsem ho kvůli nízké kvalitě obsahu. Možná je to tam teď jiné - tehdy tam psaly 12leté děti, ale pokud tam zůstaly, tak teď by těm stejným autorům bylo 22 a možná už tvoří kvalitní díla. To nevím, každopádně se tam neplánuju vracet, protože Ao3 má úplně všechno, o čem se mi kdy snilo i nesnilo, tak nevyhledávám jiné platformy.

Wattpad používám pro originální tvorbu v čj, na ao3 píšu i čtu výhradně fanfikce v aj (občas v čj, ale málo). AO3 je vlastně skoro ve všem lepší - hlavně dosah a vyhledávací systém, ale u cz wattpadu miluju tu komunitu a taky mám ráda možnost pro příběh vytvořit cover.

Wattpad považuji spíše za záložní variantu, od publikování na něm v posledních letech odstupuji.

Wattpad se mi jeví jako přehlednější, AO3 zase obsáhlejší.

wattpad se v posledních 7 letech změnil natolik, že ho už ani platformu na publikování a čtení fanfikcí nevnímám.

Wattpad už není co to bývalo (reklamy hlavně a tak nějak už nejsem v jejich cílové skupině)

Wattpad vnímám jako doménu cishet holek a 11 letých baby queers kteří ještě neobjevili ao3 (sincerely bývalý 11 letý baby queer)

Za mě pozoruji největší rozdíl v kvalitě, obecně mi přijde, že na AO3 se lépe filtruje (obecně) a člověk se snáze dostane k lépe napsaným textům

Zatím se teprve orientuji v tomto světě.

Zatrhla jsem AO3, i když jsem četla a občas čtu i jinde. Jenže ve srovnání s AO3 je to tak marginální, že už to dnes nestojí za zmínku. Těch rozdílů vidím víc, ale zmínila bych jeden, který stojí v samotných základech. AO3 vznikla jako nekomerční projekt samotných fanoušků (placený čistě z jejich dobrovolných příspěvků) a od toho se dodnes odvíjí filosofie, na jejíž základech stojí. Takový Wattpad je zamýšlen jako cvičební hřiště pro amatérské autory. A jeho vlastníci stále hledají způsoby monetizace jeho obsahu. Další rozdíly se podle mě odvíjí od toho, počínaje tím otravným algoritmem, přes cenzurní zásahy a podobně.

Zejména generační, rozdílné pohledy na fandomy a fanfikce, wattpad působí více jako sociální síť, je oblíbený zejména u mladší generace a více se na něm čtou originální příběhy... Je na něm snadnější si najít čtenáře, protože byť už nefunguje ta reklama tak efektivně jako dříve, pořád tam nějaká ta podpora ze strany systému je, pořád autorovy příběhy skáčou ostatním do hledáčku a pořád chodí doporučení, různá oznámení, funguje tam označování a propojuje to uživatele podobně jako třeba na facebooku. AO3 je prostě známý hlavně tím, že je nejvíce fanfikční a benevolentní, autorům dává velkou volnost a umožňuje jim zveřejňovat i kontroverzní témata. Je na něm pochopitelně těžší najít si čtenářstvo, autor si musí tu reklamu dělat sám a snažit se být vidět přes jiná média a sociální sítě, ale obecně je tam i vidět, že uživatelé, autoři a čtenáři jsou spíše starší a zkušenější. Kvalita čtiva je tam samozřejmě taky velmi rozdílná. Zatímco na wattpadu je více těch nevypsaných autorů, začátečníků a slabších děl, na AO3 je poměrově více těch zkušenějších, více kvalitního čtiva.

Zkušenosti mám pouze s Wattpadem a AO3. Rozdíly vnímám především ke "svobodě slova", kterou nabízí AO3. Wattpad je hodně cenzurovaný, mnohdy se mi stalo, že mi příběh stáhli, aniž bych se vlastně dozvěděla důvod. Také je plný reklam a zdá se mi, že jsou zde protlačovány ne až tak kvalitní díla, a proto, aby člověk našel něco specifického, musí hodně hledat - a ani to není žádný med, protože vyhledávání na Wattpadu je pain (nefungují klíčová slova, mnohdy ani téma nebo název díla, je to celé úplně random). Co se týká tematiky niche erotiky, BDSM, nebo ne úplně family friendly témat, tam na Wattpadu prostě člověk nepochodí, protože je to proti zásadám.

Snape × Harry

Absolutně miluju Harry/Kim (DE), Reigen/Serizawa (MP100) a Avdol/Polnareff nebo Jolyne/Ermes (JJBA)

Alec Lightwood + Magnus Bane Bill a Tom Kaulitz

Andrew/Neil, Percy/Nico, Nico/Will, Achilles/Ptroclos, Luffy/Zoro (Luffy/Zoro/Sanji), Nami/Vivi, Naruto/Gaara....

Angel Dust/Husker (Hazbin Hotel) Lucifer Morningstar/Alastor (Hazbin Hotel) Vox/Valentino (Hazbin Hotel) Vox/Alastor (Hazbin Hotel) + ty zaškrtané

armand/daniel (IWTV) louis/lestat (IWTV)

Avpol (Mohammad Avdol x Jean Pierre Polnareff, jojos) Soapshipping (fight club vypravěč x tyler durden) Ranpoe (Edogawa Ranpo x Edgar Allan Poe, bungou stray dogs) Byl jsem hodně Rikey (MCR Ray Toro x Mikey Way) shipper ale už mi nepřijde shipovat 2 reálné lidi a taky South park Butters x Kenny ale to bylo až moc dávno

Aziraphale + Crowley Petronel + Uriáš Janek + Petr Máchal Jako teenager jsem hodně četla i následující, které mě teď už ale moc nezajímaji: Harry Potter + Draco Malfoy Cokoliv jiného ze světa Harryho Pottera One Direction - shipy mezi jednotlivými členy

Bartoš/Rakušan Turek/Macinka Bartoš/Hřib Bodie/Doyle Petronel/Uriáš

Bartoš/Rakušan (politické RFP) Lister/ Rimmer (Red Dwarf) Carrot Ironfoundersson/Angua (Zeměplocha) Aziraphale/Crowley(Good Omens)

Bartošan, Hřiboš

bartošan, pak dlouho nic, pak nějaké HP rare shipy jako snilch nebo snack (ale hrozně dlouho jsem nic nečetla), pak Bodie/Doyle, na ty se ale skoro nepíše, a pak třeba Izzy/Blackbeard, ale neviděla jsem seriál, nebo si tu a tam přečtu něco s Jindrou a Ptáčkem, ale nehrála jsem hru. A pak mám ráda různé menší fandomy jako Temereira nebo Dunu, ale fanfikcí jsem četla třeba jen pár desítek, to se stovkama HP nebo Profíků nedá srovnávat. Není fandom jako fandom, i když se pod "oblíbené" vejdou spolu.

Borci z Heated rivarly, Wilson/House, Justin/Bryan (QaF)

Da'an/Boone, Todd/Carson, Holmes/Watson (Vlašim/Granada Sherlock Holmes)

Daniel Molloy/Armand ( Interview with thé vampire), 456/001 (Squid Game), Lucius Malfoy/Harry Potter, Tom Raddle/Harry Potter.

David Hofbauer/Daniel Hofman (Modrý kód)

Dean Winchester/Castiel, Hannibal/Will Graham, Hughie Campbell/Soldier Boy, John Sheppard/Todd, Kurt Hummel/Sebastian Smythe, Nigel (Charlie Countryman)/Adam Raki (Adam), Barry Allen/Leonard Snart, Lucius Malfoy/Harry Potter, John Watson/Sherlock Holmes, Deadpool/Spiderman, Sen/Hob Gadling - z každého fandomu jsem vybrala pouze jedne ship, ale je jich samozřejmě víc

Dennis/Robby z The Pitt

Dlouholetý favorit je johnlock, jednak jsem ve fandomu velice dlouho, jednak je spousta fanfikcí přeložených do češtiny. Pak mě hodně baví Jindra a pan Ptáček a neprávem opomíjený Jindra/Svatý z prvního dílu KCD. A i když nemám moc ráda trojice, tak zrovna tahle KCD trojice je ve fanfikcích zajimavá.

doplňuji následující otázku: Jack Harkness/Ianto Jones

Dost výše zmíněných fandomů jsem kdysi měla v oblibě, ale teď už je nemůžu řadit mezi oblíbené, ba dokonce je mám ráda teď, ale nemůžu je řadit mezi oblíbené (to jsou teda konkrétně jenom Stranger Things). Na základě výpisu shipů níže předpokládám, že mám vynechat het (???), takže: Vernon Roche/Iorveth (Zaklínač), Geralt z Rivie/Siegfried z Denesle (Zaklínač), Siegfried z Denesle/Yaevinn (Zaklínač), Miles Edgeworth/Phoenix Wright (Ace Attorney), Larry Butz/Miles Edgeworth/Phoenix Wright (Ace Attorney), Franziska von Karma/Adrian Andrews (Ace Attorney), Laios Touden/Toshiro Nakamoto (Delicious in Dungeon), Seong Gi-hun/Cho Sangwoo (Squid Game), Tom Angelo/Paulie Lombardo/Sam Trapani (Mafia), Taro Mikami/Light Yagami (Death Note)(Upřímně si teď ale nejsem jistá Mikamiho křestním jménem, jestli je fakt Taro) Oliver Wood/Percy Weasley (Harry Potter), Leo Manfred/Carl Manfred's New Caretaker (Detroit: Become Human. Upřímně nevím, jak přesně je ten ship na ao3 tagnutý, vzhledem k tomu, že jedna z postav nemá jméno, a je místo toho definována vztahem k jiné postavě), Yoosung Kim/Saeyoung Choi (Mystic Messenger, myslím, že Saeyoung je na ao3 tagged jako "707 | Luciel Choi"), Rika/Mika (Mystic Messenger)(jsem ale jediný člověk, kterého jsem kdy viděla tohle shipovat, a zatím jsem nic nevydala). Ale tak, zmíním het: Josh/North (Detroit: Become Human), Kara/Luther (Detroit: Become Human), Max Caufield/Warren Graham (Life is Strange). Ta anonymita pro mě pomalu nemá smysl, dost z tohohle v Česku nikdo jiný tak rád nemá:-D

Drarry, snarry

Drarry, Snarry, TaeKook, Malec, YoonMin, Larry, Niam, Dramione, NamJin, Sterek

Drary, Snary, Todd a John Sheppard, Adam Lambert a Tommy Radcliff, Bill a Tom Kaulitz (v povídkách, kde nejsou bráchove) A pak mám ráda originální příběhy s originálními postavami.

Eddie Diaz/Evan Buckley

Elena/Amélie (Princezna zakletá v čase), Scott/Kip (Heated rivalry), Ilya/Shane (Heated rivalry), Neil Perry/Todd Anderson (Společnost mrtvých básníků), Kevin Price/Connor McKinley (The book of Mormon), Bill Cipher/Dipper Pines (Gravity falls), Bill Cipher/Stanford Pines (Gravity falls), Basil Hallward/Dorian Gray (Obraz Doriana Graye), Jonathan Simms/Martin Blackwood (The Magnus Archives), Tim Stoker/Martin Blackwood (The Magnus Archives), Peter Lucas/Martin Blackwood (The Magnus Archives), Geralt/Jaskier/Yennefer (Zaklínač), Izzy Hands/Blackbeard (Our Flag Means Death), Izzy Hands/BlackBeard/Stede Bonnet (Our Flag Means Death), B.J.Hunnicut/Hawkeye Pierce (M.A.S.H.), Alfred/Henry (Bodies), Martin Pražák/Petr Anděl (Případy prvního oddělení), Ted Mosby/Barney Stinson (HIMYM), Michael Robinavitch/Dennis Whitaker (The Pitt), Jack Abbot/Michael Robinavitch/Dennis Whitaker (The Pitt), všechny další shipy zaškrtnuté níž

Enjoltaire Johnlock SamBucky Bagginshield/Thilbo Aziracrow (ale nečtu fics)

Geralt/Marigold, Merlin/Artuš, Stede Bonnet/Blackbeard/Izzy Hands, Nandor the Relentless/Guillermo de la Cruz, Lestat de Lioncourt/Louis le Pointe du Lac, Armand/Daniel Molloy, Sebastian Michaelis/Grelle Sutcliff, William T. Spears/Ronald Knox, Aziraphale/Crowley, Gabriel/Beelzebub

Ghoap, charthur, codywan, adoribull

Gimli/Legolas, Yusuf Al-Kaysani/Nicolò si Genova, Voryn Dagoth/Indoril Nerevar, Kageyama Tobio/Tsukishima Kei, Zuko/Sokka, Leonardo/Miyamoto Usagi, Poe Cameron/Armitage Hux

Handsome Jack/Rhys (Borderlands), Handsome Jack/Timothy Lawrence (Borderlands), Dave Lister/Arnold Rimmer, Edward Teach/Stede Bonnet, Jean Kirstein/Eren Yeager,...

Hannigram, Melkor/Sauron, Scarecrow/Riddler, Leon Kennedy/doslova kdokoliv, thramsay, Silco/Vander, Cait/Vi/Maddie, Jinx/Sevika Louis/Lestat

Hannigram, Stony, IronFrost, Thorki, Drarry, Johnlock

Hansry (Jan Ptáček a Jindřich ze Skalice z KCD)

Hansry (Kcd), Drarry (HP), Scorbus (HP), Wolfstar (HP), Jegulus (HP), NaruSasu (Naruto), BakuDeku (MHA), Eruri (AOT), Ereri (AOT), Kawoshin (Evangelion), DunkAerion (Rytíř sedmi království), HoruSeth (Ennead), Karino x Azusa (Caste Heaven), Taehwan x Yeonwu (Banana Scandal), Seregil x Alec (Nightrunners series) A pak mám ráda i "triády" - Jegulily (HP), NaruSasuSaku (Naruto), TodoBakuDeku (MHA), Eruriren (AOT)

Harrowhark Nonagesimus/Gideon Nav, Palamedes Sextus/Camilla Hect, Yulia Lyuricheva/Eva Yahn, Daniil Dankovsky/Artemy Burakh

Harry Potter a Severus Snape.

Harry Potter/ Tom Marvolo Riddle

Harry Potter/Draco Malfoy, Ilya Rozanov/Shane Hollander

Harry Potter/Jasper Hale Harry Potter/ Sirius Black Harry Potter/ Rémus Lupin

Harry Potter/Severus Snape, Crowley/Aziraphale, Tonny Stark/Peter Parker, Morpheus/Hob

Harry Potter/Tom Marvolo Riddle; Harry Potter/Sirius Black; Harry Potter/Theodore Nott; Harry Potter/Rabastan Lestrange; Harry Potter/Barty Skrk jr.; Pansy Parkinsonová/Hermiona Grangerová; Luna Láskorádová/Ginny Weasleyová; Wednesday/Enid; Azirafal/Crowley;

Harry Potter&Severus Snape

Harry/Draco, Byakuya/Ukitake

Harry/Snape Harry/Tom Derek/Stiles A mnoho ďalších

Herlock Sholmes/Yujin Mikotoba, Daigo Dojima/Yoshitaka Mine, Tachibana Tetsu/Jun Oda (ovšem tak 90% procent na AO3 je horribly ooc aughhh), Iorweth/Vernon Roche, Vash The Stampede/Nicholas D. Wolfwood, Livio the Double Fang/Millions Knives(/Razlo the Tri-Punisher of death), Phoenix Wright/Miles Edgeworth, Phoenix Wright/Kristoph Gavin, Naruhodo Ryunosuke/Barok Van Zieks, Klint Van Zieks/Genshin Asogi(/Lady Baskerville), Hatake Kakashi/Iruka Umino, Kiba Inuzuka/Kankuro, Mobei Jun/Shang Qinghua

Hlavní páry z daného média, na side ships úplně nejsem - wangxian, bingqiu, adrinette/ladynoir, victuri, doctor/rose

Hodně rád píšu Geralta/Marigolda/Yennefer. U ostatních shipů to beru spíš platonicky a romanticky.

HP/DM a HP/SS

Charlie Swan/Carlisle Cullen (Twilight); Edwin/Cat King (Dead Boy Detectives); Ginny/Hermiona, Luna/Lermiona, Luna/Ginny (HP); Pat/Mat (Pat a Mat), Bankéř/Bankéř (AirBank); Ptakopysk Perry/Doofenshmirtz (Phineas a Ferb)

Charlie Weasley/Draco Malfoy

Charlie/Draco, Twins/harry

Ironfrost, drrary,

Isafrin, krusielle, orufrey, arkco, chreon, aeon, percabeth, solangelo

Jak jsem psal, byl by to nekonečný seznam. Ale i tak napíši pár: Cecil x Carlos (Welcome to Night Vale), Drarry (Harry x Draco - Harry Potter), Merlin x Arthur (Merlin), Usagi [Usami]x Misaki (Junjou romantica) Takano x Ritsu (Sekaiichi Hatsukoi), Tony x Steve (Iron man x Captain America), Wednesday x Enid, všechny možné shipy BTS a tak dále, je jich fakt hodně.

James Potter/Regulus Black (Harry Potter), Peter Pettifrew/Gilderoy Lockhart (Harry Potter), Robert Chase/Eric Foreman (House), Louis Tomlinson/Harry Styles (hudební RPF), Gerard Way/Frank Iero (hudební RPF), Kris Guštin/Bojan Cjvetićanin (hudební RPF), Jan Peteh/Nace Jordan (hudební RPF), Michael Clifford/Luke Hemmings (hudební RPF), Michael Robinavitch/Denis Whitaker (The Pitt), Michael Robinavitch/Jack Abott (The Pitt), Michael Robinavitch/Frank Langdon (The Pitt), Ilya Rozanov/Shane Hollander (Heated Rivalry), Kaz Brekker/Jesper Fahey (Six of Crows), Wylan Van Eck/Jesper Fahey (Six of Crows), Spencer Reid/Derek Morgan (Myšlenky Zločince)

Jan Ptáček/Jindřich (KC:D) Ilja Rozanov / Shane Hollander (Heated Rivalry) Kip / Scott Hunter (Heated Rivalry) Wess / Jamie (Him - Elle Kennedy)

JEGULUS <3 Zukka SPIDEYPOOL Scisaac Hawksilver

John Soap MacTavish/Simon Ghost Riley, Simon Ghost Riley/Gary Roach Sanderson

John/Todd, kdokoliv/Todd (SGA), Baelor/Maekar Targaryen, Aemond/Daemon Targaryen, Ian Kelson/Samson (28 years later)

Johnlock, Geralt/Jaskier, Thorin/Bilbo, Snarry, Crowley/Aziraphael, Steve Harrington/Eddie Munson, Uriáš/Petronel,

Johnlock, Merthur, Hannigram, ineffable husbands, Petriáš, Gizmo/Nandor, Blackbeard/Stede

Johnlock, Merthur, Ineffable husbands

Jošt Lucemburský/Jan z Lichtenštejna, Sigisry, General Hux/Kylo Ren, Julius Caesar/Brutus, Lelouch ví Britannia/Suzaku Kururugi.

Jsem až moc hluboko v Díře a GO abych četlo něco jiného. Mé volby fanfikcí silně ovlivňuje to, jak interaguji s fandomem. Čím blíže mám k fandomu, tím více čtu fanfikcí a tím větší mám potřebu fanfikce číst. Uriel Kopýtko/Mojmír Plamatý (Díra) Alojs Marval/Jenovéfa Belokory (Díra) Olbram Olbracht/Jenovéfa Belokory (Díra) Olbram Olbracht SR./Atanáš Lafka (Díra) Stede Bonnet/Blackbeaed (OFMD) Pérák/Verner (Pérák)

jsem svým OTP věrná už dekády a doslova se nezměnily od roku 2016

Junerezi (June Egbert/Terezi Pyrope)

Kakashi/Iruka, Loki/Mobius, Stede Bonnet/Blackbeard, Shane Hollander/Ilya Rozanov (+ všechny ostatní páry z Game changers knižní série), Rick Grimes/Daryl Dixon (WD), Magnus/Alec (Shadowhunters)

Kamet/Costis (Queen's Thief), Adam Parrish/Ronan Lynch (Raven Cycle), Zagreus/Thanatos (Hades), Mark Hoppus/Tom Delonge (hudební RPF)

Karis Nemik/Arvel Skeen, Cassian Andor/Ruescot Melshi, Obi-Wan Kenobi/Cody, Felix Gaeta/Gaius Baltar...

Kim Dokja/Yoo Joonghyuk Bakugou Katsuki/Midoriya Izuku Lan Zhan | Lan Wangji/Wei Ying | Wei Wuxian Luo Binghe/Shen Yuan | Shen Qingqiu Harry Potter/Tom Riddle | Voldemort Caelus/Dan Heng

Kirk a McCoy

Kirk/Spock, Severus/Harry, Dean/Castiel, Charles/Erik, Wangji/Wuxian, Hollander/Rozanov...

Knihy Sarah J. Maas Cassian/Azriel (ACOTAR) Azriel/Eris Cassian/Azriel/Eris

Kromě zaškrtnutých: Brumbál/Harry (Harry Potter), Harry/Ron ( Harry Potter), John/Dean (Supernatural), Snape/Draco (Harry Potter), Loki/Moebius (MCU)...

Kylo Ren/Armitage Hux. The GOAT. První fandom ke kterému jsem začala slash psát/kreslit. Občas Severus Snape/Lucius Malfoy. Severus Snape/Sirius Black jen když jde o hatefuck. Hrabě Orlok/Thomas Hutter. Stolas/Blitzo.

Larry (Liam a Harry - 1D) + BTS shipy jakékoli

Larry Stylinson (Harry Styles/Louis Tomlinson)

Loki/Harry Potter, Tom Riddle/Harry Potter

Ludding - Luna/Pudding pro někoho divná kombinace, ale četl jsem pár dobrých dílek, které nebyly prasacke Scarlet witch/Black Window

m!Shepard/Kaidan Alenko, m!Cousland/Zevran Arainai, Olruggio/Quifrey (Witch Hat Atelier), Pascal Curious/Nervous Subject

Malfoy/Snape

Marco x Ace, Shanks x Buggy, Shen Wei x Zhao Yunlan, Sportacus x Robbie, Lan Yuan x Jiang Cheng, Lan Zhan x Wei Ying, Chain x Pun (We Are),

marlene mckinnon/dorcas meadows (marauders (harry potter)), keith/lance (voltron), tim drake/kon-el - connor kent (DC), regulus balck/james potter (marauders (harry potter)), shinso hitoshi/denki kaminari (my hero academia), aizawa shota/hizashi yamada (my hero academia)

Matej/Pavol (Felvidek), Foreman/"Thirteen" (House), Melli/Ingo (Pokemon), Skyla/Elesa (Pokémon, Jacinthe/Lebanne (Pokémon), Dr.Eggman/Commander Kamado (Sonic X/Pokémon), Spy/Scoutova mama (TF2), Soldier/Zhanna (TF2), Scout/Sniper (TF2)

mccoy/kirk/spock(star trek), lenin/stalin, krupská/armand(bolševici), sherlock holmes/jim moriarty, grindelwald/newt scammander(HP)

Merlin/Arthur Pendragon (Merthur - Merlin BBC) Shane Hollander/Ilya Rozanov (Hollanov - HR) Hans Capon/Henry (Hansry - KCD) Aziraphale/Crowley (Ineffable Husbands - Good Omens)

Mezi mé TOP rozhodně řadím páry Jindřich/Jan Ptáček a Connor/Hank. Mimo zaškrtané pak například Deadpool/Spiderman, Ghost/Roach (CoD:MW2), Paul Atreides/Feyd-Rautha Harkonnen (Duna)

micinka x turek, derek hale x stiles stilinski, ilya rozanov x shane hollander

Mimo níže zaškrtnuté shipy: Stede Bonnet/Edward Teach (OFMD) Loki/Mobius (Loki) Dean Winchester/Crowley Dean Winchester/Benny Lafitte Shen Wei/Zhao Yunlan (Guardian) Krakonoš/Jiráček (Krakonošovo tajemství) Harley Quinn/Poison Ivy Daniela Brzobohatá/Mia (Zrádci) Aramis/Athos (The Musketeers) Charles Xavier/Erik Lehnsherr

Minecraft roleplay: Ranboo/Tubbo (dsmp), Roier/Cellbit (qsmp), Tina/Bagi (qsmp)

Nad rámec níže uvedeného: Lister/Rimmer (Red Dwarf), Bond/Q (Skyfall, Spectre), Tommy/Alfie (Peaky Blinders), Harry/Fred/George (HP)

Navíc k zaškrtnutým: Harry Potter/Fred/George; Sirius Black/Harry Potter; Merlin/Lancelot; Merlin/Gwaine

Německo/Itálie (Hetalia), Máchal/Janek, Simon (Iron lung)/Ryland Grace (Project Hail Mary), kanonické páry z The Owl House, Bilbo Pytlík/Thorin Oakenshield (odmítám mu říkat Pavéza), Frodo Pytlík/Samvěd Křepelka, Octavius/Jedediah (Noc v muzeu), Pavel/Ludva (Chata v jezerní kotlině), Poirot/Hastings (platonické spřízněné duše), Gangle/Zooble (The Amazing Digital Circus), Petriáš samosebou, páry z mých oblíbených webtoonů jako např. Novae, Faroff, Cinderella Boy, Realta, A spell for a smith, spousta mých vlastních oc párů

Nikolaj V. Stavrogin/Pjotr S. Verchovenskij (Běsi), Beidou/Ningguang (Genshin Impact), Tartaglia/Aether (Genshin Impact), Hua Cheng/Xie Lian (Heaven official's blessing), Rodion R. Raskolnikov/Dmitrij P. Razumichin (Zločin a trest), car Aleksandr I./Napoleon Bonaparte (historické RPF), Vladimir I. Lenin/Josif V. Stalin (historické RPF), Inessa Armand/Nadežda K. Krupskaja (historické RPF), Gellert Grindelwald/Newt Scamander (Fantastická zvířata), Nikolaj V. Gogol/Aleksandr S. Puškin (historické RPF), Nikolaj V. Gogol/Josif M. Vielgorskij (historické RPF), Che Guevara/Fidel Castro (historické RPF), Fjodor Dostojevskij/Nikolaj Gogol (Bungo Stray Dogs), Fjodor Dostojevskij/Ivan Gončarov (Bungo Stray Dogs), Fjodor Dostojevskij/Sigma (Bungo Stray Dogs), Škyťák Treska/Dagur Berserk (Jak vycvičit draka), Nikolaj V. Gogol/Jakov P. Guro (Gogol - filmy), Il Dottore/Pantalone (Genshin Impact)

Otakar Losna/Vláďa Dratuš

Our Flag Means Death - Edward/Stede

P.S.: IGOR CHMELA/ONDŘEJ SOKOL JE TOP TOP TOP OF THE TOP !!! Nemůžu uvěřit že mě v tom konečně někdo validoval !!!

Peter Parker/Tony Stark Clark Kent/Bruce Wayne Damien Wayne/Tim Drake Tim Drake/Dick Grayson

Petriáš, benthan, icemav, goosemav

Phoenix Wright/Miles Edgeworth (Ace Attorney), Eddie Brock/Venom, (Venom), Kevin/Cecil/Carlos(Welcome to Night Vale), The Doctor/The Master (Doctor Who)

Polovinu z těch věcí jsem ani nedokoukala do konce, za shipování viním tumblr. Shipy, ke kterým se vracím už posledních +-patnáct let (in no particular order): Johnlock, Spirk, Janto, Snarry, Ineffable Husbands, Gigolas, Thilbo Další jsem nabalila cestou.

Prošla jsem anime fází, utrpením Teen Wolf nebo nadšením nad Good Omens, ale před několika lety zakotvila u japonských seriálů, takže sice můžu uvést, že oblíbený pairing je Izumi Kou/Rikudou Kikunosuke z Ossan's Love Returns, ale je to spíš kuriozita :)

Ráda si přečtu téměř jakýkoliv pairing, kde znám ty jednotlivé postavy. I rare pairs zvláště u Zaklínače. Třeba Guxart/Vesemir, cokoli s Eskelem nebo Lambertem, shiphy kde je Letho, ráda čtu polycules takže Geralt/Yennefer/Marigold atd. V tom velkém výběru dole mi celkem chybí Spideypool - ten mi přijde celkem mainstream, ale mám ho moc ráda.

Sam Elánius/Havelock Vetinari (Zeměplocha), Kim Kitsuragi/Harry du Bois (Disco Elysium), Kim Kitsuragi/Jean-Heron Vicquemare (Disco Elysium), Alucard/Trevor Belmont (Castlevania), Astarion/Gale of Waterdeep (Baldur’s Gate), Park Seonghwa/Kim Hongjoon (k-pop RPF, Ateez), Hwang Hyunjin/Seo Changbin (k-pop RPF, Stray Kids)

Sam Wilson/James Bucky Barnes, Gabriel/Sam Winchester, Harry Hurt/Eggsy Unwin, Upgraded Connor | RK900/Gavin Reed, Dustin Henderson/Steve Harrington

Sefikura, Hannigram, Tomarry, Narusasu, wangxian, hualian, bingqiu a bingyuan, Steter, Jonmartin, Jarthur

Severus Snape / Harry Potter, Sirius Black, Remus Lupin,...

Severus Snape/Harry Potter Severus Snape/Lucius Malfoy

Severus Snape/Harry Potter je můj OTP. Zbytek podle témat a tagů

Severus Snape/Sirius Black Severus Snape/James Potter James Potter/Regulus Black Park Seonghwa/Kim Hongjoong Yung Wooyoung/Choi San Kim Sunoo/Nishimura Riki Kim Sunoo/Park Sunghoon Legolas/Boromir

Shane Hollander/Ilya Rozanov (Heated Rivalry) Frank Sinatra/Sammy Davis Junior (RPF)

Shane/Ilya (Heated Rivalry) Anakin/Obi-Wan (Star Wars) Phainon/Mydei (Honkai Star Rail) Yoo Jonghyuk/Kim Dokja (Omniscient Readers Viewpoint)

Shane/Ilya, Harry Hart/Eggsy Unwin, Brian/Justin, Kim/Porchay

Sherlock Holmes/doctor Watson. Dean/Sam.

Sherlock Holmes/John Watson Greg Lestrade/Mycroft Holmes Bradley "Rooster Bradshaw/Jake "Hangman" Seresin (Top Gun) Michael Robinavich/Jack Abbot (The Pitt)

Sherlock Holmes/John Watson (spíš klasický, ale občas i BBC) Petronel/Uriáš Palamédes Lafka/Olbram Olbracht

sherlock holmes/john watson, steve Rogers/bucky barnes, Steve Rogers/Tony Stark, steve rogers/bruce Banner

Sherlock/Mycroft, Severus Snape/Lucius Malfoy, Arya Stark/Sansa Stark, Peter Pan/Hook

Signey Crosby/Evgeni Malkin (Men's Hockey RPF), Luke Skywalker/Din Djarin (Star Wars), Tom Kazansky/Pete Mitchell (Top Gun), Ray Garraty/Pete McVries (The Long Walk), Luka Dončić/Kyrie Irving (Men's Basketball RPF), Batman/Superman (DC), Batman/Green Lantern (DC), Supergirl/Hawkgirl (DC), Paddy/Eoin (SAS: Rogue Heroes)

Silco/Vander (arcane), Jean Valjean/Javert, Eponine/Cossette (Bídníci)

Simon Snow/Baz Pitch, Eddie Diaz/Evan Buckley, James Potter/Regulus Black, James Potter/Sirius Black, Mie Wheeler/Will Byers

Sirius Black/Severus Snape, Clint Barton/ Bucky Barnes, Bucky Barnes/ Tony Stark, Draco Malfoy/Charlie Weasley, Wednesday Addams/Edit Sinclair, Dagur Vyšinutý/ Škyťák

Smarty, Drarry, Harrylu, tomarry, Harry Potter/ jakýkoliv starší bratr Weasley, Harry Potter/Rabastan Lestrange,

Snarry Drarry Harrylu Charco Aralas

Snarry

Snarry, drarry

Snarry, Drarry

Snarry, Drarry, Dramione, Snamione, Harry/Daphne, Twilight - Jasper/Bella, Bella/Rosálie, Bella/Carslile,Bella/Peter/Charlotte Teen Wolf- Steter (Peter/Stiles), Sterek

Snarry, drarry, Edward x Jacob, Dabi x Hawks

Snarry, thilbo, frostiron, johnlock, spirk, dinluke, obiqui, codywan, Blackbeard/Stede, Obi-Wan/Quinlan Vos, Gerald/Marigold, Charles/Erik

snarry! drarry, tomarry, hedric...

SQQ/LBH(/LQG), Draco/Harry, Tim/Con, Zoro/Sanji, Jazyce/Viktor, Ví/Caitlyn, Tododeku, Kiribaku, Kaminari/Shinsou, MomoJirou, Uraraka/Tsuyu(/Toga), Aether/Xiao, Venti/Xiao, 6reeze, Neuvillette/Wriothesley, Zhongli/Childe, Alhaitham/Kaveh, Caelus/Dan Heng, Zuko/Sokka a mnoho mnoho dalších

Star Wars: • Anakin Skywalker/Obi-Wan Kenobi The Pitt: • Robby Robinavitch/Dennis Whitaker Harry Potter: • Severus Snape/Harry Potter Formula 1 RPF: • Gabriel Bortoleto/Nico Hülkenberg (F1) • Max Verstappen/Checo Pérez (f1) • Max Verstappen/Charles Leclerc (F1) • Lance Stroll/Fernando Alonso (F1) Když jsem je vypisovala, došlo mi, že většina mých (hodně) oblíbených párů má alespoň 10 let věkový rozdíl (myslím, že nejmenší je 14 let)...

steddie, poolverine, geraskier, trephacard, icemav, snowbaz, benthan, symbrock, brotzly, hollanov, wolfington, ronance (v tomhle pořadí, mám na to celou excelovou tabulku kde loguju všechny fanfikce co jsem kdy čet na ao3, tohle je shrnuti 2021-2025)

Stephen Strange/Tony Stark, Jon Snow/Satin Flowers, Ilya Rozanov/Shane Hollander, Wei Wuxian/Lan Wangji (seřazeno od nejméně oblíbených k nejvíce)

Sterek, Drarry, Johnlock (BBC), Newtmas ( Maze runner series), Steve/Eddie (Stranger things), Buck/Eddie (911), Wolfstar

Stiles Stilinski/Derek Hale, Jaskier/Geralt z Rivii, Ilya Rozanov/Shane Hudson,

strašně velká a proměnlivá množina! např. murder husbands, gerlion (všechny varianty kromě netflixovského Zaklínače), jayvik, spideypool (komiksy), cralt (Hraničářův učeň), ineffable husbands, wenclair, Saturnin/vypravěč, natsby (Gatsby), mercelot (Merlin 2008), migulio (Cesta do Eldoráda), Jack Harkness/Devátý doktor, Wolverine/Morph (animovaní X-Meni) + další zatržené níže + cca 70 sekundárních.

sunflower (sunny/basil)

Taekook

Taekook, Adommy,

Thomas Nightingale/Peter Grant; Loki/Tony Stark; Geralt/Jaskier

Thranduil x volný výběr

Tomlinshaw, Butcherlander

too many

V tuhle chvíli hlavně Mei Changsu/prince Yu z NIF, protože proč se nemučit rarepairem na mrtvý fandom, který má asi 70 ff, přičemž část z toho je vlastní produkce :D vítejte v pekle

velmi se to mění, momentálně Minsung (Stray Kids), Haobin (ZB1), Lestappen (F1). Každopádně jsem vystřídala desítky fandomů, jak jako čtenářka, tak jako pisatelka.

Vince Noir/Howard Moon(Mighty Boosh), Nicolo di Genova/Yusuf al-Kaysani(The Old Guard), Nadine Ross/Chloe Frazer(Uncharted), Edwin Payne/Charles Rowland (Dead boy detectives), Eddie Munson/Steve Harrington(Stranger things), Zuko/Sokka (ATLA)

Viz. odpověď 11.

Wangxian, Xichen/Cheng, Guangao/Mingjue, Snarry, HarryLu, Bilbo Baggins/Thorin Oakenshield, Thorin/Tranduil

Z fandomu co jsem vyjmenoval (a zaškrtl): (Vybral jsem ty shipy, které nebyly na vybraní v následující otázce) Batman / Joker - (jakékoliv Batman médium) Connor Kent/Tim Drake (DC) Disco Elysium - Harry Du Bois/Kim Kitsuragi Pathologic - Daniil Dankovsky/Artemy Burkah (A jakékoliv ženské shipy, jen je jich hodně variant a nechce se mi vypisovat všechny) Ultrakill - V1/Gabriel Honkai Star Rail- Argenti/Boothill, Phainon/Mydei Baldurs Gate 3 - Astarion/Gale, Shadowheart/Laezel Cookie run Kingdom - Shadow Milk cookie/Pure vanilla cookie, Eternal Sugar cookie/Hollyberry cookie, Elder Fairy Cookie/Silent Salt Cookie Kingdom Come deliverance(2): Hynek/Žižka (a Ptáček/Jindra ofc) Winx: Bloom/Icy (pouze aged up nebo fanfikce, které nejsou 18+, jelikož jsou teenageři v originále) Adventure time: Marceline/Princess bubble gum, Prismo/Scarab Taskmaster: Gregg Davies/Alex Horne (Bojím se, že se mi smažou odpovědi, když opustím tento dotazník na moc dlouho, tak se mi vymažou odpovědi, takže raději skončím zde s vypisováním shipů, zbytek z hlavy hned nevím)

Alice O´Really

Alice O'Realy, Womiska

All Hail the Dark Lord, Or Something Idiotic Like That od NinjaPandaScholar + další od stejně autorky, HarryLu a starší snarry od Blanch, Elysejský klíč, uvidět bez očí,

Archea Majuar (teď jsem to stopro napsala blbě :D)

Autor*ka: Kryal, ShanaStyroteller, Karmiya, Rosavalda_Freya Fanfikce: The Shade of Old Trees; survival is a talent; Auf Wiedersehen, Sweetheart

autor/ka ff: dCryptid fanfikce: Factory Settings

autor/ka: rednightmare, MythNinesevenine

bedrníčiny překlady na fantasmagorium.net jsou půlka mého raného dospívání, bo jsem neumělx anglicky (fanfikce např. Za zrcadlem)

BlanchLemur;

Díky Elysejskému klíči jsem začala číst slash, zamilovala si Snarry a vzala na milost Draca. Do té doby jsem četla jen Gen a hlavně Severitus/Sevitus.

Easy As Anything (komodobits) Elysejský klíč Kámen manželství

Elysejsky klic je jednicka, ale oblibenych je mnoho, prevazne ty nejznamejsi ( kamen mantelstvi, cajova saga, nullo mondo a mnoho dalsich proflaklych kusu)

Elysejský klíč - Alice O’Really

Elysejský klíč - to je srdcovka Kámen manželství Osvobození (Harryho Pottera)

Elysejský klíč, Můj kocourek,

Eva a Klára Pospišilové umelecké mená : Merope Michalette

FlowerFed, hechima, realizationtime, seaweed_soup, funghetto

hangmanbradshaw, shealwaysreads, beautifulfiction, alethia, midnights, ...

Hmmmm.. to z je dost těžký... už je asi jmenovat neumím kolik jich bylo...

Cheery_Sloth

Chickenpets - Pacify

Je jich daleko víc, ale co si vzpomenu na názvy: Kavárník s Origami, Strom poznání, Kámen manželství

Je jich mnoho, ale jedno jméno za všechny: ArcheaMajuar

Jmény si bohužel vybavím jen Harry Potter fanfikce, takže radši nic.

KCD fandom (AJ, ao3) - aekee, vrisadefer, guysarestripping HP fandom - damagecontrol, motswolo

kdomipodakopretinu, zakajnespim, dvernijenda, víc si nepamatuju

Kinkybabe a všechny její politický rpf <3

krleka: Všechny ty rány, které je třeba zahojit Lizzyeta: Bilaterální vztahy - mezi protokolem a srdcem canIbeHolly: Lovecká kratochvíle Všechno v češtině od Cheery_Sloth

Laheyx

lexdelioncourt

Lise

Lomonaaeren Crackd silverynight Snarry5evr Tarlan

Lynx1001, Trueliarose, maraudersaffair, coconutice22

M

MaryBarrens, miaman, blanch la lemur, womiska, sneiph

Miluju všechno, co píše Aziz. Jednu dobu jsme spolu tvořili spisovatelský tandem v zaklínačských českých fanfikcích.

Mírová dohoda, Emperor's bath, Revolutions, the wake, The Usual, throw the world from its axis, Memories of Sasha, How Many Coincidences In A Conspiracy?, To N from G, To Acquire Gloves: a broke god's roubdabout methods, Hledač podivna, living in devotion, Nice of you to drop in buttered_baguette, BenevolentErracy, MissToast, aveylavey

můžu napsat sebe? XD

Na AO3 krleka a lizzyeta

na to mám tabulku s hodnoceními, která už má kolem 3000 řádků, takže Sophiina volba :D samozřejmě velká část jsou povídky co nezanechali dojem, nebo byli špatné ale stejně

nemam

NEVÍM JMÉNO AUTORSTVA ALE: Half Way Across -Batman/Joker (DC - Batman) Collision in HQ Cardio Zone - Harry Du Bois/Kim Kitsuragi (Disco Elysium) Od Čerta k Ďáblu - Jan Žižka/Suchý čert - KCD2 (Jsou napsané tak dobře, že působí jako canon)

No homo (by Remain Nameless), Starts with F, ends with U (by Remain Nameless), Divided We Stand (by KouriArashi) - v současné době už čtu pouze tak z 10%. Z 90% poslouchám podfic.

Nu, jmenuji aspoň nějaké osoby, které jsou pro mě české BNF: překladatelky Sinam Llumi a bedrníka, autoři D. J. Orlovský, Lord Galant, Josika, Lanevra, Alice O´ Really. To rozhodně není zrovna vyčerpávající, ale pro tuhle chvíli to snad stačí.

oblíbená fanfikce ever je Baba od Crownofpins (nvm jestli se to počítá jako slash je to M/M/F), dál oblíbená autorka asi beetlesandstars a musim dát shoutout svýmu příteli rusalci na ao3 <3

obľubení autori: > BeautifulFiction > Lex18 > some1_around > LunaMyLove > Polomonkey > Footloose > kianspo

OhTee, Cherry (PinkCherryBlossoms)

orphan_account- vím, že to byl sdílený účet, ale i přesto jsem si zamilovala tolik jejich fanfikcí

Photograph (Summer, 1995)

Pray for us, Icarus; The Soul Piece; Welcome to Oz

rick riordana, leigh bardugo

simcoehole, Lisariell, MildLimerence, thirteenbullets

Te Accidental Warlord and His Pack - inexplicifics

Teď konkrétně Twice (but it wasn't my fault) od borealis, ale já si většinou fanfikce nebo autory moc nepamatuju, spíš chodim podle záložek na ao3

těch zahraničních je moc, z českých yaoiyuri

TheWetBatling

To by bylo hodně na dlouho, ale momentálně poslouchám hodně podfic namluvené Sky Asimaru a LockedInJohnlock

V mém srdci zůstává Josephine Darcy a její The Marriage Stone, protože na tom je vidět, jak jde z canonu udělat něco stokrát lepšího. A pakc, když nechcete číst Pána prstenů, ale chcete něco v tom rozsahu, tak je ideální Sansukh.

valda, notlikelybutpossible, AbsoluteCreed, minzimpression, coldhope, hollycomb

všechno od Styx, Redeem me od Samayela je moje TOP 1

Womiska

Womiska, Nana_shim, Wertscha, ManonOrion, JanaJana374, LevanduleHp

Womiška, jinak si moc nepamatuju jména autorů, protože měli publikované jen jedno dílo

World Ain't Ready - idiopathicsmile (Les Mis) v SamBucky fandomu autor*ka - notcaycepollard

Yaoiyuri

yaoiyuri, MarryBarners, Mikhail (ale mám ráda spoustu lidí)

Z českých autorů bych ráda jmenovala Womisku (https://archiveofourown.org/users/Womiska), Patoložku (https://archiveofourown.org/users/Patolozka) a MaryBarrens (https://archiveofourown.org/users/MaryBarrens). Vybrat zahraniční autory je těžší, protože to není tak ucelená komunita. Pro každý fandom, člověk může vytáhnout hned několik jmen, ale zároveň je těžké najít nějakého autora, jenž by si člověk oblíbil napříč hned několika fandomy.

Zahraniční: Delphi, Sebastian, Sineala, Tira Nog, primeidal, Tesska české: Danae, Keneu (excelentní drabblistky), Archea Majura, D.J. Orlovský, Owes

Zakalwe Blanch Fanfikce by tu byly na dlouho :D

Zatím jen Alice O´Really

(Jakozto čtenář:) Fanfikce si můžou ušetřit práci s establishing postav a proč by se čtenář o ty postavy měl zajímat; to je plus i minus. Nemusíš přesvědčovat čtenáře proč otevřít zrovna tvůj originální příběh a ne jiný, stačí vybrat fandom a dát postavy do Situací které by někdo chtěl číst. Ale pak je to problém při "filing off the serial numbers" nebo když takhle autor zvyklý na fanfikce přejde do profesionálního psaní, že tyhle skilly nemá.

Aby se člověk stal profesionálem, musí psát *něco*.

Ač netoužím vyloženě po kariéře, napsat knihu je jedna z věcí, o kterých v průběhu života sním a psaní je pro mě jako každá jiná dovednost, prostě se musí trénovat a s tím mi fanfikce pomáhají. Zlepšovat se i vidět ten posun.

Ad 20) na úrovni snění :D ad 21) předem známý svět umožňuje soustředit se hlavně na postavy, což má plusy i mínusy

Co začalo jako fanfikce by se nikdy nemělo dostat do knihkupectví

dneska už bych řekla, že v tom skoro není rozdíl... rozdíl je jen v reklamě a podpoře nakladatelství, ale co se týče třeba kvality, fanfikce dokáží mnohonásobně převýšit kvalitu vydaných knih a s tím, jak dnes fungují e-nakladatelství a malá vydavatelství, Pointa a podobně, tak už není tak obtížné něco vydat jako kdysi, když už má člověk aspoň trochu talentu a nápad... nevím, kdysi jsem toužila vydat jednou knihu, už mě to dávno přešlo, jsem tím, jak každý potřebuje hned všechno vydat knižně, nějak přesycená a už mě několik titulů v posledních letech dost zklamalo...

Do fanfikce si člověk napíše co chce sám číst i když ví ze to nikdo jiný číst nechce

Fanfikce beru na podobné úrovni jako profesionální psaní, samozřejmě jsem četla spoustu strašných příběhů, ale stejně tak jsem četla spoustu knih, kde jsem se divila, jak to mohl někdo vydat.

Fanfikce je dobrý prostor, kde si psaní zkusit. Člověk s troškou talentu a dobrým nápadem je instantně výborným spisovatelem. Dobře se pozná, zda je spisovatelství reálné, ať už jako kariéra nebo hobby.

Fanfikce je nádherný způsob rozvoje vlastního spaní i inspirace. Ne nadarmo říkám, že polovina ff je lepší než obvyklé knižní braky.

Fanfikce je pro radost. Psát pro peníze prózu, tak mě to nebaví.

Fanfikce je zábava, je to cizí píseček, na kterém si mohu hrát. Když chci psát svou vlastní tvorbu, chci si vytvořit vlastní světy.

Fanfikce je zájmové psaní, které vám v drtivé většině vaši čtenáři neomlátí o hlavu, protože si vás najdou kvůli fanfomu, stylu psaní, nebo jsou zkrátka vděční, že mohou číst o svých oblíbených postavách atd. Při profi tvorbě je nutné počítat i s negativní odezvou.

Fanfikce je ze známého světa ale upravena, ja miluji číst ff z harryho pottera, je tolik novych věcí které mam radši jak v originále

Fanfikce jsou pro mě relax a trénink. Taky je konzumuju mnohem víc, než originální knižní tvorbu.

Fanfikce jsou pro mě takové projety pro zábavu a na procvičení, když jsem zaseknutá při psaní originální tvorby

Fanfikce jsou skvělý rozjezd, pomáhají se autorovi rozepsat bez nutnosti budování světa nebo popisu postav. Mění pouze okolnosti podle svojí vize. I pro autora profesionálního je to vynikající únik, vyčištění hlavy od vlastního originálního příběhu.

Fanfikce mě rozvíjely

Fanfikce mi jednu dobu pomáhaly se vypsat, když jsem neměla nápady na svoje (teď zase moc nepíšu fanfikce) + FF beru trochu jako procvičování, i když vím, že FF se prostě bude vždycky některými věcmi lišit od originální tvorby (ve FF není třeba nijak představovat prostředí/postavy, pokud člověk nepíše AUčka nebo OC apod.). Taky to mám oddělené, co se jazyka týče - svoje věci píšu téměř výhradně česky, zatímco fanfikce zase anglicky (chtěla bych někdy něco napsat v němčině, ať ji procvičím :))

Fanfikce mohou být skvělým krokem do světa profesionálního psaní. Serializace vycházení jednotlivých kapitol však často tvoří jiný pacing, než by mělo dílo kdyby bylo napsáno jako kniha.

Fanfikce nabízejí více volnosti, nemusí se obávat o komerční úspěch. Nabízejí možnost napsat kraťoučkou povídku, případně dílo, které nemá v podstatě žádnou akci, jen pocity.

Fanfikce piluje profesionální psaní.

Fanfikce píšu kratší než bych psala knihu.

Fanfikce pracuje s již hotovými postavami, se kterými jsme sžití, což je velká pomoc pro počáteční tvorbu.

Fanfikce se se zpravidla nebojí neotřelých a nekonvenčních nápadů. Bohužel od profesionální tvorby se často liší tím, že neudrží logický koncept příběhu a často si dějové zvraty ulehčuje nelogickým jednáním postav. I když tohle je často bolest i té profesionální tvorby.

fanfikční je založená čistě na lásce k určitému fandomu, zatímco u profesní se z toho stává nutnost. časem se může ztratit ta jiskra nadšení z toho, když otevřete prázdný/rozpracovaný dokument

Fanfikční tvorba je pro mě spíš prostor k objevování a experimentování jak s formátem, tak obsahem. Nechci řešit co by se líbilo/prodávalo

fanfikční tvorba je umění které nelze zpeněžit a to je dobře. v kapitalismu se počalo knihy vnímat ne jako umění nebo vzdělání ale jako investice. fanfikce díky tomu také unikají cenzuře takže v nich autoři i čtenáři mohou prožít to co by jinde nemohli s takovou intenzitou

Fanfikční tvorba je všeobecně podceňována

Ff může sloužit jako praxe na trénování psaní, ale podle mě je to úplně jiný žánr než literatura vydávaná knižně. Čímž ale netvrdím, že by jedno bylo kvalitnější než druhé.

FF rvorba je pro mě čistě oddechová záležitost, ať už jde o psaní nebo čtení. V obou případech je jednodušší konzumovat či tvořit nové fanfikce, protože člověk už má půl práce za sebou. Už zná prostředí i postavy a vymýšlí jen děj. U čtení se zas nemusí s postavami složité seznamovat. Když nemám energii na knihy, sáhnu po ff.

Hranice je celkem tenká, ano část fanfikcí je třeba bizarní ale hodně prací je skvěle zpracovaných, plus značná část vydaných knih jsou fanfikce. Takže profi i fanouškovi tvorba je skvělá co se týče čtivosti i kvality.

Jako ne každý na to má. Jsou fanfikce a Fanfikce. Některé mají nulovou jazykovou hodnotu a některé má ji sice dobrý jazyk, ale příběh je na nic. Ovšem někteří autoři umí obojí a často pak čtení takové fanfikce dá víc, než čtení některých profesionálně vydaných knih.

Jde podle me hlavne o zabavu

Je fajn když to umí někdo propojit

Je super psát, co člověk chce a ne psát pro lidi. Tam pak nastávají úskalí validace, protože už to není autorovi tak blízké. Možnost vypustit prakticky cokoli ze svého času, bez očekávání, bez nátlaku, kdykoli - je to svoboda. DLDR, takže kritika moc není

Je to pro me moznost zustat v milovanem svete o neco dele :) resp diky novym povidkam mam duvod se tam vracet

Jediný rozdíl v dnešní době je právní a finanční rovina. U fanfikcí bych také řekla, že si autoří více dovolí projektovat a prozkoumávat pomocí nich nějaké vlastní emoční nebo jiné vjemy.

jedná se o dobrý nástroj k tréninku a zdokonalení psaní

jsem s tím v pohodě, myslím, že je v pohodě, pokud samostatná kniha byla původně fanfikcí

jsou to vzájemně prostupné množiny

Každý začíná nějakou formou fanfikce ale ne každý skončí u nějaké formy profesionálního psaní

Když nám to nenapíšou v oficiálních publikacích, tak si to musíme napsat sami (nebo alespoň ti ostatní, co mají odvahu psát a publikovat

Komplikovaně. Podle mě je to hrozně komplexní otázka. Na jednu stranu jsou fanfikce skvělým trenažérem psaní, pisatel má šanci experimentovat, rozvíjet se... Proto nevidím nic špatného na tom, že se člověk, který psal/píše fanfikce, stane profesionálně publikujícím autorem. Na druhou stranu můžou knihy těchto autorů tíhnout k určité schematičnosti a v některých případech (např. když se autor rozhodne vydat fanfikci, ve které pouze přejmenoval původní postavy) mi to přijde jako porušování autorských práv a také jako neúcta k fanfikční komunitě, která je nezisková a měla by neziskovou zůstat.

Listen, pokud člověk píše, a píše hodně a cokoliv, tak to už vede k rozvoji, a pokud člověk na to má tak klidně může se pustit i do knih

Mnohdy je fanfikční tvorba lepší než originál.

Mnoho fanfiků jsou kvalitnější a i v mnohem větším rozsahu, než profesionální psaní. V době, kdy vychází hodně braku neustále o tom samém, je fanfik originálním čtením, které autor může vždy po úpravě vydat.

Moc tam ten vztah nevnímám. Přijde mi to jako dvě úplně různé věci. Ve ff svět a postavy jsou už "hotové", takže člověk nemusí vymýšlet nic "nového", stačí, aby to vymyšlené fungovalo (někdy to může být těžší než všechno vymyslet, ale to asi jak pro koho). Zatímco u profesionálního psaní člověk musí všechno dělat od píky. Rozhodně ale psaní ff člověku může pomoct v tom, aby se zlepšil v psaní obecně, ať už v "technice" nebo v tom, aby se podrobněji podíval na to, jak je jaký svět postavený a jak funguje.

Moje originální tvorba je vlivem fanfikcí výrazně inkluzivnější a teplejší :D

Možná, že to autor má jednodušší v tom, že už má postavy. Vi jak se chovají jaký mají charakter. To si při vlastní knize musíte vymyslet sami

Myslím si že fanfikce může být skvělým nástrojem pro hlubší objevování a experimentální s již vytvořenými postavami.

Myslím si, že fanfikce si zaslouží aspoň tolik respektu, co profesionální psaní. Na druhou stranu nejsem úplně fanoušek publikování děl, která byla původně psaná jako fanfikce. Je to taková spíše naivní a idealistická představa, že autoři fanfikcí je píšou pouze z lásky a nemůžou za to nic chtít, ale fanfikce má svoje specifická žánrová specifika a ten překlad do profesionálního psaní není vždycky snadný. Někteří autoři mohou psaní fanfikcí brát jako jakýsi "trénink" pro profesionální publikované psaní a to je fajn. A v závěru je tu fakt, že hranice mezi fanfikcí a profesionální tvorbou může být velice úzká, pokud použijeme širší definici pro fanfikce, protože vše je inspirované něčím, a pak tu jsou samozřejmě žánry jako historická fikce atd, které už k fanfikcím mají o dost blíž.

Myslím si, že s fanfikcí se člověk může více vyblbnout. Je to takovej experiment občas, prostě napíšu něco co mě zrovna napadlo a neberu to zas tak moc vážně. Nemá to být perfektní, vím že si to alespoň jeden člověk užije.

Myslím že fanfikce je dobrý způsob jak se naučit psát, ale zároveň je to zcela jiný žánr a momentální trend publikování upravené fanfikce mi přijde problematický, protože dobrá fanfikce podle mě nemůže existovat bez vztahu ke kánonu.

myslím, že fanfikce jsou fakt super prostor kde začít s psaním a jak se to naučit, natrénovat to

Myslím, že fanfikce není podřadná vůči "profesionálnímu psaní". Myslím, že může sloužit i někomu, kdo chce později začít psát "profesionálně", aby si vyzkoušel nějaké nápady bez toho, aby začínal se stavbou celého světa nebo postav, protože to může být zastrašující. Myslím, že to pak snižuje nálož a stres z toho, že musíte vše vymyslet a domyslet, fanfikce může pomoci s autorským blokem.

Myslím, že je to skvělý způsob, jak rozšířit oblíbené světy a vývoj postav, které takovou šanci nedostaly. A taky je to skvělý způsob, jak fanoušci mohou oživovat fandomy, které už třeba nejsou tak živé.

Myslím, že je to stejné jako u jakéhokoliv koníčku versus když máte na tom samém založené živobytí.

Myslím, že se může doplňovat nebo vyvíjet. Nevidím zásadní problém v inspiraci nějakou předlohou.

Myslím, že sice je obojí psaní, ale jedná se o dost odlišné kategorie. Fanfikce se píše často epizodicky a už se zpětně nepřepisují kusy děje, které tak úplně nesedí a zároveň není třeba zdaleka tolik wordbuildingu.

Na fanfikci se člověk strašně moc naučí a hlavně získá sebevědomí interakcemi se čtenáři. Znám osobně jednu autorku, která začínala na fanfikcích a teď je v užším výběru na Magnesiu Literu, a sama říká, že by tam, kde je teď, bez fanfikcí asi nebyla. Zároveň bych ale psaní fanfikcí rozhodně nevnímala automaticky jako krok k nějakému cíli, člověk by se u toho měl hlavně bavit.

Napsala jsem dětskou knihu ve svých 11 letech a vydali jsme ji s rodinou samonákladem pomocí sbírky na crowdfundingové platformě. Dost bych stála o to, napsat ještě něco (knihu, divadelní hru, sbírku básní...) - ráda píšu, chtěla bych tak dostat ven věci, které podle mě nejsou dostatečně reprezentovány. U fanfikce člověk pracuje s existujícím světem a postavami, u originální tvorby si tvoří vlastní (pokud do FF nevkládá OC). Mě samotnou ve fanfikcích baví objevovat charaktery postav, párovat postavy, které by si zasloužily být spolu, vkládat je do různých situací, projektovat si do nich své vlastní strachy a podobně. V něčem je to pro mě jednodušší. Pro čtenáře je to fajn, protože ke světu a postavám už mají utvořený vztah.

Největším rozdílem pravděpodobně je to, že profesionální psaní se dostane k širšímu publiku. Co se týče vztahu ohledně kvality, dnes již není tištěná kniha její zárukou - zejména v rámci žánru erotické literatury existují amatérské příběhy mnohdy čtivější než tvorba dostupná z pultového prodeje. A sic profi publikující autor sama zdaleka nejsem a pracovním zaměřením jsem se též minula, už od mala jsem si přála být spisovatelkou. Takže kdo ví, třeba na to jednou vážně dojde. :)

nektera fanficke mi prijde daleko kvalitnejsi nez publilovane knihy. ale to samozrejme zalezi na osobnich nazorech a na tom, po cem sahnete

Někteří autoři fanfics touží po tradiční publikaci, jiní tradiční spisovatelé píší fanfics mimo svou publikovanou tvorbu. Někteří na fanfics začínali, jiní svou původní fanfikci přepsali a publikovali. Někteří prostě chtějí jen psát fanfikce. Vnímám to jako dvě kreativní nádoby. U mě to rozhodně není, že bych psala fanfiction, protože nemůžu (či neumím!) psát originální práce. Prostě cítím potřebu vyprávět příběh o konkrétních postavách. Má to tak spousta lidí.

Nemám ráda, když vydání autoři "zametají" svou fanfikcni historii např mazáním svých účtů. Jsem přesvědčena, že jsem schopná poznat, jestli autor na ff začínal podle specifickeho stylu. Nemyslím tím, že by takové knihy byly horší, ale mají cosi, co prostě říká Fanfikce. Např kniha Kluci že hrbitova

Nemyslím si, že to jsou knihy, které by měly vycházet mimo tyto internetové platformy jako Wattpad atd. Není to něco, co bychom měli vídat v knihkupectvích, není to vůči daným osobám fair

Neustále mne fascinuje, že ff autoři jsou často lepší než profíci. Ale moc toho vydaneho nečtu, tak asi řeknu, ze kdo chce byt profík, tak psatfanfikce je skvělá příprava...

Nezamýšlela jsem se nad tím

Niektorí ľudia začínajú písaním ff a časom sa presunú k originálnej tvorbe, niektorí ľudia píšu len ff a nemajú potrebu "dopracovať sa" k originálnej tvorbe. FF je skvelá pre autorov, ktorí majú záujem o komunitu, originálna tvorba je dosť rozdielne prostredie. Myslím, že medzi nimi neexistuje priamočiary vzťah, je to skôr o preferencii na druh písania, vzťah s komunitou, atď.

Oboje vnímám jako skvělé způsoby kreativního vyjádření. Psaní fanfikcí mi paradoxně připadá méně svazující oproti profesionálnímu psaní - přestože je autor fanfikcí omezen kánonem, nemusí řešit, jestli je tvorba dostatečně zajímavá/líbivá z hlediska nakladatelů a čtenářů, jestli se bude prodávat. U sebe vnímám střídání období kdy se chci soustředit víc na originální tvorbu a na fanfikce. Osobně nejsem moc nadšená z komerčního publikování přepracovaných fanfikcí, které je stále častější. Jednak kvůli problematice autorského práva, jednak vnímám, že dochází k čím dál větší komercializaci fandomů, a jednak protože si myslím, že fanfikce vzniká za jiným účelem než originální tvorba. Ale chápu, že ta hranice tam není úplně jasná.

Obojí má něco do sebe. Obojí je rozdílné.

Obojí považuji za stejně hodnotnou uměleckou tvorbu; nemyslím si, že spisovatelé fanfikcí by byli méně schopnými spisovateli. Jen u fanfikce je třeba respektovat, že postavy náleží autorům originální práce a že se na fanfikci narozdil od profesionálního psaní nedá vydělat.

Osobně nejsem profesionální autor, ale věřím, že fanfikce může pomoci začínajícím autorům s prvotním "rozepsáním" a nalezením vlastního stylu. Autorovi fanfikce "ulehčuje" práci tím, že už má zavedené universum (samozřejmě v případě ne-AU FF), postavy mají vybudované charaktery a vzájemné vztahy atd. V té nejlehčí variantě už stačí jen vymyslet příběh a není třeba si lámat hlavu s jinými záležitostmi. Autor FF se pak kromě příběhu může soustředit např. na rozvíjení svého stylu psaní, prohlubováním vztahů mezi postavami, rozšiřováním univiversa atd. Zároveň může získat zpětnou vazbu od ostatních, a o to více se zlepšovat. Může to být vlastně taková forma tréninku.

osobne v 85% prípadoch čítam rozsiahle ff s veľkým množstvom slov a kapitol. vo veľkej časti si vyberám diela, ktoré obsahujú dobre vykreslené postavy, dospelé témy, zaujímavý dej, angst, a nie vždy sa tam objaví niečo explicitné, to je skôr v menšine. tieto diela sú mnohokrát na vyššej úrovni než "oficiálne" vydané knihy, takže sa u mňa dosť stiera hranica medzi fanfikčnou tvorbou a profesionálnym písaním. veľa známych franšíz začalo z nejakej fan fikcie, ktorá vybuchla na internete. a tie ff, ktoré sa dostali do mainstreamu nemajú ani zďaleka takú vysokú kvalitu, ako ostatné ff, ktoré zostali nepovšimnuté.

Paradoxně se mi občas stalo, že FF byla napsána lépe než původní dílo

Podle mě je fanfikční tvorba specifická tím, že míří na úžeji vymezenou cílovou skupinu, na fanoušky nejen konkrétního fandomu, ale také konkrétního shipu. Jejich výběr je dále filtrován zaměřením na konkrétní tropy a kinky nebo jejich vyloučením. Tenhle výběr podle až tak úzké specifikace je něco, co čtenáři mainstreamové literatury neznají. Také věřím, že tím, že autoři a čtenáři tyto specifikace sdílejí, vytváří ten fakt sám mezi nimi užší vazby. Mám dojem, že vztah mezi autory a čtenáři fanfikcí bývá často bližší než je tomu o oficiálně vydávané literatury.

Podle mě jsou obě formy rovnocenné, jediný rozdíl je, že fanfikce ve své klasické podobě nelze zpeněžit. Ale fanfikce vedou ke zdokonalování se ve spisovatelském umění a pak je to je. krůček k napsání něčeho vlastního.

Profesionál by asi za tvorbu chtěl honorář.

Profesionál se psaním živí. Fanfikční tvorba může vést k profesionálnímu psaní, jako se tomu stalo např. u Fifty Shades of Grey nebo Manacled/Alchemised.

Přestože píšu fan fikce, netoužím se stát publikovaným autorem. Ale chápu, že je od toho pro někoho jen krůček k originální tvorbě. Každý svého štěstí strůjcem.

Při psaní fanfikcí už má jejich tvůrce už hotový podklad, na který může navázat. U profesionálního psaní musí autor vše vymyslet sám. Proto u fanfikcí lehce projdou věci jako slice of life fanfikce nebo coffeeshop AU, protože čtenář už postavy zná a má k nim vztah.

Přijde mi to jako dobrý start

Přijde mi, že v poslední době dost prosakují fanficfion tropes do toho, jak lidi píšou knihy. Na jednu stranu chápu proč, s rozrůstáním fanfiction, internetu, fandom culture, ale na druhou stranu mi přijde, že pro original fiction je špatný nápad upínat se na tropes. Některé typické fanfiction tropes fungují, protože ty postavy už známe, a chceme je vidět v určité dynamice a situaci, a u nových postav to nefunguje. Je lepší psát něco originálního, podle toho, what feels best, nesnažit we odškrtnout seznam věcí, co lidi rádi.

Psaní fanfikce je skvělý způsob jak si potrénovat psaní (případně i cizí jazyky)

Psaní fanfikcí bych brala jako jakékoli jiné kreativní psaní - narozdíl od publikované tvorby není omezená jasným žánrovým zařazením či dalšími publikačními nároky (délka, tempo, ucelený příběh,...) a může být ulehčené již existujícími postavami a světem (v závislosti na tom, jak moc je člověk drží kánonu). U profesionálního psaní je pak potřeba představit postavy/svět/vztahy mezi postavami, která u fanfikcí odpadá, protože je s nimi čtenář již seznámen (pokud se nejedná o hodně změněný AU).

Psaní je psaní, jen fanfikce by neměli být placené, protože postavy a svět patří někomu jinému. Také příběhy, co dříve byly fanfikce a potom byly přepsány, aby mohli být vydány nám (čtenářům a autorům fanfikcí) často dávají špatnou pověst (Odstíny šedi, After a určitě nějaké další)

Psát FF je stejně těžké jako originální profesní tvorbu, jen je to těžké trochu v jiných ohledech. Tam, kde autor originálního díla musí vymýšlet nový svět, nebo postavy, pisálek FF musí mít zvládnuté charaktery a reálie od jiného autora, mít nastudováno, správně výchozí text interpretovat a přetavit to do nového děje a situacích. Navíc čím dál tím víc pociťuji, že FF jsou jistým způsobem mnohem svobodnější, upřímnější a originálnější než oficiální literatura. Fanfiction vznikají nekomerčně, nejsou zatížená tedy tím, jestli se to či ono bude prodávat a určitá anonymita dává autorům FF i odvahu psát i o kontroverznějších věcech a být více upřímní. Autoři jakýchkoliv děl se inspirují od jiných. FF toto na rovinu přiznají i uvedou zdroj z čeho vycházejí. Dávám přednost takovéhle vědomé a přiznané inspiraci, než nějaké předstírané originalitě, kdy se dokolečka kopíruje ten samý koncept, myšlenka i děj, jen s jinými jmény postav a kulisami. Navíc teď s nástupem AI si vážím děl, jenž vznikají od člověka k člověku, kdy samotná cesta k výsledku je často cílem. Stroj neumí vytvořit umění, protože nerozumí životu, lidským strastem i láskám, nemá duši. Autoři FF nemají tolik důvodů, si vypomáhat při psaní nějakým strojem, když tvoří pro to, aby tvořili. U komerční oficiální tvorby se toho, že bude časem mnohem více ovlivněna AI, bojím více.

Rozdíl je celkem jasný. Fanfikce nemůže vyjít v žádném nakladatelství, autor píše jen pro radost, nikoliv pro peníze. Profesionál se může živit nadějí, že nějaké peníze získá nebo se stane slavným.

Řada fanfikcí je z mého pohledu mnohdy lépe a kvalitněji napsaná, než některá díla, co se dnes publikují oficiálně

Řekla bych, že je v tom určitý rozdíl a to hlavně ve vytváření postav či světa. Fanfikce jdou o trochu jednodušší, protože je od čeho se odpíchnout a jsou vidět nějaké hranice jak charakteru tak i fungování daného světa. Ale raději bych si přečetla kvalitní fanfikci než originální práci, která nemá hlavu a patu.

Sama na sobě cítím, že na fanfikční tvorbu nemám zdaleka takové nároky (ani jako autor, ani jako čtenář), jaké mám na profesionální tvorbu (knihy). Fanfikce čtu v kontextu relaxu, odpočinku, tetelení se, zatímco knihy vnímám jako nástroj pro krmení mozku, kde obvykle vyhledávám náročnou literaturu, která se zabývá složitými a komplexními tématy, které mě mají vyloženě obohatit.

Skvělá příležitost vyzkoušet si psaní s tím, že máte vytvořenej svět a postavy. Navíc ff jsou častokrát lépe napsané.

Spousta autorů fanfikcí píše literaturu na neuvěřitelně vysoké úrovni. Většina autorů fanfikcí píše úsměvná dílka plná stereotypů a tropů. Je to v pohodě. Když si koupím publikovanou knihu, také si často řeknu, že nepotřebuje vysoké kognitivní funkce, ale i to je v pořádku. Nemusí být všechno k zamyšlení. Posledních pár let si všímám, že se publikují knihy na stylu fanfikcí. Právě teď mě napadá všeobecně hodně zmiňovaná Spalující rivalita, což je druhá kniha série kanadské autorky (zapomněla jsem jméno). Četla jsem z této série knihy dvě - tuto a ještě knihu 6 (protože se zajímá o ty stejné centrální postavy v rámci jednoho univerza). Zatímco kniha 2 byla neuvěřitelně srovnatelná s fanfikcemi (stylem psaní, typem rozhovorů, druhem tropů, které autorka používá, jazykovou stylistikou a vůbec), kniha 6 již byla na mnohem vyšší úrovni literární krásy. Předpokládám, že se ,,vypsala", resp. přivzdělala se v literatuře jiné, než je hokejové RPF. Takže k otázce: vztah tam je, je hmatatelný, ale asi to není špatně

Spousta FF autorů podle mě sní o tom, že by napsali “normální, opravdovou” knihu… ale jen málo z nich ten přechod opravdu zvládne.

Stejne jako profesionální psani je i fanfikcni tvorba nekdy brilantní a nekdy odpad

Určitě jsou tací, kteří napíší opravdu díla, které jsou na úrovni profesionálního psaní a určitě by stály za fyzické publikování. Navíc už jsou takové díla, které se publikovali. Navíc v dnešní době existuje dost platforem, které podporují prvotiny aby se autor dostal do podvědomí. Např. Pointa. Takže určitě jsem pro, aby víc lidí se zabývalo psaním. Jsem rád, že je tolik lidí, kteří stále rádi čtou. Ano, je tam "problém" třeba s gramatikou, navíc víc anglických slov se objevuje v češtině, ale zas nemůžeme omezit vývoj.

Určitě. Fanfikcni tvorba není téměř nikdy tvořena pro profit. Jde čistě o zálibu od fanoušků pro fanoušky. Samozřejmě se od něj může časem autor přesunout k profesionálnímu psaní, ale fanfikce jsou velice amatérská, ale srdcová záležitost. Profesionální psaní vyžaduje hodiny a hodiny a týdny editorské práce, zpětné vazby apod. To neznamená, že taková práce nemůže jít do fanouškovské tvorby. Ale ve fanouškovské tvorbě jsou mnohem větší rozdíly v kvalitě a úsilí, času, stráveném na různých fanfikcich. Také samozřejmě člověk pracuje s předem danými postavami a často se třeba drží nějakých headcanonů, ale stále je limitovan (nebo si naopak pomáhá) již existujícím world buildingem nebo postavami. (Nemám ambice být publikujicim autorem literatury, ale studuji na umělecké škole a rád bych profesionálně tvořil příběhy například v interaktivní formě videoher apod.)

Už jsem velice dlouho nepsala (léta) a pohrává si poslední dobou s myšlenkou napsat příběh o romanci/vztahu mezi 3 lidmi. Ráda bych publikovala 'profesionálně ale pokud by o napsaný příběh pro vydání nebyl zájem, určitě bych silo ráda vypustila alespoň jako e-knihu, nebo jako povídku online. Tím nechci tvrdit, že mi psaní pro online weby nebo psaní fanfikcí připadá jako něco méně. Cítím, že publikace knihy s sebou nese jistý pocit ocenění, který je hmatatelný (I když už postrádá přímost, podporu a rychlost sounáležitost online/slash/fandom komunity). A také pro mě představuje jistou garancí kvality (příběhu i gramatiky), která může být velice vysoká i u volné psaných příběhů, ale zažila jsem i značný pokles s časem (povídky na měsíce až roky, případně autorky ztratily inspiraci nebo měly mnoho věcí na talíři v životě a psaní muselo ustoupit). Přítomnost vydavatele (korektor, prof reader, grafik,...) ne vždy zajistí dodržení standardů, které očekávám, ale většinou tomu rak skutečně je.

V posledních 10 letech se tvrdá hranice mezi těmito prostory začala výrazně smývat což má svá pozitiva i negativa. O negativech mluví kde kdo al mě osobně těší že se tím prostor literatury demkoratizuje, autoři jsou si rovnější a existuje dialog mezi publikem a spisovateli.

V zasade je to jedno a to same a pritom jine. Fanfikce je mnohdy mnohem propracovanejsi co se universa tyce,nez puvodni předloha. Je to dobre cviceni a mam i autory,co normalne publikuji a zaroven stale pisou FF,i kdyz ne treba slash.

ve ff mi projde skoro všechno, nanejvýš si to nenajde čtenáře, na profesionála už je tlak, nejen, aby ta prácě měla nějaké standardy kvality úo to se snažím i v effú, al i aby obsah byl so možná "mainstream", aby se výsledné dílo prodávalo, když už se do jeho vydání investovalo.

Vela autorov/iek fanfikcii píšu velmi profesionálne ale nepaci sa mi velmi publikovanie a prepisovanie fanfikcii

Vidím tam rozdíl hlavně v tom modelu. Gift culture versus monetizace/kapitalismus. Každý se musíme nějak uživit, takže proti profesionálním psaní vyloženě nic nemám a pokud jsou tyto dvě roviny (profesionální psaní pro obživu a psaní fanfikcí pro zábavu/komunitu atd.) oddělené, tak proč ne.

Vnímám fanfikce jako jednodušší trénink psaní. Píšu ve fanfikcích většinou epizodní, krátké povídky, zatímco v originální tvorbě se věnuji textům většího rozsahu. Na fanfikcích si občas i zkouším různé styly psaní či žánry, kterým se běžně nevěnuji.

Z fanfikce se dá udělat super knížka (pokud nejsi E. L. James a nenapíšeš z jednoho beaku ještě horší).

Za mě rozdílné světy, i když se v některých oblastech prolínají. Ale fanfikce je a měla by zůstat čistě nekomerční.

Znám pár lidí, co píšou nejen fanfikce, ale i komerčně vydávané knížky (i když ně nějaké bestsellery), ale primárně pro mě fanfikce je literatura, která neaspiruje na úspěch u publika, nýbrž na uspokojení vlastní autorčiny potřeby trávit čas s těmi postavami/v tom světě. A že se to může líbit i dalším lidem, to je příjemný bonus a z toho sdílení pak vzniká fajn komunitní život.

Asi spíš jak kdy. Není to nutnost, ale často to tam očekávám, n

Během let jsem postupně přešla ke čtení všech explicitních scén k tomu, že mi oči přeskakují odstavce, jakmile se někdo začne svlíkat.

Častokrát jsou explicitně sexuální scény popsány hloupě či naivně.

Čiastočne sa stotožňujem s názorom, že jedným z trendov vo ff je vypĺňať priestor, ktorý je v originále nevyplnený. To sa týka vzťahov, sexu, dier v deji, ale aj iných aspektov. Slash ako taký je čiastočne reakcia na nedostatok v kvantite alebo kvalitr queer vzťahov v populárnych knihách/filmoch/etc.

Důležité je pro mě oboje, aby byli sexuální scény zajímavé, ale zároveň musí být příběh samozřejmě zajímavý

Důležitější je pro mě takový ten "soulmate prvek". Explicitní scény k tomu patří, obecně asi preferuji slowburn romance.

Explicitní scény nejsou nutností i když jsou jsou příjemným zpestřením. Podstatný je vývoj postav a vztahů mezi nimi.

Explicitni sceny super, ale zas je fajn kdyz zbyde prostor i pro pribeh

Explicitní scény v češtině bych nedávala, angličtina je pro mne méně osobní

Explicitní sex mi nevadí, je to přirozená součást lidských vztahů a dobře napsaná scéna může skvěle ukázat dynamiku vztahů, popsat emoční prožívání postav, ukázat intimitu mezi nimi atd atd.

Hodně záleží na mé momentalní náladě, obecně preferuji příběhy bez explicitních scén (popřípadě s jejich minimem) ale občas si přečtu vyloženě explicitní dílo - v tom případě se ale vždy jedná pouze o jednodílovky

Jak čtu víc angličtině, tak přefiltrované přes cizí jazyk, tak toho snesu víc. Fakt záleží, jak kdo píše a jak se zrovna cítím a taky čtu jiné věci, než bych četla u F/M.

Jak jsem psal, jsem už spíš na emoční vztahy, ale explicitní sex mi nevadí, pokud je fobře napsaný.

Jako záleží na mojí náladě. Někdy prostě chci vyloženě číst něco s velmi explicitními sexuálními scénami, někdy zas chci víc romantiky nebo příběhu a nejde jednoznačně říct, co preferuji. Opravdu moc nesouzním ani s jednou z větou z předchozí otázky. To je stejné, jako když se mě někdo zeptá, jaký žánr knih mám rád. Četl jsem všechno možné, od vědeckých knih, přes poezii po prózu a dramata a další žánry. Navíc jsem pro pro sexuální scény, ať už jsou jakkoliv explicitní. Každý člověk má rád něco jiného, proto je taky tolik fanfikcí.

Jako, jo, mám ve fanfiction ráda ten sex, trochu ho preferuju tam mít, ale není to výrazná preference. Pokud mám fakt chuť přečíst si fanfikci na nějaký ship, je jedno, jestli tam sex je nebo ne.

Jakožto asexuála mě dost ubíjejí nudné slashové scény, ale i pro mě jde slash napsat dobře/čtivě, kdy mě ho potom baví číst a nepřeskakuju. Taky mě ho celkem baví psát - ovšem v aj.

Je málo tropů/kinků, které by na mě v literatuře byly moc. Moje hard no je hlavně nuda. Musí to být zajímavě popsané, takže preferuju smut s nějakým předchozím vývojem.

Je mi jedno, zda slash obsahuje sexuálně explicitní scény, ovšem preferuji takové, které je bsahují, pokud se to do universa a na pairing hodí. Nejdůležitější je, že neobsahuje OOC, AU, omegaverse a podobný hovadiny.

Je to fuška (a ne jenom z hlediska anatomické logistiky). Když je člověk příliš nadržený, pak se nesoustředí na psaní. A psát explicitní scény bez nálady zase není ono. Je to křehká rovnováha.

Jsou skvělé, pokud rozebírají charaktery postav a nebo nějak výrazně posunou dej. Naopak ocením, když autor umí sexuální scény osekat a popsat je jen v případech, kdy je to skutečně důležité. Nebráním se tomu, když jsou fanfikce, kde je takových scén více, ale musím v nich vidět rozdíly, progres v postavách nebo deji a význam. Když je jich moc, tak to ztrácí na významu. Nebo například jako ve fanfikci, co uvádím v oblíbených - Od Čerta k Ďáblu, to je absolutně úžasná character study postavy, ale skrze oneshot smut. Ale absolutně in character. Takže záleží, ale jen jednorázové nebo čisté sexuální scény bez větších významů moc nevyhledavam, nebo ojediněle.

Kromě toho, že vyhledávám fanfikce věnující se třeba mým vlastním kinkům, tak mě i - jako autora, co píše česky a anglicky - zajímá, jak lze některé věci napsat. A sama beru třeba psaní fanfikcí na velmi specifické kinky v češtině jako takovou výzvu - zpočátku mi to připadalo trapné (protože jsem si zvykla psát explicitní scény v angličtině), ale postupně si na to zvykám, a vlastně hledám další a další výzvy na to, o čem psát

Lidi by se je měli naučit psát, občas to je hrozný

Mám je ráda, ale pokud to pro někoho není, tak to naprosto chápu. Z tohoto důvodu mám ráda AO3 a jejich tagging system, přes který si člověk může vyfiltrovat, co chce mít v příběhu atd.

Mám k tomu velmi pozitivní vztah, ačkoliv mě osobně v literatuře nijak sexuálně nevzrušují. Myslím si, že lidé, kteří je píšou jsou zajímaví. Nelíbí se mi, že některé fandomy upadají do puritánství a fanoušci se pak bojí sexuální scény psár

Mám rád slowburn, a rozsáhle kapitolovky, takže nepotřebuji sexuální scény hned od začátku, ale potřebuji aby to k tomu dospělo a aby to pak nebylo jen stroze popsáno. Celkově vyhledávám explicit content rating.

Mám rad/a slash zejména pokud obsahuje sexuálně explicitní scény, ale ne kdyz je to postavene jen na tom, stejne dulezita je dejova linie a myslenka pribehu

Mám ráda dobře zpracovanou intimitu, ideálně bez ohraných situací či opakujících se slovních obratů. A samozřejmě to musí mít adekvátní délku - celý sex shrnutý do dvou odstavců nelze nazývat sexuální scénou...

Mám ráda explicitní scény, ale nemusí být v každé kapitole:D je super, když je to vyvážené zajímavým dějem.

Mám ráda i silné a komplexní příběhy bez sexu, nicméně sex je pro mě důležitý i ve vztahu v reálném životě a pokud jej povídka neobsahuje, prostě mi chybí. Pokud potřebuji číst něco na uvolnění, nebo i vypnout mozek, je větší šance že sáhnu po vysloveně raunchy/smutty příbězích.

Mám ráda, když tam jsou, ale především proto, že mám ráda celý ten příběh celkem syrový a bez cenzury. Můžou být absolutně minimální zlomek příběhu.

mám rada, pokiaľ sú explicitné scény dobre vykreslené. niekedy je to totiž boj sa cez ne dostať. Osobne u mňa platí, že jednak tých explicitných scén nemusí byť veľa, a keď už tam sú, tak spĺňajú hlbší zmysel, posúvajú nejakým spôsobom dej, vývoj postáv a nie je to tam vložené iba tak, že tu máš aby sa nepovedalo. v podstate rada čítam porn with feelings / porn with plot

Mám své top a bottom preference z některých pairings. Pokud to tam není/je to obráceně, spíš nečtu.

Mám takove scény velmi ráda, ale zároveň preferuji, aby byl i dobře napsaný příběh okolo.

Mě nejvíc baví to budování napětí předtím, nez se spolu vyspí. Ten sex jako takový už většinou preskakuju, protože je to furt to samý dokola

Mnohem radši mám fikce kde se možná explicitní obsah děje, ale hlavně jde o rozpoložení postav (v jejich hlavě) spíš než kdo kdy co kam strkal.

Musí se umět napsat, jinak je to trapné.

Ne všechny povídky potřebují sexuální scény. Musí se umět napsat, takže pokud jsi jako E. L. James, radši se na to vyser.

Ne vždycky tam ten sex je potřeba, ale kdyby to k němu pokaždé jen směřovala a pak byla zatmívačka, tak to by mě nebavilo číst. Proto teda taky čtu (a píšu) fanfikce, kde zatmívačky nejsou a jejichž autorky/autoři vědí, jak ze soulože udělat přirozenou součást příběhu, která ho někdy třeba i posouvá, poněvadž je to důležitý aspekt vztahu. 3:)

nebaví mě Slow burn. mám full time job, potřebuju dělat i jiné věci se svým životem, což neplatilo před 10 lety. je to trochu škoda :(

Nedá se odpovědět, protože hrozně záleží na tom, co hledám v konkrétním okamžiku. Taky daný pár celkem ovlivňuje, co očekávám a chci. V obecné rovině explicitní scény beru jako jakoukoli jinou část povídky.

Nejvíc pravděpodobně záleží na tom, v jaké fázi cyklu zrovna jsem (lol). Explicitní scény čtu ráda, ale fan fikce si vybírám podle jiných kritérií, než je rating.

Někdy ano, někdy ne... Mám oblíbené příběhy, kde nevylezu z postele a pak mám oblíbené i takove, kde jsme je ani neviděli nahé... Zvláštní kategorie je, když narazím na dobre napsanou povídku s Ace postavou... ale uz jsem taky viděla špatně věci. Ale ty dobré, těch si vážím...

Někdy mám chuť na explicitní čtení, jindy chci fluff nebo prostě dobrý příběh, co explicitní scénou vyvrcholí

Někdy mám náladu na explicitní příběh, kde sex je jediný děj, co se děje, jindy na příběh bez jakýchkoliv sexuálních scén. Nemám preference na to či ono, je to podle nálady.

Někdy mám náladu na explicitní scény a jindy na příběh.

Někdy si dáte studenou sprchu, někdy vlažnou a někdy horkou. Někdy chcete jemným příběhem pohladit po duši, někdy chcete silnější erotické napětí a někdy prostě povídku samý sex. Je to o náladě. Někdy chci jemnou Pýchu a předsudek (pardon, ale slash varianty mě nenapadají) a někdy orgie hodné králičí tlupy.

Někdy vyhledávám explicitní díla, někdy naopak vyhledávám díla bez sexuálních scén. Většinu času ale explicitnost nerozhoduje :)

Nemám moc ráda PWP. Preferuju spíš když jsou explicitní sexuální scény az po dlouhém dojemném slowburn ideálně ještě když tomu předchází v příběhu hodně angstu. Může to být i součástí - i na začátku, ale musí to hned rozvíjet nějakou zajímavou zápletku atd. aby mě to fakt chytlo.

Nepreferuji extrémně detailně popsané sexuální scény. Raději čtu příběhy s náznaky, kde jsou sexuální scény více o prožívání postav než o skutečném aktu.

Netrvám na sexuálně explicitních scenách, ale je to příjemný bonus

Nevadí mi explicitní scény, ale musí mít smysl, musí zapadat do příběhu. Nelíbí se mi takové scény, které jsou do příběhu napsané na sílu a zbytečně grafické, nebo nejsou moc reálné.

Nevadí mi, když tam jsou i když preferují příběhy bez nich. Většinou explicitní sexuální scény přeskakuji, pokud během nich neprobíhá rozhovor.

Nevyhledávám je ale sakra někdy jsou tak skvěle napsané

Nevyhledávám Slash pro explicitní obsah, ale nevadí mi jeho přítomnost.

Občas mám chuť na sex. scény jindy ne. Pro mě je důležitý příběh. Sex. scény jsou bonus

Obecně preferuji slash se sexuálně explicitními scénami, ale ráda si přečtu i slash bez toho.

Osobně v tomto případě často záleží na fandomu - u některých shipů by mi explicitní scény chyběli, protože sex je důležitá část toho konkrétního vztahu, u některých by zase byly skoro divné a jsem ráda když v příběhu nejsou.

Platí pro mě všechny 3 možnosti. Záleží na tom, co zrovna hledám

Pokud jsou dobře napsané, dokáží u mně příběh dost pozvednout, a rozebrat hlubší vrstvy postav a jejich vztahu. Pokud jsou ale "odfláknuté", dokáže mi to hodně zkazit dojem z celkového příběhu

Pokud jsou tyto scény dobře napsané a není to nějak přehnané, určitě to je je velký plus příběhu.

Pokud v explicitních scénách není nějaký posun, přijde mi to spíš jako repetitivní činnost, kde se toho po příběhové stránce moc neděje.

Preferuji příběh před sexuálně explicitními scénami, ale explicitně mi nevadí.

Příběhy s explicitním sexuálním obsahem čtu velice ráda, ale neřekla bych, že abych si příběh užila, musí takový kontent nutně obsahovat. Přijde mi, že je pro me důležitější emoční vztah mezi postavami - ať už pozitivní nebo negativní (ráda čtu emotional hurt, hurt/no comfort nebo angst příběhy).

Přiznávám, že docela často tyto scény přeskakuji, popř. nečtu úplně detailně. Nevadí mi (sám i explicitní fanfikce píšu a vydávám), ale zajímavější jsou pro mě momenty pre-relationship, mutual pining a angst.. prostě to emocionální vypětí, které ty explicitní scény předchází :-)

PWP nejvyhledávám, ale když je to součástí příběhu, tak si explicitní scénu ráda přečtu

Ráda je čtu, ale pro mě těžké je psát (i když se o to snažím).

Radši méně než více

sexuální scény mi nevadí, pokud se obejdou bez vulgárních výrazů, podrobných anatomických popisů a nechávají prostor pro vlastní fantazii čtenáře.

Sexuální scény nejsou nezbytné, ale dávám přednost tomu, že tam jsou. Kromě toho, že jsou sexuální scény samy o sobě stimulující, mám ještě druhý důvod, proč vyhledávám spíše explicitní obsah. Příběh se sex. scénami mi přijde obvykle (v průměru) "dospělejší" a tak nějak lépe napsaný. Rozhodně to samozřejmě není absolutní pravidlo.

Upřednostňuji buď slash bez sexuálně explicitních scén, nebo s explicitními scénami směrovanými na kink/bdsm

Upřímně cokoliv co dává smysl in-character?

V češtině se to čte hrozně blbě, v angličtině je mi to příjemnější

V dílech, která si vybírám, sexuální scény pouze doplňují příběh, příběh nemá být na nich stavěný. Úplně nejradši mám slow burn, kde je explicitní scéna až na konci.

Veľa krát si užijem a dokonca vyhľadávam take ktoré explicitny obsah neobsahujú, ide mi viac o romantickú starnku veci, ale pri niektorých to tam potrebujem a neviem si to domyslieť

Velmi individuální. Někdy čtu kvůli romanci, někdy prostě chci jen sexuální scény. Záleží také na konkrétním příběhu.

Velmi záleží na náladě, někdy se sexuálním scénám vyhýbám, jindy je vyhledávám.

Všechny tři otázky jsou nepřesné, ale nejvíc odpovídá asi, že vyhledávám explicitní obsah. Jenže ona to taky není úplně pravda. Vyhledávám ho zejména proto, že ty příběhy bývají nejvíce napěchované gradací, moje tropes v nich nejlépe fungují emocionálně a vlastně na tom příběhu nemám ráda až tak ten explicitní obsah, ale to, co mu těsně předchází. Ráda si i přečtu humorný crack, ve kterém padne třeba jen polibek, ale musí mě zaujmout styl psaní, obsah a věrnost postav (ne nutně OC, ale věrnost toho chování obecně). Čistě pwp bez nějaké zápletky nečtu vůbec. Potřebuji tam mít děj a nějaký posun, vášeň a hromady angstu, hurt/comfortu a klidně i nějaký whump, ale vlastně ty sexuální scény můžou končit tím, že je opis nepřímý a jen naznačený, ale já vím, že proběhl a dostala jsem tu svoji "před-sexuální" scénu plnou emocí, zvratů a gradace.

Vyhledávám určitě explicitní scény (beru to jako odměnu za cestu), ale pokud jsou zajímavé tagy nebo oblíbený autor, přečtu cokoli

zalezi dost na nalade, malokdy chci explicitni ff, musi byt na to dobra energie vesmiru

Záleží hlavně jak je příběh napsaný. Pak jde i o náladu, ale pokud nálada zrovna není a scéna tam je tak ji prostě jen projedu očima a jedu dál.

Záleží hrozně moc na náladě. Jsem člověk, co sex nemá. 0% sexu v mém životě. Vztah k němu mám všeobecně kladný, nepovažuji žádné sexuální akty za špatné nebo správné, úplně je akorát nechci s vlastním tělem dělat. To uvádím pro kontext. Když mám náladu, vyhledávám specificky sexuální fanfikce do 5k slov, abych uspokojila nějakou část svého mozku, která ten sex přece jen vyhledává. Pak přijdou dny, kdy představa sexu vyvolává spíš nechuť a můj filtr je okamžitě nastaven na fanfikce orientované na příběhy. Většinou si ale vyhradím čas a přečtu si něco delšího (50k+), kde je plno příběhu a je tam i sex, protože do života běžných lidí prostě patří.

záleží jak je to napsaný

záleží jakou mám náladu. občas specificky hledám pwp občas specificky něco jiného

Záleží na náladě

Záleží na náladě

Záleží na náladě. Občas chci něco kde není vůbec sex a bude dobrý příběh, občas naopak. Mým problémem je že většina explicitní fikce pro mě přijde nechutná (fakt nesnáším všechny ty "manhood", "member", "cunt" je naprosto odporný)

Záleží na pojetí tématu, někdy naopak se vyhýbám Slashy bez explicitního obsahu, protože je tam cítit jak se tomu autor násilně vyhýbá. Mám raději když příběh plyne přirozeně.

Záleží na situaci, ale většinou mám ráda příběhy se sexuálně explicitními scénami. Nevyhledávám je ve 100 % případů. Někdy specificky hledám jiné věci (hurt/comfort nebo řešení jiných traumat mně blízkých, ohledně kterých nebudu specifická).

Ai no Kusaby Harry Potter

Ano, když jsem začala číst slash, začala jsem vyhledávat i knížky s queer hlavními postavami (autoři jako TJ Klune, nebo KJ Charles) Mezi moje oblíbené knížky patří jinak třeba všechny knihy od Brandona Sandersona nebo série Cizinka.

Ano, ovlivnilo a to tím, že mi rozšířilo obzory. Díky tomu jsem narazila na různé seriály/filmy/knihy atd., o kterých bych jinak asi ani nevěděla.

Arto Paasilinna, Walt Whitman, Anatole France, Guillaume Apolinaire, Ivan Blatný. Z filmů Kouř, Everything is Illuminated, Moonrise Kingdom atp. Slash jsem začala číst tak brzo, že nevím, jaký vliv měl na můj formující se vkus; snad jen, že mám hodně malou toleranci na hlavní postavy, které jsou příliš předpojaté vůči ostatním. Netvrdím, že je to tak správně.

ASOIAF, Batman komiksy, Vampire Chronicles, Zaklínač... dokud jsem byla ve škole přečetla jsem všechno, co mi přišlo do ruky

Boyfriend Material, Nezha, Čekání na Lina, Guardian, O čem Konfucius nehovořil

Bylx jsem od 7-8 vychovávánx na Tolkienovi, Narnii, Hraničářově učni, Hvězdné bráně, anime Mumíncích a filmech ze světa Zeměplochy. Dnes si vybírám knihy a filmy podle toho, jestli je tam někdo shippable.

Co se týká knih tak aktuálně vede romantasy, anebo i klasické romanťárny. Zjistila jsem, že mi nejvíc vyhovují příběhy kde jsou morally grey postavy. Například mezi nejoblíbenější knihy aktuálně patří Fourth wing, Quiksilver, We who will die nebo Booklovers, Icebreaker či Twisted Love - hlavně postavy od Ana Huang dost sednou do mého žánru. Ráda si přečtu i slash knihy, ale zjsitila jsem, že už jsem dost vybíravá a takových knih je taky podstatně méně. Oblíbená je třeba Red, White, Royal blue - tady jsem se nad klukama opravdu rozplývala. Nebo se mi líbilo Twisted pretty things či The boyfriend subscription. Nemyslím si že mě ovlivnilo čtení slashe jako takového, spíš jsem asi i díky tomu víc zjistila co mě baví a co ne a už většinou podle popisu a tagů odhadnu jestli se mi příběh bude líbit nebo ne, rozhodně mám menší procento přečtených špatných příběhů než dříve, když jsem si ještě nebyla jistá co mi sedne. Co se týká filmů tak samozřejmě taky fantasy, romantika, ale hodně i oddechové, sitcomy, seriály, ale třeba i kriminálky.

Cokoli kde se projevuje nadpřirozeno v moderním světě. A detektivky, hlavně Agatha Christie-ty pouze knižně. Na čtení slashe to vliv nemá, ale s příchodem Heated Rivalry je uspokojena i má vizuální stránka

Cokoliv úplně mimo slashovy obsah. Ten čtu i píšu jen fanfiction.

Cteni slashe nijak můj výběr neovlivnilo.

Čtení slashe mě ovlivnilo hodně, co se týče čtení obecně. Posledních několik let čtu jen věci, které nejsou o lásce, pokud se nejedná o fanfikce - přijde mi, že "normální" knihy nemají ten typ příběhů, které vyhledávám. Mimo fanfikce, moje nejoblíbenější kniha je asi Metro 2033, ale co se žánru týče, tak knihy o holokaustu.

Čtení slashe mě v tomto neovlivnilo nijak jinak, než že mi teď ty originály (např Harry Potter) přijdou nudnější

čtu hodně nonfikce, teorie, vážná témata. Slash je příjemný odpočinek, palate cleanser. Díky slashy jsem se naučila orientovat v tom co mě vlastně baví a zajímá nebo otcem opravdu číst nechci a to nejen v rámci tropů, ale i třeba jazyk a sloh který autor používá. Například Rozlozíš paměť od M. Torčíka má všechna témata která mě baví, ale sloh za mě byl nesnesitelný a knihu jsem kvůli tomu nedokázala dočíst.

Čtu toho spousta, zejména teda fantasy :)

Čtu všechno kromě červené knihovny a příliš odborných knih.

Čtu/koukám na víc m/m f/f věcí víc, než dříve, ale spíš než že by mě ovlivnilo čtení slash fanfikcí bych řekla že to je tím, že jich je v poslední době víc než dřív a jsou dostupnější. Takže když mě zaujme nějaká nová věc, je větší šance, že je m/m f/f než dřív.

Dead poets society, Petrohradské povídky, Carmilla, Časodějové, Bohatýr, Grandhotel Budapešť, Srdíčko a Mňamka, Mirgorod, Manon Lescaut Nemám pocit, že by čtení slashe můj výběr nějak ovlivnilo. Ale to může být tím, že jsem slash začal číst ve stejnou dobu, co jsem se začal více zajímat o tato média.

Dobu před nepamatuju, teď třeba tvorba KJ Charles, CS Pacat, Jordan Hawk, Zeměplocha

Dřív jsem nečetla, pak jsem objevila slash a taky knižní sérii Hraničářův učeň- taková moje srdcovka díky které jsem začala číst. Od té doby se držím podobného žánru Fantasy- Hra o trůny, zaklínač,HP, Percy Jackson, Tvorba S.J.Mass, Čtvrté křídlo,… Stejný žánr mám dost i mezi filmy, seriály a anime

Dřív to byl Harry Potter ale od toho jsem upustil kvůli madam vy-víte-komu, jinak se můj výběr nezměnil

Dříve jsem místo slashe četlo ninjago/FNAF (nejen ale většinově) isekai fanfikce na wattpadu (cca 12 let) a (snad i ještě dřív, ne-li při tom) jsem mělo zálibu v niche "hrdinka je vyvolená a musí chránit/pomáhat týhle random magický rase" knihách které určitě nebyli pro moji věkovou kategorii (Série Panův Odkaz a Padlý)

Dříve jsem preferovala fantasy knihy a fantasy romance

Duna (knihy), Zaklínač (knihy+hry), Stopařův průvodce po galaxii (knihy)

Fanfikce a fandom mě asi ovlivnily, slash jako takový spíš ne.

Fantasy a scifi a to platí víceméně i doteď. The Murderbot Diaries třeba. Primárně se kouknu na něco co mě zaujalo a slash vyhledávám až separatne. Přes MDZS a Wangxian jsem se dostala k profesionální BL/danmei a čínským webrománům, tam většinou fanfikce pak nevyhledávám protože ty fandomy jsou na anglické straně internetu maličké. Taky mám ráda horor, třeba Iron Lung co teď vyšel, a ten se slashem většinou nemíchâm. Přijde mi že koukání se na horor vyžaduje jiné brýle než shipping brýle, a hororové shipping fandomy mi tak přijdou hodně zvláštní, prostě tu chemii nehledám a nevidím. Ofc ale výjimky existují.

Fantasy dobrodružství už od malička, stále se nemění. Mám komplikovaný vztah s explicitními publikovanými knihami - můj první dojem je vždy ,,uh, museli tohle dávat do knihy?!" a pak se nad tím musím zamyslet a v sobě to zpracovat. Pořád převládá takové nějaké nutkání mít tyto dva světy oddělené.

Fantasy knihy, hororové knihy, autobiografické knihy. Nemyslím si, že by se čtením slashe preference změnily.

Fantasy, romantika, krimi , thriller, písmenková polévka - prostě cokoliv.

Fantasy, scifi obwcně

Fantasy, urban fantasy, MM romance

Filmy - nemám Seriály - The good place, Poker face (s Natashou Lyonn), House MD Knihy - Kalibův zločin Slash jsem začala číst v přibližně 12, takže jsem ještě moc vytříbené názory neměla. Prvních pár let čtení slashe jsem vybírala většinu seriálů podle potenciálu k shipování dle Tumblru.

Game Changers a mnoho jiných sportovně laděných MM romances, série Red Dirt Heart, tisíce dalších (v podstatě exkluzivně LGBT).

Grinch, Číslo 5, Kačer Howard, Krotitelé duchů, Nimona,... Percy Jackson, Magnus Chase, Osudový příliv,... Čtení Slashe můj výběr nijak neovlivnilo, pouze někdy přemýšlím o kolik by byl příběh lepší kdyby ze scénáře vyškrtly hlavní hrdinku. Někdy jsou tam opravdu jen proto aby byly a příběhu nic nepřidávají.

Harry Potter, Acotar, Hauting Adeline, Čtvrté křídlo

Harry Potter, kosticas pan prstenů abarat - na filmy se moc nedívám, spíš na pohádky

Harry Potter, Resident Evil

Harry Potter, Upíří deníky, Supernatural, Škola noci, Čas čarodějnic

Heated Rivalry, série On (Him - Elle Kennedy), film Červená, bílá a královsky modrá, Pillion, kniha Malý život, a mimo slash - Nedotknutelní, různé historické velkofilmy, francouzské komedie... Z knih Malý princ, Harry Potter, Pán prstenů, Zaklínač (frčím hodně na fantasy) Nemyslím si, že čtení slashe výrazně ovlivnilo můj literární a filmový vkus, spíš jsem nově začala vyhledávat i věci s homosexuální tematikou.

Já ještě vyrůstala na Vinetouovi, Mušketýrech. To jsem četla snad 100x. Takže vše od Dumas, Du Maurier, Flaubert, Gardner, Páral, Monyová aj. Dobrodružné, detektivní, historické, zamilované. Knihy ve stylu Jih proti severu. Vzhledem k mé věkové kategorii, jsem zjistila, že existují fanfikce asi před 8 lety. Od té doby je čtu neustále, defacto od dětství čtu neustále :-))). Nehledám nic jiného než svět HP, který miluji, už jsem se tu usadila a potřebovala bych asi 100let, než bych všechno zajímavé přečetla. Díky překladačům můžu číst povídky z celého světa. Na filmy se moc nedívám, jen spíš ty, co jsem četla, jinak mi to přijde jako ztráta času, vytvářím si raději vlastní fantazii u čtení.

Já jsem se čtením začala VELMI brzo a tedy čtu hodně grafické novely korejského a japonského typu, tedy yaoi :) A to je velká část, která sem patří podle mě (ač to nejsou fanfikce, ale mohou být taky).

Já myslím, že je to nijak neovlivňuje. Knihy, které čtu mimo fanfikce jsou většinou ne romantické, protože se mi nedaří najít moc originální literatury s romancemi, které by mě zaujaly. Většinou čtu spíše hororovou tvorbu nebo nonfikci. (Například hodně teoretických knih o filmu a videohrách a umění.)

Já vyhledávala slash obsah (fanfikce, filmy, mangy, anime) už prakticky od počátku mojí puberty, takže jsem nikdy nezažila čas "před". Čtu hodně knih, od klasické literatury až po moderní "booktok" trendy. Mám však tendenci číst knihy s queer tématikou - myslím si, že to je spojené spíše s mojí vlastní queer identitou, než vyloženě se slash fanfikcemi. Čím jsem starší tím víc vyhledávám i filmy s queer tématikou - někdy za účelem "dovzdělání se", jindy protože je to prostě guilty pleasure ;) Moje oblíbené queer knihy: Maurice,(Forrester) Giovanni's room(Baldwin), Noční běžci (Lynn Flewelling), Ne-queer knihy: Kafka na pobřeží (Murakami), Na východ od ráje (Steinbeck), Pýcha a předsudek (Austen), The Secret History (Tartt) Z filmů mám nejradši psychologické horory (Midsommar, Sinners), japonské animované filmy (Howls moving castle), fantasy (Pán Prstenů) a absurdní komedie (Everything Everywhere All at Once, Parazit).

Ja zhltnu snad vsechno,takze vlastne neovlinil nijak.

Jakýkoliv typ kriminálního příběhu (Deset malých černoušků, NCIS) Sci-fi (Marťanská kronika, Marťan) Na čtení fanfikce jsem přišla docela mladá, takže nemůžu přesně posoudit, ale možná to ovlivnilo mojí četbu tím, že nemám chuť číst romantické příběhy (jakékoliv) a také asi více čtu nonfiction (Vesmír plný umění, Jazyk matematiky atd.)

Jediný způsob, jakým slash ovlivnil výběr knih, byl, že jsem objevila nové. Nemyslím si, že by přidal témata, o která jsem před tím neměla zájem (ano, četla jsem knihy s gay tématikou, jen nebyly tak dobré, řekla bych). Knihy, seřazeno od nejstarších: Šťastný princ - Oscar Wild Hrabě Monte Christo - Alexander Dumas Hunger Games - Suzanne Collins Gradmaster of demonic cultivation - Mo Xiang Tong Xiu Řeky Londýna - Ben Aaronovitch Dům v blankytně modrém moři - TJ Klune Filmy/seriály, seřazeno od nejstarších: Kráska a zvíře - Disney Avatar (první díl) - James Cameron Karlík a továrna na čokoládu - Tim Burton Mulan - Disney Star Trek (původní seriál, nové filmy)

Jelikož se mimo fanfikční svět pohybuji hlavně v oblasti historie a literatury, mám ráda především klasická díla. Řekla bych, že díky čtení slashe více vnímám, zda jsou v těchto dílech nějakým způsobem zaszoupeny stejnopohlavní páry a jakým způsobem jsou v nich prezentovány ženské postavy.

Jsem zatížená na divadelní hry a fantasy, jsem a vždy jsem byla fanoušek zeměplochy (díky ní jsem začla číst slash- hledala jsem nějaké pokračování už naznačených vztahových linií z knih). Slash nijak zásadně můj výběr neovlivnil, vždy jsem asi vyhledávala víc dramatu v lidských osudech(a to slash často nabízí)

Jurský park, Predátor, Vetřelec… tam slash ff taky jde, ale já ho nevyhledávám. :D Ke slashi mě přivedl Naruto. A třeba seriálovou Hru o trůny jsem začala sledovat, protože je tam kanonický gay pár a já na YT zahlédla pár scén. K sledování Rytíře 7 království mě dokopaly fanarty na twitteru. :D

K-drama, skandinávské thrillery, Jo Nesbo, Robert Bryndza. Stále čtu a sleduji i ne-slash tvorbu.

Když čtu knihu, tak mě napadne nějaký pár, ale nečtu knihu jen proto, že bych chtěla v ní někoho spárovat.

Klasická literatura, fantasy, sci-fi, mytologie a historie, detektivky - knihy i serialy/filmy ...Po objevení slashe je často velmi těžké se k nim dostat. Pokud v médiu není slash, můj zájem rychle klesá a trvá mi déle než si na ně najdu čas. A když v něm není, snažím se najít v postavách ihned nějaké vhodné adepty na ship atd.

Klasiky a fantasy, zejména Verneovky, Pán prstenů, Frankenstein, Božská komedie. Je možné, že ovlivnilo, ve všech titulech je malé zastoupení ženských postav a mnoho silných pout mezi mužskými postavami.

Knihy - Levá ruka temnoty, Prokletí Chalionu, Spalovač mrtvol, Traitor Baru Cormorant Filmy - LOTR trilogie, Trainspotting, Portrait of a lady on fire, Perks of being a wallflower Žádnou výraznější změnu jsem nezpozorovala, spíš si v rámci žánru vybírám příběhy s queer tématikou a všímám si víc subtextu. Ale neřekla bych že je to čistě četbou slashových fanfikcí spíš v souvislosti s uvědoměním si vlastní sexuální identity a celkovým vývojem vkusu.

Knihy od Evy a Kláry Pospíšilových

Knihy Stephena Kinga, série Harry Potter, seriály Městečko Twin Pekas, Stranger Things,.... Výběr mi to asi do budoucna ovlivní.

Knihy všeobecně moc nečtu. Když už jsem si nějakou koupila, tak to většinou byla literatura faktu. Po tom, co jsem si přečetla pár slash fanfikcí po dohrání KCD2, jsem koupila víc slash knih než jakýchkoliv jiných. Takže ano, určitě mi čtení slashe ovlivnilo výběr knih. A co se týče filmů - nemám oblíbený žánr. A žádná výrazná změna se nekonala.

Knihy: Ilias, Antigona, Hamlet, Frankenstein Filmy: Nimona, Tick tick boom! Slash mě moc neovlivnil, akorát teď celkově více vyhledávám queer obsah, ale to bych asi dělal i bez toho

Knihy:Tolkien, Odkaz dračích jezdců, Harry Potter, Hunger games, Labyrint Filmy/Seriály: Game of Thrones, Atlas mraků, Jurský Park, Harry Potter, Pán prstenů, Rurouni Kenshin, Sekaiichi Hatsukoi Čtení slashe můj výběr knih nebo filmů přímo neovlivňuje, podívám se a přečtu si vše, co mě něčím zaujme. Pokud mám pocit, že by na nějaký pár mohl existovat slash a zajímá mě to, tak si ho vyhledám a počtu si. Zároveň se nebráním ani filmům a seriálům s LGBTQ+ tématikou, pokud mají zajímavý příběh.

Knižní série Harry Potter, Hunger games, životopisy slavných osobností Filmy - katastrofické, drama, sci-fi

Legenda z roku 85 a Labyrinth z roku 86. Knihy například Narnie. Ale nic mě podle mě neovlivnilo, mám to celoživotně. Obzvlášť, pokud je jednou z postav dark muž se silnou aurou a dominancí.

Literární klasika, dále scifi, horror. Filmy většinou obdobně.

LOTR, Zeměplocha, Harry Potter, opět hromada, ale tyhle přišli na mysl první - měla jsem je ráda ještě než jsem věděla, co slash vůbec je.

Mám děsný záběr, celkově různé fantasy, sci-fi, romantiku jako celek, mám ráda dobrodružnou mangu, FMA, Spy x Family. Dokud není moc strašidelné nebo depresivně realistické, tak to aspoň zkusím. Začínala jsem na dobrodružných románech a jak sem tam čtu nějaké starší věci, tak je občas vidím slahovým brýlemi a bavím se u toho. Pak mi to rozšířilo typ knih, co si kupuju a mám víc gay romancí, než těch hetero. Kde bych řekla, že udělal slash fakt rozdíl je čtení v anglickém jazyce, kde jsem měla větší motivaci se do toho pustit (taky mi v té době moc nevoněla překladačová čeština) a teď mi moje pasivní znalost stačí na běžnou beletrii.

mam rada ceske scifi knihy (kulhanek, snegodova)

Mám ráda hlavně sci-fi a fantasy, geekovské věci. Nedokážu říct, jak moc to slash ovlivnil, jelikož jsem ho začala číst tak ve 14 letech cca. Tudíž tam není moc žádné dřív s čím to porovnat. Navíc čtu hodně a napříč žánry. Filmy mám ráda hlavně artové a pohádky, myslím, že do jejich výběru se to moc nepromítlo

Mám ráda severské detektivky, thrillery, a britské detektivky. Všeobecně mám ale prostě oblíbené autory. Čtu fanfikci těch příběhů, které mám ráda ve filmové/seriálové/knižní podobě. Myslím, že čtení slashe můj výběr neovlivnilo, spíš naopak.

Mercy Thompson, Kate Daniels, Čtvrté křídlo, Havraní kruhy... Čtení slashe můj dnešní výběr nijak neovlivnil, pořád se držím toho svýho.

Miluju knižní sérii Černá čarodějka a i tam se sice objevuje slash, ale pouze okrajově. podle mého, to můj výběr literatury nějak neovlivnilo

Mimo FF čtu hodně akční věci: detektivky a jiné krimi, thrillery, špionážní romány, fantasy a scifi.

Mívala jsem ráda různé Young adult fantasy. Čas čarodějnic, Twilight a spoustu dalších. Před objevením fanfickci jsem četla převážně severské krimi a horory + knihy jako Twilight, 50 shades, které čtu každý rok alespoň jednou. Do té doby jsem každý rok četla Harryho Pottera, ale zjistila jsem, že mě ho číst již vůbec nebaví a víním za to posedlost fanfikcemi. Ani momentálně nečtu nové knihy i když jsem to zkoušela, nedokážu se začíst.

Mnoho knih je mých oblíbených, Zaklínač, HP,.. na díla se nedívám nijak výrazně jinak, občas mi v hlavě naběhne jen "tohle by byl zajímavý úsek do ff" ale to je vše. Většina slashe mi ovlivňuje spíš televizní/seriálovou tvorbu.

Moje čtení to neovlivnilo - předtím i potom jsem čet klasiku, fantasy a sci-fi.

moje obľúbené filmy: LoTR; Inception; Matrix; Spirited Away; The Prestige; Amélie z Montmartru; Faunov Labyrint; Ja, Robot; HTTYD; Monty Python and the Holy Grail; Mad Max: Fury Road; The Grand Budapest Hotel; John Wick; Kingsman: The Secret Service; Guardians of the Galaxy; Cloud Atlas; The Princess Bride obľúbené knihy: Grandmaster of Demonic Cultivation; Séria Bartimaeus; Trilógia Hunger Games; séria Incarnations of Immortality; Stardust; Zaklínač čítanie slashu v podstate nijak neovplyvnilo môj výber filmov ani kníh

Můj oblíbený film je Pýcha a předsudek a to je můj oblíbený film od nepaměti, takže nevím jestli moje čtení fanfikce nějak ovlivnilo můj výběr. Mám ráda romantiku. Knihy teď už bohužel skoro nečtu, poslední co mě bavila byly manželé Evelyn Hugo, oblíbenou knihu asi ani nemám kromě sbírky básniček od Wendy Cope. Knihy, co jsem četla, když jsem četla hodně, než jsem začala číst fanfic byly převážně fantasy a detektivky, což se promítá i v mých oblíbených fanfic (zaklínači, vlkodlaci).

Myslím že mě zásadně ovlivnila (kdysi v mládí) kniha Studna osamění od Radclyffe Hall.

Myslím že se to změnilo tak, že nyní preferuji knihy/filmy kde myšlení autora je zřetelně.. ne-heterosexuální? A nebo pokud opravdu přemýšlí o vztahu a důvodu, jak by mohl fungovat a vzniknout a není to jenom "Aha jsou spolu jenom protože jsou oba hot ^_^". All For The Game je dobrým příkladem, řekla bych.

Napadá mě jen Elle Kennedy s dvojdílnou sérií On, My, tyhle dvě knihy se fakt povedly. A ta moje, když mi to někdo vydá. :D Výběr to neovlivňuje, přečtu si ráda i hetero knihy, pokud to není paskvil ve stylu E. L. James.

Nemyslím si, že by fanfikce nějak ovlivnily tematický výběr knih. Osobně miluju knihy Jefferyho Deavera, protože je mi blízký jeho styl psaní a vyobrazování postav a různých druhů vztahů.

Nemyslím si, že čtení slashe nějak ovlivnilo můj výběr - fanfikce vyhledávám až po přečtení knih nebo shlédnutí filmů, když mě zaujme nějaký potenciální "pár" - často to pak jsou velmi malé fandomy, případně ne úplně oblíbené páry. Nestalo se mi, že bych se třeba začala dívat na marvelovky jen proto, že k nim existuje velký a aktivní fandom

Neovlivnilo

Neovlivnilo. Pořád ráda čtu detektivky (Hercule Poirot) nebo jinou fikci (Haruki Murakami).

Neřekla bych, že čtení slashe nějak razantně ovlivnil výběr mých oblíbených knih či filmů a seriálů. Na filmy a seriály nekoukám nějak aktivně nebo pravidelně (výjimka co potrvzuje pravidlo byl v tomto případě The Pitt, který ale nedávno skončil). U knížek jsem otevřená téměř všemu. V podstatě mou jedinou podmínkou je, aby mě příběh něčím zaujala a aby byl v ideálním případě jakýmkoliv způsobem queer. Heterosexuálním příběhům se většinou vyhýbám, ale neohrnuji nad nimi nos, jen mi prostě nejsou ničím blízké. Mezi moje oblíbené knížky patří The House in the Cerulean Sea nebo Under the Whispering Door od TJ Klune, In Memoriam od Alice Winn, Neklidný Hrob od Kateřiny Šardické nebo Project Hail Mary od Andy Weir.

Neřekla bych, že čtení slashe ovlivnilo četbu normálních knih, ale těžko říct. Já bych to četla i v minulosti, kdyby něco takového bylo. Ale to jsme měli tak maximálně Noční běžce a ještě je nešlo sehnat. Jakmile se začaly vydávat i jiné než heterosexuální romance (resp. hned jak jsem se k nim dokázala dostat aspoň v té angličtině), tak jsem je četla. Ale u hororů, které jsem četla předtím, jsem zůstala.

Nevím, možná trochu ovlivnilo? Asi mi to otevřelo mou anime fázi, která ale v posledních letech pohasla, a vlastně také to, že je vůbec možné nebýt hetero, ale tištěné (queer i hetero) romantické knihy zrovna moc nevyhledávám, respektive romantická linka nesmí být jediná zápletka, to by mě nudilo. Navíc mi přijde, že v poslední době je spousta obzvlášť dark romantasy knih jako přes kopírák (extrémně sexy milenec s tajemstvím, silná a sarkastická protagonistka, plán rebelie proto systému, násilí apod.) Project Hail Mary je moje nejnovější obsese, jinak mám ráda dobrodružné a fantasy (animované) filmy a knihy a komedie, muzikály (bez ohledu na to, jestli v nich je i sex/romantika), ale i literární klasiky (většinou nečeské, ale co už). Miluju třeba filmy Mamma Mia, Zootropolis, Vaiana, Kocour v botách: poslední přání, Indiana Jones, Někdo to rád horké a české komedie (Cimrmani apod). Noc na Karlštejně je navždy top. Z knih jsou moje momentální topky finských Sedm bratří (Seitsemän veljestä) a estonské Jaro (Kevade), mysteriózní Literární spolek Laury Sněžné nebo třeba knihy od Taylor Jenkins Reid a Pirkko Saisio. Ráda si znovu připomenu i díla Agathy Christie nebo Ricka Riordana. Jako adolescentka jsem četla vše od britské spisovatelky Jacqueline Wilson, a také Foglara, u kterého jsem poprvé v životě (v asi 10 letech) měla ten pocit, že nepopisuje jen chlapecká přátelství.

Obecně miluju knížky a filmy, ale např, dvůr trůnu a růží, čtvrté křídlo atd.

Obecně už čtu a pisu asi jen queer knihy, málokdy něco hetero. I filmy a seriály vyhledavam s queer postavami (Young Royals, heated rivalry, smiley,...) Kromě toho ještě občas sáhnu po fantasy.

Oblíbená díla se časem mění, mám tu snad jen dvě stálice: Středozemě - cokoliv z Tolkienova pera; Tolkienovo dílo zbožňuju, je naprosto perfektní a nemám potřebu si jeho dílo v head cannonu doplňovat fan fikcemi. Z tohoto světa čtu pouze eseje a rozbory. Harry Potter - tento svět mě ve fan fikcích ovlivnil snad nejvíc. Jako mladší jsem tuto sérii zbožnovala a potřebovala jsem "víc" z tohoto světa, takže Harry Potter byl pro mě brána do světa fanfikcí, tady i do slashe. V poslední cca dekádě mě HP fanfikce zajímají možná i víc než původní dílo, protože s odstupem času vnímám hodně děr v původním world-buildingu.

Oblíbené knihy mimo fanfiction: The people in the trees (Hanya Yanagihara), Zločin a trest (Dostojevský), Musíme si promluvit o Kevinovi (Lionel Shriver), Domov na konci světa (Michael Cunningham), Metro 2033 (Glukhovski) Stehlík (Donna Tartt), Misery (S. King) a dalších trilion, to bychom tu byli do nekonečna... :) Oblíbené filmy mimo fanfiction: nejsem moc filmový nadšenec, takže mě nenapadají nějaké moje "top", ale zmíním film Perfect Blue, nebo Bladerunner Jaké byly dřív a ovlivnilo to čtení slashe: Se čtením slashe jsem začala ve veeeelmi útlém věku (10-11?), kdy jsem četla ještě fakt dětské knížky. Vzhledem k výše vypsanému výčtu mých oblíbených dospěláckých knih bych předpokládala, že vliv to nemělo.

Oblíbené knihy: Píseň L (a cokoliv od Veroniky Opatřilové, Dům v blankytně modrém moři (a cokoliv od TJ Klune), Platící hosté (a cokoliv od Sarah Waters), Úsvit sklizně a Hunger Games. Kdysi jsem nevěděla, že se o něčem takovém vůbec píše (natož že to existuje, lol) a ani těch knih kdysi moc nebylo (aspoň pro mládež. Nebo jsem měla takový pocit, že jsem nikde nic takového neviděla). Takže ano, čtení slashe ovlivnilo můj výběr, s tím jak se začaly dostávat na český trh knihy v češtině s LGBT+ tematikou, tak jsem je cíleně vyhledávala a zprvu četla úplně všechny. Teď už je to množství větší, takže vybírám dle autora a tématu.

Obvykle mám rád komedie, detektivky, thrillery. Samotnou četbou slashe se můj výběr nezměnil, ale více třeba koukám na filmy/seriály, které jsou zrovna oblíbené ve fandom komunitě

opět, nekonečný seznam. Ale je jedna triologie, kterou si určitě přečtu znovu, Half Bad. Dále, i přes všechno možné co autorka dělá a podporuje, mám rád Harry Potter sérii, je to něco co jsem četl už jako dítě. Sherlock Holmes, cokoliv s ním spojené. Hercule Poirot a všechny díla od Agathy Christie. Zaklínač, mangy, manhwy, manhuay, doujinshi a jakékoliv další varianty "komiksových" děl, samozřejmě anime a ... ne, to bych tady fakt mohl být do konce života. Opravdu můj rozsah zájmů žánrů je enormní.

Ovlivnilo minimálně v tom, že jsem začala jít víc do hloubky fandomu. Nejdřív hlavne HP. Jinak aktuálně ja moc mudlovske věci nečtu, takze kdyz už něco, tak spíš detektivku nebo tak... Filmy... No, tam mě to asi neovlivnilo, pokud to neni do fandomu. Spíš romantiku ve filmech nevyhledávám na rozdíl od četby...

pán prstenů, star trek, želvy ninja. Tato díla jsou se mnou od dětství doteď a čtení slashe na to nemá vliv.

Po objevení supernatural a destielu si vybírám hlavně seriály s homoerotickým napětím mezi dvěma staršími muži:)

Poslední dobou jsou i knihy, ke kterým gravituji lehce podobné fanfikcím (mají ten vibe). Také je teď více i celkové queer stories, tak k nim tíhnu i u knih.

Před slashem Star Wars, Percy Jackson serie (riordanverse), nepřijde mi že by se můj taste drasticky změnil

Ráda čtu fantastiku od Hostu, poslední dobou pak i non-fikci, jako třeba edice ZIP a Aliter. Z filmů si ráda dokola pouštím The Cornetto Trilogy nebo Knives Out. Musím říct, že míň a míň čtu knihy, kde je důležitá romance zápletka, hlavně hetero. Už jsem toho asi přečetla moc..

Řekla bych, že je to pořád stejné, respektive mé oblíbené knihy a filmy se měnily spíše věkem a zkušenostmi, než že by to přímo souviselo s fanfiction. Spíš se přistihnu, že chci číst každý den fanfiction, ale do normálních knih se musím více nutit. Oblíbené knihy: Vojna a mír, Jonathan Strange a pan Norrel, série Anna ze Zeleného domu (takže různé žánry, pořád se vracím i k nejrůznějším fantasy).

Řekla bych, že nabídka slashe a možnost tak číst příběhy od lidí, kteří třeba ani neuvažovali o kariéře profesních spisovatelů mi nabídla větší rozhled a zvýšily se mi standardy pro akceptaci charakterů a kvality literatury celkově. Je pravda že teď mnohem častěji sáhnu po homosexuálně (a milostně) zaměřeným příběhům než čisté fantasy či hororové literatuře, ale také jsem se vyvinula jako člověk a více teď ocením literaturu, která mi sedí pro uvolnění stresu z práce apod. Ne vždy mám mentální kapacitu plně docent skvělý world a story building rozsáhlé epické ságy nebo ne vždy mám dost emoční stability přečíst si dystopické dílo. Mám je ráda, ale s aktuálními problémy s depresí si musím více hlídat druh informací, který přijímám i když se jedná o čistě fikční světy. U milostné literatury mám větší jistotu, že se uvolním a nebudu se 3-4 dny vracet k zániku lidstva. Maximálně si zpříjemním čas před spaním.

Řeknu jen to, že mě slash naučil si přečíst knihu, kterou bych si asi normálně nevzala a přesto se stala jednou z oblíbených (Nedej se - Rainbow Rowell).

Sci-fi, fantasy, romány (červená knihovna). Preference stále stejné a asi ani neovlivnilo.

Sci-fi, fantasy. To se nemění :).

Scifi a detektivky jsou moje krevní skupina.

Shadowhunters

Shadowhuters, one direction

Slash jsem začala číst poměrně pozdě, v době, když už jsem měla spoustu oblíbených knih, ke kterým jsem se vracela. Myslím, že to spolu moc nesouvisí, v knihách hledám něco jiného, než po čem pasu ve slashi (i když samozřejmě ráda čtu knihy, kde jsou gay vztahy jako třeba v Hollinghurstovi nebo Cunninghamovi.) Jinak knihy, ke kterým se vracím, jsou třeba Duna, Sága rodu Forsytů (to je hezký příklad románu, kde je čtyřicet postav, z nichž přirozeně aspoň tři čtyři nejsou hetero, ale není to explicitně řečeno, jen se to dá vypozorovat z jejich chování, které Galsworthy věrně zobrazuje, jak ho vypozoroval ve svém okolí - prostě byli jsme tu vždycky), pak mám ráda třeba Jeana Michella Guenassiu, Zadie Smith, Guzel Jachinu, Faulknera... to se nedá tak říct jednu dvě oblíbené knihy, přečtu nějakých pět deset knih za měsíc, no.

Slash na výběr žánrů nebo jiných médií nemá úplně vliv. Ale je fakt, že tam, kde můžu shippvat, je větší pravděpodobnost, že se stanu fanouškem. Zeměplochu jsem dlouho neshipovala a přesto ji četla v době shippvání HP, takže ta úměra není 100%. Díky slashi jsem ale třeba začala vyhledávat BL anime a víc queer médií.

Současně Arcane, Asoiaf a warhammer. Už ani nevím co dříve ale určitě čtu o něco méně fyzických knih

Spíš je to tak, že když mě nějaké médium nadchne a něco mi v něm chybí, tak to chybějící hledám ve slashi/obecně ve ff. Všechny fandomy co čtu jsou fandomy, kde se vyskytuju i bez slashe (vyskytovala - hp), věci co mě u čtení chytily a chtěla jsem víc/jinak.

Stále sleduji věci jako dříve, typické romantiky a filmy podle skutečných událostí. Nevadí mi hetero páry, ale čtu je kvůli hrdinkám, muži v nich jsou často mnohem méně rozhodní, slušní, a samostatní.

Star Wars (zejména seriál Clone Wars, Andor, Bad Batch, a film Rogue One), série Uzamčená hrobka... Myslím, že čtení Slashe můj vkus moc neovlivnilo. Ačkoli teď čtu víc queer literatury, je to spíš její větší dostupností.

Stargate, Dragon Age, Zaklínač a Mass Effect (hry), Marvel a Supernatural byly dřív, než jsem začala číst slash. Nic z toho nebylo vlastně počkátkem mého čtení slashe. Ale první slash byl ze Supernatural vesmíru.

Tady bych oddělila "oblibené knihy a filmy" a "aktuální hyperfixace". Všeobecně mám ráda populární 00s filmy a klasickou četbu, nic extra specifického. Nemyslím si, že čtení slashe ovnivnilo můj výběr. V prvé řadě jsem to já, kdo ten výběr ovlivňuje. Mám ráda LGBTQ+ reprezentaci v médiích A PROTO čtu slash, ne naopak. Co ovšem velice ovlivňuje můj výběr je čas strávený ve slashovém fanouškovském prostředí (specificky Tumblr), kde čerpám doporučení na knihy/filmy/seriály a další média.

teď - percy jackson and the olympians- plus vse od ricka riordana, six of crows, all for the game, letopisy narnie (filmy),... před - percy jackson, harry potter (hlavně filmy), letopisy narnie (filmy),... ano, ovlivnilo. tim, že jsem součástí určitých fandomů dostávám doporučení na trochu jiný typ del nez předtím.

Ty jo dochází mi energie na rozepisování asi :(. jsem teď v (smutné) životní fázi kdy skoro nečtu, hlavně beletrie se mi přejedla kvůli práci. slash na tom asi nemá podíl.

Upírska akadémia, Biela červená a kráľovský modrá

Upřímně žádné, kvůli práci stíhám číst jen odbornou literaturu a pak už zbývá čas jen na fanfikce

Určite to začalo pri percy jacksonovi, harrym a lotr

Van Helsing Zaklínač, Dracula, SVSS Nemyslím si že to ovlivnilo, vždy jsem byl fantazák. Akorát teď jsem víc annoying protože vím who kisses each other

Většina tvorby japonských literétů z přelomu století jako Nastume Sóseki, Ryuunosuke Akutagawa, Jun´ičiro Tanizaki, Kóbo Abe... Také Bašó, básně Masaoky Šikiho a duchařské příběhy. Jinak všechno od Fukse, Dům o Tisíci Patrech, Demlův Hrad Smrti. Strach, Propast a Trhlina od Kariky. Z filmů Inferno od Daria Argenta, Excalibur (1981), Longlegs, The Blackcoat's Daughter, Beyond Black Rainbow, Blade Runner 2049, Nosferatu, Trhák, Noc na Karlštejně

Většinou fantasy, a bylo to tak skoro vždycky

Více čtu tradičně publikované a selfpub queer knihy všech žánrů s různými druhy reprezentace.

vlastně jsem začala v hetero fandomu - Upíří deníky, kde jsem dokonce taky něco málo napsala (i když nic kvalitního), ale postupně jsem objevila kouzlo slashe. Jako první byli Steve/Tony z MCU, větší vliv na mě pak měl Johnlock. Jinak moc ráda čtu i beletrii, nejvíce queer rom-coms, ale nepohrdnu ani dobrou hetero rom-com, dále fantasy a občas i nějakou "klasiku". Fanfikce a slashove prostředí rozhodně ovlivnilo můj výběr filmů a seriálů na základě doporučení.

Všechny ze kterých jsou mé oblíbené slash pairingy.

Výběr knih a filmů to příliš neovlivnilo. Spíše jsem se postupem času přesunula od knih právě k FanFiction a knihu si přečtu spíše výjimečně, spíše se vracím ke knihám které už mám jednou přečtené, výjimečně si přečtu knihu dle doporučení.

Vždy jsem sledovala DC, Marvel, četla fantasy, urban fantasy; četla jsem třeba Odkazy dračích jezdců, sérii Kate Daniels, Percyho Jacksona, Magnuse Chase, Kroniky Cartera Kanea; Nemyslím, že by slash ovlivnil můj výběr.

vždycky jsem hodně četla detektivky a literaturu faktu, romance mě v klasické literatuře téměř nezajímala a dodnes zvlášť nezajímá

Vždycky jsem tíhla k fantasy a sci-fi, nicméně FF čtu pro postavy, které již znám (originální romance mě nikdy příliš nebraly). Párkrát jsem uvažovala o tom, že si něco přečtu či to zhlédnu, protože jsem viděla fanouškovskou tvorbu, ale že by se změnil můj vkus, co se týče žánrů, tak to ne.

World of warcraft. Manon Lescaut. V ML jsem viděla slash daleko dříve, než jsem nějaký začala číst a psát, protože v Nezvalově podání mě Manon iritovala a viděla jsem tam větší lásku mezi Rytířem a Tibergem. V té chvíli nesešlo na pohlaví, ale na podání postav.

Z filmů je to Lekce neslusneho chování, Sucker punch, Mrtvá nevěsta, Duna... Z knih miluju většinu zajímavých detektivek, sérii Poslední aristokratka, autorku Shari Lapena... Asi cokoliv co necháte volně položené v mé blízkosti jsem schopna přečíst. Slash ovlivnil výběr v tom, že v posledních letech u nás vycházejí i knihy s touhle tématikou a ty si kupuju, mimo jiné i proto, abych podpořila tyhle autory. Jinak využívám hodně knihovnu a "mezipřátelskou vypujcni službu"

Z filmů rozhodně Pán prstenů, Harry Potter- to jsem sledovala ještě před objevením fanfikcí. Ale vždy jsem byla spíše na knihy - Agatha Christie, Karel May, Edgar Wallace a spousta dalších autorů. Dnes vidím jediný rozdíl v tom, že si zcela běžně do košíku přihodím i nějakou tu lgbt literaturu.

Z knih mám rád klasiky (povídky od E.A.Poea, Carmilla, Jekyll & Hyde, Dracula), nebo horory a experimentální projekty (I have no mouth and I must scream, House of Leaves, All Tomorrows), z filmů vyhledávám horory a komedie, béčkové filmy, scifi a fantasy Slash se mi tak nějak vyjevil při sledování Doctora Who, kde mi byli Doctor a Master jasní, před tím než sem věděl co slash vůbec je, a že to je věc co člověk může psát a číst. Vcelku bych řekl že slash neovlivňuje tolik moje volby ohledně nových médií do kterých se pustit, ale když o něm vím předem, může to být fajn bonus.

Z mých oblíbených knih, filmů seriálů se staly oblíbené slash fanfikce. Nic se neovlivnilo.

Zacalo to Harry Potterem a fantasy svetem, ted se zameruji spise na romantasy a eroticke pribehy obecne

Začala jsem s četbou slashe velmi brzy, takže těžko říct. Mám hodně ráda obecně detektivky všeho druhu (hodně A. Christie, různé seriály). Taky medical dramas, hororové/story based podcasty (to není film ani kniha, ale Díra byla v možnostech a přidala jsem i The Magnus Archives). Mám ráda fantasy (Hobit, Pán prstenů), scifi (jestli se tam dá zařadit Doctor Who a Torchwood). Z knih často detektivky, horory, někdy romantika... někdy humor. Myslím, že čtení slashe mě přimělo více se zaměřovat na tvorbu, kde jsou zastoupeny LGBT+ postavy, ale zároveň jsem byla v tomhle celkem otevřeně vychována, takže by k tomu možná došlo tak jako tak. Těžko říct, můj vkus je dost náhodný, navíc co jsem začala studovat medinu a pak pracovat, mám relativně málo kapacity na nové věci. Spíš se vracím ke starším oblíbeným.

Zavřená hrobka, Zeměplocha, Star Wars... LGBT knihy v době, kdy jsem začala slash číst, mainstreemově nevycházely - nějaké asi ano, ale nesrovnatelně s množstvím, které vychází v současné době, a už vůbec ne v žánrech, které mě zajímají

Zodpovím, jak mě čtení fanfikcí a slashe ovlivnilo: * Čtu a sleduji předlohy, na které vidím, že vzniká hodně fanfikcí. (Třeba MCU jsem sledovala vlastně čistě kvůli tomu, abych se orientovala ve fanouškovské tvorbě, která na ně vzniká.) * S tím souvisí i fakt, že si vybírám více M/M romancí. (Vlastně předtím jsem nesledovala/nečetla žádné; nyní hrají v mém výběru klíčovou roli.)

Žánrově spíš fantasy, sci-fi, okrajově humorné a romantické (opravdu záleží na konkrétním kousku). Nemyslím, že by moje četba slashe nějak výrazně ovlivňila můj vkus. Spíš jsem náročnější na kvalitu (profesionálně prodávané knihy a novější filmy mi často přijdou odfláklé až amatérské v porovnání s kvalitou některých fanfikcí co jsem četla)

Život Briana, Jesus Christ Superstar, Fargo, Kill Bill, Rozum a cit, Zlodějka knih, Caligula, Ve službách papeže, Půlnoční kovboj, Jméno růže, Předčítač, Svět podle Prota, Obvyklí podezřelí, Noc generálů, Čelisti atd. Čtení slashe by jistě mohlo ovlivnit výběr.

slash je často něco, k čemu se uchýlím, když chci ze světa ještě víc příběhu a emocí, než originál nabízí

- Baví mě víc než heterosexuální romance, protože mi klasické M/F přijde ohrané, nudné, klišé. - Baví mě víc ta dynamika. - Přijde mi to víc "hot". - Asi to mám spojené i s tou "zakázanou" aurou, protože jsem sama queer a slash jsem začala konzumovat už de facto jako "dítě" (okolo 11-12 let). Myslím si, že mě na tom nevědomky přitahovaly moje vlastní neprojevené preference.

...nevim uplně proč...možná pokoj a klid z prožívání intimností ...možná je to jediný prostor, kde to můžu prožívat protože to z rovnice vylučuje celou mou osobu jako ženy s mými miliony nejistotami. Možná částečně, že je to něco, co většina společnosti pořád považuje za spatne/ jde o jakési tabu/jít proti proudu ...také to konejší mou frustraci z canonových příběhů, kde cítím (vlastně často i většina), že mají být nějací lidé spolu, ale nejsou ...jednoduše mě to vzrušuje a připadá mi to tak správné, vrána k vráně...heterosexuální vztahy mi nedávají moc smysl :D

Asi to líp vysvětlím v angličtině, doufám že to nebude vadit. I think the first thing that led me towards slash was the feeling that it was some sort of a forbidden fruit, you know? But then again, I started reading 18+ fanfiction when I was WAY below that age limit, so anything explicit would've been forbidden anyway. Nowadays I feel like it's more about men expressing their emotions, because nothing is more attractive to me than a man who can express his feelings by crying and not by smashing thing around, there's a beauty in vulnerability (and also I need to know that at least somewhere men can be vulnerable and/or emotionally mature, because in real life that's not always the case). Maybe that's why I don't read much femslash because I know that girls rule haha. Also I very much dislike the way femslash or het authors often describe female parts and feelings during sex, because it almost goes against anything I feel (yes, I do identify as an ace, but I do masturbate and I've had sex, and I've yet to read any piece of literature that would come close to my feelings). I do not identify as a man, so that makes almost any written mlm experience believable.

Baví ma to. Hetero vzťahy ma v knihách ani filmoch nikdy nebavili.

Baví mě

Baví mě dynamika mezi postavami, napsané ženské hrdinky mě často iritují, protože jakožto žena mám pocit, že bych je měla chápat, ale ony se dost často chovají jako nány, Marry Sue a nebo jednají jinak než bych jednala já. U mužských postav nemám svůj vlastní pocit, že musím chápat to proč se tak zachovali, když to mě nedává smysl

Baví mě jakými způsoby jsou autoři schopni uchopit a posunout postavy které znám. Pro mě jsou to svým způsobem paralelní vesmíry ke kánonu, s někdy lepšími, někdy horšími variantami konce. Radši čtu o postavách které znám a mám ráda, než se seznamovat s novými. Občas je kánonický příběh moc krátký/stručný, a chci strávit s postavami víc času

Baví mě kreativita autorů a jejich úchopy postav

Baví mě to

Baví mě to a líbí se mi to. Příběhy o navzájem se milujících mužích mi pomohly pochopit lásku (ačkoli sama jsem hetero). Navíc se mi mnohem lépe kouká na/čte gay porno než klasické porno, které je většinou cílené na muže a které mi popravdě často přijde nechutné.

Baví mě to o dost víc než het.

Baví mě to, je to jiné zajimavé, už ani nevím jak jsem se ke čtení dostala, nepamatuju si to, začla jsem to číst víc jak před 10 lety, navíc ženské hrdinky jsou v těchto ff často špatně napsané a nebo mi přišly otravné už v originální sérii a ff to akorát zhoršily, a nebo ty příběhy prostě nejsou dost zajimavé, zejména explicitní scény které mě číst baví jsou často až trapné, nebo prostě divné vyskytuje-li se tam žena

Baví mě, jak toto "téma" autoři zpracovávají

Baví mě.

Často pro horny reasons, nebo pro originalitu tvorby

Čtu slash pouze v případě, kdy mám pocit, že mezi postavami je chemie. Slashové fan fikce tak dávají prostor nenaplněnému potenciálu původního díla. A někdy je to prostě jen vtipné, např. Macinka a Turek - v tomto konkrétním případě nad jejich chováním můžeme brečet, nebo se jim smát, a fanfikce nabízí přesně ten velmi potřebný odstup pro smích.

Čtu téměř výhradně snarry a to proto, že mezi postavami cítím chemii a velmi prostoru pro vývoj vztahu.

Dřív jsem nad touto otázkou usilovně přemýšlela a při snaze o nalezení odpovědi jsem četla nejrůznější teorie v komunitě, v populárně naučné literatuře, diplomových pracích a podobně. Ostatně mám tušení, že i tento dotazník si klade podobný cíl :) Žádnou uspokojivou odpověď jsem tenkrát nenašla. Ale měla jsem v sobě vždy zakořeněný pocit, že slash pro mě jen něco substituuje a je hlavně únikem. Dneska už slash vůbec nečtu tak dravě, jako dřív, spíš si s nim ve volných chvílích pohrávám pro radost ze psaní, protože mi umožňuje otevírat zajímavá vztahová témata. A důvodem, proč už ho moc nevyhledávám je, že ho částečně žiju. Svoji osobní odpověď na to, co mi slash nahrazoval, jsem momentálně našla v polyamorním způsobu života s více partnery. Hádám, že odpověď na tuto otázku je pro každého jiná. Ne každý by zřejmě chtěl žít svoji fantazii.

Důvody ke čtení ff jsou asi dva. 1. protože shipy, o kterých čtu, mají větší přitažlivost a chemii mezi sebou než jiné (většinou oficiální páry) a když už to oficiální médium neřeší, potřebuji si jejich příběh a vývoj přečíst někde jinde. 2. když oficiální médium vztahy shipu řeší a je to skvělý ship, pak je ta potřeba menší, ale ráda si přečtu o sympatickém shipu další pěkné příběhy. A proč čtení slashe? Asi protože to není tak stereotypní a nudné a hloupé jako některý neslash (kde jsou jasně dané sociální role, jasná očekávání, nerovnost, postavy, které jsou na zabití). Takže asi kvůli obsahovým nedostatkům některé oficiální hetero literatury? A taky je to člověku bližší kvůli jeho vlastní orientaci, že si přečte něco o(d) nás.

Emocionálně výrazné zážitky, možnost si na AO3 vybrat přesně co chci číst, zaměření na ženské čtenářky.

Fanfikce často nabízejí rozličné druhy příběhů, které ne vždy jsou dostupné v literatuře. Líbí se mi, že jejich prostřednictvím mohu "zůstat" s postavami déle.

Fanfikce obecně čtu/píšu kvůli příležitosti strávit více času s oblíbenými postavami. Slash a romantické vztahy vnímám jako součást hlubší analýzy/interpretace charakterů postav, možnost hrát si s kánonem a subtextem, přípa. Zároveň, aby mě slash pairing bavil, potřebuju aby mezi postavami byla nějaká zajímavá dynamika. Naopak nepotřebuji aby fanfikce obsahovala explicitní sexuální obsah, PWP nevyhledávám.

Fantazie, emoce, prožitek, láska, napětí, překonání překážek se šťastným koncem...Nějakým způsobem mě to naplňuje.

Chci si číst o zajímavých postavách, bavit se o tom s ostatními v komunitě, podělit se o tu radost ze čtení. Čtu ho docela dost, furt je prostě víc mužských postav a taky u nich skousnu víc intenzivní příběhy, než bych snesla u ženské hrdinky, protože to není tak na tělo. Na druhou stranu mě baví číst tím stejným stylem, jako čtu ostatní příběhy, jsem hodně písmenková a mám raději čtení než sledování.

Chci strávit více času s vybranými postavami :))

Chci více materiálu ke svým oblíbeným postavám, je to jak hrát si s panenkama řekla bych že je to stejné i u hetero shipů které mám ale mé oblíbené postavy jsou většinou muži

Chci zajímavý příběh a když to protřídím tak je tu najdu.

Chlapi jsou přímočaří, dost často emoční neandrtálci. Chci, aby si prošli emoční horskou dráhou, aby se uměli poddat někomu dalšímu i svým citům.

Chtěla jsem víc z universa které mě zajímalo a přišly my ty nápady super které rozvíjely kanóny. Ne všechny četla jsem i špatné Slashe

I like it :3 IRL jsem velice straight-passing ale jsem velice vocally queer and I like when my gay people kiss and kill each other

Jak jsem už napsala v předchozí otázce výše, "klasická" hetero romance už mě přestala bavit. A slash je něco, v čem se často nemusím naštvávat nad tupou FMC.

Je ho hodně a je snadno dostupný. Plus hraje roli i nějaká schopnost ztotožnit se s postavami. Dobře se mi pro relax čtou kratší příběhy a mezi slash fanfikcemi se dobře hledá přesně to, na co mám zrovna náladu.

Je to fajn, autor se často nebojí jít cestou co normálně není "přijatelná". Rozvíjení fantazie všemi možnými směry.

Je to něco co v knížkách jentak nenajdu

Je to plechovka červů, která se mi nechce otevírat, ale z nějakého důvodu se vidím víc a lépe reprezentovaná ve slashových příbězích než v literatuře o heterosexuálních párech (myšleno jednoduše pár muž/žena). Zároveň mě přitahuje to, že jsou si aktéři "rovnější," není tam automaticky power imbalance způsobená tím, že jeden je muž a druhý aktér žena. Jsou témata, která mi přijdou téměř automaticky nechutná, když se jedná o pár muž/žena (velký věkový rozdíl, atd.), ale v příbězích muž/muž či žena/žena mi nevadí. Navíc, a to je smutné, spousta médií nemá dostatek ženských postav, o kterých by se mi chtělo číst - spousta žen v populárních mediích stojí za prd, protože je napsal/stvořil někdo, kdo taky stojí za prd.

Je to pro mě způsob odreagování; zábava; eroticky vzrušující; možnost trávit čas s postavami a poznat je...

Je to takové moje guilty pleasure. Nečtu červenou knihovnu, takže to mám místo toho

Je to vzrušující čtení.

Je to zábava, odreagování, koníček

Jednou jsme zkusila přečíst nullo modo a dost mě to zaujalo a pak jsem musela přečíst i všechny ostatní

jsem queer, mám ráda queer příběhy, líbí se mi ta komunita kolem toho a taky že to jsou hezký často nenáročný příběhy zadarmo, že to lidi dělaj jenom protože to maj rádi a není to pro zisk

Jsem ráda součástí fandomů a slash rozšiřuje původní příběh, takže přetrvává i užívání daného fandomu.

Jsou psané poutavě často ze světa který znám rozvíjí postavy které si člověk oblíbí ale není na ně v původní předloze tolik času na poznání.

Jsou zo postavy ktere znam a mam rada v situacich ktere neznam, v kanonu nejsou a jakoby se deji za oponou puvodniho sveta. Je to bezbreha studnice alternativnich svetu. Navic jsem nenasla jednu knihu ani serii, ktera by odpovidala na vsechna ma ocekavani od pribehu, ve smyslu mnohovrstevnatosti pribehu a postav. I kdyz je kazdy pribeh jiny, pro me jsou vsechny (pro stejny ship) soucasti “jednoho romanu/celku” a tim se jedna o nejobsahlesi dilo co se mi kdy dostalo do rukou. A neustale se doplnujici. Navic me to udrzuje v kondici, co se tyka libida

Když jsem například viděla nějaký dobrý seriál a zaujal mě příběh, svět i postavy, chtěla jsem více kontentu z onoho světa/s těmi postavami, proto jsem začala číst fanfikce. Zvlášť když se mi zdála dynamika dvou postav dobrá a gay, tak jsem chtěla naplnit touhu jich dvou dohromady.

Konečne knihy kde nie je hlavná hrdinka žena ale muž. Je to pre mňa oslobodzujúce

Líbí se mi rozvíjení vztahu postav, které k sobě prostě patřej v mých očích:)

Mám jej ráda a nevidím na tom nic špatného. Občas mji slash příběhy (imimo kánon) pomohou lépe si užít svět, který mám ráda. Uvedu příklad - postavy ze světa Harryho Pottera si užívám i jako dospělé osobnosti, které měly možnost a čas vyzrát od originálních příběhů z dětských a dospívajících let.

Mám ráda můj slash trošku temnější (enemies to lovers, noncon, dubcon) a tyhle vztahy v ne-romancích většinou mezi muži a ženami neexistují, i když jsou ženské side characters napsané dobře. A když už existují tak je to pro mě možná i trošku nepříjemné, představit si ženu ve vztahu s power imbalancí nebo nonconem. Je mi to až moc blízko k tělu. (ne že by muž nemohl být noncon'd ale je tam trošku ta separace)

Mam rada popis toho děje, zajímáme me příběh nebo i vývoj postav v příběhu a samozřejmě popis i tech sexuálních scén

Mám ráda příběhy o lásce a chci vypadnout ze své reality - nechce se mi vciťovat do ženské postavy, vciťovat se do mužské postavy je pro mě příjemnější. AO3 je pro mě jednoduše dostupný zdroj knih (čtu tak 3 knížky týdně). Často když koukám na seriály, tak mám pocit, že dve mužské postavy spolu mají velmi hluboký vztah, který bych chtěla vidět víc rozvedený. Už jako malá jsem si představovala, co by se tak v mé oblíbené fantasy knížce/universu mohlo stát dalšího. Tedy Slash.

mám ráda tu atmosféru co by kdyby. některé nejsou canon a to že si můžu přečíst o tom jak se dávají dohromady je svým způsobem uspokojivé.

Mám ráda vztahy mezi dvěma muži a už spoustu let si pokládám otázku, proč to tak je. Možná mi něco chybí? Jsem emočně nevybouřená? Je to hot? Víc smyslné? Je to způsob, jak videt muže ukazovat pocity, protože mi připadá, že jsou kolem mě samí machové, kteří si jen honí ego?

Mám ráda zamilované romány, proto asi slash, abych se naplnila láskou a emocí s ním spojenou.

Mě osobně prostě víc baví chlapi než ženský. Zároveň už čtu Slash dost dlouho a zpočátku to pro mě mělo punc "zakázané lásky nebo zakázaného ovoce" a i když jsou pomery dnes už trochu jiné, tak pořád je to pro mě něco vzrusujiciho, zajímavého, jiného.

Men in situations hot

Miluji čtení a různé příběhy. Různé varianty interpretace známých knih, kdy každý má svůj úhel pohledu (proto i různé shipy). Je to něco, co mám spojené s relaxem a komfortním prostředím.

Můj blorbo si toho hodně vytrpěl a potřebuje obejmout pusinku. Alternativně, i just think they're neat [sem vložte ten meme z navlásky kde ten pán drží figurky jednorožců]. Buď a nebo autor posral kanón

Myslím, že jsem to vysvětlila v jiné odpovědi. Queer romantika/vášeň, odpočinková četba, sexuální vyžití.

Myslím, že nejvíc je to pro mě o tom vývoji vztahu a o tom sexu, což jsou věci, které se mi reálně nedějou, takže je to něco, o čem se ráda dozvídám takto. :D Plus teda jsou velké lákadlo moje oblíbené postavy, nechci číst jen tak o nějakých random týpcích, ale právě o těch dvou konkrétních (nebo někdy jen o tom jednom, ten druhý není tak důležitý). No a protože v málokteré předloze je ženská postava, která by stála za to, tak to halt padá na chlapy. A nevylučuju, že by mě i tak dvě ženské tolik nebavily, protože ženská jsem, tak to není tak zajímavé, no.

Na jednu stranu mě asi velmi těší vidět mužské postavy tak otevřené a komunikativní (samozřejmě ne ve všech příbězích). Přijde mi, že mi to dodává nějakou oporu v objevování sebe sama.

Nabízí něco prakticky jiného než běžná literatura, je mi i slovně bližší.

Naplnění potřeb, které ve mě zanechá originální canon médium. Zaujme mě nějaký pár, dynamika určitých postav, která ale v originále není (pro mě) dostatečně rozvedena. Fanfikce jsou způsob, jak získat více obsahu, často opravdu kvalitního, který uspokojí potřebu po více obsahu z mého oblíbeného fandomu. Často třeba dohraju hru a cítím v sobě prázdno, nemám co dalšího z toho universa konzumovat, tak si přečtu fanfikce. Většinou nečtu nic o canon shipech, protože mám pocit, že ty mají dost zastoupení ve svém originálním médiu a nemám potřebu s nimi hledat další obsah.

Nedostatek queer reprezentace, frustrace ze skutečnosti, že tolik queer párů nedostalo šanci v originálním díle

Nelíbí se mi epilog Harryho Pottera. Slangově vztahy s DM,popr. s SS Harryho poválečný život hezky a podle mě do jisté míry uvěřitelně komplikuji.

Nemusím klasicky konvenční romanťárny (a to myslím obecně). Ale fandomové psaní mi přijde něčím specifičtější, aspoň na můj vkus. Fluff je opravdu nadýchaný, hurt vážně bolí, a ač to není kanonické, často se mi v mých fandomech stává že autoři dokáží odhadnout úplně přesnou charakteristiku postav (nebo aspoň velmi dobře mít v řádku ten fanon pokud ne). Cítím u toho mnohem víc než u "normálních" příběhů a knih tohoto typu, a to je pro mě důležité abych to četl, ten pocit. A nebo čtu crackshipy. I ty ale mají často nějakou "hloubku" dokážu se na ně lépe napojit.

Občas člověk chce nějaké čtení s už známými a oblíbenými postavami, taky je těžký najít teplý kontent co by byl pro mě na míru ale u fanfikcí je to často jednodušší (fandomy kde jsem často používají surrealistické prvky co oceňuju)

Obecně čtu fanfikce, prorože rozvíjejí příběh, který mám ráda, nebo který jsem právě viděla a chci ještě. Také proto, že mi nabízejí pomoc při prožívání/regulaci emocí (potřebuji se vybrečet / zamířit frustraci směrem, kde rychle zažiji její uvolnění / pořádně se zasmát) a mohu si vybrat práce, které mi tuto katarzi poskytnou tak rychle, jak potřebuji. Ráda si vybírám z fanfikcí, protože systém tagů a varování mi umožňuje s jistotou se vyhnout věcem, na které fakt nemám náladu. Delší fanfikce (Shade, Auf Wiedersehen) mi zase nabízejí vlastnosti knihy, aniž bych za ně musela vypláznout někdy dost nekřesťanské peníze. Slash je prostě jen oblíbené autorské médium. Hodně to souvisí s tím, jaký mám obecně vztah k postavám v konkrétním páru. Spousta ženských postav v kánonech mých oblíbených male-slash párů je na zabití. Pokud se mi ženská postava líbí, nemám problém číst i het práce (Řeky Londýna nabízejí jak kanonický het, tak nekanonický male-slash), nebo naopak preferuji kánonický het pár (Katniss Everdeenová/Peeta Mellark for the win). Fem-slash tím bohužel dost trpí a dostanu se k němu málokdy, protože dvě dobře napsané ženské postavy jsou jednoduše rarita. V některých fandomech zase čtu výhradně "nepárová díla" (Batfamily je životní láska, pravděpodobně kvůli tomu, že jsem komiksy nepolíbená), nebo jednoduše vyzobávám podle toho, jak konkrétní autor uchopí konkrétní ne/párování (Star Wars je pro mě hodně komplikovaný fandom). Někdy je to o tom, že je mi párování, kanonické i ne, jednoduše nepříjemné (Severus Snape by mi nevadil, kdybychom jako fandom uznali, že kanonicky je to zkrátka hajzl, ktery si svou minulost vybíjí na ostatních, a ne nepochopená, ublížená chudinka; Ginny je Harryho fanynkou, ještě než se potkají, z čehož se mi ježí chlupy; a spárovat Hermionu s Harrym, když můžeme mít kanonické mužsko-ženské přátelství, věc tak nedoceněnou, je prostě zločin).

obecne fanfikce ctu protoze jsou lehce přístupné a jednoduše personalizovatelné díky např tagům. Slash čtu kvůli zajmu o určité postavy, o kterých chci cist více nez nabízí canon materiály.

Obecně mi od rané puberty přišlo zajímavější číst o vztahu dvou osob stejného pohlaví, a to nejen v rámci slashe, ale i originální tvorby. Heterosexuální vztah prožívám denně na vlastní kůži, takže si tímto způsobem život v podstatě okořeňuji.

Obecně už jsem odpověděla - kvůli větší uvěřitelnosti vztahu mezi postavami, kvůli lepšímu a většímu výběru postav, protože mi tenhle typ vztahů nevadí, protože je omezené množství ženských hrdinek, které byly napsané tak, aby mne oslovily.

odpočinek, zábava, komfort známé rutiny, úleva v případech kdy mám hyperfixaci na něco

Páč běžné romance jsou mi cizí. Hrdinky jsou vždy krásné a perfektní a hledají toho pravého a ten o ně usiluje a ony se mu poddají a chtějí manžela a děti a blablabla. Genderové role jsou pevně dané a chování postav se dle nich odvozuje. tl:dr všechno je v podstatě předem dané, nuda. Slash je jiný. Když nic jiného, tak už jen to, že nejsou hetero, je nějaká překážka, kterou musejí překonat, teď do toho tlak společnosti, kterému musí čelit, střet stejných genderových rolí ve vztahu, problémy ohledně sňatků a dětí atd. Takových věcí, co se může stát! Takových možností! A s trochou štěstí to bude mít i happy end :)

paradoxne ako queer open osoba som slash začala čítať až niekedy v 20tich rokoch a to príležitostne: v rámci štúdia na VŠ a neskôr ako súčasť fandomu. dopomohol tomu aj nárast queerbaitingových seriálov a tumblru v dobe môjho štúdia, kedy som čítala slash a ff hlavne z frustrácie, ako s fanúšikmi (hlavne shippermi) narábali tvorcovia seriálov. v súčasnosti po viac než dekáde čítam na dennej báze komplexné diela ff, mnohokrát s vážnymi témami, prepracovanými vzťahmi, postavami a dejom. mám pocit, že komunita spisovateľov ff dospela, a diela to odzrkadľujú čím ďalej tým viac. ako som spomínala v odpovedi na otázku 21, hranica medzi profesionálnym písaním a ff je v tom, kde sú diela publikované. na ao3 je neskutočné množstvo kvalitných diel, ktoré nie sú populárne / mainstreamové, a niektoré oficiálne vydané knihy by si zaslúžili byť použité iba na podpal dreva v krbe (ehm 50-something eesh). FF mi prinášajú radosť a uspokojenie rovnako, ako keby som čítala iné oficiálne vydané knihy. pokiaľ môj mozog potrebuje oddych po práci, buď siahnem po novej ff na ao3 alebo znovu čítam svoje obľúbené ff. netuším ako sú na tom ff v CZ a SK jazykoch, keďže čítam iba EN diela.

Pokud mám nějaké postavy ráda, ať už jsou v oficiálním díle spolu nebo ne, ráda s nimi trávím více času a lépe je poznávám. Baví mě sledovat, s čím autoři přijdou a do jakých situací ty postavy dají tentokrát a jak se s tím ty postavy vypořádají. Pokud nejsou oficiálně spolu, baví mě příběhy, které zachycují momenty před vztahem nebo právě ty samotné začátky. Taky je to pro mě jednoduchý způsob, jak si procvičovat nejen angličtinu, ale i češtinu–rozšiřovat si slovní zásobu, poznávat nové idiomy, atd...

Pro mě je fanfiction tak trochu "nerdovská" záležitost. Moje shipy jsou často (ale ne vždy) dost obskurní, náladový a celkem vůbec divný. Tak si v tom občas trochu ulevuju psaním nebo čtením.

Pro mě je to odpocinkovy čtení. Nemyslím zo nijak zdánlivě, ale čtu spousty těžkých knih a tak uvítám i toto.

Pro potěšení a uklidnění. Pro vychutnání zajímavé dynamiky mezi postavami s intimitou navíc (jsem ze staré školy, mám ráda slash jako přetvoření původního materiálu víc než kanonické queer shipy většinou)

Pro zábavu, kvůli charakterům

Proč ne? Je to literární žánr jako každý jiný.

Proste mam rada mm pribehy

Prostě mě to baví

protoze je super videt lgbt postavy, jak dostanou svuj happy end, kdyz v televizi slouzi jako comic relief/prvni koho zabijou/uchylaci/atd

Protoze je to zas neco trochu jineho,nez normalne. Je to utek do jineho sveta a casto mi proste puvodni postavy sedi vic,jako homosexualove

Protože dva chlapi spolu jsou cute a hot.

Protože hetero vztahy v knihách/seriálech jsou často plné otravných genderových stereotypů, a mám chuť hlavní hrdince doporučit, aby si vyřídila zákaz přibližování, spíš než si přát aby se dali dohromady. Je mi jasné že slash je také plný stereotypů, ale protože tam nevystupují ženy, tolik se s tou situaci neztotožňují takže to až tak moc nevnímám.

Protože heterosexualní příběhy mě nenaplňují. Také díky slash ff příběhy mých oblíbených postav nikdy nekončí a směřují tím směrem, který je pro mě zajímavý, vzrušující a více vyhovující než u původních děl.

Protože chci

Protože je ho ve fanfikcích nejvíc. Myslím si, že pisatelstvo se mylně domnívá, že slash táhne čtenářstvo, ale dobře napsaná fanfikce sex nepotřebuje. Na druhou stranu se ve fanfikcích často dočteme o skvělých queer emočních i sexuálních vztazích, které se moc nedostávají do mainstreamu.

protože je těžké psát i číst ženské či jiné postavy. za tuto odpověď se stydím ale cítím že je to tak. obšas se objeví velmi dobré ženské postavy ale musí to být opravdu nadprůměr aby se to dalo strávit. nelíbí se mi to a chci to změnit jenže nevím jak.

Protože je to zábava a protože ho v mainstreamu pořád není dost. Zároveň ale mám pocit, že už jsme se jako fans posunuli a typicky nad tím nepřemýšlíme tak do hloubky. Homosexualita je (ve fandomové sféře) natolik obecně přijímaná, že čtení slashe není třeba obhajovat nebo zdůvodňovat. Ale třeba se mýlím.

Protože jsem emocionálně zainteresovaná v postavách, kterých se týká. A často je intimněji psaný než porno. A Bůh ví, že si ti dva idioti zasloužili lepší konec. Kterého by možná dosáhli, kdyby... Však víte. (sex.)

Protože mám ráda erotiku a paradoxně mi přijde slash obvykle vkusněji napsaný, než právě erotika v knihách, která je plná klišé a otřepaných praktik.

Protože mě baví ta dynamika mezi dvěma muži, kterou mezi mužem a ženou lze hledat těžko. Obzvlášť, když je hrdinka totálně natvrdlá a otravná.

protože mě baví, mám ráda ty postavy, většinou jsou vztahy mezi muži už v kánovu vystavěny výrazněji než mezi romantickou hetero dvojicí, čili je pro mě i zajímavější tuhle linku posílit až do slashe

Protože mě prostě baví :).

protože mě to baví :)

Protože mě to baví více, než jiné druhy fanfikcí

Protože mi poskytují příběhy o mých oblíbených postavách/oblíbeném shipu

Protože miluju ty své dva idioty a chci, aby se poznávali znovu a znovu....

Protože mužů zkmoumat pocity postav, které mám ráda, a taky ráda pociťuji emoce, které jsou v příbězích napsané. Jelikož nejsem muž, tak jsou vlastně skoro všechny pocity v slashi nové a zajímavé.

Protože obsahuje mé oblíbené postavy + sexy děj.

Protože proč ne. :D

Protože proč ne. Vybírám si spíš dobře napsaný příběhy, shipování je pro mě spíš druhotný.

Protože se mi líbí o kolik komplexněji je napsaný a kolik rozmanitosti se v něm může skrývat. Nešvarem obyčejných heterosexuálních příběhů jsou stereotypy, které z velké části kazí plné uchopení potenciálu nápadu. U Slashe se i na jediný pár dá najít tisíc variant a většinou je jedinečná svým vlastním způsobem.

Protože se mi líbí svět, kde nejsou queer lidé neviditelní – kde je dokonce queer identita default. V příbězích se odráží moje vlastní zkušenosti. Mám rádx prózu soustřeďující se na emoce i mužských postav.

Protože se to většinou týká dvou postav, který by se podle mě k sobě skvěle hodily, ale v originálu jim není věnován společný čas. Je mi jedno jestli je to Slash nebo ne, jde mi vyloženě o ten pár, ať už je to F/M, M/M nebo F/F.

Protože se ty dvě postavy tak zažraly do mojí hlavy že potřebuju konzumovat víc obsahu s nimi

Protože si myslím, že ačkoliv je o to snaha, tak je lgbtq+ komunita pořád utlačovaná a upřímně si myslím, že jeden gay/lesbian/ pár na film vůbec nevystihuje množství lidí, které ve společnosti opravdu je. Myslím si, že lidi přichází o spoustu příležitostí v příběhu, o spoustu zvratů, protože nutně chtějí, aby lidé byli černobílí.

Protože si nepřipadám jako typická žena a dříve jsem měla pocit, že když byla hlavní postava dívka v mém věku, že jsem se do ní měla lehce vcítit, což jsem nedokázala, což mě trochu při čtení rozptylovalo. Teď už se to neděje, po tom, co jsem dospěla. Jinak mám ráda, komentáře autorů k jednotlivým kapitolám na AO3 a také když vznikne tread vysvětlující jejich myšlenky v komentářích. Hrozně miluju, když autoři vysvětlující, jak a proč vytvářeli svoje dílo, ve všech typech umění

Protože vztah M/M ve všech jeho aspektech je něco, co jako heterosexuální žena nikdo nebudu moci vyzkoušet. Možná ještě větším důvodem je, že mám po krk extrémní maskulinity v současném světě, a hledám na mužích "onu" jemnost, které se mi ve velké míře dostává právě u slashe.

Prožívání emocí, které v běžném životě nemám čas a většinou ani příležitost v takové míře projít, rozšiřování obzorů, vychutnávání si prostě kvalitního psaní, pocit sounáležitosti s ostatními autory

Představa dvou mužů spolu je pro mne jakožto trans muže posilující, obzvlášť jestli je psaný jako dva trans muži spolu. Taky se lépe dokážu vžít do muže v příběhu. U slashe také pozoruji větší výskyt ne-'vanila' situací, a specificky těch, co vyhledávám já není mnoho.

Při čtení některých knih, nebo sledování filmů, seriálů či sérii narazíte na chemii postav, která úplně volá po románku. Navíc v Harrym Potterovi zoufale chybí silná romantická linka a vztah mezi Ginny a Harrym jim prostě nevěřím. Harry je prototyp gaye - nepůsobí na něj víly, chodí jen s děvčaty, které hrají famfrpál a chovají se víc jako kluci, než dívky... To mi tam vážně chybělo...

Přijde mi, že prozkoumává i jiné dynamiky ve vztazích a může dodat validaci ohledně vlastních pocitů (člověk není sám i když ve svém okolí nemá nikoho, kdo by jej úplně pochopil)

Přijde mi, že to má hlubší smysl, postavy se často opravdu milují (a nebo nesnáší či podobně) a nejsou spolu jen proto, že jsou opačného pohlaví a dvakrát na sebe promluvily…

Psala jsem to v otázce jak jsem se ke slasti dostala, teď to čtu už spíše z nostalgie a jen občas, když mám náladu si na to zavzpomínat, užiju si to, ale už to není hlavní četba.

Ráda bych odpověděla, ale vlastně vůbec nevím, co mě na tom tak zaujalo :-) Nedokážu to specifikovat.

Ráda skrze to objevuju svou sexualitu, zároveň mě těší objevovat postavy, které znám, z jiného úhlu pohledu, v jiných situacích, ve vztazích, které sice možná nejsou kanonické, ale mám pro ně nějaký důvod (z napětí, které cítím).

Romance mezi muži mi z nějakého důvodu přináší velké množství dopaminu

Slah mi doplňuje situace, které v originálním díle chybí a mám o ně zájem.

Slash čtu už tak dlouho, že si fakt napamatuji, proč a jak jsem s tím začala. Prostě se to někde objevilo a mě to začala bavit. Někdo prostě zahrádkaří a jiní zase čtou slash. No, a mě prostě zahrádkaření k smrti nebaví

Slash dává prostor k vyjádření všeho, co v původním díle chybělo, a co bychom tam chtěli. Nemá hranice, nemusí se držet očekávání společnosti, která by mohla ovlivnit úspěch daného díla.

Slash je jako virtuální prostor v mojí hlavě, kde můžu skrz své oblíbené postavy zkoušet věci, které bych v reálném životě dělat nechtěl nebo se neodvážil. Zároveň je hot číst o tom, jak se dva muži líbají lol

Slash jsem začala číst poté, co jsem si oblíbila seriál Sherlock. Ale jak už jsem psala, tak jsem ho nikdy moc nečetla. Spíše jsem si prohlížela fan-arty. Dneska už na Slash celkově zapomínám.

Sručně: Je to moje emoční droga.

Stejné důvody jako v otázce č. 24

Ta dynamika postav je většinou jiná než pokud je jednou z hlavních postav hrdinka. I pokud jde o příběh s hrdinkou tak jsem vlastně radši, když mužská postava je trochu "bad boy" ale v takovým tom dobrým smyslu, kdy na všechny ostatní je ten drsňák, ale ji by snesl modré z nebe a obětoval pro ni svět (Xaden nebo Kingfisher jsou celkem přesný příklady stejně takový Alex Volkov), ne jako hrdina, který obětuje jeden život pro záchranu světa... a asi ženské postavy jsou většinou méně snesitelné a i hůře snáší tuhle oddanost (a právě v těhle případech jsou naštěstí i hrdinky dobře napsané). Nejsem si jistá jak moc to specifikovat, možná když řeknu že z fanfiction jsou aktuálně moje nejoblíbenější pairingy Peter Hale/Stiles Stilinski (typický příklad murder husbands a funguje to skvěle, jejich dynamiku si nedokážu představit že by to bylo stejné pokud by jedním z nich byla žena), pak je Loki/Harry Potter (Loki jakožto napravený Viallain a trochu BAMF Harry který mu pomůže a podpoří ho) a Tom Riddle/Harry Potter (Tom Riddle, který ještě není úplně Voldemort, ale taky není úplný neviňátko, ale s Harrym se srovná na nějakou normálnější šedou rovinu, zatímco Harry už má něco za sebou a už je taky spíš v tý šedý zoně a dokáže Tomovi nad něčím přimhouřit oči). Teď mě napadlo že například v Powerless je Kai, který je napsaný úplně skvěle, jeho věty jsou legendární a nad ním bych se rozplynula, ale zbytek příběhu, to už je věc druhá a i hlavní hrdinka s postupem příběhu je více a více nesnesitelná. Sice jsem dočetla všechny tři díly, ale prakticky jen kvůli Kaiovi a abych věděla jak to dopadlo. A patřím mezi tu menší část čtenářů, kterým se ten poslední díl fakt nelíbil.

Tak o tomhle přemýšlím už pár let... *cracks knuckles* Jeden z důvodů je, že když jsem si jako puberťák začala uvědomovat svou sexualitu (bi/pan), zoufale jsem toužila po jakékoliv reprezentaci v médiích. V té době existovaly cca dva seriály (Queer as folk, South of nowhere), které nebyly nijak pozitivní, ani snadno dostupné pro přehrání. Slashové povídky mi dali přesně tohle. Reprezentaci. Ukázali mi, že můžu být, kým jsem, a být šťastná. Dalším důvodem je asi potřeba vidět a vnímat muže a maskulinitu v jiných situacích a kontextech, než v těch, která nám nabízí běžná média. Potřebovala jsem věřit tomu, že i chlapi chápu, že něžnost, otevřenost a jistá míra "podřízení se" jsou součástí života a lásky a nijak neznevažují jejich sílu a identitu jako mužů. Díky tomuhle "ideálu", co jsem si čtením fan fikce vysnila, jsem si dokázala udělat dobrý obrázek o tom, jakého bych chtěla jednou partnera pro život, a i když to možná bude znít trochu naivně, tak jsem díky tomu dokázala věřit, že takový člověk může existovat. (a taky že jo!) Poslední důvod, proč čtu konkrétně m/m explicitní fan fikce je, že jelikož jsem AFAB čtenář, který se ke všemu identifikuje více méně jako žena, jakákoliv explicitní scéna se mě vlastně "vůbec netýká". Kdykoliv čtu/vidím něco explicitního, v čem je žena, mám pocit, že mi je vnucováno, že "ano, tohle by se ti mělo taky líbit, protože jsi taky žena, stejně jako tady ta postava". Ale ve chvíli, kdy jsou tam jen dva muži, nemůže mi nikdo (čti: moje podvědomí) nic vnucovat. A já se díky tomu můžu upřímně zamyslet nad tím, jestli by mě něco takového zajímalo/lákalo a nezávisle na tom si tu scénu užít, protože v tom není schovaný ten podprahový nátlak. (Ano, uvědomuju si, že takhle to pravděpodobně nevnímají všichni, ale jako člověk na asexuálním spektru, kterému byla nutnost/důležitost sexu celý život vnucována, to tak bohužel vnímám. TMI, sorry.)

Těžko říct. Prostě mě to baví. Vidím dynamiky mezi postavami ve věcech, které mě baví, a říkám si "hmmm, těm by to spolu slušelo", a "co by kdyby"... A pak mi to okupuje mysl, a musím to nějak vybít:-D Je to vlastně stejné, jako proč čtu a píšu fanfiction jako celek. Mám bujnou fantazii:-D Asi bych do toho mohla zabřednout víc, ale vyplňuju v jednu ráno, a už ztrácím mozkovou kapacitu

To je hodně komplikovaná otázka. Ale po těch desítkách let už to prostě beru jako součást života, něco, co mi dělá radost. Je to také snažší a relaxační oproti četbě "klasické literatury" (znám už postavy, v podstatě jedu jeden příběh pořád dokola, vím, že to dobře dopadne, dostanu prostě naservírováno přesně to podle mé chutě). Je zajímavé, že hetero fanfikci bych asi nečetla, ale hetero romantickou publikovanou knížku klidně. Kdoví, proč to tak je. Existuje milion článků a knih a klidně bych řekla, že je to tím, že muž/muž je vzdálené realitě, kterou zažívám jako cis žena. Ale čert ví. Po těch letech už prostě řeknu, že čtu slash, protože mě to baví.

Upřímně nečtu fanfikce tak tolik. Málo kdy si najdu ship, který mě doopravdy chytne. Když už ale je to slash, dělá mi to asi radost z mnoha důvodu. Např. se cítím viděna, hlavně pokud je pár femslash, ale taky se ráda dávám do fantazie kde homosexuální vztah není viděn jako něco taboo nebo dokonce ofenzivního. Také občas prostě nevidím žádnou tension v heterosexuálních párech. Nejsou tam pro mne žádné stakes, žádná tension, nic. Najdou se i výjimky, ale i tak na tak 90% jsou slash ships prostě lepší.

Upřímně? Není to o tom, že bych měla potřebu řešit nějakou identitu nebo orientaci. Jsem hetero, jsem ženská a jsem s tím úplně v pohodě. Ale když čtu klasické hetero romance, často mě prostě nebaví ta dynamika. Přijde mi hodně opakující se, stejný typ hrdinek, stejné vzorce chování, stejný vývoj vztahu. Často tam chybí něco, co by mě fakt překvapilo nebo vtáhlo. U slash vztahů mi naopak přijde, že jsou ty dynamiky mnohem zajímavější, méně předvídatelné a víc o charakterech než o stereotypech. Je tam větší prostor pro napětí, rovnováhu sil, vývoj postav. A to je přesně to, co mě na tom baví.

V běžných médiích vnímám velice malou reprezentaci LGBTQ+ postav a jejich vztahů. Sám jakožto člen komunity si ve slash fanfikcích nahrazuji nedostatek reprezentace.

Vela krat mi tieto príbehy medzi mojimi obľúbenými davaju viacej emócií a viacej hĺbky ako čokoľvek ostatné

Většinou je to díky postávám. Dost často v seriálech, filmech a hrách jsou postavy, které se k sobě hodí, mají skvělou dynamiku, ale jsou to 2 chlapi. Není nic lepšího, než prozkoumat, jaké by to bylo, kdyby autoři neměli žádné zábrany.

Většinou kvůli rozvinutí vztahů které mi ve filmu/knize přišly nedostatečné nebo kvůli celkovému příběhu.

viz. odpověď v otázce č. 11

Vyhovuje mi, jak se ve fanfikcích více zaměřuje na samotné emoce postav, než pro co bývá prostor v knížkách. Baví mě číst angst - a upřímně jsem snad nenarazil na film/knihu, která by na mě natolik zapůsobila, abych s postavami opravdu prožíval jejich emoce jako ve fanfikcích.

Vzhledem k tomu, že si nevzpomínám, proč jsem se čtením slashe vlastně začala, je složité odpovědět. Momentálně se však identifikuji jako asexuálka (přesněji jako aro/ace) a myslím si, že čtení slashe mi umožňuje zažít situace, které ve skutečném životě pravděpodobně nikdy nezažiji a ani je zažít nechci (ale připadají mi fascinující). Ve skutečném životě jsem také zatím nezvládla navázat kontakt s queer komunitou (pocházím z heterosexuálního prostředí a jsem celkem asociální) - čtení slashe mi umožňuje mít tento kontakt alespoň v online podobě.

Vzrušuje mě to a zároveň se nechci dívat na porno, raději čtu. Přijde mi to jako více přijatelné a více vzrušující.

Vzrušují mě gay páry, jejich dynamika bývá jiná než u hetero párů. Často také řeší jiné problémy a to mi pomáhá oprostit se od reality.

Začala jsem proto, že mě zajímalo jaké "pitomosti" jsou lidi schopní vymyslet. pokračuji proto, že jsem zjistila, že velmi často jsou ty "pitomosti" velmi citlivou sondou do vztahové dynamiky .

Začala jsem protože jsem chtěla více příběhů s mými oblíbenými postavami - v té době Magnus Bane a Alec Lighwood a nějak jsem nepřemýšlela nad tím, že to jsou 2 muži. Líbí se mi, že v párech není automaticky slabší a silnější, většinou mají gay muži ve fanfic mnohem větší osobnosti než hetero muži v publikovaných knihách. Baví mě knihy se silnými hrdinkami, ale častěji sahám po fanfic z důvodu nostalgie (nevím jestli to je ten správný pocit, vysvětlím). Fanfic čtu o postavách, které už znám, odehrávají se většinou ve světech, které už znám a tím pádem je pro mě jednodušší se do nich ponořit. Občas přečtu fanfic i s hetero párem, ale ne moc často. Gay příběhy bohužel pořád ještě nejsou tak moc mainstream jak bychom chtěli a jen tak nenajdu knihy s gay Zaklínačem.

Začalo to proto, že sexuální scény bez ženského elementu pomohly mému mozku si sex zneutralizovat a začít jej chápat jako něco dobrého, příjemného a normálního. Stále ještě preferuji, když se v sexuálních scénách nevyskytují ženského pohlavní orgány, ale není to pro mě vyloženě blok, kvůli kterému bych fanfikci zavřela.

Zadostiučinění - je to možnost přečíst si příběh, kde by mé oblíbené postavy z např. výše zmíněných titulů měli romantický vztah mezi sebou.

Zajímavější než hetero páry

Zatím čtu první, tak nemohou adekvátně říct, ale je mi to příjemné a přitažlivé.

Zaujali mě příběhem, jako každá jiná věc a to, že je to o lidech jako já je bonus.

Ze začátku jsem četla hlavně proto, že jsem byla fascinovaná čtením m/m povídek jak kvůli erotice tak prožíváním těchto vztahů. Momentálně si uvědomuji, že fanfikce obecně jsou hodně útěkem. Je to pro mě jednodušší čtení vzhledem k tomu, že nemám s dvěmi dětmi prostor a energii číst cokoliv jiného.

Z hlediska "tolerance" (nemám to slovo ráda, tolerujeme návštěvu tety Kateřiny s Miloušem, ne právo jiné lidské bytosti na plnohodnotnou existenci, nicméně lepší termín mě teď nenapadá) ne. Spíše mi to dalo nástroje pro pochopení sebe sama a způsob, jakým prožívám svůj život. A v případě, kdy fanfikce vychází z autorské zkušenosti, mi to dalo možnost pochopit jiné, jakožto i způsob, jakým prožívají svůj život, na jakési bližší úrovni, ke které se knihy obvykle nedokážou přiblížit.

Ačkoliv jsem vědomě členem lgbt komunity už delší dobu, připadá mi, že díky čtení slashe jsem více akceptujicí k jiným sexualitám nebo genderovým identitám, zejména těm, kterým třeba tolik nerozumím. (Tím nemyslím, že jsem někdy nějak aktivně byla proti nějakým sexualitám či identitám. Snažím se tím říct, že slash mi dal ten prostor tyto identity lépe poznat a víc je pochopit.)

Ani moc ne

Ani ne

Ani ne a pokud, tak jen pozitivne

Ani ne, vždycky jsem měla kolem sebe stejně smýšlející lidi i různě sexuálně orientované

ani předtím jsem nebyla zrovna konzerva, te´d jsem ještě otevřenější a informovanější

Ano

Ano, diskuze ohledně fandomu a celebrit, mě donutily myslet nad shovívavostí Jinak jsem vždy žila podle mota: "Live and let live"

Ano, ale asi mě nenapadnou konkrétní příklady na to jak….. prostě mi tam něco v tý hlavě kliklo.

Ano, bylo to jedno z prvních setkání s queer komunitou

Ano, díky Slashy jsem si začala všímat konkrétních odlišností mezi sexualitami, protože vždy záleží na tom jaký konkrétní pohled nám autor v tu chvíli poskytne.

Ano, dost mi to od puberty pomohlo v toleranci k ostatním i sobě.

Ano, myslím si, že jsem lépe pochopila i části queer komunity, se kterými nejsem aktivně spojená a nemohu to tak prožít napřímo. Např. Ohledně transexuality, nebinarity atd. - hlavně pokud je daný slash produkovaný i osobou, která se tak identifikuje. Pomohlo mi to i lépe si uvědomit a utvrdit se v mojí vlastní sexualitě.

Ano, nejdříve se asi jednalo o fetišizaci, postupně ale pak o normalizaci.

ano, ovlivnilo. rozsirilo to moje znalosti co se pohlavi a sexuality týče.

ano, pozitivně. jsem mnohem víc v pohodě s odlišnostmi mezi lidmi a nic moc mě nerozhází nebo neskandalizuje.

ano, urcite jsem vic informovana

Ano, určitě. Popravdě to neovlivnilo jen pohled na sexualitu, ale obecně na vztahy, problémy ve vztazích (ať jsou jakékoliv, nejen ty sexuální), osobní problémy. Obecně mám pocit, že fanfiction (a nejen slash) mě hodně obohacuje v mnoha směrech a zvyšuje mi to povědomí o různých problémech, s kterými se třeba nesetkávám osobně, nebo se mě tolik netýkají.

Ano, uvědomila jsem si, že něco takového vůbec je a přišlo mi to naprosto přirozené a logické. Všichni jsme lidé, všichni si zasloužíme milovat.

Ano, už spoustu let podporuji lgbtq komunitu a mám i pár přátel. Tu odlišnost díky tomu vůbec nevnimam, což je někdy asi na škodu, protože lidé kolem mě se samozřejmě nezměnili a stále si občas dovolí nevhodné poznámky, které mě pak mohou nemile překvapit. V závěru to vypadá tak, že se snažím takovým lidem vyhýbat a v podstatě jsem se dost izolovala před světem. Určitě to souvisí i s mojí láskou k Asii, pro kterou též naše společnost ještě stále nemá úplně pochopení. Netvrdím, že mi můj styl života vadí, ale pořád ve skrytu duše doufám, že budou lidé jednou tolerantnější ke všemu, co dnes pořád nazývají odlišností.

Ano. Ani jedna strana rodiny není velký zastánce 'písmenkové mafie' a pomohlo mi to rozšířit si povědomí o dalších možnostech jak pro mně, tak pro mé přátele.

Ano. Černobílý svět vyplnil mnoha odlišnými barvami

Ano. Ne, že bych předtím byla vyloženě konzervativce, ale začala jsem o této problematice přemýšlet podstatně víc do hloubky. Ony ty příběhy k tomu přemýšlení dávají podněty a diskuze s ostatními fanoušky jich dává ještě víc.

asi jo

Asi mi to dalo lepší vhled do queer světa, ale pořád si uvědomuji, že je to stále fikce, jako třeba harlekýnky.

Asi ne, vždycky jsem byla velmi otevřená - možná teď ještě o něco víc sympatizuji a podporuji LGBTQ komunitu.

Asi ne.

Asi ne.

Asi nijak zásadně, nikdy jsem nebyla vyhraněná proti queer lidem, ale snažím se být aktivním "ally" v komunitě. Pravidelné přispívám na různé projekty pro queer lidi, sleduju aktuální témata a dění a když můžu, pomůžu. Možná mi čtení Slashe rozšířilo obzory ohledně mužské sexuality .

Asi spíš ne :)

Asi spíš ne. Možná mi to pomáhá nalézat sebe sama v mých oblíbených postavách, například když někdo napíše nějakou mou oblíbenou postavu jako trans a pak vidím mé problémy v něčem / někom povědomém.

Asi úplně ne, nikdy jsem snad nebyla homofobní. Ale jak jsem psala předtím, rozšířilo to můj obzor co se týče diverzity.

Asi více normalizovalo přítomnost, hlavně v době dospívání, kdy jsem neměl*a přístup k trad/selfpub literatuře s touto reprezentací nebo k jiným médiím. Umožnilo mi také vidět skrz příběhy jiné druhy sexuality a genderu než jsou ty mé.

Asi? Popravdě příliš netuším vždy jsem tíhla k lidem kteří byli odlišní, málo kdy jsem někoho soudila. Myslím že to něco málo ovlivnit mohlo ale myslím že ne nějak markantně jako třeba výchova která je v tomto ohledu mnohem více zainteresovaná.

Asi… díky tomu jsem tolerantnější?

Částečně určitě - jak jsem psala výše. Rodiče (později už jen máma, táta mi umřel) mě vychovávali v tomhle otevřeně, mluvili o tom se mnou, měli jsme otevřeně LGBT+ přátele a známé (resp. hlavně LG). Pomohlo mi to ve vlastních odlišnostech celkově a také objevit vlastní sexuální orientaci a specifika své sexuality.

čítanie slashu neovplyvnilo vôbec môj názor na homosexualitu, pohlavie alebo sexuálnu odlišnosť. ako queer osoba som bola dosť otvorená o svojej sexuálnej orientácii už od pomerne mladého veku, moja komunita je queer a open, takže slash na to nemal vôbec dopad.

Díky tomu, že část autorů píše z vlastní zkušenosti se svou sexualitu či gendrovou identitou je to zdroj informací, které by se ke mně jinak nemusely dostat. Pomohlo mi to v dospívání více ""normalizovat"" lgbt+ komunitu, o které jsem do té doby téměř nic nevěděla.

Ešte ako dieťa (možno v 12. rokoch) som začala pozerať anime shounen ai. Myslím že dovtedy som homosexualitu ani nijak nevnímala.

Hm, možná mě to udělalo otevřenější, o trochu, protože jsem se ty lidi snažila víc chápat, než kdybych to nečetla (v těch jedenácti-dvanácti, jak jsem začínala), a co všechno je vlastně možné. Nějak mi to udělalo cestu ke queer komunitě, a mohla jsem být lepší ally lidem, jejichž identitu nesdílím. Ale taky jsem v těch cca dvanácti nabyla dojem, že být queer je cool, a být hetero je tak jako nudné a všední... Ale queer mě to neudělalo, to odhalení přišlo až o pár let později:-D

Homosexualita mi nevadí.

Já nevim. Už to čtu příliš dlouho. Společnost se změnila. Být gay už není tak strašná tragédie, jako bývala kdysi. Těžko říct, jestli za to může čtení slashe nebo to, že jsem si uvědomila, že ani já nejsem hetero.

Já o tom před tím vlastně ani nijak složitě nepřemýšlela. U nás doma se prostě o spoustě témat nemluvilo, což mi dalo svým způsobem možnost, přemýšlet nad nimi sama za sebe a bez ovlivnění z domu.

Jak jsem zmiňovala výše, myslím si, že je to spíš o té komunitě než o těch samotných příbězích. Přes čtení a psaní fanfikcí jsem potkala lidi, kteří byli velmi otevření ohledně svých identit a preferencí, takže to mě asi spíš prostě nějak naučilo otevřenosti a akceptování i toho, s čím třeba sama nemám zkušenost nebo čemu nerozumím.

Jako malá jsem narazila na fanfikci, kde hlavní postavy, coby homosexuální pár, měli velmi podporující rodinu, a to že byli spolu bylo tak hrozně normální, na jejich flirtování se vůbec nekladl důraz, celé to bylo podávané jako samozřejmost. Byl to autorův idealizovaný svět, což mi tenkrát přišlo ohromující. "Jaktože to ještě není naše realita!"

Jako nějak asi jo, ale po těch letech, tak to už takhle neřeknu. Bylo to v pubertě a tak nějak mi to přišlo normální, svým způsobem zakázané a o to víc vzrušující. Ale naopak mi to neukázalo odlišnosti (jako některé jo, no), jako spíše určitou stejnost - všichni chceme lásku, milovat, dotek... Spíš než odlišnosti mi to ukázalo, jak normální a přirozené to je.

Jasně, pro mě to byl první krok na teploušském kariérním žebříčku

Je to možné - nedokážu ale posoudit, jaký by muj pohled byl, pokud bych Slash nezačala číst. Doufám, že stejný

Jedině podpořilo. Jsem ještě větší zastánkyní LGBT+ komunity.

jelikož jsem slash objevila asi ve 13 letech, tak mě to vlastně "učilo", co vše za sexuální odlišnosti, preference vůbec existuje, že jsou v pořádku atd. :)

Jelikož můj pohled na tyto věci byl odjakživa ... řekl bych normální, tak si nemyslím, že mě to nějak ovlivnilo. Upřímně si myslím, že kdo říká, že homosexuality nebo jakákoliv jiná sexualita není přirozená, tak nedokáže se vymanit z myšlení, které mu předhazuje společnost a nedokáže myslet sám za sebe a nemá takovou mozkovou kapacitu pochopit, že každá bytost je individuální.

jen mě to utvrdilo v tom, že láska může mít mnoho podob a ne jen žena a muž

Jistě, otevřelo mi to vidět nové možnosti

Jsem si tím naprosto jistá. Kdybych nezačala číst slash a pohybovat se v online fandomu, vůbec bych nepřemýšlela o tom jak se queer lidem žije. Doma ani ve škole to nebylo téma (v pozitivním ani negativním slova smyslu) a ani v blízkém okruhu přátel jsem se s nikým s odlišnou orientací dlouho nesetkala. Vím určitě že nebýt slashe tak bych nebyla zdaleka tak liberální jak jsem.

K homosexualitě jsem byla vždy tolerantní, mám několik přátel, nebo i již dospělých dětí od kamarádů v této kategorii. Proto mi nedělá problém si o ní číst a prožívat si vztahy. Mají stejnou touhu po lásce a partnerství, jako heterosexuálové. Na sexuální odlišnosti ve stylu, cítím se jako pes, autobus..to raději ani nebudu komentovat.

Možná bych neměla kolem sebe tolik ráda gaye, kdybych slash nečetla, ale tož s jistotou to nevím.

Možná jsem získala jistý nadhled.

Možná když mi bylo 14 a četla jsem explicitní slashové fanfikce, "normalizovalo" to pro mě homosexualitu dřív, než by se stalo bez fan fikcí, ale celkově se domnívám, že ne.

Možná, ale nějak jsem se do toho nenořilo. Myslím si že mě to ovlivnilo hlavně osobně, v nějakém osobním genderovém hledání

Myslím si že to může alespoň částečně za to že jsem trans.

Myslím si, že mi to pomohlo s explorací sebe sama

Myslím si, že moje identita je důvod, proč tyhle příběhy čtu

Myslím si, že ne. U nás v rodině jsme byli vychováni tak, že jsme si všichni rovni a všichni jsme stejní lidé, ať už máme rádi kohokoliv, pokud to nikomu neubližuje.

Myslím že rozhodně, čtení o dvou mužích/ ženách a pak je třeba vidět v realnem světě mi díky tomu přišlo normální.

Myslím, že ano. Už předtím jsem věděla, že homofobie je mi proti srsti, ale se čtením slashe do mého života vstoupil v podstatě queer aktivismus (v zš podobě), a postupem času tyhle skutečnosti podle.mě velice ulehčily můj vlastní coming-out.

Myslím, že jsem byl otevřen homosexualitě odjakživa-možná mě slash posunul v otevřenosti jiným kinkům.

Myslím, že jsem teď tolerantnější a více otevřená.

Myslím, že když mi bylo náct, hledala jsem ve slashi komfort, především ve fluffu, ve vědomí že i stejnopohlavní páry budou mít taky happy-end a nemusí to být jen f/m pár, který byl všude v mainstream médiích.

Myslím, že mě to v tomto ohledu nijak neovlivnilo.

Myslím, že mi to otevřelo oči, že homosexualita/neheterosexualita vůbec existuje, do té doby jsem ani nevěděla, že je vůbec možnost nebýt hetero (i když náznaky byly)

Myslím, že ne

Myslím, že ne. Podle mě má každý právo mít v těchto věcech své preference a svou volbu. Tento názor jsem zastávala i před čtením slashe a zastávám jej dále.

Myslím, že vůbec

Na první slash jsem narazila dost mladá a rozhodně mi to pomohlo si uvědomit, že takové vztahy vůbec mohou existovat a učinilo mě to dost otevřenou.

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne, můj pohled je pořád stejný.

Ne, nijak

Ne, vždy jsem byla "spojenec".

Ne, vždy jsem byla otevřena

Ne, vždycky jsem tomuto byla otevřená. Od puberty jsem se považovala za bisexuála. O něco později jsem narazila na pojem pansexual, což si myslím, že mě vystihuje nejlépe. Možná jsem si díky slashi trochu rozšířila obzory, co se týče různých kinků.

Ne.

Ne.

Ne.

Ne.

Ne.

Ne. Ale přivedlo mne mezi stejně smýšlející sociální bublinu. Otevřelo mi možnost se v téhle sociální sféře víc pohybovat a poznávat a víc objevovat. Slash rozhodně formoval některé moje názory na sexualitu, nebo spíš znovu byl dobrým hřištěm pro vlastní objevování.

Ne. Fanouškovskou tvorbu beru čistě jako koníček, kolikrát i s jistou rezervou, rozhodně ne jako něco, co by mi formovalo názor.

Ne. Nikdy jsem v tom neviděla nic jinýho proti hetero vztahům. Slovy docenta Práška z Hospody: "Když je láska pravá, tak na pohlaví nezáleží."

Nemyslim :)

nemyslím si

Nemyslím si, nikdy jsem nepatřila k lidem, kteří rypou do ostatních kvůli tomu, co dělají v soukromí.

Nemyslím si, od mých mladších let jsem byla aktivní na tumblru takže to hodně tvarovalo moje myšlení do hodně liberálního, v mé rodině jsme odlišné sexuality nikdy nebrali jako něco špatného a já sama jsem se obklopovala LGBT+ lidmi. Tím chci říct, že už před psaním fanfic jsem lidé z LGBT+ skupiny nebrala jako něco špatného. Měla jsem a stále mám názor, že všichni jsme lidé a zasloužíme si stejná práva.

Nemyslím si. S homosexualitou u ostatních jsem nikdy neměla problém a svojí sexualitu jsem si vyřešila na střední a jsem si jistá svou heterosexualitou. takže čtení mě nijak neovlivnilo, protože mi to nikdy nevadilo a tak je to stále.

Nevím, jestli přímo čtení slashe, ale pobyt v různých fandomech ovlivnil můj náhled na genderovou identitu.

Nevím, možná lehce pozitivně

Nie neovplyvnilo to nijako môj pohľad na homosexualitu.

Nijak zvlášť mě to neovlivnilo. Vždy jsem tyto odlišnosti považovala za něco normálního, takže v tomto se můj pohled nijak nezměnil.

Nijak, já jsem v té době byla už queer sama a věděla jsem to o sobě roky, nikdy jsem na lidi nenahlížela jinak jen pro jejich orientaci. Slash je pro mě v podstatě totéž jako het, jen líp a uvěřitelněji napsaný ;)

Nikdy jsem neměla problém s homosexualitou, ani s jakoukoliv odlišností. Takže jestli mě to ovlivnilo, tak jedině pozitivně.

Nikdy jsem nikoho nesoudila pro sexuální orientaci, nikdy jsem nevnímala barvu pleti, etnikum, víru či orientaci jako cokoliv určujícího, takže ne..

Nope :)

Ono, začala jsem to číst ve 12, a tehdy jsem ještě úplně neměla nějaký silný názor na homosexualitu obecně. Věděla jsem, že existuje, a byly to pro mě vztahy jako každé jiné. Ale myslím že co to ovlivnilo bylo vnímaní že jako, můžu něco takového udělat? Že si můžu vymyslet jakkoliv smyšlený vztah mezi dvěma postavami který autor na 99% opravdu nezamýšlel, a jsem v úzké komunitě lidí, co to mají stejně. Dalo mi to nějaký pocit svobody a toho, že pravidla nejsou až tak pevně nastavená, jak se mi zdály.

Pocházím z konzervativního homofobního prostředí a čtení slashe rozhodně mělo pozitivní vliv na moji toleranci a sebepřijetí.

Pomohlo mi pochopit nebo alespoň uvědomit si jiné orientace i mou vlastní

pomohlo mi to sám sebe líp přijmout a objevovat věci v bezpečném prostředí

Pomohlo mi v uvědomění si vlastní sexuální identity, zároveň mi pomohlo poznat zkušenosti jiných queer lidí.

Posunulo mě to k větší otevřenosti, což nakonec způsobilo, že jsem si uvědomila, že nejsem hetero

Pozitivně

Pozitivně rozhodně; hlavně i mou vlastní vnitřní homofobii, než jsem pochopil, že jsem queer.

Pravděpodobně ano, ale spíš ve smyslu rozšiřování obzorů v oblasti nejrůznějších kinků a individuálních sexuálních preferencí lidí, jejichž objevování mě moc baví. Ale otevřená jsem byla všemu vždy :)

Přiblížilo mi to detaily, a že to může být opravdu hezké a intenzivní.

Rozhodně ano. Jsem z rodiny, která je hodně homofobní, ale ve formativním věku jsem začala číst slash, a domnívám se, že i díky tomu se ze mě homofob nestal.

Rozhodně mi to podpořilo (už tak) pozitivní pohled na celou problematiku

Rozhodne. Jenže já pocházím z nepolíbene vesnice a mezi normaly, takze mi to dost otevřelo oči. I tak to trvalo pár let...

Rozhodně. Nemyslím, že bych původně byla nějaká nepřátelská, ale postupně jsem si rozšířila obzory v dost věcech (věci ve fanfikcích nepovažuju za návody ve stylu, abych musela mít napsané tohle doma nezkoušejte), spíš různé pohledy.

Rozhodně. Vystavilo mě to identitám, které kolem mě irl neexistovaly, a normalizovalo to všechny druhy odlišnosti.

Řekla bych, že díky čtení slashe jsem se stala ještě více tolerantní k homosexualitě.

Sama jsem nikdy neměla nutnost tuto svoji část řešit/hloubat/rozebírat. V oblasti sexuality mi na pohled přišly atraktivní ženy i muži, obě pohlaví z odlišných důvodů/šarmu. Slash příběhy mi pomohly rozšířit si rozhled a uvědomit si, že lidé nejsou vždy a všude judging nebo negativně naladěni, a že ve světě je plno variací pro všechno a všechny. Podporující komunita je silná, pozitivně smýšlející a podporující bez ohledu na něčí orientaci nebo preferencí v literatuře.

Slash byl způsob, jakým jsem se dozvěděl o existenci homosexuality (a tím vlastně zapříčinil můj coming out). Myslím, že díky slashi více přijímám všechny prvky své sexuality.j

Som si uvedomil, že mám rád, keď sa postavy navzájom hryzú.

Spis mi to rozšířilo obzory jak všechno funguje, protože u mě v okolí se o tomhle nemluví

Spis ne.

Spíš asi ne, od jakživa mě takové vztahy zajímaly.

Spíš ne, začala jsem ho číst až jako dospělá a homosexualita mi odjakživa přišla normální.

Spíš ne.

Spíš ne. Přišla jsem k fanfikcím v poměrně vysokým věku, kdy už jsem předtím "viděla všechno". :D

Spíše ne a pokud ano, tak mé sexuální odlišnosti pomohla pozitivně.

Trochu mi to otevřelo oči v tom, s čím vším se můžou homosexuálové setkat. Taky jsem si načetla a prostudovala různé studie a příspěvky LGBT lidí, abych se zorientovala v problematice.

Určite áno.

Určitě alespoň trochu ano.

Určite áno, bola som veľmi inklúzívna už predtým ale keďže som to začala čítať vo velmi mladom veku, formovalo ma to do velmi otvoreného človeka v tejto spoločnosti

Určitě ano. Řekla bych, že jsem díky tomu otevřenější různým věcem. Ne že bych někdy měla něco proti lidem, kteří například mají jinou sexuální orientaci než já, ale fanfikce (slash) jsem začala číst poměrně brzy. Tenkrát jsem s podobnými věcmi neměla prakticky žádnou zkušenost a dá se říci, že mě slash v tomto ohledu formoval.

Určitě jo, jak přímo tím, že jsem na něj narazila, tak tím, že o něm mluvili kamarádi ve fandomu. Moje cesta k sebeuvědomění a coming outu byla jednodušší, protože jsem našla svoje lidi a tak by to bez fandomu a do nižší míry bez slashe asi nebylo.

Určitě mi pomohlo být více otevřený vůči dalším neobvyklým "odlišnostem".

Určitě ne, i vzhledem k tomu, že jsem vyrostla v uměleckém prostředí, jsem nikdy nevnímala sexuální odlišnosti nijak negativně.

určitě to rozšířilo můj obzor ohledně toho, co je za vztahové kombinace "v nabídce" a celkově přístup k věcem stylem YKINMKATOK

Určitě-nebyl jsem vychován v homofobním prostředí, ale I tak jsem se kontaktem s vrstevníky naučit vnímat homosexualitu jako něco divného, I když neškodného. Objevení slashe mi pomohlo tohle přehodnotit. Asi rok na to jsem zjistil, že jsem pansexuál a díky výše uvedenému přehodnocení jsem neměl problém se s tím smířit. Nezávisle na slashi jsem před 2 lety zjistil, že jsem genderfluidní. Truly a fujoshi to transmasc pipeline

Určitě, byl to můj první kontakt s homosexualitou v kultuře a komunitou lgbt+ obecně. Prožitky postav ohledně své homosexuality mi pak pomohli se smířit a vyrovnat s vlastní orientací.

Určitě, minimálně mám větší náhled do toho obrovského spektra sexuality.

Určitě, vedlo mě to k pochopení že sexualita není tím co by zasloužilo hanby (mind you, I was like 12, it was a novel thought)

Určitě.

Určite. Čím viac človek číta, tým sa viac sa dozvedá o veciach, s ktorými sa bežne nestretáva, alebo nad nimi v iných kontextoch nepremýšľal. To sa týka nielen slashu, ale aj všetkej ostatnej literatúry.

Určitě. Pomohlo mi to k většímu rozhledu, co se těchto témat týče a na začátku pochopit pár věcí, včetně toho, že nebýt cishet je v pořádku.

Určitě. Ráda bych rozepsala ale v tuto chvíli to nejde, odešlu než to celé omylem vypnu.

Určitě. Začala jsem číst jako 15letá katolička a díky slashi jsem si utřídila myšlenky a naučila se strašně moc věcí o nehetero životě. Díky slashi jsem se začala vciťovat i do trans-postav, kde jsem měla dlouho blok stran toho, že mi to vnímání přišlo strašně cizí.

V době, kdy jsem byla dítě a nevěděla jsem o své homosexuální orientaci, ano

V dobrem

Ve srovnání s názory lidí v mém okolí mám sexualitu ostatních lidí velmi znormalizovanou. Nemůžu slyšet nic, co mě šokuje. Což je často ve společnosti lidí, kteří fanfikce nečtou, divné.

Vůbec, celoživotně ji přijímám jako normální.

Vůbec. Byla jsem si vědoma své fascinace ještě před tím, vzhledem k tomu, že jsem záměrně vyhledávala erotický obsah s gay tématikou.

Vzhledem k tomu, že jsem na něj poprvé narazila někdy v šestnácti letech, tak mě to výrazně ovlivnilo v tom, že jsem byla některým věcem otevřenější a tolerantnější, než bych pravděpodobně jinak v tomto věku (hlavně izolovaná na vesnici) byla. Queer témata nebyla v té době vůbec běžná (cca dvacet let zpět), takže setkání s (fem)slashem bylo mou první zkušeností s queer obsahem obecně. A skoro jedinou možností, jak se v té době ke queer příběhům dostat.

Vždy jsem byla otevřená všemu možnému, takže spíš ne, ale určitě to alespoň trochu ovlivnilo pozitivně.

Vždycky jsem byla "open minded", ale myslím si, že čtení slashe mi otevřelo obzory ještě víc. Často čteme a slyšíme nové označení a nálepky genderu/sexuality/čehokoliv, aniž bychom k nim - kromě vysvětlivky ve slovníku - měli nějaký kontext. Jak vnímá svůj gender nebinární člověk? Nemám se na to koho zeptat, neznám nikoho, kdo by byl otevřeně nebinární. → fan fikce psaná nebinárním autorem, yay! Jaké to je, když je někdo trans? Chci to chápat, chci být dobrý ally, chci mít argumenty, když je budu potřebovat. Ale nemám se koho zeptat. → fan fikce od trans autora. Není to ideální, ale je to skvělá možnost, jak se obeznámit s mnoha koncepty, na které bych se teď aktuálně v reálném životě neměla koho zeptat. (nesuďte mě, bydlím na vesnici uprostřed ničeho) Díky slashi jsem pochopila i svou vlastní asexualitu.

Vždycky jsem byla chápavá a laskavá k odlišnostem ostatních (láska je láska), takže nemyslím že by slash nějak výrazněji ovlivnil můj pohled.

Z lesby jsem se stala bisexuálem a pak pansexuálem.