Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Experiment: Klimatická změna

Experiment: Klimatická změna

Kdo by měl být příštím prezidentem ČR (v roce 2018)?
Zúčastněte se krátkého dotazníku a oznámkujte Havla, Klause a Zemana.

(veřejné výsledky 15. prosince ve 12h)

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:Jan Urban
Šetření:28. 05. 2016 - 19. 06. 2016
Počet respondentů:211
Počet otázek (max/průměr):34 / 23.45
Použité ochrany:unikátní IP
Zobrazení otázek:po jedné otázce
Návratnost dotazníků:29,7 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:00.22:03
Stáhnout surová data:XLS XLSX CSV XHTML PDF-1 PDF-2 PDF-3 PDF-kódy
Stáhnout grafy:Všechny grafy
odpovědi & grafy   segmentace   závislosti   zdroje   dotazník   citovat

Úvodní informace zveřejněné respondentům

Dobrý den, děkujeme  Vám, že jste si našel/a čas a chcete se zúčastnit našeho výzkumu. Svou účastí pomáháte dobré věci: výzkumu reakcí lidí na hrozbu klimatické změny.

 

Cílem tohoto výzkumu je zkoumat názory lidí na klimatickou změnu. Tento výzkum provádí výzkumná skupina na Masarykově univerzitě v Brně. Kontakt na nás naleznete na konci této stránky.

 

Tento výzkum neobsahuje žádné klamání, ani žádné "triky". Zajímá nás skutečně to, na co se v dotazníku ptáme. Všechny informace, které se v dotazníku objevují, jsou pravdivé. To znamená, že pokud budete chtít, můžete tyto informace dále sdílet s dalšími lidmi. Na konci dotazníku Vám poskytneme odkazy, které Vám umožní si tyto informace případně dohledat.

 

Vyplnění dotazníku Vám zabere přibližně 10 minut. Velmi si vážíme Vaší ochoty zúčastnit se našeho šetření a času, který věnujete vyplňování dotazníku.

 

Rádi bychom Vám nyní sdělili základní informace o tomto dotazníku, abyste věděl/a, co můžete očekávat a mohl/a se rozhodnout, jestli se našeho výzkumu zúčastníte.

 

Procedury

V rámci tohoto výzkumu se Vás budeme ptát na to, jaké jsou Vaše představy, názory a znalosti o různých aspektech klimatické změny a skleníkového efektu. U většiny odpovědí budete buď vybírat z nabízených odpovědí, anebo vypisovat vlastní odpovědi. V rámci tohoto dotazníku Vás také můžeme požádat, abyste si přečetl/a krátký text týkající se klimatické změny a pokusil/a se mu porozumět.

 

Během dotazování můžete získat dojem, že Vám některé otázky pokládáme opakovaně. V několika případech tomu tak může být, jindy však používáme otázky, které jsou podobné, avšak nikoli stejné. Je tomu tak proto, že chceme zachytit příbuzné významy slov nebo výroků. Podobně znějící otázky tedy nemají za cíl Vás "nachytat", ale postihnout celou škálu možných významů. Prosíme Vás tedy o trpělivost při odpovídání i v těch případech, kdy budete mít pocit, že jsme Vám podobnou otázku již položili.

 

Účast v šetření

Vaše účast v tomto šetření je čistě dobrovolná a kdykoli se můžete rozhodnout vyplňování dotazníku ukončit. V takovém případě pouze zavřete okno prohlížeče.

 

Všechny Vaše odpovědi budou zveřejněny

V rámci výzkumu nezjišťujeme žádné citlivé informace, osobní údaje, ani informace, které by mohly vést k identifikaci Vaší osoby. Data z tohoto výzkumu budou po skončení výzkumu (tj. během cca 30 dní) publikována na stránkách vyplnto.cz. Proto prosím do dotazníku nepište žádné osobní nebo citlivé informace.

 

Další informace o výzkumu

Pokud máte dotazy týkající se tohoto výzkumu, můžete nám je zaslat na následující kontaktní adresu: jan.urban@czp.cuni.cz. Rádi Vám odpovíme.

 

Za vyplnění dotazníku Vám děkují členové výzkumného týmu, Jan Urban, Tomáš Chabada a Jan Skalík.

 

Tím, že budete pokračovat ve vyplňování dotazníku dáváte najevo, že jste si tyto informace přečetl/a a s podmínkami výzkumu souhlasíte.

Odpovědi respondentů

1. Lidé v naší společnosti se často neshodnou, jestli máme zcela ponechat jednotlivce, aby za sebe rozhodovali. Jak silně souhlasíte nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků?

Povinná otázka, respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi na dané škále.

Automatizované zpracování této otázky zatím není podporováno, odpovědi je nutné zpracovat "ručně" na základě exportu surových dat (xls/xlsx/csv apod.)

Graf

2. Lidé v naší společnosti se často neshodnou v názorech na otázku rovnosti a diskriminace. Jak silně souhlasíte nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků?

Povinná otázka, respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi na dané škále.

Automatizované zpracování této otázky zatím není podporováno, odpovědi je nutné zpracovat "ručně" na základě exportu surových dat (xls/xlsx/csv apod.)

Graf

3. rozdělení do skupin (bude randomizováno)

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [kontrolníotázka č. 18, post 1otázka č. 14, pre-post 2otázka č. 4, pre-post 1otázka č. 4, post 2otázka č. 14].

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
kontrolní5626,54 %26,54 %  
pre-post 24219,91 %19,91 %  
post 14018,96 %18,96 %  
post 23818,01 %18,01 %  
pre-post 13516,59 %16,59 %  

Graf

4. Zkuste prosím v 1-3 větách napsat vysvětlení toho, jak dochází ke klimatické změně, které by pochopil žák střední školy.

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

příliv uprchlíků a nedostatek pitné vody jako jeden z dopadů klimatických změn.

1. Ke klimatické změně dochází neustále (sluneční aktivita, zemská aktivita). 2. K současnému růstu globální teploty nemalou měrou přispívá člověk vypouštěním skleníkových plynů do atmosféry. 3. Což v kombinaci s různými jevy (El Niňo, ohřívání oceánů...) vede k prudkým změnám klimatických podmínek, čemuž je velmi obtížné se rychle přizpůsobit.

celkovým oteplováním planety

Do ovzduší se uvolňují škodlivé plyny, které narušují ozonovou ochranou vrstvu. Ta v důsledku narušení slábne a propouští více škodlivých slunečních paprsků, které se odrazí od země, ale nedostanou se přes škodlivé plyny ven.

Dochází k ní vlivem kombinací různých faktorů (vliv člověka, množství CO2 v atmosféře, vzdálenost a poloha Země atd.)

Dochází k oteplování atmosféry jednak vlivem přirozeného cyklu planety, jednak vlivem rostoucího množství tzv. skleníkových plynů ve vzduchu.

Dochází k tomu tak, že ze společnosti se vytrácejí hodnoty - náboženství je považována za něco staromódního apod.

Dochází ke změnám ve složení atmosféry a to způsobuje menší únik tepla do atmosféry odraženého od Země. Klima se tím zahřívá.

globální oteplování, tání ledovců, živelné pohromy

Hořením se uhlík z ropy, plynu nebo dřeva dostává do vzduchu jako oxid uhličitý. V atmosféře ale působí jako "zateplení", teplo ze slunce jde dovnitř ale už ne zpátky do vesmíru, a tak se planeta otepluje.

Již nefunguje standardní Jaro-léto-podzim-zima. Výkyvy počasí jsou extrémnější a změny jsou velmi rychlé.

Ke klimatických změnám dochází hlavně z důvodu znečištění atmosféry. Plyny vypouštěné do vzduchu v důsledku lidské činnosti mění její vlastnosti, které jí umožňují udržovat na Zemi přijatelné klimatické podmínky (dochází především k oteplování a k větší nestabilitě počasí).

Ke klimatickým změnám dochází kvůli tomu, že lidé v západních zemích jedí moc masa, "výroba" masa je velmi neefektivní, zprostředkovává mnoho zdrojů (vody na vypěstování potravy i přímo pro zvířata, půdy na vypěstování potravy pro zvířata - v důsledku toho kácení pralesů), dále převoz zvířat a skleníkové plyny, které zvířata vypouštějí (více než všechna doprava!). Kvůli tomu všemu se naše planeta otepluje a mizí diverzita.

Klima ovlivňuje spousta přirozených faktorů (rotace země, oběh kolem slunce, cyklus sluneční aktivity,...), které mají cyklický charakter o různé frekvenci. Někdy se sejdou záporné fáze a máme dobu ledovou, někdy se sejdou kladné fáze a máme oteplení. Můžeme o tom diskutovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak vše co se s tím dá dělat.

Klima se mění v důsledku řady příčin, z nichž některé jsou důsledkem existence lidstva (např. změny vegetace, spotřeba energie ...)

Klimatická změna je jev, který se periodicky opakuje po určité časové době. Velikost těchto změn je různá a člověk svojí činností prohlubuje tento jev. Která z těchto činností je zásadní, je věcí názoru, ale hysterie kolem automobilového průmyslu a tepelných elektráren není na místě.

Klimatická změna je když prší.

Klimatická změna je přirozený přírodní cyklus, který se opakuje v několika navzájem se překrývajících periodách různé délky. V současné době končí malá doba ledová a vrací se kliamtické optimum, které bylo ve vrcholném středověku.

Klimatické změně dochází tak, že nadbytek skleníkových plynů brání odchodu odražených slunečních paprsků (od hladiny moře) zpět do vesmíru. To vytváří skleníkový efekt, který je nezbytný pro život na zemi. Avšak nadbytek slunečník paprsků způsobuje vetší skleníkový efekt než je potřeba pro zachování současného stavu životního prostředí na zemi.

Klimatické změny na této planetě jsou z velké části důsledkem změn činnosti slunce ke kterým dochází cyklicky, doprovázené vlivem člověka na krajinu a ovzduší. Oba vlivy se setkávají, s různými dopady - součet/rozdíl/násobek... Bohužel, klimatické změny různé nátlakové skupiny využívají a často jsou samy využívány k manipulaci společnosti za účelem zisku a posílení vlivu, někdy i pomocí podvodů.

Lidé různými způsoby (zemědělstvím, průmyslem, produkcí odpadu atp) přispívají ke klimatickým změnám, především k oteplování planety, které negativně ovlivňuje přírodu jako takovou.

Lidé se nechovají k přírodě tak jak by měli lidově řečeno jdou za svým cílem i kdyby to někoho stálo život

Masivní průmyslová činnost člověka, především spalování fosilních paliv vede k obrovským emisím CO2. Jeho přítomnost v atmosféře pak vede k tzv. skleníkovému efektu. Tento efekt má za následek postupné zvyšování průměrné teploty v atmosféře a oceánech na naší planetě, čímž dochází k znatelným klimatickým změnám, jež mohou mít pro člověka a život na Zemi nedozírné negativní následky.

Myslím, že klimatická změna je přirozenou součástí střídání dob ledových a meziledových.

např. změna teploty, ať koukne na film Den poté

Neekologické chování lidstva způsobuje narušení dlouhodobě zavedených atmosférických procesů, mění se proudění a fyzikální vlastnosti vzduchu (vlhkost, teplota), což ovlivňuje změny obvyklého počasí v různých částech světa.

neumím napsat

Nevědí to přesně ani renomovaní vědci, nevím to ani já.

Ničením přírody ovlivňujeme počasí, které nám přináší zpět změny se kterými si stále hůře umíme poradit.

Nikdo zatím nepodal jasný důkaz toho, proč ke klimatické změně dochází. Použe je doložená souvislost se zvyšováním skleníkových plynů, které ale nemusí být příčinou, ale důsledkem oteplení. Lidé k oteplování samozřejmě nějakou měrou mohou přispívat, na Zeměkouli se ale v minulosti klima měnilo mnohokrát a v těchto změnách hraje roli velmi mnoho faktorů, proto jsou těžko modelovatelné.

No někteří tvrdí, že je země přelidněná a přetechnizovaná, tím dochází k vypouštění stále více skleníkových plynů, které narušují atmosféru, tím proniká na zemi stále více slunečních paprsků, dochází k celkovému oteplování, tání ledovců a pod. UPŘÍMNĚ S TÍMTO NESOUHLASÍM!!! i v minulosti byly období teplejší a chladnější, dříve bylo zase hodně výbuchů sopek a pod. Nikdo z takzvaných vědců stejně nic neví určitě, jen si vytvoří teorie a získají ovečky a pak se hádají.

Omlouvám se, ale nechápu, jakou klimatickou změnu máte na mysli. Pokud se jedná o problém globálního oteplování: Dříve se hojně využívaly freony (druh halogen derivátů), které silně ovlivnili šíři naší ozónové vrstvy, zejména nad póly. Pokud se jedná o stav ve společnosti: Pronikáním stále nových náboženství, kultur a národů, dochází k míšení současného světa. Celý tento jev zásadně proměnil tvář lidské společnosti.

Postupné oteplování planety, které s sebou přináší výrazné změny životního prostředí (tání ledovců, vymírání některých druhů živočichů a rostlin).

Produkujeme plyny, které se díky atmosféře (?) odrážejí zpět, vytvářejí teplo a tím se planeta otepluje

Průměrné roční teploty dlouhodobě stoupají.

Převládající názor ve společnosti je takový, že klimatické změny způsobuje člověk. Existuje však i názor, že klimatické změny jsou přirozeným jevem a člověk je ovlivňuje jen minimálně. Jaká strana má pravdu, nevím. Člověk se totiž často mýlí ;)

Přirozený vývoj klimatu související se střídáním dob ledových a teplejších období.

Rôzne zásahy ľudskej činnosti ovplyvňujú prírodné procesy na globálnej úrovni a narúšajú ich, dôsledkom čoho sú okrem iného aj klimatické zmeny.

Skleníkové plyny v atmosféře nedovolují únik odražené tepla, to se vrací zpátky na zemi a zvyšuje se teplota na zemi. Tání ledovců a další s tím spojené změny mění klima.

Slunícko víc svítí nez kdyz jsem byl já tak malý jako ty a proto si vymysleli globální oteplování. Az vyrostes, ta zase bude v zime více snehu. A zhasni svetlo...

Uvolňování různých látek (zejména skleníkových plynů) do ovzduší vede ke vzniku skleníkového efektu. Díky těmto plynům se v atmosféře vytvoří jakýsi skleník - teplo, které ze slunce dopadne na zem, už se nemá jak odrazit zpět do vesmíru a tak zůstává na Zemi, která se tím pádem otepluje.

Uvolňováním skleníkových plynů v průmyslové výrobě dochází ke skleníkovému efektu, který způsobuje oteplování atmosféry. Toto oteplování způsobuje i oteplování oceánů, které při vyšší teplotě absorbují méně plynů a uvolněný plyn uniká do ovzduší, kde umocňuje skleníkový efekt.

V ovzduší je stále větší koncentrace plynů (t.zv. skleníkových plynů), které zachycují tepelné záření odrážené (či vyzařované) od povrchu země. Méně tepla je tak vyzářeno do vesmíru, tj. více tepla zůstává na zemií. Za růst koncentrace skleníkových plynů je velmi pravděpodobně spoluzodpovědný člověk jednak tím, že tyto plyny vytváří (spalováním fosolních paliv - CO2, chovem dobytka a pěstováním ryže v močálech - methan, ...) nebo brzdí jejich odstraňování např.: znečistění moře - méně řas - méně planktonu - méně CO2 uloženo do schránek mrtvých organizmů na dně moří (méně vznikajícího vápence).

Víc svítí sluníčko. Anebo vlivem emisí CO2 zesiluje skleníkový efekt. Která možnost je rozhodující, to já nevím.

Vlivem čím většího používání jakékoli chemie, mechanizace.....

Vlivem našeho způsobu života (doprava, výroba a spotřeba energie, spotřeba pitné vody) ale i dalších vlivů se mění počasí, tak jak jsme byli zvyklí, nastávají velká sucha nebo naopak záplavy, tají ledovce a tím se zvyšuje hladina oceánů apod.

Vypouštěním CO2 (z aut, továren, ...) do atmosféry se země obaluje skleníkovými plyny, které odrážejí teplo zpátky k povrchu.

zád se, že v zimě je méně sněhu a vyšší teploty než v minulosti. Vědci říkají, že na polech taje led.

Země se stále ohřívá v důsledku plynů z elektráren, vozidel a činnosti Země. Kvůli tomu tají ledovce, zásobárna sladké vody, a tím dochází k ochlazování oceánů. Teplé mořské proudy, které vždy udržovaly počasí tak, jak jsme na něj zvyklí, tedy postupně slábnou, a tak mění se i podnebí.

Změna klimatu je zapříčiněna: - dlouhodobými cykly sluneční soustavy, zvláště slunce - dlouhodobými cykly ve vývoji Země (posuny pólů, posuny kontinentů, tektonická činnost) - ničení samoregulačních mechanismů Země (odlesňování, zemědělské monokultury, otrávení a znečištění vody v oceánech hubí řasy měnící CO2 na kyslík)

Znecistenie atmosfery sklenikovymi plynmi zabranuje vyziareniu prebytocneho tepla, preto sa Zem zahrieva. Ale klimaticke zmeny ako take sa diali aj pred prichodom cloveka z roznych pricin - napr. evolucia bakterii produkujucich kyslik, vulkanicka cinnost, naraz meteoritu...

Znečišťováním ovzduší vzniká vrstva smogu,která způsobuje skleníkový efekt. Ten zabraňuje přirozenému ochlazování zemského povrchu, Tím dochází k celkovému oteplování planety, ke klimatickým změnám.

Žijeme příliš nezodpovědně, a tak se příroda bouří.

5. Nyní se prosím pokuste stručně vysvětlit, jak se liší energie (světelná a tepelná energie), která přichází ze Slunce na Zem a která naopak opouští Zem. (Pokud jste již toto vysvětlení uvedl/a u předchozí otázky a nechcete na něm nic měnit, nemusíte ho opakovat.)

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

?? světelná energie = fotony; tepelná energie = infračervené záření

Část energie se odrazí od zemského povrchu a opouští Zemi, avšak část této energie je zachycena skleníkovými v atmosféře a zůstává na zemi.

Část energie, která přichází ze slunce na zem je odražena zpět do vesmíru. Lišit se bude nejspíše tím, že část UV záření je zachycena zemskou atmosférou (už při průchodu na zem) a sluneční záření není na zemi tolik škodlivé jako ve vesmíru.

Část příchozí energie pohltí zemský povrch (zahřívá se), část padne za oběť biochemických procesů v atmosféře a část odletí pryč do vesmíru.

Energie je energie. Může mít různou intenzitu, vlnovou délku el.mg. vlnění, ale to není podstatné. Pokud měla otázka směřovat na poměr příjem/výdej, důvody a důsledky, tak zde nehodlám spekulovat.

Energie je jen jedna. Může mít ale různou formu (resp. v tomto případě se pořád jedná o záření, liší se jen frekvencí, kterou vnímáme jako světlo nebo jako teplo).

Energie přicházející ze Slunce se v atmosféře láme a na povrch země dopadá jako přímé a nebo rozptýlené záření. To způsobuje ohřívání povrchu země. Část energie se odrazí zpět. V ideálním případě se většina energie využije na výpar.

Energie se neliší.

Energie se nijak neliší. Energie jsou částice stejné v obou případech.

Energie za Slunce je přirozená a potřebná pro zachování života na Zemi. Energie, kterou produkuje planeta Země, je rovněž důležitá pro biosféru. Energie, kterou vyprodukuje člověk a která opustí Zemi není nijak významná.

Liší sé délka záření.

Liší se vlnovou délkou.

Moc nerozumím otázce, jak energie opouští Zem. Energie ze Slunce musí nejprve člověk "předělat" na elektrickou.

netuším

netuším, nejsem fyzik

Netuším, nejsem fyzik.

Neviem, ako sa lisia. Energia je energia. Jedine, co mi napada, je, ze Zem prijima viac energie, nez vyzaruje (preto sa zohrieva), ale nemyslim, ze je to nejaky iny druh energia.

nevím

nevím.

neznám odpověď

Nikdy mi nenapadlo, že se liší.

No, až tak moc se v tom zase nevyznám, ale dřív se tepelná energie víc od Země "odrážela" ven do vesmíru. Dnes vlivem zvýšené koncentrace skleníkových plynů (CO2, metan) se tepla odráží ven méně a o něco víc ho zůstává v atmosféře, což způsobuje zvyšování teploty atmosféry a každá desetina stupně je znát na celosvětovým klimatu.

Ozónová vrstva zabraňuje pronikání ultrafialového záření k zemskému povrchu. Vrstva CO2 naopak udržuje IR záření u zemského povrchu.

skleníkové plyny odrážejí část energie zpět na zem, proto čím více skleníkových plynů, tím více tepla zůstává na zemi a tvoří se více skleníkových plynů .... pozitivní zpětná vazba

Slunce je zdrojem elektromagnetického záření, jež částečně dopadá i na Zeměkouli. Nejedná se pouze o viditelné záření, ale o záření v celém elektromagnetickém oboru spektra od ultrafialového až po infračervené. Toto záření proniká zemskou atmosférou a dopadá na povrch Zeměkoule. Část se odráží jako od zrcadla - od povrchu zpět do vesmíru a to opět ve formě el.mag. záření, ale část je pohlcena povrchem Země ve formě tepla. Ohřátý povrch pak předává energii už ve formě sálavého tepla zpět do atmosféry. CO2 v atmosféře způsobí, že se tepelná sálavá energie jako pod pokličkou tzv. skleníkovým efektem ve formě el.mag. záření dostane pod atmosféru, ale ve formě sálavého tepla se už nedostane zpět do vesmíru. Je to dáno formou energie: Energie ve formě elektromagnetického záření (světla) prochází atmosférou, kdežto energie ve formě sálavého tepla (pohyb molekul) se přes atmosféru už do prázdného prostoru - vesmíru nedostane. Je to dáno tím, že sálavé teplo - míra pohybu molekul hmoty - se předává pouze prostřednictvím hmoty. Jelikož v prázdném prostoru hmota není, sálavé teplo se vesmírem na rozdíl od elektromagnetického záření - světla - nemá čím šířit a tak zůstane v atmosféře. Úplně stručně řečeno: Sálavé teplo se šíří pouze prostřednictvím hmoty, elektromagnetické vlny - světlo se může šířit i ve vakuu.

Slunícko svítí a teplo se akumuluje ve vode. To teplo co v noci zeme nevyzárí, tak nám tady zustane zusta e kvuli CO2, tak nám tady zustane.

Stoprocentně to nevím, nemá tedy cenu psát své domněnky.

Světelná i tepelná energie proniká atmosférou a přes den ohřívá zemi. Večer zase energie vyzařije ze Země do atmosféry. V důsledku přítomnosti plynů a látek v atmosféře, je množství energie uvolněné do vesmíru nižší, než přijatá energie ze Slunce.

Světelná je vidět, tepelná je cítit. To co opouští zemi je hlavně cítit.

světlo viditelná složka, tepelná teplo, nevím, která opouští Zemi

ta která opouští zem se svým způsobem vrací zpět

Tá ktorá prichádza na Zem je prirodzená a potrebná, aj keď skrz ozónovú dieru už aj škodlivá. Tá ktorá odchádza, je neúmerne veľkého objemu a je problematická pre fungovanie procesov Zeme a vzdušnej vrstvy Zeme.

Ta první je zdarma, za druhou musíme draze platit - nejen penězi

Ta, která přichází na zem je přirozenější než to co poušťí člověk zpátky

to nedovedu vysvětlit

Vyditelná část elektromagnetického záření ze Slunce (světlo) prochází snadno atmosférou. Část z toho se mění na teplo. Tepelné záření (známe jako sálavé teplo) je ale atmosférou více pohlcované, takže zpět do vesmíru uniká méně. Skleníkové plyny jsou právě ty plyny, které tepelné záření pohlcují ("nepouštějí pryč").

Země je proti tepelné energii ze slunce chráněná ozónovou vrstvou, kterou projde světlo, ale teplo se částečně odrazí. Jejím zmenšováním se tepla dostává více k povrchu země, která se následně otepluje

Zpět do vesmírného prostoru se vyzáří jen malá část energie odražené od zemského povrchu, většina se zachytí v atmosféře a "jde" zpět k zemi.

6. Pokuste se nyní prosím odpovědět na následující otázky: Jsou všechny plyny "skleníkovými plyny"? Jestliže ne, co dělá z některých plynů "skleníkové plyny"? (Pokud jste již toto vysvětlení uvedl/a u předchozí otázky a nechcete na něm nic měnit, nemusíte ho opakovat.)

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

-

jejich schopnost odrážet a propouštět světlo a teplo

Každá látka, a tedy i plyny, má nějaké absorpční spektrum = různou schopnost pohltit či naopak propustit elektromagnetické záření různých vlnových délek. Skleníkové plyny jsou ty, které mají vyšší schopnost pohlcovat elektromagnetické záření o vyšších vlnových délkách než světlo (nad 700 nm = infračervené záření).

Mysím, že tento kosntrukt je nesmyslný. Protože podle používané definice je největším "skleníkovým plynem" vodní pára. Zakážeme vodu, mraky? A život?

Myslím, že všechny plyny jsou do jisté míry skleníkové, ale označení se používá jen pro ty, u kterých se tato vlastnost projevuje silně. Jde o schopnost odrážet tepelné záření ze Země zpět na zemský povrch místo toho, aby opustilo planetu.

Ne všechny ne

Ne všechny plyny jsou skleníkové. Plyny jako např CO2, metan, vodní pára, mají schopnost energii více absorbovat a atmosféra se pak ohřívá.

Ne, nevím

ne, skleníkové plyny mají schopnost absorbovat či odrážet záření delších vlnových délek, které míří od povrchu Země

Ne, skleníkové plyny napadají ozónovou vrstvu okolo země

Ne, skleníkové plyny se výrazně podílejí na ohřívání planety (CO2, vodní pára, CH4, O3, ...)

Ne, všechny plyny nejsou skleníkové. Skleníkové jsou pouze ty plyny, které mají vhodné vlastnosti k narušování ozónové vrstvy (vytváří silnou vazbu s kyslíkem).

nejsou

Nejsou všechny plyny "skleníkové", ty "skleníkové" brání vyzařování tepla ze Země do vesmíru. No a když jich je moc, tak se energie hromadí a když je jí moc, tak se někde musí vyřádit.

Nejsou. Různá absorbce záření podle jeho frekvence.

Nejsou. Skleníkové jsou ty, které brání vyzařování tepla ze země ven, ale nebrání zahřívání země teplem zvenčí (ze slunce).

Některé plyny mají větší schopnost absorbovat teplo a tím jej zadržet v atmosféře.

Nevím co některé plyny dělá skleníkovými. Nejdpíš jejich vliv na ztenčování ozonové vrstvy

Nevím.

Nevím.

Nie sú všetky skleníkové, tie, čo sú, tak skleníkové sa stávajú preto, lebo sa na Zemi veľmi zvyšuje teplota.

Nie vsetky. Sklenikove plyny maju velky potencial zadrziavat teplo => otepluju atmosferu a ta nasledne aj povrch planety. Myslim, ze to nie je pripad kysliku a dusiku, ale napr. vodnej pary ano.

Skleníkové plyny jsou především CO2 (jeho účinek není vysoký, ale v atmosféře je ho mnoho) a CH4 (má vysoký účinek, ale naštěstí je ho v atmosféře zatím málo).

Skleníkové plyny omezují prostup energie na frekvencích tepelného záření a současně propouštějí záření na frekvencích světelných.

Skleníkové plyny se váží na kyslík a mění tím strukturu ochrané vrsvy.

Skleníkové plyny sú tie ktoré prispievajú k sleníkovému efektu.

Skleníkový plyn brání úniku energie/tepla z atmosféry Země.

Skleníkový plyn je hádám takový, který se nedostane skrz atmosféru pryč ze Země a "odrazí" se od ní zpět. A zůstane tu s námi jako ve skleníku.

Skleníkový plyn je ten, který zamezí odrazu tepelné energie ze Země do vesmíru. Všechny plyny skleníkové nejsou.

skoro všechny plyny jsou skleníkové

to nevím

určitě nejsou všechny plyny skleníkové, ale rozdíl netuším

Vsechny ne. Sám jsem to ale nemeril.

vsechny plyny nejsou sklenikove. Jako sklenikovy napriklad CO2.

všechny asi ne, zabraňují opustit teplo naší planetu

Všechny asi ne. Skleníkové plyny jsou proto, že stoupají do atmosféry, kde mění její složení a oteplují ji, např. metan z kravských říhnutí.

všechny ne

Všechny plyny ne, vysokou tepelnou absorpci mají jen některé.

Všechny plyny nejsou skleníkové plyny. Skleníkové plyny mají tu vlastnost, že zadržují IR záření. Takovýmto plynem je zejména CO2.

Všechny plyny nejsou skleníkové. Skleníkové jsou ty, které oslabují ozónovou vrstvu.

Všechny plyny rozhodně skleníkovými plyn nejsou. CO dělá plyn skleníkovým plynem vážně netuším, ale zjistím si to.

Všechny plyny se za skleníkové nepovažují. Za hlavní skleníkový plyn se považuje především CO2 a pak vodní pára či oxidy dusíku. Jedná se o plyny, které svými chemickými vlastnostmi více pohlcují odražené elektromagnetické záření a nepustí ho jako poklička zpět do vesmíru.

Za skleníkové plyny jsou označovány ty, které významnou měrou přispívají ke skleníkovému efektu.

Za skleníkový plyn považujeme takový, který pomáhá zadržet energii uvnitř soustavy planeta/atmosféra, podobně jako stěna skleníku.

Zadržují teplo v atmosféře, nepropouštějí ho ven. Hlavní zástupci: metan, oxid uhličitý.

Záleží kdo a kde je vypustí.

7. Zkuste prosím podle svého nejlepšího vědomí odhadnout, jaké procento klimatologů se domnívá, že dochází ke klimatické změně způsobené člověkem. Svůj odhad uveďte prosím v procentech (%).

Povinná otázka, respondent musel napsat číselnou odpověď.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
901012,99 %4,74 %  
60911,69 %4,27 %  
50911,69 %4,27 %  
7079,09 %3,32 %  
8067,79 %2,84 %  
9956,49 %2,37 %  
9533,9 %1,42 %  
8533,9 %1,42 %  
7533,9 %1,42 %  
10033,9 %1,42 %  
ostatní odpovědi 67
45
65
30
20
84
52
5
98
79
64
0
1
58
1924,68 %9 %

Statistická data byla pro následující výpočty očištěna o 5 % hodnot z každé strany.

Statistická polohaHodnota
Průměr:70.55
Minimum:20
Maximum:99
Variační rozpětí:79
Rozptyl:385.59
Směrodatná odchylka:19.64
Medián:70
Modus:90

Graf

8. Jak silně jste přesvědčen/a, že v současnosti dochází nebo nedochází ke klimatické změně (tj. bez ohledu na její příčiny)?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
10 Jsem rozhodně přesvědčen/a, že dochází ke klimatické změně.2025,97 %9,48 %  
81823,38 %8,53 %  
91316,88 %6,16 %  
7810,39 %3,79 %  
645,19 %1,9 %  
433,9 %1,42 %  
0 Jsem rozhodně přesvědčen/a, že ke klimatické změně nedochází.33,9 %1,42 %  
5 Nejsem si jistý/a, že dochází ke klimatické změně.33,9 %1,42 %  
322,6 %0,95 %  
122,6 %0,95 %  
211,3 %0,47 %  

Graf

9. Za předpokladu, že dochází ke klimatické změně, do jaké míry je vyvolána lidskými aktivitami, přirozenými změnami, nebo kombinací obou těchto faktorů?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
71620,78 %7,58 %  
81316,88 %6,16 %  
61215,58 %5,69 %  
5 Věřím, že klimatická změna je vyvolána stejným dílem přirozenými změnami prostředí a lidskou činností.1012,99 %4,74 %  
267,79 %2,84 %  
956,49 %2,37 %  
456,49 %2,37 %  
0 Věřím, že klimatická změna je zcela vyvolána přirozenými změnami prostředí.45,19 %1,9 %  
333,9 %1,42 %  
10 Věřím, že klimatická změna je zcela vyvolána lidskou činností.33,9 %1,42 %  

Graf

10. Uveďte prosím na škále od 0 do 10, do jaké míry se obáváte klimatické změny.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
61215,58 %5,69 %  
71114,29 %5,21 %  
81114,29 %5,21 %  
0 Vůbec se neobávám.911,69 %4,27 %  
567,79 %2,84 %  
456,49 %2,37 %  
10 Velmi se obávám.56,49 %2,37 %  
356,49 %2,37 %  
956,49 %2,37 %  
245,19 %1,9 %  
145,19 %1,9 %  

Graf

11. Myslíte si, že by lidé měli dělat více nebo méně pro boj s klimatickou změnou?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
10 Mnohem více.1722,08 %8,06 %  
71215,58 %5,69 %  
5 Asi tolik, kolik dělají.1114,29 %5,21 %  
81114,29 %5,21 %  
0 Mnohem méně.810,39 %3,79 %  
667,79 %2,84 %  
967,79 %2,84 %  
356,49 %2,37 %  
211,3 %0,47 %  

Graf

12. Dal/a byste v parlamentních volbách hlas kandidátovi, který by zpochybňoval klimatickou změnu?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
5 Nejsem rozhodnut/a.3038,96 %14,22 %  
0 Rozhodně ne.1519,48 %7,11 %  
279,09 %3,32 %  
367,79 %2,84 %  
156,49 %2,37 %  
745,19 %1,9 %  
10 Rozhodně ano.45,19 %1,9 %  
433,9 %1,42 %  
822,6 %0,95 %  
611,3 %0,47 %  

Graf

13. Souhlasil/a byste se zavedením 10% uhlíkové daně na benzín a naftu?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
0 Rozhodně ne.2329,87 %10,9 %  
5 Nejsem rozhodnut/a.1823,38 %8,53 %  
10 Rozhodně ano.67,79 %2,84 %  
667,79 %2,84 %  
856,49 %2,37 %  
345,19 %1,9 %  
745,19 %1,9 %  
133,9 %1,42 %  
933,9 %1,42 %  
433,9 %1,42 %  
222,6 %0,95 %  

Graf

14. Randomizace 2

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [konsensus (pre-post)otázka č. 15, info GCC (pre-post)otázka č. 17].

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
konsensus (pre-post)11052,13 %52,13 %  
info GCC (pre-post)10147,87 %47,87 %  

Graf

15. Přečtěte si prosím pozorně následující text a pokuste se mu porozumět. Poté potvrďte, že jste si text přečetl/a a pokračujte na další stránku.

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Text jsem si přečetl/a.81100 %38,39 %  

Graf

16. Jaký podíl klimatologů se shodne na existenci klimatické změny vyvolané člověkem podle krátkého informačního textu, který jsme Vám předložili v tomto dotazníku? Odpověď uveďte prosím v procentech (%).

Povinná otázka, respondent musel napsat číselnou odpověď.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
977389,02 %34,6 %  
033,66 %1,42 %  
9622,44 %0,95 %  
911,22 %0,47 %  
9011,22 %0,47 %  
5011,22 %0,47 %  
3011,22 %0,47 %  

Statistická data byla pro následující výpočty očištěna o 5 % hodnot z každé strany.

Statistická polohaHodnota
Průměr:95.34
Minimum:30
Maximum:97
Variační rozpětí:67
Rozptyl:89.65
Směrodatná odchylka:9.47
Medián:97
Modus:97

Graf

17. Přečtěte si prosím pozorně následující text a pokuste se mu porozumět. Poté potvrďte, že jste si text přečetl/a a pokračujte na další stránku.

 

Jak dochází ke klimatické změně (globálnímu oteplování)? Mechanismus klimatické změny

 

Vědci nám říkají, že lidské aktivity mění atmosféru Země a vedou ke zvyšování průměrné teploty na Zemi. Co způsobuje klimatickou změnu?

 

Pojďme nejdříve porozumět lépe tomu, jak se na Zemi udržuje "normální" teplota. Země se zahřívá pohlcováním slunečního záření, které se skládá hlavně z viditelného světla. Podobně jako Slunce, i Země vyzařuje energii. Avšak protože je Země chladnější, vyzařuje energii s vlnovou délkou infračerveného záření. Skleníkové plyny v atmosféře (metan, oxid uhličitý a další) umožňují průchod viditelnému světlu, ale pohlcují infračervené záření, čímž způsobují oteplování atmosféry. Teplejší atmosféra vyzařuje více infračerveného záření, které je znovu atmosférou pohlcováno - často mnohokrát - než je tato energie vyzářena zpět do vesmíru. Tento dodatečný čas, po který je energie vázána, než nakonec projde atmosférou do vesmíru, pomáhá udržet na Zemi dostatečnou teplotu k zajištění forem života, které známe. (Naproti tomu Měsíc, který nemá žádnou atmosféru, je průměrně chladnější než Země.)

 

Od průmyslové revoluce, která proběhla kolem roku 1750, se zvýšil obsah oxidu uhličitého v atmosféře o 40% a obsah metanu v atmosféře o 150%. Zvýšení obsahu těchto plynů v atmosféře vedlo k tomu, že atmosféra pohlcuje více infračerveného záření, což způsobuje oteplování Země nad úroveň dříve obvyklých teplot (ačkoli energie dopadající ze slunce zůstává v podstatě stále stejná). Jinými slovy, energie, která se dostane ze slunce na Zem, opouští Zemi obtížněji, což způsobuje oteplování Země a vede ke globální klimatické změně.

 

[Na molekulární úrovni dochází k pohlcování infračerveného záření skleníkovými plyny, protože jejich molekuly mohou vibrovat způsobem, který vede k asymetrickému rozdělení elektrického náboje, který má podobnou hodnotu jako infračervené záření různých vlnových délek. Naproti tomu molekuly plynů, které nejsou skleníkovými plyny (jako například molekuly dusíku a kyslíku, tedy N2 a 02), nepohlcují infračervené světlo, protože jejich elektrický náboj je symetricky rozmístěný, i když vibrují.]

 

Shrnutí: (a) Země pohlcuje většinu slunečního světla, které na ni dopadne; (b) Země vyzařuje většinu pohlcené energie světla ve formě infračerveného záření; (c) skleníkové plyny pohlcují velkou část infračerveného záření před tím, než může opustit atmosféru; (d) pohlcování energie atmosférou zpomaluje únik energie do vesmíru; (e) zpomalení úniku tepelné energie vede k zahřívání atmosféry, vody a zemského povrchu. Lidé zvyšují obsah skleníkových plynů v atmosféře a tím zvyšují pohlcování infračerveného záření v atmosféře, což vede k oteplování Země a proměně globálních klimatických vzorců.

 

Kratší shrnutí: Země mění energii viditelného slunečního světla na energii infračerveného záření, které opouští Zemi jen pomalu, protože je pohlcováno skleníkovými plyny. Vypouštěním skleníkových plynů do atmosféry lidé způsobují to, že energie opouští Zemi ještě pomaleji, což zvyšuje teplotu na Zemi.

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Text jsem si přečetl/a.74100 %35,07 %  

Graf

18. Jak silně jste přesvědčen/a, že v současnosti dochází nebo nedochází ke klimatické změně (tj. bez ohledu na její příčiny)?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
10 Jsem rozhodně přesvědčen/a, že dochází ke klimatické změně.6932,7 %32,7 %  
83918,48 %18,48 %  
92511,85 %11,85 %  
5 Nejsem si jistý/a, že dochází ke klimatické změně.2310,9 %10,9 %  
7219,95 %9,95 %  
6136,16 %6,16 %  
473,32 %3,32 %  
0 Jsem rozhodně přesvědčen/a, že ke klimatické změně nedochází.73,32 %3,32 %  
352,37 %2,37 %  
220,95 %0,95 %  

Graf

19. Za předpokladu, že dochází ke klimatické změně, do jaké míry je vyvolána lidskými aktivitami, přirozenými změnami, nebo kombinací obou těchto faktorů?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
84420,85 %20,85 %  
73516,59 %16,59 %  
5 Věřím, že klimatická změna je vyvolána stejným dílem přirozenými změnami prostředí a lidskou činností.3416,11 %16,11 %  
6219,95 %9,95 %  
3157,11 %7,11 %  
10 Věřím, že klimatická změna je zcela vyvolána lidskou činností.157,11 %7,11 %  
9157,11 %7,11 %  
0 Věřím, že klimatická změna je zcela vyvolána přirozenými změnami prostředí.104,74 %4,74 %  
294,27 %4,27 %  
473,32 %3,32 %  
162,84 %2,84 %  

Graf

20. Uveďte prosím na škále od 0 do 10, do jaké míry se obáváte klimatické změny.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
73918,48 %18,48 %  
52913,74 %13,74 %  
82310,9 %10,9 %  
0 Vůbec se neobávám.2210,43 %10,43 %  
6219,95 %9,95 %  
10 Velmi se obávám.209,48 %9,48 %  
3167,58 %7,58 %  
2125,69 %5,69 %  
4125,69 %5,69 %  
994,27 %4,27 %  
183,79 %3,79 %  

Graf

21. Myslíte si, že by lidé měli dělat více nebo méně pro boj s klimatickou změnou?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
10 Mnohem více.7133,65 %33,65 %  
82813,27 %13,27 %  
5 Asi tolik, kolik dělají.2411,37 %11,37 %  
72411,37 %11,37 %  
0 Mnohem méně.209,48 %9,48 %  
6146,64 %6,64 %  
994,27 %4,27 %  
362,84 %2,84 %  
452,37 %2,37 %  
252,37 %2,37 %  
152,37 %2,37 %  

Graf

22. Dal/a byste v parlamentních volbách hlas kandidátovi, který by zpochybňoval klimatickou změnu?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
5 Nejsem rozhodnut/a.7334,6 %34,6 %  
0 Rozhodně ne.6028,44 %28,44 %  
3167,58 %7,58 %  
2167,58 %7,58 %  
1146,64 %6,64 %  
10 Rozhodně ano.115,21 %5,21 %  
773,32 %3,32 %  
862,84 %2,84 %  
641,9 %1,9 %  
441,9 %1,9 %  

Graf

23. Souhlasil/a byste se zavedením 10% uhlíkové daně na benzín a naftu?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
0 Rozhodně ne.6229,38 %29,38 %  
5 Nejsem rozhodnut/a.6128,91 %28,91 %  
10 Rozhodně ano.209,48 %9,48 %  
7157,11 %7,11 %  
8115,21 %5,21 %  
4115,21 %5,21 %  
683,79 %3,79 %  
383,79 %3,79 %  
273,32 %3,32 %  
162,84 %2,84 %  
920,95 %0,95 %  

Graf

24. Zkuste prosím podle svého nejlepšího vědomí odhadnout, jaké procento klimatologů se domnívá, že dochází ke klimatické změně způsobené člověkem. Svůj odhad uveďte prosím v procentech (%).

Povinná otázka, respondent musel napsat číselnou odpověď.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
973717,54 %17,54 %  
80209,48 %9,48 %  
50188,53 %8,53 %  
60178,06 %8,06 %  
90157,11 %7,11 %  
70125,69 %5,69 %  
95115,21 %5,21 %  
8583,79 %3,79 %  
9973,32 %3,32 %  
7562,84 %2,84 %  
ostatní odpovědi 40
100
30
65
20
76
64
10
52
96
55
79
68
1
25
84
5
78
16
56
92
67
27
98
72
05
87
0
89
91
7
6028,44 %28,44 %

Statistická data byla pro následující výpočty očištěna o 5 % hodnot z každé strany.

Statistická polohaHodnota
Průměr:75.02
Minimum:20
Maximum:99
Variační rozpětí:79
Rozptyl:416.91
Směrodatná odchylka:20.42
Medián:80
Modus:97

Graf

25. Zkuste prosím v 1-3 větách napsat vysvětlení toho, jak dochází ke klimatické změně, které by pochopil žák střední školy.

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

podnebí ovlivňuje lidská činnost a s ní spojené znečišťování ovzduší a životního prostředí obecně. může to mít být způsobeno např. pohybem zem. osy, nebo změnami v oběžné dráze Země.

příliv uprchlíků a nedostatek pitné vody jako jeden z dopadů klimatických změn.

-

"globání oteplování" NEROVNÁ SE klimatická změna, je jen její jednou součásti. Jinak platí, co jsem psal ke stejné otázce, která byla již dříve.

1. Pálením surovin, které páleny být nemají. 2. Materiál (tekuté chemikálie), který znečišťuje vody a přírodu - pokud se v přírodě vyskytnou "omylem"- lidským pochybením

1.Přílišná výroba freonu,plynu,způsobila narušení ozonu,vrstvy,která nás chrání před zničujícím slunečním zářením z kosmu.Toto záření vyvolává větší počet rakovinných nádorů kůže.2.Smog,výpary z aut zamoří ovzduší,má to za následek zhoršení zdravotního stavu obyvatel dané lokality smogem postižené,spad škodlivého prachu působí zpětně na znečistění vod,zejméne podzemních,sloužících coby pitná voda.3.Chemie-výroba různých hnojiv-je dokázáno,že poškozuje již vývoj lidského plodu v těle matky,vznik různých deformitna lidském těle,vznik rakovinného bujení.4.Vše.co je doprovázeno masívní reklamou má za cíl jen oklamat člověka.Dobrá věc se prosadí sama,naopak různé společnosti masívně působí na vědomí lidstva,že je pro zdraví nezbytné jíst různé potraviny ala light,opak je pravdou.Jsou to největší šmejdi.Je chybou lidí,že mnozí uvěří masívní televizní reklamě.

Bla bla bla...

Celkové oteplování způsobuje tání ledovců a zvýšení hladiny moře, které zaplavuje větší části pobřeží.

celkovým oteplováním planety

Cyklická změna ke které dochází v závislosti na globálních jevech.

časté záplavy,silné větry,vzestup vodní hladiny táním ledovců tím i úbytek zvířat která tam řijí

Činností průmyslu a dopravy dochází k úniku uhlíkových plynů a dalších látek do stmosféry a ta ovlivňuje podnebí, četnost srážek v určitých oblastech, v některých oblastech je kvůli tomu chladněji a rozmrzají ledovce (hodně je to rok od roku vidět v alpách) nebo se naopak zvětšují poště a zmenšují koryta řek a jezer. je to globální problém který se v různých částech světa projevuje jinak a může vést i ke změně proudů oceánů a podobně. To má za následek nejen že už si tak dobře v Rakousku nezalyžujeme ale hlavně to ovlivňuje živočišné druhy některé na pokraj vyhynutí a v mnoha oblastech světa to ničí život lidem hlavně kvůli toho přístupu k vodě.

Člověk svou činností zapříčiňuje postupný rychlejší vzestup globálních teplot. Jedná se zejména o průmyslovou činnost a používání spalovacích motorů. Emise z těchto činností ovlivňují atmosféru planety.

Díky oteplování se mění tlaky v ovzduší, vzniká skleníkový efekt, silné bouře, sněží v místech, kde nikdy předtím nesněžilo, jsou silná sucha a následné deště,tím vznikají záplavy. Zvedají se hladiny moří a oceánů, tím zanikají některé ostrovy, vymírají ohrožené druhy zvířat. Kvůli nedostatku potravy lidé migrují apod.

Díky různým vlivům (aktivita slunce, aktivita vulkánů, ale i člověka) se klima NEUSTÁLE mění, v současnosti je tato změna více patrná.

Díky špatné ozonové vrstvě na zem dopadá mnohem více tepla a v kombinaci s oxidem uhličitým se ze země pomalu stává skleník, kde teplo jde dovnitř, ale nemůže jít ven

Dochází k nadbytku neodbouratelného odpadu v přírodě (jak komunálního, tak v podobě vypouštěného do ovzduší), která se tímto zamořuje. Nepřirozeně hynou zvířata i rostliny.

Dochází k oteplování planety každoročně o pár stupňů. Tím pádem tají ledy na pólech, které zaplavují pevninu. Je více slané vody, avšak sladké začíná být nedostatek - méňe prší, vysychají přírodní zdroje v oblastech, kde jsou běžné srážky. Kde nebývaly vydatné srážky jsou záplavy. Je to poměrně složitější problém.

dochází k tomu tak, že lidé vypouštění do atmosféry skleníkové plny, které spomalují únik infračervené energie

Dochází ke střídání dob ledových a meziledových.

Důsledkem údajného vytváření většího množství oxidu uhličitého se zemská atmosféra ohřívá.

extrémy v počasí ubývání živočišných i rostlinných druhů

chováme se k přírodě jako prasata

jak k ní dochází, to nevím

Jde o změnu, která popisuje dlouhodobé (miliony let) výkyvy a kolísání podnebných a povětrnostních podmínek, i o krátkodobé extrémní výkyvy. Posuzována je podle dopadů na aktuální živočišné druhy a hustotu lidského osídlení v postižené oblasti.

je větší teplo a inverze,tají ledouvce

Jedním (zjednodušeným) důvodem jsou skleníkové plyny, které se v atmosféře chovají jako deka. Tedy přijatému teplu (od Slunce či vnitra Země, ...) zabraňují uniknout do vesmíru, čímž Zemi oteplují.

Již jsem napsal

Jsem 16 hodin na nohách, to nedám.

K žádné klimatické změně nedochází.

Kácení pralesů, stavby měst, znečišťování vody i ovzduší, masné farmy.. vše má dopad na změnu klimatu, z důvodu vypouštění plynů, špatného vsakovani deště, atd = celková nerovnováha, rychlá změna, které se příroda nestíhá prizpusobit

Kácí se deštné pralesy. Tají ledovce.

Klima je ovlivňováno mnoha faktory, mění se podle fáze Milankovićových cyklů, vyvíjí se v souvislosti s pohyby kontinentů (rozmístěním kontinentů určuje nastavení mořských proudů, rozmístění srážek, odlišnosti v odrazivosti slunečního záření) apod. Jeden z mnoha takovýchto faktorů je také koncentrace tzv. skleníkových plynů, což jsou plyny rozptýlené v atmosféře snižující ztráty tepelné energie, která se na Zem dostala slunečním zářením. Jelikož tímto plynem jsou i oxid uhličitý či metan, které jsou využívány živými organismy, koncentrace těchto plynů je ovlivňována činností živých organismů, mj. prděním přežvýkavců s metanogenními bakteriemi ve střevech či lidským spalováním fosilních paliv.

Klima je ovlivňováno mnoho faktory: intenzita činnosti slunce, poloha země vzhledem ke slunci, složení atmosféry, činnost biosféry atd. Zvýšením skleníkových plynů v atmosféře dochází k oteplování Země, neboť tyto plyny (CO2, metan, vodní pára) brání úniku tepla z povrchu Země do vesmírů. Ke zvýšení množství CO2 v atmosféře přispívá výrazně člověk.

Klima se historicky mění. Stačí si přečíst staré kroniky. Důvodů je spousta, výkon slunce, pozice země, voda, mraky atd. Zatím jediné co víme, že tomu moc nerozumíme.

Klima se prirozene vyviji nahoru a dolu (viz doba ledova, vedro v druhohorach). Duvodu je spousta jako zmena drahy Zeme kolem Slunce, sklon osy Zeme, vulkanicka cinnost, rozmisteni kontinentu, premnozeni urciteho zivocisneho druhu, apod. Za poslednich par stoleti jde teplota nahoru, clovek tomu urcite trochu prispiva, ale nerekl bych, ze to je hlavni cinitel.

Klimatická změna je pomalá, postupná, avšak badatelná změna atribut daného prostředí (průměrná teplota, četnost srážek, četnost klimatických a meteorologických extrémů, atd.), která ma vliv na faunu i floru. Na její vznik, průběh a celkový výsledek má vliv mnoho faktorů (vzdálenost a pozice Země vůči Slunci a ostatním planetám, dlouhodobá aktivita Slunce, aktivita zemského jádra a vulkanizmus, účinnost skleníkového efektu [hlavně množství vodní páry v atmosféře], tloušťka ozonové vrstvy, biologické faktory [mořské řasy, metanogenní a sulfogenní bakterie] a také znečištění atmosféry způsobené člověkem.

Klimatická změna je přirozený přírodní cyklus způsobovaná periodickými změnami sluneční aktivity. Cyklů je několik o různé délce. Vliv CO2 nemá průkazný vliv, protože jeho zjištěné hodnoty ve vzorcích neodpovídají modelům, které jsou v současné době prezentovány jako "jediné správné."

Klimatická změna odráží změny v našem vědomí, úzce souvisí také s vědomím jednolivce a kolektivním vědomím. Naše vědomí je propojené s našimi činy i když to zdánilvě tak nevypadá. Náš strach vyvolaný dlouhodobou tvorbou nesebedůvěy jednince a podhodnocováním jedince a obava z života nás nutí ke kompenzačním a spotřebním návykům, které pak negativně ovlivňují klima. Zároveň je to i přirozeným jevem, protože člověk je součástí přírody a příroda s ním synchronizuje.

Klimatická změna znamená to, že v létě je teď 50 nad nulou, v zimě není sníh, když prší tak tolik, že jsou hned záplavy, nebo týdny i déle neprší vůbec.

Klimatické změny jsou cyklicky se opakující jev již od vzniku planety Země. Antropogenní vliv je jen malé procento těchto cyklů.

Klimatické změny jsou způsobeny buď přirozeným vlivem přírody nebo umělým zásahem člověka. Dochází pak ke změnám povětrnostních vlivů, ať už krátkodobě nebo dlouhodobě.

Klimatické změny na Zemi jsou souhrným působením několika faktorů: - dlouhodobé cykly ve sluneční soustavě, především na Slunci - dlouhodobé cykly vývoje Země - ničení samoregulačních mechanismů Země člověkem (odlesňování, zemědělské monokultury, otrávení vod)

kvůl ivyššímu obsahu skleníkových plynů v atmosféře, které zapřičinují pohlcování infračerveného záření ze Slunce, což vede k pomalému úniku energie a to zase k ohřívání povrchu Země.

Kvůli obrovským odpadním látkám ve vzduchu není atmosféra schopna odrazit tolik slunečního světla jako předtím, a navíc se propuštěné světlo odráží od atmosféry zpět k nám.

Léta jsou mnohem teplejší,zimy mírnější.

Lidé jsou bezohlední k přírodě, staví se prakticky na orné půdě,bez ohledu na budoucí generace, lidé si neváží přírody, viz skládky v lesích, znečisťují se řeky.V neposlední řadě kácení deštných pralesů za účelem zisků je barbarské.

Lidé vyrábí příliš rychle umělé materiály, které sama příroda nedokáže rychle a úplně zlikvidovat. Tyto materiály (např. plasty, gumy) se hromadí na planetě Zemi, nebo unikají jako plyny do ovzduší (např. pálením plastů, uhlí). Na zemi ty látky požírají živočichové (např. ryby polykají plasty v oceánech a mořích, dusí se při úniku ropy). Ve vzduchu se mění poměr jednotlivých složek atmosféry, to vede mmj. ke změně ph (kyselosti) dešťů; navíc při vylučování některých splodin do ovzduší spolu reagují přirozené a umělé substance za vzniku nových sloučenin. Tím se spotřebovávají ty přirozené látky a dochází např. k úbytku ozonové vrstvy, která chrání naši planetu např. před účinky slunečního záření.

lidi se chovají jak prasata a příroda na to pouze reaguje

Lidská činnost vytváří škodlivé látky. Tyto látky ovlivňují klima na naší planetě.

Lidstvem vytvářené "skleníkové plyny" způsobují oteplování Země.

Množství tepla přijaté Zemí je vyšší než vyzářené v důsledku prítomnosti skleníkových plynů v atmosféře, které brání vyzařování tepla do vesmíru.

Na Zem dopada slnecne ziarenie (= energia), Zem vyzaruje energiu v podobe infracerveneho ziarenia. Toto vyzarovanie je spomalovane sklenikovymi plynmi v atmosfere, ktore ho pohlcuju (a nasledne vyzaruju, lenze nie hire, ale vsetkymi smermi - a tym padom sa celkove vyzarovanie na planetarnej urovni spomaluje). Sklenikove plyny su napr CO2 a metan (koncentracia ktorych stupa skrz ludsku cinnost) - maju nesymetricke rozmiestnenie naboja a ked vibruju, vlnova dlzka je rovnaka ako infracervene ziarenie zo Zeme. Alebo tak nejak :)

na zemi dopadá sluneční záření - teplo, to ohřívá zemi, země vyzařuje také teplo, ale díky tomu, že je vázáno skleníkovými plyny je únik tepla ze země pomalejší než příjem - tím vzniká přebytek tepla na zemi a ta se otepluje. PODOTÝKÁM, ŽE S TÍMTO NÁZOREM NESOUHLASÍM, TAKŽE JSEM JEN OPAPOUŠKOVALA PŘEDCHOZÍ STAŤ pokud bych měla něco vykládat malým dětem, tak bych jim neblbla hlavu nedokázanými teoriemi pavědců

Například spalováním fosilních paliv nebo jiných látek se dostávají do ovzduší škodliviny,, které vyvolávají určitě reakce a tím se mění klima celé planety.

Nedokonalým a nadměrným spalováním látek se do atmosféry dostávají plyny jako je CO2 či CO nebo CH4 a další plyny. Ty se v atmosféře hromadí a díky např. kácení deštných pralesů a z dalších důvodů nejsou pohlceny zpět zemskou biosférou. V atmosféře pak pohlcují "sluneční záření", které se odráží od zemského povrchu a oteplují tak Zemi.

nechce se mi

nejsem si jistá zda k ní dochází, v minulosti taky byly teplé a studené roky, živočichové vymírali, lidi sou parazit a k tomu si ještě myslí, že všechno dokážou... nejsu si jistá, zda lidstvo způsobilo klimatickou změnu ale možná urychlilo některé děje, které by stejně za pár let přišly i tak

nevím

nevím

nevím - tři věty jsou málo - z učiva geologie a biologie ze základní školy by žák střední školy měl vědět sám, že klima není stav neměnný a že se vyvíjí

Ničením přírody se otevírá koloběh, kterým nám příroda zase vrací to co jí děláme.

Oceány se oteplují, ledovce tají, počasí se otepluje a převažují extrémy - místo jara, léta, podzimu a zimy se začínají střídat pouze léto a zima.

ohřívání planety v důsledku hromadění skleníkových plynů

pohlcováním infračerv záření dříve než se může vrátit do vesmíru

Pôsobením rôznych druhov ľudskej činnosti, ktoré narúšajú prírodné procesy na globálnej úrovni, v dôsledku čoho dochádza okrem iného aj ku klimatickým zmenám.

postindustriální přelidněná společnost >> vyšší obsah skleníkových plynů >> pomalejší vyzáření do vesmíru >> přehřívání (atmosféry) země >> klimatické změny

Postupné oteplování planety Země, které s sebou přináší výrazné změny životního prostředí (skleníkový efekt, tání ledovců).

Postupným vypouštěním nejrůznějších škodlivých plynů slunce více zahřívá atmosféru. Dochází tak ke změně teploty po níž následuje tání ledovců, změny místního podnebí, narušení koloběhu vody a ničení ekosystémů závislých na stabilních podmínkách.

Používání sprejů chemický průmysl vypalování pralesu

produkujeme příliš mnoho nebezpečných plynů

Především k ní dochází globálním oteplováním. To způsobuje tání ledovců a to zase zvedání hladiny moří. Lidé ke klimatickým změnám přispívají hlavně vypouštěním velkého množství nebezpečných plynů do ovzduší.

Při různých aktivitách jsou uvolňovány skleníkové plyny, vytváří v atmosféře jakýsi skleník a teplo, které dopadlo na Zemi a změnilo svou vlnovou délku, nemůže odejít zpět do vesmíru - Země se otepluje.

Příroda, vesmír, má své cykly: sucho, teplo, doba ledová, potopy se střídají ve více nebo méně pravidelných obdobích. Teď momentálně se otepluje a veškerá snaha člověka ovlivnit přírodu je jen dobrým kšeftem pro vládnoucí elitu - poručit větru a děšti chtěli už komunisté a ani těm se to nepovedlo, stejně jako se jim nepovedlo obrátit toky řek. Všechny dnešní snahy dopadnou stehně a jsou stejně zbytečné a nesmyslné.

Přirozený vývoj související se střídáním dob ledových a teplejších období

Pusobenim cinnosti cloveka za poslednich 150 let se zvysila koncentrace sklenikovych plynu v atmosfere.

Působením technologií se mění klima -např. u ná příliš teplé zimy, příliš horká léta, málo srážek, jinde zátopy.

skleníkové plyny stoupají do ovzduší a oteplují naši zemi

Skleníkové plyny v atmosféře pohlcují teplo a tím zpomalují jeho únik do vesmíru.

Skleníkové plyny, ako je metán alebo oxid uhličitý, pohlcujú infračervené žiarenie a zároveň spomaľujú únik teplej energie do vesmíru. To spôsobí, že Zem sa ohrieva, lebo to teplo sa tu na Zemi drží, lebo neodíde rýchlo.

skleníkový efekt. Plyny, které produkuje průmysl a lidská činnost tvoří obal země a působí jako izolace.

Slunecni paprsky se v atmosfere meni na infracervene. Diky nim se na planete Zemi udrzuje teplota, vhodna pro pozemsky zivot ve vsech jeho formach. Vlivem cinnosti cloveka narusta v atmosfere mnozstvi sklenikovych plynu. Ty zadrzuji infracervene zareni, ktere tim padem pomaleji vstrebava do atmosfery a v dusledku toho stoupa teplota zemskeho porvchu.

Sluneční aktivita kolísá jednak v rámci známých cyklů (nejznámější a nejkratší je 11 letý, další jsou delší) a ovlivňuje naše klima. Dále jej ovlivňuje sopečná aktivita a někteří vědci se domnívají, že i činnost člověka. Ve srovnání s historickými skutečnostmi je poslední hypotéza nesmyslná.

Sluneční světlo se na Zemi přeměňuje na infračervené záření a pak opouští atmosféru. Skeníkové plyny toto záření zadržují, čímž se planeta otepluje.

Spalováním fosilních paliv se uvolňuje oxid uhličitý, který působí jako skleníkový plyn (skleníkový poklop).

Stále to nevím. Věty uvedené v článku jsou v současné době stále pouze tezemi.

Světelná energie ze Slunce se mění v infračervené záření, které díky skleníkovým plynům jen těžko opouští naši atmosféru.

Teplota mezi teplejsim a sousednim chladnejsim prostredim se postupne vyrovnava. Zeme nevychladne na vesmirnou zimu proto, ze ji ohriva Slunce. Kvuli vetsimu mnozstvi nekterych plynu v atmosfere Zeme dnes zadrzuje toho tepla vice nez drive.

Teplota na zemi je čím dál tím vyšší a tím může v budoucnu dojít paradoxně k nástupu doby ledové.

Teploty se pomaličku zvyšují, jsou zde sucha a pak následné povodně. V zimě nebývá sníh...

To nelze. Jedná se o mnohem složitější problém, než bylo nastíněno v otázce č. 17.

to už jsem psal

Uvolňováním skleníkových plynů (vodní pára, metan, oxidy uhlíku, oxidy dusíku) ať už přirozenými procesy v přírodě nebo činností člověka dochází v atmosféře k tvorbě vrstvy, která propustí záření ze Slunce, které se na Zemi změní na teplo (IR záření), které už neodejde zpět do vesmíru a na Zemi se tedy teplota stále postupně zvyšuje. Na druhou stranu, lidé i pomáhají ztenčování této vrstvy, protože ozón, který stále lidé likvidují také patří mezi skleníkové plyny (myšleno ironicky).

Uz jsem odpovídal.

Už jsem psala

Už jsem to psal dříve.

Už jsem to psala, krávy říhají, doprava zvířat atd. (ostatní doprava a lidská činnost je proti tomu minimální).

V dlouhodobém průměru dochází ke zvýšení průměrných teplot, tání ledovců a zvyšování hladiny moří. Hmatatelné změny jsou častější výskyty extrémního počasí, tedy například sucha a povodně.

V důsledku spalování fosilních paliv se uvolňuje do atmosféry více CO2, než kolik ho spotřebují rostliny na tvorbu organické hmoty. Vyšší obsah CO2 v atmosféře vytváří skleníkový efekt, kdy tepelné záření odražené od zemského povrchu neuniká do vesmíru, nýbrž zůstává při zemském povrchu.

V důsledku vyššího množství skleníkových plynů (vypouštěných člověkem do ovzduší) se více energie, přijaté slunečním zářením, na zemi pohlcuje (přeměňuje na teplo) než odejde z atmosféry.

V mořích jsou dvě vrstvy vody - hodně hluboko je hodně studená a na povrchu teplá. Jejich proudění a překrývání výrazně přispívá ke změnám klimatu. Je to ale jen jedna z mnoha příčin - klima může ovlivňovat x dalších faktorů (sopečná činnost, člověk, pohyby kontinentů,...)

V posledních letech je převážně extrémní počasí (sucho,povodně,mrazy,teplo v zimě...)

Ve vzduchu pozvolna roste podíl plynů, jež mají zvýšenou schopnost absorbovat teplo a tím jej zadržet v atmosféře.

Většina společnosti se domnívá, že za klimatické změny může člověk. Existuje však i názor, že se vše děje přirozenou cestou a člověk na to má jen malý vliv. Kde je pravda, nevím, lidé se často ve svých "jistých" přesvědčeních mýlí.

vezměme "českou kotlinu" tj. území ČR. Nyní je zde průměrná roční teplota cca 10°C a hrozí její zvýšení o cca 1-2°C. Ale 1) před cca 10 000 lety zde byla doba ledová = trvale zmrzlá půda a průměrná roční teplota +/- 0°C a 2) před desítkami milionů let zde byly tropické pralesy s průměrnou roční více než 20°C, Takže BEZ přičinění člověka se zde průměrná roční teplota pohybovala v rozmezí 0 až 20°C. Z toho mi vyplývá téměř nulový vliv člověka na klimatické změny.

Víc svítí sluníčko. Anebo vlivem emisí CO2 dochází ke zvýšení skleníkového efektu. Která možnost platí, to nevím.

Vlivem emisí C02, metanu a dalších skleníkových plynů dochází ke vzniku skleníkového efektu. To znamená že infračervené záření je z velké části odráženo zpět a tím působí velké klimatické změny. Nejde jen o oteplení, ale celkově o změnu charakteru klimatu, směru větrů, mořských proudů a podobně. To pak způsobuje např, extrémní počasí, vymírání živočichných a rostlinných druhů, zvýšení hlasiny oceánu, tání ledovců apod.

vlivem freonů se zvyšuje ozonová díra a tím pádem proniká na zem větší množství škodlivého záření

Vlivem průmyslových splodin je posilován skleníkový efekt, který pak udržuje naši zem výrazně teplejší a neodchází k úniku tepla do atmosféry.

vlivem skleníkových plynů v atmosféře a dalších okolností dochází ke zvýšení průměrné teploty na zemi a k vyššímu výskytu extrémních výkyvů počasí (záplavy, sucho)

Všemi zásahy člověka do prozených pochodů přírody - nevýrazněji ovlivňováním počasí, haváriemi továren, znečišťováním půdy a vod odpady, hnojením, antikoncepcí aj.

Vyšší produkce skleníkových plynů znamená změny v atmosféře. Tato atmosféra poté více pohlcuje infračervené vyzařování země. To znamená, že více slunečního záření zůstavá na zemi a tím se planeta otepluje.

Za změnami stojí fakt, že lidstvo používá příli mnoho technologí, které jsou nešetrné k prostředí a které vychylují rovnovážný stav klimatu. Snahy o ekologii jsou vesměs neefektivní, či vyloženě škodí (například fotovoltaické elektrárny dodávající elektřinu do sítě). Projekty skutečně efektivně snižující vliv civilizace na ŽP jsou vzácné a v pozadí zájmu lidí i ekologů.

Zadrzovani energie v atmosfere (IR zareni) a tim ohrivani povrchu Zeme a zvysovani teploty vody.

Zadrzovani tepla ze slunce v atmosfere diky plynum ktere produkuje moderni spolecnost

Zásahmi do prírody, znečisťovaním ovzdušia, vôd a pôdy, Zem utrpí vážne škody. Nedokáže sa tak rýchlo prečisťovať a to narúša systém prírody. Z toho dôvodu zmeny, ktoré by trvali niekoľko tisíc rokov sa dnes dejú v priebehu pár desiatok rokov a to tunajšie organizmy nie sú schopné zvládať.

Zase?

Zastavenie alebo narusenie prudov vody v mori

Ze slunce jde světlo+teplo, ale díky změnám v atmosféře se země pomaleji ochlazuje formou IR záření a proto se více zahřívá a dochází ke klimatickým změnám.

Zejména narušením ozonové vrstvy působením skleníkových plynů.

Zem energii přijatou v podobě slunečního záření pohlcuje. Zem je však chladnější než Slunce, takže energii vyzařuje v podobě infračerveného záření. Toto záření pohlcují skleníkové plyny obsažené v atmosféře a snižují tím rychlejší odchod energie ze Země do vesmíru a proto se Země viditelně víc otepluje.

Země během svého miliardy let dlouhého vývoje prochází různými klimatickými cykly. Je to souhrn mnoha vlivů, který proměňuje životní prostředí na zemi a ovlivňuje evoluci, tedy směřování vývoje všech organismů na zemi včetně lidí. Zásadním faktorem je teplota, která je přímo spojená s distribucí a uchováváním vody v krajině. A na vodě je závislý veškerý pozemský život.

Země díky skleníkovám plynům pohltí více energie ze Slunce, takže se zahřívá.

Zeme je zpusobila pro zivot diky tomu, ze ze slunce dostava teplo, ktere promenuje v atmosfere na infracervene, ktere se postupne (zpomalene) vyzaruje do vesmiru, cimz na Zemi zlepsuje podminky pro zivot. Diky sklenikovym plynum je odchod tepla zpomalen, cimz stoupa dlouhodoba teplota na Zemi, ktera meni celkove klima zeme.

Země pohlcuje viditelné světlo ze Slunce, ale zpět vyzařuje infračervené světlo. To je pohlcováno atmosférou a pak znovu vyzařováno do vesmíru. Zvyšování skleníkových plynů v atmosféře působí zpomalení "odchodu" infračerveného světla do vesmíru.

Země přijme světlo a teplo od Slunce, které poté vrací zpět do vesmíru prostřednictvím UV záření. Díky skleníkovým plynům v atmosféře ale UV záření nemůže opustit planetu, proto se vrací zpět na Zemi a tím pádem se planeta otepluje, což má jen velmi špatné následky pro přírodu.

Země se ohřívá víc než v minulosti, a to díky tomu, že atmosféra zadržuje teplo víc než v minulosti.

Země se ohřívá, protože viditelné záření ze Slunce Země pohlcuje. Sama Země vyzařuje infračervené záření, které je ovlivňována plyny v atmosféře.

Změna magnetického pole, pravidelné změny klimatu ve velmi dlouhých cyklech (např. tisíciletí).

Změna teploty atmosféry a oceánů čímž, dochází k změnám směru a intenzity atmosférických a mořských proudů. Změny těchto proudů pak ovlivňují počasí.

Změnou sluneční aktivity.

Značné výkyvy počasí, změny průměrných dlouhodobých teplot v období,záplavy,přívalové deště, sucha,změna druhové skladby flory i fauny,rozvoj škůdců.

Znečisťovaním životného prostredia sa ničí ozónová vrstva,Zvyšuje sa teplota na zemi.Znečisťujú sa spodné vody.

Znečištěné ovzduší ničí ozónovou vrstvu naší země.

Znečišťování ovzduší vzniká smog, který způsobuje skleníkový efekt. Ten zabraňuje přirozenému ochlazování země. Tím dochází ke klimatickým změnám.

26. Nyní se prosím pokuste stručně vysvětlit, jak se liší energie (světelná a tepelná energie), která přichází ze Slunce na Zem a která naopak opouští Zem. (Pokud jste již toto vysvětlení uvedl/a u předchozí otázky a nechcete na něm nic měnit, nemusíte ho opakovat.)

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

-

"světelná" na Zem, "tepelná" ze Země

Bla bla bla.

Bohužel toto nejsem schopen nějak adekvátně vysvětlit.

energie dopadající na povrch se odrazí od povrchu a opouští Zemi, část této energie je pohlcena skleníkovými plyny

Energie dopadající na Zemi je vyšší, ale vzhledem k tomu, že Slunce během několik staletí vyhasne, by bylo dobré jeho energii nějak uchovat. Energie uvolňovaná naší planetou je nižší a nejde zpět do Slunce, kde by se shromažďovala. Slunce je prý neobnovitelný zdroj energie, ale to nám může a nemusí být jedno, pokud je možnost jeho energii udržet..

Energie je vždy a všude ve vesmíru stejná. Možná jste se chtěli zeptat, jak bych vysvětlil rozdíly v jejich množství a původu, pokud tedy nějaké vůbec existují?

Energie která přichází ze Slunce na Zem se od energie vyzářené ze Země do vesmíru liší vlnovou délkou fotonů, která určuje průchod různými typy hmoty. Tedy kratší vlnové délky viditelného světla projdou snadno atmosférou směrem k Zemi, ale delší vlnové délky infračerveného záření směrem od Země jsou některými složkami atmosféry zachycovány a část jich je vyzářena zpět na Zem.

Energie na zem prichazi v cele siri elektromagnetickeho spektra, avsak opousti ji prevazne ve forme infracerveneho zareni.

Energie přicházející ze slunce je větší než která pak opouští zem.

Energie ze Slunce je čistší, ale také nebezpečnější. Nic nestojí - energii tady na Zemi musíme pracně a draze získávat.

Energie ze Slunce uniká (pokud vím) volně. Země je chráněná atmosférou, která teplo zadržuje.

Energie ze Slunce, která se dostane až k Zemi, se musí po různých transformacích vyzářit opět do vesmíru, jinak by docházelo k ohřívání. Nebo k ochlazování Země, pokud by vyzářené energie bylo méně. K nám přichází elektromagnetické záření, vesmíru vracíme převážně teplo (entropie).

Energie, která směřuje ze Země do vesmíru, není propsěšná, spíš naopak.

Hm, tak to nevím - podle mne je to stále stejná energie, jen se změnil její zdroj.

Je to jina frekvence vlneni. Teplo od Slunce jde na nizsi frekvenci, tvz infracervene, viditelne svetlo na vyssi.

jedna nám pomáhá, druhá občas škodí

Její množství je odlišné, množství energie je zachyceno v naší atmosféře.

jiná vlnová délka, planckův zákon, jiná teplota povrchu Slunce a Země, skleníkové plyny odráží záření určité vlnové délky

Jiny typ

jJIž jsem napsal

Jsou to stejné částice.

Liší se vlnovou délkou.

Liší se vlnovou délkou.

Množství energie, které na zemi dopadá je odvislé od mnoha faktorů. Jak od aktuálního postaení Země vůči slunci, tak od různých slunečních cyklů, které v různých periodách mění množství vyzářené energie. Množství energie různých vlnových délek dílem dopadá na zemi a dílem se odráží zpět do vesmíru. Záření, které dopadne na zemi se proměňuje v teplo, které ohřívá povrch a atmosféru Země. Aby se Země trvalou akumulací nepřehřála, musí se část tepla zpětně vyzářit do vesmíru, čemuž brání především vodní pára a pak také tzv. skleníkové plyny.

Na zem dopadá celé spektrum záření, skleníkové plyny pohlcují infra záření a tím oteplují klima

Na zem přichází světlo a teplo že slunce, cast se odráží od povrchu, ale přes skleníkové plyny se nedostane ven a vrací se zpět- tím se otepluje

Na Zemi se přeměňuje v infračervené záření.

nebudu to znovu vypisovat - máte v předchozí odpovědi

Nechápu Vaši otázku.

Nejsem si jistý, ale domnívám se, že atmosféra Země odráží velkou část UV záření

Neliší

Nemám zájem odpovídat

Není mi úplně jasné, kam otázka míří ... Ptáte se na to, že část energie ze Slunce je na zemi zachycena (např. rostlinami při fotosyntéze), a množství odchozí energie je o to menší?

nepamatuju se (země mění sluneční záření na infra, které je pohlcováno skleníkovými plyny - asi)

netuším

nevím

nevím

Nevím

nevím

nevím

Nevím, jak by se měla lišit, krom toho, že ze Země jde víceméně o světlo a teplo odražené.

Nevím.

Nijak. Platí zákon zachování energie, jen se mění její forma.

Nijak. Všechno je to elmag. záření.

nikdy jsem nad tím nepřemýšlela

nikdy mi nenapadlo, že se liší, ale přečetl jsem si, že vlnovou délkou. Zda je to pravda, nevím, ale zde v dotazníku to bylo uvedeno (bez odkazu na zdroj informací).

odlišný typ záření

omg

Podle článku energie přicházející ze Slunce dopadá přímo na Zemi, zatím co energie opačným směrem je zpomalována ultrafialovým zářením v atmosféře.

Pokud se prumerna teplota Zeme nemeni, pak se rovnaji. Pokud se Zeme (resp. jeji povrch, lidsky habitat) otepluje a enegie proudici ze Slunce je konstantni, pak Zeme vice energie zadrzuje.

Přicházející energie musí projít ozonovou vrstvou a atmosférou než dosáhne povrchu Země. Určitá část z ní ohřeje zemi a zbytek opět povrch Země opouští. Tzn. přicházející energie je logicky větší než opouštějící.

Světelná a tepelná energie proniká částečně k povrchu Země a částečně se odráží. Vlivem dalšího odrazu od atmosféry se může tato oteplovat (skleníkový efekt).

Světelná energie je proud fotonů dopadající na zemský povrch, vyprodukovaný termojadernými procesy Slunce, zatímco tepelná energie je záření které vydává každé zahřáté těleso tedy i Země . (Váš článek zde mluví o infračerveném záření -opouštějící Zem)

Světelná energie je taková, která by měla projít na Zem jen částečně, část záření je zadrženo např. ozonovou vrstvou, zbytek dopadá na zem a mění se v energii tepelnou. Hlavně v noci by měla Země vyzařovat energii, kterou získala ze Slunce a dále např. rozkladem látek, sopečnou činností, třením zemských sfér i vzniklou činností člověka. Při změně složení atmosféry, nárůstu oxidu uhličitého a jiných látek vzniká okolo Země jakýsi obal, který sice propustí sluneční energii k Zemi, ale už nedovolí vyzářit tepelnou energii. Proto se mluví o "skleníkovém efektu".

světelná energie snadno opustí povrch země. Tepelná nikoli.

Světelná energie už by neměla být tak intenzivní a co se týče tepelné, je možná vyšší.

Svetelna slnecna energia je scasti pohlcovana materiou Zeme, tým sa materia zohrieva, tepelna energia, ktorá zo Zeme sala je v zavislosti od zlozenia atmosfery reflektovana spät na zem

Svetlo a teplo zo Slnka potrebujeme,aby sme mohli žiť.Zo Zeme naopak odchádza CO2,freóny a pod.,ktoré sú odpadom a ničia ozónovú vrstvu,ktorá nás chráni.

Škodlivé druhy záření (UV, rentgenové aj.) se k zemskému povrchu kvůli ozónové vrstvě nedostanou. Země proto odráží relativně více VIS a IR záření.

Ta energie,která na Zem přichází je čistá,ale ta které odchází je znečištěná různými chemikáliemi a plyny.

Tak to fakt nevim.

Tepelná a světelná energie přicházející na Zem je částěčné odražena atmosférou a částečně dopadá na povrch Země, která ji absorbuje. Toto se děje přes den a v noci je naopat tepelná energie ze vyzařována do vesmíru.. Ne všechna je všek vyzářena, nekterá je absorbována skleníkovými plyny.

Tepelná energie dopadne na Zem, část záření je pohlceno atmosférou. Zpátky se odráží a podle oblačnosti a prostupnosti ozónové vrstvy se vrací na Zem, která se pak otepluje.

Tepelná energie je zachycována skleníkovými plyny a vrací se zpět.

Tepelná energie ze Slunce se absorpce slunečních paprsků Zemí. Tato tepelná energie vyzařuje, odráží se zpět do atmosféry, což je efektivní vyzařování. Světelná energie je zapříčiněna elektromagnetickými paprsky, které dopadají na Jednu stranu polokoule.

to už jsem psal

Tomu opravdu vůbec nerozumím. Ještě nikdy jsem se s totou otázkou nesetkala. Možná se ani neliší, ale záleží jak ovlivňuje "ochranou bariéru" Země. Jako laik mohu vnímat pouze výrazné změny počasí, ročních cyklů atp.

Uz jste se na to platli.

Už jsem psala

Už jsem psala

už to bylo

V atmosfere se zachycuje tepelna cast energie ze Slunce, na Zemi pokracuje svetelna cast. Tepelna cast se premenuje v infracervene, ktere se zpomalene zpet vyzaruje do vesmiru, cimz umoznuje otepleni Zeme.

V podstatě to, co jsem napsal, jen jsem použil nepřesné „teplo“tj. tepelnou enrgii.

Viditelne svetlo prichazi ze Slunce a meni se pri pruchodu zpet na na IR zareni, ktere je v atmosfere znovu odrazeno a zadrzovano tim vice, cim je vetsi obsah CO2 a CH4.

vysvětleno předtím

Zákon zachování energie.

Záleží v jaké formě se energie projeví - ze světelné se díky skleníkovým plynům a jejich stavbě stává tepelná energie.

Zamezit spontaln imu rozmnožování lidí v africe

ze Slunce je v podstatě čistá, ze Země jde samá "špína"

Ze Slunce na Zem plné spektrum záření hvězdy třídy G, ze Země do kosmu hlavně záření v infračerveném spektru. Díky rozpadu radioaktivních prvků v jádře Země a občasnému dopadu meteoritů Země vyzařuje víc tepelné energie, než dostává ze Slunce.

Ze Slunce přichází světelná energie o vyšší vlnové délce, jejíž část se po dopadu na Zem absorbuje a část odrazí. Tato odražená forma má nižší vlnovou délku a nemá "energii" projít zpět přes vrstvu skleníkovým plynů pryč ze Země.

Ze Slunce přichází světelná energie viditelného záření. Země je chladnější, proto vyzařuje infračervené záření. Protože skleníkové plyny pohlcují toto záření, Země se může vlivem stále stejné teploty Slunce, ohřívat.

ze Slunce- světelná energie, po dopadu na Zemi se mění na tepelnou , ta nemůže opustit Zemi kvůli skleníkovým plynům

Zemi opustí jen malá část dopadnuvšího záření - část se pohltí povrchem, většina odraženého se zpětně zachytí v atmosféře.

Změna vlnové délky

Zmíila jsem v předchozí otázce sílu sluneční energie z kosmu,tedy světelná a tepelná.Kdyby se k nám tato energie nedostala,život by zanikl,vše živoucí je závislé na přílivu světla,které je kupř.v rostlinách měněno pomocí fotosyntézy na látky potřebné pro růst.Bez této energie by rozhodně nebylo života,celá planeta Země by tonula ve tmě.Vše by muselo být pěstováno uměle,ve sklenících,za dodávání umělé energie.

Zo Slnka prichadzaju hlavne kratsie vlnove dlzky (uv (ktore je zachytene ozonovou vrstvou) a viditelne spektrum), ze Zeme hlavne dlhsie (infracervene). Vlnove dlzky viditelneho svetla su prilis kratke, aby boli zachytene sklenikovymi plynmi, infracervene su tak akurat spravne.

Zvyšuje se teplota Země působením skleníkového efektu, a úbytku ozonu, tzn, vyšší příliv energie ze Slunce než zpětné vyzáření energie do kosmu, vyšší podíl UV záření.

27. Pokuste se nyní prosím odpovědět na následující otázky: Jsou všechny plyny "skleníkovými plyny"? Jestliže ne, co dělá z některých plynů "skleníkové plyny"? (Pokud jste již toto vysvětlení uvedl/a u předchozí otázky a nechcete na něm nic měnit, nemusíte ho opakovat.)

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

-

-

1. Nejsou. 2. Chemickou ani fyzikální příčinu neznám.

dtto

Chemická vazba s ozonem

Jejich schopnost vázat na sebe energii infračerveného záření.

jenom ty co odráží tepelné záření zpět z atmosféry na Zemi

Již jsem psala

Již popsáno

Molekuly, které jsou schopny absorbovat infračervené záření ze země se buď samy ohřejí nebo je pak vyzáří náhodným směrem a tím část tepla neodletí do vesmíru. Přilétajícího záření jiných barev si nevšimnou a proto jej moc neovlivní. Skutečné dopady tohoto efektu však nejsme zatím schopni vypočítat. Důkazem bídná validita předpovědí vývoje klimatu v minulosti.

myslím si, že ne, pokud se využijí jako alternativní řešení pro vytápění 100% se využijí. V opačném případě ano, jsou.

Ne nejsou. Skleníkové plyny jsou ty plyny, které zabraňují sluneční tepelné energii prostoupit atmosférou.

Ne všechny plyny jsou "skleníkovými plyny". Skleníkové plyny mají schopnost poškozovat ozónovou vrstvu.

Ne všechny plyny jsou skleníkové plyny. Některé (CO2. metan, vodní pára, oxid dusný..) mají vyšší schopnost zadržovat tepelnou energii na Zemi.

Ne všechny plyny jsou skleníkové. Napr. kyslík a dusík nepohlcují infračervené záření a tím vlastně nebrání rychlejšímu odchodu energie ze Země. Pokud tedy toto záření plyny pohlcují, tak se z nich stávají právě skleníkové, napr: oxid uhličitý a metan.

ne všechny plyny nejsou skleníkoé, pouze ty, které způsobují odraz tepelného záření zpět k Zemi

ne, ale jsem moc líná na delší odpověď

ne, jen ty, co odráží tepelné záření, princip neznám

Ne, jen ty, které odrážejí sluneční záření ve větší míře.

Ne, nejsou stejné, pohlcují infračervené záření.

Ne, nejsou. Skleníkové plyny jsou ty, které tvoří nepropustnou vrstvu.

Ne, pohlcování části tepleného záření

Ne, skleníkové plyny jsou pouze některé, které obsahují určité prvky a mají schopnost rozbíjet ozón, vážou se na kyslík a hromadí se v atmosféře.

Ne, skleníkové plyny jsou schopny v určitých vrstvách atmosféry odrážet energii zpět na zem

Ne, skleníkové plyny na rozdíl od těch jiných absorbují infračervené záření a tím oteplují planetu.

Ne, skleníkové plyny zachycují infračervené záření (CH4, O3, vodní pára, CO2).

ne,nejsou

ne; skleníkové plyny jsou spíše ty složitější, sloučeniny

Ne. Složení a chemické vlastnosti.

Ne. Asymetricke rozlozeni naboje pri rozvibrovani molekul.

Ne. likvidují ozon.

Ne. Přiznám se, že proces absorpce jen odhaduji, jde o vzdálenosti mezi vazbami molekul, čím dochází k pohlcování daných vlnových déle (tedy v případě oteplování infračervených).

Ne. Skleníkové pliny jsou ty co narušují atmosferu

Ne. Sklenikove plyny ztezuji vyzarovani energie v oblasti IR.

Ne. Skleníkový plyn musí být tvořen molekulami, kterých atomy vibrují na takové frekvenci a aplitudě, aby absorbovali a vyzářili ("odrazili") fotony o vlnové délce infračerveného záření. Mezi tyto patří například voda(g), oxid uhličitý nebo metan.

Nejsem odborník. Neumím na tuto otázku odpovědět. Mohu jen pozorovat změny, které se projevují na Zemi.

Nejsem si jistý, jestli patřičně víme, které všechny plyny patří mezi skleníkové. Hodně se mluví o oxidu uhličitém, ale je jich víc.

nejsou

nejsou všechny skleníkové podíl chemických a toxických látek

Nejsou, ale nevim.

Nejsou, některé jsou prospěšné. Nevim

nejsou, skleníkové plyny jsou jen nějaké plyny, které mají určitou vnitřní struktůru

Nejsou, skleníkovými plyny se označují ty, které zapříčiňují skleníkový efekt.

Nejsou, záleží na jejich stavbě - tuším na rozložení elektronových nábojů nebo tak něco.

Nejsou. "Skleníkové plyny" vznikají kvůli reakcím nepřirozených složek vzduchu nebo při reakcích z nenormálního poměru určitých látek v ovzduší.

Nejsou. Jejich vlastností je ovlivnění atmosféry planety tak, že se stává stále více "skleníkem" a tedy umocňuje zvyšování globálních teplot.

Nejsou. Plyny je tvořena celá naše zemská atmosféra. "Skleníkové plyny" mají za následek menší propustnost atmosféry pro zpětné vyzáření tepla ze Země.

nejsou. schopnost hromadit se v určité vrstvě atmosféry a nepropouštět tepelné záření.

Nejsou. Skleníkové plyny se podílejí na tzv. skleníkovém efektu.

Nejsou. Skleníkové plyny se tvoří v prostorách, do kterých proniká světlo i teplo, ale nemůže vycházet ven.

Nejsou. Skleníkový plyn (většinou oxid uhličitý) částečně zachycuje sluneční energii ze slunce, která se odráží od země zpátky do vesmíru. Vlastnost plynu která to způsobuje neznám.

Některé plyny akumulují tepelné vibrace.

Nemyslím si,že všechny plyny jsou skleníkovými. Pokud si dobře pamatuji tak skleníkový efekt je to,že se plyny zustávají na naší planetě díky poškozené ozonové vrstvě, takže asi záleží na vlastnostech daného plynu.

Není mi jasné,proč mám něco vysvětlovat,nejsem u zkoušky.

Nepropouští sluneční energii

nevím

nevím

nevím

nevím

Nie všetky sú skleníkové. Tými sú napr. oxid uhličitý alebo metán. Myslím, že sú z nich skleníkové plyny preto, lebo pohlcujú infračervené žiarenie, čiže nasajú teplo, ktoré potom "nepošlú" späť do vesmíru, ale k nám na Zem

Nie. Nerovnomerne rozmiestnenie naboja.

omg, nikdo vam nic psat nebude

Plyny, které nevznikají přirozenými reakcemi v přírodě a v míře přirozené, jsou skleníkovými

Rozhodně ne. Skleníkové plyny jsou takové plyny, které způsobují zadržování tepla v atmosféře.

Různé plyny mají různou schopnost absorbovat tepelné záření (a tím jej zachytit v atmosféře).

Schopnost zadrzovat energii

skleníkové plyny - freony - ledničky a spreye které byly neekologické - způsobuje to zvětšování ozonové díry. ozonová vrstva nás chrání

Sklenikove plyny hlavne CO2 a methan; sklenikovy plyn zvysuje "neprostupnost" atmosfery pro odchazejici IR zareni.

Skleníkové plyny jsou dobrým kšeftem, kupčením s odpustky. Nejvýznamějším "skleníkovým" plynem je vodní pára.

Skleníkové plyny jsou pouze plyny vyskytující se v atmosféře..

Skleníkové plyny jsou pouze ty, co se vyskytují volně v atmosféře, tedy podle mne ne všechny existující plyny.

Skleníkové plyny jsou takové druhy plynů, jejichž molekuly jsou schopny odrážet a rozptylovat infračervené záření. Především vodní pára, metan, oxidy uhličitý, dusný ale i kyslík včetně ozónové formy.

skleníkové plyny jsou ty od kterých se odráží teplo zpět na zem...

Skleníkové plyny jsou ty plyny, které jsou většinou tvořeny člověkem a v ovzduší by se jinak běžně nevyskytovaly - vytvářejí skleníkový efekt.

Sklenikove plyny jsou ty, ktere vazi infracervene parsky.

skleníkové plyny narušují ozonovou vrstvu Země

Skleníkové plyny odrážejí IR záření zpět k zemskému povrchu,

skleníkové plyny pohlcují infračervené záření země

Skleníkové plyny vytvářejí nepropustnou vrstvu vzduchu pro teplo ze země.

Skleníkové plyny zadržují sluneční teplo v atmosféře, a tak ohřívají Zemi. Pokud vím, nejsou skleníkovými plyny všechny plyny. Jsem přesvědčen, že největší dopad na skl. efekt má metan a po něm oxid uhličitý.

Skleníkové plyny zadržují tepelnou energii pocházející ze Slunce pod atmosférou a tím dochází k ohřívání planety. Jsou to jen některé plyny - typicky freony.

Skleníkove plyny zůstávají v atmosféře

Sklenikove su tie co energiu najlepsie reflektuju spät k zemi

Skleníkový plyn je plyn, jenž snižuje schopnost atmosféry propustit určitou část tepla mimo Zemi. Vodní pára, metan, oxid uhličitý.

Skleníkovými plyny jsou takové, jejichž přítomnost v atmosféře působí, že je energie z vesmíru propouštěna dovnitř, ale méně vyzařována směrem ven, například v důsledku jejího pohlcování.

Ten dotazník je divnej.

To nevím, ale představoval bych si, že každý plyn může ke skleníkovému efektu přispívat, ale určitě různé do různé míry. A jaké fyzikální vlastnosti dělají plyn silnějším skleníkovým plynem, to nevím, po vyplnění dotazníku si to najdu :-)

to už jsem psal

To záleží na tom, kde se stanoví hranice, jaké procento odražení záření zpět k povrchu je stanoveno jako mezní.

To, že zadržují teplo vyražované Zemí.

Určitě nejsou, ale vysvětlit to neumím.

V principu jsou vsechny plyny sklenikove, protoze absorbuji teplo (stejne i voda). Nektere plyny ale zadrzuji vice tepla jako napr metan, CO2, vodni para. Jine mene jako napr vetsinovy dusik.

viz minule

Všechny nejsou (např. dusík a kyslík ne) - protože jejich částice jsou symetricky rozmístěny, a to i při vibraci.

Všechny plyny NEJSOU skleníkové, Skleníkové plyny koluji v přírodě od jak živa a na jejich koloběh má člověk zanedbatelný vliv.

Všechny plyny nejsou skleníkové. Například kyslík a dusík mezi ně nepatří. Mezi skleníkové plyny se řadí ty, které brání teplu opustit atmosféru kolem Země.

Všechny plyny nejsou skleníkové. Skleníkové jsou pouze plyny, u kterých atomy v jejich molekulách vibrují podobně jako částice (kvanta) procházejícího infračerveného záření.

Všechny plyny nejsou tzv. "skleníkové" - označujeme tak jenom ty, které způsobují skleníkový efekt. Mohou být přírodního i umělého původu.

Všechny plyny podle mě rozhodně skleníkové nejsou. Ale co dělá skleníkové plyny skleníkovými to nejsem schopen říct.

Všechny plyny skleníkovými nejsou, např. O2. Skleníkové mají asymetrický náboj.

Za skleníkové plyny jsou označovány ty, které významně přispívají ke skleníkovému efektu.

za skleníkové plyny se považuje např. vodní pára, oxid , uhličitý , metan , ozon ,oxid , dusný, halony

Za skleníkové povaz´žuji pouze ty plyny, které zadržují teplo v atmosféře.

28. Nyní Vám předložíme sérii výroků a požádáme Vás, abyste u každého výroku uvedl/a, jestli je pravdivý.

Povinná otázka, respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi na dané škále.

Automatizované zpracování této otázky zatím není podporováno, odpovědi je nutné zpracovat "ručně" na základě exportu surových dat (xls/xlsx/csv apod.)

Graf

29. Nyní Vám předložíme druhou a poslední skupinu výroků a opět Vás poprosíme, abyste uvedl/a, jestli jsou tyto výroky pravdivé.

Povinná otázka, respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi na dané škále.

Automatizované zpracování této otázky zatím není podporováno, odpovědi je nutné zpracovat "ručně" na základě exportu surových dat (xls/xlsx/csv apod.)

Graf

30. V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
6 = střed7234,12 %34,12 %  
82913,74 %13,74 %  
92310,9 %10,9 %  
5219,95 %9,95 %  
7146,64 %6,64 %  
4146,64 %6,64 %  
3104,74 %4,74 %  
1 = levice104,74 %4,74 %  
11 = pravice104,74 %4,74 %  
241,9 %1,9 %  
1041,9 %1,9 %  

Graf

Na závěr několik otázek, které umožní porozumět tomu, jak se liší názory a životní styly v jednotlivých částech společnosti.

31. Jste

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Žena12659,72 %59,72 %  
Muž8540,28 %40,28 %  

Graf

32. Kolik je Vám let?

Povinná otázka, respondent musel napsat číselnou odpověď.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
2594,27 %4,27 %  
2683,79 %3,79 %  
2983,79 %3,79 %  
2173,32 %3,32 %  
3273,32 %3,32 %  
2873,32 %3,32 %  
5573,32 %3,32 %  
2773,32 %3,32 %  
5373,32 %3,32 %  
2362,84 %2,84 %  
ostatní odpovědi 37
24
40
35
30
18
19
22
33
20
52
49
31
56
17
50
46
48
51
54
60
47
34
43
68
39
36
61
65
59
38
41
16
64
63
57
42
12500
44
666
58
88
76
62
13865,4 %65,4 %

Statistická data byla pro následující výpočty očištěna o 5 % hodnot z každé strany.

Statistická polohaHodnota
Průměr:36.86
Minimum:18
Maximum:64
Variační rozpětí:46
Rozptyl:165.02
Směrodatná odchylka:12.85
Medián:34
Modus:25

Graf

33. Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Vysokoškolské10047,39 %47,39 %  
Střední s maturitou8339,34 %39,34 %  
Střední bez maturity157,11 %7,11 %  
Základní136,16 %6,16 %  

Graf

34. Jsme u poslední otázky. Zkuste si prosím ještě tipnout hlavní hypotézu tohoto výzkumu...

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

-

?

1. Informovanost obyvatelstva v otázce globálního oteplování 2. Jak se změní postoj lidí, když jim je předložena informace odkazující se na shromáždění důveryhodných osob.

75

bůh ví

Ci su ludia informovani o klimatickej zmene? Alebo ci su schopni porozumiet precitanemu textu? Ale ako to suvisi s politickou orientaciou, to fakt netusim.

Cjwm

Co je příčinou klimatických změn dle respondentů, jaké jsou jejich znalosti tohoto problému.

co lidé vědí o změně klimatu ajakmto vnímají

co o tom lidi vlastne vi, kdyz o tom porad mluvi?

Dnešní lidé mají více informací o klimatických změnách než lidé před 10 lety

Fakta o klimatické změně dokážou změnit názor lidi na její průběh a efekt.

Globálne zmeny počasia vytvárajú ľudia

globální oteplování

Globální problémy světa (zaměřeno na změnu klimatu a diskriminaci)

Hlavní hypotézou nejspíš bude, že za klimatické změny nemohou hlavně lidé, ale příroda, Země a Slunce a další vlivy

hloubka penetrace ekoblábolem, míra ovlivnitelnosti, stálosti názoru vzdorujících

chápou lidi vazbu mezi klimatickými změnami - ozonovým dírám - činnost člověka.

Informovanost (či spíše neinformovanost) lidí ohledně klimatických změn.

informovanost lidí o klimatických změnách a souvislosti se skleníkovými plyny

Informovanost obcanu o klimatickych zmenach, pochopeni a vhled do problematiky informavanosti o tematu, duvera ve vladni rozhodniti ohledne zmeny klimatu, prikladani dulezitosti cinnosti lidi v klimatickych zmenach

IQ vs. Zakladne fyzikalne vedomosti

Jak informovanost o klimatických změnách souvisí s názory na ně

Jak jsou lidé ovlivnňování médii a výroky politiků, jestli jsou schopni dělat co se jim řekne.

Jak lidé vidí problém klimatické změny a co o něm vědí

Jak lidé vnímají klimatickou změnu.

jak lze člověka ovlivnit nějakým rádoby tvrzením

jak politické smýšlení ovlivňuje názor na změnu klimatu

Jak studenti pochopí různě podávané informace.

Jak vás ovlivňuje reklama a propagace.

Jaká je korelace mezi schopností člověka vnímat logické souvislosti a jeho vztahu k životnímu prostředí.

Jaký přehled mají lidé o globálním oteplování

Jde o to zjistit, do jaké míry mají občané racionální povědomí o klimatických změnách a do jaké míry podléhají v této problematice mediálním kampaním apod.

Jestli jsme manipulovatelní.

Jestli lidé chápou jak funguje proces klimatických změn, co je způsobuje a jaký to má vliv na jejich politické názory.

Jestli respondent čte otázky poctivě ..

jsou klimatické změny způsobeny činností lidstva?

Kdo neni blbej, pochopi sklenikovej efekt...

klima

Klimatická změna

klimatická změna

klimatická změna je běžný přírodní (vesmírný) jev

klimatická změna je způsobena činností člověka

Klimatické zmeny

Klimaticke zmeny a vliv cloveka

Klimatické změny člověk neovlivní

Klimatické zmeny súvisia s politickými...

Křišťálovou kouli jsem si nechal v práci, takže těžko povědět. :-)

Lidé jsou/nejsou snadno ovlivnitelní, příp. Lidé se nezajímají o fakta a informace z různých zdrojů, ale rozhodují se čistě subjektivně

Lidé nejsou dostatečně informováni o mechanismu vzniku klimatických změn a jejich následcích.

Lidé neradi mění své názory, zvláště na věci, které jen těžko mohou ovlivnit.

Lidé nevědí přesně, co jsou skleníkové plyny a jak dochází ke klimatické změně. Případně ověřit text, který by to srozumitelně objasnil.

Lidé s většími znalostmi o ekologických otázkách budou více zastávat názor, že je potřeba lidské jednání více regulovat státními příkazy, zákazy a regulacemi cen.

Lidé se nechají snadno zmanipulovat pokud je tvrzení doprovázeno slovy "97% vědců se shodlo, že..."

lidé toho mnoho o glob. oteplování netuší a nechají se snadno ovlivnit médii.

Lidé vnímají klimatické změny podle toho, jak jsou prezentovány médii a jaké z toho mají pocity.

lidi prehnane veri v klimatickou zmenu zpusobenou lidmi, aniz by meli tuseni o cem je rec.

lidi věří, že klimatická změna je způsobená člověkem

Lidská společnost má určitý, především negativní vliv na změny klimatu.

Mira informovanosti spolecnosti hledně klimatické zmeny

míru ovlivnění aktuální ekologistickou FUD propagandou

nakolik se lidé orientují v problematice "skleníkového efektu" a změn klimatu?

Nakolik znalosti fyziky korelují s vírou nabalenou okolo oteplování? :-))

názor na klimatické změny, sociální uvědomění?

Názor na klimatickou změnu má vliv na preferenci politické strany

Názory společnosti na problematiku globálního oteplování.

nechám se podat ;-))

nějaký inteligent-ekolog bude bojovat za zdražení benzínu

nejnudnější dotazník v celým širým vesmíru :p

Nenávidíte rozum a chcete si ověřit, kolik lidí souhlasí?

Netuším

netuším

Netuším...

Nevím

Nevim

nevím

Nevím.

Nevím.

neznášam tipovanie, ospravedlňujem sa ale netipnem si :D :)

No, dalo by se toho z tohoto dotazníku zjistit hodně, jen je škoda, že ty dva listy zaškrtávacích ano/ne/nevím otázek týkajících se mechanismu skleníkového efektu byly často formulovány trochu nejasně (typu "klimatická změna souvisí se střídáním ročních období" - tipuji, že jste chtěli slyšet odpověď ne, ale to by byla chybná odpověď, protože nebýt změn ročních období, neexistoval by efekt nerovnoměrného rozdělení kontinentů mezi S a J polokoulí na klima, a tím pádem by se nemohly spustit glaciální cykly, které rozhodně jsou jednou ze součástí současné změny klimatu ... a podobně zavádějících otázek tam byla celá řada ... ). Nebýt těchto problémů, domníval bych se, že zajímavé hypotézy k testování by mohly být, zda chápání mechanismu klimatických změn souvisí s tím, jak se jich lidé obávají, a zda je názor na klimatické změny pro člověka podstatným politickým tématem.

O klimatických změnách je rozšířeno spoustu nepravdivých informací, které lidi považují za pravdu

O této problematice není dostatek znalostí a z toho vyplývá i chybný vzorec chování lidstva.

Oteplování atmosféry je výhradně důsledkem lidských činností.

ovlivnitelnost veřejného mínění

píču vím

povedomi o moznych pricinach klimatickych zmen a postoj k probelmatice

Povědomí občanů o klimatických změnách je nízké.

povědomost lidí o klimatických změnách..

Práce s dostupnými informacemi a znalostmi. Částečný vliv subjektivního pohledu na věc.

Průzkum povědomí veřejnosti o problému klimatických změn.

Předcházení nebezpečného vlivu člověka n a přírodu

Předložit nám respondentům nějakou myšlenku a pak zjistit jak moc jsme ochotni ji přijmout za svou a dále ji prezentovat..

Recese.

rozumění lidé klimatickým změnám, jejich důvodům ?

Řekla bych, že hledáte odpověď na to, jaké mají lidé povědomí o klimatických změnách, ale trochu mě tam matou ty politické otázky. Takže je možné, že z toho tajně zjistíte, jestli si každé ráno beru čisté ponožky.

schopnost porozumět odbornému textu a zohlednit to v odpovědích (t.j. schopnost porozumět natolik, aby výběr odpovědi byl v souladu s tímto textem)

skleníkové plyny

skleníkové plyny poškozují Zemi

šířit klimatické náboženství vedoucí k omezování svobodného života

Ukázat, že lidé jsou zmanipulovaní.

umí lidé porozumět psanému textu?

Úroveň znalostí a směr dalšího vzdělávání veřejnosti

Většina lidí věří tomu, že za změnu klimatu může člověk, ale sami nemají přehled, jak jednotlivé děje fungují.

Vliv činnosti lidí na klimatické změny

vliv člověka na životní prostředí

vliv sklenikovych plynu na Zemi a nazor lidi na tento zavazny problem

Vliv vzdělání a politické orientace na názor na původ/existenci klimatické změny.

vliv zákazu kouření v restauracích na konzumaci bezlepkového pečiva?

Vzdělaní, pravicově orientovaní lidé nevěří mýtům? ;-)

Vzhledem k tomu, ze jsme v Cesku a ze osobni otazky byly na pravoleve spektrum, tak tipuji hypotezu, ze pravice jde s Klausem, levice proti.

vztah mezi informovanosti o tematu a postojem k nemu (v tomhle pripade globalnimu oteplovani)?

Za klimatické změny a oteplování můžou hlavně lidé.

Za vším hledej ženu

Zásadně netipuji.Klimatické změny neovlivní jedná maličká zemička,kterou jsme my.Klimatické změny ovlivní lidé svou vzdělaností,kdy budou vědět,co škodí více,co méně.A nic proti,to je boj s větrnými mlýny.

zda politický postoj ovlivňuje vnímání klimatických změn

Zjistit jak jsou lidé ovlivnitelní a pozorní

Zjistit míru informovanosti veřejnosti o klimatu

zjistit, jak málo toho vím

Zjištění míry ovlivnitelnosti vlastního názoru lidí výrokem představeným jako výrok autority v oboru.

Znaji lide princip klimatickych zmen?

Znalosti o ochraně životního prostředí a poškozování ozónové vrstvy lidskou činností.


(placená inzerce)

SEGMENTACE RESPONDENTŮ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ BETA

Pomocí tohoto nástroje můžete získat přepočítané výsledky pro jednotlivé segmenty respondentů a zjistit, zda se odpovědi určitého segmentu respondentů liší od „průměrného” respondenta. Funkce je v tomto momentě v testovacím režimu a zcela bez záruky, nepoužívejte ji jako jedinou metodu pro vyhodnocení hypotéz!

Metodická část této funkce se teprve připravuje, časem přibude podpora také pro chybějící typy otázek. V případě, že objevíte nějakou chybu, neváhejte mě kontaktovat.

Segmentační otázka č. 1
Segmentační otázka č. 2
Segmentační otázka č. 3

Analýza zajímavých souvislostí a závislostí (DZD)5

Byly nalezeny zajímavé souvislosti u 8 otázek.

Upozornění: V případě, že se Vám u otázky zobrazuje pouze jedna odpověď, nejedná se patrně o žádná senzační zjištění. Při interpretaci výsledků se vždy řiďte také výsledky uvedenými výše - pokud určitou odpověď zvolila většina lidí, nejsou zjištění zajímavá (např. pokud je věk 90% respondentů v rozmezí 15 - 25 lety, jsou veškeré závislosti k této odpovědi prakticky bezcenné).

Tip: Vysvětlení této funkce i s příklady naleznete v nápovědě

2. Lidé v naší společnosti se často neshodnou v názorech na otázku rovnosti a diskriminace. Jak silně souhlasíte nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků?

  • odpověď Diskriminace menšin je stále velmi vážným problémem v naší společnosti.=Silně nesouhlasím:
    • 4.4x vetší pravděpodobnost při odpovědi 10 Rozhodně ano. na otázku 22. Dal/a byste v parlamentních volbách hlas kandidátovi, který by zpochybňoval klimatickou změnu?

14. Randomizace 2

  • odpověď info GCC (pre-post):
    • 2.1x vetší pravděpodobnost při odpovědi Text jsem si přečetl/a. na otázku 17. Přečtěte si prosím pozorně následující text a pokuste se mu porozumět. Poté potvrďte, že jste si text přečetl/a a pokračujte na další stránku.
  • odpověď konsensus (pre-post):
    • 1.9x vetší pravděpodobnost při odpovědi Text jsem si přečetl/a. na otázku 15. Přečtěte si prosím pozorně následující text a pokuste se mu porozumět. Poté potvrďte, že jste si text přečetl/a a pokračujte na další stránku.

18. Jak silně jste přesvědčen/a, že v současnosti dochází nebo nedochází ke klimatické změně (tj. bez ohledu na její příčiny)?

  • odpověď 10 Jsem rozhodně přesvědčen/a, že dochází ke klimatické změně.:
    • 2.9x vetší pravděpodobnost při odpovědi 10 Jsem rozhodně přesvědčen/a, že dochází ke klimatické změně. na otázku 8. Jak silně jste přesvědčen/a, že v současnosti dochází nebo nedochází ke klimatické změně (tj. bez ohledu na její příčiny)?

21. Myslíte si, že by lidé měli dělat více nebo méně pro boj s klimatickou změnou?

  • odpověď 10 Mnohem více.:
    • 2.8x vetší pravděpodobnost při odpovědi 10 Mnohem více. na otázku 11. Myslíte si, že by lidé měli dělat více nebo méně pro boj s klimatickou změnou?
    • 2.7x vetší pravděpodobnost při odpovědi 10 Velmi se obávám. na otázku 20. Uveďte prosím na škále od 0 do 10, do jaké míry se obáváte klimatické změny.
  • odpověď 5 Asi tolik, kolik dělají.:
    • 8.8x vetší pravděpodobnost při odpovědi 5 Asi tolik, kolik dělají. na otázku 11. Myslíte si, že by lidé měli dělat více nebo méně pro boj s klimatickou změnou?

22. Dal/a byste v parlamentních volbách hlas kandidátovi, který by zpochybňoval klimatickou změnu?

  • odpověď 0 Rozhodně ne.:
    • 3.5x vetší pravděpodobnost při odpovědi 0 Rozhodně ne. na otázku 12. Dal/a byste v parlamentních volbách hlas kandidátovi, který by zpochybňoval klimatickou změnu?
  • odpověď 5 Nejsem rozhodnut/a.:
    • 2.9x vetší pravděpodobnost při odpovědi 5 Nejsem rozhodnut/a. na otázku 12. Dal/a byste v parlamentních volbách hlas kandidátovi, který by zpochybňoval klimatickou změnu?
    • 2.6x vetší pravděpodobnost při odpovědi 5 Asi tolik, kolik dělají. na otázku 11. Myslíte si, že by lidé měli dělat více nebo méně pro boj s klimatickou změnou?

23. Souhlasil/a byste se zavedením 10% uhlíkové daně na benzín a naftu?

  • odpověď 0 Rozhodně ne.:
    • 3.4x vetší pravděpodobnost při odpovědi 0 Věřím, že klimatická změna je zcela vyvolána přirozenými změnami prostředí. na otázku 19. Za předpokladu, že dochází ke klimatické změně, do jaké míry je vyvolána lidskými aktivitami, přirozenými změnami, nebo kombinací obou těchto faktorů?
    • 3.4x vetší pravděpodobnost při odpovědi 0 Mnohem méně. na otázku 21. Myslíte si, že by lidé měli dělat více nebo méně pro boj s klimatickou změnou?
    • 3.3x vetší pravděpodobnost při odpovědi 0 Rozhodně ne. na otázku 13. Souhlasil/a byste se zavedením 10% uhlíkové daně na benzín a naftu?
  • odpověď 5 Nejsem rozhodnut/a.:
    • 3.5x vetší pravděpodobnost při odpovědi 5 Nejsem rozhodnut/a. na otázku 13. Souhlasil/a byste se zavedením 10% uhlíkové daně na benzín a naftu?

28. Nyní Vám předložíme sérii výroků a požádáme Vás, abyste u každého výroku uvedl/a, jestli je pravdivý.

  • odpověď Dusík je skleníkový plyn.=Nepravda:
    • 1.8x vetší pravděpodobnost při odpovědi 8 na otázku 23. Souhlasil/a byste se zavedením 10% uhlíkové daně na benzín a naftu?
  • odpověď Molekuly skleníkových plynů pohlcují teplo.=Nepravda:
    • 2.4x vetší pravděpodobnost při odpovědi 4 na otázku 20. Uveďte prosím na škále od 0 do 10, do jaké míry se obáváte klimatické změny.
  • odpověď Molekuly skleníkových plynů pohlcují teplo.=Nevím:
    • 3.2x vetší pravděpodobnost při odpovědi Ke klimatické změně dochází v důsledku střídání ročních období.=Nevím na otázku 29. Nyní Vám předložíme druhou a poslední skupinu výroků a opět Vás poprosíme, abyste uvedl/a, jestli jsou tyto výroky pravdivé.
  • odpověď Skleníkové plyny jsou tvořeny molekulami, které pohlcují infračervené záření.=Nevím:
    • 2.4x vetší pravděpodobnost při odpovědi Ke klimatické změně dochází v důsledku střídání ročních období.=Nevím na otázku 29. Nyní Vám předložíme druhou a poslední skupinu výroků a opět Vás poprosíme, abyste uvedl/a, jestli jsou tyto výroky pravdivé.
  • odpověď Ze slunce dopadá na zemi převážně infračervené záření a ze Země je do vesmíru vyzařováno především viditelné světlo.=Nepravda:
    • 1.7x vetší pravděpodobnost při odpovědi 8 na otázku 23. Souhlasil/a byste se zavedením 10% uhlíkové daně na benzín a naftu?

29. Nyní Vám předložíme druhou a poslední skupinu výroků a opět Vás poprosíme, abyste uvedl/a, jestli jsou tyto výroky pravdivé.

  • odpověď Ke klimatické změně dochází především kvůli poškozování ozónové vrstvy.=Pravda:
    • 2.3x vetší pravděpodobnost při odpovědi Ke skleníkovému efektu dochází proto, že skleníkové plyny urychlují vyzařování tepelné energie ze Země do vesmíru.=Pravda na otázku 28. Nyní Vám předložíme sérii výroků a požádáme Vás, abyste u každého výroku uvedl/a, jestli je pravdivý.
  • odpověď Skleníkové plyny mění vlnovou délku záření, které prochází atmosférou.=Nevím:
    • 2.1x vetší pravděpodobnost při odpovědi Ke klimatické změně dochází v důsledku střídání ročních období.=Nevím na otázku 29. Nyní Vám předložíme druhou a poslední skupinu výroků a opět Vás poprosíme, abyste uvedl/a, jestli jsou tyto výroky pravdivé.
  • odpověď V současnosti dopadá na Zem ze Slunce více energie, než kolik ji Země vyzáří zpět do vesmíru.=Pravda:
    • 1.6x vetší pravděpodobnost při odpovědi 6 na otázku 19. Za předpokladu, že dochází ke klimatické změně, do jaké míry je vyvolána lidskými aktivitami, přirozenými změnami, nebo kombinací obou těchto faktorů?
  • odpověď V současnosti je teplo ze Země v atmosféře zachycováno po kratší dobu než před 200 lety.=Nevím:
    • 2x vetší pravděpodobnost při odpovědi Ke klimatické změně dochází v důsledku střídání ročních období.=Nevím na otázku 29. Nyní Vám předložíme druhou a poslední skupinu výroků a opět Vás poprosíme, abyste uvedl/a, jestli jsou tyto výroky pravdivé.

Zjišťování závislostí odpovědí

Pomocí této funkce můžete analyzovat vztahy mezi různými odpověďmi. V části A vždy vyberte jeden výrok (odpověď na určitou otázku), který Vás zajímá. V části B poté zaškrtněte odpovědi, u kterých předpokládáte, že by mohly mít nějakou souvislost s odpovědí z části A. Po stisku tlačítka Analyzovat na konci formuláře se dozvíte sílu závislosti A na B.

Tip: Delší vysvětlení i s příklady naleznete v nápovědě

A) VYBERTE ODPOVĚĎ (VÝROK), KTERÁ VÁS ZAJÍMÁ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky tyto výroky sloučíte (logická spojka NEBO), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek docílíte vytvoření kombinovaného výroku (logická spojka A).

1. Lidé v naší společnosti se často neshodnou, jestli máme zcela ponechat jednotlivce, aby za sebe rozhodovali. Jak silně souhlasíte nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků?

2. Lidé v naší společnosti se často neshodnou v názorech na otázku rovnosti a diskriminace. Jak silně souhlasíte nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků?

3. rozdělení do skupin (bude randomizováno)

7. Zkuste prosím podle svého nejlepšího vědomí odhadnout, jaké procento klimatologů se domnívá, že dochází ke klimatické změně způsobené člověkem. Svůj odhad uveďte prosím v procentech (%).

8. Jak silně jste přesvědčen/a, že v současnosti dochází nebo nedochází ke klimatické změně (tj. bez ohledu na její příčiny)?

9. Za předpokladu, že dochází ke klimatické změně, do jaké míry je vyvolána lidskými aktivitami, přirozenými změnami, nebo kombinací obou těchto faktorů?

10. Uveďte prosím na škále od 0 do 10, do jaké míry se obáváte klimatické změny.

11. Myslíte si, že by lidé měli dělat více nebo méně pro boj s klimatickou změnou?

12. Dal/a byste v parlamentních volbách hlas kandidátovi, který by zpochybňoval klimatickou změnu?

13. Souhlasil/a byste se zavedením 10% uhlíkové daně na benzín a naftu?

14. Randomizace 2

15. Přečtěte si prosím pozorně následující text a pokuste se mu porozumět. Poté potvrďte, že jste si text přečetl/a a pokračujte na další stránku.

16. Jaký podíl klimatologů se shodne na existenci klimatické změny vyvolané člověkem podle krátkého informačního textu, který jsme Vám předložili v tomto dotazníku? Odpověď uveďte prosím v procentech (%).

17. Přečtěte si prosím pozorně následující text a pokuste se mu porozumět. Poté potvrďte, že jste si text přečetl/a a pokračujte na další stránku.

18. Jak silně jste přesvědčen/a, že v současnosti dochází nebo nedochází ke klimatické změně (tj. bez ohledu na její příčiny)?

19. Za předpokladu, že dochází ke klimatické změně, do jaké míry je vyvolána lidskými aktivitami, přirozenými změnami, nebo kombinací obou těchto faktorů?

20. Uveďte prosím na škále od 0 do 10, do jaké míry se obáváte klimatické změny.

21. Myslíte si, že by lidé měli dělat více nebo méně pro boj s klimatickou změnou?

22. Dal/a byste v parlamentních volbách hlas kandidátovi, který by zpochybňoval klimatickou změnu?

23. Souhlasil/a byste se zavedením 10% uhlíkové daně na benzín a naftu?

24. Zkuste prosím podle svého nejlepšího vědomí odhadnout, jaké procento klimatologů se domnívá, že dochází ke klimatické změně způsobené člověkem. Svůj odhad uveďte prosím v procentech (%).

28. Nyní Vám předložíme sérii výroků a požádáme Vás, abyste u každého výroku uvedl/a, jestli je pravdivý.

29. Nyní Vám předložíme druhou a poslední skupinu výroků a opět Vás poprosíme, abyste uvedl/a, jestli jsou tyto výroky pravdivé.

30. V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?

31. Jste

32. Kolik je Vám let?

33. Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání?

B) DEFINUJTE SKUPINU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ ODPOVĚDÍ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky skupinu respondentů rozšíříte (podskupiny respondentů budou sloučeny), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek skupinu zúžíte (použije se podskupina respondentů vyhovující všem otázkám).

1. Lidé v naší společnosti se často neshodnou, jestli máme zcela ponechat jednotlivce, aby za sebe rozhodovali. Jak silně souhlasíte nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků?

2. Lidé v naší společnosti se často neshodnou v názorech na otázku rovnosti a diskriminace. Jak silně souhlasíte nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků?

3. rozdělení do skupin (bude randomizováno)

7. Zkuste prosím podle svého nejlepšího vědomí odhadnout, jaké procento klimatologů se domnívá, že dochází ke klimatické změně způsobené člověkem. Svůj odhad uveďte prosím v procentech (%).

8. Jak silně jste přesvědčen/a, že v současnosti dochází nebo nedochází ke klimatické změně (tj. bez ohledu na její příčiny)?

9. Za předpokladu, že dochází ke klimatické změně, do jaké míry je vyvolána lidskými aktivitami, přirozenými změnami, nebo kombinací obou těchto faktorů?

10. Uveďte prosím na škále od 0 do 10, do jaké míry se obáváte klimatické změny.

11. Myslíte si, že by lidé měli dělat více nebo méně pro boj s klimatickou změnou?

12. Dal/a byste v parlamentních volbách hlas kandidátovi, který by zpochybňoval klimatickou změnu?

13. Souhlasil/a byste se zavedením 10% uhlíkové daně na benzín a naftu?

14. Randomizace 2

15. Přečtěte si prosím pozorně následující text a pokuste se mu porozumět. Poté potvrďte, že jste si text přečetl/a a pokračujte na další stránku.

16. Jaký podíl klimatologů se shodne na existenci klimatické změny vyvolané člověkem podle krátkého informačního textu, který jsme Vám předložili v tomto dotazníku? Odpověď uveďte prosím v procentech (%).

17. Přečtěte si prosím pozorně následující text a pokuste se mu porozumět. Poté potvrďte, že jste si text přečetl/a a pokračujte na další stránku.

18. Jak silně jste přesvědčen/a, že v současnosti dochází nebo nedochází ke klimatické změně (tj. bez ohledu na její příčiny)?

19. Za předpokladu, že dochází ke klimatické změně, do jaké míry je vyvolána lidskými aktivitami, přirozenými změnami, nebo kombinací obou těchto faktorů?

20. Uveďte prosím na škále od 0 do 10, do jaké míry se obáváte klimatické změny.

21. Myslíte si, že by lidé měli dělat více nebo méně pro boj s klimatickou změnou?

22. Dal/a byste v parlamentních volbách hlas kandidátovi, který by zpochybňoval klimatickou změnu?

23. Souhlasil/a byste se zavedením 10% uhlíkové daně na benzín a naftu?

24. Zkuste prosím podle svého nejlepšího vědomí odhadnout, jaké procento klimatologů se domnívá, že dochází ke klimatické změně způsobené člověkem. Svůj odhad uveďte prosím v procentech (%).

28. Nyní Vám předložíme sérii výroků a požádáme Vás, abyste u každého výroku uvedl/a, jestli je pravdivý.

29. Nyní Vám předložíme druhou a poslední skupinu výroků a opět Vás poprosíme, abyste uvedl/a, jestli jsou tyto výroky pravdivé.

30. V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?

31. Jste

32. Kolik je Vám let?

33. Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání?

C) KLEPNUTÍM NA TLAČÍTKO SPUSŤTE ANALÝZU ZÁVISLOSTI

Analýza Vám řekne, zda má Vaše definice skupiny respondentů nějaký vliv na Vámi vybraný výrok.

Zdroje respondentů

Níže uvedený seznam obsahuje odkazy na nejvýznamnější stránky, ze kterých přišli respondenti (dle refereru):

Z bezpečnostních důvodů nejsou zobrazeny kompletní adresy, ze kterých uživatelé přišli, ani minoritní zdroje respondentů. V případě následování odkazu z outlooku, icq nebo použití firewallu obvykle není možné zdroj zjistit. Jedná se o statistiku návštěvnosti dotazníku, nikoli jeho úspěšného odeslání (z různých zdrojů mohla být úspěšnost vyplnění dotazníku různá). Údaje tedy mohou sloužit pouze pro velmi hrubou orientaci.

Citace

Urban, J.Experiment: Klimatická změna (výsledky průzkumu), 2016. Dostupné online na https://experiment-postoje-a-znalost.vyplnto.cz.

Licence Creative Commons   Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko

Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.