Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Financování protipovodňových opatření v ČR

Financování protipovodňových opatření v ČR

Kdo by měl být příštím prezidentem ČR (v roce 2018)?
Zúčastněte se krátkého dotazníku a oznámkujte Havla, Klause a Zemana.

(veřejné výsledky 15. prosince ve 12h)

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:Michaela Horňáková
Šetření:23. 09. 2009 - 31. 10. 2009
Počet respondentů:39
Počet otázek (max/průměr):32 / 26.67
Použité ochrany:žádné
Zobrazení otázek:celý dotazník najednou
Návratnost dotazníků:12,7 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:00.14:10
Stáhnout surová data:XLS XLSX CSV XHTML PDF PDF-kódy
Stáhnout grafy:Všechny grafy
odpovědi & grafy   segmentace   závislosti   zdroje   dotazník   citovat

Úvodní informace zveřejněné respondentům

Vážená kolegyně, vážený kolego,

před sebou vidíte dotazník, který byl koncipován autorským týmem Ekonomicko – správní fakulty Masarykovy univerzity (v rámci projektu Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. M. v.v.i.) a jehož obsah je zaměřen na zjištění Vašeho expertního názoru na financování protipovodňových opatření v rámci České republiky. Výzkum je podpořen Ministerstvem životního prostředí ČR (číslo projektu SP/1c2/121/07).

Záměrem autorského týmu je zmapovat názory odborníků na stav a možnosti financování protipovodňových opatření nejenom z veřejných zdrojů v rámci jednotlivých úrovní – stát, kraje, obce, ale i pokusit se nalézt další způsoby, včetně systémových opatření ve vztahu k soukromým subjektům.

Na základě získaných výsledků pak bude vypracována studie, jejímž cílem bude navržení adekvátní částky, tj. jaký podíl HDP by měl být vydáván na protipovodňová opatření, případně které další zdroje a finanční nástroje by mohly být k tomuto účelu využity.

Vyplnění dotazníku je jednoduché, u každé otázky označte Vaši odpověď, případně doplňte Váš komentář. Pokud není v textu uvedeno jinak, označte prosím pouze jednu odpověď křížkem a odpovědi u otázek, o nichž se domníváte, že se Vás netýkají, prosím, vynechejte. Dotazník je anonymní, pouze v závěru je uvedeno několik dotazů týkajících se obecných identifikačních znaků.

Pokud budete mít zájem, zašleme vám souhrnnou zprávu z výzkumu na vámi uvedenou kontaktní adresu.

Dotazník byl rozčleněn do následujících částí:

  • Politika státu v ochraně před povodněmi
  • Financování následků škod po povodních
  • Financování protipovodňových opatření
  • Některé náměty pro zabezpečení a financování protipovodňových opatření
  • Identifikační otázky

Pro připomenutí některých faktů týkajícich se zkoumaného problému uvádíme následujíci informace:

ILUSTRACE POVODŇOVÝCH ŠKOD A ZTRÁT NA LIDSKÝCH ŽIVOTECH V ČR 1997-2009
Povodňová situace

 

Počet ztrát na lidských životech

 

Povodňové škody

(v mld. Kč)

CelkověZ toho na VH dílech v majetku státu
19976062,66,6
1998101,80,6
200023,80,6
200101,00,1
20021673,14,6
200696,22,2
2009158,5-

Pramen: Zpráva o realizaci protipovodňových opatření v České republice do roku 2007
Pozn.: Údaje za rok 2009 jsou pouze odhady. Údaj povodňových škod na VH díle v majetku státu v roce 2009 není znám. Škody v roce 2002 se dle různých pramenů liší.

Odpovědi respondentů

1. Povodně v České republice představují v současné době významný sociálně-ekonomický problém. Za posledních 15 let způsobily miliardové škody. Vnímáte nadále povodňové nebezpečí jako:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
vysoce aktuální2769,23 %69,23 %  
aktuální1230,77 %30,77 %  

Graf

2. Po zkušenostech z povodní v roce 1997 byla usnesením vlády č. 382/2000 Sb. přijata „Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky“. Domníváte se, že uvedená strategie nastavila politiku „boje“ proti povodním správně?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [určitě anootázka č. 4, spíše anootázka č. 4, spíše neotázka č. 3, určitě neotázka č. 3, nevím - nedokážu posouditotázka č. 4].

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ano2256,41 %56,41 %  
určitě ano717,95 %17,95 %  
nevím - nedokážu posoudit717,95 %17,95 %  
spíše ne37,69 %7,69 %  

Graf

3. Co byste v uvedené strategii změnili k lepšímu? Stručně popište.

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Aby ona strategie nebyla vágní, je třeba důsledně zajistit financování navržených opatření jednotlivými rezorty a to nikoli přes ISPROFIN, ale konkrétním financováním přes jednotlivá ministerstva, neplundrovat rezervní fondy, kde byly nakumulovány peníze pro rozpracované jednotlivé akce.

Nastavení systému prevence před povodněmi obecně a financování protipovodňových opatření

4. Domníváte se, že výše prostředků, které se vynakládají ze státního rozpočtu od roku 1997 do současnosti na obnovu po povodních pokrývají reálné škody, které v průběhu povodně vznikly?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ano1230,77 %30,77 %  
určitě ne1230,77 %30,77 %  
spíše ne1025,64 %25,64 %  
nevím - nedokážu posoudit25,13 %5,13 %  
je vynakládáno tolik, co umožní rozpočet. SpíšeANO12,56 %2,56 %  
určitě ano12,56 %2,56 %  
v rámci veřejného sektoru ano.12,56 %2,56 %  

Graf

5. Domníváte se, že výše prostředků které se vynakládají z rozpočtů krajů a obcí od roku 1997 do současnosti na obnovu po povodních pokrývají reálné škody, které v průběhu povodně vznikly?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ne1538,46 %38,46 %  
spíše ano1025,64 %25,64 %  
určitě ne923,08 %23,08 %  
nevím - nedokážu posoudit410,26 %10,26 %  
určitě ano12,56 %2,56 %  

Graf

6. Myslíte si, že by bylo vhodné doplnit systém o „povinné“ pojištění subjektů proti povodním v ohrožených zónách, za podmínky, že výnosy pojištění budou využity k financování/dofinancování systému záchrany při povodních? Nastavení systému by muselo být definováno zákonem.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě ano1846,15 %46,15 %  
spíše ano1743,59 %43,59 %  
spíše ne37,69 %7,69 %  
určitě ne12,56 %2,56 %  

Graf

7. Myslíte si, že by bylo vhodné vytvořit samostatný státní (mimorozpočtový) nebo veřejnoprávní „rezervní“ fond pro potřeby financování nákladů na obnovu území po povodních a na financování protipovodňových opatření?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ano1128,21 %28,21 %  
určitě ano1025,64 %25,64 %  
spíše ne1025,64 %25,64 %  
určitě ne37,69 %7,69 %  
nevím - nedokážu posoudit25,13 %5,13 %  
z příspěvku na veř.spr. obcí vyčlenit na kriz. opa12,56 %2,56 %  
SpíšeANOFond by měl krýt i jiné havarijní potřeby.12,56 %2,56 %  
Pokud jsou naříz umístěna na ohrož. území12,56 %2,56 %  

Graf

8. Pokud jste u otázky č. 7 volil varianty určitě ano nebo spíše ano, myslíte si, že by bylo vhodné, aby do fondu - kromě státu - přispívali občané a soukromé společnosti (firmy a podnikatelé), kterých se uvedená problematika týká?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě ano1230,77 %30,77 %  
nevim - nedokážu posoudit820,51 %20,51 %  
spíše ano717,95 %17,95 %  
spíše ne410,26 %10,26 %  
ne, byla by to varianta 6 v jiném hávu12,56 %2,56 %  
Mandatorně stálé prostředky na protipovodňová opat12,56 %2,56 %  
zřízení zvl. fondu nepovažuji za účelné12,56 %2,56 %  
dala jsem ne12,56 %2,56 %  
Zda občané je sporné-ale soukromé společnosti ano!12,56 %2,56 %  
Jen pokud jsou v záplavových oblastech12,56 %2,56 %  
nevyplněno12,56 %2,56 %  
Předpověď povodní obtížná. Pen. v RF-zhodnocení!12,56 %2,56 %  

Graf

9. Měly by pojišťovny povinně přispívat do výše uvedeného fondu (viz otázka č. 7), ze kterého by se poskytovala úhrada na budování preventivních opatření? (V následující otázce svoji odpověď vysvětlete)

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano”, „nevím” a „ne”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano2666,67 %66,67 %  
nevím1128,21 %28,21 %  
ne25,13 %5,13 %  

Graf

10. Zdůvodněnte odpověď z otázky č.9:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

ano - pouze v případě, že bude nastaveno "povinné pojištění" subjektů v povodňových zónách, jinak je to nesystémové opatření (proč by neměly např. pojišťovny přispívat ze svých příjmů na vybavení složek IZS technikou, které uchrání pojišťovnám mnoho nákladů na odškodňování a jsou financovány pouze státem)

Bylo to dvojí zatížení (finanční) pojišťoven. I tak totiž nesou riziko ztráty (poj. plnění) v případě pojistné události.

I kydž rozhodnutí jstli přispívat nebo ne, by mělo být na pojišťovnách.

Je mi nejasné, jak soukromé pojišťovny zákonem zavázat k takovémuto plnění.

Je nespravedlivé nepojišťovat v zapl.území, pak by nastoupil fond.

Jedná se o úsporu i jeich prostředků.

Když pojišťovny vybírají vyšší pojistné v záplavových oblastech, měly by být jejich zájmem škody po povodni i řešit - a to nejen plněním, ale i formou pomoci při jejich odstranění.

Nemusí být vytvořen speciální fond pro povodně. Existuje povinnost státu, kraje i obce vyčleňovat z rozpočtu částku určenou pro mimořádné události ve smyslu zákona 239/2000 Sb. Každý fond v této zemi následně končí jako systém byznysu. Jsem přesvědčen, že první krok by měl vést k jednotné odpovědnosti ústředního správního orgánu za protipovodňovou ochranu. Není možné část řešit prostřednictvím min. zemědělství a část přes min. životního prostředí. Jsem přesvědčen, že místo fondu je účelnější vytvořit v rámci státního rozpočtu kapitolu určenou pro protipovodňová opatření, za kterou by neslo odpovědnost jedno ministerstvo. Jsem přesvědčen, že účetní převod prostředků jak ze státního rozpočtu, tak od pojišťoven a jiných subjektů ve prospěch této kapitoly, lze zajistit včetně závazných kritérií čerpání např. vyhláškou. Stejný model bych doporučil u rozpočtů kraje a obce. Výše pojistného za objekty bych doporučil stanovit na základě polohy nemovitosti v záplavové oblasti. Toto navýšení rovněž použít pro financování protipovodňových opatření. Především je ale nutné púrovádět protipovodňová opatření v tom smyslu, že je nutné dostat lidi od vody. Není možné stále tolerovat skutečnost, že se provádějí nové stavby v povodňových oblastech a následně po kolaudaci jsou žádány prostředky na protipovodňová opatření z veřejných rozpočtů. Pokud taková stavba je povolena a schválena, tak musí být jasně deklarováno, že následné financování opatření je na straně investora...

opatření budou snižovat budoucí náklady na hrazení povodňových škod pojišťovnami.

pokud fond vznikne

Sníží se jejich náklady.

Uchrání si tím finanční prostředky, které pojišťovně svěřili (uhradili) pojištěnci.

Výše pojistného by měla být nastavena s ohledem na nebezpečí ( velká voda).

Vzhledem k tomu, že pojišťovny diferencují v pojištění nemovitostí (nebo i "nepojištění") v souvislosti s povodní, tak rozhodně by měly přispívat.

Z peněz přijaté na protipovodňové pojistky odečíst marži a vynaložená pojistná plnění. Zůstatek rozdělit na obnovu území podle návrhu např. Asociace krajů.

Záleželo by na tom, jaká by byla pravidla "fondu". Určitě by se pojišťovny měly jako jeden z významých partnerů při řešení následných škod vzniklých při povodni podílet a to buď přímo, nebo nepřímo tj. například zvýhodněné podmínky pro jednotlivé pojistitele.

Zde se střetává přerozdělení peněz mezi dvěma subjekty na základe smlouvy s dalším subjektem - státem. Přerozdělení od pojišťoven zavání znárodněním, či daní pojišťovnám, které by neváhaly přenést toto břemeno zpět na pojistníky.

Získávají finanční prostředky z pojištění.

Zodpovědnější přístup k analýze pojišťovacích rizik, zlepšení nabídky pojišť. produktů, možnost ovlivnění v rámci intersektorálního přístupu při obnově území a povod. prevenci.

11. V současné době v rámci jednotlivých programů (programy prevence před povodněmi I a II, podpory obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží) bylo v letech 2002-2007 proinvestováno 6,2 mld. Kč). Od roku 2007 do roku 2013 má být proinvestováno dalších 10,5 mld. Kč. 10. Domníváte se, že výše prostředků (viz konstatování výše) které se vynakládají na protipovodňová opatření je dostatečně vysoká?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ne1333,33 %33,33 %  
spíše ano1025,64 %25,64 %  
nevím - nedokážu posoudit717,95 %17,95 %  
určitě ne410,26 %10,26 %  
existují i jiné programy, které zde nejsou zmíněny12,56 %2,56 %  
Důležitější je, jak účelně se prostředky využijí12,56 %2,56 %  
je to otázka priorit a možností rozpočtu12,56 %2,56 %  
i když peněz není nikdy dost12,56 %2,56 %  
určitě ano12,56 %2,56 %  

Graf

12. Myslíte si, že uvedené finanční prostředky (viz. předešlá otázka č.11) jsou efektivně využívány (v ekonomickém smyslu jako poměr výkon, užitek versus cena, hodnota)?

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „souhlasím”, „spíše souhlasím”, „nevím”, „spíše nesouhlasím” a „nesouhlasím”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše nesouhlasím1538,46 %38,46 %  
spíše souhlasím1435,9 %35,9 %  
nevím820,51 %20,51 %  
nesouhlasím12,56 %2,56 %  
souhlasím12,56 %2,56 %  

Graf

13. Domníváte se, že je vhodné, že finanční prostředky na financování protipovodňových opatření z převážné části jsou spravovány Ministerstvem zemědělství? (V následující otázce svoji odpověď vysvětlete)

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano”, „nevím” a „ne”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano2051,28 %51,28 %  
ne1538,46 %38,46 %  
nevím410,26 %10,26 %  

Graf

14. Zdůvodněnte odpověď z otázky č.13:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Část by měly spravovat kraje.

Je to dané kompetenčn ím zákonem

Je to nadrezortní problém.

Je to v kompetenci MZe dle kompetenčního zákona a má to historickou souvislost.

Jednotná koncentrace prostředků.

Ministerstvo je nadáno působností v dané oblasti, takže ano. Problém vidím v prolínání působností mezi MZ a MŽP.

Myslím si, že orgány krajských samospráv by dbaly více na účelové využití.

MZ je gestor za řešení protipovodňových opatření a jako takový nejvíce akcentuje své akce.

MZe řídí rozhodující správce VH majetku.

Není důležité, který ústřední správní orgán má být garantem. Je důležité, aby byl odpovědným garantem za povodí všech vodních toků a měl by přímo koordinovat činnosti všech vodprávních orgánů a subjektů (hlavní povodí, malé vodní toky, lesní vodní toky, vodní díla...)

Opatření realizována v gesci MZe nejsou vždy v souladu se zájmy hájenými orgány ochrany životního prostředí.

pokud má MZe v gesci podniky Povodí, a pokud to má určené zákonem, tak ano. Vzhledem k tomu, že MŽP hájí ronvěž zájmy "ochrany přírody" a ty jsou často v rozporu se zájmy protipovodňové ochrany, tak není na škodu, když je to rozdělené mezi dvě ministerstva.

Prostředky by měly být spravovány i ministerstvem životního prostředí

Protipovodňová opatření musí snížit povodňová rizika a to tam, kde vznikají. Jsou tedy realizována na vodních tocích, vodních nádržích a rybnících, které spravují správci významných vodních toků a vodních děl - podniky Povodí, dále drobné toky a nádrže Zemědělská vodohospodářská správa a Lesy ČR. Spravuje proto tyto programy jejich zakladatel - Ministerstvo zemědělství. Navíc, vše se děje v souladu s koncepčními plánovacími dokumenty - Směrným vodohopodářským plánem, Plánem hlavních povodí a plány oblastí povodí.

Prozatímní systém je funkční.

Rivalita MŽP a MZE.

Spíše ano, jen by neměly být pouze u vodoprávních subjektů, ale i zemědělců.

Stav bych ponechal a navíc bych zavedl aby z peněz na veřejnou správu obcí byla vyčleněna částka, která by byla vyhrazena na protikrizová opatření. Jednoznačně zavést krizové pracovníky do obecních úřadů obcí nad 1 000 obyvatel. Do menších obcí na úvazek. Funkce vyhraněna na protikrizovou činnost (protipovodňová komise, hospodářská opatření pro krizové stavy, havarijní a krizové plánování, atd.) Vyřešila by se neodbornost starostů a zastupitelstva obcí. Finanční prostředky na protikrizové opatření by byly účelné. Odborník na svém místě je k nezaplacení.

Tento fond by neměl být spravován rezortně, ale pro zajišť. mezirezort. koordinace strategic. cílů. Spíše spravován MF.

věcná příslušnost dle kompetenčního zákona

vodní hospodářství a legislativa je v působnosti tohoto ústředního orgánu

15. Podle studie Ministerstva zemědělství by do roku 2021 mělo být proinvestováno 50 mld. Kč na protipovodňová opatření. Domníváte se, že tato částka skutečně odpovídá reálné ochraně majetků a životů obyvatel?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
nevím - nedokážu podoudit1538,46 %38,46 %  
částka odpovídá reálným odhadům1128,21 %28,21 %  
částka je nereálná - podhodnocena615,38 %15,38 %  
částka je nereálná - nadhodnocena37,69 %7,69 %  
Pokud se vydá 50 mil na ochr. obj. za 5 mil tak NE12,56 %2,56 %  
otázka priorit a možnosti rozpočtu12,56 %2,56 %  
nevím, viz odpověď č. 1412,56 %2,56 %  
Bez konkr příkl financovaných akcí nelze posoudit12,56 %2,56 %  

Graf

16. Opakované povodně ohrožují značnou část obyvatel České republiky. Velký podíl na tom má fakt, že v ČR je (podle MŽP) přes 22 tisíc kilometrů vodních toků, které zásah člověka připravil o původní koryta. Náklady na „oživení“ vodních toků, aby byly znovu schopné při povodních lépe zadržovat vodu, by byly podle informací Ministerstva životního prostředí zhruba 115 miliard korun. Domníváte se, že by bylo možné za tuto částku „oživit“ vodní toky a krajinu tak, aby lépe přispívaly ke snižování negativních povodňových účinků?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
nevím - nedokážu podoudit2153,85 %53,85 %  
částka odpovídá reálným odhadům615,38 %15,38 %  
částka je nereálná - podhodnocena410,26 %10,26 %  
částka je nereálná - nadhodnocena37,69 %7,69 %  
Oživení krajiny má vliv pouze na malé průtoky12,56 %2,56 %  
Celková délka vodních toků je cca 18 tis km.12,56 %2,56 %  
nevím, viz odpověď č. 1412,56 %2,56 %  
Revitalitaliz nutná, ale nemáme info pro odhad fin12,56 %2,56 %  
V konečném důsledku to bude 300mld.Odpovídá.12,56 %2,56 %  

Graf

17. V jaké roční výši by měla ČR (komplexně stát, kraje, obce atd.) z veřejných prostředků přispívat na financování prevence vzhledem k historickým zkušenostem z povodní?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
více jak 1 mld. Kč1948,72 %48,72 %  
nevím923,08 %23,08 %  
1 mld. Kč615,38 %15,38 %  
např. některé obce nejsou ohroženy povodněmi 12,56 %2,56 %  
mělo by to vycházet z potřeb a možností12,56 %2,56 %  
100-500 mil12,56 %2,56 %  
500 mil. Kč12,56 %2,56 %  
do 2 mld. Kč12,56 %2,56 %  

Graf

18. V jaké roční výši by měl stát (pouze) ze státního rozpočtu přispívat na financování prevence vzhledem k historickým zkušenostem z povodní.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
více jak 1 mld. Kč1846,15 %46,15 %  
nevím820,51 %20,51 %  
1 mld. Kč717,95 %17,95 %  
500 mil. Kč25,13 %5,13 %  
procentuelně z rorpočtu na řešení krizových sit.12,56 %2,56 %  
dle počtu obyvatel v obci, u malých obcí i 100%, 12,56 %2,56 %  
viz 1712,56 %2,56 %  
100-500mil12,56 %2,56 %  

Graf

19. V jaké roční výši by měl povodní ohrožovaný kraj přispívat na financování prevence vzhledem k historickým zkušenostem z povodní.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
nevím923,08 %23,08 %  
100 mil. Kč615,38 %15,38 %  
více jak 100 mil. Kč512,82 %12,82 %  
50 mil. Kč410,26 %10,26 %  
10 mil. Kč410,26 %10,26 %  
je to individuální podle kraje12,56 %2,56 %  
Záleží na poloze, rozloze a rozpočtu kraje12,56 %2,56 %  
je to věc orgánů samosprávy - nastavení priorit 12,56 %2,56 %  
nelze odpovědět, každý kraj je jinak ohrožen12,56 %2,56 %  
viz 1712,56 %2,56 %  
ANO - diferencovaně podle ohrožení12,56 %2,56 %  
dle rozpočtu jednotlivých krajů12,56 %2,56 %  
Dle vl analýzy cca v poměru 1stát:0,65kraj:0,35ost12,56 %2,56 %  
0-10 mil při nezměněných příjmech.12,56 %2,56 %  
Spíš v %, např. 50% nákl. dle histor. zkušeností12,56 %2,56 %  
nula12,56 %2,56 %  

Graf

20. Domníváte se, že by v podmínkách ČR při řešení povodňových škod byl využitelný institut specifických povodňových poplatků (např. v rámci místních poplatků v obcích) nebo formou zvláštních daní na celostátní nebo případně na krajské úrovni?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ne1128,21 %28,21 %  
spíše ano1025,64 %25,64 %  
určitě ne820,51 %20,51 %  
nevím - nedokážu posoudit410,26 %10,26 %  
určitě ano37,69 %7,69 %  
neohrožené obce - proč by měly platit12,56 %2,56 %  
je nutné prodiskutovat. Minimálně u nových staveb.12,56 %2,56 %  
ANO - diferencovaně podle ohrožení12,56 %2,56 %  

Graf

21. Domníváte se, že by se umístění nemovitostí (staveb) v příslušných kategoriích záplavových území mělo určitým způsobem zohlednit v dani z nemovitosti (např. formou vyššího koeficientu)?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě ano2461,54 %61,54 %  
spíše ano717,95 %17,95 %  
určitě ne410,26 %10,26 %  
spíše ne37,69 %7,69 %  
Nemají tam být!12,56 %2,56 %  

Graf

22. Domníváte se, že by měly být vyhlašovány specifické programy na podporu (příspěvek) přemisťování obytných domů z nejohroženějších území, např. území určená státem dle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, § 4, odst. 2b) „regiony postižené živelními pohromami“?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ano1230,77 %30,77 %  
určitě ano1230,77 %30,77 %  
spíše ne1025,64 %25,64 %  
určitě ne25,13 %5,13 %  
měl by to být hlavně zájem obcí 12,56 %2,56 %  
ANO pokud nebyly postiženy povodněmi vícekrát12,56 %2,56 %  
nevím - nedokážu posoudit12,56 %2,56 %  

Graf

23. Domníváte se, že by měly být vyhlašovány specifické programy na podporu (příspěvek) zodolňování objektů (snižovaní jejich zranitelnosti), příp. na individuální ochranu objektů mobilním hrazením v nejohroženějších územích (např. území určená státem dle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, § 4, odst. 2b) „regiony postižené živelními pohromami“)?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ano1538,46 %38,46 %  
určitě ano820,51 %20,51 %  
spíše ne717,95 %17,95 %  
určitě ne410,26 %10,26 %  
nevím - nedokážu posoudit37,69 %7,69 %  
jen pro některé, individuální záležitost12,56 %2,56 %  
mělo by záležet na okolnostech. Pokud se jedná o s12,56 %2,56 %  

Graf

24. Domníváte se, že by v oblasti protipovodňové ochrany mohly být využity také projekty PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru), např. při stavbě víceúčelových nádrží, suchých nádrží, mostů, úpravě a ohrazováni toků apod.?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě ano1538,46 %38,46 %  
spíše ano1230,77 %30,77 %  
nevím - nedokážu posoudit615,38 %15,38 %  
určitě ne410,26 %10,26 %  
sponzoring12,56 %2,56 %  
spíše ne12,56 %2,56 %  

Graf

25. Jaký je Váš názor na diskontní míru (sazba, kterou jsou přepočítávány budoucí výnosy a náklady v důsledku časové preference na současnou hodnotu) v oblasti investic ČR do protipovodňových opatření. Např. v příloze vyhlášky (217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon) se uvádí 3 %, v projektech strukturálních fondů jde o 4 %, někteří odborníci – na základě provedených výpočtů – hovoří o 3,3 %, což je dlouhodobý průměr za vyspělé země očištěný o extrémní hodnoty. Část odborníků se však domnívá, že společenská diskontní míra může být i nulová. Jaký je Váš pohled (odhad) na diskontní sazbu? Jakou výši diskontní sazby byste označil za optimální?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
nevím - nedokážu posoudit2051,28 %51,28 %  
3,3%820,51 %20,51 %  
4%37,69 %7,69 %  
3%37,69 %7,69 %  
méně jak 3%25,13 %5,13 %  
0%25,13 %5,13 %  
v době inflace a balíčků jde o věštění12,56 %2,56 %  

Graf

26. K dotazníku můžete vyjádřit vlastní názor, komentář nebo doporučení:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Doporučuji neužívat obecných názorů, že oživení zmírní povodně. Povodeň je extrémní průtok a zvýšený průtok na který má zatravnění, zalesnění vliv. Navíc, ČR zasahují zimní, či jarní povodně, kde efekt zatravnění je nulový. Navrhovat zalesnění, či zatravnění v horských oblastech, které jsou téměř 100 % zalesněny a zatravněny. Další otázkou je, kdo a na jakých pozemcích bude realizovat - kdo vyřeší majetkoprávní věci a snížení výnosů atd. Doporučuji při návrzích brát v potaz, jaké objemy v mil. m3 řešíme, jak je provedeme přirozenými a neupravenými toky a kam tyto objemy schováme pro transformaci povodně.

Nejsou zmíněny ostatní podpogramy protipovodňových řešení napříč rezorty. první problém je, jak se rozdělí celý kolač mezi rezorty. Je zajímavé, že energetika a doprava jsou v rámci protipandemických opatření preferována na prvním místě, ale ve financování protipovodňových opatřeních jsou Popelkou. Dalším problémem, který by se měl řešit, je otázka spravedlnost pro přidělené příspěvky státu. Ten je dává jen tem krajům, kde byl hejtmanem vyhlášen nouzový stav. Ale postižení byli i v sousedním kraji, ale vzhledm ke statisticky zanedbatelným škodám (jen u několika jedinců) nebyl vyhlášen nouzový stav, takže m pro místní rozvoj jim žádné dotace neposkytne. Otázka vysídlení ze zátopových oblastí je zajímavá, ale při současné změně klimatu lze se obávat i zátop v rovinách, odkud voda snadno neodteče.

touto otázkou se nezabývám.

u soukromých subjektů a občanů je prvotní zajistit ochranu svého soukromého majetku před živelní pohromou, stát může zmírnit následky formou sociálních příspěvků v nouzi, je zavádějící nastavovat systém "nebojte se stát Vám škody vyřeší", otázka škod na majetku obcí, krajů a státu je celkem dobře řešena stávajícím systémem podpor MMR ČR na obnovu majetku postiženého ŽP a v případě krizových situací legislativou (zákon o obnově území)

Zkusme zabít jednou ranou více much. Povodně jsou opravdu asi nejčastější a nejočekávanější. Přijmout opatření a zároveň pokrýt i ostatní hrozby chce kumšt. V poslední době toho na základě počasí začíná hrozit víc - Povodně, ale i sucha, nedostatek vody a ve svém důsledku i nebezpečí rozsáhlých požárů, sem tam se proženou orkány. Lidská činnost včetně technologie také může způsobit složité krizové situace (nedostatek plynu, vypnutí el. sítě - black out, atd.). A to nemluvím o nákazách (pandemie zvířat nebo lidí). Myslím, že to chce nejen odborníky koncentrované v jednom místě, ale rozsáhlou síť tzv. kontaktních osob (krizových pracovníků) v jednotlivých obcí. HZS je dobré řešení, ale ve své podstatě nemůže stihnou být všude.

27. Jako odborník/odbornice působíte v těchto oblastech:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Státní správa - krizové řízení1128,21 %28,21 %  
Územní samospráva (kraj, obec) - krizové řízení1128,21 %28,21 %  
Akademická a výzkumná sféra - krizový management410,26 %10,26 %  
Státní správa - vodní hospodářství37,69 %7,69 %  
Státní správa - financování25,13 %5,13 %  
Územní samospráva (kraj, obec) - financování25,13 %5,13 %  
Akademická a výzkumná sféra - veřejné finance25,13 %5,13 %  
státní podnik Povodí12,56 %2,56 %  
senátor, st. úřed., kraj.zastup., zást. VOP12,56 %2,56 %  
Soukromá sféra (podnik, OSVČ)12,56 %2,56 %  
Neziskový sektor12,56 %2,56 %  

Graf

28. Jako odborník/odbornice působíte ve své profesní oblasti:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
víc než 20 let1230,77 %30,77 %  
11 - 20 let1128,21 %28,21 %  
6 - 10 let820,51 %20,51 %  
3 - 5 let615,38 %15,38 %  
1 - 2 roky25,13 %5,13 %  

Graf

29. Jako odborník/odbornice působíte v rámci České republiky na území?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [celostátně – ministerstvo a jim zřízené a založené organizace → konec dotazníku, celostátně – akademická a výzkumná sféra → konec dotazníku, regionálně – krajotázka č. 31, místně – obecotázka č. 32, jiné - prosím, specifikujte v následující otázceotázka č. 30].

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
regionálně – kraj 1743,59 %43,59 %  
celostátně – ministerstvo a jim zřízené a založené organizace1230,77 %30,77 %  
celostátně – akademická a výzkumná sféra615,38 %15,38 %  
jiné - prosím, specifikujte v následující otázce37,69 %7,69 %  
místně – obec 12,56 %2,56 %  

Graf

30. V případě, že jste v předešlé otázce č. 28 označili odpověď - jiné, prosím specifikujte:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Celostátně

Evropa

Územní působnost více krajů v oblasti státní správy

31. Doplňte, prosím, kraj, kde působíte:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Jihočeský214,29 %5,13 %  
Vysočina214,29 %5,13 %  
Jihomoravský17,14 %2,56 %  
Středočeský kraj17,14 %2,56 %  
Ústecký kraj17,14 %2,56 %  
Liberecký17,14 %2,56 %  
Olomoucký kraj17,14 %2,56 %  
Kraj neuveden17,14 %2,56 %  
nevyplněno17,14 %2,56 %  
královéhradecký17,14 %2,56 %  
ostatní odpovědi Hl. m. Praha
Liberecký kraj
214,29 %5,13 % 

Graf

32. Doplňte, prosím, obec, kde působíte:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Písek1100 %2,56 %  

Graf


(placená inzerce)

SEGMENTACE RESPONDENTŮ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ BETA

Pomocí tohoto nástroje můžete získat přepočítané výsledky pro jednotlivé segmenty respondentů a zjistit, zda se odpovědi určitého segmentu respondentů liší od „průměrného” respondenta. Funkce je v tomto momentě v testovacím režimu a zcela bez záruky, nepoužívejte ji jako jedinou metodu pro vyhodnocení hypotéz!

Metodická část této funkce se teprve připravuje, časem přibude podpora také pro chybějící typy otázek. V případě, že objevíte nějakou chybu, neváhejte mě kontaktovat.

Segmentační otázka č. 1
Segmentační otázka č. 2
Segmentační otázka č. 3

Analýza zajímavých souvislostí a závislostí (DZD)5

Tento dotazník byl vyhodnocen jako nevhodný pro úlohu DZD (s největší pravdědpodobností jej zodpovědělo příliš málo respondentů).

Zdroje respondentů

Níže uvedený seznam obsahuje odkazy na nejvýznamnější stránky, ze kterých přišli respondenti (dle refereru):

Z bezpečnostních důvodů nejsou zobrazeny kompletní adresy, ze kterých uživatelé přišli, ani minoritní zdroje respondentů. V případě následování odkazu z outlooku, icq nebo použití firewallu obvykle není možné zdroj zjistit. Jedná se o statistiku návštěvnosti dotazníku, nikoli jeho úspěšného odeslání (z různých zdrojů mohla být úspěšnost vyplnění dotazníku různá). Údaje tedy mohou sloužit pouze pro velmi hrubou orientaci.

Citace

Horňáková, M.Financování protipovodňových opatření v ČR (výsledky průzkumu), 2009. Dostupné online na https://financovani-protipovodnovych-opatreni-v-cr.vyplnto.cz.

Licence Creative Commons   Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko

Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.