Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Názor občanů na sociální integraci lidí se zdravotním postižením

Názor občanů na sociální integraci lidí se zdravotním postižením

Kdo by měl být příštím prezidentem ČR (v roce 2018)?
Zúčastněte se krátkého dotazníku a oznámkujte Havla, Klause a Zemana.

(veřejné výsledky 15. prosince ve 12h)

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:Jaroslav Žďánský
Šetření:24. 04. 2010 - 01. 05. 2010
Počet respondentů:54
Počet otázek (max/průměr):14 / 13.35
Použité ochrany:žádné
Zobrazení otázek:celý dotazník najednou
Návratnost dotazníků:40 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:00.10:04
Stáhnout surová data:XLS XLSX CSV XHTML PDF PDF-kódy
Stáhnout grafy:Všechny grafy
odpovědi & grafy   segmentace   závislosti   zdroje   dotazník   citovat

Úvodní informace zveřejněné respondentům

Tento dotazník je součástí absolventské práce Veroniky Hermanové, studentky Vyšší odborné školy ve Varnsdorfu, 3. ročníku oboru veřejnosprávní činnost. Tématem absolventské práce je sociální integrace neboli sociální začleňování do společnosti. Dotazník zjišťuje informovanost o sociálním začleňování a názor na začleňování zdravotně postižených dětí do běžných škol a dospělých na trh práce. Vyplnění dotazníku je zcela anonymní a odpovědi budou výhradně použity pouze pro zpracování absolventské práce.

Sociální začleňování je definováno jako proces, ve kterém je zajišťován všem, kteří žijí v riziku sociálního vyloučení nebo jsou již ze společnosti vyloučení, přístup k příležitostem a zdrojům potřebným k plné účasti na hospodářském, sociálním, kulturním životě, ve kterém je zajišťován životní standard a blaho, který je v dané společnosti obvyklý. (Černá, 2005)

Odpovědi respondentů

1. Před přečtením předchozí definice sociálního začleňování, věděli jste, co znamená sociální integrace neboli sociální začleňování do společnosti?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano, věděl/a3970,91 %72,22 %  
tušil/a jsem, již jsem o tom slyšel/a1323,64 %24,07 %  
nevěděl/a35,45 %5,56 %  

Graf

2. Myslíte si, že je sociální začleňování osob, které žijí na okraji společnosti, důležité pro společnost?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano4990,74 %90,74 %  
nezajímá mě to47,41 %7,41 %  
ne11,85 %1,85 %  

Graf

3. Které skupiny obyvatel patří mezi objekty sociálního začleňování (zakroužkujte možnost, jednu či více, se skupinou obyvatel, o které se domníváte, že patří mezi ty, kterých se sociální začleňování týká)?

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
zdravotně postižení54100 %100 %  
osoby opouštějící výkon ústavní/ochranné výchovy, věznice4787,04 %87,04 %  
etnické menšiny3768,52 %68,52 %  
bezdomovci3768,52 %68,52 %  
národnostní menšiny3361,11 %61,11 %  
cizinci2953,7 %53,7 %  
oběti trestné činnosti2953,7 %53,7 %  
děti a mládež1527,78 %27,78 %  
mladí dospělí1018,52 %18,52 %  
osoby pečující o blízkou osobu814,81 %14,81 %  

Graf

4. Ve kterých oblastech společenského života je dle Vašeho názoru sociální začleňování důležité (zakroužkujte, jedna i více možností)?

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
trh práce (zaměstnání)4787,04 %87,04 %  
vzdělávání (MŠ, ZŠ, SŠ)4277,78 %77,78 %  
bydlení2648,15 %48,15 %  
kultura, trávení volného času apod.2444,44 %44,44 %  
sociální ochrana2444,44 %44,44 %  
zdravotní péče2342,59 %42,59 %  
ani jedna z výše uvedených možností11,85 %1,85 %  

Graf

5. Jaké pocity ve Vás vyvolává setkání se zdravotně postiženým člověkem (jedna i více možností)?

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
lítost3055,56 %55,56 %  
nejistotu2546,3 %46,3 %  
touhu pomoci2444,44 %44,44 %  
žádné pocity23,7 %3,7 %  

Graf

6. Kde se nejčastěji setkáváte se zdravotně postiženými lidmi (jedna i více možností)?

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
v každodenních situacích, například na ulici ve městě, v obchodech, v dopravních prostředcích, apod.4583,33 %83,33 %  
v institucích, například pošta, městský úřad, lékařská zařízení, divadlo, kino, apod.2138,89 %38,89 %  
ve speciálních zařízeních, které se zdravotně postiženými jedinci pracují1222,22 %22,22 %  
na akcích organizovaných zařízeními, které se zdravotně postiženými jedinci pracují1222,22 %22,22 %  
v zaměstnání916,67 %16,67 %  
ve škole59,26 %9,26 %  
ve své rodině47,41 %7,41 %  
u svých přátel, známých v rodině47,41 %7,41 %  
se zdravotně postiženými jedinci se nesetkávám35,56 %5,56 %  

Graf

7. Jak na Vás setkání se zdravotně postiženým člověkem působí (jedna i více možností)?

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
jsem v rozpacích, mám touhu ho pozorovat2342,59 %42,59 %  
nic zvláštního ve mě setkání nevyvolává, je to člověk jako já2342,59 %42,59 %  
mám nutkání se chovat nepřirozeně (např. usmívat se, bloudit pohledem po okolí a přehlížet ho)1527,78 %27,78 %  
setkání je mi nepříjemné, snažím se mu vyhnout47,41 %7,41 %  

Graf

8. Myslíte si, že je důležité, aby zdravotně postižené děti byly žáky běžných škol (MŠ, ZŠ, SŠ)? Prosím, napište, proč si myslíte, že je nebo není důležité, aby se zdravotně postižené děti vzdělávaly na běžných školách.

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Aby je okolí bralo jako běžnou sočást společnosti a nikoli něco vyjímečného

Abychom se naučili je brát jako normálního zdravého člověka a tak s ním i mluvit a jednat. Tyto děti se pak učí od zdravých a lépe se začleňují do společnosti.

ano

ano

ano

Ano je to pro děti důležité patří mezi zdravé děti a nebudou se cítit méněcenné.

ANO je. Právě pro jejich lepší integraci.

ano, je to dobré pro obě strany - děti s postižením si zvyknou být v "normální" společnosti, kde se stejně budou pravděpodobně pohybovat po celý zbytek života, a děti bez postižení si zase zvyknou brát přítomnost zdravotně postižených lidí jako přirozenou, běžnou součást života.

Ano, je to důležité, zejména proto, aby se ,,normální,, děti naučili spolupracovat a vycházet se zdravotně postiženými již od mládí.

Ano, je třeba aby se děti naučili ke zdravotně postiženým vrstevníkům (nejen) chovat přirozeně a brali je jako sobě rovné

Ano, je třeba, aby si malé děti na setkávání s těmito lidmi zvykly a aby pro ně nebylo tak zvláštní, jako pro nás.

Ano, myslím si, že děti, (ovšem ne težce postižené) by měli vyrůstat a vychovávat se v běžných školních zařízení s ostatními zdravými dětmi. Lehce zdr. postižené děti potřebují být v kontaktu s běžnými dětmi a němely by být zbytečně od nich separovány. Mají nárok na ten samý svět jako obyčejní. Neměli bychom je házet do jiného pytle, než ve kterém jsme my sami...

Ano, postižené děti by byli více motivovány k výkonům a ostatní by si na tyto zvykli a případně by se lim naučili pomoci .

Ano, pro funcki zaclenovani do spolecnosti by meli zdravotne postizene deti byt zaky beznych skol. Pomuze to obem stranam, vid odpovedi na otazku 7. Samozrejme ale jde i o typ zdravotneho postizeni - zrakove a sluchove, anebo i mentalne postizeni se budou hur zaclenovat do spolecnosti a potrebuji specialni peci.

ano, s doprovodem asistenta

Ano,aby se začlenili do běžného kolektivu.

Ano. Je to dobré i pro zdravé děti. Naučí se , že i oni mohou být dobří kamarádi.

Bylo by to dobré, ale škola by musela být na to vybavená, pokud by se jednalo o fyzické postižení (rampy pro vozíky atd.) Také by učitelé měli být zvláště kvalifikovaní, jak pracovat s lidmi různého stupně a druhu postižení

I zdravotně postižení zejména pak děti mají mít tu možnost, aby se mohli vzdělávat tam kde jim to vyhovuje. Pokud je to škola - pak je nutné aby škola měla tu možnost (zejména dostatek odborných asistentů) vyhovět přání zdravotně postiženého žáka (=ZP). Jinou otázkou jsou technické možnosti školy - bezbariérovost apod..A pro ZP je dobré poznat reálný svět s reálnými spolužáky atd.

Je důležité ukázat dětem, že existují i nemocné děti a proč, naučit je s nimi žít, pracovat, komunikovat.Proto souhlasím s integrací (pokud je možná, 1-2 žáků )do běžné třídy za účasti osobní asistentky .

Je to důležité pro obě strany - běžná populace se naučí od mala vnímat postižené lidi jako sobě rovné; naopak postižení se od mala nebudou cítit odstrčení, vyčlenění, což jim umožní žít plnohodnotný život tak, jak si sami vyberou, ne jak jim bude předurčeno.

je to podstatné, je to totiž přirozené, ale nevím, jestli je to možné, kvůli vysokému počtu dětí ve tříde, učitelka na to nestačí, osobní asistence je špatně placená atd.

Jsou to normální děti s běžným IQ - nevím, proč by se neměly vzdělávat normálně. Největší přínos vydív v tom, že si ostatní děti mohou zvyknout na takto postižené občany a vnímat je jako normální jedince, se skterými mohou kamarádit. A postižené dítě si rozšíří kontakty, takže není izolováno pouze do skupiny stejně postižených, kde se akorát navzájem utvrzují ve své marginalitě.

Když jim to zdravotní stav dovolí, tak ano.

kvůli integraci může ale zpomalovat výuku - potřebuje asistenta

lépe splynou s okolím,přizpůsobí se a ostaní se přispůsobí jim, berou to pak jako samozřejmost, že se dostanou do styku s postiženým, lepší připravenost do života snaze se hledá případné zaměstnání

Myslím si, že ANO. Důvodem (pokud je to možné) je, aby žili jako zdravý lidé.

Myslím si, že je to velmi důležitě, vzhledem k tomu, že studuji na pracovníka v sociálních službách. A v naší třídě máme postiženou slečnu a všichni ji bereme jako normální část našeho kolektivu.

Myslím si, že lehce zdravotně postižení by měli být součástí zdravého kolektivu. Nejsem si jistá s postiženími jako autismus atd. Vyvozuji tak ale ze zkušenosti mé kamarádky z Anglie, která pracovala 2 roky jako asistentka autistické holčičky, která byla součástí kolektivu na základní škole - a i přesto, že udělala pokroky (které však po delší pauze- např. prázdninách, kdy byla jen s rodiči nebyly tak patrné) - nebyla schopna vůbec zvládnout učivo základní školy.

Myslím si,že není správné tyto lidi izolovat od normálního života.Zdravé děti se naučí pomáhat postiženým,přestanou se na ně dívat jako na něco exotického. Zdravotně postižené děti se více osamostaní,posílí své sebevědomí,najdou si kamarády mezi zdravými dětmi.

Myslím, že pro jejich budoucnost je to důležitý, potkají se sice určitě i se šikanou, no dřív nebo později by je to stejně čekalo.

nic

Pokud je to možné, pak je takovéto začleňování přínosné pro obě skupiny - zvyknou si na sebe. Někdy ale zdravotně postižené děti potřebují speciální péči, aby se mohly dobře rozvíjet a následně se uplatnit v životě.

Pokud postižení je na takové úrovni, že dítě je schopné zvládnout učivo na běžné škole, domnívám se, že je to nejlepší cesta jak se zapojit do zcela běžného dětského kolektivu, i když se musí brát v úvahu, že děti jsou často úpřimné, což v očích dospělých se někdy jeví jako bezohledné. Pokud postižení je tak závažné že by tím nebyla zajištěna výkoka ostatních spolužáků, pak by musela nastoupit specielní výuka na "třeba" specielních internátových školách.

pro jejich pocit,že nejsou méněcenné a dokáží žít jako ostatní,pokud se jim ale vytvoří podmínky k integraci, z druhé strany zdraví jedinci se naučí jim pomáhat a ne je přehlížet,dokáží se vžít do jejich situace

proč ne?

Proto, aby i ostatni deti videly, ze jednak ne vsichni jsou zdravi, ale i ze druhym se ma pomahat. Atd.

protože zapadnou mezi zdrave deti lepe

Především je to důležité poznání pro zdravé děti, že děti zdravotně postižené jsou úplně normální, jen některé úkony nezvládají tak jako ostatní.

psychicky zdravé děti určitě

Urcite je pro jejich budoucnost lepsi, kdyz se nauci zit mezi "normalnimi". Normalni si naopak zvyknou na pritomnost postizenych a nauci se jim pomahat. Oba tyto faktory jsou dulezite pro celou spolecnost.

Záleží do jaké míry jsou děti postižené a jak jsou na tom školy s vybavením pro zdravotně postiž. děti.

Záleží na druhu a míře postižení, možnostech školy, zkušenostech učitele, ochotě rodičů a postoji postiženého. V některých případech může začlenění prospět, v jiných uškodit. Pozn.: Tohle všechno platí i u otázky číslo 9, na kterou nelze jednoznačně odpovědět - zaškrtnu cokoliv, jinak mě dotazník nepustí dál.

Záleží o jaké postižení se jedná.Pokud "pouze" o postižení fyzické,ale takové,že by dotyčný výuku zvládl,souhlasím s tím,aby se vzdělával na ZŠ,ale pouze s osobním asistentem.Jinak současné školství neumožňuje učitelům pracovat s dětmi individuálně,tak jak by si přáli......Mentálně postižení si myslím na běžnou ZŠ nepatří...

9. Kde by se mělo dle Vašeho názoru vzdělávat dítě se zdravotním postižením?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
na běžné škole, s vytvořenými potřebnými podmínkami4583,33 %83,33 %  
v nějakých speciálních zařízeních za tímto účelem zřízených712,96 %12,96 %  
ve speciální škole (dříve pomocná škola)23,7 %3,7 %  

Graf

10. Proč myslíte, že ředitelé škol spíše nepřijímají do tříd zdravotně postižené děti?

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

bojí se toho co takové dítě udělá, náročnost učení, více se jim musí věnovat

Důvodem je asi, že pro ně není běžná výuka dostačující a škola by se jim musela přizpůsobit.

Chybí bezbariérové přístupy, nedostatek financí na asistenční služby.

Chybí materiální vybavení, pomůcky, finance na asistenty pedagoga...

Je potřeba takovému dítěti vytvořit podmínky (prostorové, přizpůsobení látky), což vyžaduje finance, čas, projekt, ochotu atd.

Je s nimi více práce a školy nejsou pro ně vybavené.

Je s tim vice administrativy, upravy bezbarieroveho pristupu pro telesne postizene deti - financne narocne (ale zrejme lze ziskat penize z penez eu)

Je s tím více práce.

Je to komplikace

Jsou to pro ně povinnosti navíc.

Kvůli tomu, že jeto stojí určité úsilí a hlavně finance, např. na bezbariérovost a pedagogickou asistenci pro dítě se speciálními potřebami.

Mají pocit, že jim to způsobí zbytečné komplikace (bezbariérové přístupy, individuální studijní plány, kolektiv.

Museli by třeba mít schodolez a nemají na něj

Nejsem pedagog, ale výuka zdravotně postiženého dítěte vždy s sebou přinese řešení větších či menších problémů a ty nemusí být na všech školách řešitelné.Ne každý pedagog je také vhodný (i když může být kvalitní), takže pedagogové musí mít specialní vzdělání.

Nejsou penize na asistenty.

Nemají dostatek personálu - tedy ony odborné asistenty. Neochota ředitele vycházet vstříc žákovi se specifickými potřebami. Nedostečné materiální vybavení. Neznalost problematiky.

nemají k tomu vytvořené podmínky,je málo finančních prostředků na asistenty

Nemají s tím žádné zkušenosti.

Neochota investovat do úpravy prostředí ve škole a třídě, finanční náročnost těchto úprav, obava z narušení výuky, nízká informovanost o možnostech začleňování tělesně postižených dětí.

neví jak s dětmi pracovat,nemají proškolený personál ,nedostatek zkušeností

nevím

Nevim. Asi na to nemaji podminky a jejich vytvoreni by stalo penize, kterych nemaji skoly nazbyt. Mozna by pomohla dotace na postizene zaky, treba 150% bezne platby za zaka.

Nezapadli by do kolektivu třídy.

obavy z problémů (např. šikana postiženého dítěte ze strany dětí zdravých, nutnost zvýšené péče o zdravotně postižené dítě, kterou škola nemůže/nechce poskytnout, negativní reakce rodičů spolužáků...), pohodlnost (proč si přidělávat problémy, když to nemusí být)

Odhaduji, že je to zátěž navíc. Pro jeho podřízené a následně pro něj.

Pravděpodobně nemají dostatek financí na asistenty....

Problémy s vytvoření vhodných podmínek (bezbariérový přístup,šířka dveří,nevhodné WC,peníze na asistenta).

Protože je to komplikované, zajištění a vytvoření vhodných podmínek, integrace mezi ostatní atp.

Protože jsou asistenti k nim drazí.

Protože nejsou vytvořené výše zmíněné podmínky a postižené děti brzdí ostatní

Protože nemají finance na potřebné vybavení a zvláště vyškolené učitele

Protože se bojí, že to ty děti nezvládnou a nebo nejsou schopni zařídit pro vzdělávání takovéhoto dítěte dostatečné podmínky.

Předsudky.

Přijetí postiženého dítěte klade větší nároky na učitele, chod školy, vybavení, finanční náročnost, vyžaduje menší počet studentů ve třídě. Mnohdy chybí informovanost ředitelů a s tím plyne i obava z neznáma, z neuspění.... Každopádně záleží na postížení a né všechny děti lze integrovat do běžných škol.

přizpůsobení se jedinci s postižením, komplikace pro pracovníky

škola není vybavena bezbariérově

V případě nepřipravenosti učitele či třídy hrozí postiženému dítěti šikana, přehlížení, či naopak přehnaná pozornost.

Velice finančně náročné na vybavení a asistenční službu. Výuka je stížená i pro pedagoga. Některé děti vyžadují i menší kolektiv. Bohužel se setkáváme i stím, že ředitel prostě takové děti ve ,,své" škole nechce.

velké komplikace, zátěž pro učitele i školu

Z důvodu nedostatků financí pro asistenty těchto dětí.

z důvodu vybavenosti školy

Zřejmě je to náročnější.

Zřejmě z důvodu vlastního pohodlí, nechtějí si přidělávat problémy.

11. Myslíte si, že je prospěšné zaměstnávat zdravotně postižené jedince na pracovních pozicích v běžném provozu firem, organizací?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano, je to důležité pro život zdravotně postiženého, ale také přínosné pro pozitivní vztah mezi lidmi se zdravotním postižením a bez zdravotního postižení4787,04 %87,04 %  
ano, je to důležité pro rozvoj osobnosti a plnohodnotný život zdravotně postiženého611,11 %11,11 %  
ne, je to příliš náročné na organizaci takového zaměstnávání11,85 %1,85 %  

Graf

12. Proč myslíte, že zaměstnavatelé spíše nechtějí zaměstnávat zdravotně postižené lidi?

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Asi to bude o penezich. Mozna se take boji komplikaci. Kdyz si muzou vybrat, tak radsi zamestnaji zdraveho cloveka.

Asi z obavy že nedokáží mít takové nasazení jako zdraví, možná také z časté absence ze zdravotních důvodů.

Bojí se odezvy okolí.

Bojí se, že z nich budoumít menší profit, než ze "zdravých" lidí + obava z investice do bezbariérovosti, změnách v týmech - nutnosti vysvětlování v případě problémů na pracovišti se zapadnutím do týmu.

častá nepřítomnost, nutnost zástupu

Existuji vyhody pro zamestnavatele, nebo dokonce zakonem stanoveny pocet lidi se zdravotnym postizenim, kteri musi pracovat. Proc nechteji? Jde spise o efektivitu - ale je to otazne, telesne postizeny muze efektivne pracovat v IT oblasti, o ostatnich to uz jde hur.

Firmy nejsou na to vybavené a pracovní zařazení není pro postižené lidi v různých funkcích možné.

Je to komplikované a hlavně je s tím velmi málo zkušeností, zaměstnavatelé spíše nejsou zvyklí řešit takové situace.

Je to náročné na organizaci.

Je to pro ne komplikovane - mnoho papirovani, vymysleni mozne pracovni pozice, pote pracovni naplne.

Je to příliš náročné na organizaci.

Jelikož zrd. postižení lidé nejsou schopni vykonat tolik práce za stejný čas jako zdrví lidé. V dnešní době se zaměstavatelé řídí heslem "Čas jsou peníze"!

komplikace navíc

Komplikace.

Komplikace. Nemají vytvořeny pracovní podmínky. Nemají kvalifikované osoby na zaučení. Obávají se nemocnosti osoba a nízkého pracovního výkonu.

malá výkonnost, má větší obtíže při práci

možná v tom vidí komplikace

Myslí si , že jsou pomalí a budou často marodit, potřebují častěji pauzu( na aplikaci léků)

Myslí si, že jejich výkon nebude stoprocentní.

ne všem zákazníkům je příjemné být s těmito lidmi v kontaktu :-(, organizačně náročnější

nemají zkušenosti, bojí se toho, nevědí jak s takovými lidmi jednat

Není pro ně přínosem.

Neochota spolupracovat s tělesně postiženými, obavy z nízké výkonnosti, nutnost uzpůsobení pracovního prostředí.

Neustálé zvyšování daňového zatížení a ostatních nákladů zvyšuje nároky na rychlost a efektivitu výroby a každá "zpomalující" záležitost je zátěží

Neví, co od nich čekat.

nezvládnou práci, strach

obavy, že jim budou muset věnovat speciální péči nebo vytvořit speciální pracovní podmínky, na které nemají finance, nebo se jim prostě nechce, raději přijmou někoho bez postižení, s kým nebudou problémy

Opět předsudky.

Protože nemohou podávat takové pracovní výkony jako "zdraví" lidé.

Protože takto postižený člověk většinou není schopen vykonávat práci stejně kvalitně jako člověk zdravý.

Předpokládám, že lidé z vedení firem mají dost "svých" starostí s běžným provozem - za ten jsou zodpovědní. Pokud pro ně by přijetí zaměstnance se zdravotním znevýhodněním znamenalo vyšší angažovanost jinde než v jejich hlavní pracovní náplni, pak je pochopitelné, že takového zaměstnance nepřijmou.

Stejně jako u vzdělávání, je potřeba danou pozici přizpůsobit konkrétnímu člověku dle jeho možností a to pro zaměstnavatele ztrácí "flexibilitu a všestrannost".

Strach z neznámého, nevíra v jejich práceschopnost, obava, jak bude na firmu nahlíženo, vyšle-li např. na nadnárodní jednání postiženého zástupce. Vše ale pramení z neznalosti, protože je u nás dlouhá tradice vytěsňování postiených občanů mimo běžný život.

V žádné otázce se neuvádí o jaké postižení se jedná,tudíž ani mé odpovědi nemohu jednoznačně odpovědět....nepasují mi ani udané odpovědi.Předpokládám,že se jedná spíše o fyzické postižení. Nevím,proč zaměstnavatelé nemají zájem zaměstnat zdr.postižené,asi proto,že by měli pracovat na zkrácený úvazek...

Více administrativy, předsudky

z pohodlnosti celé organizace

Zaměstnavatel je povinen takovému člověku upravit prostředí i pracovní dobu. I když dle nového zákoníku práce nesmí takového člověka odmítnout.

Ze stejných důvodů jako u otázky č. 10. Integrace klade na zaměstnavatele určité požadavky, a to zaměstnavatelé nechtějí podstoupit. Nejsou proto motivováni a pracovní síly mají dostatek... Záleží na druhu postižení, ale při určitém druhu postiřžení je potřeba zajistit bezbariérový přístup, toalety a další potřebné vybavení. Zaměstnavatelé se obávají, že zaměstnanci budou často v pracovní neschopnosti a nejsou schopni odvádět tak kvalitní práci. Zaměstnavatelům chybí informovanost.

Zřejmě z důvodu nejistoty, obavy z možných obtíží, které mohou nastat jak při řešení obvyklých situací, tak v kolektivu.

13. Umíte znakovou řeč?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ne5398,15 %98,15 %  
ano11,85 %1,85 %  

Graf

14. Umíte prstovou abecedu?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ne3768,52 %68,52 %  
ano1731,48 %31,48 %  

Graf


(placená inzerce)

SEGMENTACE RESPONDENTŮ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ BETA

Pomocí tohoto nástroje můžete získat přepočítané výsledky pro jednotlivé segmenty respondentů a zjistit, zda se odpovědi určitého segmentu respondentů liší od „průměrného” respondenta. Funkce je v tomto momentě v testovacím režimu a zcela bez záruky, nepoužívejte ji jako jedinou metodu pro vyhodnocení hypotéz!

Metodická část této funkce se teprve připravuje, časem přibude podpora také pro chybějící typy otázek. V případě, že objevíte nějakou chybu, neváhejte mě kontaktovat.

Segmentační otázka č. 1
Segmentační otázka č. 2
Segmentační otázka č. 3

Analýza zajímavých souvislostí a závislostí (DZD)5

Byly nalezeny zajímavé souvislosti u jedné otázky.

Upozornění: V případě, že se Vám u otázky zobrazuje pouze jedna odpověď, nejedná se patrně o žádná senzační zjištění. Při interpretaci výsledků se vždy řiďte také výsledky uvedenými výše - pokud určitou odpověď zvolila většina lidí, nejsou zjištění zajímavá (např. pokud je věk 90% respondentů v rozmezí 15 - 25 lety, jsou veškeré závislosti k této odpovědi prakticky bezcenné).

Tip: Vysvětlení této funkce i s příklady naleznete v nápovědě

3. Které skupiny obyvatel patří mezi objekty sociálního začleňování (zakroužkujte možnost, jednu či více, se skupinou obyvatel, o které se domníváte, že patří mezi ty, kterých se sociální začleňování týká)?

  • odpověď děti a mládež:
    • 3.6x vetší pravděpodobnost při odpovědi mladí dospělí na otázku 3. Které skupiny obyvatel patří mezi objekty sociálního začleňování (zakroužkujte možnost, jednu či více, se skupinou obyvatel, o které se domníváte, že patří mezi ty, kterých se sociální začleňování týká)?

Zjišťování závislostí odpovědí

Pomocí této funkce můžete analyzovat vztahy mezi různými odpověďmi. V části A vždy vyberte jeden výrok (odpověď na určitou otázku), který Vás zajímá. V části B poté zaškrtněte odpovědi, u kterých předpokládáte, že by mohly mít nějakou souvislost s odpovědí z části A. Po stisku tlačítka Analyzovat na konci formuláře se dozvíte sílu závislosti A na B.

Tip: Delší vysvětlení i s příklady naleznete v nápovědě

A) VYBERTE ODPOVĚĎ (VÝROK), KTERÁ VÁS ZAJÍMÁ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky tyto výroky sloučíte (logická spojka NEBO), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek docílíte vytvoření kombinovaného výroku (logická spojka A).

1. Před přečtením předchozí definice sociálního začleňování, věděli jste, co znamená sociální integrace neboli sociální začleňování do společnosti?

2. Myslíte si, že je sociální začleňování osob, které žijí na okraji společnosti, důležité pro společnost?

3. Které skupiny obyvatel patří mezi objekty sociálního začleňování (zakroužkujte možnost, jednu či více, se skupinou obyvatel, o které se domníváte, že patří mezi ty, kterých se sociální začleňování týká)?

4. Ve kterých oblastech společenského života je dle Vašeho názoru sociální začleňování důležité (zakroužkujte, jedna i více možností)?

5. Jaké pocity ve Vás vyvolává setkání se zdravotně postiženým člověkem (jedna i více možností)?

6. Kde se nejčastěji setkáváte se zdravotně postiženými lidmi (jedna i více možností)?

7. Jak na Vás setkání se zdravotně postiženým člověkem působí (jedna i více možností)?

9. Kde by se mělo dle Vašeho názoru vzdělávat dítě se zdravotním postižením?

11. Myslíte si, že je prospěšné zaměstnávat zdravotně postižené jedince na pracovních pozicích v běžném provozu firem, organizací?

13. Umíte znakovou řeč?

14. Umíte prstovou abecedu?

B) DEFINUJTE SKUPINU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ ODPOVĚDÍ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky skupinu respondentů rozšíříte (podskupiny respondentů budou sloučeny), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek skupinu zúžíte (použije se podskupina respondentů vyhovující všem otázkám).

1. Před přečtením předchozí definice sociálního začleňování, věděli jste, co znamená sociální integrace neboli sociální začleňování do společnosti?

2. Myslíte si, že je sociální začleňování osob, které žijí na okraji společnosti, důležité pro společnost?

3. Které skupiny obyvatel patří mezi objekty sociálního začleňování (zakroužkujte možnost, jednu či více, se skupinou obyvatel, o které se domníváte, že patří mezi ty, kterých se sociální začleňování týká)?

4. Ve kterých oblastech společenského života je dle Vašeho názoru sociální začleňování důležité (zakroužkujte, jedna i více možností)?

5. Jaké pocity ve Vás vyvolává setkání se zdravotně postiženým člověkem (jedna i více možností)?

6. Kde se nejčastěji setkáváte se zdravotně postiženými lidmi (jedna i více možností)?

7. Jak na Vás setkání se zdravotně postiženým člověkem působí (jedna i více možností)?

9. Kde by se mělo dle Vašeho názoru vzdělávat dítě se zdravotním postižením?

11. Myslíte si, že je prospěšné zaměstnávat zdravotně postižené jedince na pracovních pozicích v běžném provozu firem, organizací?

13. Umíte znakovou řeč?

14. Umíte prstovou abecedu?

C) KLEPNUTÍM NA TLAČÍTKO SPUSŤTE ANALÝZU ZÁVISLOSTI

Analýza Vám řekne, zda má Vaše definice skupiny respondentů nějaký vliv na Vámi vybraný výrok.

Zdroje respondentů

Níže uvedený seznam obsahuje odkazy na nejvýznamnější stránky, ze kterých přišli respondenti (dle refereru):

Z bezpečnostních důvodů nejsou zobrazeny kompletní adresy, ze kterých uživatelé přišli, ani minoritní zdroje respondentů. V případě následování odkazu z outlooku, icq nebo použití firewallu obvykle není možné zdroj zjistit. Jedná se o statistiku návštěvnosti dotazníku, nikoli jeho úspěšného odeslání (z různých zdrojů mohla být úspěšnost vyplnění dotazníku různá). Údaje tedy mohou sloužit pouze pro velmi hrubou orientaci.

Citace

Žďánský, J.Názor občanů na sociální integraci lidí se zdravotním postižením (výsledky průzkumu), 2010. Dostupné online na https://nazor-obcanu-na-socialni-integraci-lidi-se-zdravotnim-postiz.vyplnto.cz.

Licence Creative Commons   Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko

Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.