Literatura pro mládež jako pomůcka ve výuce

---

.

...

...

...

asi by to bylo lepší

Bližší forma pro příjemce informace

Bylo by to sice zpestření, ale pochybuji, že by dnešní generace toto nějak pochválila. Byly by to vyhozené peníze pro školy nebo stát.

Cílem je studenty motivovat k přemýšlení o současném dění ve světě i dějinách s pomocí zábavného prvku.

dějepis je naprosto zbytečný, lidi se nepoučí, proč dětem srát do hlavy neužitečné informace

Dějepis nebaví většinu studentů, ani mě nebavil

děti by se učily více myslet, mně osobně by se takový přístup líbil

Děti by více četly (snad by je to bavilo) a o hodinách dějepisu by se jen neposlouchal výčet událostí a počinů lidí v datech.

Domnívám se, že studenti (i žáci) by se neměli věci pouze "biflovat" ale tvořit si k získaným informacím nějaký vztah. Když budou informace vyhledávat a diskutovat nad nimi nejen, že se učí probíranou látku ale na dále se tak učí prezentovat vlastní názor, komunikovat a vystupovat. A to je, řekla bych v současnosti to nejdůležitější a právě to co se ve všech oblastech výuky hodně opomíjí. A obzvláště v oblastech historii, náboženství a společenských věd... A hlavně toho náboženství.

Došlo by k propojení a dítě by si tak vytvářelo souvislosti, které se dle mého názoru v dnešní výuce pomalu ale jistě vytrácejí.

fetuje radek?

Hodně by to hodinu oživilo. :-)

já nevjém uš

Jak bylo v předchozí otázce zmíněno - "Cílem je studenty motivovat k přemýšlení o současném dění ve světě i dějinách s pomocí zábavného prvku." - to se mi zdá dobré, pokud by to ten cíl splnilo.

Jako studentce by se mi to líbilo.

Je to nesmysl

je třeba se poučit z minulosti a také nevím, jak jinak donutit a zaujmout mládež, aby si občas něco přečetli místo trávení času na sociálních sítích, kde se skrývají často za vysněnou identitu

jsem spokojen s výukou

Jsem šikanovaná děckama, jsou to parchanti zasraní. Stále mi jen dělají samé naschvály. Jsou to paraziti

kdo bude chtít, dělat to. nebude

Kdybych chodila do školy, rozhodně bych chtěla tento styl výuky, než tupé převyprávění dějepisu učitelem z učebnice.

Klasická výuka mi prijde lepsi.

Koho to nezajímá, tak ho to stejně nebude zajímat. To by musel být dobry kantor.

Lepší motivace a pamatovatelnost z učebnic.

literatura je hnus!!!!!

Literatura pro mládež se nezabývá tématem výuky.

literaturu studenti automaticky považují za něco obtěžujícího

mají se učit letopočty nazpaměť - ne diskutovat

Málokdo by vybrané knihy skutečně přečetl. Gymnázia v ČR dokonale postrádají zaměření a vinou nefunkčního systému vzdělávání ho ani nepodporují. Studenti nemají možnost věnovat se hlouběji studiu konkrétních předmětů, skutečné studium (i na obecné, základní úrovni) probíhá spíše ve volném čase v rámci domácí přípravy, neboť školy hledí pouze na to, aby si žáci ve škole "odseděli" čas určený předepsanou hodinovou dotací, případně v konkrétním předmětu slabší žáci brzdí ty silnější. Řada kantorů nemůže být hodnocena kladně, nároky na přijímané vyučující jsou neuvěřitelně nízké. Inspekce jsou neefektivní, neprobíhají dostatečně často a ani zdaleka nehodnotí běžný průběh výuky, nýbrž učitelem uměle vytvořenou "ukázkovou" hodinu.

Mam rada literaturu a pribehy a pres pribeh jsem si vzdy historicke fakty zapamatovala lepe.

mám velmi dobrou zkušenost s historickými romány- srovnávání

Mládež by aspoň pracovala samostatně a přemýšlela by nad situacema.

mladí lidé dnes už skoro nečtou

mohla by to být zajímavá změna

mohlo by to osvěžit výklad, přiblížit spíše žákům jak daná doba vypadala

motivace

Motivace k Přemýšlení

motivace, děti nebaví nudná data proto se ani nechtějí učit :)

muselo by se to více promyslet, prostudovat, vidět vzorové hodiny

Musím?

Myslím si, že pro dnešní mládež by takováto varianta pravděpodobně nebyla žádnou motivací, nebavilo by je to, brali by to jen jako další povinnost a přítěž ve studiu.

Myslím, že je to rozhodně oživení a další plus je, že by to dnešní mládež možná donutilo více číst. Zároveň mi přijde zajímavé hledat v různých populárních knihách historické a společenské kontexty.

n

Nacházení spojitostí svépomocí

Naučí se používat vyhledávání zdrojů k danému tématu, naučí se přemýšlet a diskutovat k dané látce.

Nedokáží si to predstavit

Nejde slučovat výuku ČJ a D a společenských věd, protože ke každému se přistupuje jinak. Čj, kterou jsem zažila na gymnáziu byla založena na literatuře, dějepis jen okrajově. Za mě je to špatně postavený dotazník. A proč by byla výuka zábavnější? Všechno je zábavnější než výklad.

Nejen literatura ale i film mění historii a blbnou mládež a pak neví, co je skutečnost a co ne. Například ze starého Říma a Řecka nebo i pravěku jsou úplné nesmysly. Historické romány, například Mika Walrari - Egypťan Sinuhet, Sienkievicz - Ohněm a mečem, Jirásek - F.L.Věk, Staré pověsti české, a podobné jsou výhodné pro doplnění a pro ilustraci doby, ne jako fakta.

nemám dostatečné znalosti, abych mohla posoudit; a nevím, jestli zrovna literatura pro mládež něco změní v přístupu žáků k výuce; myslím, že nejvíce může změnit učitel, který zaujme a bude mít přirozenou autoritu

Není dostatek času v hodinách dějepisu diskutovat podrobně nad literaturou.

Není mnoho studentů, které tyto předměty baví a toto by mohlo upoutat jejich pozornost. Jen si nemyslím, že pevný základ například pro Vš lze na tomto stavět zcela.

není nic monotonnějšího nežli wikipedia

nevím

nevím

nevim

odborná literatura poskytuje jiný pohled na problematiku než způsob, jaký nám podává náš vyučující učitel. moje osobní spokojenost se současnou učitelku dějepisu a zsv je dostačující, učitelka umí zaujmout, ale setkala jsem se se spoustou lidí, kteří zejména dějepis odsuzují.. myslím si, že je dobrý nápad odkazovat na literaturu, ale dané tituly by měly být zaměřené na cílovou skupinu (tedy mladé studenty), což může být jistý problém

Odkazů na historii v LPDM moc není, většinou jen náznakově, navíc do konce 19. století byla lit. pro děti a mládež na periferii literární tvorby. Žáci nebudou chtít číst.

oživení hodiny, rozvoj samostaného myšlení, schopnost formulovat myšlenky, rozvoj ústního projevu

Oživí výuku, umožní se zapojit do výuky i jiným než klasickým způsobem.

Pokud si člověk přečte historickou knížku, do jejíhož děje je zcela "zažrán", často se naučí víc, než na hodině ve škole. Nemyslím si ale, že by se to mělo omezovat na literaturu pro děti a mládež. Literatura by se měla vybírat přímo taková, jaká co nejvíce sedí s danou dobou, společenskou situací a událostmi. Také konzultování jejich řešení, zmiňované výše, bych nepodpořila - soudit události dávno minulé je dost ošemetné i pro studované historiky, natož pro děti ve škole.

pomocí literatury se dá víc vstoupit do doby o které se učí než ze suchého výkladu v učebnici

Prevence proti nesmyslnému učení dat nazpamět, namísto pochopení souvislostí.

Protože dějepis je většinou pro žáky utrpení, myslí si,že jim k ničemu není, proto se musí nějak obzvláštnit

Protože frontální výuka je často nezáživná.

Protože jsou to jedny z nejnudnějších hodin

Protože mi tento způsob v hodinách na SŠ chyběl, a věnovat se tomuto způsobu sama není účelné.

protože neuznávám výuku "biflováním" letopočtů, která nezřídka vede k tomu, že např. většina lidí ví, že přemysl otakar I. získal zlatou bulu sicilskou v roce 1212 a jen minimum si vzpomene, o jakou listinu šlo, za co jí získal a od koho, nebo jaký význam měla pro české království.

protože to nevim

protože učení dat významných událostí si děti nepamatují, ale když se to spojí s příběhem, tak je to lepší.

Přesně, jak píšete- motivace k přemýšlení

přiblížení dějin, subjektivní pohled na historické situace

Rozhodně to pomůže "pochopení historie", tady aplikaci naučených faktů v praxi, řekněme kritickému uvažování, ale na druhou stranu je to časově náročné.

Sama preferuji literaturu jako doplněk k výuce

sebevzdělávání osob

spíše ano - vidím více výhod než nevýhod, vypsala jsem níže

Spojilo by se povědomí o literatuře s historii a zároveň Dy se studenti učili tvořit vlastní názor a o něm diskutovat

Student by se aktivně zapojil do hodiny a získal by větší přehled i o věcech, na které by se normálně nezaměřil

studenti by byli zapojeny do dané problematiky, byli by vedeni o problému nebo tématu přemýšlet a hlavně vyhledáváním informací a zdrojů se více učí oproti monotnímu sezení v lavici

studenti prestanou jen poslouchat, ale zapojise a snadsi budou latku lepe pamatovat

To, co si student najde sám, to si lépe zapamatuje.než když mu to někdo řekne.

tohle bude motivovat asi hlavně ty, kteří vůbec čtou. A pokud žák nečte, tak ho ani to nepřinutí se studiu tomu víc věnovat.

Učitel by měl přiblížit dobu, měl by pospojovat souvislosti, měl by zatáhnout žáky do tématu.

určitě se najde spousta knih, které by mohly být prospěšné, ale víc že děti nerady čtou, tak je pak na každém učiteli jak je ještě motivovat k četbě

v

v některých případech mi připadá zbytečné používat literaturu v jiných případech však velmi přínosné

Vetsi zapojeni zaku a rozvoj samostatnosti

větší rozhled

Většina by stejně do těchto předmětů stejně stále nic nedělala

Více si student zapamatuje.

vnést do historie příběh byť fiktivního hrdiny pomáhá lépe pochopit dobu a více si poznatky zapamatovat

Vseobecny prehled,orientave v literature,ctenarska gramotnost

výběr učitele je většinou totálně mimo a nudný

Vypadá to jako dobrý nápad, ale podání je příliš stručné.

Výuka by pro studenty byla zajímavější a dějepis vy neviděli jen jakou souhrn nudných letopočtů, přemýšleli by o souvislostech.

Výuka nejen těchto předmětů jede ve starých kolejích už několik let, chce to změnu

Výuka těchto předmětů je podle mého názoru velice monotóní a pro mládež nezáživná již z toho důvodu, že tu dobu, o které se pojednává, děti nezažily. Když budou mít alespoň knižní spojku, tak jim půjde učení daleko lépe.

Vždy je lepší spolupráce pedagoga se studentem - vzájemné poučení, kterého se přímo zúčastňují všichni, rozdílná spektra pohledu

Zajímavější výuka, lepší pochopeni uciva

Zbytečný!

Znamenalo by to přiblížit žákům historii způsobem, který je jim blízký, a spojit historické události s něčim, co znají z každodenního života.

zvolil jsem Rozhodně ano důvody: aktivní výuka, chuť k učení, zvýšení čtenářské gramotnosti, rozvoj slovní zásoby *Mnaw

.

Alespoň si představí, jaké to bylo z pohledu děti dříve

bude je to bavit a zapamatují si to

bude to jistě zábavnější a hravější forma výuky k využití lze použít i např. internetové projekty o historii např paměť národa apod.

Děcka to trochu víc zaujme.

děti by se učily více myslet, oživilo by to výklad

fetuje radek?

Historie se lépe pamatuje v souvislostech a dobrý historický román může do doby lépe uvést, například Eduard Štorch - Lovci mamutů, Bronzový poklad (z doby bronzové), Ben Hur z doby ranného křesťanství, Viktor Hugo - Chrám matky boží v Paříži, a ze středověké Francie Tři mušketýři a pak třeba válečné příběhy pro mládež Jurášek, Práče, film Vlak do dětství a naděje a pod.

jakékoliv zpestření vítám

Je to zajímavé

každý sám za sebe

Kniha = domácí studium při zájmu.

Kromě důvodu zmíněného výše vidím přínos i ve větší motivaci dětí číst knihy, zlepšení schopnosti výkladu textu a rozšíření celkového kulturního přehledu.

Lépe si je pamatují s minimální námahou

lepsi a i delni pamatovani latky, rozvoj kritickeho mysleni, uceni se argumentace

méně monotónnosti, více zajímavosti "škola hrou"

Mohlo by se více debatovat - i o kontextu událostí, přiblížení tehdejšího způsobu života a norem, což mělo vliv na chování lidí (a má samozřejmě i dnes).

může to děti zaujmout a ukázat, že se lze učit i zábavněji. Taky že učitel není suchar :).

Nebude nudná

Nejde o mechanické memorování, ale o názorné ukázky; lepší zapamatovatelnost díky tvorbě vlastních názorů

nemám dost informací

Nenudí se

nevím

nutí k přemýšlení

oživení, lepší zapamatování učiva, schopnost vidět souvislosti

Pokud se seznámí s jednou knihou - mohou vést otevřeně kritický rozhovor, porovnávat vidění jedné události spisovatelem, historiky, věkově odlišnými skupinami... Referáty mohou oživit výuku, vtipné hlášky mohou asociovat studovaný jev, literatura faktu pro mládeš je jasná.

Priblizeni dejin, podpora samostatneho mysleni, vyucba dejin ne jako vyctu dat a bitev, ale jako procesu, rozhodnuti.

propojenost předmětů, rozšíření zájmů, možnosti diskuze, zlepšení se v řešení problémů, jakési zpřítomnění situace

Při aktivní práci (diskuze) se toho člověk více naučí a zapamatuje si.

přivést mládež k četbě a motivace

Rozčlenění hodin, důraz na přemýšlení, vlastní úsudek, četbu...

rozsáhlejší znalosti, možnost prezentovat své postřehy před spolužáky, příp. cenné znalosti pro další studium orientované tímto směrem

rozvíjení samostatného myšlení, kritického čtení, schopnosti diskuse a formulace názoru, větší pestrost výuky, seznámení se s vybranými knihami

Různé zajímavosti, kvízy, soutěže, v dějepisu zapojení pomůcek, hist. filmů

Snadnější pochopení problematiky. Naučí se vidět věci z více úhlů pohledu. Mohou si utvořit vlastní názor, ne jen názor, který vnucují učebnice dějěpisu/ společenských věd. Snadněji pochopí "souvislosti".

studenti by byli nuceni se víc zapojovat, propojovat staré vědomosti s nově získanými, osvojovat si je, utvářet si asociace

Studenti si nebudou jen psát, spousty věcí si můžou najít v literatuře.

Tímto způsobem si žáci víc věcí zapamatují, víc jim toho utkví v hlavě.

Učím je to špatně

v

Větší aktivita žáků ve výuce. Motivace k učení. Samostatná práce žáka.

Větší zábava

Viz 6

viz předchozi odpoved

viz výše

viz výše

viz výše a v ideálním případě by se propojil dějepis a společenské vědy s literaturou.

Volby metody ovlivňuje pozornost a aktivizaci žáka a tím i míru vštípení informací.

Vzájemné propojení předmětů.

zajímavá, nenásilná forma vzdělávání, podporující kreativitu žáků i jejich vyjadřovací schopnosti

zaky vice zaujme a vtahne

záživnější výuka

zmizí klasika - nudné přeříkávání faktů, domácí biflování nazpaměť

žáci mají další "opěrný bod" při učení dané látky

žádné

žádné, jelikož ty osoby nečtou

.

casova narocnost, ne vsichni studenti radi diskutuji

Cena knih, nesoulad v zájmovém zaměření, vnucování názoru...

časová náročnost

dnešní mládež moc nečte

fetuje radek?

Je třeba skutečně studenty motivovat, zapojit je, aby opravdu o tématu přemýšleli a pracovali s ním. Dělat diskuzi jen pro diskuzi, kde se v podstatě nic neřeší, ale hlavně, že všichni sedí v kruhu, nemá podle mě moc smysl. Nároky na učitelky a učitele jsou, myslím, vysoké.

již zmiňovaná nechuť ke čtení

Kdo nic nepřečte nemá o čem diskutovat a jen se "veze" s ostatními.

Kdyby děti nespolupracovaly, spadlo by to zase zpět.

literatura je hnus!!!!!

menší zaměření se na důležité události špatná interpretace kontextu

Mládež málo čte, takže by bylo těžké odvolávat se na jejich vlastní četbu. Velká pozornost by se musela věnovat výběru knih. Pedagog používající literaturu tímto způsobem by určitě věděl, že musí naučit hlavně nejmladší studenty odlišit beletristické zpracování od skutečných historických událostí.

Mohou zlenivět protože se nemusí toho tolik učit

může to mládež od četby odradit

Myslím si, že pro dnešní mládež by takováto varianta pravděpodobně nebyla žádnou motivací, nebavilo by je to, brali by to jen jako další povinnost a přítěž ve studiu.

najdou se i tací, kteří si práci usnadní pouhým a bezmyšlenkovitým stažením textu z wikipedie

Nároky na čas v hodinách - s nedostatkem času dějepis bojuje již dnes. Rovněž se obávám, že výběr knih by žáky více obtěžoval, než aby jej uvítali. Stačí se podívat na současné seznamy povinné literatury do hodin češtiny - velice často je to tvorba, která nemá šanci zaujmout děti věku, v kterém jsou do její četby tlačeni. čtení pak proto začnou snáze nesnášet, neb aby je těšilo, což je špatně. Domnívám se, že s knihami s historickými tématy by to dopadlo podobně. Nevidím také tolik přínosu v hodinách společenských věd. Nenapadá mě moc knih, které by přirozeně mohly rozvinout znalosti žáků v oblasti antické filozofie, psychologie, práva ani ekonomie.

ne všichni studenti na SŠ se chtějí věnovat četbě

Ne všichni žáci dokáží pracovat samostatně.

Nebudou si psát už žádný zápisky, protože spoléhají, že to budou mít v knížce napsaný.

některé děti neradi čtou, takže by se jim to nelíbilo

Některým lidem toto nemusí vyhovovat

nemám dost informací

neochota mladých lidí dnes číst

nesmí se nutit

nevím

nevím

nevím

Nevýhody jsou jen pro dodržování časových plánů, na mnohých školách je čas jen na výklad, protože je výuka postavená zastarale - jako nalejvárna.

Nic me nenapada.

Obtížné sladění s látkou.

Odmítání četby dětmi v současné době

Pojem "zpestření výuky" je velice velice laický!

pomalejší tempo - méně probrané látky

Problém s udržením kázně, přílišné rozvášnění spadající mimo vymezené hranice.

Přemýšlení mnohdy bolí

Studenti málo ctou

tohle bude motivovat asi hlavně ty, kteří vůbec čtou. A pokud žák nečte, tak ho ani to nepřinutí se studiu tomu víc věnovat.

toto zpestření výuky bych určitě nezaváděla jako povinné (přinejmenším bych nechala volitelné téma, kterým se kniha zabývá), protože ne všichni mají v historii nebo společenských vědách zálibu

udržení zájmu

v

větší nároky na přípravu učitelem, ne každý historik je i bohemista, ne každý bohemista zná literaturu pro mládež

Viz 6

vše je na internetu

vybavenost knihovny,prehled ucitele

vyšší nároky na učitele

Vyžaduje to víc přípravy ze strany pedagoga.

Záleží na vyváženosti, hlavní jsou fakta, děj je pouhá berlička pro pochopení souvislostí. Krásně se čte Homér - Illias a Odyssea nebo Zamarovského překlad a úprava Eposu o Gilgamešovi. V tom ji i historie, podle které Schlieman našel Troju.

Zatížitelnost.

zdlouhavé

žáci si to mohou plést

Žáci, co neumí přemýšlet, to bude nudit

žádné

Žžáci knihy nepřečtou, tudíž k diskusi nedojde nebo bude komunikovat jen část třídy a ostatní se "povezou"; časová náročnost.