Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Podpora kojení v porodnici - jaká je realita?

Podpora kojení v porodnici - jaká je realita?

Pro všechny chovatele psů - soutěžní dotazník
→ Zúčastněte se krátkého dotazníku o sbírání psích exkrementů a soutěžte o čokolády Seed and Bean ←
(cca 1 minuta, veřejné výsledky, jen pro chovatele psů)

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:Jiřina Mrázková
Šetření:16. 11. 2010 - 20. 12. 2010
Počet respondentů:3257
Počet otázek (max/průměr):36 / 33.32
Použité ochrany:žádné
Zobrazení otázek:celý dotazník najednou
Návratnost dotazníků:77,9 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:00.13:51
Stáhnout surová data:XLS XLSX CSV XHTML PDF-1 PDF-2 PDF-3 PDF-4 PDF-5 PDF-6 PDF-7 PDF-8 PDF-9 PDF-10 PDF-11 PDF-12 PDF-13 PDF-14 PDF-15 PDF-16 PDF-17 PDF-18 PDF-19 PDF-20 PDF-21 PDF-22 PDF-23 PDF-24 PDF-25 PDF-26 PDF-27 PDF-28 PDF-29 PDF-30 PDF-31 PDF-32 PDF-33 PDF-kódy
Stáhnout grafy:Všechny grafy
odpovědi & grafy   segmentace   závislosti   zdroje   dotazník   citovat

Úvodní informace zveřejněné respondentům

Ráda bych Vás požádala o spolupráci na výzkumu, který provádím v rámci své diplomové práce na téma "Iniciativa Baby friendly hospital v ČR z pohledu andragoga".

Moc prosím o vyplnění i maminky, které nekojily, kojily velmi krátce nebo mají s kojením či jeho podporou (ať už slabou nebo naopak fanatickou) špatné zkušenosti.  I Váš názor je pro mne velmi cenný! O vyplnění prosím i v případě, že jste nerodily v nemocnici s certifikátem BFH.

Dotazník je zcela anonymní a není možné nijak zjistit, kdo ho vyplnil. Výsledky budou použity v mé diplomové práci, ale také se je budu snažit využít pro optimalizaci podmínek podpory kojení v porodnicích, je tedy možné, že budou prezentovány i v médiích, na internetu či na konferencích

Vyplnění dotazníčku Vám zabere asi 5-10 minut a budu moc ráda, když se výzkumu zúčastníte, i Vy můžete ovlivnit další kroky k optimální podpoře kojení v porodnicích.

Předem moc děkuji.


Bc. Jiřina Mrázková

Instrukce pro vyplnění dotazníku (nápověda)

V celém dotazníku pište, prosím, jen zkušenosti z Vašeho posledního porodu.

Odpovědi respondentů

1. Ve které porodnici jste rodila?

Vyberte, prosím, porodnici, ve které jste naposledy rodila (u porodnic, které mají certifikát Baby Friendly hospital je za názvem města uvedena v závorce zkratka BFH)

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Praha - Ústav pro péči o matku a dítě1986,08 %6,08 %  
Praha - Všeobecná fakultní nemocnice Praha - Apolinář1614,94 %4,94 %  
Brno - Fakultní nemocnice Brno, pracoviště Bohunice1273,9 %3,9 %  
Brno (BFH) - Fakultní nemocnice Brno, pracoviště Obilní trh1123,44 %3,44 %  
Praha (BFH) - Fakultní nemocnice Praha - Motol1083,32 %3,32 %  
Zlín (BFH) - Krajská nemocnice T. Bati, a.s.1043,19 %3,19 %  
Olomouc (BFH) - Fakultní nemocnice Olomouc862,64 %2,64 %  
Frýdek-Místek (BFH) - Nemocnice ve Frýdku-Místku, p.o.852,61 %2,61 %  
Brno (BFH) - Nemocnice Milosrdných Bratří772,36 %2,36 %  
Praha - I. LF UK a FN Na Bulovce692,12 %2,12 %  
Plzeň (BFH) - Fakultní nemocnice Plzeň682,09 %2,09 %  
Praha (BFH) - Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou672,06 %2,06 %  
Ostrava (BFH) - Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava - Poruba641,96 %1,96 %  
Hradec Králové (BFH) - Fakultní nemocnice Hradec Králové611,87 %1,87 %  
Ostrava (BFH) - Nemocnice Vítkovice a.s.571,75 %1,75 %  
České Budějovice (BFH) - Nemocnice České Budějovice, a.s.551,69 %1,69 %  
Havlíčkův Brod (BFH) - Nemocnice Havlíčkův Brod, p.o511,57 %1,57 %  
Ústí nad Labem (BFH) - Masarykova nemocnice v Ustí nad Labem, p.o.491,5 %1,5 %  
Mladá Boleslav (BFH) - Oblastní nemocnice, a.s. Mladá Boleslav471,44 %1,44 %  
Prostějov (BFH) - Středomoravská nemocniční a.s., odštěpný závod nemocnice Prostějov461,41 %1,41 %  
Třinec (BFH) - Nemocnice Třinec, p.o.431,32 %1,32 %  
Hořovice - NH Hospital a.s.411,26 %1,26 %  
Šternberk (BFH) - Nemocnice Šternberk, p.o.401,23 %1,23 %  
Neratovice - ALMEDA, a.s., Městská nemocnice Neratovice391,2 %1,2 %  
Pardubice (BFH) - Nemocnice Pardubice371,14 %1,14 %  
Jablonec nad Nisou (BFH) - Nemocnice Jablonec nad Nisou371,14 %1,14 %  
Ústí nad Orlicí (BFH) - Orlickoústecká nemocnice a.s.371,14 %1,14 %  
Přerov (BFH) - Nemocnice Přerov, p.o.361,11 %1,11 %  
Třebíč (BFH) - Nemocnice Třebíč, p.o.351,07 %1,07 %  
Liberec (BFH) - Krajská nemocnice Liberec, a.s.351,07 %1,07 %  
Ostrava (BFH) - Městská nemocnice Ostrava - Fifejdy351,07 %1,07 %  
Benešov (BFH) - Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.341,04 %1,04 %  
Kolín (BFH) - Oblastní nemocnice Kolín, a.s.310,95 %0,95 %  
Opava (BFH) - Slezská nemocnice v Opavě300,92 %0,92 %  
Kladno (BFH) - Oblastní nemocnice Kladno, a.s.280,86 %0,86 %  
Ivančice (BFH) - Nemocnice Ivančice, p.o.270,83 %0,83 %  
Strakonice (BFH) - Nemocnice Strakonice, a.s.260,8 %0,8 %  
Příbram (BFH) - Oblastní nemocnice Příbram, a.s.250,77 %0,77 %  
Uherské Hradiště (BFH) - Uherskohradišťská nemocnice, a.s.250,77 %0,77 %  
Most (BFH) - Nemocnice Most, p.o.250,77 %0,77 %  
Tábor - Nemocnice Tábor, a.s.230,71 %0,71 %  
Vrchlabí (BFH) - Česko-německá horská nemocnice Krkonoše, s.r.o.230,71 %0,71 %  
Nymburk - Nemocnice Nymburk230,71 %0,71 %  
Nový Jičín (BFH) - Nemocnice s poliklinikou Nový Jičín230,71 %0,71 %  
Brandýs nad Labem - Stará Boleslav - Nemocnice s poliklinikou Brandýs nad Labem230,71 %0,71 %  
Šumperk (BFH) - Šumperská nemocnice, a.s.220,68 %0,68 %  
Boskovice (BFH) - Nemocnice Boskovice s.r.o.220,68 %0,68 %  
Valašské Meziřící - Nemocnice Valašské Meziříčí a.s.210,64 %0,64 %  
Karlovy Vary - KKN a.s., nemocnice v Karlových Varech210,64 %0,64 %  
Karviná (BFH) - Nemocnice s poliklinikou Karviná - Ráj, přísp. org.210,64 %0,64 %  
Vsetín (BFH) - Nemocnice Vsetín, p.o.210,64 %0,64 %  
Písek (BFH) - Nemocnice Písek200,61 %0,61 %  
Znojmo (BFH) - Nemocnice Znojmo, p.o.200,61 %0,61 %  
Krnov (BFH) - Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, p.o.200,61 %0,61 %  
Chrudim (BFH) - Nemocnice Chrudim, a.s.200,61 %0,61 %  
Jihlava (BFH) - Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace190,58 %0,58 %  
Břeclav (BFH) - Nemocnice Břeclav, p.o.190,58 %0,58 %  
Vyškov (BFH) - Nemocnice Vyškov, p.o.190,58 %0,58 %  
Praha - Fakultní nemocnice Královské Vinohrady180,55 %0,55 %  
Jičín (BFH) - Oblastní nemocnice Jičín, a.s.180,55 %0,55 %  
Chomutov - Krajská zdravotní, a.s., Nemocnice Chomutov o.z.180,55 %0,55 %  
Havířov (BFH) - Nemocnice s poliklinikou Havířov180,55 %0,55 %  
Kadaň (BFH) - Nemocnice Kadaň s.r.o.170,52 %0,52 %  
Jindřichův Hradec - Nemocnice Jindřichův Hradec170,52 %0,52 %  
Rychnov nad Kněžnou (BFH) - Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou a.s.170,52 %0,52 %  
Litoměřice (BFH) - Městská nemocnice v Litoměřicích160,49 %0,49 %  
Český Krumlov (BFH) - Nemocnice Český Krumlov160,49 %0,49 %  
Jilemnice Masarykova městská nemocnice Jilemnice160,49 %0,49 %  
Česká Lípa (BFH) - Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s.160,49 %0,49 %  
Kroměříž (BFH) - Kroměříská nemocnice, a.s.160,49 %0,49 %  
Slaný - Nemocnice Slaný150,46 %0,46 %  
Kyjov (BFH) - Nemocnice Kyjov150,46 %0,46 %  
Čáslav - Městská nemocnice Čáslav150,46 %0,46 %  
Děčín - Nemocnice Děčín150,46 %0,46 %  
Náchod (BFH) - Oblastní nemocnice Náchod a.s.140,43 %0,43 %  
Teplice - Nemocnice Teplice, o.z.130,4 %0,4 %  
Nové Město na Moravě (BFH) - Nemocnice Nové Město na Moravě, p.o.130,4 %0,4 %  
Mělník - Mělnická zdravotní, a.s., nemocnice s poliklinikou Mělník130,4 %0,4 %  
Rokycany - Rokycanská nemocnice, a.s.120,37 %0,37 %  
Roudnice nad Labem - Podřipská NsP Roudnice n. L., s.r.o.120,37 %0,37 %  
Ostrov - NEMOS PLUS s.r.o.120,37 %0,37 %  
Svitavy (BFH) - Svitavská nemocnice, a.s.120,37 %0,37 %  
Domažlice - Domažlická nemocnice, a.s.100,31 %0,31 %  
Pelhřimov (BFH) - Nemocnice Pelhřimov, p.o.100,31 %0,31 %  
Praha - Všeobecná fakultní nemocnice Praha90,28 %0,28 %  
Litomyšl (BFH) - Litomyšlská nemocnice a.s.90,28 %0,28 %  
Turnov (BFH) - Městská nemocnice Turnov80,25 %0,25 %  
Plzeň - Mulačova nemocnice s.r.o.80,25 %0,25 %  
Sokolov - Karlovarská krajská nemocnice, a.s. Nemocnice v Sokolově80,25 %0,25 %  
Rakovník - Masarykova nemocnice v Rakovníku80,25 %0,25 %  
Trutnov - Oblastní nemocnice Trutnov a.s.70,21 %0,21 %  
nic70,21 %0,21 %  
Cheb - Nemocnice Cheb, s.r.o.60,18 %0,18 %  
Klatovy (BFH) - Klatovská nemocnice a.s.60,18 %0,18 %  
Jeseník (BFH) - Jesenická nemocnice, spol. s r.o.50,15 %0,15 %  
Prachatice - Nemocnice Prachatice50,15 %0,15 %  
Žatec40,12 %0,12 %  
Rumburk - Lužická nemocnice a poliklinika, a.s.40,12 %0,12 %  
Praha - U Apolináře10,03 %0,03 %  
Plzeň, VN, již zaniklá, sloučená s FN Plzeň10,03 %0,03 %  
Turnov Panochova nemocnice10,03 %0,03 %  
U Apolináře, Praha10,03 %0,03 %  
Praha 2, por. u Apolináře (nenašla jsem ji...?)10,03 %0,03 %  
FN Brno, Obilní trh (jinak nešlo zadat)10,03 %0,03 %  
Boskovice10,03 %0,03 %  
Levice, SR10,03 %0,03 %  
Waterford,Irsko10,03 %0,03 %  
Bruntál (BFH) - Podhorská nemocnice, a.s.10,03 %0,03 %  
Stod, Stodská nemocnice, a.s.10,03 %0,03 %  
Rechts der Isar - Universitni klinika, Mnichov10,03 %0,03 %  
Bratislava - Antolska10,03 %0,03 %  
Belgie, Brusel, Ixelles hospital10,03 %0,03 %  
SR, pôrodnicu už ale zrušili10,03 %0,03 %  
Innsbruck10,03 %0,03 %  
Charité Berlin Mitte10,03 %0,03 %  
Slaný10,03 %0,03 %  
skalica.SR10,03 %0,03 %  
Irsko, Cork10,03 %0,03 %  
SK, Bratislava Kramare 10,03 %0,03 %  
neratovice10,03 %0,03 %  
Nemecko Ahlen10,03 %0,03 %  
nemecko10,03 %0,03 %  
Bratislava, Kramare (BFH)10,03 %0,03 %  
bratislava kramare10,03 %0,03 %  
Bratislava - nemocnica Kramáre10,03 %0,03 %  
Anglie10,03 %0,03 %  
Nemocnice Žatec10,03 %0,03 %  
Uherské Hradiště10,03 %0,03 %  
Poprad-nemocnica10,03 %0,03 %  
nemocnica spisska nova ves, SR10,03 %0,03 %  
Limerick, Irsko10,03 %0,03 %  
Porodnica Piešťany, Slovensko10,03 %0,03 %  
Liptovsky Mikulas, SR10,03 %0,03 %  
Kyjev, Ukrajina10,03 %0,03 %  
Slovenská republika - Liptovský Mikuláš - BFH10,03 %0,03 %  
Kutná Hora - Nemocnice Kutná Hora s.r.o.10,03 %0,03 %  
John Radcliffe Hospital, Oxford10,03 %0,03 %  
nemocnice Žatec o.p.s10,03 %0,03 %  
Banská Štiavnica10,03 %0,03 %  

Graf

2. Věděla jste, že tato porodnice má certifikát Baby friendly hospital?

Odpovídejte jen pokud jste rodila v porodnici BFH (viz. u první otázky dotazníku se můžete podívat, zda ta Vaše je BFH)

Nepovinná otázka, respondent se mohl rozhodnout mezi odpověďmi „ano” a „ne”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano177068,45 %54,34 %  
ne81631,55 %25,05 %  

Graf

3. Podle čeho jste porodnici vybírala?

Vyberte, prosím, jednu odpověd.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Zvolila jsem si jí na základě svých dobrých předchozích zkušeností nebo na základě doporučení mých přátel nebo příbuzných 152046,67 %46,67 %  
Podle spádové oblasti - měla jsem do této porodnice nejblíže144944,49 %44,49 %  
Chtěla jsem rodit v porodnici s certifikátem Baby friendly hospital1404,3 %4,3 %  
Neměla jsem na výběr - jinde v okolí to nebylo možné z kapacitních důvodů (porodnice již byly plné)1303,99 %3,99 %  
Bylo mi to jedno180,55 %0,55 %  

Graf

4. Zohlednila jste při výběru porodnice to, jak je v ní podporováno kojení?

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano” a „ne”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ne216766,53 %66,53 %  
ano109033,47 %33,47 %  

Graf

5. Váš poslední porod (kterého se týkají okolnosti ohledně kojení, které popisujete v tomto dotazníku) proběhl

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
v letech 2009-2010221968,13 %68,13 %  
v letech 2007-200876323,43 %23,43 %  
v letech 2005-20061695,19 %5,19 %  
v letech 2003-2004591,81 %1,81 %  
do roku 2000280,86 %0,86 %  
v letech 2001-2002190,58 %0,58 %  

Graf

6. V dotazníku popisujete zkušenosti s kojením v porodnici u Vašeho nejmladšího dítěte. Toto dítě je v pořadí Vaše

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
první dítě191258,7 %58,7 %  
druhé dítě113634,88 %34,88 %  
třetí dítě1895,8 %5,8 %  
čtvrté nebo další dítě200,61 %0,61 %  

Graf

7. Vaše dítě (případně děti - dvojčata či trojčata) se narodilo jako

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
donošené - po 37. týdnu těhotenství292889,9 %89,9 %  
lehce nezralé - mezi 34. - 37. týdnem těhotenství2437,46 %7,46 %  
středně nezralé - mezi 32. - 34. týdnem těhotenství511,57 %1,57 %  
velmi nezralé - ve 28. - 32. týdnu těhotenství240,74 %0,74 %  
extrémně nezralé - do 28. týdne těhotenství110,34 %0,34 %  

Graf

8. Porodní hmotnost Vašeho dítěte byla

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
3.000 - 3.999 g223368,56 %68,56 %  
2.500 - 2.999 g50215,41 %15,41 %  
více než 4.000 g3099,49 %9,49 %  
2.000 - 2.499 g1283,93 %3,93 %  
1.500 - 1.999 g541,66 %1,66 %  
1.000 - 1.499 g190,58 %0,58 %  
do 1.000 g120,37 %0,37 %  

Graf

Další otázky se už budou týkat konkrétních 10 kroků, které by měla každá porodnice (obzvlášť ta, která má certifikát BFH) dodržovat.

9. Znáte 10 kroků k úspěšnému kojení, které by měla dodržovat každá porodnice s certifikátem Baby friendly hospital?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ano, ale jen některé (1-3)107432,98 %32,98 %  
Ano, znám tak polovinu bodů (4-6)81925,15 %25,15 %  
Ano, znám všechny nebo většinu bodů (7-10)74522,87 %22,87 %  
Ne, vůbec neznám nebo nevím, že takové body existují, nezajímá mne to61919,01 %19,01 %  

Graf

BOD 1 BFH - na tuto otázku odpovídejte pouze pokud jste rodila v porodnici s certifikátem BFH

10. Bylo těchto 10 kroků k úspěšnému kojení vyvěšeno na všech místech, kde se pečuje o matky a děti? Vyberte místa, kde jste je viděla.

Nepovinná otázka, respondent mohl zvolit více z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Oddělení šestinedělí115150,07 %35,34 %  
Nevšimla jsem si, nezajímala jsem se o to71731,19 %22,01 %  
Čekárny44619,4 %13,69 %  
Gynekologie28012,18 %8,6 %  
Porodní sály1375,96 %4,21 %  
Nikde1335,79 %4,08 %  
Jinde (uveďte, prosím v políčku "vlastní odpověd", které najdete o 3 řádky níže)522,26 %1,6 %  
JIP, JIRS - jednotky intenzivní péče, jednotky intenzivní a resustitační péče241,04 %0,74 %  
nic200,87 %0,61 %  
na pokoji120,52 %0,37 %  
nevšimla jsem si70,3 %0,21 %  
nepamatuji se50,22 %0,15 %  
nepamatuji si40,17 %0,12 %  
internet 30,13 %0,09 %  
nevzpomínám si30,13 %0,09 %  
nevím20,09 %0,06 %  
neonatologie20,09 %0,06 %  
už si nepamatuji20,09 %0,06 %  
na chodbě20,09 %0,06 %  
na pokoji 6 nedělí10,04 %0,03 %  
nikde, byť jsem se o to zajímala10,04 %0,03 %  
neonatologické odd.10,04 %0,03 %  
možná byli i jinde,ale nevšimla jsem si jich10,04 %0,03 %  
v jídelně porodnice10,04 %0,03 %  
Už si nevzpomínám10,04 %0,03 %  
byla jsem informována až po porodu a velmi podrobn10,04 %0,03 %  
dobrá zkušenost s podporou kojení zde (r.2000)10,04 %0,03 %  
Nepamatuji si, že bych něco takového viděla10,04 %0,03 %  
nepamatuji, podívám se po třetím porodu, jsem 39.t10,04 %0,03 %  
na novoroz. odděl. v místnosti pro kojící matky10,04 %0,03 %  
netuším, zda Apol. má BFH, předpokládám, že ano10,04 %0,03 %  
odd. nedonosencu10,04 %0,03 %  
nepamatuji si, ale někde jsem zahlédla10,04 %0,03 %  
nevěděla jsem zda je moje porodnice s certifikátem10,04 %0,03 %  
Informaci jsem našla v čekárně mého gynekologa.10,04 %0,03 %  
pokoj šestinedělí10,04 %0,03 %  
před porodem jsem o těchto bodech nic nevěděla10,04 %0,03 %  
novorozenecké oddělení10,04 %0,03 %  
asi i jinde, ale nehledala jsem je...10,04 %0,03 %  
pokud bylo vyvěšeno, ne na viditelném místě10,04 %0,03 %  
Něco jsem se dozvěděla na těhotenském kurzu ve St10,04 %0,03 %  
nepátrala jsem po tom10,04 %0,03 %  
přípravný kurz10,04 %0,03 %  
určitě i jinde, ale nepátrala jsem10,04 %0,03 %  
je to dlouho, uz si to nepamatuji10,04 %0,03 %  
netuším, na pokoji nějaké usmolené materiály byly10,04 %0,03 %  
Nehledala jsem to cíleně, ale myslím, že nikde.10,04 %0,03 %  
Nejsem si jistá10,04 %0,03 %  
Byla jsem jen na šestinedělí a body jsem neviděla10,04 %0,03 %  
na předporodním kurzu10,04 %0,03 %  
vývěska na chodbě porodnice10,04 %0,03 %  
nevěděla jsem, že to existuje10,04 %0,03 %  
v roce 2008 porodnice neměla titul BFH10,04 %0,03 %  
možná byly i jinde jen jsem si nevšimla10,04 %0,03 %  
Nezajímala jsem se protože jsem to nevěděla10,04 %0,03 %  
vůbec netuším,zda toto někde vyselo10,04 %0,03 %  
v knize na pokoji10,04 %0,03 %  
nevšimla jsem si, ale zajímá mě to10,04 %0,03 %  
Už si to nepamatuji10,04 %0,03 %  
Asi byly, ale nevšimla jsem si.10,04 %0,03 %  
někde jsem to viděla, ale kde, si už nevzpomínám10,04 %0,03 %  
Nevšimla jsem si, ale ne že bych se nezajímala10,04 %0,03 %  
Je možné, že jinde jsem si jich pouze nevšimla.10,04 %0,03 %  
Mozna i jinde, ale to uz si nevybavuji10,04 %0,03 %  
Informační letáky a plakáty byly na odd. gyn.amb.10,04 %0,03 %  
kurz pro těhotné10,04 %0,03 %  
informace z internetu10,04 %0,03 %  
pokoj na šestinedělí10,04 %0,03 %  
na pokoji byla tuším jiná brožurka o kojení10,04 %0,03 %  
Videla jsem je asi dost casto na porodnickem oddel10,04 %0,03 %  
pouze na letáku na nočním stolku10,04 %0,03 %  
nejsem si jistá, zda seznam byl někde vyvěšen10,04 %0,03 %  
nevšimla jsem si, možná jsem to i četla10,04 %0,03 %  
pokoje šestinedělí10,04 %0,03 %  
Nestačila jsem si všimnout.10,04 %0,03 %  
chodba na šestinedělí10,04 %0,03 %  
Určitě ano, ale nevybavuji si už kde všude10,04 %0,03 %  
nevím, zda to v roce 2007 již bylo10,04 %0,03 %  
chodba porodnice, kde jsem došla až při odchodu10,04 %0,03 %  
porod byl náročný a já pobyt proležela na pokoji 10,04 %0,03 %  
pouze na poporodním pokoji10,04 %0,03 %  
Sestřička mi dala příručku o kojení10,04 %0,03 %  
Možná na internetu při výběru porodnice.10,04 %0,03 %  
nevšimla jsem si, už jsem věděla od prvního dítěte10,04 %0,03 %  
nevsimla jsem si, ale zajimala jsem se o to10,04 %0,03 %  
vím že byly, ale nevim přesně kde všude10,04 %0,03 %  
v pokojích10,04 %0,03 %  
čekárna před porodními sály10,04 %0,03 %  
na chodbách10,04 %0,03 %  
Casopisy, letaky10,04 %0,03 %  
leták od novorozenecké sestry10,04 %0,03 %  
Nezajímala jsem se - v dobrém slova smyslu10,04 %0,03 %  
bylo jich více, všimla jsem si toho, ale teď už si10,04 %0,03 %  
vůbec kroků ke kojení neznám!!!10,04 %0,03 %  
Pokoj na neonatologii10,04 %0,03 %  
Nevšimla jsem si toho nikde.10,04 %0,03 %  
nevšimla jsem si, ale zajímala jsem se o to. 10,04 %0,03 %  
vim, ze to nekde bylo, ale nevzpomenu si,kde vsude10,04 %0,03 %  
buď jsem si nevšimla nebo si to už vůbec nepamatuj10,04 %0,03 %  
sama jsem před prvním porodem o kojení sháněla inf10,04 %0,03 %  
novorozenecké odd10,04 %0,03 %  
na internetových stránkách porodnice10,04 %0,03 %  
Nastandardní pokoj10,04 %0,03 %  
Upřímně, moc jsem to nesledovala10,04 %0,03 %  
priamo na izbe10,04 %0,03 %  
Na webu porodnice10,04 %0,03 %  
myslím,že na každém místě ale pro mě to bylo velmi10,04 %0,03 %  
a pro mě velmi stresující10,04 %0,03 %  
neviděla jsem je,ne že bych se nezajímala10,04 %0,03 %  
S kojením nám pomáhaly zdr. sestry na intermediát.10,04 %0,03 %  
oddělení, seznamu s body jsem si nevšimla10,04 %0,03 %  
nebo si nepamatuji, ale nemohu vyloučit,že tam byl10,04 %0,03 %  
Nevšimla jsem si, ale znam z internetu či časopisů10,04 %0,03 %  
Už si nepamatuji,že bych něco takového viděla.10,04 %0,03 %  
před porodem na poradně vytištěné informace10,04 %0,03 %  
přeporodní kurz10,04 %0,03 %  
neviděla jsem to vyvěšené nikde10,04 %0,03 %  
už si bohužel nepamatuji10,04 %0,03 %  
do porodu jsem si nikde nevšimla10,04 %0,03 %  
nechtěla jsem kojit , nehledala jsem, nezajímalo m10,04 %0,03 %  
nebyl čas si toho v porodnici všimnout :)10,04 %0,03 %  
na chodbě vedoucí k odd. fyziologických novorozenc10,04 %0,03 %  
jinde jsem si nevšímala10,04 %0,03 %  
Novorozenecké odd.10,04 %0,03 %  
ne všude sem byla gynekologie nevím, jip nevím...10,04 %0,03 %  
nikde jsem je nevidela10,04 %0,03 %  
Porodní sál, tam si nejsem jistá10,04 %0,03 %  
musela jsem si říct10,04 %0,03 %  
Urcite neco vyveseno bylo, ale nepamatuji si.10,04 %0,03 %  
nevšimla jsem si jich nikde10,04 %0,03 %  
Jinde jsem nepobývala, tak nevím, na sále můj nezá10,04 %0,03 %  
možná jsem někde i přehlédla...10,04 %0,03 %  
Novorodenecke oddelenie10,04 %0,03 %  
Nevšimla jsem si byla jsem upotána na lůžku10,04 %0,03 %  
již si nepamatuji10,04 %0,03 %  
pokoj10,04 %0,03 %  
.10,04 %0,03 %  
Mateřské centrum10,04 %0,03 %  
v porodnici10,04 %0,03 %  
určitě to ledaskde bylo, ale uz si to nepamatuju10,04 %0,03 %  
již si to přesně nevybavuji10,04 %0,03 %  
na všech pokojích poporodního oddělení10,04 %0,03 %  
podle info z aperia mají bohunice titul bfh 10,04 %0,03 %  
někde jsem viděla, ale nevím kde10,04 %0,03 %  
Již si nevzpomenu10,04 %0,03 %  
přímo na pokoji10,04 %0,03 %  
v čekárně na ozvy10,04 %0,03 %  
protože o těchto bodech nevím, neviděla jsem je10,04 %0,03 %  
mám dojem ,že přímo na pokojích šestinedělí10,04 %0,03 %  
spíše nikde informace nebyly10,04 %0,03 %  
informace podala až sestra po poporodu10,04 %0,03 %  
čerpala jsem z literatury10,04 %0,03 %  
Dostala jsem brožuru.10,04 %0,03 %  
Nepamatuji si, znala jsem předem.10,04 %0,03 %  
možná i jinde, nevšímala jsem si10,04 %0,03 %  
Nevšimla jsem si, ale zajímalo by mně to.10,04 %0,03 %  
Informace byly v letácích, které jsme obdrželi.10,04 %0,03 %  
pediatrická klinika10,04 %0,03 %  
na letáku v nočním stolku10,04 %0,03 %  
rizikové odd.10,04 %0,03 %  
nepamatuji si to10,04 %0,03 %  
nevšimla jsem si, že by to někde bylo vyvěšeno10,04 %0,03 %  
do dnes netuším, že něco takového existuje ..10,04 %0,03 %  
jediné, co jsem pochopila, že nesmíme dudlíky10,04 %0,03 %  
vůbec jsem o tom netušila, nikdo mě neiformoval10,04 %0,03 %  
Tak to už si nepamatuji10,04 %0,03 %  
kojící místnost10,04 %0,03 %  
nikdo mi nic takového neřekl vůbec nevím co je BFH10,04 %0,03 %  
Nešimla jsem si10,04 %0,03 %  
www.kojeni.net10,04 %0,03 %  
nějak jsem to nevnímala a nehledala10,04 %0,03 %  
už si nemůžeu vzpomenout10,04 %0,03 %  
jiné oddělení jsem nenavštívila10,04 %0,03 %  
pokoje10,04 %0,03 %  
bohuzel jsem o BFH nevedela proto jsem to neregist10,04 %0,03 %  
nevšimla jsem si, zajímala jsem se10,04 %0,03 %  
Nevěděla jsem o tom, že něco takového existuje.10,04 %0,03 %  
nevěděla jsem o deseti bodech, nevšimla jsem si10,04 %0,03 %  
oddělení nezralých novorozenců10,04 %0,03 %  
předporodní kurz10,04 %0,03 %  
chodby10,04 %0,03 %  
nic vyvěšeného jsem neviděla10,04 %0,03 %  
jinde jsem si nevšimla10,04 %0,03 %  
v letáku, který jsme dostavaly10,04 %0,03 %  
nevěděla jsem o těchto bodech a tak nevím10,04 %0,03 %  
chodba vstupní haly10,04 %0,03 %  
informace ke kojení byly uvedeny v brožuře na poko10,04 %0,03 %  
hlavně jsem pátrala na internetu a časopisech10,04 %0,03 %  
Neviděla, slyším to poprvé10,04 %0,03 %  
navíc jsem dostala brožuru o kojení10,04 %0,03 %  
poporodní oddělení10,04 %0,03 %  
brožurky10,04 %0,03 %  
Bylo to vyvěšeno, i když Apolinář nemá bfh10,04 %0,03 %  
nevšimla jsem si, nevěděla jsem že něco existuje10,04 %0,03 %  
ani jsem o tom neslyšela, nikdo mi neříkal (lékař 10,04 %0,03 %  
na pokojích v odd.šestin.10,04 %0,03 %  
nevšimla jsem si, nebylo umístěno nijak výrazně10,04 %0,03 %  
Určitě byli i jinde, jen si to už nepamatuji10,04 %0,03 %  
Nevšimla jsem si, ale vše bylo vysvětleno.10,04 %0,03 %  
pokoj nadstandard10,04 %0,03 %  
návštěvní místnost10,04 %0,03 %  
chodba před porodním odd.10,04 %0,03 %  
novorozenecké10,04 %0,03 %  
bohuzel uz si nepamatujiá=)10,04 %0,03 %  
na chodbě na oddělení šestinedělí10,04 %0,03 %  
na pokoji v porodnici10,04 %0,03 %  
nevěděla jsem co to je!10,04 %0,03 %  
brožury v poličce na pokoji10,04 %0,03 %  
I když nemá BFH tak tak něco o kojení měli10,04 %0,03 %  
letáčky, pokyny10,04 %0,03 %  
na chodbě n patře, kde jsem ležela10,04 %0,03 %  
nevšimla jsem si, ale zajimala jsem se 10,04 %0,03 %  
Nestihla jsem si všimnout.10,04 %0,03 %  
na internetu10,04 %0,03 %  
na webu10,04 %0,03 %  
přímo v nem. pokoji10,04 %0,03 %  
Je mozne, ze to tam bolo, ale som si to nevsimla10,04 %0,03 %  
neviděla10,04 %0,03 %  
bohužel už se nepamatuju10,04 %0,03 %  
mozna nekde bylo, ale nevsimla jsem si10,04 %0,03 %  
nevšimla jsem si,ikdyž mě to zajímalo10,04 %0,03 %  
zbytek si neuvědomuji10,04 %0,03 %  
sesrta mi na požádání dala příručku o kojení10,04 %0,03 %  

Graf

BOD 2 BHF

11. Měla jste pocit, že je personál v oblasti kojení proškolený, zkušený?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ano, všichni podávali stejné informace v dobré kvalitě104832,18 %32,18 %  
Ano, ale v oblasti kojení se mi věnovali (mi podávali informace) pouze 1-2 lid98330,18 %30,18 %  
Ne, každý říkal něco jiného, jen některé rady byly dobré76823,58 %23,58 %  
Nepotřebovala jsem, případně jsem nechtěla pomoci nebo poradit2808,6 %8,6 %  
Ne, v oblasti kojení nebyl personál vůbec ochoten nebo schopen poradit nebo pomoci1785,47 %5,47 %  

Graf

BOD 3 BFH

12. O kterých z těchto bodů jste byla v těhotenství informována nebo jste se sama informovala?

Můžete vybrat více možností

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
důležitost kojení270683,08 %83,08 %  
důležitost včasného začátku kojení241174,03 %74,03 %  
dobrá poloha a přisátí234271,91 %71,91 %  
výhody výlučného kojení po dobu 6 měsíců219667,42 %67,42 %  
systém rooming-in210764,69 %64,69 %  
krmení dle požadavků dítěte204162,67 %62,67 %  
důležitost kojení i po 6. měsíci142743,81 %43,81 %  
rizika podávání umělého mléka78424,07 %24,07 %  
nezajímala jsem se o žádný z bodů, případně jsem už vše potřebné znala2176,66 %6,66 %  
nebyla jsem vůbec informována ani o jednom z těchto bodů1133,47 %3,47 %  

Graf

Neodpovídejte, pokud jste u předchozí otázky neuvedla alespoň jeden bod, o kterém jste informace získala

13. Informace o jednotlivých bodech uvedených v předchozí otázce jste získala

++ ano, řešila se většina bodů (více než 4) + ano, řešily se jen některé (méně než 4 body) 0 - ne, vůbec žádné

Nepovinná otázka, respondent se mohl u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi „++”, „+”, „0”, „-” a „--”.

PodotázkaPrůměrRozptyl
V porodnici na předporodním kurzu0.1631.261
Na předporodním kurzu mimo porodnici0.3091.398
Na jednotlivých přednáškách (pořádaných např. mateřským centrem)-0.1390.846
Informace jsem získala osobně od laktační poradkyně0.1531.135
V knihách1.1730.857
Na internetu1.4950.64
Od rodiny0.2270.864
Od kamarádek, známých0.620.829
Od svého gynekologa nebo pediatra0.1291.006

Graf

14. Pokud jste se účastnila organizované předporodní přípravy, která zahrnovala i tématiku kojení, vedl tuto přípravu zdravotník?

Odpovídejte jen v případě, že jste se takové přípravy zúčastnila

Nepovinná otázka, respondent se mohl rozhodnout mezi odpověďmi „ano”, „nevím” a „ne”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano133883,78 %41,08 %  
ne1318,2 %4,02 %  
nevím1288,02 %3,93 %  

Graf

15. Kdy jste se rozhodla, že budete své dítě kojit?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Už delší dobu před porodem313696,28 %96,28 %  
Nekojila jsem - nechtěla jsem nebo jsem nemohla631,93 %1,93 %  
Těsně před porodem, při porodu nebo těsně po porodu280,86 %0,86 %  
Během pobytu v porodnici140,43 %0,43 %  
Byla jsem rozhodnuta že kojit nebudu, ale názor jsem změnila (nakonec jsem kojila)100,31 %0,31 %  
Později - až doma60,18 %0,18 %  

Graf

16. Jak dlouho plánujete (nebo jste plánovala) své dítě kojit?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
10 - 12 měsíců108833,4 %33,4 %  
13 - 18 měsíců85926,37 %26,37 %  
19 - 24 měsíců53916,55 %16,55 %  
7 - 9 měsíců2728,35 %8,35 %  
déle než 2 roky2367,25 %7,25 %  
4 - 6 měsíců2276,97 %6,97 %  
1 - 3 měsíce220,68 %0,68 %  
Vůbec100,31 %0,31 %  
Maximálně měsíc40,12 %0,12 %  

Graf

BOD 4 BFH

17. Dítě jste rodila

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Přirozeně, vaginální cestou (případně i s pomocí epidurální analgezie)244975,19 %75,19 %  
Plánovaný nebo akutní císařský řez v epidurální nebo spinální anestezii40012,28 %12,28 %  
Plánovaný nebo akutní císařský řez v celkové anestezii2959,06 %9,06 %  
Porod byl ukončen kleštěmi nebo vakuumextrakcí802,46 %2,46 %  
Plánovaný císařský řez nebo akutní císařský řez v celkové anestezii170,52 %0,52 %  
Plánovaný císařský řez v epidurální analgezii90,28 %0,28 %  
Plánovaný císařský řez v epidurální nebo spinální analgezii70,21 %0,21 %  

Graf

18. Dítě bylo po porodu přiloženo

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Do 30 minut181355,68 %55,66 %  
Později - uveďte, prosím, níže důvod49815,29 %15,29 %  
Do 60 minut2748,42 %8,41 %  
Do 2 hodin2367,25 %7,25 %  
nic290,89 %0,89 %  
ihned90,28 %0,28 %  
okamžitě30,09 %0,09 %  
do 5 minut30,09 %0,09 %  
inkubátor30,09 %0,09 %  
Nepamatuji se20,06 %0,06 %  
dítě přiloženo, ale nesálo20,06 %0,06 %  
ihned po porodu20,06 %0,06 %  
nebylo20,06 %0,06 %  
celková anestézie20,06 %0,06 %  
nevím20,06 %0,06 %  
dvojčata odnesli na jip10,03 %0,03 %  
do 30min, ale nepřisálo se ani jedno z mých 2 dětí10,03 %0,03 %  
až druhý den byla jsem na jIP10,03 %0,03 %  
nebylo přiloženo přesopakované žádosti bez důvodu10,03 %0,03 %  
dítě mi ukázali přes inkubátor až za 10 hodin10,03 %0,03 %  
pobyt na JIP po císařském řezu10,03 %0,03 %  
do 30min, nesálo10,03 %0,03 %  
přiloženo už na sále, chtělo ale pít až za 7 hod10,03 %0,03 %  
Nebylo přiloženo, bylo na JIP, prvně sála až 4 den10,03 %0,03 %  
nebylo přiloženo10,03 %0,03 %  
bylo přiloženo až třetí den kvůli jeho zdr. stavu10,03 %0,03 %  
2.den , komplikace poporodní u matky10,03 %0,03 %  
později zdůvodu pobytu matky na JIP 10,03 %0,03 %  
až po dvou dnech doma10,03 %0,03 %  
až za cca 30hodin10,03 %0,03 %  
Po týdnu z důvodu nezralosti, nedonošenosti10,03 %0,03 %  
do 60 min., ale nesálo10,03 %0,03 %  
nebylo, dítě bylo odvezeno na spádovou JIP 10,03 %0,03 %  
Bylo přiloženo, ale přisátí se nepodařilo10,03 %0,03 %  
porod v 31tt, bez kontaktu s matkou do 48hodin10,03 %0,03 %  
Pátý den, měla jsem závažné komplikace 10,03 %0,03 %  
nezralost10,03 %0,03 %  
Po dvou hodinách10,03 %0,03 %  
18 hodin, byl umístěn v inkubátoru pro nezralost10,03 %0,03 %  
po x hodinach, neb byla v inkubatoru a mela infuzi10,03 %0,03 %  
dítě bylo kvůli zdravotnímu stavu převezeno na JIP10,03 %0,03 %  
personál neměl čas10,03 %0,03 %  
netuším jak dlouho po porodu, možná 30-60min10,03 %0,03 %  
dítě se nechtělo přisát,ač se o to personál snažil10,03 %0,03 %  
Dítě bylo přiloženo brzy, ale špatně10,03 %0,03 %  
dítě bylo v inkubátoru10,03 %0,03 %  
později - extrémní nedonošenec, resuscitace...10,03 %0,03 %  
druhý den po sekci, dvojčátka 1. noc na JIP10,03 %0,03 %  
celkova anestezia, inkubator10,03 %0,03 %  
po 4h - byla jsem na JIP10,03 %0,03 %  
Narodilo se přidušené,k přisátí nemělo sílu10,03 %0,03 %  
několik hodin po operaci10,03 %0,03 %  
neráčili mi ho donést10,03 %0,03 %  
5 hodin-nevím proč mi ho nechtěli přinést10,03 %0,03 %  
Nevím.10,03 %0,03 %  
Po císaři později,nevím kolik10,03 %0,03 %  
narkóza-neodešla placenta10,03 %0,03 %  
Později z důvocu císařského řezu v celkové anestez10,03 %0,03 %  
okamžitě po ošetření, cca 5 min.10,03 %0,03 %  
10min10,03 %0,03 %  
Cisarsky rez. 10,03 %0,03 %  
Moje vysoké CRP,ihned vysetřovali jeho krev10,03 %0,03 %  
ihned bylo vlozeno do inkubatoru10,03 %0,03 %  
miminko bylo extrémě nezralé 10,03 %0,03 %  
později- zaneprázdněnost personálu10,03 %0,03 %  
nepřiloženo, dítě umístěné v inkubátoru10,03 %0,03 %  
Porod ÚT 9:18, první přiložení až ST cca 14 hod. 10,03 %0,03 %  
36h po cisarskem rezu10,03 %0,03 %  
Nejsem si jista, snad do hodiny10,03 %0,03 %  
do 30 min., ale nepřisálo se. poté až po cca 4 hod10,03 %0,03 %  
nebylo přiloženo vůbec z důvodu předčasného porodu10,03 %0,03 %  
po 26 hodinách od porodu10,03 %0,03 %  
do 5 min10,03 %0,03 %  
lehká asfixie po porodu10,03 %0,03 %  
8 hodin, CA10,03 %0,03 %  
ihned, ale plakal a nepřisál se10,03 %0,03 %  
do 30 min., ale nepřisál se,pak až po 3 h10,03 %0,03 %  
komplikovaný porod - přiložen až po cca 12 h10,03 %0,03 %  
po půl hodině, ovšem sestra mi s tím moc nepomohla10,03 %0,03 %  
odvoz ditete na JIP Zlín10,03 %0,03 %  
po císaři mi ho přinesli jen ukázat10,03 %0,03 %  
odloučení v jiné nemocnici10,03 %0,03 %  
ležela jsem na oddělení JIP10,03 %0,03 %  
možná ještě dřív - tak do 15 minut :-)10,03 %0,03 %  
ihned bez dopomoci, nepřisálo se10,03 %0,03 %  
cca za 16hodin- potíže s adaptací10,03 %0,03 %  
10 hodin po císařském řezu10,03 %0,03 %  
vůbec10,03 %0,03 %  
déle než po 24 hod,dítě mi na JIP přinést nemohou10,03 %0,03 %  
kvuli císař.řezu mi ho nepřiložili, byla jsem zkla10,03 %0,03 %  
porod v 18,15 a dítě přineseno až druhý den ráno10,03 %0,03 %  
nevím byla jsem po anestezii10,03 %0,03 %  
po 12 hodinách10,03 %0,03 %  
akutní CS, JIP, dceru mi přinesly na minutu za 3h10,03 %0,03 %  
nedonošenost10,03 %0,03 %  
Dítě mi přiložili 1x 18hod. po císařském řezu10,03 %0,03 %  
císařský řez v celkové an. - 4 hodiny po na JIP10,03 %0,03 %  
porod ráno,donesli odpo,moc rodiček,nebyl čas!!10,03 %0,03 %  
předčasný porod, dítě odvezeno jinam10,03 %0,03 %  
Nepamatuji se.10,03 %0,03 %  
po 4h od CŘ 10,03 %0,03 %  
Druhý den po porodu, dítě bylo na JIP10,03 %0,03 %  
přiloženo bylo do 30min., ale nepřisálo se10,03 %0,03 %  
po porodu nebylo přiloženo vůbec;až za 3 dny10,03 %0,03 %  
po probrání z anestézie cca 4 hod.10,03 %0,03 %  
po cisarskem rezu jsem syna dostala az po 30hod10,03 %0,03 %  
Presne si nepamatuji, ale brzy10,03 %0,03 %  
Po SC jsem byla na JIP10,03 %0,03 %  
JIP po císaři, přiložení miminka až na por.odd10,03 %0,03 %  
Přiloženo až na pokoji, neochota personálu10,03 %0,03 %  
nejsem si jista 10,03 %0,03 %  
dítě bylo přiloženo do 30 min., ale nepřisálo se!10,03 %0,03 %  
Přiloženo cca 30min, ale nejevilo zájem 10,03 %0,03 %  
nebylo vubec, musela jsem si o to rict sama10,03 %0,03 %  
nepamatuji se, řádově několik hodin10,03 %0,03 %  
Bohužel až druhý den-těžký porod, dvě narkózy...10,03 %0,03 %  
ihed10,03 %0,03 %  
při SC nepřilkádají dítě k prsu hned10,03 %0,03 %  
druhý den, byly jsme odělené, dcera byla v inkubát10,03 %0,03 %  
až třetí den,bylo na JIP10,03 %0,03 %  
za 5hod z důvodu nedonošenosti (inkubator)10,03 %0,03 %  
po probuzení z celkové anestezie (cca po 5 hod.)10,03 %0,03 %  
36h., dite umisteno na jinem odd. (kapacita)10,03 %0,03 %  
pouze ukázali a pak mi ho dali až 2 den.10,03 %0,03 %  
nevzpomínám si10,03 %0,03 %  
nevím, ale měla jsem pocit,že docela brzy10,03 %0,03 %  
do 30 minut, ale ve hrozném spěchu a bez vysvětlen10,03 %0,03 %  
císařský řez10,03 %0,03 %  
později - porod SC pro KP10,03 %0,03 %  
pár minut po porodu, po ošetření miminka10,03 %0,03 %  
SC10,03 %0,03 %  
Dítě mi přiložili do 5-ti minut10,03 %0,03 %  
Akutní císařský řez s celkovou anestézií.10,03 %0,03 %  
do 30 min, ALE NA VLASTNÍ ŽÁDOST10,03 %0,03 %  
8 hodin po porodu10,03 %0,03 %  
Pokus hned po porodu, nešlo - vpáčené bradavky10,03 %0,03 %  
nepřiloženo - vpáčené bradavky10,03 %0,03 %  
pro nedostaek personálu až po několika hodinách10,03 %0,03 %  
za 7 hodin, cisar. rez v celkové anestezii10,03 %0,03 %  
bylo prilozeno, cas nevim10,03 %0,03 %  
druhý den10,03 %0,03 %  
převoz na dětskou JIP, má cel. anestesie10,03 %0,03 %  
Nedonošenec přiložen 1 měsíc po porodu.10,03 %0,03 %  
me zdravotni potize10,03 %0,03 %  
po 2dnech,bylo v ikubatoru,pri porodu priduseno10,03 %0,03 %  
Nemohlo být ze zdravotních důvodů. 10,03 %0,03 %  
kvuli císařskému řezu10,03 %0,03 %  
byla snaha o přiložení, ale nešlo to asi do 60 min10,03 %0,03 %  
narodilo se předčasně- inkubátor10,03 %0,03 %  
syn převezen do Brna, 1. kojení proběhlo až 17 den10,03 %0,03 %  
vyčerpávající dlouhý porod,kterýbyl 2dny vyvoláván10,03 %0,03 %  
vycerpanost-prilozeny bol po 14h10,03 %0,03 %  
pry jsem měla spinál tak nevěděli zda mohu!!3 den!10,03 %0,03 %  
důvod neznám10,03 %0,03 %  
neprinesli jej10,03 %0,03 %  
Byla nedonošená, takže ji odnesli na JIP10,03 %0,03 %  
celková anestezie při porodu10,03 %0,03 %  
miminko bylo ulozeno v inkubatoru10,03 %0,03 %  
IHNED NA SÁLE10,03 %0,03 %  
až druhý den po porodu, kvůli celkové anestezii10,03 %0,03 %  
neviem bola som v anestezii10,03 %0,03 %  
byla jsem na JIP10,03 %0,03 %  
nebylo, odvezeno do nemocnice Kladno do inkubatoru10,03 %0,03 %  
odešel veškerý personál a nikdo mi nepodal ditě10,03 %0,03 %  
Přiloženo asi ihned ale jen na vteřinu10,03 %0,03 %  
pobyt na JIP10,03 %0,03 %  
po zabelení do pleny ,ale prakticky jen na 3 min.!10,03 %0,03 %  
byla jsem na JIPce - kojila jsem po 2 dnech10,03 %0,03 %  
Měla jsem komplikace po celkové anestezii.10,03 %0,03 %  
malá porodní váha,odnesly jí do inkubátoru.10,03 %0,03 %  
cca po 3 hodinách od porodu10,03 %0,03 %  
narozené předčasně, bez sacího reflexu10,03 %0,03 %  
do 6hodin-cís.řez v celkové an.,nepřinesli mimčo10,03 %0,03 %  
druhý den, cca 1-2min. :-(porod o měsíc dříve, ink10,03 %0,03 %  
předčasný porod, na kojení si vzpoměli až za 2 dny10,03 %0,03 %  
špatná snášenlivost narkózy10,03 %0,03 %  
překotný porod doma10,03 %0,03 %  
max. na 5min10,03 %0,03 %  
3.den po odpojení z inkubátoru10,03 %0,03 %  
nebylo kojeno10,03 %0,03 %  
byla jsem na jipce10,03 %0,03 %  
dotek pusinkou dítěte trval asi 2 vteřiny10,03 %0,03 %  
Z důvodu pobytu v inkubátoru10,03 %0,03 %  
po týdnu od narození, měla jsem neštovice10,03 %0,03 %  
bohužel se na to zapomnělo10,03 %0,03 %  
bylo mu dáno po lžičkách cizí mateřské mléko10,03 %0,03 %  
Po 8 hodinách - vysoká ztráta krve při porodu10,03 %0,03 %  
okamžitě, až pak byla kontrola lékařem10,03 %0,03 %  
později z důvodu mého akutního odvozu na oper.sál.10,03 %0,03 %  
bylo přiloženo do 30 min pouze díky dule.10,03 %0,03 %  
nebylo přiloženo - extremne nizka vaha - deti v in10,03 %0,03 %  
po 12 hodinách sekce10,03 %0,03 %  
Za 5 hodin, až jsem se probrala z narkozy10,03 %0,03 %  
dítě bylo bohužel kříšeno a já v celkové anestezii10,03 %0,03 %  
po 5 hodinách10,03 %0,03 %  
nevím asi to bylo víc jak 2 hodiny po císaři10,03 %0,03 %  
Dítě bylo převezeno do jiné nemocnice 10,03 %0,03 %  
plánovaný císařský řez v celkové anestezii10,03 %0,03 %  
až jsem se probudila10,03 %0,03 %  
poškozen placenta, okamžitá revize dělohy10,03 %0,03 %  
Ležeo v jiném pavilonu pro předčasně narozené děti10,03 %0,03 %  
porod CS, dítě přiloženo následující den10,03 %0,03 %  
až na odd.šestinedělí cca5h10,03 %0,03 %  
později, v důsledku velkého šití10,03 %0,03 %  
Hned po porodu, ale nešlo mi to, pak po 2 hodinách10,03 %0,03 %  
cca po 5-6ti hodinách, po narkoze jsem byla mimo.10,03 %0,03 %  
1510,03 %0,03 %  
chlapečka odnesli do inkubátoru,z důvodu lehké asp10,03 %0,03 %  
operace10,03 %0,03 %  
hned na sále po odstřižení pupeční šňůry.10,03 %0,03 %  
Po 12 hodinách. Horší zdravotní stav10,03 %0,03 %  
Asi za 4 hodiny, když mi chlapce přinesli na JIP10,03 %0,03 %  
spatny stav ditete po porodu, 10,03 %0,03 %  
těžký porod, následný neplánovaný císařský řez10,03 %0,03 %  
po SC 24h na JIP bez možnosti vidět dítě 10,03 %0,03 %  
dcérka bola v inkubátore10,03 %0,03 %  
25 den po porodu - pobyt v inkubátoru na JIP10,03 %0,03 %  
Kojit jsem mohla až druhý den, synka dali do ink.10,03 %0,03 %  
po 8h,rodilo nás moc naráz,zřejmě nedostatek času10,03 %0,03 %  
Po 14ti dnech10,03 %0,03 %  
až 2. den, inkubator10,03 %0,03 %  
zdravotní stav10,03 %0,03 %  
Po akutním císaři dítě přiloženo až druhý den odpo10,03 %0,03 %  
do 5 hod po CS, po návratu z dospání z ARO10,03 %0,03 %  
více než po týdnu, byla jsem po porodu na ARO odd.10,03 %0,03 %  
později - celková anesezie při císaři 10,03 %0,03 %  
bylo v inkubátoru kvůli dýchání10,03 %0,03 %  
okamžitě - proběhl bonding10,03 %0,03 %  
pozděj - neměli na mě čas10,03 %0,03 %  
za 24 hodin10,03 %0,03 %  
Nikdo mi dítě nepřinesl, nevolnost po operaci.10,03 %0,03 %  
více než po 2 měsících z důvodu předčasného porodu10,03 %0,03 %  
druhý den po porodu10,03 %0,03 %  
nepamatuji si10,03 %0,03 %  
za 24hodin,pobyt na jipn pro nedonošenost10,03 %0,03 %  
po3 tydnech, nedonosene deti10,03 %0,03 %  
umístěno na JIRP10,03 %0,03 %  
déle než 4hod, nepřinesli ho, byla jsem vzhůru10,03 %0,03 %  
19hodin po císařském řezu, důvod mi nebyl sdělen! 10,03 %0,03 %  
Za 7 hodin.10,03 %0,03 %  
Po stresovém porodu byl malý v inkubátoru.10,03 %0,03 %  
Dvojčata - 1 z nich na JIP, druhe po 8 hod donesl10,03 %0,03 %  
Kvuli bolestem po císařském řezu10,03 %0,03 %  
do 30 min,ale nepřisála se,další pokus až ráno10,03 %0,03 %  
dali mě na JIP s tím,že dítě uvidím,až se zotavím10,03 %0,03 %  
ihned (úžasný zážitek)10,03 %0,03 %  
sama jsem musela na druhý den jít kojit10,03 %0,03 %  
dite bylo v inkubátoru - predcasny porod10,03 %0,03 %  
na JIP po sekci, dítě mi přivezli "ukázat"10,03 %0,03 %  
do 30ti min po vlastním požádání10,03 %0,03 %  
Ihned po porodu, avšak spíše symbolicky.10,03 %0,03 %  
inhed10,03 %0,03 %  
mevím,to mi po císařském řezu a nikdo neřekl10,03 %0,03 %  
Malý byl bez srdeční akce a bez dechu oživovali ho10,03 %0,03 %  
nechápu proč ho nepřiloží k prsu hned!!!10,03 %0,03 %  
malý byl lehce nedonošený přiložen asi po 3 dnech10,03 %0,03 %  
během 15 minut10,03 %0,03 %  
dvojčata v inkubátoru10,03 %0,03 %  
na JIP po přijetí cca 3hod po porodu10,03 %0,03 %  
po porodu mi ji prilozili hned, na 1 s, pak po 12h10,03 %0,03 %  
syn měl dýchací potíže10,03 %0,03 %  
až po 11 hodinách! důvod: noc a malování JIS10,03 %0,03 %  
k matce nebo prsu ? cca 1 hod. u matky, 3mi k prsu10,03 %0,03 %  
Nevím přesně,po celkové narkoze jsem měla potíže 10,03 %0,03 %  
z důvodu náročnosti rizikového porodu10,03 %0,03 %  
placenta mi byla odebrana pod narkozou10,03 %0,03 %  
Hned po probuzení z narkozy 10,03 %0,03 %  
sestry donesly miminko pozdě až po 5ti hodinách10,03 %0,03 %  
do 30ti minut, ale jen vlastní iniciativou10,03 %0,03 %  
Druhý den ráno na JIP10,03 %0,03 %  
10 hodin po porodu - bylo v inkubatoru10,03 %0,03 %  
bylo v inkubátoru 6 hodin, poté až přiloženo10,03 %0,03 %  
bylo to více než dvě hodiny10,03 %0,03 %  
24 hod.nedonošenec10,03 %0,03 %  
nepamätam si ale hned ako ho umyli a zabalili10,03 %0,03 %  
až po 8 hodinách, důvod akutní císařský řez10,03 %0,03 %  
do náruče, zabalené, ne k prsu10,03 %0,03 %  
na břícho ihned, prs-zítra10,03 %0,03 %  
po 14 dnech z důvodu nedonošenosti10,03 %0,03 %  
prinesli mi ho az vecer porodila jsem ho v 10:5510,03 %0,03 %  
Po císaři mi přes mé prosby přinesli dítě za 6 hod10,03 %0,03 %  
az za 1,5 dne, lezela jsem na JIP10,03 %0,03 %  
Takový je prý po cís.řezu postup10,03 %0,03 %  
dcera byla přidušená,přiložení po 2,5hodině10,03 %0,03 %  
byla jsem po c.narkoze na JIP po 12hod.10,03 %0,03 %  
byla jsem po epidurální analgezie)10,03 %0,03 %  
porod císařským řezem, k přiložení došlo později10,03 %0,03 %  
nebylo, ani mi nebylo nabídnuto odstříkávání MM10,03 %0,03 %  
sekce10,03 %0,03 %  
Až 24h po císařském řezu.10,03 %0,03 %  
malý problém s dýcháním10,03 %0,03 %  
cca po 12 h, byla jsem po císařském řezu v celkové10,03 %0,03 %  
dítě v inkubátoru, já po těžkém porodu kolabující10,03 %0,03 %  
byl v inkubatoru,klesl mu cukr,byl pridusenej10,03 %0,03 %  
transfuze, opearace10,03 %0,03 %  
za 5 hod., na 5 min. 10,03 %0,03 %  
nevzpomínam si na přesný čas, bylo jsem po celkové10,03 %0,03 %  
do 24hodin10,03 %0,03 %  
ležela jsem na JIP a dítě mi přinesli po 12 hod10,03 %0,03 %  
3.den po porodu! dítě JIP já pooperační o.10,03 %0,03 %  
Narkóza při zašívání,miminko předáno 4h.po porodu10,03 %0,03 %  
hlavněsi myslím, že to bylo tak do 10 minut 10,03 %0,03 %  
težký porod10,03 %0,03 %  
po celkové anestezii mi dítě přinesli až po 9 hod10,03 %0,03 %  
přiloženo pouze na pár vteřin10,03 %0,03 %  
druhý den pro nízkou hmotnost10,03 %0,03 %  
lehce křísen10,03 %0,03 %  
cca do 45 min10,03 %0,03 %  
hodiny jsem nesledovala, odhaduji do 60min.10,03 %0,03 %  
šití v narkóze10,03 %0,03 %  
až po probrání se z celkové anestezie po sekci10,03 %0,03 %  
cca za 5h - asi neměli čas a já dlouho spala10,03 %0,03 %  
bylo extremně nezrale, bylo intubováno10,03 %0,03 %  
bud do 60 min, nebo do 2 h - ted si to neuvedomuju10,03 %0,03 %  
do 30 min uz umyte a osetrene10,03 %0,03 %  
napodařilo se mi přiložení a personál nepomohl10,03 %0,03 %  
později z důvodu sekce10,03 %0,03 %  
císařský řez, přiloženo po 8 hodinách10,03 %0,03 %  
až doba v době termínu porodu - cca 7týdnů po 10,03 %0,03 %  
2 dny před propuštěním (8 týden hospitalizace) 10,03 %0,03 %  
extrémní nezralost, hellp syndrom matky10,03 %0,03 %  
nebylo přiloženo vůbec a byla jsem odrazována od k10,03 %0,03 %  
bylo odvezeno na JIP10,03 %0,03 %  
až za 10 dní po porodu10,03 %0,03 %  
dvojčata přiložena až třetí den10,03 %0,03 %  
akutní SC večer, CA, přiložení po 12hod10,03 %0,03 %  
TŘETÍ TÝDEN10,03 %0,03 %  
okamzite10,03 %0,03 %  
z důvodu aktuní SC v průběhu přirozeného porodu10,03 %0,03 %  
po 20 hod., po převezení z JIP na odd. šestinedělí10,03 %0,03 %  
cca 5h - pobyt na jip10,03 %0,03 %  
ca po 45 dnech - extrémně nezralý novorozenec10,03 %0,03 %  
do 5-10 minut 10,03 %0,03 %  
kříšeno odneseno na novoroznecké10,03 %0,03 %  
obě děti byly v inkubátoru10,03 %0,03 %  
až se budu schopná po císaři postavit sama na nohy10,03 %0,03 %  
na JIP asi po 2-3 hod.10,03 %0,03 %  
na břicho ihned,na kojení druhý den ráno10,03 %0,03 %  
císařský řez v celk. anestezii10,03 %0,03 %  
nevím, jak jsem byla schopná10,03 %0,03 %  
měla jsem silnou alergii na antibiotika10,03 %0,03 %  
za 3dny10,03 %0,03 %  
byli jsme odděleni10,03 %0,03 %  
z důvodu celkové anestezie po 7 hodinách10,03 %0,03 %  
nezralost - zdrav. stav dítěte to neumožnil10,03 %0,03 %  
po neustálých urgencích až po dvou hodinách10,03 %0,03 %  
nízká porodní hmotnost10,03 %0,03 %  
bylo mi doporučeno nekojit10,03 %0,03 %  
důvodem pozdního přiložení byl můj stav po porodu10,03 %0,03 %  
prodV37.týdnu,dceraMiBylaUkázana,nebylaPřiložena10,03 %0,03 %  
po 4 hod10,03 %0,03 %  
Po několika dnech-plán.cís.řez+vroz.zápal plic10,03 %0,03 %  
dítě k prsu až na JIP několik hodin po císaři10,03 %0,03 %  
po měsíci10,03 %0,03 %  
4den10,03 %0,03 %  
hned, ale musela jsem si o to říct10,03 %0,03 %  
Více jak po týdnu, dvojčata byla v inkubátorech10,03 %0,03 %  
cca za 8hod. - SC10,03 %0,03 %  
byli v inkubátoru krmeni sondou10,03 %0,03 %  
už si nepamatuji časový interval10,03 %0,03 %  
Přiloženo na velmi krátku dobu, ale bez zájmu.10,03 %0,03 %  
nebylo prilozeno vubec, behem zakroku sedativa10,03 %0,03 %  
po 8 hod. po CŘ10,03 %0,03 %  
do 18 hod10,03 %0,03 %  
jakmile jsem se probrala z narkozy10,03 %0,03 %  
akutní císařský řez v celkové narkoze10,03 %0,03 %  
Neinformovali mne, zda vůbec dítě přežilo = vůbec10,03 %0,03 %  
Druhy den rano v pul 6 kvuli me ztrate krve10,03 %0,03 %  
SC - dítě bylo přiloženo až po 13 hodinách10,03 %0,03 %  
dlouhé šití poranění - více než 45minut10,03 %0,03 %  
Přiloženo do 30 min, ale přisálo se až po 60 min10,03 %0,03 %  
nutná hospitalizace dítěte,protrahovaný porod10,03 %0,03 %  
nepamatuji ji přesně, nebyl zbytečný odklad kojení10,03 %0,03 %  
neměl personál na mě čas a byla jsem po narkoze10,03 %0,03 %  
cca 3 hod10,03 %0,03 %  
5.den10,03 %0,03 %  
dlepersonálumiminemáprvní2dnyhlad,prýjetozbytečné10,03 %0,03 %  
dítě mi "pujčili" až po týdnu v inkubátoru 10,03 %0,03 %  
do 10 hodin z důvodu sekce10,03 %0,03 %  
až po 3 hod., ležela jsem na dospáv. pokoji po CR10,03 %0,03 %  
zdravotní personál mi ho jenom z dálky ukázal 10,03 %0,03 %  
Byl prilozen az za dva dny, transport na jip praha10,03 %0,03 %  
porod dvojčat, matka na JIP10,03 %0,03 %  
nebylo, muselo být rychle odneseno10,03 %0,03 %  
Až 2.den-dítě prý trochu zvracelo plod. vodu10,03 %0,03 %  
měla jsem problém s placentou10,03 %0,03 %  
porod SC10,03 %0,03 %  
císařv byl v noci tak malou jsem kojila až rano10,03 %0,03 %  
akutní císař v celkové anestezii, asi 4 hod. po po10,03 %0,03 %  
rekonvalescence po CS10,03 %0,03 %  
akutní císařský řez10,03 %0,03 %  

Graf

BOD 5 BFH

19. Pokud jste byla od dítěte oddělena (díky zdravotnímu stavu Vašemu nebo dítěte) bylo Vám vysvětleno jak udržovat laktaci (odstříkáváním nebo odsáváním) a byla Vám věnována individuální péče?

Na tuto otázku odpovídejte jen v případě, že jste byla od svého dítěte oddělena

Nepovinná otázka, respondent mohl zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ne, vůbec44638,61 %13,69 %  
Ano, ale jen částečně (jen individuální péče nebo jen vysvětleno odsávání)30126,06 %9,24 %  
Ne, o takovou péči jsem neměla zájem nebo jsem ji nepotřebovala20818,01 %6,39 %  
Ano, vše20017,32 %6,14 %  

Graf

BOD 6 BFH

20. Byla dětem v porodnici podávána jiná strava nebo tekutiny než mateřské mléko (především umělé mléko)

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano”, „nevím” a „ne”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano151046,36 %46,36 %  
ne108533,31 %33,31 %  
nevím66220,33 %20,33 %  

Graf

BOD 7 BFH

21. Byl v porodnici u zdravých dětí a matek praktikován systém rooming-in (tj. 24 hodinový pobyt matky s dítětem na jednom pokoji)?

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano” a „ne”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano316097,02 %97,02 %  
ne972,98 %2,98 %  

Graf

BOD 8 BFH

22. Byla jste v porodnici povzbuzována, abyste kojila dítě dle jeho požadavků bez omezování délky a frekvence kojení?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ano155947,87 %47,87 %  
Ne, byly doporučovány pravidelné intervaly mezi kojeními 119136,57 %36,57 %  
Nevím, o tomto v porodnici nikdo nemluvil42513,05 %13,05 %  
Nevím, tyto informace jsem nevyhledávala, nezajímalo mne to822,52 %2,52 %  

Graf

BOD 9 BFH

23. Byly v porodnici používány dudlíky a/nebo lahvičky?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ne127339,09 %39,09 %  
Ano99730,61 %30,61 %  
Nevím, nevšimla jsem si62519,19 %19,19 %  
Ano, ale byla jsem upozorněna na rizika, která mohou pro kojení mít36211,11 %11,11 %  

Graf

24. Byly Vám doporučeny kojící kloboučky?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ne224368,87 %68,87 %  
Ano, protože se dítěti nedařilo jinak přisát37011,36 %11,36 %  
Ano, protože mám ploché nebo vpáčené bradavky2427,43 %7,43 %  
Ano, protože jsem měla poraněné bradavky nebo mne kojení bolelo2136,54 %6,54 %  
Ne, ale sama jsem si je vyžádala nebo přinesla a používala1283,93 %3,93 %  
Ano, byly mi nabízeny z jiného důvodu, než jsou zde vypsány611,87 %1,87 %  

Graf

BOD 10 BFH

25. Dostala jste před propuštěním z porodnice informace o tom, kam se můžete obrátit v případě potíží s kojením (můžete zvolit i více možností)?

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Ano, dostala jsem kontakt na tel. linku nebo poradnu působící v rámci dané porodnice126238,75 %38,75 %  
Ne, ale uvítala bych to115435,43 %35,43 %  
Ne a ani jsem to nepotřebovala nebo bych o takové kontakty neměla zájem45013,82 %13,82 %  
Ano, dostala jsem kontakt na jednu nebo více poradkyň působících v mém regionu36811,3 %11,3 %  
Ano, dostala jsem kontakt na mateřské centrum nebo jiné poradenské skupiny1354,14 %4,14 %  
Ano, dostala jsem kontakt na jiné zdravotnické zařízení601,84 %1,84 %  

Graf

26. Měla jste s kojením v porodnici potíže? Pokud ano, zatrhněte, prosím, jaké

je možné zaškrtnout více odpovědí

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
potíže jsem neměla109833,71 %33,71 %  
slabé, neefektivní sání dítěte, spavé dítě, dítě vypilo velmi málo mléka81124,9 %24,9 %  
poraněné bradavky, bolesti prsou při kojení78023,95 %23,95 %  
bolestivě nalitá prsa66520,42 %20,42 %  
dítě se nechtělo přisávat, případně prso odmítalo57217,56 %17,56 %  
pozdní přiložení dítěte - později než do 2 h po porodu (z jakéhokoliv důvod, včetně zdravotního stavu matky či dítěte)56717,41 %17,41 %  
opožděná tvorba mléka (později než 4. den po porodu)44313,6 %13,6 %  
ploché bradavky90,28 %0,28 %  
vpáčené bradavky50,15 %0,15 %  
vpáčená bradavka20,06 %0,06 %  
málo mléka20,06 %0,06 %  
špatná technika kojení20,06 %0,06 %  
špatná technika20,06 %0,06 %  
neuměla jsem dítě správně přiložit20,06 %0,06 %  
nevěděla jsem jak dítě přiložit10,03 %0,03 %  
prsa se mi ucpala10,03 %0,03 %  
ditě mělo žloutenku dlouhou dobu strávilo na fotot10,03 %0,03 %  
Velmi hladové dítě10,03 %0,03 %  
pozdní přiložení nepovažuji za problém!10,03 %0,03 %  
nadmira mat. mleka 10,03 %0,03 %  
přirostlý jazýček10,03 %0,03 %  
kombinace málo mléka, možná neefektivní sání dítět10,03 %0,03 %  
měla jsem strašně velká prsa10,03 %0,03 %  
Netolerance k mateřskému mléku..10,03 %0,03 %  
k dítěti jsem se dostala po pěti dnech10,03 %0,03 %  
zdravotní problémy dítěte10,03 %0,03 %  
novorozenecká žlutenka,dítě nesálo spíš "kousalo"10,03 %0,03 %  
kojila jsem podruhé, ale sestry mě "buzerovaly" s 10,03 %0,03 %  
technikou(úhlel ramene apod)10,03 %0,03 %  
nevěděla jsem jak na to a nikdo mi to zprvu nevysv10,03 %0,03 %  
měla jsem příliš mléka, doma pak zánět10,03 %0,03 %  
nechtela vubec jist, jen spala, nemela silu sat10,03 %0,03 %  
extrémně spavé dítě nemající zájem o sání (spalo)10,03 %0,03 %  
dle sester málo častá frkvence kojení 10,03 %0,03 %  
silná žloutenka-spavé dítě, jinak bez problémů10,03 %0,03 %  
běžné potíže nedonošenců10,03 %0,03 %  
personál není schopen poradit jak odstříkávat10,03 %0,03 %  
zatvrdliny, do týdne zánět10,03 %0,03 %  
mám ploché bradavky...malé se špatně přisávalo10,03 %0,03 %  
hladové neustále přisáté dítě, mléko 4.den10,03 %0,03 %  
riziko dehydratace, nucení dokrmu MM10,03 %0,03 %  
ocenila bych doporučení jen převařené vody, jako10,03 %0,03 %  
jsem to udělala u poslední domarozené10,03 %0,03 %  
k podání cizího MM jsem měla psychický blok10,03 %0,03 %  
chyběly mi neemotivní informace o stavu dítěte10,03 %0,03 %  
ale nakonec jsme zvládly10,03 %0,03 %  
prudké nalití prsou s horečkou10,03 %0,03 %  
zatvrdlinky10,03 %0,03 %  
spave dite, se žloutenkou10,03 %0,03 %  
první dítě r2004 bylo příloženo až za 12h10,03 %0,03 %  
silný spouštěcí reflex,dcerka se zalíkala10,03 %0,03 %  
nedostatečné množství mléka10,03 %0,03 %  
strach z bolesti (zkušenost z 1. dítěte)10,03 %0,03 %  
dite zvracelo plodovou vodu - odmitani prsu10,03 %0,03 %  
, kloboučky i odsávačku mi odmítli zapůjčit10,03 %0,03 %  
separovali mě od dcerky na 13h bez kontaktu10,03 %0,03 %  
místo aby pomohli s přisátím, tak mi jí vzali 10,03 %0,03 %  
nikdo mi neukázal správnou tech. jak dítě přiložit10,03 %0,03 %  
nemělo sílů se přisát10,03 %0,03 %  
boj, stále ho chtěli někam odnášet10,03 %0,03 %  
Zpočátku o.k., doma problémy dítě málo přibírá.10,03 %0,03 %  
kojit jsem začala až 4 měsíce po porodu10,03 %0,03 %  
mléka málo na hladovce, stačilo až 4.den10,03 %0,03 %  
od porodnice kojím s kloboučky10,03 %0,03 %  
dítě sálo OK, já málo mléka, křičelo hlady10,03 %0,03 %  
ploché bradavky, dítě se obtížně přisávalo10,03 %0,03 %  
spodní ret dovnitř, nepřisál se bez kloboučku10,03 %0,03 %  
nešlo mě to,nevěděla jsem,jak přikládat10,03 %0,03 %  
vše bez problémů u obou dcer10,03 %0,03 %  
syn měl žloutenku10,03 %0,03 %  
jedno prso ok, druhé problém - jiný tvar bradavky10,03 %0,03 %  
jen u prvního dítěte jsem problémy měla10,03 %0,03 %  
krvácení z bradavek10,03 %0,03 %  
pomalý rozjezd tvorby mléka po císaři (od 4.dne)10,03 %0,03 %  
špatné přiložení po porodu10,03 %0,03 %  
po cca 4 dnech zlepšení10,03 %0,03 %  
měla jsem a stále mám vpáčené bradavky10,03 %0,03 %  
prostě to nešlo, nechtěla se přisát10,03 %0,03 %  
nepříjemné sestry kvuli dlouhému sání syna10,03 %0,03 %  
malý blinkal,reflux,ale nikdo mi o tomto neřekl10,03 %0,03 %  
musela jsem chodit odsávat k sestřičkám10,03 %0,03 %  
zauzlení jednoho prsu pod bradavkou-nešlo sát10,03 %0,03 %  
dítě bylo pro vrozenbou srdeční vadu odvezeno jina10,03 %0,03 %  
chtěl pozorovat svět, místo pití10,03 %0,03 %  
přisálo se na 1prso,druhé byl problém,dopor.klobou10,03 %0,03 %  
čky,bohužel,neměli čas mi víc pomáhat s přisátím10,03 %0,03 %  
moc rodiček,ale kojila jsem s nima nakonec až do 810,03 %0,03 %  
měs.pak už malá nechtěla10,03 %0,03 %  
Miminko se moc neumělo přisát10,03 %0,03 %  
Dítě mi nepřiložili,i když jsem se dožadovala.10,03 %0,03 %  
Manžel mi sám pro mimi chodil a přikládal.10,03 %0,03 %  
Personál nikoli-nezájem.Díky manželovi kojím.10,03 %0,03 %  
Potíže s kojením jsem měla až doma, 10,03 %0,03 %  
několikátý den po propuštění.10,03 %0,03 %  
vše dle tabulek ne potřeb dítěte10,03 %0,03 %  
potřeboval přiložit velmi často10,03 %0,03 %  
přisátí pouze k jednomu prsu10,03 %0,03 %  
nedostatek mleka10,03 %0,03 %  
V kloboučku zůstávalo dost mléka, malý ubliknával10,03 %0,03 %  
dítěti se nedařilo mléko sát, nešlo ani odstříkat10,03 %0,03 %  
dítě stále sálo, ale stále nebylo najedené10,03 %0,03 %  
velká těžká prsa, dítě neudrželo bradavku10,03 %0,03 %  
nucení ze strany sester koji pouze v sedě na židli10,03 %0,03 %  
zánět v prsu10,03 %0,03 %  
bez laktace10,03 %0,03 %  
neměla jsem žádné potíže10,03 %0,03 %  
nevedela jsem, jak spravne drzet dite pri kojeni10,03 %0,03 %  
i když bylo 1. přiložení až po 8 hod potíže nebyly10,03 %0,03 %  
U prvního dítěte byl problém s přisátím, neuměl to10,03 %0,03 %  
nadměrné množství mléka10,03 %0,03 %  
denně odstříkáno 1l mléka mimo porodnici v porodni10,03 %0,03 %  
po císaři se mi nedařila technika kojení10,03 %0,03 %  
vpáčené poraněné bradavky10,03 %0,03 %  
velmi neochotné zdravotní sestry na odd. šestinedě10,03 %0,03 %  
v porodnici js byla jen 2dny,doma hebamme1h/den10,03 %0,03 %  
potize s koj. nebyli, jen byl priloz. pozdeji10,03 %0,03 %  
nalitá prsa, dítě se žlouten. mimo cpáno sunarem10,03 %0,03 %  
přestože dítě sálo,bylo stále hladové10,03 %0,03 %  
málo mléka, ale uměla jsem to řešit10,03 %0,03 %  
syndrom bělavých bradavek10,03 %0,03 %  
neochota při pomoci s vpáčenými bradavky10,03 %0,03 %  
kojila jsem pouze 14 dní10,03 %0,03 %  
při kojení mě rušily ostatní maminky na pokoji10,03 %0,03 %  
Odsávala jsem a dokrmovala stříkačkou10,03 %0,03 %  
nebyla mi dovysvětlena technika přiložení dítěte10,03 %0,03 %  
velké bradavky a moc nalitá prsa- dítě neschopno p10,03 %0,03 %  
špatný přístup sester k prvorodičkám, neporadí10,03 %0,03 %  
miminko bylo ze zacatku krmeno strikackou10,03 %0,03 %  
personál nerozeznal žloutenku, dítě nemělo sílu sá10,03 %0,03 %  
oddělení dítěte od matky na tři dny10,03 %0,03 %  
ChtěliDátUmělé mléko,musela jsem trvat naMateřském10,03 %0,03 %  
maly bol hladnejsi ako som mala mlieka10,03 %0,03 %  
velmi hladové dítě, kojila jsem každou půlhodinu 10,03 %0,03 %  
měla jsem velmi málo mléka10,03 %0,03 %  
dcera se žloutenkou velmi málo sála10,03 %0,03 %  
pouze trochu bolave bradavky,jinak vše ok10,03 %0,03 %  
v pořádku, až jsem plně kojila a dítě přibývalo, 10,03 %0,03 %  
pak nás propustili. 10,03 %0,03 %  
dítě mi často plakalo, nejspíš bylo "slabé"mlíko, 10,03 %0,03 %  
dle personálu však dostačující10,03 %0,03 %  
dcera byla velmi spavá pak ale vypila i 80ml10,03 %0,03 %  
po sc nastoupila laktace později, 10,03 %0,03 %  
děti se moc snažili, na bradavky jsem používala 10,03 %0,03 %  
chladivé gelové polštářky10,03 %0,03 %  
neuměla jsem mu prso dat kdyz mi pomohla sestra 10,03 %0,03 %  
pak jsem objevila kloubouček a s ním jsem kojila 10,03 %0,03 %  
až do ukončení kojení ve 14,5 měsících10,03 %0,03 %  
Spatna technika kojeni10,03 %0,03 %  
obě nesály, nevytvořilo se mi dosti10,03 %0,03 %  
mléko jsem měla až třetí den. Malá brečela hlady.10,03 %0,03 %  
Několikrát jsem prosila o glukózu...10,03 %0,03 %  
Holčička měla 5,15kg a já neměla skoro žádné mléko10,03 %0,03 %  
malá se vždy přisála, ale neudržela se10,03 %0,03 %  
celkove se nam to ze zacatku nejak nedarilo10,03 %0,03 %  
dítě se přisálo, ale nesálo, drastický přístup 10,03 %0,03 %  
opožděná tvorba mléka po akutním císařském řezu10,03 %0,03 %  
rozkousané bradavky10,03 %0,03 %  
prvni 2-3pokusy se nedovedlo přisát,poté bez probl10,03 %0,03 %  
slabé,spavé dítě10,03 %0,03 %  
chyběl mi aktivní přístup personálu,tápala jsem10,03 %0,03 %  
nekojila jsem10,03 %0,03 %  
spave dite,interval kojeni dele nez 4h10,03 %0,03 %  
zkrác. uzdička jazyka-nikdo neřešil,dítě hublo :-(10,03 %0,03 %  
dávali umělý příkrm, aby se nás zbavili :-(10,03 %0,03 %  
vše vyřešil až pediatr a ihned nás poslal na ORL10,03 %0,03 %  
od té doby pije krásně jen MM10,03 %0,03 %  
nevěděla jsem, jak na to a sestry mi moc neporadil10,03 %0,03 %  
nemohla za mnou přijít lakt. poradkyni.10,03 %0,03 %  
silná žloutenka10,03 %0,03 %  
musels jsem odstříkávat mléko-děti v inkubátorech10,03 %0,03 %  
žravé dítě, málo mléka10,03 %0,03 %  
neměla jsem mléko10,03 %0,03 %  
než se mi vytvořilo mléko,mimi mělo hlad10,03 %0,03 %  
Dítě u prsu usínalo .nemělo hlad10,03 %0,03 %  
nosili nám všem děti stejně bez rozdílu!!10,03 %0,03 %  
váha maličké stále klesala a z mého mlíka nepřibír10,03 %0,03 %  
nedařilo se přisát a kvůli žloutence hodně spinkal10,03 %0,03 %  
Mala se nemohla poradne prisat10,03 %0,03 %  
Temer se mi netvorilo mliko, nikdo nepomohl10,03 %0,03 %  
nevedela jsem JAK mam kojit (prvorodicka)10,03 %0,03 %  
ploché bradavky, problém s přisáváním10,03 %0,03 %  
když jsem odstříkávala mléko, tak miminko pilo.10,03 %0,03 %  
Kojila jsem až po operaci dítěte, přechod ze sondy10,03 %0,03 %  
rozkojovala jsem se sama odsávačkou 10,03 %0,03 %  
s kloboučkama už to šlo10,03 %0,03 %  
špatně se přisávalo10,03 %0,03 %  
nechytlo bradavku10,03 %0,03 %  
žadne10,03 %0,03 %  
dítě sálo pořád a bolesti bříška10,03 %0,03 %  
tato porodnice je dokonalá!10,03 %0,03 %  
U prvního dítěte ano, u druhého ne.10,03 %0,03 %  
tvořilo se mi málo mléka10,03 %0,03 %  
podstoupila jsem revizi rány kvůli hematomu10,03 %0,03 %  
v celkové anestezii10,03 %0,03 %  
Byla jsem na revizi dělohy,snížení laktace. 10,03 %0,03 %  
nechtěla jsem kojit10,03 %0,03 %  
problémy byly u prvního dítěte, u druhého už ne10,03 %0,03 %  
vše k předčasnému porodu, stále málo mat. mléka.10,03 %0,03 %  
vpáčená a plochá bradavka10,03 %0,03 %  
dva dny nedostatečné množství mléka10,03 %0,03 %  
dcérka sa nevedal prisať10,03 %0,03 %  
neklid, pláč, odtrhávání, zřejmě bolesti příška10,03 %0,03 %  
spavé dítě,musela jsem ho budit,před kojením jsem 10,03 %0,03 %  
odstříkávala,kojení každou hodinu10,03 %0,03 %  
dítě se přisávalo nesprávně ale nikdo si nevšiml10,03 %0,03 %  
měl žloutenku,nespolupracoval10,03 %0,03 %  
2 porod - nemala som preto ziadne potiaze10,03 %0,03 %  
potíže s technikou kojení10,03 %0,03 %  
nevytorilo se mi mleko10,03 %0,03 %  
mírně poraněné bradavky10,03 %0,03 %  
po porodu se nechtěl přisát, tak mi syna odnesli10,03 %0,03 %  
nedostačující tvorba mléka10,03 %0,03 %  
díky předchozím zkušenostem problémy nebyly10,03 %0,03 %  
dítě se napilo plodové vody - blinkalo, nepilo2dny10,03 %0,03 %  
Byla jsem vystresovana hysterickym pristupem seste10,03 %0,03 %  
možnost kojení pouze co 3 hodiny - JIP,žloutenka10,03 %0,03 %  
dítě mělo žloutonku, hodně spalo, později se vše 10,03 %0,03 %  
prilis velke bradavky pro usta ditete10,03 %0,03 %  
bolest při kojení s kloboučkem10,03 %0,03 %  
odsávačku mi dali až 4.den, do té doby nic nevypil10,03 %0,03 %  
miminku se nedařilo přisát, ale pomohl klobouček. 10,03 %0,03 %  
asi po měsíci, už nebyl zapotřebí, kojení šlo bez.10,03 %0,03 %  
měla jsem slabé mléko a dítě nepřibývalo na váze10,03 %0,03 %  
trvali na poloze vleže-nevyhovovala mi10,03 %0,03 %  
psychické problémy10,03 %0,03 %  
byli jsme 5 dní každý v jiné nemocnici10,03 %0,03 %  
dítě chtělo být nonstop u prsu10,03 %0,03 %  
zákaz kojení cca 7dní10,03 %0,03 %  
nevěděla jsem,že se kojí čistě dle potřeby dítětě10,03 %0,03 %  
dcera poté zvracela krev s mlékem10,03 %0,03 %  
nejistota ohledně poloh, jestli mléko opravdu teče10,03 %0,03 %  
žloutenka kojence, stále spal a nechtěl pít..10,03 %0,03 %  
dítě se špatně přisávalo10,03 %0,03 %  
Bylo to mé první dítě.Přikládání jsem se učila.10,03 %0,03 %  
poranene bradavky a DR.mi poradila odstavit dieta10,03 %0,03 %  
nebyla spavá,ale sála málo10,03 %0,03 %  
málo mléka,pak mi nabídli gravimilk a super10,03 %0,03 %  
rozbehnuta laktace, na me pozadani mi dali odsvac10,03 %0,03 %  
ku, po 2 dnech dobry10,03 %0,03 %  
kazdou snad poprve boli kojeni pri sani s bolavymi10,03 %0,03 %  
naštěstí jsem neměla žádné problémy10,03 %0,03 %  
sestricky mi zpusobily zanet v prsu vadnou odsavac10,03 %0,03 %  
pozdě mi jí přinesli, naštěstí bez negat.efektu10,03 %0,03 %  
ze začátku než jsem vychytala já i dcerka přisátí 10,03 %0,03 %  
neochotne sestry, katastrofa10,03 %0,03 %  
Díky nízké porodní hmotnosti(1560g)neměla sílu sát10,03 %0,03 %  
málo informací od personálu10,03 %0,03 %  
Stav po sc v celkové anestezii, 10,03 %0,03 %  
dítě přiloženo do 2 h.10,03 %0,03 %  
nemela jsem zadne10,03 %0,03 %  
bolo treba mlieko roztahat10,03 %0,03 %  
bolest při kojení, problém s přisátím10,03 %0,03 %  
při velkém nalití prsou to bylo až bolestivé, odsá10,03 %0,03 %  
zánět prsu10,03 %0,03 %  
špatná technika přisátí10,03 %0,03 %  
porod císařským řezem10,03 %0,03 %  
nikdo mi nic ohledně kojení neřekl10,03 %0,03 %  
mléko po 3 dnech, cpali glukózu, BEBA10,03 %0,03 %  
říkali kojit max 10 minut, v noci ne10,03 %0,03 %  
neřekli mi, že mlíko 3. den je OK, už jsem se bála10,03 %0,03 %  
dítě ztrácelo na váze, nutný dokrm dárcovským MM10,03 %0,03 %  
klobouček mi moc nepomohl, bránil v dobrém sání 10,03 %0,03 %  
slabé miminko, dokrmováno MM stříkačkou10,03 %0,03 %  
žádné mléko se mi netvořilo10,03 %0,03 %  
Psychicky šok s toho že bradavky tak bolí.10,03 %0,03 %  
neochota personálu pomoci s technikou kojení10,03 %0,03 %  
stresování personálem převažováním po kojení10,03 %0,03 %  
nebyla jsem si jista,jestli nekojim moc10,03 %0,03 %  
kojila jsem skoro porad10,03 %0,03 %  
vpáčené bradavky a bohužel porodnice neměla klobou10,03 %0,03 %  
problémy s dobrým držením dítěte10,03 %0,03 %  
jen v intervalu po 5ti hodinách!!10,03 %0,03 %  
navíc jen z jednoho prsu!! prý, když se kojí z 10,03 %0,03 %  
obou, tak ho bolí bříško. Všechny jsme ve fotu 10,03 %0,03 %  
kojily jen z jednoho a ony pak dokrmily mé dítě 10,03 %0,03 %  
i laktační poradkyně. Pak jsme nakojily všechny.10,03 %0,03 %  
žádný návod na to, jak dítě správně kojit :-( 10,03 %0,03 %  
časový stres - přinášeli mi dcerku pouze na kojení10,03 %0,03 %  
kojení přes klobouček,dítě bylo dokrmováno10,03 %0,03 %  
druhe dite spatne reflexy v puse, 8 mesicu NSG10,03 %0,03 %  
byla jsem dlouho odtržena od dítěte10,03 %0,03 %  
hned dostal dudlík a flašku!10,03 %0,03 %  
málo mléka v prsu10,03 %0,03 %  
silná žloutenka,spavé miminko - dokrm UM10,03 %0,03 %  
přiložení k prsu, bez ukázky a vysvětlení jak a co10,03 %0,03 %  
nikdo se mi nevěnoval, chtěla jsem poradit10,03 %0,03 %  
sestricky dobre neporadily s prilozenim miminka10,03 %0,03 %  
dítě pilo často,ale ztrácelo na váze,jako astmatič10,03 %0,03 %  
odstříkávala jsem10,03 %0,03 %  
neumožněno (předčasně narozené miminka 32tt) 10,03 %0,03 %  
děti byly sále sondované a nebo krmeny z lahvičky 10,03 %0,03 %  
od kojení jsem byla odrazována10,03 %0,03 %  
problem s pohybem po sekci10,03 %0,03 %  
nikdo nebyl schopen mě naučit kojit dvojčata souča10,03 %0,03 %  
sně10,03 %0,03 %  
Mám dvojčata. Nutili mi umělé mléko z důvodu, že 10,03 %0,03 %  
měli malou porodní váhu a prý by je kojení moc 10,03 %0,03 %  
unavilo.10,03 %0,03 %  
ani nechtěli abych zkusila přisát,že je jen unaví10,03 %0,03 %  
m, až po pár dnech jednu a potom až doma10,03 %0,03 %  
dětska doktorka trvala na 3hod intervalech10,03 %0,03 %  
zbytečný stres a nalitá prsa10,03 %0,03 %  
Malé se nedařilo přisát po nalití prsou 3. den. 10,03 %0,03 %  
dítě na JIP, zdravotní potíže matky10,03 %0,03 %  
velké bradavky10,03 %0,03 %  
kojila jsem dvojčata10,03 %0,03 %  
velmi bolestivé kojení, bez poranění bradavek10,03 %0,03 %  
malo mleko10,03 %0,03 %  
obtížné kojení v boční poloze /chybí koj. polštář/10,03 %0,03 %  
když byl zralý na kojení, sál krásné a hodně.10,03 %0,03 %  
že mám odsávat a půjčení odsávačky poradili až 4.D10,03 %0,03 %  
mezitím jsem ztratila mléko10,03 %0,03 %  
moc se mi nevěnovali s technikou kojení10,03 %0,03 %  
různé sestry- protichůdné rady10,03 %0,03 %  
ač jsem se neustále domáhala pomoci,10,03 %0,03 %  
vynadala mi primářka Paulová, že nechci kojit!10,03 %0,03 %  
měla jsem být na oddělení nedonošenců, ale kvůli 10,03 %0,03 %  
malování mě dali na šestinedělí, kde na mě kašlali10,03 %0,03 %  
krmení (pokus o kojení +dokrm stříkačkou u neprobu10,03 %0,03 %  
ditelného dítěte trvalo přes 2 hodiny, přesto mi 10,03 %0,03 %  
sestry málokdy pomohly -> mestíhala jsem ani jíst 10,03 %0,03 %  
a spala max 3hod/den -> také vliv na laktaci10,03 %0,03 %  
velká prsa10,03 %0,03 %  
velka bradavka, nevědla jsem jak dítě přiložit10,03 %0,03 %  
kojila jsem jen 1x, před propuštěním10,03 %0,03 %  
nešlo mi odstříkávání a pomohla až sestřička z gyn10,03 %0,03 %  
mléko se mi spustilo až poslední den v porodnici10,03 %0,03 %  
malý sál skoro pořád, vyřešily to dudlíkem10,03 %0,03 %  
žloutenka dcery,byla spavá,sála jen přes klouboček10,03 %0,03 %  
V porodnici jsem nekojila,jen 1x pokus o přiložení10,03 %0,03 %  
dítě spavé, žloutenka, nechtělo sát10,03 %0,03 %  
zpočátku špatná technika10,03 %0,03 %  
již druhý den velké množství mléka, nutné odsávání10,03 %0,03 %  
pozdní nástup laktace, vpáčené bradavky10,03 %0,03 %  
každá sestra i lékařka radila něco jiného10,03 %0,03 %  
zánět10,03 %0,03 %  
musela jsem si prsa odstříkávat10,03 %0,03 %  
rád a dlouho mně sál10,03 %0,03 %  
potíže s přisáváním, zpočátku méně MM10,03 %0,03 %  
každý radil kojit jinak,myslela jsem že nemám MM10,03 %0,03 %  
pozdě odhalená zkrácená uzdička10,03 %0,03 %  
problémy s polohou/techn. při kojení - velká prsa10,03 %0,03 %  
vpáčené bradavky- nikdo mi nic neřekl, dítě špatně10,03 %0,03 %  
nevedel sa dobre prisat,kratka uzdicka na jazyku10,03 %0,03 %  
bolestivé stehy a ruka, blbá židle=špatná poloha10,03 %0,03 %  
z počátku tvorba mléka malá, doporučen příkrm10,03 %0,03 %  
4. den pak již bez příkrmu10,03 %0,03 %  
neměla10,03 %0,03 %  
způsob přiložení10,03 %0,03 %  
vpáčené bradavky - miminko mělo problém se přisát 10,03 %0,03 %  
málo mléka, moučnivka10,03 %0,03 %  
nadměrná tvroba mlíka a zalíkání se v průběhu koje10,03 %0,03 %  
dítě mi sebrali a ani neukázali10,03 %0,03 %  
miminko hned u prsa usnulo10,03 %0,03 %  
prsa se vůbec nenalila10,03 %0,03 %  
obojí ihned řešeno personálem10,03 %0,03 %  
musela jsem zavést kojení z kloboučkem,jinak nám 10,03 %0,03 %  
to nešlo10,03 %0,03 %  
měla jsem málo mléka, dítě nepřibíralo10,03 %0,03 %  
nebyly nabídnuty žádné alternativní metody kojení10,03 %0,03 %  
vpáčené bradavky-kloboučky10,03 %0,03 %  
nalitá prsa, ale dařilo se mi to odstříkat10,03 %0,03 %  

Graf

27. Při propouštění z porodnice jste své dítě kojila

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Plně262880,69 %80,69 %  
Částečně (+ dokrm umělým mlékem)36011,05 %11,05 %  
Částečně kojeno a částečně dokrmováno dstříkaným mateřským mlékem1444,42 %4,42 %  
Nekojeno, dítě bylo plně na umělém mléce631,93 %1,93 %  
Plně krmeno odstříkaným mateřským mlékem621,9 %1,9 %  

Graf

28. Byla tato okolnost pravdivě uvedena v propouštěcí zprávě?

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano”, „nevím” a „ne”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano236572,61 %72,61 %  
nevím68521,03 %21,03 %  
ne2076,36 %6,36 %  

Graf

29. Jak byste vyjádřila svou celkovou spokojenost s podporou kojení v porodnici, ve které jste rodila (známkování jako ve škole)?

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „výborný”, „chvalitebný”, „dobrý”, „dostatečný” a „nedostatečný”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
chvalitebný96629,66 %29,66 %  
výborný92928,52 %28,52 %  
dobrý73522,57 %22,57 %  
dostatečný38611,85 %11,85 %  
nedostatečný2417,4 %7,4 %  

Graf

30. Jak byste ohodnotila přístup personálu v oblasti podpory kojení (známkování jako ve škole)?

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „výborný”, „chvalitebný”, „dobrý”, „dostatečný” a „nedostatečný”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
chvalitebný95929,44 %29,44 %  
výborný89627,51 %27,51 %  
dobrý71521,95 %21,95 %  
dostatečný43913,48 %13,48 %  
nedostatečný2487,61 %7,61 %  

Graf

31. Kolik Vám bylo při porodu let?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
26 - 30 let161449,55 %49,55 %  
31 - 35 let107132,88 %32,88 %  
19 - 25 let38711,88 %11,88 %  
36 - 40 let1624,97 %4,97 %  
více než 40 let200,61 %0,61 %  
do 18 let30,09 %0,09 %  

Graf

32. Jaké máte v současnosti vzdělání?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
vysokoškolské137842,31 %42,31 %  
úplné střední s maturitou135941,73 %41,73 %  
vyšší odborné2698,26 %8,26 %  
střední odborné bez maturity2216,79 %6,79 %  
základní300,92 %0,92 %  

Graf

33. Jaký je Váš současný rodinný stav?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
vdaná256378,69 %78,69 %  
svobodná59218,18 %18,18 %  
rozvedená952,92 %2,92 %  
vdova70,21 %0,21 %  

Graf

34. Jaké jsou Vaše současné rodinné poměry?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Žijeme s partnerem ve vlastním nebo nájemním bytě či domě287488,24 %88,24 %  
Žijeme s partnerem u rodičů2246,88 %6,88 %  
Samoživitelka, bydlím sama (ve vlastním nebo nájemním bytě či domě)662,03 %2,03 %  
Ani jedna z možností541,66 %1,66 %  
Samoživitelka, bydlím u rodičů190,58 %0,58 %  
Žijeme s partnerem u jiných členů rodiny nebo u přátel160,49 %0,49 %  
Samoživitelka, bydlím u jiných členů rodiny nebo u přátel30,09 %0,09 %  
Žijeme s partnerem ve vlastním nebo nájemním bytě či domě10,03 %0,03 %  

Graf

35. Dokážete odhadnout, kolik zhruba ušetříte za měsíc tím, že své dítě (případně děti) kojíte?

Nechcete-li, nemusíte na tuto otázku odpovídat

Nepovinná otázka, respondent mohl zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
1.001,- - 1.500,-80533,95 %24,72 %  
1.501,- - 2.000,-59224,97 %18,18 %  
501,- - 1.000,-50421,26 %15,47 %  
více než 2.000,-35214,85 %10,81 %  
do 500,-602,53 %1,84 %  
nic582,45 %1,78 %  

Graf

36. Máte-li chuť se k tématu podpory v porodnicích vyjádřit, tak v této otázce máte možnost

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Jirinko, vydejte prosim knihu o kojeni, ta by sla na dracku. Za vsechny maminky dekuji, Jana Curdova - Trebic.

dobrý den, co se týká kojení byla to hrůza, dodnes mám na to špatné vzpomínky, musela jsem sama sestřičkám vysvětlovat, proč se mé dítě krátce přisaje a nedokáže se napít tak aby splnil normu pro vážení (silná žloutenka), protože jsem ho nechtěla přikrmovat umělou výživou nechtěli mne ani propustit z nemocnice (nicméně si myslím, že ho přikrmovaly bez mého vědomí). Měla jsem pocit, že mě sestry za tento přístup peskovaly, tudíž se mi v porodnici z několika nakumulovaných důvodů netvořilo mléko, den po tom co mě propustili (z kapacitních důvodů) jsem začala plně kojit.

Dodnes jsem při vzpomínce na svůj první pokus /při prvním dítěti r. 1999, Prostějov/ o kojení vzteklá, protože sestry i přes mé opakované prosby nepomohly, naopak si vybavím jen neochotu a výtky. Kafe a cigarety byly přednější. Dceru jsem "kojila" s velkými bolestmi cca 14 dnů, pak jsem cca týden odstříkávala a nakonec flaška + UM. Pro mě velké zklamání - gynekolog mi také nepomohl - žádné kontakty, odkazy... Byla jsem jak v bludném kruhu. I tzv. BHF porodnice porušují tyto stanovy /10 kroků pro kojení/. Prošla jsem 2 porodnicemi - Prostějov: v době mého druhého porodu /r. 2005/ usilovala o BHF - sestry byly s podporou kojení až fanatické, na kolegyni prvorodičku nepříjemné ve smyslu neosobní, necitlivé. Při mém dalším těhotenství v r. 2008 ovšem aktivita ohledně kojení velmi klesla, zůstala jen nepříjemnost. Vždy to bylo pouze o několika sestrách /1-2/, které měly zájem pomáhat. Porodnice Šternberk rok 2008 - dodnes nevím, kdy BHF získala, ovšem přes můj výslovný nesouhlas mi sestry nakrmily dítě glukózou /kterou dcerka vzápětí zvrátila/, když jsem dočasně nemohla kojit /revize/. Podpora kojení pouze od jedné sestry, ale stálo to zato - opravdu ráda vzpomínám. Bohužel se nejednalo o mne, ale o kolegyni porvorodičku na pokoji. Já sama jsem rady nepotřebovala.Kojila jsem ale jen díky kloboučku /po cca 2. měs. jsem ho vždy mohla odložit/, prý špatná technika kojení, ale nikdo mě nikdy "nespravil" a nebýt toho kousku gumy, nekojím. Celkově hodnotím podporu kojení jako velmi špatnou a velmi mě mrzí, že i v rodině dodnes přetrvávají předpotopní názory /má 6 měsíců, proč ještě kojíš???, na noc jí vraz Pribinák.../. Pokud má být podpora kojení jen o tom, že mi nějaká uhnaná sestra v poradně strčí brožurky, jde to s kojením do kytek. Ve svém okolí mám momentálně 3 mladé maminky - prvorodičky a všechny sáhly po flašce... :o(

Někdo si na personál stěžoval, ale to se najde vždycky někdo, ale já jsem byla spokojená. I když byly sestry přísnější, ale to je v takových situacích podle mě potřeba. Jen mi vadilo, že mi sestry říkaly, jak pěkně kojím, když jen tak prošly okolo a já jsem měla do týdne, tak prasklou bradavku, že jsem jí léčila 7týdnů a byla to hrůza. Když jsem jela s malým po týdnu na kontrolu, tak jsem se stavila u dr. Chvílové a ta mi řekla, že máme špatnou polohu:) Takže nevím, co si o tom myslet. Sestry říkaly něco a paní doktorka zase něco jiného. K otázce č. 20. Mému dítěti umělá výživa nebyla podávána, ale u jedné maminky to zvažovali.

V Podolí jsem rodila již druhé dítě, zatím co po porodu prvního, se hondě snažily, hlídlaly nás a opravdu často chodily sestry, kontrolovaly jak často kojíme, jak kojíme .... po druhém porodu jediná informace, která je zajímala, byla jestli jsem u prvního dítěte kojila, a když jsem odpověděla ano, už se o mě vůbec nezajímali. Mně to nevadilo, první dítě jsem kojila rok, takže pro mě nebyl problém kojit druhé dítě vše bylo bez problémů, nebyl ani problém s nalitými prsy nebo málo mléka, dítě přibíralo až až, ale kdyby nebylo všechno tak v pohodě, tak nevím jak by sestry byly ochotny pomoc.

V porodnici jsem byla jen velmi krátce, takže se za tu dobu o mně staraly jen 2 -3 sestřičky, které mi radily s kojením a zvláště jedna z nich byla vynikající a zhlediska kojení pro mě i nejdůležitější. Problémy s kojením jsem měla až 3 týdny po porodu, kdy jsem dostala zánět do pravého prsa - v té době mi byla poradkyní jedna PA, která se mi v šestinedělí věnovala a díky ní jsem zvládla zánět i bez antibiotik a moje kojení to tak nijak nenarušilo. S porodnicí to nijak nesouvisí, ale s podporou kojení mě zklamala dětská lékařka mého dítěte (teď už mám jinou), jakmile začal syn míň přibírat, okamžitě chtěla, ať přejdu na UM - v té době můj syn jinak naprosto prospíval, spával celou noc a byl spokojený. Opět díky radám své PA jsem i toto období zvládla a kojím ještě i teď (syn bude mít brzo rok). Určitě by bylo dobré, aby se podporou kojení zabývali i dětští pediatři.

- neochota personalu stravit se mnou cas a ucit dite e prisat nebot ji to vubec neslo. nakonec rekli at si odsavam a davam flaskou a laktacni poradkyne nam zase rikala pravy opat ze jetli dame flasku budou z toho jen nevyhody a uz se sat nenauci - sat se do par tydnu naucila flasku sme zahodili a stale kojime. - nedostatek odpocinku mala byla hladova a stale plakala a sestry nebyly ochotne si malou aspon na par hodin vzit k sobe

...kterak pravila "naše" nová dětská dr. na 18měs.prohlídce - "měli by vědět, že ještě kojíte". Z porodnice a posléze od dětské dr.jsem v prvních týdnech po porodu odcházela zdeptaná a s informacemi, že prostě kojit plně nebudu a že musíme přikrmovat. Měla jsem UM vyhodit hned, ale znáte to - prvorodička;-).Neustále mi byl měřen čas a frekvence kojení, zkušební "kojící"převažování,v porodnici jsem falšovala časy kojení, neb se při vizitě dr.pozastavovali nad délkou kojení-nepřípustné, tak často a dlouho, no děs.Tak jsem studovala a zjišťovala a bojovala (také Vám děkuji:-))- po každém koj.odsát, jedna dávka UM v noci, za pár dnů jsem měla nastřádáno "vlastní" na veškeré dokrmování a UM jsme zrušili, netrvalo dlouho a rozkojila jsem se. Unavená, ale šťastná. Na rozporuplné informace sester na šestinedělí a jejich "buzerace" nikdy nezapomenu. Takže díky;-). K ot.č.17 - akutní CS, ale ne celk.anest.,"jen" epidurál.

* Nikdy mě nenapadla jiná varianta krmení, než kojení, dlouho před otěhotněním jsem věděla, že chci kojit. * První přiložení k prsu se nezadařilo, dítě nejevilo zájem a usínalo. Přiložení jsem vyžadovala do půl hodiny od porodu, ale z důvodu velkého porodního poranění (dlouhé šití) se tak stalo až za delší dobu. * Ve chvíli, kdy syn plakal hlady, ale kojení se nedařilo, dostal od personálu trochu glukozy injekční stříkačkou. Pomocí stříkačky vložené do pusinky spolu s bradavkou jsem ho měla zkusit motivovat k sání. Jinak ale dokrmovaný nebyl, toto byla jediná situace, kdy už jsem nevěděla, jak malého utišit. * Den před propuštěním jsem musela převažovat dítě před a po kojení, aby si byli jistí, že aspoň něco vypije a budou nás moct pustit domů. V porodnici je povinné čárkovat počet kojení za den - kojila jsem málo (=nezapisovala jsem všechny ty marné pokusy, kdy dítě nesálo a jenom usínalo) a také mi to bylo dosti vyčítáno, vyzývali mě k častějšímu kojení. * Celková podpora kojení byla dost veliká, akorát nás to se synem nedokázali naučit (pomohla mi až doma soukromá PA, ke které jsem předtím chodila na předporodní kurz - chyba byla v lenosti dítěte a špatné motivaci). * Dlouho jsem musela kojit s kloboučkem kvůli poraněným bradavkám. * Kojila jsem plně do 6. měsíce, dále pak postupně snižovala frekvenci do konce 13. měsíce, kdy jsem znova otěhotněla. Definitivně se syn odstavil sám bez problémů mezi 15.-16. měsícem. Odstav byl velice pozvolný, proto proběhl bez komplikací, umělého zastavování laktace apod. * Své druhé dítě opět hodlám kojit tak dlouho, jak to bude možné, nejdéle však do 2,5 roku.

1. syna jsem zde rodila předčasně na konci 8. měsíce, byl týden v inkubátoru, a nikdo se nezajímal o to jak mám nastartovat laktaci:( Z porodnice jsme šli už s dokrmem, částečně jsem kojila 3,5měsíce. O nějakém růstovém spůrtu jsem vůbec nevěděla:( 2. syna jsem kojila 14 měsíců, díky Vašim stánkám a ochotné porodní asistentce, odstavil se sám kousáním. Děkuji za Vaše super stánky:))) Veronika

1) Přivítala bych, kdyby - i přes nenahraditelné výhody, které kojení pro dítě přináší - zde stále zůstával prostor pro sobodné rozhodnutí ženy nekojit, ať už z jakýchkoliv důvodů. Obávám se, že v současné době to tak už není. 2) Propagace kojení ve smyslu: "že se kojit má", je myslím v současné době u nás už víc než dostatečná, mnohem horší je to ale s informacemi "jak" a "co dělat při problémech". U Apolináře, kde jsem rodila, mi sestry sice ochotně radily a pomáhaly, ale některé jejich rady jsem musela až urputně odmítat - dudlík, láhev, atd... V souhrnu: nebýt stránek kojeni.net, které mě mnohokrát zachránily při obtížích, myslím, že už ani nekojím. Vzhledem k tomu, že je dcera vážně nemocná (epilepsie, neutropenie, CMV infekce) a kojení jí, myslím, hodně pomáhá, jsem jejich autorce opravdu za hodně vděčná.

1) Uvítala bych možnost přiložení dítěte po porodu císařským řezem v epidurální anestezii. 2) Nejsem spokojena s podporou kojení dítěte umístěného v inkubátoru, případně po ukončení pobytu v inkubátoru - dostali jsme mimčo domů po 12 dnech se slovy "Zkoušejte kojit" - bohužel jsme to nezvládli a syna jsem udržovala na odstříkaném MM do 8 měsíců.

Absolvovala jsem predporodni pripravu v agenture Vetrnik Brno, u porodu jsem mela pani Blanku Cermakovou jako svoji porodni asistentku a s tou jsem potom diky bohu po propusteni z porodnice rozjela i uplne kojeni. Kojila jsem plne 6 mesicu, dalsi 3 mesice jsem kojila uz jenom castecne,protoze se mi prestavalo delat mleko. Rodila jsem v 16:20 a na noc jsem na doporuceni pribuzne nemela syna u sebe. Pres noc mi ho donesli na kojeni jen 2x a z papiru,kam se melo nasledne zapisovat kojeni apod. jsem se docetla,ze dostal pres noc 2x um.mleko. Dalsi den a hlavne noc syn totalne probrecel, ja jsem vubec nespala a az kolem 5hod. rano jsem vycerpanim usnula a ani o synovi nevedela.Rano jsem se probudila a syn tam nebyl, pak mi prisla rict sestricka,ze ho odnesli,protoze rval a mel i dost vysokou teplotu ... nakonec jsme zjistili,ze cely den a noc vubec nepil - spatne se prisaval a bradavku porad vyplivoval. Az po teto prihode se mi zacali venovat ohledne kojeni, chodila jsem do mistnsti,kde chodili jine maminky kojit a odsavat ... a tam na me dohlizela sestricka,ale moc si s nami nevedeli rady,takze byl syn prikladan a nasledne dokrmovan UM ze strikacky. Takto jsme to delali i po propusteni z porodnice a cekali na prichod laktacni poradkyne Blanky Cermakove,ktera mi poradila co a jak mam delat a tak do 10-ti dni jsme plne kojili bez UM ;-) Jeste jsem neuvedla,ze jsme nelezeli na klasickem pokoji pro novorozence,ale protoze nebylo asi dost mista,tak jsme lezeli o patro niz a tak jsme nebyli po castejsim dohledem sester a za nimi jezdit jsme museli vytahem - rodila jsem v unoru,takze vytah a chodby byly tak studene,ze jsme i s dalsimi maminkami radeji moc nejezdili vytahem a cekali na prichod nektere sestry. Na pokoji byl sice telefon na sesternu,ale s jeho fungovanim nas nikdo neseznamil a kdyz jsme se jedne sestry ptaly,jak ho pouzivat,tak nam rekla,ze sama nevi. Takze na zaver muzu rict,ze jsem byla s porodnici spokojena,protoze se syn narodil zdravy (sice nam pri oznacovani maminky a ditete dali kazdemu jine cislo 158 a 185,ale nastesti si tohoto vsimla sestra,ktera chtela dite odnest na vysetreni po porodu a tak se vse napravilo a my mame snad sveho syna doma) a byl kojeny plne 6 mesicu. Ale pokud to vemu do detailu,tak nemit svoje informace a skvelou Blanku Cermakovou,tak mi porodnice moc nepomohla. I jak koupat svoje dite nam prisli ukazat az kolem 21h. a v takove rychlosti,ze jsem ani nepostrehla,ze je dite jiz vykoupane a druhe mamince rekli,ze je to jiz jeji druhe dite a tak at si svoje dite vykoupe sama podle toho co videla u nas. Docela jsem zazivala v nekterych situacich neprijemny sok. A tak neuveritelne jsem se tesila na propusteni domu, ze tam vyresim s LP kojeni, udelam si svuj klid na vsechno a ne ten shon ... A hlavne mi chybel strasne moc pritel - byly zrovna zakazane navstevy kvuli chripkam a nadstandartni pokoj nebyl volny (bohuzel kdyz jsem si pred porodem asi tak dva dny volala do porodnice,ze bych ho chtela,tak mi pani rekla,ze si to mam nahlasit az pri prijmu a to uz byl obsazeny - porod jsem mela vyvolany 2.termin porodu jsem mela 8.2., rodila jsem 12.2.2009). Doufam,ze jsem se az moc nerozepsala,ale chtela jsem vam popsat vse, tak jak bylo, protoze z dotazniku to bohuzel nebude uplne jasne. Chtela bych Vam moc podekovat za rady,ktere jste mi dala v dobe,kdy se mi prestavalo delat mleko a diky nim jsem jeste aspon dalsi 3mesice kojila castecne s dokrmem. Vse svym kamaradkam doporucuji jak pani Blanku Cermakovou, tak i Vas a Vase webovky. diky vam obema strasne mooooooc Janina

Aby to nevyznělo pro FN v Ostravě Porubě negativně, spíš záleželo na sestře, která měla zrovna službu, byla jsem tam skoro týden, kvůli malého žloutence.

Abych pravdu řekla, s touto porodnicí jsem nebyla vůbec spokojená. Nikdo si nás nevšímal, když jsme se samy neptaly, nikdo nám nic neřekl. Kdybych neměla všechno dopředu načteno z knížek a z internetu, jsem přesvědčená, že bych nekojila. Po týdnu, kdy jsem měla malou doma z porodnice, mi přestala úplně přibírat, měla jsem málo mléka. Vše jsem řešila se svoji pediatričkou a přes Vás a Vaše kolegyně. Nakonec jsem se rozkojila a kojila do 7 měsíců plně a pak ještě do 13 měsíců částečně. Tato porodnice se velmi chválí, jak všechny ženy kojí, když odtud odchází. Ano, tomu věřím, protože Vás propustí za 72 hodin, což jsem teprve dostala mléko! Takže ano, při odchodu z porodnice asi většina žen kojí, ale zajímalo by mne, kolik jich pak kojí alespoň 6 měsíců. Děkuji za tento dotazník, k tomuto tématu se velice ráda vyjadřuji, protože si myslím, že tohle je špatně! Je to špičková porodnice, se špičkovým vybavením, ale je tam tolik novorozeňat, že se tam pak lidský přístup ztrácí.

ač jsem se po synovi ptala, kdy mi jej přinesou když jsme byla na JIP abych jej nakojila vždy jsem byla odbyta...rodila jsem v půl deváté ráno syn mi byl přinesen až někdy pozdě večer již byla tma (duben) syn mi byl podán a sestra nakázala at jej přilozím na pet minut ke kazdému prsu a odešla...nic nebylo vysvětleno, nikdo mi nepomohl....když jsme druhý den i po kojení měla prsa bolestivě nalitá byla jsem se optat na odsávačku a sestra na mne mávla rukou, že jsem se zbláznila, že jsem den po císaři že mléko mít nemohu....dva dny po příchodu z porodnice jsem měla zánět .... díky zatvrdlému mléku...to si myslím, že mluví za vše

Ačkoliv mé druhé dítě (oproti tomu prvnímu) bylo a je velice savé, mléko se mi začalo tvořit až čtvrtý den po porodu, kdy už bylo bohužel dokrmováno Nutrilonem a to přímo z lahve. V porodnici, kde jsem rodila, mi řekla sestra narovinu, že se s tím nikdo nemazlí, že pokud budem nuceni dokrmovat, tak z lahve. Jak to dopadlo, je jistě jasné. Sice stále kojím, ale s dokrmem a to s převažujícím dokrmem. Mé dítě je líné tahat, a tak pije z prsa, jen dokud to teče samo. V tomto ohledu si myslím, že porodnice není až tak moc baby friendly.

ad otázka č.3 - rodila jsem ve fakultní nemocnici z důvodu těhotenského diabetu, z toho důvodu, že jsem zde rodila poprvé a znali zde mě i mojí dokumentaci ad ot.č.16- neměla jsem plán, dle potřeb dítěte

Add personál: Nikdo se mě na nic neptal, i z předchozích porodů mám zkušenost, že se nikdo na nic neptá a všichni předpokládají, že když je problém, že se maminka ozve. Nejhorší byly sanitárky - musely jsme chodit na oběd na chodbu i když zrovna jsme kojily nebo při nutnosti stěhování na jiný pokoj - nutné hned, i když zrovna bylo dítě u prsu.:-( Jinak je zcela normální, že každý v porodnici říká o kojení něco jiného. Add otázka 4: Dobrá podpora kojení nemusí být jen v BFH. Řekla bych, že je to spíše o lidech než o certifikátu.

Ano u nás v porodnici stavěli kojení na první místo. Nicméně já osobně měla neustále hladové dítě. První dva dny syna dokrmovali na šestinedělí, neměla jsem ho u sebe, tak byl spokojený. Pak jsem ho dostala k sobě a díky slabému mléku ode mne byl hladový a vůbec nespal. I když jsem prosila o přikrmení, neustále dokola opakovali kojit, kojit, kojit. Dopadlo to tak, že po příchodu domů jsme hned druhý den šli koupit Nutrilon a syna začali dokrmovat. Kojila jsem pak už jen cca 6 týdnů. Myslím, že podpora kojení je důležitá a osvěta kolem toho také, ale pokud se matka dostane do situace, ve které jsem byla já, měl by personál přistupovat individuelně.

Ano,chtěla bych věčí vstříctnost personálu ke kojení u porodu císařským řezem.Prosily jsme o dítko na kojení.Personál neměl čas,aby nám mrnousky včas nosil.

Ano. Moje miminko zhublo při propouštění z 3,75 na 3,40 a nechali mě tam o den déle. Musela jsem si vzít nadstandard, na stejném pokoji mě nechtěli nechat. Celkově mě to hodilo do stresu, že jsem do mimča valila jeden příkrm za druhým, aby nás další den pustili domů. Říkala jsem si, že se na kojení snad už vyprdnu. Rozkojila jsem se až doma v klidu.

Apolinář - hrůza, každá sestra Vám řekne něco jiného (nejlépe však do 30 vteřin.) a kdyžkojení nejde tak šup hned klobouček ... a na dudlík se Vás nikdo ani neptá rovnou ho dávají dítěti ... Sester je na odd. málo, nestíhají jsou vzteklé a na nějaké vysvětlování není vůbec čas... jen pár výjimek potvrzuje pravidlo.... hlavně, aby byly vyplněná tabulka (teplota, váha, čůrání.... atd.) to je pro ně důležité protože jinak by byl na vizitě průšvih... byla jsem na ně opravdu naštvaná . V porodnici jsem strávila celý týden a ze všech sester se našla jenom jedna (starší pani- věkem tak těsně před důchodem) co byla vstřícná, vlídná a hlavně trpělivá.... jinak to bylo hrc hlavu dítěte na prso, zmáčknout pradavdu až jsem zařvala bolestí... a pak "no když do nejde - dáme koboučky". Nakonec jsem ten stres z porodnice ani doma už nerozchodila a 8m jsem každý den ve dne v noci odstříkávala odsávačkou.... vůbec nechápu jak jsem to mohla tak dlouho vydržet. Malá se už nikdy z prsa bohužel nenapila. Právě naopak vždy když jsem se jen chystala ji přiložit příšerně se rozbrečela.... jinak byla a pořád je celkem klidné dítě. Nevím jestli něco takového existuje, ale snad si vytvořila nějaký ne-kojící blok nebo něco takového .... Skoušely jsem to celý měsíc, ale každý den to bylo to samé.... prso, řev, odsáté MM stříkačkou (žádný dudlík)... až když už se to nedalo psych. vydržet a dávka MM byla už na stříkačku velká jsem jí dala prvně lahvičku ....a patřičně jsem to obrečela.(Pochopitelně jsem se považovala za hroznou matku co nedokáže ani nakrmit své dítě...což jsem dostala pocítit i od svého okolí, hlavně od těch starších ročníků... takže na otázků "A kojíte?" Jsem zdrhala nebo dělala, že jí neslyším a později jsem raději už rovnou lhala -že kojím, protože vidět a slyšet to odsouzení "ONA NEKOJÍ ?!" bylo na mašly....a přitom každé 3hod. - 30 až 40min. s odsávačkou ... tak tenhle výkon dokázal odcenit jen můj manžel, který byl a je mojí velkou oporou, ale taky moje malá, která to sice nedokázala říct, ale zase hezky přibírala - ale to si bohužel uvědomuji až dnes s odstupen času ... ten x to bylo pomalu na hospitalizaci psych. odd.) A teď ... příští týden jí už bude rok a já jen doufám, že jestli budu mít ještě jedno dítě snad se to povede a já budu moc kojit rovnou dítě a ne MM do palstových lahviček.... Děkuji za Vaše stránky, důležité rady a pomoc, která se mi od Vás dostala... škoda, že jsem o Vás nevěděla hned od začátku....proto Vaše www. teď hned všeh těhulkám v okolí doporučuji!!! Udělala jtse velký kus práce a Já Vám za sebe i svoje dítě moc děkuji. Držím palce ať se Vám vše doma i ve škole daří. Vám i Vaší rodině pohodové a klidné Vánoce a celým rokem 2011 hodně zdravíčka !!! ( ... obracela jsem se na Vás v e-mailu jako "zoufalá z příkrmů" eva holz@centrum.cz

Asi nejhorší ze série chybných "rad" a intervencí pro mne bylo první přiložení na porodním sále během bolestivého šití, kdy jsem skrze slzy prosila aby mi tento krásný a důležitý zážitek dovolili prožít až po zákroku. Sestra mi odpověděla: "že potom už ale asi nebude mít čas!". Hmmm, taky další dvě hodiny neměla....a dítě jsem dostala (díky zhoršení jeho zdravotního stavu) až 18h po porodu. K tomu si připočtěte špatně zvolenou polohu při kojení, vnucení kloboučků (úplně zbytečně) a "perly" typu - kojení prostě bolí. Nebýt úžasné paní z laktační ligy, kterou jsem si po třech týdnech od propuštění z porodnice našla přes kamarádku (já psychicky zcela na dně, bradavky do krve, dítě 300g dole) tak jsem dokojila. Paní mě během dvou hodin (!) naučila kojit bez bolesti a bez kloboučků. Během 6-ti týdnů jsem mohla vysadit příkrm a kojila jsem ještě dalších 9 měsíců.

Asi největší problém na který jsem narazila je že mi nebylo dostatečně vysvětleno jak se má správně dítě přisát ani mi nebyla ukázána správná poloha při kojení. Dítěti byla jen vtlačena bradavka do úst až se konečně přisálo. Po několika týdnech jsme zjistily že se malý špatně přisává a proto se nedokáže dostatečně napít. A proto jsem musela začít přikrmovat.

at je to jak chce, nikdy zadny fanatismus neni na miste, kojila jsem, ale nejsem fanatik kojeni, nic neni idealni, tak to tak berte.Treba se zrovna zjisti za par let, ze to az zas tak zdrave neni... nic se nema prehanet.

Až po 5 hodinách po těžkém porodu mi sestra přinesla syna na pokoj a beze slova nás tam nechala... Na mou stížnost nám potom pomohla s prvním přisátím, dostali jsme klobouček, protože jinak to nešlo.

Během, prvního týden po propustění, jsem přešla na úplné kojení bez dokrmování stříkačkou a kojila jsem až do 18m, druhé dvojče, měla zdrav.problémy, takže dostávala odstříkané mléko do 9m v kombinaci s umělou výživou.

bez jejich podpory bych nekojila. a teď stále ještě kojím 21 měsíců. Dodávám, že v době těžkostí kolem 5. měsíce jste mi s kojením pomohla právě Vy.

bezesporu existuji sestry,ktere jsou ochotny zenam poradit,ale dle zkusenosti je jich zoufale malo

bod 29 a 30 jsou ve svém významu prakticky stejné. Spokojenost souvisí s přístupem personálu.Doporučuji lépe specifikovat otázky. Jinak co se týká četnosti a délky kojení, zarazily mě velmi rozdílné názory ve všech informačních zdrojích ( porodnice, knihy, internet atd.) Nejlepší rada pro mne byla, abych se řídila svým selským rozumem :)

Bohužel díky špatnému přístupu v porodnici jsem kojení více než měsíc doslova protrpěla, přitom je kojení tak úžasná věc. V třebíčské porodnici by se měl personál zamyslet nad přístupem pomoci při kojení, především samozřejmě k prvorodičkám.

Bohužel jsem nebyla s péčí po porodu ve Zlínské porodnici spokojena, bylo to velmi chaotické a neprofesionální. Laktační poradkyně mi vůbec nepomohla, dokonce mi ani neradila odstříkávat ihned po porodu. Kojení dvojčat jsem si musela vybojovat, ale stejně mi je nikdo nechtěl pomoct přikládat, takže jsem to potom nechala až na doma. Už bych tam nikdy nerodila.

Bohužel jsem nemohla kojit, po SC se mi netvořilo žádné mléko ani po 8dnech. Moje dítě stále spalo, nechtělo sát s prsu, žádné mléko jsem neměla. Po velkém váhovém úbytku dítěte na mně byl vyvíjen silný psychycký tlak ze strany sester a lékařů. Nikdo si neumí představit jaký stres prožívá matka, která nemůže kojit a všichni naléhají ať kojí. Nakonec mi poradila jedna moudrá zdravotní sestra, ať dítěti nabídnu umělou výživu. Nemá smysl se takto dlouho stresovat tím, že kojení prostě nejde. Moje dítě velmi dobře prospívá, není alergické ani nemá žádné zdravotní problémy. Chtěla bych poradit všem zdravotním sestrám, aby také zohlednily pocity matky, které laktace nefunguje. Ušetří tím mnoho stresu maminkám, které opravdu kojit nemohou. Nyní čekám druhé dítě, budu se přirozeně snažit kojit, ale když to opravdu nepůjde, ušetřím si zbytečné slzy a trápení a přejdu k láhvy. Moje dcera byla moc spokojené dítě, když jsem jí dala najíst.

Bohužel jsem rodila v době,kdy se rodilo nejvíce a tak možná neměly na nás tolik času. Zkrátka pokud někdo měl problém,musel se hlásit a pak tedy sestra poradila.Ale nikdo se nás vůbec neptal,zda potřebujeme s něčím pomoci. Na 100% tam fungovalo cvičení po porodu-tedy zpev.cviky :-)

Bohužel jsem rodila v jiné porodnici, než jsem byla zaregistrována (malování), byla jsem velice nevlídně přijata z důvodu přetíženosti. Rovněž přístup odd. šestinedělí ke kojení nesplňuje certifikát BFH. Má dcerka se odmítala přisát z důvodu spavosti a mému pozdnímu nástupu laktace, přesto dceru za MÝMI ZÁDY dokrmovaly z lahve. Sestry nemají jednotný přístup, laktační poradkyně za mnou přišla až v den propuštění z porodnice (vůbec jsem netušila, že tam nějaká je, nebyla mi nabídnuto ani zapůjčení odsávaček apod.) a řešila se mnou vše spíše na zapřenou, v tichosti. V Podolí si miminko nemůžete dokrmovat samy, vše provádí pouze a výhradně sestry bez vaší přítomnosti. Plné rozkojení se podařilo až cca 14 dní po příchodu z porodnice domů. Do porodnice jsem napsala stížnost, omluvili se mi za nevlídné přijetí a odpověděli mi, že dokrmování z lahve se prý provádí z bezpečnostních důvodů. V případě prvního porodu pro mě bylo bohužel toto vše bylo zcela fatální pro selhání. Teprve po návratu z porodnice jsme kontaktovali laktační poradkyni, se kterou se vše nakonec podařilo, především také díky mé odhodlanosti kojit.

Bohužel jsem s přístupem personálu ohledně kojení v porodnici v Brně Bohunicích spokojená nebyla.Malý málo pil a dokrmovali ho umělým mlékem a myslím že odstříkané mateřské mléko by bylo lepší. Nikdo mi nevysvětlil ani nijak neukázal jak vlastně dítě přiložit. Poprvé vzala sestra moje prso a dítě a dala je k sobě, malý se nějak přisál. Navíc to bylo v noci a byla tma takže jsem to ani pořádně neviděla (byla jsem po celkové narkoze). Měla jsem ragády na bradavkách a když jsem požádala o zkontrolování techniky kojení nebylo mi vyhověno, pouze se na nás z dálky podívala dětská sestra a řekla že OK. Vypadalo to, že žádná laktační poradkyně tam ani nepůsobí.Věděla jsem, že ragády jsou většinou způsobené špatnou technikou kojení, ale místo aby mi někdo pomohl techniku opravit nebo spíš mě naučil techniku kojení, pouze mi bradavky natírali violetí. Techniku kojení mi pomohla upravit až laktační poradkyně, kterou jsem si pozvala na návštěvu domů a tím se i vyléčily ty ragády. Od té doby kojím celkem bez problémů s podporou Vašich stránek, za které Vám děkuji.

Bohužel jsem se setkala s tím, že porodnice měla k dispozici pouze jeden druh kloboučku, který mě zrovna nevyhovoval.

Bohužel jsem si z důvodu porodu v 35 týdnu gravidity a těhotenské cukrovky na inzulínu nemohla porodnici vybrat. Na Fakultní nemocici v Ostravě jsem měla od kamarádek, které tam v uplynulých několika letech rodily, pouze negativní reference, které se bohužel naplnily. Přestože jsem se snažila o kojení zjistit spoustu informací už před porodem, situace, kdy jsem porodila předčasně a mimčo mělo silnou novorozeneckou žloutenku a téměř nechtělo pít, mě dost zaskočila. Bez jakékoliv konzultace se mnou začali hned po porodu krmit prcka přes savičku, kterou nasazovali na injekční stříkačku, asi aby se mohli tvářit, že dítě není krmeno z lahve. Když byl kvůli žloutence pod světlem, tak jsem u něho jednou v noci našla dudlík (ten jsme sice cca od 8 týdnů, kdy už malý měl zvládnutou techniku pití, začali používat také, ale hned v porodnici jsem mu ho rozhodně dávat nechtěla). Každá zdravotní sestra mi radila ohledně kojení něco úplně jiného, byly mi vnucely kojicí kloboučky, protože se prcek prsa pouštěl s tím, že prý mám ploché bradavky (po čtrnácti dnech od porodu jsem si domů pozvala laktační poradkyni, která vyvalila oči a řekla "tohle přece vůbec nejsou bradavky na kloboučky" a díky ní se mrňous poprvé přisál přímo k prsu). Kdyby mi už v porodnici řekli, že mám před kojením chvíli prsa stimulovat odsávačkou, aby bobkovi mlíčko hned pěkně teklo, tak by se prsa nepouštěl a šlo by to bez kloboučků hned. Ze začátku jsem malého dokrmovala odsátým MM. Když jsem se domáhala alternativního způsobu dokrmu, tak mi sestry řekly, že na to je malý příliš slabý a já sama jsem nevěděla jak na to, takže jsem ho dokrmovala přes savičku navlečenou na injekční stříkačku, tak jak mi to ukázaly. Dnes je malému osm měsíců a je stále kojen. Bohužel však musím říct, že to není díky přístupu personálu v porodnici, ale navzdory. A taky s obrovskou pomocí vašich stránek :-)

BOHUŽEL jsem své dítě kojila jen 3 týdny, a to z důvodu, že jsem byla znova hospitalizována na gynekologii stejné nemocnice pro silné krvácení (nepovedená kyretáž po porodu). Dítě bylo sice také ve stejné nemocnici, umístili ho na odd. šestinedělí, ale bylo mi nošeno velice nepravidelně a sestry na gynekologii byly velice neochotné. Byla jsem tam 5 dní, na operační sál jsem šla dvakrát. Sestry mým žádostem o podporu při kojení nevyhověly, prý nemají čas pořád chodit na odd. šestinedělí pro dítě!!!! Byla jsem úplně psychicky zdeptaná a podepsalo se to i na tvorbě mléka. Malou prý sice krmily mateřským mlékem, ale nevím jakým způsobem. Podtrženo, sečteno.... po třech týdnech jsme začali s Nutrilonem. Bylo mi to moc líto.

Bohužel jsem v Bohunické nemocnici byla naprosto nespokojená, jakožto prvorodička (hloupá holka) jsem myslela, že dítěti bohatě v prvních dnech postačuje mlezivo, a bylo pro mě velkým překvapením, když mé dítě 2.den strašně plakalo, bylo k neutišění od cca 17h do 6h do rána, chodila za mnou sestra, a pořád se mě jen ptala, jestli přikládám, bradavky jsem měla zničené do krve, a že tedy nemlženic dělat, že jsem chtěla dítě a musíme tedy vydržet... až v 6h ráno se změnila směna a zlatá hodná sestřička mi ukázala, jak dítě zvážit, a zjsitily jsme, že nic nesnědlo a tudíž jsme přikrmily. Dítě se uklidnilo a spalo dál. Dodnes mám výčitky, že trpěla hlady :( Doba porodní vás asi nezajímá- s laktací nemá co dělat- ale PA byla dosti nevybíravá a jako prvorodičku mě dosti vyděsila, dky jsem měla ukrutné bolesti při 3cm, a vysmívala se mi, že co tak řvu, a co budu dělat až budu otevřená na 10cm... :-/ Kdybych tehdy mohla chodit, skočím někde z okna.. :( HROZNY!!! Na svuj druhy porod s radosti vyberu jinou porodnici, uz si overim pristup personalu k maminkam.. i kdyz me to bude stat o par km vic, tak do Bohunic me uz nikdo nedostane :( a to si myslim, ze jsem celkem flegmatik a nic moc me nerozhazi :( :( :(

Bohužel jsem vůbec nekojila, neměla jsem mléko a ani moc nebyla snaha podporovat kojení od personálu.Na druhou stranu prostě někdy přes sebevětší snahu kojit nejde a neměla by být tak přehnaná mediální masáž o potřebě kojení, když to prostě nejde.Nekojící neznamená špatná matka, ale je to myslím tak všude prezentováno, hlavně láska a spokojená máma a tím i dítě!!!!Jinak nyní pracuji na odd.porodnice nemocnice Praha - Krč a mohu podporu kojení zde jen pochválit.

Bohužel musím přiznat, že se personál zajímal o mé kojení jen chabě, sestry se dívaly pouze na čárky, kolik kojení proběhlo, ale jak a zda s tím mám nějaké problémy, se nestaraly a musela jsem je případně oslovit sama. Po odchodu z porodnice jsem měla problémy s nalitými prsy a hodně bolestivým kojením a sama jsem vyhledala kojící poradkyni v místě a i jsem požádala o radu Vás a hned jste mi obratem poradila, za což moc děkuji. Přeji hezký den, Ivana Hostinská

Brandýs byl super, jen kojení odfákli a já si vše musela zjišťovat po příchodu domů, měla jsem depresi, že malý "musí" dostávat savičkou UM (neřekli nic o stříkačkách, lžičkách) a 3. den jsem brečela, že nemám mlíko a nikdo mi neřekl, že to je vcelku normální...

Brandýs na Labem mi připadal jako všeobecně Friendly porodnice v mnoha směrech. Že nemají certifikát jsem nevěděla, ale neměla jsem s kojením sebemenší problém a žádná z10 zásad tam porušována nebyla. Kamarádce tam např. sestra pomáhala hodinu rozmasírovat boule v prsou učila jí co nejšetrněji ručně odstříkávat. To se myslím moc často nestává.

Budějovickou nemocnici mohu doporučit, pokud vím, nepropustili by maminku, která nezvládá kojení a dítě dostatečně nepřibývá. Bohužel mám informace o špatných zkušenostech z, v jižních Čechách, tak populární porodnice v Českém Krumlově, kde dítě narozené v 6h. ráno přiložili až v 15h. odpoledne se slovy: "To víte, paní, nejste tady sama..." Maminka bohužel nekojí... :-( Jinak Vám fandím ve vašem výzkumu. Zajímavé a důležité téma! Těším se na výsledky vaší diplomové práce. Jinak Váš web znám a ledacos jsem tam před pár měsíci zjistila=pomohl! Děkuji a držím palce! Karolina Toušková

Byl jiný přístup personálu na odd.šestinedělí u 1.dítěte a u 2.dítěte na odd.nedonošenců. Zatímco u nedonošených byl u mě pořád někdo a ptal se jak malá pije-sestřičky pomáhaly a vymýšlely nové možnosti, tak an odd.šestinedělí u 1.dítěte mi nikdo kojení a přiložení neukázal a když přišla druhý den staniční sestra, tak na mě akorát houkla-Jak to kojíte? No nic jsem neodpověděla-nevědělaa jsem jak...Tak mi to konečně ukázala.

byl mi přiložen hned po porodu,ale pak na nás neměli čas pro mnoho porodů probíhajícím,tudíž jsem homusela přikládat sama i "podruhé" po narození,takže sjem měla strach zda to dělám správně a přiložila sjem ho až odpoledne,(porod po 12h),ale přisál se krásně a kojíme do teď,už máme 8měsíců,jinak se nám věnovali bezvadně,šlo jen o to,že tam je málo personálu s mnoha úkoly

Byl to můj druhý porod v Jablonecké porodnici,přístup ke kojení se naprosto změnil,samozřejmě k lepšímu.U prvního dítěte(před 12lety)jsme okamžitě vyfasovali lahev ještě v porodnici.

Byla jsem celkem spokojená, ale spíše to bylo tím, že jsem neměla žádné problémy se spuštěním laktace. Uvítala bych více informací od zdravotních sester. V podstatě mi jen při prvním kojení sestřička poradila jak dítě přiložit a to bylo celé. Kdybych neměla pečlivě nastudované za celé těhotenství vše okolo kojení, tak bych asi spoustu věcí nevěděla. Například, při propouštění z porodnice jsem přijela domů a prsa se mi (4. den) nalila tak, že jsem skoro začala panikařit. Ohledně toho mi nikdo v porodnici neporadil (že tato situace nastane), co konkrétně dělat. Jinak si nemohu stěžovat :-)

Byla jsem celkově velmi spokojená, ale je pravda, že mi kojení moc nešlo a dítko bylo spíše spavé, vždy mi to rychle ukázaly sestry, ale už se potom nezajímaly, jak nám to jde. Den před propuštěním jsem se nedala a oslovila jednu, kterou jsem "nepustila", dokud mi to vše neukázala a nevysvětlila a malý se přisál dostatečně. Také mi doporučovali polohu v leže, ale to po celé kojení (17měs) jsem neuměla nešlo nám to, proto jsem si vynutila, aby mě naučili kojit v sedě, což se povedlo. Naštěstí. Je pravda, že porodnice byla plná a měly toho všechny dost.

Byla jsem již druhorodička, proto si myslím, že mě nikdo moc o kojení neinformova, protože předpokládali, že vše znám.

Byla jsem maximálně spokojená, dětské sestry mi byly kdykoli ochotné pomoci s kojením (i ve 3 ráno), paní doktorka Weberová je skvělá.

Byla jsem prvorodička, která si představovala, že kojení je somozřejmá věc. Po narozená byl malý velmi spavý, poté dostal žloutenku a neměl sílu tahat mléko. Pokoušela jsem se sama dělat vše nemožné i možné, nakonec jsem kojila snad pouze 3 týdny a poté dokrmovala UM (+to, co se mi podařilo odsát). Jen jsem byla překvapená chováním sestřičky, když jsem si během jedné hodiny dovolila 3xzazvonit, že to prostě nejde..i náš starý pes je méně mrzutější, něž byla paní sestřička...nicméně jsem úspěšně do 3měs malého krmila alternatině jak MM tak UM, poté jsme přešli na láhev - alternativní krmení při větším objemu mléka zabíralo čím dál více času a kolikrát jsme nestíhali jít ani ven....

Byla jsem skutečně velice nespokojená, absolutně nikdo mi neporadil jak kojit, v jakých polohách... Aniž bych chtěla, okamžitě mi dali klobouček - bradavky nemám ani ploché ani vpáčené, chtělo to prostě jen více se pověnovat, ale to by se sestřičkám v porodnici muselo chtít... Personál byl strašně neochotný. Navíc při rozjezdu laktace, třetí den po porodu mi nebyl schopen a ochoten nikdo pomoct a poradit. Malá se nechtěla přisávat na nalité prsy, ani s kloboučkem jí to nešlo, celou noc proplakala hlady, bylo to hodně stresující a vysilující. Nerada na tohle vzpomínám. :o(

Byla jsem spokojená s personálem jako takovým,byl velmi ochotný,vstřícný,hodný a snažil se být milý,když jsem to nejvíce potřebovala.Strávila jsem v nemocnici 4 dny,ale byly to dny hrůzy.Byla jsem šťastná,že máme zdravou holčičku,ale že jí nemůžu dát své mléko,kterého jsem po 3 dnů měla dostatek,malá každou noc probrečela a usnula spíše vyčerpáním,já jsem každou noc nespala,byla jsem zcela z pobytu vyčerpaná a psychicky na dně.Sestry se mi snažily pomoct,ale bohužel to nešlo.Pořád jen opakovaly,že malá se musí naučit sát,ale malá spíše jen dujdala než aby pila a usínala u toho,bradavky jsem měla úplně do krve bolestivé.Až jsem se pak dostala domů,tak jsem to nějak začali zvládat sami,odstříkavala jsem co se dalo,pár dní bylo mléka dostatek,a dávala jsem hned i příkrm mléko Bebu proti ublinkávání.Teď má malá 8 měsíců a zlé časy jsou za námi.Manžel chce ale druhé dítě,já bych taky chtěla,až malé budou 2 roky,ale mám obavy,čím si zase projdu,jestli to bude stejné,mám hodně velký strach!!!Nemocnice byla velmi profesiální v porodu,který proběhl úžasně,ale co se týká poporodní péče - pro mě to bylo velmi velké zklamání,ale jak se říká,těch pár dní sem to přežila a doma jsem to pak všechno spánkem a nějakým režimem dohnala,hodně pomohlo i domácí prostředí a klid rodiny,povzbuzení apod.

Byla jsem spokojena s podporou kojení po akutním CŘ (miminko mi přinesli přiložit, jak jen to zdravotní stav miminka umožnil, volba způsobu příkrmu, poradenství při kojení kdykoli bylo potřeba). Bod 6 nemohu posoudit - u nás byl dokrm lékařsky indikován, nevím, jaká je praxe u zdravých dětí.

Byla jsem spokojená s porodním oddělením, ale bohužel tak jako mnoho maminek předemnou i já jsem velice zklamaná s poporodní péčí. Jako prvorodička mi zoufale chyběla informace, zájem personálu, na všechno jsem se musela sama ptát a připadala jsem si, že je tím otravuji. Kdyby nepřišla laktační poradkyně (externí) a nepomohla mi trošku s přikládáním, tak nevím. Stejně jsem si ji ale musela pozvat i domů ten první týden. A pak hodně rad a informací jsem získala díky Vašim stránkám a emailové komunikaci s Vámi. Děkuji Vám.

Byla jsem svědkem, že na oddělení šestinedělí se děti dokrmovali lahví s glukozou, což mi trošku srazilo iluze. Nicméně se všechny sestry starostlivě starali o přikládání dětí přes den, v noci chtěli mít asi klid. I přes opožděné přiložení - tj. až po 30 hodinách po porodu a 18 -denním odloučení -(tj. žádné rooming in) jsme kojily až do 2,5 let. Takže myslím,že donekonečna omýláné (roming, přiložení,..) není vůbec podstatné.

Byla jsem v porodnici v Dačicích po všech stránkách spokojena. Je velká škoda, že ji zavřely.

byla jsem velmi zklamaná ohledně kojení- pozdní přiložení z důvodu dvou císařských řezů na porodním sále a dále, že mi ohledně kojení nikdo neporadil- jen sestra prohodila: "Budete muset asi používat kloboučky" a to bylo vše. Aspoň že má mamka má o 3 měs. starší dítě než je mé a poradila mi. Pak už nám kojení krásně šlo :))

Byla jsem velmi zklamaná přístupem v porodnici ve FM. Jen pouze JEDNA sestřička mi opravdu pomohla. Řekla mi důležité informace (to udělalo povrchově i pár jiných sester), ale hlavně mi vše prakticky ukázala, což bylo k nezaplacení.

Byla jsem zklamaná s informovaností ohledně kojení. Malá se po porodu (večer) nechtěla přisát, tak to dál nikdo se mnou neřešil. Malou mi přinesli až ráno po cca 8 hodinách, kdy se poprvé přisála. Potom se mnou nikdo neřišil kojení. Informace, kterou jsem dostala byla,že mám kojit max. 10 minut z každého prsu a nejdříve po 1,5 hodině. Ještě že, jsem měla kojení nastudováno předem (polohy atd.). Malá bohužel měla hlad, tak mi ji přikrmovali a když jsem říkala, že ji budu kojit častěji, tak s tím zásadně nesouhlasili :o(. Ale nakonec se přeci jen laktace rozběhla, sice asi o cca 2 dny později, ale přeci. Nejvíce informací o kojení jsem se v porodnici dozvěděla při mém odchodu domů. Malé je teď 10 měsícu a stále kojíme.

Byla jsem zklamana z pristupu v porodnici ke kojeni.Bylo jim to jedno,pomoci ani rady jsem se nedockala.Pry se to samo rozjede,az prijdeme domu.Porodila jsem ve 23 hod v noci cisarskym rezem,mala byla naprosto v poradku,presto mi ji donesli prilozit az v 5 hod rano!Nic mi neukazali,neporadili,tak jsem na ni jen koukala a ona spinkala.Byla jsem naprosto nespokojena,zoufala,ze nedokazu sve dite nakojit.Kojila jsem castecne pouze 6 tydnu,pak uz jen umele mlicko.

byla jsem zklamaná,nejprve trénink na sucho,po několika přiloženích byly bradavky rozpraskané,krvavé,bolestivé,když se mléko vytvořilo,malý sál,ale byl stále hladový,bylo mi doporučeno,ať odstříkávám mléko,sestřička mi odsávačkou udělala akorát novou krvavou prasklinu,pak mi bylo doporučeno,ať odstříkávám ručně,což se vůbec nedařilo,takže fiasko,informovala jsem lékaře,že mám mastopatii,jestli to není důvod,že mléko vůbec nechtělo téct,dost hrozný zážitek,nejhorší byl pocit,že mi nikdo neuměl pomoct a dívali se na mě přes prsty,poporodní psychika udělala své a já požádala,aby byla laktace zastavena,nevěděla jsem co dělat jiného,absolutní nezájem vyřešit problém,můj pocit z personálu-jsou v pohodě a příjemní,pokud nemáte problém,v opačném případě,je to ovšem průšvih,pokud bychom se rozhodli s manželem pro třetí dítě,nevím,co bych si počala-kojení je pro mě noční můra,bohužel

Byla jsme zklamaná přístupem sester. Prakticky za námi na pokoj nechodily. Když jsem chtěla vykoupat malého sama, nebylo mi to dovoleno. Po porodu jsem nedostala vůbec žádné informace o denním režimu v porodnici. Seznam věcí, které jsme měli mít s sebou do porodnice byl neúplný a chybný. Spoustu věcí jsem nepotřebovala a některé mi chyběly. Celkově jsem byla zklamaná z celkového průběhu porodu a pobytu v porodnici. Zdravotní péče byla v naprostém pořádku. Ta sociální stránka a podpora matek byla nulová! Přeji hodně štěstí!

Bylo by skvělé pokud by se podařilo prosadit větší podporu kojení (obzvláště u prvorodiček), tak aby se všem vysvětlovalo, jak na to. Ne každá (např. já), někdy už někoho kojit viděla a vědí jak na to přirozeně a sama od sebe.

Bylo by super, kdyby každá nemocnice, respektivně oddělení šestinedělí bylo hned vedle dětského oddělení. V případě, že maminka leží jinde než dítě, tak ať pro ní není problém si sama dojít za svým dítětem, i když je třeba po operaci. A ještě k používání sond, přišlo mi, že nám je sestřičky "nutili" dost často, aniž by to bylo třeba.

Bylo by třeba na tom trochu zapracovat = zlepšit péči o maminky a kojení. Některé sestry v této porodnici (obvzláště věkově starší) s maminkami nejednají moc hezky. Je to sice delší dobu, co jsem tam rodila a vše se učila, ale teď tam rodila sestra a je to stejné, dle jejích zkušeností.

Bylo by vhodné, kdyby personál podával totožné informace, což se v mém případě bohužel nestalo.

Bylo nás v porodnici tolik, že jsem měla pocit, že to sestry nestíhají. Příbramská porodnice si buduje image, že "rodí se tu dobře, ale poporodní péče nestojí ani za řeč". Ale myslím, že to je jen o sestrách, o jejich přístupu. Já jsem přes vpáčené bradavky, na které je předem nikdo neupozornil (gynekolog), začala kojit přes kloboučky. Bylo to velice bolestivé, ale co by pro své dítě maminka neudělala. Nutili mě kojit každé 3 hodiny, ale ne dle potřeby dítěte. Naučili mě kojit pokaždé z obou prsů, ale už mi nikdo neřekl, že je to jen z toho důvodu, aby se laktace rozjela. Já tak kojila stále a když mi malý neustále ublinkával, až jsme s tím nakonec skončili v nemocnici, zjistila jsem, že se pouze jen přejídal. Až tam jsem se teprve dozvěděla, že mám pokaždé kojit z jednoho prsu. Pak už se to srovnalo a kojila jsem bez problémů rok. A to jsem sama sháněla info na internetu, proč mi pořád ublinkává, mám i doma DVD o kojení, co jsem dostala v nemocnici, ale nikde se o tomto nemluví. Každý mluvil jen o refluxu. Obě prsa jsem měla strašně nalité, takže mě vůbec nenapadlo, že bych mu z obou nedala. V červnu čekáme druhé miminko, tak už si dám na to pozor :-)

Bylo skvělé, že zrovna tato porodnice umožňuje dětem s dysfunkcí sání pobyt na JIP (i s matkou), kde je jednak víc sester, jednak mají velké zkušenosti s přikládáním nesavců. Bez toho a bez následné spolupráce s dr. Weberovou v rámci kojicí poradny bych nekojila. Všimla jsem si, že některé ženy vnímaly podporu kojení až jako tlak. Mně to tak nepřišlo, ale já jsem byla psychicky v pohodě a hodně motivovaná.

Byť dcerka v porodnici byla hodně spavá a spíše pila z lahvičky mé osáté mléko, doma jsme v průběhu 14 ti dnů začali plně kojit. Není tedy pravda, že dítě které jednou začne pít z lahvičky si už na kojení nezvykne.

Celková nespokojenost, z nedostatku místa jsem byla umístěná na jiné oddělení, kde sestry nevěděly, zda mi mohou malého dát ke kojení, vždy než se zeptaly, tak se střídaly směny, kojila jsem prvně po třech dnech! Po třech dnech jsem dostala první jídlo! Měla jsem nadstandart a postel mi byla převlečená 1 zy 7dní a to jsem si o to musela říct, záleží na lidech, já měla asi 2 sestřičky fajn ke kojení, ale přesto jsem po 3 týdnech nekojila vůbec, měla jsem 10ml mléka více ne. Už bych tam nešla. Malému zjistili ve dvou měsících, že měl přirostlou uzdičku na jazýčku, proto se neuměl přisát, myslím, že taková kontrola by se měla dělat už v porodnicích.Ráda jsem pomohla. Jana Klimková

Celkově jsem byla předem málo informovaná, ale základy jsem měla načtené. Některé sestry se snažily, některé vůbec ne. Měla jsem poporodní komplikace-byla jsem "vykrvená" dostala jsem transfuze a celkově vyčerpaná. Malýho jsem měla u sebe asi až 3. den, do té doby mi ho nosili minimálně až když jsem si řekla a někdy ani to nepomohlo. On byl spavé dítě, nechtěl se přisávat takže sestřičky mi ho vyloženě rvaly k prsu-což jsem se později dozvěděla že není dobré. Štípaly ho do oušek aby nespal a když pak byl se žloutenkou pod světlem u sestřiček a já se na něj šla podívat ležel vedle něj dudlík. O tom že mu dávali glukozu-že prý něco potřebuje do sebe dostat ani nemluvím. No nakonec už byl v porodnici na UM, krmila jsem ho stříkačkou a snažila se kojit, ale marně, myslím, že ani jsem moc mlíka neměla. Odsávačku mi asi 4. den donesly, ale nic jsem neodsála. Za 14 dní mám termín druhého porodu-pravděpodobně císař-poloha příčná tak doufám, že i přesto všechno se mi podaří kojit, jsem už domluvená s dulou, která mi bude radit a jsem odhodlaná se prát za to, aby mi byl častěji přikládán. Snad se zadaří!

Celkově jsem byla s nymburskou porodnicí spokojená, ačkoliv péči o dítě by se dalo pár věcí vytknout. V roce 2011 se tam chystám porodit druhé dítě, tak budu mít bližší srovnání.

Celkově jsem v Novém Městě byla spokojená, navzdory vpáčeným a bolavým bradavkám, kdy se malá nechtěla přisávat, jsme odcházely z porodnice plně kojená a kojila jsem do 13 měsíců.

celkově myslíim že je velmi nedostatečná. Jen jedna sestra z deseti o kojení opravdu něco ví. Děkuji

Celkově nemohu říct, že by podpora v porodnici v Ústí nad Labem byla špatná, bohužel mínusem je, že některá sestřička je méně komunikativní, nepodá tolik informací , jako jiná. Proto se člověk musí ptát, ptát a ptát...ikdyž se cítí hloupě ( prvorodička v tom prostě tápe :) )jen kdyby se ty odpovědi shodovali :(

celkovo som bola s porodnicou u apolinare spokojna, len ma mrzi, ze nedavaju dieta po narodeni na brucho.

celkový přístup v "Podolí" byl velice dobrý, ale přesto některé zažité praktiky jsou jak ze špatných seriálů z 80 let.

Certifikát Baby Friendly nezaručuje kvalitní personál. Při problémech s kojením, dítě mělo žloutenku, kterou odhalila až dětská lékařska pro propuštění z porodnice, nám dětská sestra řekla, abychom pořídili láhev, že kluci jsou na kojení líní. Díky hospitalizaci ve FN Hradec Králové jsem své dítě kojila 14 měsíců.

Co platí o Příbrami? - když se nezeptáš, nikdo se ti nevnucuje. Myslím, že by neškodilo, kdyby sestry maminky reálně zkoukly i bez jejich výslovné žádosti (tedy aspoň "prvokojičky"). Neumím to přesně vysvětlit, dost jsem studovala před prvním porodem, ale praxe pokulhávala a já bych tenkrát přivítala asi individuální přístup - jedna stálá sestra, která si pamatuje, co mi poradila "minule"a zajímá se jestli to pomohlo (byla jsem v porodnici skoro týden pro malé váhové přírůstky). Druhé dítě je ve výhodě - všechno mám ještě v paměti, takže bez problémů.

Co se kojeni tyce krome informace,ze mam prikladat co tri/ctyri hodiny mi nikdo nic nerekl. Ze zacatku mi dokonce sestra rikala,ze budu mit problem s kojenim kvuli plochym bradavkam, ktere teda vubec nemam,ale kojte par hodin po cisari, kdyz kazdy pohyb boli.. nehlede na to,ze se nasla i takova, ktera mi mackala bradavku, udajne, aby vytvorila "rasu" ..tak jsem to vzala do svych rukou a mela jsem stesti,ze jsem se s dvojcaty rychle rozkojila a pak uz mi do toho nikdo nemluvil :) Nechci hanit celkovy pristup sester, vse je o lidech a nektere byly vazne fajn a podporovaly, hlavne, tusim, sestricka Vladimira, vzdycky ochotne poradila a podporila :) ale nasly se i takove, za kterymi pak clovek ani nechtel jit, protoze si pak pripadal jako obtezujici hmyz.. A abych nezavrhla celou informovanost o kojeni, den pred propustenim mi bylo pusteno video o kojeni.. brzo, ze?:D

Co se týče délky kojení mého dítěte, zvolila jsem možnost 4-6 měsíců, protože poté bude u mě pravděpodobně zahájena léčba hyperfunkce štítné žlázy. Jinak bych své dítě kojila cca do 1 roku. Co se týče podávání dudlíku dětem, v této porodnici dětem podávány nebyly, ale od svého pediatra mám informace, že dudlík lze dětem bez problémů dávat, že na kojení nemá prakticky žádný vliv. Dávám tedy svému synovi dudlík a nemáme s ničím nejmenší problém. Dále bych chtěla dodat, že k přiložení u mě došlo po ř-ti hodinách od porodu, neboť jsem byla na JIP, ale přesto ani toto pozdní přiložení nepovažuji za problém. Syn se bez problémů napoprvé přisál.

Co se týče jak přiložit mimi k prsu jsem, to jsem spíše okoukala od ostatních maminek na pokoji - sestra mi řekla" dělejte to jak Vám to vyhovuje", na dotaz , že nevím mi bylo řečeno," na to přídete...."(mimi jsem měla u prsu asi 6x za první dva dny, jen když se vzbudilo - na radu sestry), naštěstí - jestli se to tak dá říct - mělo mimi těžkou žloutenku a byli jsme přeloženi na nedonošeneckou JIP - tam to byl pravý opak,kojení tam bylo na prvním místě, stále pod dohledem a záplavou nejlepších rad - díky!!!! tamním sestřičkám se nám podařila spustit laktace a kojíme už skoro rok....

Co se týče kojení jsem se vlastně v porodnici nedozvěděla nic,když jsem se ptala při propuštění na nějaké otázky,byl mi doporučen internet,ať se podívám sama.Bůh mi pak seslal vás a vaše stránky,bez nich bych kojení zřejmě vzdala.Díky vám kojím plně dál.Děkuji

Co se týče mě, tak jsem cítila rozdíl v mezi 1.a 2. porodem. U 1. jsem se rozkojila až 5. den, prosila jsem personál o dokrm, protože malá křičela hlady a ty jejich připomínky mě doslova drtily. Buˇd budu kojit nebo dávat flašku. U 2. jsem jim řekla, že se mi posledně udělalo mléko až doma a s flaškou nebyl problém. Malý měl 4 kg a od 1. dne pil jako třídenní. Vždy jsem ho nakojila (aˇt se to rozjede) a pak si šla pro flašku. UM postupně ubývalo až jsem se rozkojila úplně. Takže teˇd to bylo v pohodě. Kdyby to tak bylo i dříve. Podle mě se to snaží striktně dodržovat u prvorodiček, které neví co a jak a potom jsou z toho vyřízené, že jim děti řvou hlady a ony opravdu jaksi např. druhý den nemají mléko.Ten tlak je obrovský. Podle mě každá žena ví, že kojit je důležité, ale opravdu mě nezajímá názor WHO, že se doporučuje kojit do 2 let. Stačí zdravý selský rozum - mám to u sebe, nemusím nic kupovat, umývat lahvičky a ušetřím. To ví přece každá (snad)! Závěrem: Frýdek, co se týče podpory, řekla bych, že ok. Ale 100 lidí 100 chutí. Ještě poznámka: když někdo nechce kojit, neměl by je nikdo nutit. Ani v nemocnicei. Je to jen a jen jejich věc. V dnešní době informací, ví žený o tom, jak je to výhodné. A samozřejmě by měly být UM dostupné. Toˇt můj názor Jana

Co se týče personálu,nemají moc času se věnovat matkám mají moc práce je jich tam málo.Nedovedu si představit, že v takovém prac. vytížení si v klidu sednou a budou vysvětlovat-v klidu.Hlavně prvorodičky neví co a jak.

Co se týče podpory kojení,opravdu mi to nešlo a dětské sestřičky v chebské porodnici byly opravdu úžasně lidské a profesionální,patří jim můj velký dík za to,že jsem svého syna tak dlouho kojila.

co se týče pozdního přiložení, chyba byla na straně personálu, porodila jsem těsně před změnou směn, nová směna za námi na porodní box přišla až po 2 hodinách (zapomněli, nevědeli o nás?), to už dítě spalo, dohodli jsme se, že ho budit nebudeme. přikládali jsme myslím až po 6 hodinách, ale problém s přisátím nebyl. byla jsem poučena, že mám kojit 10 minut z každého prsa, chápala jsem to tak, že dohromady 20minut. kojily jsme tak všechny na pokoji, měli bolavý a popraskaný bradavky, potom nám doktor řekl že je to tím, že jsme měli kojit dohromady 10minut. nedorozumění:-) a co se kloboučku týče-měla jsem tak nalitá prsa, že se k nim nešlo přisát (byl nalitý i dvorec, bradavka vůbec nebyla vidět), nešlo mi odstříkávat ani odsávat..hodně jsem se s tím trápila, jedna sestra mi prsa dokonce velice bolestivě rozmasírovala (bylo to k ničemu, jen jsem se druhý den od sester a doktora dozvěděla, že přes bolest se s prsama nemá nic dělat), až mě samotnou napadlo zkusit použít klobouček - díky němu se dítě mohlo přisát a brzy bylo po problému. zdálo se mi, že sestry moc o kojení neví, rozhodně nepůsobili profesionálně proškoleně, často mi radily podle svých vlastních zkušeností...když jsem pak porovnávala zkušenosti s kamarádkou, která rodila v bohunicích, které baby friendly nejsou, přišlo mi to nastejno, což mě docela nepříjemně překvapilo. ještě k otázce 16 - kojení jsem neplánovala, věděla jsem, že můžou být problémy, spíš jsem chtěla kojit tak dlouho, jak to pude a podle situace. přestala kojit kolem 13. m, definitivně pak (poslední kojení nad ránem)v 15.m, nechtěla jsem prohlubovat závislost malýho na mě.

co se týče sestřiček byli ochotné pomoc v případě, že se kojení nedařilo, ale možna nebrali v potaz to že každé miminko je jiné. já jsem měla problém s přisátím a kdykoliv se objevila sestřička snažila se mi miminko natalčit na prso, což vyvolalo šílený křik a odmítání prsu, malý se přisál až první noc po propuštění z porodnice, bez klouboučku bez všeho a nyní v půli roce je stále kojen, bez dokrmování umělým mlékem

Co se týká personálu v porodnici, je to vše v konkrétních lidech.Některé sestry byly naprosto skvělé a trpělivě pomáhali s kojením. Jiné byly velmi neochotné a nechápu, proč tuto práci dělají.Celkový dojem z porodnice ve FM je velmi dobrý.

Co se týká proškolení na kurzu před porodem,tak výborné.Pak v praxi musím pochválit dvě sestry, které mě zachránily od "deprese" z toho, že naše dítě bylo spavé,nechtělo moc pít, protože mělo silnou novorozeneckou žloutenku.Zvláště jedna mladá sestřička - bohužel už jsem zapomněla jméno, mě dostala do klidu, protože se mi opravdu věnovala,všechno mi vysvětlila včetně odstříkání mléka, kterým pak moji malou dokrmila, když byla v modrém světle. Díky ní jsem byla přesvědčená, že to i doma zvládnu a také jsem pak v pohodě kojila-tuším že 13.měsíců.Jen chci ještě říct, že jsem prvorodička a tak jsem byla ze všeho asi víc vyplašená.

Co si pamatuji, v porodnici se k mému kojení vyjádřily sestry celkem asi 2x(pobyla jsem si v porodnici jen tři dny), a to když okolo mne "zcela náhodně" procházely (ze začátku jsem kojila na chodbičce oddělení, kde si nechávali miminka, která s námi nemohla být na pokoji, šestinedělí bylo plné, takže jsem na kojení asi den a půl docházela)Desatero ke kojení bylo na chodbičce vyvěšeno.Když jsem se stěhovala na šestinedělí, předali mi syna se stříkačkou s glukozou, později když plakal mi dali dudlík. Hodně "osvícenějších" kamarádek se později děsilo, kvůli glukoze i dudlíku. Já pak náhodně narazila na informace o rizicích dudlíku vzhledem k dalšímu kojení, hlavně u tak malých dětí a také o tom, že glukozu děti vůbec nepotřebují (moje dítě jim asi hodně plakalo, nechodila jsem ze začátku na kojení tak často jak bych asi měla(únava, bolest,pocit že je o něj dobře postaráno,důvěra v personál!!!...), a nikdo mi nepřišel říct, že malý pláče...Myslím,že na pokoji (už s miminkem) se za mnou ohledně kojení nebyl nikdo podívat, takže jsem měla docela štěstí, že proces rozkojení proběhl bez problémů.Kdyby se někdo zastavil, v případě potřeby mi techniku opravil a pochválil nás /"Jde vám to skvěle, jen tak dál.."/asi by to hodně zvedlo sebevědomí a zahřálo by to,pár těhle "obyčejných"slov.Je ale fakt,že už před porodem, kterého jsem se docela bála, jsem měla v jednom jasno:at dopadne jakkoli, kojit budu a bude to bez problémů - nevím, zda-li zafungovla psychika, ale cítila jsem, že v tomhle bude vše ok.a taky bylo:)a stále je...máme ted s desetiměsíčním synem spíš problém, aby nám začaly chutnat příkrmy... P.S.:v šestinedělí jsem jela na Bulovku na kontrolu kvůli bolesti prsou a bolestivého kojení.Dr.co měla službu se na mě dívala,jako když si vymýšlím(neměla jsem horečky,zatvrdliny,prostě mě jen při kojení bolela prsa,žlázy i bradavky) a jedna z jejích rad zněla "Tak nekojte".To mě šokovalo.Další její pravda - "Po šestinedělí takovéhle bolesti většinou ustanou",se naplnila.Zatla jsem zuby a samozřejmě kojila dál...

Čekala jsem mnohem více informací ohledně kojení od dětských sester, samy od sebe mi jen ukázaly jednu možnou polohu kojení a nic jiného mi nesdělily, měla jsem pocit, že je mé občasné dotazy (např. ohledně jiné polohy nebo zda mám budit dítě na kojení v noci atd.) obtěžují.

člověk se nesmí bát ptát, na všechny otázky Vám v nemocnici rádi odpověděli a poradili.

D´tě mi sice přiložili do půl hodin po porodu, ale vůbec nikdo se mě nevěnoval a malý se nepřisál, po dvou hodinách mě odvezli na pokoj a melého mi přivezli až po 5 hodinách, a to jsem tam byla 3x kdy už mi ho dají, měla jsem strašné problémy s tím aby se přisál, v porodnici mě akorát vystresovali, sice poslední den už to s kojením bylo docela dobré, ale jen proto, že jsem přestala poslouchat sestry a dělala jsem si to po svém. Rozkojila jsem se až doma, kde jsem neměla stres ze sester, protože na novorozeneckém byli opravdu některé hodně nepříjemné a každá radila a říkala něco jiného. Kojení mi vůbec nikdo nevysvětlil, až po tom co jsem o to žádala a stejnak vždy přišli až byl malý najezený,m třeba až za hodinu po tom co jsem je žádala.

Dcera odmítla v 6 týdnech kojení. Napila se jen, aby zahnala největší hlad a pak už nechtěla. Usnula. Počet kojení se nezvýšil. Když lékař zjistil snížení váhy, zjišťovali jsme co se se děje. Vážením před a po kojení jsme zjistili, že špatně pije. Používala jsem i suplementor medela s odstříkaným mateřským mlékem víc než měsíc. Bez jakýchkoliv změn. Po té jsem kojení ukončila a do půl roku věku dcery jsem mléko odstříkavala a dostávala ho s lahve. Kvůli kojení jsem několikrát navšívila laktační poradkyni, několikrát byla i u nás doma. Bohužel jsme nezjistili proč nám kojení nešlo. Hodně mě to mrzelo. O tři roky staršího syna jsem plně kojila 8m, jak začal jíst přesnidávky sám se odstavil.

Dcera se narodila předčasně 35tt, byla 2 dny v inkubátoru, byla celkově slabá a nechtěla sát, usínala. Krmena sondou, potom z lahve s velkým otvorem (na můj dotaz, že takto se jí pak asi těžko bude zvykat na prso jsem byla pokárána, že prvořadé je, aby přibrala). Vadilo mi kojení na tvrdé židli, na mě příliš vysoké (měřím 152cm), nucení držet dítě přesně podle pokynů sestry. Já cítila, že bych malou držela úplně jinak (tak jak jsem to dělala se synem). Nucení do kloboučku, přestože nemám vpáčené bradavky a první dítě jsem kojila normálně. Také jsem byla propuštěna na 2 dny domů, přijali mě, až dcera zesílila a neměla sondu. Odsříkané mléko jsem dovážela. Pak mě zase nutili chodit kojit co 3 hodiny, ne dle potřeb dcery. Z porodnice jsme s malou odcházely po 11 dnech s lahví, kloboučky a já odstříkávala. Ale díky mé trpělivosti a hlavně informacím z internetu a zvláště díky těmto stránkám, se mi po 3 týdnech podařilo malou plně kojit naprosto v pohodě. Kojím dosud, měla 5 měsíců.

Dcera se neuměla přisát (sestra to se mnou zkoušela zhruba minutu), tak jsem automaticky dostala kloboučky a už se o mně nikdo nezajímal. Odbourávání kloboučků doma bylo velmi problematické a stálo mě to spoustu nervů a divím se že jsem nepřišla o mlíko.

Děkuji porodnici v Mladé Boleslavy za umožnění kojení. Při mém prvním dítěti v porodnici v Nymburce my toto nebylo umožněno.

Děkuji za lidi, jako jste vy. Přestože jsem měla před porodem schůzku v nemocnici se zdravotní sestrou z laktační ligy, po porodu jsem v otázkách kojení plavala jako ryba ve vodě. Bohužel jsem plně kojila jen tři měsíce, zbytek s dokrmem, od pátého měsíce nekojím vůbec. Nejsem si jistá, jestli bych to mohla ovlivnit, ale u dalšího dítěte udělám spoustu věcí jinak. Nejhorší pro mě byl fakt, že v porodnici sice sestry měly snahu odpovídat na mé otázky (ale musela jsem se sama ptát...), ale bohužel každá odpovídala něco jiného.:-( Moc jsem chtěla kojit, ale nezadařilo se tak dlouho, jak jsem si představovala... Na druhou stranu by neškodilo zmírnit tlak mediální masáže na podporu kojení, protože maminky, kterým se to přes urputný boj nepodaří dokáží propadnout dost těžkým depresím. Je to velká škoda, ale není to tragédie a svému dítěti neubližuji. K tomuto závěru jsem ale dospěla až po velmi dlouhé době. Moc vám děkuji za Vaši práci, z Vašich stránek jsem čerpala dlouho a vlastně čerpám dál ohledně příkrmů.;-) Přeji hodně štěstí při Vaší práci. Z.Z.

Děkuji za možnost, některé odpovědi dovysvětlit. Po devíti hodinách snahy o přirozený porod bylo v mém případě rozhodnuto o císařském řezu. Nedařilo se ani napíchnutí spinální anestézie. Personál tedy později stále argumentoval mým zdravotním stavem, když jsem toužila mít syna již u sebe a nebylo tomu tak. V těchto případech je osvěta ohledně kojení spíše na škodu. Myslím si, že informací je již v dnešní době dost i z médií. Většina maminek, pokud se jen trochu zajímá o to, co bude po porodu, se k těmto informacím "dostane" včas. Myslím si, že i většina z nás si také přeje již v této době kojit. Jenže pak to najednou díky okolnostem nejde. Miminko u sebe nemáte a nadále jsou okolo Vás letáčky o důležitosti nočního kojení, častého přikládání miminka apod. Problém je asi ve vytíženosti sestřiček na oddělení. Neměla jsem pocit, že by nevěděly jak pomoci, či že by nebyly ochotné, ale prostě nestíhaly. Dokonce jsem dostala i zpětnou vazbu, že opravdu je po ně jednodušší nechat si miminko u sebe na novorozeneckém oddělení, než chodit pomáhat mamince, která se nemůže hned na 100% starat sama. Dochází pak tedy k začarovanému kruhu, že i díky stresu matky se asi kojení nedaří. O to více jsem se ale pak ze vzniklé situace obviňovala. Přidaly se zdravotní komplikace, které byly mylně přikládány psychickému stresu. Také "ortel", že se miminku už bude muset dát umělé mléko, v tu chvíli začne připomínat pomalu "konec světa" nebo spíše definitivní verdikt "špatná matka". Sice se našly sestřičky, které uklidňovaly, že doma se rozkojíme, ale opět o to horší byl šok, když se tak nestalo. Jsou to všechno hodně subjektivní názory a pocity. Ale pokud mohu, chtěla bych poprosit o trochu více podpory těm maminkám, kterým se prostě nepodaří začít kojit. Je moc dobře, že se člověk může celkem lehce dostat k informacím o kojení, ale už je to horší s informacemi o nekojení. Jsem moc vděčná všem laktačním poradkyním, které jsem v zoufalé snaze o rozkojení vyhledávala. Jenže v konečném důsledku jsem se stále upínala k nějakým nadějím a o to více si zoufala, když rady nepomáhaly. Takže nakonec jsem asi nejvíce vděčná všem maminkám, které mi v době, kdy se kojení nedařilo, řekly, že jejich děti vyrostly na UM a jsou zdravé a šťastné. Poznámka k otázce 22. Pravidelníé intervaly mezi kojením byly v mém případě vynuceny okolnostmi, tedy faktem, že mi byl syn nošen z novorozeneckého oddělení. Díky tomu také nebylo dodržena potřeba nočního kojení. K poslední otázce. Finanční zátež byla největší na začátku, když jsme zjistili, že kojení nestačí: pořízení váhy, odsávačky, lahviček, sterilizátoru apod. Cena umělého mléka, ač není úplně zanedbatelná, byla v té době nejnižší položkou.

Dekuji za web a zasluznou diplomku.

Detem bylo podavano jine mleko jen v pripade, ze mu neslo sat z prsa. I presto ale sestry dal podporovaly kojeni ditete.

Dětské sestry na oddělení šestinedělí působily naprosto neinformovaně, co se kojení týče. Osobně jsem rady příliš nepotřebovala, měla jsem dostatek informací. Stalo se mi ale, že jsem kojila malého v leže jeho nožičkama k mé hlavě (kvůli uvolnění zatvrdlé bouličky) a sestry z toho byly vyjevené a naprosto nevěděli proč se něco takového dělá. Později jsem se doslechla, že sesty ani nechodí na laktační přednášky, které se zde organizují, protože "ony vědí vše"... Maminkám s malými bradavkami radí kloboučky, i když by na místě byla spíše trpělivost s přikládáním a učením miminka se správně přisát. Všeobecně jsem měla pocit, že se sestrám příliš radit nechtělo a k některým bezradnějším pacientkám se občas chovaly povýšeně. (Týká se to vše spíše oddělení šestinedělí, na porodnici byly PA vcelku příjemné).

Díky podpoře sester novorozeneckého oddělení v Městské nemocnici v Litoměřicích jsem mohla později plně kojit svoji předčasně narozenou dceru. A to i přesto, že poprvé jsem ji měla možnost, díky jejímu závažnému zdravotnímu stavu, přiložit k prsu až 25. den po porodu. Bez jejich odborné rady, laskavého přístupu a podpory bych to nejspíš nezvládla. Kojení jsem ukočila v jejích 28. měsících.

Díky sestřičkám, které mě povzbuzovaly a pomáhaly mi překonat krizi než se mi objevilo mlíko, jsem kojila 2 roky k velké spokojenosti mě i mé dcery.

Díky za otázku č.36 :-) V Podolí mají výborné laktační poradkyně. Bohužel je jich málo a odpovídá tomu jejich vytíženost. Ale na každém pokoji je na ně telefonní číslo a ony pokoje obchází. Mimo jiné Lubina Richterová by rozkojila i chlapa :-) Bohužel to samé nejde říct o sestrách. Ony se snaží... ale pořád zastarale propagují intervaly mezi kojením, pokud je problém s bradavkami, donesou kloboučky a mají tendence přikrmovat (ovšem mateřským mlékem a alternativně). Rodila jsem teď v listopadu a byla jsem na pokoji s holkou, která o kojení neměla příliš informací (což v dnešní době nechápu). Měla vpáčené bradavky a dcerku s nízkou porodní váhou. Pořád, že je malá a není schopná sát, že usíná. Podařilo se mi donutit (tu dcerku) mít o prsa zájem, z čehož jsme měly radost. Dodávala jsem jí pořád odvahu, že to půjde. Sestry tam byly skutečně pořád a snažili se jí pomoct. Díky přikrmování (dostávala maloučko, ale dostávala) trošku nabrala a tak třetí den dětská doktorka řekla dost a nechat vyhladovět, jinak to nepůjde. To byl boj! Chvilku po tom přišla bohyně v podobě laktační poradkyně a světe div se - donutila toho malého drobečka sát!!! Druhý den jsme obě odcházely s plně kojenými dětmi!

Dítě bylo na intermediátním oddělení, kde se chodilo na kojení v pravidelných intervalech, pravděpodobně z provozních důvodů. Chápu to, chodilo nás tam třeba 10. Mimo tuto dobu děti byly krmeny odstříkaným mateřským mlékem vlastním, nebo sterilizovaným od jiných matek. V kojení nás podporovali, propuštěny jsme byly až poté, co dcera byla schopna se plně nakojit a začala přibývat. Jak tomu je na jiných odděleních této porodnice, nevím.

Dítě bylo několik hodin po porodu převezeno na vyšší pracoviště ze zdrav.důvodů, když jsem chtěla ani ne 2 dny na to , aby mě propustili, tak mi bylo řečeno, jak si sama zastavím laktaci, kdyby se mi náhodou spustila - pro mě je tahle věta neodpustitelná, proto jsem dala v bodech 29 a 30 dala 5, jakoby dítě už nebylo! Žádné info o tom, že bych se naopak měla snažit rozjet laktaci(zastavit se dá kdykoliv že, horší je to obráceně), naštěstí na vyšším pracovišti v ČB k tomu přistupovali úplně obráceně a já pak své dítě kojila, sice s problémy, ale kojila a to cca 10 měsíců, první přiložení ve třech týdnech

Dítě bylo po porodu přiloženo po 4h protože jsem se až později vzbudila z celkové anestezie (po 3h od akutní c.sekce). Personál porodnice byl ovšem moc vstřícný a pomohl nám se spuštěním laktace, takže jsme kojili plně a následně do 13.mes.

Dítě bylo poprvé přiloženo asi 6 hodin po porodu (akutní císařský řez), asi 20 hodin se vůbec nepřísalo. Později nebyly s kojením vůbec žádné problémy

Dítě bylo přiloženo k prsu zhruba po 4h a to po několikeré urgenci manžela. Do té doby bylo miminko na novorozeneckém oddělení z důvodu další kontroly (apgar 6,7,8). Posléze jsme zjistili, že k žádné kontrole nedošlo, pouze sestřičky neměly čas. A co se týče vstřícnosti personálu, pouze jedna velmi šikovná laktační poradkyně byla schopna poradit a to velmi vstřícně, ostatní sestřičky nebyly nijak ochotné pomoci s přiložením miminka a polohami při kojení, pouze se odvolávaly na pomoc laktační poradkyně.

Dite mi bylo po 2 hod po porodu odebrano na 7 hod, abych si odpocinula a 2x dokrmeno glukozou (nechtela jsem se s personalem hadat, ze chci s ditetem zustat). Personal doporucil kojit nejdrive po 2 hod max 10 min, totez radil prakticky pediatr. Prvni 3 tydny jsem musela dokrmovat UM (dite pomalu pribyvalo), potom se mi podarilo plne kojit - predevsim diky radam na www.kojeni.net a nerespektovanim vyse uvedene rady :-) Dokrmovala jsem alternativne, ale kdyz dite v porodnici moc rvalo hlady, personal doporucil dudlik.

Dítě mi přiložili sice "ihned" po zvážení a měření, resp. mi ho porodní asistentka přimáčkla k prsu, ale nechtěl se přisát, resp. potřeboval asi více času. Pak ho odnesli s tím, že si potřebuji odpočinout. Dvě hodiny jsem měla odpočívat, pak mě měl někdo odvést na odd. šestinedělí, ale měli na porodním sále frmol, tak jsem čekala déle. Dítě se narodilo ve dvě a já ho pak podruhé spatřila až okolo 7 večer nebo ještě později. Zcela chyběla individuální péče. Následující den jsem si zaplatila nastandard a bylo to pak lepší, ale stejně malému i jiným dětem nasadili dudlík a on ho sál a sál, já nevěděla, že to může mít za následek, že budu mít potíže s kojením. Považovala jsem do té doby, přiznávám že naivně, kojení za samozřejmost, nenapadlo mě, že by mohl vzniknout problém, málo mléka apod., což se pak stalo. Jen díky Vašim cenným radám kojím stále (malému je 10 měsíců).

Dítě se bylo přiloženo do 20 minut po porodu, ale nechtělo se přisát. Pak mi bylo dáno až více jak 6 hodin, což si myslím, je dlouhá doba.

Dle mé zkušenosti se matka se zájmem o kojení informací dopátrá, ale představovala bych si aktivnější přístup ze strany personálu. Sestry na oddělení se spoléhaly na to, že všechny potřebné informace podá laktační poradkyně.

Dle mého názoru by se měl dotazník zaměrovat na první dítě - první zkušenosti. Alespoň u nás u druhého dítka nebyly vůbec žádné problémy - asi jen díky vlastním zkušenostem. U prvního dítka to byl boj, a to pořádný. Naštěstí úspěšný - kojili jsme do roka, kdy se syn sám odstavil a to už jsme byli v půlce dalšího těhu :o) Hodně štěstí a dík moc za stránky!!!

Dle mého názoru, záleží hodně na lidech. Stačí jedna nepříjemná zdravotní sestra, která dokáže hodně ovlivnit celkový pohled na danou porodnici. V mém případě jsem byla spokojená, možná i proto, že vše probíhalo bez potíží a měla jsem dostatek zkušeností z kojení prvního dítěte (díky mé výborné laktační poradkyni z kruhu rodinného). Také chápu, ne vždy jednoduchou situaci sestřiček, které nemají vždy ideální podmínky (hlavně časové), aby se mohly plně věnovat maminkám, které mají větší problémy při kojení.

Dobry den pani Jirinko..jak jste si jiste vsimla,dotaznik jsem vyplnila i presto ze jsem rodila v zahranici..mozna vam to nepomuze mozna ano:-))Chtela jsem jen rict..ze muj maly chlapecek ma 3,5 mesice a dodnes ho plne kojim..a to predevsim diky vam..Tady v Irsku je sice spousta poraden ale setkala jsem se i stim,ze existuje spousta nazoru a doporuceni ohledne kojeni,ktera nejsou jednotna,takze da se rict,ze jsem duverovala pouze memu materskemu instinktu a Vam..za coz vam chci hrozne podekovat.prekonali jsme tak laktacni krizi atd..Podpora v Irskych porodnicich je velmi dobra,ale i presto matkami malo zadana..Znam jen velmi malo matek,ktere koji..je totiz jednoduhsi diteti strcit lahev a pak ho dat babickam:-))

Dobry den, nemela jsem moznost ani jednou rodit v CR, ale pristup v Irsku mi prisel perfektni. Brali to hodne prirozene a spontane. Hodne Irek bylo ovsem zvykle na epidural a jine prostredky u porodu. Me meli tak trochu za exota, kdyz jsem nechtela epidural, ani injekci, ale na druhou stranu, kdyz zjistili ze chci rodit uplne prirozene bez zadnych "omamnych" prostredku, plne podporovali. Dite jsem mela od porodu az do odchodu z porodnice jen u sebe. Je to tam bezne, dite po porodu vubec neodebiraji matce. Vazeni, myti a oblikani probiha hned na porodnim sale za ucasti matky i otce. Po porodu jsem byla jeste asi hodinu pod dohledem, zda je vsechno v poradku a pak jsem byla opet s miminkem prevezena na pokoj. Kdyz jsem byla ja i dite v poradku, mohla jsem na druhy den z porodnice odejit domu. Mam opravdu vyborne zkusenosti s porodem v Irsku a kdybych byla tehotna znova (jiz jsme se prestehovali zpatky do CR) tak bych popravde receno, poradne nevedela do jake porodnice jit rodit :) Tot muj poznatek. Snad Vam k necemu bude. Hezky den. Eva Pilna

Dobrý den, rodila jsem v porodnici v Neratovicích.Na porodnickém oddělení se střídali dva pediatři.Oba podporovali kojení - vše řádně vysvětlovali, pokud o to měla maminka zájem.Pokud ale zájem neměla, do ničeho jí nenutili.Já myslím, že je to správný přístup.Lámat přes koleno by se to nemělo...trochu mě rozesmutněl článek v novinách, kdy maminky (bohužel si nepamatuji zemi, v které zákon vydali) musí kojit dítě do věku půl roku, pokud ne, čeká je vězení..:-(

Dobrý den, byla jsem s péčí ve FN Motol velmi spokojena, až na to kojení - neřekla bych, že ho nějak podporovali. Akorát se 3 denně přišly sestřičky zeptat zda už kojíte (což je pro prvorodičku trochu stresující), ale víc nic. Kojilo se po 3 hodinách, v noci po 5. Syn se narodil 36+4, ale měl výbornou váhu a míry a celkově byl v pořádku, takže od začátku room-in. Celé dny prospal, nemohla jsem ho vzbudit, ničím a když tak jakmile se přisál usnul (když jsem zaspala, spal i 8 hodin!).Z porodnice jsme sice odcházeli, a něco málo přibrali, ale pro neprospívání jsme skončili na dokrmu UM.Ze začátku jsme dokrmovali polovinu denní dávky!Po kontaktu laktační poradkyně, jsme od 8.týdne kojeni plně do 6 měsíců, nyní je nám 8,5 a stále kojíme. Sice s problémy, ale kojíme. Díky za předporodní kurz a laktační ligu, o které nás tam informovali. V Motole, nám neřekli nic o laktační lize, o pomůckách při kojení (odsávačka,suplementor), nic o možných problémech (retence), záněty,kam se obrátit. Jako prvorodička bych to velmi uvítala. Díky za to co děláte, Dana

Dobrý den, dítě o kterém jsem hovořila je nyní 8 měs.staré, po porodu jsem kojila plně ale to vydrželo do 5.měsíce,od té doby jsem částečně přikrmovala a od 6.měsíce nekojím vůbec,přidávám um.mléko +pevnou stravu.Vzhledem k tomu, že jsem sama porodní asistentka, měla jsem informace ze školy.Novorozenecké oddělení Apolináře hýřilo informacemi, ovšem praktická stránka trochu unikala. Vzhledem k tomu, že jsem byla na JIP asi 26 hodin,přikládala jsem po 28 hodinách.Možná to nebyl dobrý začátek,sice jsem věděla co a jak s kojením - nicméně ze strany zdravotníků nepadlo slovo o tom,co bude s kojením když jsem na JIP.Obecně hodnotím za 3.

Dobrý den, dotazník se týká mého druhého dítěte, ale to jsem rodila za nadstandardních podmínek se svou porodní asistentkou, která mi poskytovala i poporodní péči (v porodnici i doma), moje odpovědi tedy nevypovídají o úrovni péče, která je v neratovické porodnici standardně kojení věnována. "Běžný" personál se na můj pokoj prakticky nedostavoval, nikoliv kvůli nezájmu, ale právě kvůli péči, kterou mi zajišťovala moje PA. Ráda vám vyplním dotazník znovu ohledně "standardní" zkušenosti, kterou jsem získala při svém prvním porodu. Jsou to však tři roky zpátky a netuším, zda-li je pro vás taková informace přínosem. Ráda Vám však vyhovím, děláte skvělou a záslužnou práci, sama Vaši stránkám vděčím za mnoho cenných rad během kojení prvního dítěte. S díky za Vaši práci, Jitka Halčínová, jitka.halcinova@iham.cz

Dobry den, doufam, ze Vam muj dotaznik pomuze :-) V nemocnici v Havirove byly sestricky velice napomocne co se kojeni tyce, ale i presto jsem hooodne veci nevedela a dekuji Vam, za tyto stranky, ktere mi vzdy pomohly ve chvilich, kdy jsem si nevedela s necim rady. Za chvili me ceka odstavovani, takze sem urcite zase zavitam :-) Vsimla jsem si, ze i nemocnice v OV jsou BFH a skoro tomu nemuzu uverit. Zkusenosti kamaradek z techto nemocnic jsou k placi. Nektere byly doslova od kojeni odrazovany s tim, ze maji jednodussi dat miminku flasku a maji klid :-( !!! Jirinko, preji Vam, at se Vam dari ....

Dobrý den, jelikož jsem v dotazníku odpovídala dle situace u mého druhého porodu, chtěla bych říci, že první porod a tím pádem i první kojení vypadalo úplně jinak. Rodila jsem r. 2007, porod byl komplikovaný, skončila jsem na 3 dny naJIP, co se týče kojení - katastrofa! O tom že je Olomouc BFH jsem se dozvěděla až tam a musím říci, že přístup personálu mě velice zklamal, možná i díky pozdnímu přisání, nezájmu o to, mou laktaci podpořit, pomoci při kojení, jsem svou dceru pořádně nerozkojila. Radši ji vrazili UM. Pokud byste měla zájem, abych dotazník vyplnila ještě jednou a to v případě 1.dítěte, jen mi písněte zprávu e-mailem na eva_oliv@seznam.cz. Mějte se pěkně.

Dobrý den, jen bych chtěla napsat, že mi porodnice po narození mého syna dala mimčo na břicho a ne k prsu, já byla tak vystresovaná a unavená, že mě nenapadlo si ho tam dát, u druhého dítka budu už chystřejší, jinak na oddělení šestin. to byla katastrofa jedna sestra nebo i doktorka řekla tak, druhá zas tak, člověk nevěděl co si má vybrat, prostě komedie, rodila jsem před 3 měsíci a možná to byla moje chyba že jsem se o nic dřív nezajímala, ale sestry neochotné a když si vzpomenu jak se tvářily byla jsem rada, že jsem šla dom, ted maleho nekojím a dávam příkrm, prostě přístí mimčo snad budu, ze skušeností se člověk učí. Ale hlavně že jsme zdraví.teda ten prcek. Přeji pěkný den.

Dobry den, Jirinko. Kdyz jsem byla v porodnici, myslela jsem, ze mi dali dostacujici informace a pomoc, ale po prichodu domu a cteni vasich stranek, jsem zjistila, ze mi moc nepomohli a diky nim jsem mela ze zacatku nedostatecnou laktaci. Vy jste mi kojeni zachranila. Jeste jednou moc dekuji. Vsem vas doporucuji a peju na vas ody :). Mejte se krasne.

Dobrý den, kojila jsem všechny 3 děti do15, 25 a 38 měsíců a musím říct, že to byla nejkrásnější doba...Krásné svátky...Iveta

Dobry den, mila pani Jirinko, rada jsem Vam zodpovedela dotaznik. Nejsem si vsak jista, zda je ma vypoved smerodatna - z porodnice jsem s ditetem na vlastni zadost odchazela jiz 12 hodin po porodu. Problemy s prikladanim jsem nemela a pomoc jsem nevyzadovala. Jiste vsak je, ze mi za techto 12 hodin nikdo ani v nejmensim neznaku pomoc nenabidl, ani se nezeptal, zda se kojeni dari. Ani bezprostredne po porodu, ani potom na pokoji. To mi prijde velmi zvlastni... Az v okamziku propousteni se mne lekar zeptal, zda se dite prisava, toto byla samozrejme podminka propusteni, ze budu schopna nejakym zpusobem dite nakrmit. Zdravim Vas, mejte se dobre, Misa

Dobrý den, mj syn po porodu pořád hubnul, i když jsem ho kojila každou hodinu, ale byl slabý a neuměl si vzít co potřeboval a měla jsem málo mléka. Ale v porodnici mu nedali nci jiného, pořád dokola opakovali, že musím kojit, připadala jsem si jak nejhorší matka na světě, přišlo mi to trochu fanatické. Bohužel ke kojení mám negativní vztah díkt omu

Dobry den, neviem, ci su moje odpovede pre Vas vobec zaujimave, kedze som rodila na Slovensku. Ale pomohla ste mi, ked som koncila s kojenim- Vase rady boli pre mna naozaj cenne. Dakujem este raz za ochotu a zelam vela uspechov vo Vasom krasnom poslani. A este co sa tyka kojenia - v nemocnici ako kto ale snazili sa mi pomoct, ale velmi to neslo, maly spal, neplakal ale vobec nechcel pit - absolutne spokojne dieta, ci hladne ci najedene vsetko jedno. Doma som sa zatala a zo zaciatku sme naozaj bojovali, lebo syn proste sam nepytal nikdy, ked som mu dala pit, ale sam sa nikdy nedozadoval. Nakoniec som vsak kojila 18mesiacov a velmi som si spolu uzivali. Teraz ma 25mesiacov a je z neho naozaj dobry jedak, aj ked sme uz na UM. Dakujem este raz za ochotu a snad som trosku pomohla.

Dobrý den, o kojení jsem velmi stála. Rodila jsem v období, kdy byl baby-boom a ohledně kojení jsem byla velmi zklamaná. Dcera buď spala a nebo brečela a ani přivolaná sestra mi neporadila, jak dceru donutit pít.Nakonec jí vždy sestra dala glukózu a tím dcera přestala brečet... Používání kloboučku mi sestry okamžitě zakázali a byly jsme s dcerou propuštěny po 3 dnech i v momentě, kdy dcera skoro nejedla, nepřibírala a skoro nečúrala a to jsme vše zaznamenávali. Po propuštění jsme skončili druhý den na dětské klinice s dehydratací.

Dobrý den, obě děti jsem rodila v Brně Bohunicích, tato porodnice rozhodně není baby friendly hospital, u obou dětí jsem měla značné potíže s kojením a jediné řešení ze strany personálu bylo láhev, umělé mléko a dudlík. Psala jsem už do porodnice, situace se údajně řeší. První dítě jsem nekojila vůbec, druhé ano. Ještě bych vás chtěla poprosit o podporu i nekojících matek, bylo velice těžké psychicky zvládat situaci, že nekojím. Děkuji a přeji pěkný den. K. Šírová

Dobrý den, odpovídala jsem ze zkušeností s prvním synkem. V současné době jsem těhotná znovu, dnes již vím, na co si dát pozor a nebudu se na porodnici spoléhat. Mám ploché bradavky, to pro mě byla po porodu novinka. Syn se ještě na porodním sále nepřisál, i když pokus o přiložení byl. Já jsem pak měla nějaké zdravotní komplikace, takže mi ho následující dva dny nosili sestřičky na kojení. Vrazily mi klobouček a řekli kojte s ním, když mu to jinak nejde. Jenže jakou polohu? Já absolutně netušila co, jak? Jediná sestřička na oddělení šestinedělí měla snahu něco mi trošku vysvětlit, zbytek to spíš obtěžovalo a jediná jejich starost byla, jestli syn přibral podle tabulek. Propouštěli nás s tím, že pije málo, takže ještě ten den jsem si musela zajet koupit UM případně odsávačku. Já zvolila cestu odsávačky a tak jsme skončili na 11 měsíců u odsávání MM a podávání v láhvi. Tohle mě asi nikdy nepřestane mrzet, protože mlíčka já jsem měla pro deset dětí...jen jsem absolutně nezkušená nevěděla jak si správně syna natočit, aby pil efektivněji, aby se chytil plošší bradavky. A bohužel, o laktačních poradkyních jsem se dozvěděla až v době, kdy jsem se s odstříkáváním smířila natoli, že jsem už nic měnit nechtěla. Děkuji za Vaše stránky, i já zde čerpala informace!

DObrý den, především, i teď po třech letech od narození svého dítěte Vám chci poděkovat za podporu, kterou jste mi kdysi dala. Byla jsem velmi v nemocnici zklamaná, kdyby to nebylo mé třetí dítě, byla bych úplně bezradná. Vůbec netuším, proč mi mé zdravé dítě dali až po 24 hodinách. Zpočátku mi až tak neteklo mléko, stále mi ho chtěli dokrmovat, vyloženě jsem si vyžádala, že ne, že budu častěji přikládat. Po nalití prsou jsem se vyloženě sama trápila, sama si vyžadovala odsávačku. Nechce se mi na to ani vzpomínat, nejsem žádná přecitlivělá pacientka, ale s takovým nezájmeme jsem se ještě nesetkala. Největším paradoxem bylo puštění videa o kojení 4 den v porodnici při odchodu.

Dobrý den, při prvním porodu, jsem obrovské problémy s kojením, dceru mi přiložili až za 1 hodinu, nechtěla se přisát, v porodnici mi nikdo nedokázal pomoci až porodní asistentka, kterou jsem si zavolala domů.Díky tomu byla dcera plně kojena 2 měsíce, pak byla v poledne přikrmována na doporučení lékaře.

Dobrý den, ráda bych touto cestou upřesnila své odpovědi. Jak vidím rodila jsem v porodnici, která není BHF. Zjišťovala jsem sice ze zkušeností kamarádek, jaký přístup mají nyní ke kojení, ale hlavní faktorem bylo, že jsem epileptik, nemám auto a rozhodující byla tedy vzdálenost k nemocnici. Rodila jsem zde i první dítě (nyní 11 let). Po takové době, jsem byla velmi mile překvapena, co se změnilo a jakou podporu jsem zde v kojení dostala. Na kojení jsem se ale teoreticky připravovala studováním různých zdrojů. Ač nemocnice není BFH musím napsat, že 10 bodů správného kojení bylo vyvěšeno na několika místech, chodbách, v každém pokoji na stěně i na volném papíře, který byl v pokoji k dispozici. Po porodu sestry dbaly, aby byla dcera přiložena co nejdřív, i když musela být kvůli adaptaci jinak v inkubátoru. I přes počáteční problémy, spavosti dcerky a problémy s polohami kvůli velkým prsům se mi sestra na požádání věnovala individuálně a to několikrát poměrně dlouho. Navíc byly všechny moc příjemném. Jediné, co bych vytkla a co komplikovalo pohodové kojení, byl někdy až chaotický režim prodnice (vizity, vyšetřovací procedury, atd.), který moc nectil probíhající kojení. Jinak, ač nemocnice není BFH, byla jsem nakonec k mému překvapení spokojená.

Dobry den, Rada bych upresnila, ze veskere informace ohledne kojeni, ktere jsem ziskala v nemocnici, jsem ziskala na predporodnim kurzu, ktery porodnice porada. Ten byl opravdu velmi cenny a dal mi mnoho -obzvlast pro prvorodicku - dulezitych informaci. Ze samotneho pobytu v nemocnici po porodu mam opacnou zkusenost. Za ctyri dny, ktere jsem v nemocnici s miminkem pobyvala jsem se potkavala s mnoha sestrami, jedna jedina sestricka byla vzdy velmi ochotna a pomohla mi dite spravne prilozit, jinak jsem mela opravdu "stesti" na velmi neprijemne reakce, pokud jsem se "opet" dozadovala pomoci, (Odpovedi typu " Je prisate? No tak snad kojite dobre ne?!!!" mi opravdu na muj dotaz o spravnem prilozeni (a ani na psychiku) moc nepomahaly), nebo na snusku od sebe se velmi lisicich rad, takze jsem byla hodne zmatena. Jeste bych rada zminila, ze jsem se ze zdravotnich duvodu musela po propusteni domu ten samy vecer do nemocnice zastavit (duvodem bylo me totalni vycerpani), chtela jsem se take zeptat, jak by mohl dite krmit muj muz, vzhledem k tomu, ze jsem potrebovala nutne odpocivat (a nebyla jsem si jista, zda znovu neskoncim v nemocnici),planovala jsem odstrikavat mleko a nechat manzela krmit bud strikackou, nebo ze lzicky, pani doktorka muj dotaz ukoncila tim, at krmi z lahve "a basta". Moje zkusenost s porodnici Obilni trh je tedy: Predporodni kurz (vedeny stanicni sestrou Bc. Kamenikovou) - Vyborny Porodni oddeleni - Naprosto skvele Oddeleni sestinedeli - Tam uz bych se vratit nechtela Preji Vam jen to dobre a klobouk dolu pred Vasi smysluplnou praci!

Dobrý den, ráda jsem dotazník vyplnila a děkuji Vám za Vaši práci. Jen musím podotknout, že pokud bych odpovídala na okolnosti týkající se mého prvního dítěte, byly by odpovědi hodně jiné. Je pravda, že i přístup personálu se změnil, ale i tak mi připadá, že prvorodičkám, které potřebují největší podporu se náležitá péče nevěnuje. Přeji hodně úspěchů ve Vaší práci. Irena Černochová

Dobrý den, už během těhotenství jsem byla pevně přesvědčená, že pro kojení dcerky udělám maximum. Bohužel jsem se nezúčastnila předporodního kurzu zaměřeného přímo na kojení, který porodnice nabízela, asi jsem podcenila náročnost kojení a brala jsem kojení jako přirozenou a samozřejmou věc takže jsem ani neočekávala problémy. Ty však nastaly hned první den, kdy jsem neuměla správné přisátí a dcerka mi během krátké chvíle "rozkousala" bradavky, byla hodně spavá a celkově nám to nešlo. Chodily se na pokoj občas podívat sestry a když jsem požádala o pomoc tak to bylo během mžiku podle nich vyřešené a už jsem je zase neviděla. Pak mi jedna maminka poradila, abych zašla na šestinedělí, že se tam dá nakojit u sestřiček a požádat o pomoc což byla pro naše kojení ta nejdůležitější informace, bohužel od personálu jsem se nic takového nedozvěděla a i jiné maminky nic nevěděly. Byla tam jedna milá sestřička, která se nám pověnovala a každé další kojení po dvou hodinách ve dne v noci jsme na šestinedělí chodily (skoro dva dny) až nás to s malou naučily. Po návratu domů jsme ještě asi dva týdny bojovaly, hlavně kvůli hrozné bolesti a uzdravení mých bradavek, asi třikrát jsem volala na laktační linku pro radu a nakonec jsme kojily plně 6měs. a pak do 15-ti. měsíců, dcerka nikdy nedostala lahvičku s umělým mlékem. Moc děkuji za Vaše stránky, i tady jsem načerpala obrovské množství kvalitních informací a přeji mnoho úspěchů ve Vaší práci.

Dobrý den, v porodnici mi přišlo, že sestry mají snahu aby maminky nekojili dle jejich přístupu. Když se nám to nedařilo ihned nabízeli sunar. Naopak nenabízeli žádné rady ohledně kojení, prostě pradavku vrazili malému do pusy ikdyž plakal a odešly, samozřejmě jsme s tím bojovali asi 3dny než se vůbec malý přisál, a to díky mé trpělivosti.

Dobrý den, Vaše stránky jsem po návratu z porodnice využívala, včetně kontaktu na latkační poradkyni. Ve FN Motol byla většina sestřiček vstřícná, nicméně z pozdějšího pohledu zákl. věci - jako správně přiložit a hlavně držet prso při kojení řečno nebylo. K dispozici bylo CD,ale není nad osobní kontakt. laktační poradkyně p. Chalašová mi dala cenné rady. Prsa se zhojila po 2 měsících, po celou dobu jsem kojila,ale bylo to utrpení. Vydržela jsem díky podpoře kamarádky. Rozhodnutá kojit jsem byla od začátku a to kvůli prospěšnosti pro malého - nejlepší výživa, navíc jsemalergik tak jako snížení rizka vzniku alergií a dále i pro mne to je pohodlné. Nicméně nyní už máme příkrmy, ale i tak si malý kromě popíjení na žízen vezmě ráno dopolende a večer a v noci svou dávku mateřského mléka. Díky za Vaše stránky, at s Vám daří. Leona Mrázková

Dobrý den, vzhledem, že se jednalo již o druhé dítě, měla jsem otázky týkající se kojení celkem důkladně prostudované, a proto jsem se o ně zvlášt nezajímala. Navíc s kojením jsme se synem neměli problémy, jen zpočátku se mi nalila prsa a s tím mi tedy v porodnici mnoho nepomohli. Musela jsem si v podstatě poradit sama. Kdybych rodila v Motole první dítě, tak nevím nevím, jak by to bylo.

Dobrý den,jen jsem chtěla upřesnit,o kojení jsem si nic v průběhu těhotenství nezjištovala,byli jiné starosti a říkala jsme si,že mi vše po porodu určitě vysvětlí,od toho tam také jsou ale to byla velká chyba a omyl!Informace o kojení jsme si zjištovala průběžně jak se vyskytl problém a jak jsme potřebovala z internetu a od kamarádky.Dítě mi po porodu nebylo přiloženo do 2hodin,převezli mě na šestinedělí,dítě hned do postýlky vedle mě,já vyčerpaná,unavená,bolavá,chrlili na mě informace o mé hygieně,administrativní věci a mezi tím byla zmínka o přikládání dítěte každé 2-3h ale už mi zapoměli ukázat jak,byla jsme sama na sebe naštvaná,že jsme si nezjistila v těhotenství více o kojení,moc jsem chtěla kojit,tak jsem je tam začala pěkně honit,sestřičky se střídali ve směnách,některé byli dobré ty jsem stále otravovala jiné jsem se bála říct.Mléko se mi udělalo 3.den po porodu,byla tam jedna laktační sestřička,která byla suprová a naučila mě jak odsříkávat a vše kolem kojení,hodně mi pomohla, malej dostal asi 2x dokrm než se udělalo mléko,4.den jsem se plně rozkojila jedině díky tomu že jsem je tam stále honila.Nikdy mě nenapadlo,že kojení je tak náročné a problematické,myslela jsem si,že stačí dát dítěti prso a hotovo a jak jsem se mýlila!V průběhu kojení se různě laktace měnila,při skončení šestinedělí,růstový spurt i laktační krize a přechod na tuhou stravu,je to věda a hrozně náročné,nicméně jsem to zvládla,mám odkojeno plně půl roku a kojím stále dál,mému synovi je 11měsíců.Informace o kojení jsme čerpala z internetu od Jiřiny Mrázkové z jejích stránek a díky nim kojím!!! Za všechno moc děkuji. Ivana Žáková, DiS.

Dobrý den,každe kojený je ine a ten začatek je najtechší,hlavne pri prevem diteti,to bylo jiní ako píšem,hned podávali klobučik,personál byl neochotnej ,nalite prsa ...byla to hruza,tak sem od 3mesícu odsávala,ale zvládli sme to...plne kojená a ted mám mimčo a plne kojím..aj vdaka Vám,dakujem za radu a prajem pekné sviatky

Dobrý den,měla jsem problémy s kojením v porodnici.Chtěla jsem však kojit a tak jsem se ptala a zkoušela jak to jen šlo.Ze začátku byl personál ochotný,později jsem měla pocit,že už je to začalo obtěžovat.V porodnici jsem navíc byla týden,kvůli sobě. Dostala jsem 40teploty.Až čtvrtý den,mě poslali na ultrazvuk atd...Nasadili antibiotika.S udržováním laktace mi pořádně nepomohli ani nějak neinformovali.S kojením to bylo špatné(čtyři záněty během 14měsíců),ale díky Vám a ještě jedné laktační poradkyni a spousty práce jsem kojila téměř 19měsíců.Moc Vám děkuji.H.U.

Dobrý den. Měla jsem závažné poporodní komplikace, malého mi dali k prsu hned po porodu, ale pak jsem ho pět dní neviděla. Měla jsem ploché bradavky, neměla mléko a malý se nechtěl přisát ani přes kloboučky. MYSLÍM, ŽE TLAK NA KOJENÍ JE V SOUČASNÉ DOBĚ PŘEHNANÝ!! Dá se říci, že jsem se díky tomu téměř psychicky zhroutila. Zkoušeli jsme krmení přes prst, stříkačku, infuzní set apod., ale bez výsledku. Asi Vás to překvapí, ale pomohla mi až laktační poradkyně, která se mnou vše probrala a vyzkoušela, a poté co se malý nepřisál, mi doporučila ať to nelámu přes koleno a že kojit nemusím. Neskutečně se mi ulevilo, neboť jsem se soustředila jen na kojení a na nic jiného, byla jsem psychicky úpně "vyřízená". Poté jsem ještě tři měsíce plně odsávala a do konce čtvrtého měsíce měl malý moje mléko, které jsem měla zamražené. Pochopila jsem, že na kojení svět nestojí, že mnohem důležitější je pohoda, kterou ze mě cítí můj syn tak, jako cítil nepohodu a stres. Jsem ráda, že žiji, že je malý v pořádku a zdravý a že se o něj perfektně postarali v porodnici, v tom šíleném počtu dětí, co tam měli, když jsem se nemohla starat já A vůbec jim nezazlívám, že mu dali lahvičku. Sama mám střední zdravotnickou školu a vím co to je, když je oddělení přeplněné a není čas. S pozdravem M. Lohniská

Dobrý den. V porodnici jsem byla moc spokojená,ale na oddělení šestinedělí se mi to moc nelíbilo. připadalo mi,že na nás nenají vůbec čas. Nikdo mi neřekl, abych kojila malou tak a tak dlouho,(např.15 min.), jaké polohy existují. Každá sestra mi říkala něco jiného. Jedna tvrdila,že potřebuju kloboučky,tak mi je donesla,druhá zas,že je nepotřebuju. Byla jsem hodně zmatená. V tom stavu,kdy je vše nové,jsem se ani nikoho na nic nezeptala,protože mi přišlo,že je otravuju. Když jsem rodila,tak byly zrovna 30° vedra,tak jim asi bylo vedro a nechtělo se jim.nevím. když jsem odjížděla domů,tak jsem byla hodně zoufalá,protože malá byla dlouho u prsu a pak velmi málo spala. Z toho důvodu jsem začala malou přikrmovat UM,protože se mi nedělalo mléko, pak se to trochu zlepšilo,ale stejně teď nekojím a malá je jen na Um,má 5 měsíců. prospívá dobře a vše je OK. Takže shrnutí: na porodnici byli super,ale na šestinedělí nic moc. Nashledanou.

Dobrý den.S péčí jsem celkem spokojená,jen mi přišlo že sestřičky neměly zas tolik času se každé rodičce plně věnovat.Malá se nechtěla hned od začátku chytnout tak bez dalšího snažení nasadily kloboučky a bylo to bez práce.Kdybych věděla jek těžko se bude odnaučovat pít přez ně udělala bych max. pro to aby jsem kojila hned od začátku bez nich.To ale člověk jako já-první dítě,zjistí bohužel až pozdě.Alespoň vím že při druhém budu bojovat hned od začátku a nebo si pořídím formovače bradavek.Jinak péče byla super to nemůžu říct půl slova :-) Děkuji a neschledanou.

dobrý večer, rodila jsem celkem 3x pokaždé ve stejné nemocnici. v r.1994 můžu říct super. v r. 2004 také ještě se dalo, ale má poslední zkušenost v r. 2008 nic moc. První dite kojeno 7 týdnů, a druhé dvě děti obě dva roky. Je fakt že kdyby se mnou neležela na pokoji u druhého porodu paní co mně při kojení držela tak nevím nevím zda by to nedopadlo jak u prvního kojení. No a tím pádem jsem už třetí kojení zmákla a vím že se musí vydržet a hlavně chtít. Je to strašně pohodlné a i s dětmi které kojíte je jinčí vztah, jako maminka a dítě. Je to super věc a i ted své 16leté dceři už vtloukám ,že to je to nejlepší co může miminku dát nejen pro vztah ale i pro lásku. Děkuji. že jsem se mohla zůčastnit dotazníku a snad v něčem pomůže dobrou noc a příjemné Vánoce

Dod. k ot.č. 18: Syna jsem rodila císařským řezem ve spinální anestezii. Syna ihned po porodu zabalili do zavinovačky, takže jsem ho jen viděla, v podstatě jsem si ho ani nepohladila. Žádné přiložení k prsu se nekonalo, nikdo z personálu to se mnou neprobíral. Bohužel jsem jim důvěřovala. Syn byl v naprostém pořádku. Ihned ho převezli na dětské oddělení, já putovala na JIP. Syna mi během 24h přinesli jen dvakrát ukázat. Jediné o co se sestra pokusila, bylo to, že mi podle mého názoru dost nešetrným způsobem mačkala bradavky (samozřejmě bez jakéhokoliv úspěchu). Nikdo se nesnažil mi syna dát k prsu. Já jako prvorodička jsem se spoléhala na sestřičky. Syna jsem si poprvé dala k prsu až 24h po porodu, již na oddělení šestinedělí. Syn se nepřisál (novorozenecká žloutenka, vpáčené bradavky). Sestřičky se mi pokoušely spustit laktaci pomocí odsávačky, díky té mi však popraskaly bradavky. Syn se za 5 dní spadl o více jak půl kila. Nakonec nás po 5 dnech propustili domů, ale podle mého názoru jen z důvodu návalu na lůžka. Rozkojená jsem určitě nebyla. Díky naší dětské doktorce, která nám dala čas, netlačila na nás jsem se cca 14 dní po porodu rozkojila. Nyní je synovi 6 měsíců a celou dobu plně kojíme.

dodatek k otázce č. 18: chtěla jsem, aby bylo dítě přiloženo ihned nebo co nejdříve po porodu, ale bohužel to nebylo možné. Dcera se při průchodu porodními cestami dusila a po porodu nezačala sama hned dýchat, proto mi ji sestry odnesly a po rozdýchání byla ihned umístěna do inkubátoru. Přiložena byla po cca 4,5 hodinách po porodu. Nevznikly nám tím ale vůbec žádné problémy, rozkojila jsem se úplně bez problémů za pomoci skvělých sestřiček.

Domnívám se, že moje částečná nespokojenost s porodnicí byla způsobena tím, že v době mého porodu měli kompletně obsazeno - zastupovali Mulačovu nemocnici. Z toho důvodu panoval všeobecný shon a snaha co nejrychleji matky s dětmi propouštět domů a uvolnit místo dalším. Pro mě jakožto prvorodičku po náročném císaři (nezabral epidurál, po vyndání dítěte pak celková anestezie) to bylo velice náročné. Propustili nás 5.den po porodu a dcera nevypila z prsu ani 10g, dokrmovala jsem přes stříkačku odstříkaným mlékem. Doma jsem hned dostala zánět prsu, horečky 41C. Myslím, že kdyby nás nechali v porodnici o 1-2 dny déle a nepospíchalo se tolik, že bych vše zvládla mnohem lépe a vyhnula se některým problémům. Nebyl čas na to, aby se nám sestry více věnovaly a pomáhaly s kojením. Jak jsem ale již napsala, přičítám to špatným okolnostem - moc práce při zástupu druhé nemocnice. My jsme nakonec vše s malou zvládly, ale po velkém úsilí (špatná technika kojení apod...)Plně kojit jsem začala až na konci 8.týdne a kojíme dodnes, za což jsem velice štastná! Velký dík za www.kojeni.net, bez těchto stránek bych to nejspíš nezvládla. V porodnici by každé mamince měli dát odkaz na tyto stránky:-)Přeji krásné Vánoce!

Doplnění otázky 18. Měla sem dlouhý porod, na konci už hodně vyčerpaná, dítě hned odnesli (změřili, zvážili, označili, oblékli...) pak mi ho donesl manžel na porodní sál, kde jsme byli 2 hodiny, po které si nás nikdo nevšímal, ale ani se nestavila sestra aby mi poradila s kojením, já byla jednak strašně unavená abych se dovolávala sestry a popravdě mě to ani nenapadlo, pořád sem čekala až někdo přijde a nic... Jen vím, že když mě převezli na pokoj, tak se sestra strašně divila a do všech papírů bylo psáno, že dítě bylo přiloženo na sále, i přes mé prostesty, že nebylo. To je asi jediná špatná zkušenost, co se kojení a péče v této porodnici týká. Pak již mi všichni radili a byli moc milí.

doplním nějaké informace pro vysvětlení: - nikdo se v porodnici nezajímal zda nám kojení jde - až na mou několikátou žádost se přišli podívat jak kojím - rady byly různorodé, často i protichůdné, podle toho kdo měl zrovna službu - některé sestry byly ale milé - mou snahu ukončili sdělením, že malá to prostě neumí - 1x mi ukázali dokrm stříkačkou a šla jsem domů - problémy s kojením mám dosud (malé je 5měsíců, dosud stále plně na MM, ale je to vyčerpávající) - věřím, že kdyby se mi věnovali, bylo by to lepší - nyní konzultuji s laktační poradkyní, ale bohužel jen po telefonu, v okolí mého bydliště není žádná, která by se přišla podívat a poradit

Doporučení používat klobouček bylo pravděpodobně zbytečné (dítě se bez nich nepřisálo), kojení s kloboučkem bolelo a navíc nedostatečně stimulovalo tvorbu mléka (dítě nepřibývalo na váze po propuštění z porodnice). Až díky pomoci laktační poradkyně 14 dnů po porodu jsem se naučila bez problémů kojit bez kloboučku a kojíme doteď (10 měsíců).

Doporučování 3hodinových intervalů mezi kojením (bude ho bolet bříško) způsobilo, že dítě do 3měsíců špatně přibíralo.

Dost mne mrzelo, že personál byl chladný ohledně kontroly a rad na téma kojení. Ovšem musím se zastat vrchní sestry, která mi zachránila kojení (přestože se mi dítě v 5. měsících samovolně odstavilo). Celkově si myslím, že u rodiček s CS není podporováno přiložení dítěte k prsu. U mne to vedlo k pomalému nastartování kojení - dítě bylo plně kojeno až 8.den od porodu. Teprve ten den se mi plně spustila laktace. Možná je to jen můj pocit, ale těch více jak 24hod bez stimulace po porodu prostě chybělo. PS: Držím Vám pěsti se studiem a děkuji za Vaše stránky. V době kojení mi byly velkou oporou.

dostala jsem spoustu nesmyslných informací a rad - např. nosík se musí oddělávat od prsu, jinak se dítě udusí, v noci spěte, laktace se objeví až doma, dítě musí být do 30 přebalené, nakrmené a zpátky v postýlce, když máte klobouček, může pít z lahve, vždycky měl dudlík, když mi ho dávali ...... atd.

Dotazník jsem vyplnila pro své první dítě, neboť druhé jsem rodila doma (2009). Má spolubydlící z pokoje měla potíže s rozkojením, sestry to řešily tak, že jednou za čas přišly a řekly, že jestli se nerozkojí, tak nepůjde domů. I jiné maminky tam strašily, pomoci jsem si nevšimla ani jednou. Obecně bych řekla, že pokud už se o kojení mluvilo, bylo to ve vztahu k podpoře tvorby mléka, ale já měla opačný problém a na základě jejich rad jsem dostala zánět (ne retenci), se kterým jsem znovu šla k Apolináři a který navrhly řešit tak, že mi ho vyříznou a zastaví laktaci. To jsem odmítla a nakonec to zvládla sama pomocí vodoléčby a tvarohu, a s rozkousanými bradavkami atd. Nebylo to snadné. Rad na tento problém je málo a odporují si, musela jsem najít vlastní cestu, možná by stálo za to orientovat se i tady. Protože ve vysokých horečkách a bolestech to jde špatně. Klobouček mi navrhly v porodnici proto, že mám jednu bradavku menší, ale je normálně vystouplá, a prsa velká a v okamžiku, kdy se ještě nalila, tak se dítě obtížně přisávalo. Následně jsem ale klobouček odmítla, působilo to na mě divně. Z výše uvedeného vyplývá, že ohledně podopry kojení to byla katastrofa. Já šla do porodnice jako neinformovaná rodička, ale s přirozeným postojem, že chci rodit normálně a chci dlouho kojit. Proto jsem tu situaci ustála. A ještě k otázce oddělení-po dvou hodinách bylo dítě odneseno tzv. na zahřátí na další hodinu a důvodem nebyl ani jeho ani můj zdravotní stav, prostě rutina separace (tato možnost v nabízených odpovědích není).

Dotazník jsem vyplňovala na základě zkušeností s druhým dítětem, které bylo víceméně bezproblémové. S prvním dítětem v téže porodnici o rok dřív jsem měla velké problémy s kojením a jako největší problém jsem viděla různé, často protichůdné rady sester na odd. šestin. V době propouštění bylo první dítě krmeno výhradně UM (laktace se rozjela náhle v autě cestou domů) a ve zprávě stálo "kojení+dokrm".

Dotazník jsem vyplňovala podle zkušeností po porodu 2. dítěte. První dítě jsem v této porodnici porodila SC v 32. týdnu, pravidelným odstříkáváním jsem si udržela laktaci až do jeho 3 týdnů, kdy jsem ho začala postupně kojit. Plně kojeno bylo cca od 5 týdnů (do té doby přikrmováno MM z lahve) až do 15 měsíců, kdy se samo odstavilo. Zásluhu na mém kojení mají určitě laktační dětské sestry, které mě naučily odstříkávat (dítě bylo v té době v jiné nemocnici) i sestry z nedonošeneckého. Informace z jejich strany byly občas protichůdné, ale techniku mě naučily. Zlepšení bych viděla v možné lepší komunikaci a ve změně přístupu z baby friendly na mother and baby friendly:)

Dotaznik sa tyka Bratislavskej nemocnice Kramare. Ak nas bude viac, mozete si porovnat vysledky. Ak nie, aspon som si pripomenula ake to bolo. Kramare su BHF a aj snaha o podporu kojenia bola, sestricky vsak nevedeli poradit ako spravne prilozit dieta, tak aby efektivne salo. Vdaka 10 dnovej hospitalizacii (dieta malo zltacku) som o mlieko takmer uplne prisla. Nastastie sa to v priebehu nasledujuceho mesiaca (s pomocou laktacnej poradkyne) podarilo rozbehnut a momentalne je moj 5,5 mesacny syn plne kojeny.

Doufám pro ostatní maminky, že situace v Olomoucké porodnici se zlepšila, mě nejvíce mrzí, že jsem byla ochuzena o "klokánkování" a kojení v samém začátku. Dvojčata sice byla chvíli v inkubátoru, ale ne na přístrojích. Také jsem byla propuštěna s tím, že nekojit, děti jsou slabé. Díky pediatričce, která to kategoricky zamítla jsem se kojit "odvážila". Sice ze začátku to byl nepřetržitý maraton, ale nakonec jsem kojila do 2,5 roku

Doufám,že to pomůže maminkám a jsem ráda ,že se dotoho někdo pustil a držím Vám Jiřinko palce.

Dvě věci, které se mi v nemocnici v MB nelíbily: 1) každá sestřička radila něco jiného, někdy šly rady proti sobě 2) nutili mě malého budit po 2 hodinách, aby se najedl, ale on prostě nechtěl a byl pak strašně protivný, takže doma ho nechávám, ať si řekne, když má hlad a funguje to:o)

Fe Frýdecké nemocnice jsem prožila obrovské psychické trauma ohledně kojení. Můj syn tam doslova řval celé čtyři dny hlady a nikdo mi nebyl ochoten pomoci, mlíčka jsem měla dost jenom mi nikdo nebyl ochoten přesně popsat jak na to. Jenom vždycky přišla sestra chytla řvoucího syna za hlavu a velkou silou ho přitiskla k prsu on se na chvilku přisál a sestra šla pryč a za chvilinku se samozřéjmě pustil a vždycky to bylo tak dokola. Proto ho dokrmovali UM a když mi na pokoj dovezli novou maminku po císařském řezu, tak mě dokonce požádali ať svého syna odnesu sestrám na noc aby se nová maminka mohla vyspat. Když si na to vzpomenu tak mám ještě teď slzy v očích. Po příjezdu domů se mi dokonce začalo mlíčko docela hodně ztrácet a moje psychické trauma se prohlubovalo. Velkou záchranou pro mě jste byla právě Vy a za to Vám moc děkuji, když jste ke mě za Adámkem přijela do Frenštát a kojit jste mě naučila. A přitom úplně stačilo kdyby mi jediná sestra v porodnici byla schopná ukázat nebo říct to co jste mi ukázala a řekla vy.

FN Hradec Králové je bezvadné prostředí podporující kojení, na odd. šestinedělí pracují zkušené sestry, skvěle informované a pracující s nasazením, bez péče jedné z nich bych si ke kojení nezískala potřebný přístup a postoj, přestože jsem byla rozhodnuta plně kojit...

FN Motol - informace byly podavany rozporuplne - kazda sestra rikala neco jineho, az ke konci pobytu jsme vlastni iniciativou zjistili ze je na patre pritomna laktacni poradkyne!, nikdo nam toto dopredu nerekl, vse spise fungovalo tak, ze kdybychom se neptaly tak nic nevime, kdybych se takto starala ja o sve klienty tak bych uz davno zadne nemela

FN Olomouc: Na oddělení šestinedělí bylo velmi málo zdr. sester, které se opravdu maminkám věnovaly. Paní, která byla se mnou na pokoji, potřebovala poradit a pomoci s kojením. Bohužel ten den za ní žádná sestra nepřišla, ačkoliv je o to několikrát žádala, popř. řekly, ať to zkouší dál (sama). Asi špatná směna :(

Frýdecko-Místeckou porodnici můžu jen vychválit, byly tam opravdu ochotné a příjemné sestřičky, hodně mi pomohly a věděla jsem, že se na ně můžu obrátit s každou radou a prosbou

Gynekologie v Mladé Boleslavi není špatná, ale přístup sestřiček na šestinedělí mě velmi zklamal, jako prvorodička jsem nevěděla "která bije". Dcera se nepřisávala k jednomu prsu, které mi každá sestřička jen zkontrolovala, řekla dobré/špatné, ale kloboučky mi dali až na JIP, kde dcera skončila kvůli dehydrataci. Dcera se v 5 měsících rozkojila plně bez kloboučků a bez nutnosti dokrmu.

hezký den, ráda bych přispěla do dotazníku tím, že jsem byla nespokojena s tím, když jsem měla velice nateklá prsa (bolestivá), že na oddělené šestinedělí mají pouze 3 odsávačky (jak mi bylo řečeno - jedna stojí 40tis.) a já na ní čekala třeba i 3-4 hodiny. Myslela jsem, že si snad odnesu domů zánět v prsou. O odsávačky jsme musely (každá maminka) bojovat! škoda, měla by být jedna odsávakča na 1 pokoj. Bylo to pro mě velice stresující, když jsem ručně odstříkávala z prsou, protože malá z prvopočátku nechtěla ani přes klobouček pít mléčko. Nyní vidím každým dnem, že malá se od 10.12.2010, co se narodila, zlepuje v sání a jsem moc ráda. Ale příkrmem nepohrdne, cca 2x denně. Jinak se snažím kojit a co zbyde, odsát a ještě jí mléčko dát. mějte pěkný den a hezké Vánoce Jitka H.

Hezký den, s kojením jsem měla ze začátku velké potíže a přitom stačilo, aby v porodnici byl někdo, kdo by přišel a v klidu se zeptal, jak to jde a nebo odkaz na nejbližší laktační poradkyni a na vaše stránky, protože právě tyto dvě věci mi nakonec nejvíce pomohly a díky nim jsem zvládla dceru kojit 1,5 roku. Alena

Hlavní a víceméně jediný problém bych viděla, že často si musí o pomoc či radu maminky říct. Pak se jim dostane ochotného přístupu a to třeba i v noci - vlastní zkušenost a řekla bych i dobrých informací. Rodila jsem zde potřetí - rok 2004, 2008, 2010. A řekla bych, že se info a přístup zlepšil. Poprvé jsem ještě odcházela s informacemi o pravidelných intervalech. Teď už jsem slyšela něco jiného. Neviděla jsem nikoho s um nebo flaškou, ale občas byla nabídnuta glukoza ve stříkačce hodně uplakaným miminkům. Ale když někdo nechtěl, nikdo nevnucoval... Shrnula bych to, že aktivní maminka se dozví vše důležité a správně.

Hlavní problém vidím tom, že peče není cílená. Masivní celoplošná kampaň, která mi až připadá jako honba na nekojící čarodějnice, ale individuální podpora konkrétních žen, které problémy s kojením mají a chtějí je řešit, je malá. Myslím, že podpora kojení by se také měla zaměřit nejen na úplný počátek kojení, ale být zaměřená na období mezi 2.-3. měsícem, kdy většina matek přestává plně kojit. Obyvkle z pocitu nedostatku mléka a neznalosti, jak situaci řešit.

Hlavní problém vidím v tom, že každý sestra vám řekne něco jiného a někdy jsou i nepřijemné. Po porodu je každá žena nejistá a potřebuje podporu, i když je to třeba 2. dítě.

Hlavním důvodem, proč dětské sestry nevěnují čas pomoci maminkám s kojením, nebyla nevědomost, ale nedostatek času. Rooming-in není v Teplicích povinný a některé romské maminky si své děti nenechávaly u sebe. Musely se tak o ně starat sestry.

hm... jedna je věc je praxe, jiná prezentace porodnice... skoda... pro vsechny...

Hodně záleželo na dané laktační poradkyni. Po porodu jen rychle ukázáno, protože se střídala směna :( Pomohla mi další poradkyně, a to až 4. den po porodu, kdy ukázala co a jak, vysvětlila i použití kloboučků, které jsem nakonec nepoužívala. Problémem bylo jednak pozdní nástup laktace (4. den po porodu), jednak nízká porodní váha syna, žloutenka, spavost a snad i nesprávná technika kojení. Měsíc po porodu jsme bojovali s kojením (spavost, správné rozkojení), ale pak jsem kojila až do 20. měsíce syna, a to i díky Vašim webovým stránkám. Chtěla jsem kojit dýl, ale už to bylo neúnosné, budil se "na prso" co hodinu. Touto cestou moc a moc děkuji.

Hodně záleží na jaký personál narazíte. Některé sestry jsou velmi profesionální a ochotně se vším pomohou, poradí. Některé jsou naprosto příšerné, dávají vám pěkně "sežrat", že se o vás starají a při tom vlastně vůbec nic pro vás nedělají. Velký rozdíl vidím v tom, zda máte nebo nemáte nadstandartní pokoj. Pár stovek denně dokážou zázraky. S prvním dítětem jsem byla na normálním pokoji a byla to velká bída. S druhým na nadstandartu - stejná nemocnice, téměř stejný personál ( rodila jsem po roce ) a rozdíl byl velmi velký!!! Ty "zlé" sestry na placený pokoj raději nepouští... Celý dotazník jsem vyplňovala - jak jste si přála - s tím maldším dítětem - tím pádem nadstandartní pokoj.

Hrozný byl přístup k prvorodičkám, tam se jednoznačně podporuje přírůstek dítěte z umělého mléka. Sestry nenosí příkrmy na pokoj a maminky si pro ně musí chodit do sesterny. Takže v noci tahají řvoucí cipísky s sebou po chodbě a nevyspí se nikdo atd. Nebyla jsem spokojená, ale nevím do jaké míry je to zaviněno počtem personálu

Chci jen pododtknout že mi malá byla přiložena poprvé k prsu po hodině, z důvodu celkové anestezie

Chci se vyjádřit k dotazníku. Dotazník jsem vyplnila pro kojení druhého dítěte. Vzhledem k tomu, že jsem měla zkušenosti s kojením 1. dítěte, problémy u kojení druhého dítěte nenastaly. U prvního dítěte v téže porodnici bylo problémů mnohem více, ale nejsou uvedeny v dotazníku.

Chlapeček se mi narodil předčasně, první tři dny strávil na JIP (bral antibiotika), ale jinak zdravý a dýchal sám. Tam byl přístup sestry ke kojení dobrý (když to porovnám s pozdějším přístupem některých sester na oddělení nedonošených). Stála jsem o kojení a chtěla jsem rozhodně kojit- kvůli výhodám, které to má pro miminko. Na Jip byla k dispozici elektrická odsávačka a sestra, která se snažila, abychom co nejdříve přiložili. Jsem jí za to vděčná. Poprvé jsme přiložili až druhý den, ale ve stresu- Lukášek plakal a sestra se ho snažila řvoucího hlavičkou namáčknout k prsu a to se nám samozřejmě nepodařilo. Podruhé, ten den, jsem jí poprosila, aby nás nechala v klidu,samotné, ale nedařilo se, dostali jsme tip na kloboučky. V té době jsem nevěděla, že to má nějaké nevýhody. A v té situaci nám hodně pomohly. S klouboučky jsem pak cítila, že má Lukášek konečně "tah"- že saje, ikdyž nic nevypil a byl krmený sondou. Po třech dnech na Jip se Lukášek přemístil do inkubátoru na odddělení nedonošených- intermediální péče. A já o patro nad ním, abych mohla za ním docházet. Jsem ráda, že mi to umožnili. A tady mi to spíš připadalo jako bojkot kojení. První den, kdy jsem tam za ním přišla, mi sestra z pokoje, kde byl Lukášek, dala radu, abych šla domů. Odpočnout si (neměla jsem žádný problém), s tím, že se můžu vrátit za tři dny, protože miminko stejně nemá sací reflex. Zřejmě nebyla informovaná, že je v 35.týdnu. Já jsem ale věděla z Jip, že problém nemáme. Celou dobu jsem bohužel neměla štěstí na sestry- ty "mé" dvě, které se o něho staraly většinu doby nebyly vstřícné a spíš jsem měla dojem, že je obtěžuji- už svoji přítomností. Přitom jsem byla jediná maminka, která na tento pokoj docházela kojit (byly jsme tam v té době jen 4 maminky o patro výš ubytované). Lukášek tam strávil celkem týden, kdy jsem za ním mohla docházet každé tři hodiny...chodila jsem kojit alespoň o něco dříve a odcházela později. Někdy ráno jsem našla u Lukáška i dudák (o tom, že by to kazilo kojení, jsem neměla tušení). Chtěla jsem co nejdříve na rooming, mléka jsem měla spoustu...bohužel Lukášek dostal žloutenku, takže jsme se rozkojovali dlouho po ,5, 7,10 mililitrech, ale dařilo se nám to. Jinak byl krmený mým mlékem- sondou. Po cca pěti dnech na oddělení nedonošených nás lékařka doporučila na rooming. Měla jsem obrovskou radost! Bohužel, zasáhla do toho"má" sestra s tím, že plně nekojíme a že to nedoporučuje. V té době jsme kojili téměř plně, jednalo se jen o dosondování 2xdenně. Pokoje, kde je rooming, jsou na té samé chodbě, jen pár kroků navíc... Lékařka nás doporučila, že můžeme, ale sestra rozhodla (je to prý více v její kompetenci), že ještě víkend musíme počkat. Moc mě ty tři dny mrzely! I proto, že pokoje pro roomoning tam byly volné. Museli jsme počkat. V době, kdy už jsme byli s Lukáškem spolu na roomingu, jsme už měli jiné sestry a jiného lékaře. Ti byli úžasní. Škoda, že jsme "nevyfasovali" tuhle směnu od začátku. Ps: Stále kojíme, překonáváme bojkoty, koliky i různé krize, kloboučky jsme odbouraly a to hlavně díky Vašim stránkám. Děkuji! Jsou špičkové- opravdová podpora kojení.Není týden, kdy bych v nich nečerpala rady.

Chtěla bych doplnit informaci, že sama jsem zdravotní sestra a o kojení jsem toho věděla hodně už před těhotenstvím a informace, které jsem později vyhledala například na internetu jsem díky svému vzdělání dokázala filtrovat a vybrat jen ty důležité a potřebné. Co se týče mého pobytu v porodnici byl tak nekomplikovaný, včetně kojení, že jsem v podstatě personál viděla jen ráno a odpoledne u vizity. Proto ani nevím, zda sestry používaly dudlíky nebo zda dětem podávaly jiné tekutiny, protože jsem dceru měla u sebe 24 hodin denně. Musím ale říct, že sestry mě o kojení nijak nepoučily, ale pokud jsem se sama na něco zeptala, odpovídaly ochotně. Celkově jsem byla s pobytem v porodnici spokojena, ale těžko mohu hodnotit přístup a profesionalitu personálu, když jsme se čtyři dny víceméně jen zdravili a nebyla potřeba řešit nějaké problémy.

Chtěla bych jen napsat, že jsem strašně ráda, že obě mé holčičky (4 roky a 18 měsíců) se pěkně chytly. Tu první jsem kojila do jejích 2 let a z důvodu 2.těhotenství jsme kojení ukončili (předpokládala jsem, že bych i do 3 let mohla kojit), ale ukončení kojení ve dvou letech je podle mě zlatá střední cesta...dlouho jsem jí dávala to nejlepší, co jsem mohla a zároveň už měla věk, kdy pochopila, že mlíčko "prostě došlo". Druhou holčičku ještě kojím a nejsem ještě rozhodnuta, jak dlouho kojit ještě budu. Každopádně do dvou let určitě. Ale abych se vrátila zpátky k tématu o porodnici. Celkově jsem byla s porodnicí spokojena, ale je pravda že by tam mohl být lepší přístup o kojení. Kdyby se holky pěkně nechytly, popř. by byla špatná tvorba mléka, nevím, co bych dělala. Těžko bych tam hledala podporu, zejména psychickou. A když jsem v porodnici ve VM rodila podruhé, tak mě jako druhorodičku už vůbec neřešili. Že už jsem zkušená matka, tak se mnou moc nezabývali. To bych také vytkla. Nepotřebovala jsem sice pomoc či radu, ale i tak se mohli občas sestřičky zastavit a zeptat se, zda něco nepotřebuji. Jinak jsem byla spokojená. Personál příjemný (i když jsem ho opravdu moc neviděla) a prostředí také.

Chtěla bych ještě dodat, že přestože jsem tak špatně hodnotila přístup personálu ke kojení, porodnice a hlavně oddělení šestinedělí bylo narvané k prasknutí a sestry, myslím, dělali maximum, aby dokázali uspokojit požadavky maminek i miminek. Důsledek toho bylo, že sestry podávaly informace o kojení útržkovitě, jednou ta sestra, jednou jiná... Vlastně si nedokážu představit, že by za takových podmínek, poskytli takovou pomoc jako fundované laktační poradkyně nebo jako vy na svých stránkách. Já tedy alespoň potřebovala u prvního dítěte intenzivní vedení kojením několik prvních dnů.

Chtěla bych tímto poděkovat lékařům a hlavně sestřičkám z novorozeneckého oddělení. Sestřičky na šestinedělí byly nejslabším článkem porodnice. Dvakrát mě stěhovali z pokoje na pokoj během mého čtyřdenního pobytu aniž by byl plný stav na oddělení. Den našeho odchodu z porodnice byl velice stresový kvůli neochotě sestřiček a pomocného personálu počkat s úklidem pokoje do našeho odchodu. Ale u druhého dítěte pevně věřím, že bych si se sestrami poradila snáze a už bych si nenechala některé věci líbit. Ale určitě bych tam rodila znovu, protože prostředí, ochotné sestřičky z novorozeneckého a lidští a milí lékaři za to stoprocentně stojí!!!! Ještě jednou díky.

Chtěla bych uvést, že po druhém porodu jsem byla v porodnici jen 24hod., proto nemám téměř žádné zkušenosti s podporou nebo nepodporou kojení.

Chtěla bych Vám sdělit, že jsem se hodně zajímala o to, jak nejlépe a správně kojit, a než se mi narodila dcera, byla jsem rozhodnuta ji kojit co nejdéle. Byla jsem seznámena s výše uvedeným desaterem, ale jsou prostě věci, které při sebevětší snaze ovlivnit nejdou. Z porodnice jsem odešla jako plně kojící, ale po týdnu dcera začala stát na váze. Mléko prostě nebylo (nedokážu vysvětlit proč). Musela jsem jí začít přikrmovat umělou výživou. Lžičkou to nebylo možné, protože minimálně 60 ml denně bych do ní tímto způsobem nedostala. Injekční stříkačku bez jehly jsem v lékárnách při největší snaze nesehnala, prostě se neprodávají. A tak jsem musela krmit lahvičkou. Kojit jsem vydržela 3,5 měsíce za situace, že každé krmení pro mě bylo horor - dcera se velmi rychle naučila za lahvičku, naopak já jsem jí nechtěla zvykat, takže jsem jí přikrmovala jen málo. Výsledek byl neustálý hlad, spala jsem 4 - 5 hodin denně. Přičiněním obrovského vyčerpání jsem o to rychleji ztrácela mléko. A někdo mě může stokrát seznamovat s desaterem. Telefonovala jsem laktační poradkyni, co mám dělat, neporadila mi nic. Prý vážit dítě, jestli přibírá. V případě, že ne, přikrmovat. Nikdo mi neodpověděl na otázku, proč jsem o mléko přišla a nikdy se to nedozvím. Přála bych jen ostatním ženám, aby nebyly zastrašovány letáky (které rozdávají v porodnicích a vycházejí v různých mateřských časopisech), jakými nemocemi trpí děti, které nejsou kojené. Aby těmto ženám nebylo takhle vyhrožováno. Společnost je dnes kojením vyloženě posedlá a čerstvá matka může snadno sklouznout k sebeobviňování, když se kojení nedaří. Přála bych si, aby více, než těmto zastrašovacím letákům, byla věnována pozornost správnému přikrmování. Aby se ženám dostalo dobré rady, jak přikrmovat a hlavně podpory. Já jsem pod tímto společenským tlakem (kojit, přikrmovat minimálně, spíše vůbec a přes to nejede vlak) přestala kojit o to dříve. Ženy by měly být informovány, že to, že nebudou moci kojit, je také v pořádku.

Chtěla jsem říct jen tolik, že jsem měla z kojení obrovský strach právě kvůli silné propagaci kojení, paradoxně čím víc jsem si o tom četla, tím víc mi to přišlo složité a myslela jsem, že mi to nepůjde - ani jedna příručka nezmiňuje, že kojení je ve většině případů "jednoduchá" záležitost, takže jsem se stresovala zbytečně. Horší byl přechod na kašovitou stravu.

Chtělo by to opět a několikráte proškolit sestry na šestinedělí...co sestřička to jiný názor na kojení, na techniku odstříkávání, díky jedné z nich a její rady jak efektivně odstříkávat jsem si tak pohmoždila prso, že se sama do dneška dívím, že jsem to vše zvládla a rozkojila se! I Vám Jiřinko děkuji za Vaše stránky, díky nimž a Vaší radě (kdysi jsem Vám posílala i fotku mých zdevastovaných prsou) jsem zachránila kojení a nyní, v sedmi měsících stále kojíme :-) ..jo a taky ještě k děčínské porodnici - na dětském oddělení dávají dětěm "erární" dudlíky a dokrmujou je z lahviček ! Mojí známé miminko takhle s jedním erárním dudlíčkem omylem dovezli na pokoj!!! ...best friendly tam tedy zásadně nedodržují...příští až budu rodit, tak rozhodně v jiné porodnici!

Chtělo by to více empatie od sestřiček, laskavosti, lepšího přístupu - citlivějšího. Pokud nemáte protekci, je tam rodička hozena do víru událostí a oddychne si, až když je doma.

chybí v porodnici pokoje pro matky jejichž děti jsou na JIRP

I když bylo dítě ze zdravotních důvodů přiloženo až 6 dnů po porodu, dělal personál maximum pro rozkojení i udržení laktace. Sestra přišla, vysvětlila, jak stimulovat laktaci. Když jsem se rozkojila, měla jsem k dispozici i odsávačku a dítě bylo krmeno MM ze stříkačky. Po přiložení bez problémů. O volném kojení nemohla být řeč, dítě umístěno na JIP, kde je dodržován 3hod režim. 12. den dítě na pokoji, tam už kojení volně.

I když nemocnice v Havlíčkově brodu má skvělé reference co se týče podpory kojení, rooming-in atd., tak mě zarazila skutečnost, že mi po porodu dítě jen ukázali, mohla jsem dát dcerce pusu, a pak ji hned odnesli (i když na tom nebyla zas tak špatně - apgar 888, a ani já ne). Na nakojení mi ji donesli až po 8 hodinách. Naštěstí jsme problémy s kojením neměla. Důvod, proč mi ji ale hned nedali, jsem se nedozvěděla (je fakt, že jsem se na to vysloveně v danou chvíli neptala, protože všechno proběhlo, z mého pohledu, hrozně rychle).

I když vím, že v porodnicích byla tentkrát spousta maminek, osobně jsem potřebovala podporu hlavně v noci, kdy má dcerka plakala a plakala. Této podpory jsem se nedočkala, ba naopak jsem byla několikrát odmítnuta. Zkoušela jsem ji nakrmit, nechat odříhnout, masírovat bříško, cvičit apod., nic nezabíralo a sestry se cítily ohromně dotčeny, když jsem si jejich pomoc vyžádala. Jako prvorodička jsem noci v porodnici vyloženě protrpěla. Způsob kojení mi byl ukázán jednou a pak byly sestry neochotné, že to je moje vina, že se mám více snažit. Těžko se mi hledala poloha vhodná ke kojení. Vše se ustálilo po několika týdnech a já jsem pak malou kojila do dvou let věku. Považuji to za dostačující, i vzhledem k tomu, že malá je alergička a já v době kojení musela držet přísnou dietu zároveň s ní. Přeji Vám úspěšné ukončení studia a mnohokrát děkuji za všechny rady, které jsem od Vás získala. Děkuji! Pěkný den! M. J.

Informace o kojení dostala každá matka vytištěné na papíře a byly vyvěšeny na nástěnkách na odd. šestinedělí. Zdravotní personál, který nám (matkám po císařském řezu) nosil děti po 3h na kojení nám děti beze slova položil na postel a pak si je zas vyzvedl. Nevědela jsem ani jak syna vzít do ruky. Když jsem se zeptala, zdravotníci moc ochotní nebyli, ale nutno dodat, že v té době byla porodnice dosti přetížená a zdravotníci se moc nezastavili. Těžko soudit. Já jsem s kojením problém neměla, tudíž jsem v tomto ohledu individuální péči nepotřebovala.

Informace o příšernostech ohledně kojení shrnuji na http://www.facebook.com/group.php?gid=129760663035

Informace ohledně kojení byly pro mě nedostatečné v případě prvního porodu v této nemocnici v roce 2008. Informace byly různorodé, připadala jsem si, že obtěžuji, chtěla-li jsem získat informace. Výsledkem byl zánět v prsu po propuštění, ragády a později i částečně odtržená bradavka. Není zde dle mého názoru vhodně pečováno o prvorodičky, které nemají s kojením zkušenosti, není osoba, která by se mamince - prvorodičce plně věnovala a vysvětlila by vše nutné.

Informace,které jsem dostala v porodnici byly zmatené, na první pohled zastaralé a zavádějící, které mi podávala jen velmi malá část personálu...zbytek neměl zájem. Díky tomu jsem nemohla kojit vé dítě tak jak bych při lepší péči (informovanosti personálu) mohla.

Informací je spousta,řekla bych až moc, a to je možná kámen úrazu. Maminky se pak možná špatně orientují, některé možná až striktně ke své škodě a ke škodě dítěte dodržují rady a návody a nejsou schopné si vyfiltrovat to podstatné a přizpůsobit to hlavně potřebě dítěte,tak aby byly matka i dítě v pohodě. Jsem maminka 11měsíční holčičky a dosud kojím (pokud to bude možné,budu kojit co nejdéle). Mezi 5.-6. měsícem dcery jsem ale byla už z kojení strhaná, měla jsem rozdrásané bradavky a celkově jsem byla dost unavená.Snažila jsem se jen kojit, ale možná už jsme mohla v té době začít s nemléčným příkrmem a byly bychom obě spokojenější. Někdy se to s kojením nemá přehánět,ale na to člověk přijde až časem:(Kojení je prima,když to jde, ale každé dítě je jiné a rodiče se musí přizpůsobit potřebě dítět,jinak je to špatně.Když kojit nejde, nedá se nic dělat a musí se krmit jinak, naštěstí je dneska na trhu mnoho produktů,akorát je to pěkně finančně náročné.Myslím, že díky kojení jsem pěkných pár tisíc ušetřila.Možná by se pro sociálně slabší rodiny měly zohlednit dávky i v tomhle směru, když nám Kalousek a spol. seberou porodné od příštího roku...Ona ta dávka má smysl, že ji určitá skupina zneužívá, se nemůže plošně aplikovat na všechny, že...

Informacím a pomoci při kojení by se mělo věnovat více času. Kojím jen díky vlastní tvrdohlavosti. Mnoho maminek to s prvními "potížemi" vzdává. I Vám, Jiřinko děkuji za podporu a pomoc, kterou jsem u Vás našla. Mnoho úspěchů ve studiu i při diplomové práci. Lenča

Informovanost o výhodách kojení byla výborná, ale pouze pasivní - tedy z inf. letáků, vyvěšeným desaterem apod. Co se týká podpory dětských sester, tak ta byla nedostačující. U počínajícího neúspěchu při prvním přiložení dcery dět. sestra odešla a pomáhal mi porodní asistentka na sále. Při mých obavách, že dítě málo pije (nyní vím, že pilo dost) mi jedna z dět. sester řekla, že dá dceři um. mléko! Žádná dět. sestra nekontrolovala přiložení dítěte, stav bradavek, schopnost odstříkávat. Až na mé opakované prosby a ještě né moc nadšeně. (Bohužel jsem se za pobyt setkávala opakovaně se stejným personálem). Větší podpory a pomoci, rady jsem dostala od porodních asistentek. A té největší podpory a pomoci jsem dostala od Vás díky Vašim stránkám.

Já byla rozhodnuta kojit za každou cenu a co nejdéle, už když jsme děti plánovali, tudíž informace a postoj porodnice by to myslím nezměnil. Myslím že ale problém není až tak v porodnicích, ale v následné péči. Často slýchávám "ono mu kojení už nestačilo"nebo "neměla jsem dost mléka", a tak začali přidávat mléko umělé. Jednoduché řešení, ale jak víme, jsou i jiná, proč to matky nezkusily jinak?

Já bylo v nemocnici spokojená, sestra přišla při kojení "právě včas", když videla že nám kojení nejde, přišla, vysvětlila, ukázala a pak to šlo... Já měla štěstí, že když malý už chtěl pít, měla službu fajn a trpělivá sestra. A pak doma mi moc pomohli vaše stránky, díky za ně.

Ja jsem neměla velké problémy, tak se mnou sestričky neměly problém. No pokud to mamince nešlo a její dítě hodně brečelo od hladu, tak byly některé sestřičky protivné a nechápaly maminku:-(. To mě trošku mrzelo. Hned ji zaškatulkovaly a tvrdily, že se nesnaží a nechce kojit. Je jasné, že tam byly asi 4 takové osoby (myslím sestřičky)

já jsem s porodnicí byla spokojená tak na dobrou známku ve škole. nikdo mě neinformoval, ani proč byl akutní císař, natož tak jak mám kojit. sem tam něco řekli, lae více jsme se musela ptát, aby mi bylo odpovězeno.sestřenice rodila ve zlínské krajské porodnici a tak byl pravý opak, bez dotazů naběhl tým, který vše ukázal, vysvětlil. naštěstí jsem s ničím neměla problémy, dítě byla a je stáe dokonalé, ale nevím, kdyby to byla naopak. bohužel také jsem kojila jen 8 týdnů, protože mléko (byť tedy v porodnici jsem i odstříkávala jiným maminkám) došlo, ale děťátku to vůbec neuškodila, chválím příkrmy značky Nutrilon :)

Já měla štěstí,v porodnici byl úžasný personál.Jsem znovu těhotná,první týden v březnu mám na svět přivést syna a těším se,že opět navštívím porodnici v Jilemnici.Byli tam ochotni mi poradit s jakoukoli otázkou.

Já osobně jsem pomoci s kojením nepotřebovala, protože Karolínka byla hned od začátku po mlíčku jak divá a byla moc šikovná. Ale vím, že ostatní holky problémy měly a z deseti maminek odcházela pouze jedna, která plně nekojila. Sestřičky se opravdu moc snažily a když to bylo potřeba, byly u maminky i hodinu a trpělivě vysvětlovaly a ukazovaly, jak děťátko přikládat. Podle mě je tolik kojích maminek dáno i tím, že z téhle porodnice se pouští až pátý den od porodu i naprosto zdravá miminka. Takže laktace už je naplno spuštěná a maminky už jsou si jisté, že kojení bude miminku stačit. Kdežto když odejdou třetí den a mlíčko ještě neteče proudem, tak doma velmi lehce znejistí a přejdou na umělou výživu.

Já osobně si myslím, že všechny laktační poradkyně v dané nemocnici by se měli domluvit na tom, že budou podávat stejné informace. V mém případě říkala každá něco jiného a nakonec jsem kojila jenom díky sestřičce z porodního.

Já osobně, jelikož jsem neměla problémy s kojením, jsem byla spokojená, ale myslím si , že by se podpoře kojení měli v porodnicích věnovat více.

Já s kojením nějakou záhadou problém neměla, ale připadalo mi, že mě to naučilo spíš moje miminko než personál a také moje vůle, že to nějak půjde a kdyby ne, tak se svět nezboří. Uvítala bych, kdyby např. personál ukázal více poloh. Z porodnice jsme odcházeli s jednou a zbytek jsem musela nastudovat. Pak byly velice frustrující informace, které mi podával pediatr, protože se lišily od těch z porodnice (kojení v přesných intervalech, z obou prsou, atd.) a já v té době nevěděla, komu mám věřit. Následně zoufalství u dítěte s kolikou, které jsem 8 týdnů trápila s bolestmi bez dudlíku, protože v podornici dudlík zcela zavrhovali - nebo to alespoň tak působilo a nemožnost se tam na ně obrátit (kontakty byly bez odezvy). Dále se mi potvrdilo, že známé, které odcházely z jiných pražských porodnic totálně nepoučené, to většinou zvládly, pokud svojí vůlí trvaly na tom, že CHTĚJÍ kojit. Ostatní to svedly na to, že je to bolí a dítě je stejně hladové.

já sama jsem problém při kojením neměla, všechno šlo samo. Ze zkušenosti kamarádky vím, že při problémech s kojením (u téže nemocnice) nebyl personál vstřícný. Kojení se nakonec nepodařilo rozběhnout.

Já sama jsem problémy neměla, dítě i já jsme již při prvním kojení působili jistě a zkušeně. Nevěřili mi, že je to mé první dítě. Mléka jsem měla, že bych uživila dětí několik. Musela jsem odsávat. Syn měl při odchodu třetí den již více, než porodní váhu. Velikým negativem však bylo, že porodnice neměla "pasterizátor" nebo jaký je to přístroj, abych mohla mléko darovat. A tak jsem ho vylévala. A to bylo velice stresující pro maminku se mnou na pokoji, která měla problémy... málo mléka, ploché bradavky... její dcerka plakala hlady, tak třetí den musela přikrmovat, asi umělým. Druhá maminka krmila odstříkaným mlékem nezralého syna. Vzhledem ke zkušenostem s přístupem k ostatním maminkám s problémy byla péče téměř výborná. V ostatní péči se však sestry často odlišovaly názory a radami, něco nám vinou střídání směn neřekly vůbec (neviděla jsem koupání apod.) Každopádně přístup a péče doktorů byla vynikající, bezchybná ve všech směrech !!!!

ja som bola s mojou porodnicou max spokojna. bohuzial vsade je niekto kto nesedi. bola som rozhodnuta ze kojit budem nech to stoji co chce a to uz dlho, hadam este som ani tehotna nebola. avsak v porodnici malej davali UM. mala mi bola stale na prsniku ale napriek tomu stale plakala. jedna sestra ma tam poucovala ako totalnu hlupanu co nic o kojeni nevie pritom som mala toho nastudovaneho velmi vela. hucala do mna ze kojit nechcem, ze mam zly tvar bradavky (podla mna boli uplne ok). namiesto toho aby sa pozrela co je za problem. az v noci (na druhy den sme mali ist domov) ked si sestricky menili sluzby mi jedna mila sestricka zistila ze problem je v tom ze mi stoji mlieko a musim to len nasilu roztahat a malu stale prikladat a popri kojeni si prsnik stlacat. vdaka nej som kojila 20mes a samozrejme vdaka tomu ze mala sala ako diva. keby nebolo tej sestricky tak neviem ci by som vobec kojila. a ci by som nemala aj zapal prsnikov.

Jak jsem psala již výše, z názvu baby friendly a chování sester jsem pochopila pouze to, že dítě nesmí mít dudlík, mé dítě bylo extrémně nespavé a ukřičené a přestože jsem s prvním dítětem neměla absolutně problém s kojením, druhé se sice přisálo, ale po pětiminutovém dudlání nevypilo ani 5 ml, usnulo a za 15 minut se s obrovkým pláčem probudilo opět k dudlání. Bylo mi řečeno, že takto to bude, bude pít často a po malých dávkách.... Vyzkoušela jsem vše, krmení stříkačkou, odsavačku..., nic nepomohlo, ale plně jsme to zvládly až do 6 měsíce, i když to asi pro obě bylo utrpení - prostě často a po malých dávkách:-). Větší podporu jsem dostala především z Vašich stránek a od laktační poradkyně působící v centru LATA v Brně (bohužel si nepamatuji jméno).

jak jsem psala, po porodu mi malého ihned přiložili k prsu, ale nechtěl se přisát, plakal. Místo aby mi sestry poradily, malého zabalily do zavinky a odnesly, byla jsem vystresovaná. Druhý den odpoledne mi malého přivezly na pokoj, nokdo nic ohledně kojení nevysvětlil, prostě mi daly dítě řekly jak koupat a přebalovat a šly pryč. Radila mi paní na pokoji co měla druhé dítě, kojila jsem 14 dní a neustále volala do porodnice, pak dětské dr a ta mi po několika telef řekla at s kojením přestanu, že se nebudu stresovat a malý taky, do teď mě to hrozně moc mrzí

jak už jsem napsala rodila jsem v ůstí nad labem,s upřímností říkám že by tam rozkojili i mrtvolu,myslím to v legraci,na nedonošeneckém oddělení nebyli sestry ,ale andělé.sama jsem dceru kojila 2 a půl roku.sestra rodila v litoměřicích a odcházela s porodnice s rozhodnutím,že kojit nebude,různé názory,pokaždé jinak,malá moc nespolupracovala.všichni jsme dost radili a nakonec sestra kojí 8 měsíc a vše je v poho....

Jako druhorodička (prvorozeného jsem kojila do 13M), jsem pomoc nepotřebovala a dokázala jsem se samostatně rozhodnout co chci nebo ne (primářka dětského nutila glukosu v lahvi), takže podporu kojení nedokážu plně posoudit. Myslím, že při prvním dítěti jsem pomoc potřebovala a tam to bylo horší, informace se rozcházely, na matky nebylo moc času, sestry byly velmi neochotné...

jako druhorodička jsem již tolik informací týkající se kojení nevyhledávala, řídila jsem se převážně svými zkušenostmi po prvním porodu. přesto se mě personál domažlické nemocnice nabídl k případné pomoci! byla jsem s personálem i jejich přístupem k mé osobě i miminku velice spokojená.

Jako maminka nedonošeňátka jsem byla jaksi vyloučena, na Jip za mnou 4 dny nikdo nepřišel poučit o odstříkávání, na mou žádost za mnou poslali studentku s papírem a návodem:-) Nikdo mě neřekl o možnosti odstříkávání nemocniční odsávačkou, atd. Naštěstí jsem byla rozhodnuta kojit a vydržela jsem i přes počáteční neúspěchy a zpožděný nástup laktace. Po skoro 4 měsících jsem syna začla jen kojit a plně kojila 8 měsíců, pak s příkrmy do roka a půl:-)

Jako nezkušená a naivní prvorodička jsem myslela, že kojení je samozřejmé, samospouštěcí, nebolestivé a normální. Předem jsem neabsolvovala žádný kurz - bohužel jsem dlouho pracovala. V PORODNICI - na mou prosbu,že přisátí hrozně moc bolí, mi sestra z novorozeneckého odpověděla, že si můžu nechat zastavit laktaci - V TU CHVÍLI SE MI SPUSTIL PLÁČ a měla jsem deprese další 3 týdny!!! Pomohla mi sestra z gynekologie, která mi ukazovala odstříkávání a díky ní jsem taky zjistila, že třetí den už mám mléko a malá nesaje naprázdno (váha šla dolů). Doma jsme vše vyřešili zakoupením odsávačky a několik týdnů jsem malou kojila z jednoho prsa a z druhého odsávala a dávala ji z lahve. Kojila jsem nakonec 2 ROKY! CHYBA dle mého soudu byla v tom, že mi řekli, že má malá sát kdy chce a jak dlouho chce, což (dle mého soudu) byla ze začátku hloupost - mělo to být spíš tak, že jsem ji měla po pěti minutách od prsa odstavit a ne ji nechat 20 minut naprázdno sosat, čímž mi rozedřela bradavky. O kojení jsem v porodnici četla z brožur. Z novorozeneckého je jen zajímalo, kolikrát jsem udělala čárku za každé kojení, vyměšování ap.

Jako problém jsem vnímala rozdílné informace o správném přiložení. Podle mě by neměly radit sestry, které nemají samy s kojením praktické zkušenosti

Jako prvorodicka jsem mela nastudovany polohy pri kojeni a spravneho prikladani,ale praxe byla jina. Po porodu se me v nemocnici v Benesove sestricky zeptaly, zda chci ukazat, jak prikladat, tak jsem souhlasila. Jenze decko jeste spalo, tak jsem si mela zavolat. Po probuzeni decka jsem za sestrickama zasla, sestra rekla, ze hned prijde, ale bohuzel asi na me zapomnela. Tak jsem si to zkusila sama, ale nejspis hned od zacatku spatne. Tak jsem nakonec nejakou sestru znovu odchytila, ale ta ve spechu mi vzala prso a vrazila ho male do pusinky a odesla. Po naliti prsou jsem si stezovala, ze me kojeni boli a to mi sestricka rekla, ze jsem svetly typ, ze me to bolet bude. Po propusteni z nemocnice jsem si vsimla, ze mam rozkousane bradavky (diky spatnemu prikladani a nalitym prsou). Doma me mrzelo, ze me v porodnici sestricky neupozornily na dulezitost odsavani a ani mi v porodnici odsavacku nenabidly, kdyz jsem si stezovala na bolest. Nechci tim ale uroven porodnice nijak snizovat, bylo hodne porodu, sestricky toho mely hodne a ten muj pripad byl ojedinely. Proto jsem pri hodnoceni ochoty personalu dala dostatecny.

Jako prvorodicka jsem od sestricek v porodnici cekala "podrobne" informace, jak kojit - poloha, frekvence, jak zvysit laktaci, jak dobre dite prisat... Bohuzel pri mych problemech - mala se nechtela prisat, kdyz se prisala, spala a nesala, laktace se mi nezpustila, jsem se dockala jenom zmatenych ruznych odpovedi - od kazdeho uplna jina vylucujici se odpoved :-( Rozkojila jsem se az doma, tyden po porodu, diky vasim strankach a podbore moji prakticke detske lekarky.

Jako prvorodička jsem nevěděla nic, kojení nešlo,malá pít nechtěla a tím pádem se mlíčko netvořilo, měla jsem problémy po porodu a malá byla u sester..u nich prý věčně spokojená, ale jak ji přinesly jen plakala a nechtěla pít :( bylo to zoufalé. Taky jsem se dozvěděla, že mám špatné bradavky a bez kloboučků to prý nejde..a aby se malá přisála, tak ji stříkaly do pusinky glukózu..co pak ale já doma s ní to už nikoho nezajímalo!! Zkušenosti s kojením mám bohužel hrozné.. malou jsem neukojila ani 3 měsíce a to jsem měla doma i laktační poradkyni :(je to smutné, přijde mi, že je to prima dokud Vám jde kojit a když ne, tak každá rada drahá :(

Jako prvorodička jsem si připadala jak žákyně na prvním stupni,bohužel přístup byl hrozný,nekojila jsem z důvodů bohužel pro mě nepochopitelných.Sama si to nedokážu vysvětlit,ale od mládí mám problém přijmout kojení jako přirozenou věc,takže si dokážete představit přístup sester,ač sama zdravotnice,blok v mé hlavě mi nedovolil kojit,zkoušela jsem to,ale když máte k něčemu odpor,tak to nebudete dělat.Uvědomuji si,že je to hrozné,teď čekám 2 dítě po 8 letech,jsem přesvědčená,že budu mít ten samý problém,ale 100% vím,že se budu snažit víc kojit,i kdyby se mi dělalo zla jak při prvním dítěti.Uvidíme,jen mám strach z přístupu v porodnici.budou na mě zase koukat jak na bezcitnou hyenu,co nechce kojit.

Jako prvorodička jsem si přišla ztracená. Zpět mě zaráží, že mě v porodnici vůbec neupozornili na bolestivé nalití prsou po porodu, co s tím dělat apod., kdybych neměla doma tchýni "porodní bábu", tak dodneška určitě nekojím (malému je 5 měsíců). Ještě - v porodnici mi přišlo, že mi malého přistrčili k prsu a koj ...

Jako prvorodička rodící sekcí v epidurální an. jsem byla naprosto nespokojená. Dceru jsem viděla až po 9ti hodinách(dcera i já jsme neměly žádné komplikace). Sestra jí strčila prso do pusy a zmizela. Mléko se začalo tvořit až 3. den a nikdo mě nepodpořil v ničem. Deprese jaké jsem prožívala (k tomu jsem končila studium medicíny) jsou nezpomenutelné a jelikož jsem právě gravidní, tak doufám, že se mi podaří dojet do jiné porodnice včas. Pokud bude opět plánovaná sekce, tak jedině v Ostrově. Jinak jsem kojila bohužel jenom 6 týdnů.

Jde hlavně o to na koho narazíte, měla jsem štěstí na sestřičky. Veškeré informace ohledně odstříkávání a popř. kojení jsem získala na ARO. A díky nim jsem kojila. Na odd. kde jsem byla já se nikdo nezajímal a při propuštění (5den) mi ohledně této problematiky podal informace (velmi strohé) pouze ošetřující lékař. Myslím si, že dost pozdě.

Je dobré, že Vám někdo pomáhá a vysvětlí co a jak. Pokud jste prvorodička, můžete mít dle mého názoru nastudováno spoustu věcí, ale realita je pak zcela něco jiného. Laktační poradkyně byla příjemná. Jen mě trošku zaráželo, že řekla, že přijde za chvilku a dlouho jí nebylo...popř. jí už skončila služba. Chápu, bylo nás tam moc. Mě osobně pomohla jedna ženská sestra, která byla skvělá. Pomohla, poradila, vysvětlila...přišla na to, že malá pije jen když mám kloubouček. Natekla mi prsa, jedna sestra mi napřed říkala, že si mám dávat studený obklad, další že teplý. Začátek laktace byla v mém případě opravdu "chuťka". Každý mluvil trošku něco jiného. Já se rozhodla, že budu věřit "své" sestře a držela se jejich rad. U odsávačky jsem seděla skoro pořád, tolik jsem měla mléha a zásobovala i druhé. Dětská sestra se divila proč kojím s kloboučkem a nutila mě, ať to dělám bez něj. Dcera měla žlouteku a tak byla spavá, ztratila něco ze své porodní váhy. Dětské sestry do mě furt hučely, ať kojím, že malá nepřibírá...Pro mě to bylo psycho. Díky žloutence jsme tam byly déle, ale jak já se těšila domů. Už mě ty rozdílné informace opravdu zmáhaly. Dceru jsem přikrmovala stříkačkou, tak to byl také zážitek. Dceru jsem kojila 22 měsíců. Ukončení laktace byla také "lahůdka". I přes to všechno je kojení super. Pokud máte mléko, máte vyhráno. Věřím, že pokud mi bude dopřáno mít další dítě, tak budu také určitě kojino. Tedy pokud bude dost mléška, že.

Je mi jasné, že personálu je málo, ale za to maminky nemohou, podpora kojení je velmi důležitá, mělo by se postupovat vstřícněji. I když jsem byla na kurzu o kojení a hodně toho přečetla, realita je jiná a pomoc v porodnici by měla být větší.

Je mi líto, že nemocniční personál na poporodním oddělení (nejkrásnější oddělení v celé nemocnici, kde se starají o krásná miminka) nemá zájem pomoct hlavně prvorodičkám s péči o novorozence. Měla jsem špatnou techniku kojení a na pomoc mi sestry odpověděly: nemáte ještě mléko, dejte nutrilon; nebo tlačila hlavičku miminka k mému prsu jako bych to nedělala sama jen byla asi někde chyba. Až domů jsem si zavolala laktační poradkyni extermní - ta byla skvělá. Prvně mě požádala, ať ji ukážu jak kojím a pak mi vysvětlila v čem dělám chybu - pomalu přikládám hlavičku k prsu. A problém byl vyřešen. Kdyby mi to řekli hned v porodnici, nemusela jsem já ani Jolanka "proplakat pár kapesníků". Co se týká jakýchkoliv informací, nemocniční personál selhal.

Je mi líto, že své dítě nemůžu kojit, již první noc po návratu domů z porodnice jsem volala na novorozenecké oddělení a prosila o pomoc. Naštěstí sloužila sestřička, která se mi jako jediná snažila za pobyt v porodnici pomoci. Ale bohužel za 4 dny měla jedinou službu. Ostatní sestry to brali tak nějak automaticky, že to každá maminka zvládne sama. Já jsem to měla první dítě a ještě hodně komplikované těhotenství i porod, takže jsem byla vyplašená, měla jsem málo mléka a na první přisátí mi malého přinesli až po 4 hodinách. Malý nechtěl tahat, nakojila jsem ho a za půl hodiny mi ho přinesli, že má asi hlad. Na jednu stranu chtěli, abych kojila 10 minut a na druhou mi ho nosily stále, kojila jsem třeba 2 hodiny v kuse, ale problém nikdo neřešil. Personál je v této porodnici absolutně neochotný pomoci vyřešit problém. Raději malému dávali glukozu. Domů jsem šla nerozkojená a s pocitem, že to nezvládnu. Také jsem kojila měsíc, a dokrmovala jsem, protože malý nechtěl sát. Od konce prvního měsíce jsme na umělém mléku, tudíž neušetříme nic a stojí to hodně peněz.

Je otázkou co vše se za "podporou v porodnicích" skrývá. Docela chápu, že vše Vám nemůžou v porodnici vysvětlit, 3 dny v porodnici, tak to není příliš mnoho času naučit se kojit, postarat se o miminko, absolvovat různá vyšetření (měla jsem "štěstí", že doktoři přišli téměř vždy, když jsem kojila a poslední den před propuštěním to tedy byla síla, na pokoji se střídali pediatři, kontrola sluchu a co já vím čeho ještě. Hodně však záleží na rodičce, zda má chuť tyto informace získat už před porodem. K tomu perfektně poslouží internet a zrovna Vaše stránky, kde lze opravdu nalézt všechny možné otázky a odpovědi. Je to asi jako v autoškole nejprve musíte nastudovat testy a pak hurá na cvičiště. Nejlépe by bylo získat informace před porodem, buď od svého gynekologa, popř. v poradně v nemocnici a to formou nějaké brožůrky. Můj syn se narodil jako 2,5 kilové miminko. Přisátí nebyl problém, neměl však dost síly pořádně se napít. Tím pádem i tvorba mléka byla horší, takže jsem využila elektrické odsávačky a vše bylo OK. Rozčarování pak nastalo doma (naštěstí jen měsíc), kdy jsem nakrmila z prsu, pak z lahvičky a odstříkat na další krmení. Škoda, že jsem nevěděla, že se elektrické odsávačky dají půjčit, hned bych si ji půjčila, s ruční to sice fungovalo, ale toho času než jsem odstříkala. Každopádně nechci psát román, vše se srovnalo a kojit jsem přestala ve 2 letech dítěte. Chtěla jsem jen poznamenat, že z 90 % záleží na mamince, jaký přístup zvolí. Pokud načerpá informace již před porodem (že existují laktační poradkyně, že si je lze pozvat domů a vše vysvětlí atd.), v porodnici se pak už jen ptá na to co nefunguje. A také zda-li má chuť v případě pozdějších komplikací bojovat nebo hned sáhne po umělém mléku. A v tomto okamžiku, kdy je maminka doma a má problémy, strašně záleží pouze na ní. Jak vím z Vašich stránek takové bojovnice jsou a já před nimi smekám. Když je pak maminka doma a vznikne problém tak asi nevím, kam se obrátit? Mám jít k obvoďáku? S malým mimčem do přeplněné čekárny? A nebo mi pomůže gynegolog a co dětský doktor? Ten by mohl alespoň poradit, protože prospívání miminka úzce souvisí s kojením ne? A tak mnoho maminek při prvních problémech sáhnou po umělém mléce, vždyť je v reklamě tak chváleno. Paní Jiřinko, moc Vám děkuji za Vaše stránky, adresu dále předávám dalším budoucím maminkám a je jen škoda, že jsem Vaše fantastické stránky plné informací objevila až po mnoha a mnoha hodinách strávených na internetu, abych získala potřebné informace. Držím palce a zdravím Jitka Bouberraga Kučerová

Je skvělé,že se dětské sestry snaží kojení podporovat,ale také by měly respektovat,když chci kojit své dítě častěji,protože to vyžaduje.Místo toho mě stále upozorňovaly,že bych ho měla nechat alespoň tři hodiny vyhladovět,což jsem odmítala.Ony často kojit nemusí a mě to nijak neomezovalo.

Je škoda, že je dotazník udělán striktně na poslední kojené dítě. S tím jsem problémy v této porodnici neměla a již díky zkušenostem jsem dítě dokázala kojit. Dítě bylo velmi aktivní a savé. První zkušenost s touto porodnicí však tak dobrá nebyla, první dítě bylo slabé na sání a přes veškerou snahu jsem plně kojila pouze 3 měsíce a další 1,5 měsíce jsem již jen přikojovala. Nikdo mi tehdy nedokázal pomoci, v porodnici se mnou byli spokojení jak pěkně kojím, měla jsem bolavá prsa, rozpraskané bradavky, klobouček jsem si pořizovala sama, nikdo mi ho nedoporučil, pak jsem dlouho krmila jen pomocí odstříkaného mléka do lahve, protože mi tekla krev. Spravilo se to cca až 3 týdny po porodu, pak jsem kojila normálně, ale dítě bylo velmi slabé a sát nechtělo, u kojení usnulo k neprobuzení a po chvilce se opět vzbudilo hlady a plakalo. Dle doporučení kojit kdykoliv si řekne jsem napočítala i 18 kojení denně, byla jsem na pokraji psychického i fyzického zhroucení. Bohužel mi nikdo nedokázal pomoci, porodnici to již nezajímalo a nevěděly si se mnou rady ani zkušené kamarádky, ani doporučená poradkyně, nic nefungovalo. A já přitom kojit tolik chtěla. Pak už jsem mléko neměla vůbec, nepomáhaly čaje ani časté přikládání, když jsem zkusila mléko odsát kolik ho tam je, tak jsem za celý den dokázala odstříkat max 150 ml. Holce stačilo i ve 4 měsících věku na jedno krmení tak 50-70 ml, pak usnula a za hodinu, hodinu a půl chtěla zase a takhle pořád dokola. A ještě musím upozornit na to, že jsem při druhém pobytu v porodnici pečlivě sledovala, jak jsou novopečené maminky kontrolovány jak správně kojí. V podstatě nijak. Byla se mnou maminka na pokoji, které to opravdu nešlo, prsa měla bolavá, protože dítě nechytalo celý dvorec ale jen bradavku, poloha dítěte byla špatná, protože nad ním "klikovala" jí to vyčerpávalo, ale nikdo si toho za celou tu dobu nevšiml, všichni byli spokojení, že dítě přibývá na váze a jak to maminka dělá se nikdo neptal. Všichni se jen ptali kojíte, maminka odpověděla kojím a tím to bylo vyřízeno. Jsem přesvědčená o tom, že kdyby mi s kojením u prvního dítěte někdo pomohl, byla bych schopná kojit déle, moc mě to doteď mrzí. O obou porodech v této porodnici a přístupu zdravotnického personálu bych mohla také vyprávět, ale na to se tu neptáte, tak nebudu zdržovat. Kdybyste měla doplňující dotazy ke kojení a mým zkušenostem s porodnicí, napište mi na pavlina.havelkova@email.cz

Je škoda, že se kojení nebere jakou automatická výživa kojence!Pokud to nejde,chápu,ale vzdávat předem....Trochu mi to přijde pohodlnost maminek, když kojit můžou a nedělají to.Děkuju za dotazník a přeju mnoho =uspěchů!

Je to spádová porodnice, hodně porodů, málo místa, velký fofr, při první porodu jsem byla nezkušená, vykulená, neseběvědomá, od personálu podpora kojení moc nebyla - spíše jsem je zdržovala, takže mi ho radši dokrmili... syna jsem taky nekojila a moje cesta z porodnice vedla do lékárny pro Nutrilon. Při druhém porodu jsem věděla do čeho jdu, takže to bylo pro mě v mnohem větší pohodě, dcerku kojím stále /18 měsíců/.

Je velký rozdíl být v porodnici s prvním a druhým, či dalším dítětem. Dotazník jsem vyplňovala o dítěti mladším, tedy druhém, kdy jsem si víceméně všechno řešila sama, takže dotazník vyznívá realtivně dobře. Pokud bych však měla hodnotit situaci kolem porodu 1. dítěte (2005), tak bych musela být daleko kritičtější, a to jsem rodila v BFH (Brno, Obilní trh), kde jsem byla velmi zklamaná. Tam jsem získala velmi kvalitní informace o kojení na přednáškách v době těhotenství, ale realita už taková nebyla. Dítě mělo silnou žloutenku, bylo na "svícení", se setrama byl problém, aby mi jej včas nosily, když jsem se ozvala sama, byla jsem odbyta, že dítě konečně usnulo apod.na přímý dotaz, zda dostalo umělou výživu, sestra neuměla odpovědět, takže bylo jasné, že mu ji daly apod. byla jsem zde velmi rozčarovaná, proto jsem 2. dítě rodila v jiné porodnici, ačkoli nebyla BFH. Ale byla jsem zde spokojenější. děkuji

Je zajímavé porovnat jak člověk vlastně skoro neřeší podporu pro kojení u druhého a dalšího dítěte, vlastní zkušenost je prostě nepředatelná.

Jediná, kdo mi v porodnici poradila s kojením nebyla dětská nebo laktační sestra, ale ženská sestra, která byla shodou okolností laktační poradkyní ( samozřejmě pracovala na směny, čili jsme se viděly 2x, ale i tak mi VELICE pomohla a vysvětlila co a jak, že existují odsávačky, jak s ní pracovat a že vlastně odsáváním lze udržet laktaci......). Maminek s problémy s kojením tam bylo několik, informace od personálu bohužel nulové.

Jediné co bych porodnickému oddělení nemocnice Cheb vytkla je,že dodnes nevím za jak dlouho po narození naší dcerky akutním císařským řezem v plné anestezii mi jí přiložili k prsu.Jestli se tak dělo ihned na porodním sále,nebo až na pokoji po mém probrání z narkozi?

Jediné, co mě oprvadu mrzelo, bylo to, že jsem neměla možnost po porodu císařským řezem děti (rodila jsem dvojčata) přiložit do 2 hodin po porodu. Cítila jsem se výborně, porod byl bez koplikací, o tuto možnost jsem žádala a bohužel mi nebyo vyslyšeno. Děti jsem viděla až po 17! hodinách a poprvé jsme zkoušeli přisávat. To celé max 1 minutu s každým. Na ood. šestinedělí byla podpora dobrá, ale musím říct, že kdybych se dopředu o kojení hodně nezajímala, tak bych se asi spoustu věcí nedozvěděla. Na odd. byla vynikající laktační poradkyně, která mě skutečně rozkojila a dvojčata plně kojím ještě teď (je jim 7,5 měsíce). Ovšem jin sestra mi řekla, ať se na kojení dvojčat vykašlu, že to nepůjdu a že jsou dnes UM kvalitní.... Takže je to skutečeně o luidech a o vlastním přístupu a informovanosti maminky ještě před porodem. Já moc chtěla kojit, udělala jsem pro to maximum a vyplatiilo se. Dcera byla plně kojena, sama sepřisávala. Syna jsem měla 2 měsíce na stříkačce a mém odstříkaném mlíčku a nakonec se také chytil:-) Hodlám kojit min. do 1 roka, spíše déle.

Jedine, co mi v porodnici vadilo bylo to, že mi pár sester začalo opakovaně doporučovat lahev, když dcera nevytáhla plnou dávku z prsu. Ale dělaly to proto,aby mi pomohly a abych mohla s dcerou dříve na pokoj. V celem kolektivu se našly asi pouze 2 sestry, ktere mi říkaly at vytrvám, že kojení lahví zkazím. Jsem ráda že jsem vytrvala(i když jsem párkrát lahev zkusila).

Jediné, co můžu porodnici vytknout v oblasti kojení byl přísun informací o kojení od personálu, bohužel sester je málo na velký počet rodiček a nemají čas (a asi ani chuť) něco vysvětlovat. Nevěděla jsem, že mlíko naskočí až třetí den a nikdo mě neuměl uklidnit, tak jsem dva dny byla ve velkém stresu, zbytečně. Dceru mi přikrmovali, ale ne savičkou, ale přímo z "nálevky", plně jsem kojila co to šlo.

Jediný co mně mrzí, že mi říkali, že mám co nejvíc odstříkávat,aby se mi tvořilo mlíko, ale už mi nikdo neřekl, že čím víc odstříkávám, tím víc se mi toho mlíka tvoří, byla jsem v porodnici tři týdny, dvakrát jsem prodělala zánět prsu, čtyřicítky horečky, mlíko co bylo navíc, co jsem odstříkala dávali ostatním dětem, to by mi nevadilo, mrzelo mně to, že ze mě dělali dojnou krávu, ale nikdo mi to nevysvětlil, až později laktační poradkyně, že musím odstříkávat jen do úlevy, né do poslední kapky.

Jedna poznámka k dotazníku: u 13.otázky jsem nevyplnila řádky,které se mě netýkají - nebyla jsem na předporodním kurzu v porodnici,tak jsem to nevyplnila. V Olomouci byly sestřičky moc fajn, po porodu jsem byla na JIP kvůli velké ztrátě krve a 3 operacím,ale dítě mi nosily a přikládaly, takže kojení naběhlo. Po návratu domů pak časem přišly velké bolesti prsou, nebyly mi schopné poradit, ale snažily se. Naštěstí jste mi pak poradila Vy,takže jsem kojila skoro do roku a půl. Prvnímu dítku jsem mlíčko po dvou měsících odsávala a dokrmovala UM, vydržela jsem to skoro do půl roku. Vím, že jsem u druhého ušetřila dost peněz, ale nedokáž to odhadnout. Starší dítko mělo období, že jednna krabice NT vydržela jen 4 dny,takže to musel být ranec peněz. Přeji hodně zdaru s diplomkou a výzkumem, psala jsem dizertaci, tak vím, co to je:-(. Děkuju za vše, hodně úspěchů. Hradilová Olga.

Jelikož 1. dceru jsem kojila asi jen 3 týdny - u prsu mi usínala, neuměla si mléko vzít, nejvíce mě mrzí, jak se všude píše důležitost kojení, ale nikde není psáno, co dělat, když to nejde, a jak podpořit psychiku matky(obzvlášť pokud je prvorodička). Nikdy bych ten stres už nechtěla zažít! U druhého dítěte jsem byla odhodlána se nestresovat a pokud by kojení nešlo, okamžitě bych zavedla UM. Tímto jsem se asi dostatečně uvedla do klidu a kojení nám jde bez problémů.

Jelikož jsem byla na rizikovém těhotenství, spoustu času jsem strávila pročítáním různým rad, příruček a informací, jak na netu, tak v knížkách. Samozřejmě jsem plánovala svoje miminko kojit a jiná varianta mě ani nenapadla. Když došlo na porod, všechno se mi vykouřilo z hlavy, ale přítel i rodina mě podporovali a říkali "neboj, nejsi první ani poslední, určitě ti tady ( v porodnici ) pomůžuou". Rodila jsem v poledne, měla jsem těžký porod, takže jsem pak byla dost povadlá, každopádně když jsem chtěla odpoledne Honzíka přiložit a nakojit, přišla akorát sestra z porodního do pokoje a ptala se mě, co jdu dělat, když jsem jí řekla, že chci kojit, tak se na mě podívala a ne moc hezkým tonem mi řekla "proboha proč, vypadá snad, že má hlad???!!!" a podívala se na mého Honzíka, který ležel a "koukal" kolem. Říkal ajsem jí, že chci kojit a že je přeci důležité, začít co nejdřív, na to mi řekla, že první 2-3 dny není potřeba kojit, že miminka nemají hlad a Honzíka si odvezla na vizitu. Večer jsem se ptala ještě jiné sestry, když si pro HOnzíka přijela (první noc po porodu si berou miminka k sobě ), ta mi to potvrdila. Za hodinu mi přivezla mimi zpátky, že brečí, že má hlad. Tak jsem poprvé kojila, sama.... Byli jsme v porodnici týden, Honzík proplakal celé noci. Když jsem byla za sestřičkama o radu, dali mi Nutrilon. Absolutně jsem neměla tušení, kolik smí/nesmí, jak má být teplý nebo co....Ale snažila jsem se kojit dál. S tím, že "kojit musíte maximálně 10 minut a po třech hodinách, ne dřív a když bude spát, buďte". Nepíše se mi o tom hezky, protože mám pocit, že jsem totálně zklamala v jednom z nejdůležitejších věcí, co může matka pro svoje mimi udělat. 14 dní po propuštění z porodnice jsem musela přejít na UM, jelikož Honzík celé dny plakal, podle dětské doktorky to bylo tím, že se mi dostatečně neudělalo mléko a když jsem se doma snažila se rozkojit, zafungovaly nervy. Nervy ze zklamání a nervy z Honzíka, který jen a jen plakal....zřejmě hlady :-((( Teď už bych věděla, že přisát ihned a kojit když si řekne a ne jen 10 minut (rozhodně ne ze začátku ). S porodnicí jako takovou jsem neměla prolém, ale tenhle přístup mě hodně zklamal.

Jelikož jsem byla prvorodička a v této věci začátečnice tak bych byla vděčná v porodnici za nějakou ochotnou laktační poradkyni, která by mi odpověděla na všechny mé otázky: pojmy jako růstový spurt, alergie na mléčnou bílkovinu, špatná poloha při kojení, že u toho miminko nesmí mlaskat, pojem přední a zadní mléko atd. Protože přístup i některých dětských lékařů ke kojení mě dodnes zaráží, pokud miminko nepřibírá podle jejich tabulek tak Vám hned vnucují umělou stravu. Svou dceru jsem kojila do dvou let, ale to jen díky své tvrdohlavosti, kdybych to nechala na naši dětské lékařce tak bychom s kojením zkončily tak těsně po šestinedělí.

jelikož jsem rodila plánvaným císařským řezem a byla jsem rozhodnuta kojit,i když u nás v rodině žádná z žen nekojila,byla mi nabídnuta a po porodu nachystána namíchaná homeopatika na podporu laktace.

Jelikož jsem rodila předčasně, hodně jsme si se Sabinkou prožily. Ale když jsem byla ubytovaná na hostinském pokoji (ubytovali mě hned jak jsem měla víc mléka), sestřičky i doktorky měly hodně velký zájem aby dítě bylo kojeno. Dokud neviděly, že to dítě zvládá a má dostatečnou váhu domů se nešlo. Byly tam i děti, které maminky nekojily ani jim nevozily mlíčko. Dávalo se jim náše. Bohužel nevím jak se stavěly k těmto maminkám, jestli je nějak přemlouvaly nebo se jim snažily domluvit a vysvětlit jak moc je to pro dítě důležité. Já na porodnici a delším pobytu v ní velmi ráda vzpomínám. Sice jsem kojila 5 1/2 měsíce, chtěla jsem déle, ale už to bohužel nešlo. Ale na přístup v porodnici si nemůžu stěžovat. Nevím jaký přístup mají na normálním oddělení šestinedělí, ale u předčasně narozených oddělení JIP a neonatologickém oddělení byli všichni skvělí a moc nám pomohli.

Jelikož jsem sama s kojením neměla nejmenší problémy, nepotřebovala jsem odborné rady personálu, bohužel jsem ale měla pocit, že prvorodičky či nezkušené maminky musely více spoléhat na rady svých spolurodiček na pokojích šestinedělí, jelikož personál (ač vyškolený) neměl čas věnovat se těmto maminkám.Rozdáním brožurek a velmi rychlého přiložení kojence k prsu veškerá osvěta končila.:-(

Jelikož jsem se rozkojila hned po porodu a vše bylo bez problémů, veškeré podané základní informace byly pro mě dostačující. Věřím ale, že pokud bych potřebovala podporu či nějaké další informace, byly by v této porodnici kladně vyřízeny. Měla jsem možnost volit mezi nymburskou a kolínskou nemocnicí, ale zkušenosti okolí byly pro mě rozhodující. Namísto vybavení a komfortu jsem volila lidský přístup. Pár kamarádek, co v Kolíně rodilo, nekojilo a jako jeden z hlavních důvodů uváděly nedostatečnou péči a neochotu ze strany personálu. Jsem znovu těhotná a budu pro porod opět volit Nymburk.

Jelikož mám již 3. miminko, personál pravděpodobně předpokládal že už vše znám a žádných "automatických" informací se mi nedostalo. Na druhou stranu, pokud jsem se na cokoliv zeptala, sestřičky mi velice ochotně odpověděly, popř. pomohly. Všechny tři porody proběhly v této porodnici a po prvním porodu jsem dostala myslím všechny potřebné informace.

Jelikož sem měla velice bolavé bradavky vyžadovala sem kloboučky,které mi byly zamítnuty.Na žádost ,že mám teplotu a bolavá prsa mi bylo doporučeno studené obklady,dítě bylo kojeno pouze 3 týdny poté UM.

Jelikož šlo o můj druhý porod, tak jsem již měla nějaké zkušenosti. Mamince co byla se mnou na pokoji jsem polohy při kojení ukazovala já. Když jsem 20hod. po porodu říkala, že potřebuji půjčit odsávačku, že mám moc mléka, tak mi sestra nevěřila a odstříknula mi mléko z prsu bolestivě a neomytýma rukama (nemyla si je tedy přede mnou). Mým požadavkem pro výběr porodnice, ale bylo, aby součástí bylo perinatologické centrum (první syn je těžce postižený, nar. ve 27tt. a tak zdraví druhého bylo na prvním místě).

Jelikož to byl můj druhý porod, přistupovali ke mě všichni tak, že už s kojením mám zkušenosti, tudíž žádné informace nepotřebuji. Nevím, třeba je to standartní postup.

Jelikož to bylo mé 2. dítě, 1. dítě jsem kojila do roka,tak jsem se o tuto problematiku v porodnici nezajímala,neboť jsem již věděla co a jak z předchozí zkušenosti.

Jen bych chtěla dodat, že některé sestřičky (zejména ty mladší) mi při kojení pomohly. Měla jsem však skušenost s jednou starší, která mi přikládala syna ke kojení poprvé na pokoji. Byla hrubá a vystresovala jak mě, tak maličkého.

Jen bych chtěla říct svůj postřeh. Když jsem se snažila zjistit, jak často je vhodné dítě kojit, tak jsem se setkala s protichůdnými názory. Někdo říkal, že mám kojit, jak si dítě samo řekne, jiný názor byl, kojit až po určitém intervalu (asi po těch 3 hodinách). To pro mě bylo takové trochu bezradné, že jsem neveděla, co je vlastně správně. Ale zvládly jsme to! :) Přeju hodně zdaru při zpracovávání Vaší práce!

Jen bych chtěla říct že kdybych byla prvorodička a s kojením neměla žádnou zkušenost,tak určitě po akutním císaři a všech zdravotních problémech které jsem měla bych asi svoji holčičku nekojila.Ale ona byla silnější než já a s přisátím neměla žádný problém tak nakonec ůspěšně kojíme dál a dál.

Jen bych chtěla říct, že v porodnici je laktační poradkyně, která má 2x do týdne přednášku i s videem. V době mého porodu byla ovšem na týdenní dovolené. Video se i přesto konalo a sestřičky byly ochotné kdykoliv přijít a pomoct s přiložením dítěte a opravit případnou chybnou polohu. Po návratu domů jsem kontaktovala laktační poradkyni místního mateřského centra v Čáslavi (krátce po porodu jsme se přestěhovali), protože mé dítě málo přibývalo na váze a já si nebyla jistá množstvím mléka. Podruhé jsem ji kontaktovala kvůli bolestivému zánětu v prsu a díky její podpoře již 10 měsíců úspěšně kojím.

Jen bych chtěla upozornit maminky, že se nemají nechat odbít a na vše se ptát... i když jim to možní přijde jako nepodstatná otázka.

Jen bych moc ráda porodnici v Havlíčkově brodě pochválila, naše druhé miminko určitě pojedeme porodit opět tam, i když to máme víc jak 100 km od domova. Vlídným a vstřícným přístupem ke kojení a svojí ochotou kdykoliv pomoci a poradit nezkušené prvorodičce, mě personál velice potěšil. Porodní asistentky (a že se u nás vystřídaly 3 směny) byly všechny úžasné, pomohly, poradily, synka jsem hned po porodu dostala na bříško, než s ním manžel odešel na vážení a prohlédnutí, hned po porodu placenty mi byl synáček přiložen k prsu. Nádherný, nezapomenutelný pocit. Také zajímavá přednáška (nepovinná) od laktační poradkyně - paní doktorky, mě dala mnoho nových a pro mě cenných informací, z nichž jsem čerpala po celou dobu kojení. Díky té paní doktorce a její přednášce jsem byla šťastná, že nám kojení jde a byla jsem rozhodnutá kojit, jak dlouho bude třeba, ale hlavně plně kojit do ukončeného 6.měsíce (bohužel se mi to ze zdravotních důvodů nepodařilo, i když mlíčka by bylo na rozdávání..., tak jsem po dlouhých poradách toto obrečela, bylo mi to strašně líto, měla jsem pocit selhání). Opravdu se snažily pomoci i když už jsme byli doma a volala jsem na Horkou linku kojení, která funguje nonstop. Moc mi pomohly (paní doktorka a sestřičky). I když jsem se setkala s nespokojenou maminkou, ale v její těžké situaci byla její rozmrzelost, setrvávat dál v porodnici a snažit se rozkojit, asi opodstatněná. Přesto se laktační poradkyně nevzdala a přemlouvala maminku, ať to nevzdává. Bohužel nevím, jak to dopadlo. Přeju Vám hodně štěstí a úspěchů v této Vaší záslužné práci. Hledala jsem rady i na Vašich stránkách, děkuju za ně. Když budete chtít ode mě víc dojmů a zkušeností, klidně mi napište na můj mail ah78@seznam.cz. S pozdravem A.H. (promiňte za ten román)

Jen bych se chtěla vyjádřit k otázce 24., kloboučky nebyly nabídnuty z důvodu že to nebylo potřeba, v opačném případě by mi je určitě doporučili.

Jen chci dodat, že jsem měla velmi málo mléka a nikdo mi nedoporučil po každém kojení odsávat, odcházela jsem domů s pocitem, že jsem neschopná kojit.Kloboučky dostávaly všechny maminky s nějakým problémem, sestry si tím ulehčovaly práci.Rozběhnout tvorbu mléka se mi podařilo až díky radám laktační poradkyně a Vašich internetových stránek. Rodit další dítě bych chtěla ve stejné porodnici a jenom doufám, že snad začnu kojit bez problémů. A díky Vám za práci, kterou děláte.

Jen jsem chtěla napsat, že jsem neměla odpovídat v bodu 19 - nebyla jsem od dítěte oddělena. Už to ale nešlo odznačit...tak se omlouvám...

Jen k otázce do kdy mi bylo dítě přiloženo - sice hned po porodu, ale syn se nechtěl přisát, a pak byl bohužel podchlazený a musel být nějakou dobu v inkubátoru, takže jsem ho nedostala k sobě po oněch dvou hodinách, které jsem strávila na porodním sále, ale až po asi pěti hodinách. Podpora kojení personálem porodnice mi připadala dobrá, včetně informačních nástěnek na od. šestinedělí, ale vadilo mi, že mě neinformovali (natož aby se mnou konzultovali) jeho dokrm UM (naštěstí stříkačkou, ne lahví), syn totiž pil "málo", asi jen 10- 20 ml, ovšem "norma" je alespoň 30. Ještě jsem nebyla spokojena s jednáním jedné noční sestry, ale to není věc přístupu porodnice jako takové, spíše jednoho konkrétního člověka.

Jen, že mám dvojčátka a každé je jiné. menší se přisál okamžitě, byť nic neteklo a divila jsem se, že ho to bavilo :-) a větší se řádně přisál až když mléko skutečně teklo (cca za 14 dní).

Jenom bych chtěla upozornit, že v otázce 3 by měla být napsána i možnost odpovědi tak, že jsem si nemohla vybrat, kde budu rodit z důvodu komplikace těhotenství, popř. vícečetného těhotenství. Např. já jsem chtěla rodit ve Šternberku, kde jsem rodila 2x před tím, jenomže jsem nemohla z důvodu vícečetného těhotenství...

Ještě v šestinedělí jsem byla nucena kojit na chladné průchozí chodbě ve FNOL cévkované a sondované (PHmetrie) dítě, vzhledem k prožívanému stresu laktace taková, že tak tak stačila na požadované množství odstříkaného mléka. Laktační poradkyni jsem si musela sama zjistit a žádat o radu...... No děs běs, zřejmě byla všechna vyšetření, výsledky a podávání léků důležitější..... Ještě dnes mě to štve

Jirinko, muj problem byl asi ten, ze jsem byla hrozne vystresovana, bala se o dite. Ze zacatku jsem si vubec problem s kojenim nepripoustela - proste jsem kojit chtela, ale mala dle doktorky nepribyvala a v podstate hned druhy den mi rekli, ze ji musim prikrmovat (idealne vsak odstrikanym mlekem). Musela jsem ji stale vazit a strikackou do ni cpat mleko (kdyz nestacilo, tak i umele). A takhle jsem odchazela domu - bylo to desne. Zavolala jsem si laktacni poradkyni a asi mesic se snazila kojit, ale byla jsem asi tak vystresovana, ze jsem i prestavala krvacet, jedna poradkyne mi dala i spatne informace, pak jsem tu mela druhou...Bylo toho na me moc a po mesici jsem to vzdala.

Jiřinko, musím zmínit, že první dítě jsem rodila v roce 2007 v Čáslavi a ohledně kojení to byla naprostá katastrofa! :( Vůbec žádná podpora ani pomoc. Jako prvorodička - ještě s plochýma bradavkama - to byl strašný psych. tlak. Po porodu (úplně v pohodě a rychlém) mi ho poprvé dali k přisátí až za 2 hodiny!Synka jsem nakonec skoro vůbec nekojila. Teď, druhý porod, už jsem měla "ostřejší lokty", ale chytla jsem dobrou porodní asistentku a ta mi přinesla miminko do 10 minut. Chybělo ale takové to "okamžité přisátí" - z bříška rovnou na prsa. Jinak situace se tam ale za ty 3 roky zlepšila, ne o moc, ale alespoň něco. Pořád je porod brán až příliš medicínsky a zapomíná se na přirozenost. Druhého synka teď stále kojím (7 měsíců), neodpustím si zdůraznit jméno dr. Vánišové, která teda za kojení v Čáslavi bojuje jako lev!!! A je tam teda chuděra jediná! Měl by se matkám vrátit porod do rukou, jakožto přirozená věc - a pak se stane přirozeným i kojení, navazuje - dle mého - jedno na druhé.

Již při prvním porodu (1/2009) mi byly ke kojení podány dostatečné informace, i když některé na přímý dotaz. Při druhém porodu (12/2010) bych personál hodnotila jako ještě vstřícnější a ochotnější.

Jsem bývalý zdravotník, tak jsem ke svým kolegům asi dost kritická. Ale je to o lidech. Asi polovina personálu dělá svou práci velmi dobře, zbytek jim to bohužel kazí. Teď mluvím hlavně o zdravotních sestrách.

Jsem chtěla moc darovat pupečníkovou krev a to i když byl porod klešťema tak nebyl žádný prblém, ale problém byl údajně to, že je noc. V tom jsem byla dost zklamaná. Jinak na to, že nemocnice má nějaké oceňění čekala jsem něco lepšího. Bylo vše o podpisech. (Vysvětleno - podepsat) Každou chvilku. Jinak jsem nakonec kojila 3 měsice a opravdu jsem stále přikladala a prsa honila odsavačkou když jsme nekojila a nebyl schopen mě nikdo (pediatrička) nic vysvětlit jen přikládat, přikladat a to jsem věděla sama. Chtěla jsem kojit moc a nepodařilo se. Ale dnes už to nevadí beru to pozitivně ba naopak je to až taková masaž mozku (kojení), že to dle mého názoru není úplně nejlepší stresuje to matku. Chtělo by to líp vysvětlit a netlačit a hlavně věnovat v tomhle peči. No a pak se matky budou cítit lepe. A hlavně vysvětlit, že to že nakonec matka nekojí není černá ovce!!!!

Jsem laktační poradkyně, rodila jsem potřetí. Při druhém porodu byla na jiném oddělení laktační poradkyně, která se individuálně věnovala každé matce. Byla senzační.

Jsem laktační poradkyně, takže jsem sama v porodnici poradit nepotřebovala, což sestry uvítaly a kromě ranní vizity se u mě nikdo přes den neukázal. Ze zkušenosti ostatních maminek vím, že je podpora kojení v každé porodnici závislá hlavně na tom, která sestra je ve službě a co vyžaduje primář dotyčného oddělení.

Jsem moc ráda, že jsem 6,5 měsíce plně kojila a kojím dodnes a to je synovi 12,5 měsíce. Ráda bych kojila dále, ale vypadá to, že se syn začíná odstavovat a mě to mrzí. O FTN se říká, že tam rozkojí i chlapa a je to pravda. Jsem moc ráda, že jsem tam rodila a další dítě budu rodit opět tam!

Jsem moc ráda, že jsem si vybrala Přerovskou nemocnici. Jistě bych příště nevybrala jinak. Syna jsem kojila do 3,5 let.

Jsem ráda, že existují porodnice s certifikátem BFH, ale mělo by to i pokračovat, ne jen získat certifikát. Neházím všechny porodnice do jednoho pytle, ale ze své zkušenosti a ze zkušenosti mnoha mých kamarádek vím, že jedna-dvě sestry v každé porodnici mají zájem o kojení velký a nepustí vás domů, dokud plně nekojíte, ale je to opravdu moc malé procento.Každá sestra, která tuto práci dělá by jí měla dělat ráda a snažit se zlepšovat se ve všech směrech a to hlavně ve znalostech a novinkách o kojení. doufám, že až bude jednou rodit moje dcera, situace bude lepší a bude se moci s problémem jakýmkoliv otočit na jakoukoliv sestru při jakékoliv směně.

Jsem ráda, že existují Vaše stránky, zde jsem se dozvěděla nejvíce a to myslím naprosto vážně, děkuji. Jinak v Brně Bohunicích mi při otevřených dnech řekli, že patří do BFH a vy ji tam uvedenou nemáte. Tak jsem z toho trochu zmatená.

Jsem ráda, že jsem si otázky ohledně kojení nenechala až do porodnice a alespoň částečně jsem si je nastudovala sama již před porodem - z knih,internetu apod. Po porodu jsem byla od dítěte oddělena na více než den, první přiložení probíhalo až potom - bez jakéhokoli poučení. Nikdo mi pořádně neukázal jak na to, až poté, co jsem o to požádala - a i tak jsem dostala dost neúplné informace. Při střídání sester mi nejednou skoro vynadali, že něco dělám špatně (i přesto, že to bylo podle instrukcí kolegyň). Další věc, která mě trochu zarazila, že bez mého vědomí dítěti dali příkrm z lahve (sice jen jednou ale přece...) a poměrně aktivně mi vnucovali pro dítě čaj. Chápu, že v době mého porodu bylo oddělení přeplněné a sester bylo málo, ale i tak jsem si podporu kojení představovala trochu jinak.

Jsem ráda, že jsem své dítě porodila v tého době, kdy se na kojení klade tak veliký důraz (jak v mediích tak v porodnicích)

Jsem ráda, že výzkum probíhá, protože sama považuji kojení za nesmírně důležité. Musím přiznat, že při velkých problémech s kojením které jsem měla po příjezdu z porodnice mi nejvíce pomohla laktační poradkyně, kterou jsem si musela zaplatit a potom také maminka a sestra. Sama jsem si vystála hodně a jsem toho názoru, že pokud žena chce kojit tak se to nakonec podaří, ale musí chtít!

Jsem ráda,že jsem rodila tam,kde jsem rodila. jen mi někdy přišlo,že je na nás kvůli kojení vytvářen tlak a když to nejde tak jak má, je to celkem psychická zátěž pro matku. občas jsem to nazývala kojícím komandem, chyběl mi trošku nadhled ze strany personálu,ale asi to tak musí být.. A také stres ohledně toho, jestli miminko přibere tak, jak má.

Jsem zklamaná přístupem sester ve FN Brno :-(. Udělalo se spousta chyb, které možná přes všechny snahy (laktační poradkyně, odsávačka mléka, suplementor...už jsem vyzkoušela snad kde co) nenapravím. Zjišťuji postupně co se mělo a nemělo, proč mi nedoporučili např. pronájem odsávačky? proč hned klobouček a UM? Teď mléko mám, ale malý už nechce sát. Měla jsem rizikové těhotenství, s hospitalizacemi, nemohla jsem jít na kurzy kojení a spoléhala jsem proto na přístup sester. První den po porodu jen na 15min přivezli dítě na 15min a sestra místo rady zmizela. Domů nás propustili bez jakékoliv informace, nevěděla jsem nic o odstříkávání, o sterilizaci, o tom jaký příkrm jsme dostávali v porodnici, že je potřeba kojenecká voda. S jizvou po císaři, dítě řvalo hlady, a já běhala a nevěděla co mám dělat. Každý říkal něco jiného, jedna sestra např. přijďte na kojení a druhá když jsem přišla, že to mám ještě zkusit sama atd.

K dotazníku: Údaje se týkaly mého prvního (tedy ne nejmladšího dítěte). Mladší se narodila doma.

k hodnocení personálu musím dodat, že se jejich přístup velmi lišil. První vysvětlení bylo naprosto nedostačující a došlo tím k poranění bradavky. Sestra pouze pomohla s přisáním dítěte v poloze fotbalisty a odešla, další samostatné přiložení bylo neúspěšné (bolestivé) sestra se už dotázat nepřišla. o tom jak pečovat o klobouček se také nezmínila a po dobu 3 dnů byl klobouček pouze omyt vodou bez sterilizace.

K otazce 11 - vsichni s prisatim ochotne pomohli ve dne v noci, kazda sestra radila trochu jinak - asi dle zkusenosti, nekdo doporucil kloboucky, nekdo ne K otazce 20 - nez se spustilo mleko, tak glukoza strikackou, v podstate nabidli jako moznost, nenutili, UM ne

K otázce 27 - dítě bylo krmeno odstříkaným mateřským mlékem a glukózou (podávanou stříkačkou), jelikož dítě nechtělo vůbec sát a mléka se mi tvořilo málo. Podpora kojení byla podle mne velmi špatná. Nebylo to ale dáno neochotou personálu, spíše jeho extrémním vytížením. Pokud bych před porodem neabsolvovala předporodní kurz, jako prvorodička bych se cítila dosti bezradná. Kojit se mi podařilo až po návratu domů za pomoci sestřičky od naší dětské lékařky.

K otázce č. 18 - z důvodu lehké nezralosti bylo dítě přiloženo pouze na pár sekund, samozřejmě se okamžitě nepřisálo, takže hned odneseno do inkubátoru s odůvodněním předčasného narození, a že by se rychle podchladilo (nechtěla jsem, ale co jsem měla dělat; mmch apgar 10-10-10). Další poznámky k chodu v porodnici: Poté jsem dítě dostala až za sedm hodin po mých opakovaných urgencích a následně jsem se víceméně náhodou dozvěděla, že bylo dítěti dvakrát podáno cizí mateřské mléko!!! Dost mě to vytočilo (zejména to, že mi o tom nikdo neinformoval, přestože jsem byla ve velmi dobrém zdravotním stavu, naprosto při smyslech a při vědomí atd.) Dala jsem najevo, že mi to snad mohli alespoň říci, nicméně zbytečně. Sestra mi řekla, když viděla mé rozhořčení, že když bude mít dítě dobrý tuším "cukr" (omlouvám se, nepamatuju si to odborně, zda šlo o glykemický index či co??) druhý den ráno, že už cizí mléko dostávat nebude muset. Ráno při vizitě jsem o tom tedy mluvila s dětskou dr., i o tom, co mi řekla noční sestra, dr. mi řekla, že cukr už má sice dobrý, ale cizí mléko prostě dál dostávat bude, neb "se to tak u nedonošených dětí dělá", na což jsem řekla, že tedy pokud je důvod "se to tak dělá", tak dostávat nic nebude. Tudíž dále už cizí mléko dítě nedostávalo, ale pouze díky mému opakovanému odporu a opakovanému nepřinesení na sesternu po vyzvání... (První den jsem se na odpor nezmohla, neboť jsem nemohla jakožto laik odhadnout, nakolik je to opravdu nutné z důvodu toho cukru... díky bohu, že ten byl už další den dobrý, tak jsem si dovolila odporovat.) Od té doby na mě byl vyvíjen velmi silný tlak ve stylu "tak to maminko musíte nakojit 5 (10, 20, nakonec 50!!) ml, jestli chcete, aby nedostávalo dítě cizí mléko", já jsem díky bohu hned druhý den byla schopna opravdu tu pětku nakojit, ale celou dobu jsem si myslela, jak mám málo mléka, a že je vše špatně, až po rozhovoru s ostatními maminkami na chodbě, co byly stejnou dobu po porodu jsem pochopila, že ony ještě třeba ani vůbec třetí či čtvrtý den téměř nekojí a mě tu takhle stresují jen kvůli tomu, že mé dítě se narodilo ve 37. týdnu. Došla jsem tak daleko, že jsem si tajně odstříkávala mléko na toaletách do stříkačky, kterou mi manžel přinesl, a dítěti to tajně cpala, co to šlo, aby sestry nic neviděly. Bylo by to na podrobnější vyprávění, ale to Vás asi nezajímá:), zkrátka pro mě v té době psycho. Po odchodu z porodnice jsem měla deprese, že své dítě nebudu schopna nakrmit, že jsem podváděla a co teď doma budu dělat?? Naštěstí mě manžel přesvědčil, když druhý den přišla pediatrička, že jí musím říct pravdu a reakce pediatričky byla ve stylu "no to jste udělala výborně, to je to nejlepší, co jste mohla udělat, pokud nedostatečně pije, pokračujte a dokrmujte ho po prstu stříkačkou". Možná z hlediska podpory kojení ne nejlepší reakce, nevím, ale pro mě v té době zásadní podpora, takže během asi dvou týdnů (už ani nevím) bylo dítě bez problémů plně kojeno přímo z prsu. Další poznámka obecně: v této porodnici naprosto běžně podávají miminkům přeslazený (ale totálně) čajíček, na mé protesty, že si to nepřeju, nikdo nebral ohled, při vizitě např. apod., posléze sice brali ohled, ale stylem, že jsem potížistka, nakonec jsem podlehla a dítěti dala alespoň dudlík, aby tu vizitu vydrželo (což jsem také nechtěla). Když bylo dítě poté na svícení (kvůli žloutence) na den mi odebráno, vím, že čaj opět dostávalo, dokonce mělo stříkačku s čajem neustále vedle sebe položenou... Např. na vedlejším pokoji byla maminka, která údajně měla problém ten, že dcerka dostávala čajíček a pak nechtěla vůbec kojení, a nemohla se toho zbavit, pořád chtěla jen ten sladký čaj. Ale podrobnosti o tom nevím. K otázce č. 35: záleží na druhu mléka a věku dítěte, můj tip se týká staršího dítěte (řekněme 4-6 měsíců) a HA mléka.

K otázce č. 21: za normálních okolností porodnice rooming-in dodržuje, ale pokud je z kapacitních důvodů nutné umístit rodičku jinde než na odd. šestinedělí, dítě k sobě nedostane, dokud se místo neuvolní (já byla takto od dcery oddělena asi 8 hodin). K otázce č. 25: kontakt na horkou linku kojení jsem sice dostala, nicméně jsem se na ni (při pozdějších potížích) nikdy nedovolala :-(. Striktně se vyžaduje vážení před a po kojení a zapisování váhových přírůstků. Strava v porodnici nebyla příliš vhodná pro kojící matky (hrachová kaše, čerstvé pečivo, pomerančový džus...).

K otázce č. 25: bylo mi jen řečeno, že když budu mít potíže s kojením, ať si vyhledám nejbližší laktační poradkyni. protože jsem měla dulu, která je současně laktační poradkyní, řešila jsem vše s ní a pak jsem získala spoustu info na Vašich webovkách. S tímto jsem si vystačila a navíc jsem i sama poradila "novinky" získané při mém kojení.

K otázce č.3...porodnici jsem si nevybrala, byla jsem tam převezena pro předčasný porod dvojčat. Byla to nejbližší nemocnice s potřebným zázemím. Dvojčata jsem viděla až pátý den po porodu. Bezprostředně po sekci jsem dostala oboustranný zápal plic, ležela jsem na Jip a dvojčata byly v jiné budově v inkubátorech, takže mi je nemohli ani ukázat. Dostávala jsem dvoje antibiotika injekčně, byla na kyslíku a přitom jsem se snažila odstříkávat. Jinak personál v této nemocnici udělal maximum, abych mohla kojit.. Dodnes mě to moc mrzí, že nebyli nakonec vůbec kojeni a i ten špatný společný start do života.

K podpoře kojení v kadaňské nemocnici mohu říci toto. Ihned po porodu mi byla dcera přiložena, ihned se přisála, což zkontrolovala i sestra na porodním sále, ještě jednou se nne i zeptala, zda se miminko opravdu přisálo. Při odchodu z porodnice zde byla možnost účastnit se přednášky p. primářky ohledně kojení, jeho důležitosti apod. Tuto možnost jsem neodmítla, měla jsem dost nastudováno a dcera po celou dobu pobytu v porodnici perfektně spolupracovala, až moc :-)) Jako jedinou slabinu považuji přístup některých sester na oddělení pro novorozence. V prvních dnech, kdy to žena po porodu potřebuje nejvíce, byly často neochotné (chápu, že toho mají moc). Když už dceři nestačilo mlezivo (mléko se mi utvořilo asi 3. den), plakala a jen jednu z asi 5ti sester napadlo, že by malá mohla mít hlad, ostatní neustále doporučovaly jen malík do pusy. Jakmile ale malá dostala doušek umělého mléka (ze stříkačky-sestra mi ji i sama nakrmila), bylo po pláči a pak jsem si už jen chodila pravidelně pro dávku mléka. Malá měla dost hlad, jedna ze sester už mi kolikrát pro ni nechtěla dát ještě jednu dávku, že už by toho malá vypila dost, jiná s tím zase naopak problémy neměla, to byla tak jediná věc, se kterou jsem bojovala a dost mi vadila. Doma pak vše probíhalo bez problémů, dceru jsem plně kojila do 6. měsíců, pak příkrmy, MM. Dnes je dceři 11. měsíců, sama se odstavila v 10. měsících a dnes pijeme odstříkané mléko se sunarem. Tak to je asi tak vše, díky za možnost vyjádřit se, hodně zdaru jana mihalovová

K přístupu personálu v porodnici bych měla, co se týče podpory kojení, jedinou výhradu: hned první den mi pro syna nabízeli dokrm, s odůvodněním, že veliké děti mívají brzy hlad (měl porodní váhu 4300 g). Zdálo se mi to zbytečné, takže jsem odmítla, kdyby to ale bylo mé první dítě, asi bych se nechala zviklat.

Každá sestra jiný názor - dělejte to takto, ne takto ne...protože jsem už měla zkušenosti, tak jsem si vybrala, ale u prvního dítěte to ve mně budilo zmatek a stres. V Ostr. (2.dítě) ani v Havířovské por. (1. dítě) neřešili pohodlnost polohy - myslím např. podepřít dítě polštářem, prostě držte. Takže ženské vedle mě trpěly bolestí rukou a zad, jak křečovitě držely dítě, a byly vděčné, když jsem poradila tento "fígl" :-) Chyběly informace např. o fotb. držení, na kt. nedám dopustit při prevenci zánětu. Ale to mi poradila náhodně jedná stará zdr. sestra, když jsem měla u 1.dítěte bol.zánět. Z brožur jsem o tomto držení věděla, ale neznala význam.

Každá sestra poradila něco jiného, teprve návštěva zkušenější kamarádky, která je stejně jako já po podporu kojení, mi pomohla a potvrdila mi správnost techniky. Vadilo mi to, že jsme měly před a po každém kojení dítě vážit, to jsem udělala snad 4x a poté jsem do tabulky o kojení, kterou jsme si v porodnici vedly, dopisovala to co chtěly sestry vidět a sama jsem kojila dle potřeb dítěte. Zapisování a snaha dodržet očekávané hodnoty mě stresovalo, po císaři se mi kojení rozjíždělo později pomalu a bylo bolestivé, příště bych chtěla rodit ambulantně.

Každá sestra v porodnici mi tvrdila něco jiného a i když jsem nechtěla, daly malé umělé mléko. Po odchodu dom jsem se během pár dní rozkojila a kojila až do roku a čtvrt. A přitom mi sestra říkala věci ve smyslu, že to nevadí,k že je spousta maminek, co nekojí a tp... Velké zklamání v tomot směru:-(

Každé ze svých tří dětí jsem kojila minimálně rok. Měla jsem asi velmi mnoho velmi výživného mléka a neměla jsem s kojením žádný problém. Ani v porodnici ani později jsem nepotřebovala žádné rady ohledně kojení. Všechno šlo samo :-).

Každý říkal opravdu něco jiného. Navíc mi nosili dítě nakrmené nutrilonem a pak po mně chtěli, abych zkoušela dítě dát přisát, cože je pro nakrmené dítě absolutně nemožné. Co jsem slyšela, tato situace se od roku 2008, kdy jsem tam rodila, mnohonásobně zlepšila. Tak snad je to pravda.

Kdo chce kojit,ať kojí,kdo nechce ať nekojí!!!!!!!!!!!!!! Nikdo se nemá do ničeho nutit!!!!!!!!!!!

kdybych měla rodit jeste jednou, sla bych do stejne porodnice, ale uz byl vedela vice .... moc se tam o nas nezajimali, protoze si rekli - aha, uz majedno dite, vsechno vi a nic mi nerekli, kdybych vedela, jak je kloboucek na houby, snazila bych se vice o normalni kojeni a poprosila bych treba o odsavacku abych si trochu pomohla a je toho mnohem vic, co mi nerekli a pocitali, ze vsechno vim, sestry byly moc hodne, ale kcemu mi to je, kdyz si myslely, ze to, co vi ony, musi vedet kazda maminka .... berou tam vsechno moc automaticky a to me dodatecne stve .... myslela jsem si, ze je vsechno vporadku a ono nebylo a ja to nepoznala nikdo mi to nerekl ,,,,,, muj chlapecek ted trpi dodnes .... kdo vi, kdybych byl jinde, jestli by to ted bylo jinak ....prejihodne stesti!!!

kdybych nenavštěvovala předporodní kurz, asi bych vůbec netušila, jak dítě kojit. Sestry nabízely pomoc při kojení, která ovšem spočívala pouze v tom, že uchopily hlavu dítěte a "násilím" mu vložily bradavku do úst, až se přisálo. O polohách při kojení ani slovo. Z kurzu jsem byla poučena, že je třeba prsy masírovat, uvolňovat apod., v porodnici toto výslovně zakazovali, doporučovali pouze přikládat mokrou studenou plenu na nalitá prsa. S podporou kojení v porodnici jsem byla velmi nespokojena, korekci poloh, které jsem nastudovala v předporodním kurzu a v knihách mi pak ukázala až porodní asistentka, ke které jsem chodila na kurz den po propuštění z porodnice. FNB tedy nemáte uvedeno jako BFH, ale v dotazníku na Aperiu toto uvedeno mají.

Když jsem byla těhotná, vůbec mě nenapadlo, že bych neměla kojit. Po narození dcery CS se mi netvořilo mléko (dítě nechtělo sát) a dceru od druhého dne dokrmovaly sestry umělým mlékem z flašky se savičkou, která měla velkou díru. Nikdo na mě neměl čas, dceru mi nosily do pokoje po třech hodinách, nechaly mi jí tam a sestry neměly čas na to se zaobírat s pomocí. Byla jsem totálně vystresovaná. Kvůli přístupu a jednání sester z dětského oddělení bych tuto nemocnici už při druhém porodu nevolila.

když jsem byla v porodnici naposledy chyběla tam laktační poradkyně, která byla dlouhodobě na nemocenské, běžné dětské sestry nemají pořádné povědomí o technikách kojení.

Když jsem chtěla s prvním přiložením na pokoji pomoct, sestřička přišla, čapla syna a vrazila mu bradavku do pusy. Bez jakýcholiv rad, jak to mám dělat, jaká je vhodná poloha, popř. se podívat na má prsa, jestli není problém. Já jsem naštěstí problém neměla, ale maminka, co byla se mnou na pokoji ano a nikdo jí nedokázal poradit. Každá sestřička jí tvrdila něco jiného (Mějte dítě u prsa stále, když pláče. Jiná, ne to nesmíte, budete mít zničená prsa.) Až poslední den jedna sestřička dělala možné i nemožné pro to, aby se maminka rozkojila. Když se mi nalila prsa, šla jsem si pro odsávačku. Když jsem byla na sesterně asi potřetí (pokaždé otvírala jiná sestra), tak až 3. sestra se ptala, zda je to nutné, mám zatvrdliny, atd. a zkontrolovala mi prsa a řekla, že odsávat není nutné. Když jsem se byla osprchovat, přišla sestřička na kontrolu. Jakmile jsem vyšla z koupelny, dávala syna do postýlky se slovy, že byl nevrlý, tak ho dokrmila. Uvítala bych, kdyby na mě počkala a zeptala se, zda s tím souhlasím nebo ho chci zkusit ještě nakojit. Chápu, že sestry mají hodně práce a nemají čas s každou maminkou strávit 30 minut, aby vysvětlily kojení, a proto pouští videa. Ale aspoň nějaké základní rady a pomoc, pokud se vyskytne problém, by byly na místě. Také by měly být sestry více proškolené, aby každá neradila něco jiného.

Když jsem rodila první dítě v roce 2006 (kojila jsem 15m)byla z mého pohledu podpora kojení dost mizerná, v roce 2009 (kojila jsem 11m) v téže porodnici nastal obrat o 360 stupňů - nesrovnatelně lepší, ale pomoc už jsem nepotřebovala - nemohu už posoudit přesně. V obou případech jsem kojila i přesto, že mi dítě přiložili za více než 24h a mám ploché bradavky a začátek byl šílená dřina.

Když jsem rodila prvniího syna-bylo to v jiné porodnici,než ted,tak jsem byla opravdu zklamaná,první přisátí na sále se nekonalo-nikdo mi neukázal jak se má malý přisát,moc mě to mrzelo,syn byl naprosto v pořádku a zdravý.Ani později na pokoji mi neukázali jak se vlastně kojí,sama jsem si o to musela říct!!!!! Narozen je 2002. Druhého a třetího syna jsem rodila tady v Náchodě a přístup naprosto supeer.Prvního synka jsem kojila jen šest týdnů,druhého 6 měsíců a třetího kojím plně a je mu 7 týdnů.

Když jsem rodila své první dítě před 13-ti lety, přišla mi informovanost větší než ted.

Když porovnám příchod na svět u obou dětí, celá záležitost se ve zdravotních zařízeních i u pediatrů za během 3 let velmi zlepšila. Na otázku 3 - podle čeho jsem si vybírala porodnici jsem musela zvolit, i když se mě žádný důvod netýkal. Porodnici Královské Vinohrady jsem zvolila hlavně z toho důvodu, že mě bude rodit můj skvělý gynekolog, i když nebydlím v místě. Bohužel u mého prvorozeného dítěte jsem zvolila místní porodnici s ohledem na vzdálenost a zrovna toto těhotenství bylo předčasně ukončeno za velmi sresujících okolností a navíc se zdravotními problémy miminka - byly to velké nervy, kdybych už tehdy zvolila Královské Vinohrady a za porodníka svého gynekologa, možná by všechno dopadlo jinak a rozhodně klidněji. Chybami se člověk učí.

Kéž by ženy přestaly dělat z kojení vědu a věřily samy sobě a své schopnosti kojit své dítě!!! Hodně štěstí a úspěchů při Vaši práci.

Klouboček na kojení mi byl nabídnut až když jsem měla bradavky úplně bolestivé a poraněné.

Kojení bylo to nejúžasnější co jsem kdy zažila, musím říct, že jsem si to užila u obou dětí. Děkuji za dotazník.

Kojeni bylo v porodnici celkove velmi propagovano (az tak, ze syna nechali dehydrovat 2 dny). Nicmene personal pri problemech nebyl schopen a (ochoten) efektivne pomoci. Kdyz videli moje bradavky, rekli, ze to bez kloubocku nepujde. Na poradny nacvik techniky nebyl cas a ochota. Kdyz jsem se snazila vyhledat pomoc jinde a oni se to dozvedeli, byla jsem v jejich ocich povazovana za zradkyni. Na tom, ze dosud krasne kojim (nyni syn ma 9 mesicu), maji zasluhu vase stranky a zakoupeni odsavacky!

Kojení doporučuji. Maminkám doporučuji nestresovat se ,když to nejde. Při stresu ztrácíte mléko. Uvolněte se a nechte tomu volný průběh. Recept na ucpaný nosík, nebo zanícené očíčka malého dítěte. Vyzkoušené a osvědčené. Při kojení slabě kápněte dítěti mateřského mléka : - při zánětech očíček do koutků očíček. Neříkám , že dítě vyléčíte ( i to se my už stalo), ale rozhodně mu ulevíte od řezavých bolestí. Při slabě ucpaném nosíku se děťátku také uleví, když mu do nosních dírek kápnete pár kapiček přímo z prsu. S pozdravem Lada

kojení druhého dítěte bylo z hlediska zkušeností a chyb z předchozího kojení v pohodně.U první dcery mně bylo 23 a rodila jsem v H.Brodě po 18 hodinovém porodu jsem byla vyčerpaná a s kojením mně taky moc rad nedali,přijela jsem domů bradavky samý strup takže kloboučky.sama jsem si na to přišla kojila jsem6měsíců.Problém dnešních maminek je ten že jsou už předem vystrésované z kojení co když zrovna jím to nepude,zkušenosti z okolí.s pozdravem Boušková

kojení je nádherná vec ale jen pokud vám nekdo poradí jak na to. Měla jsem poraněné bradavky, nateklá prsa, syn sál strašně dlouho a já z toho měla výčitky, že to nezvládam. Chtěla jsem kojení vzdát. V porodnici mi vynadali, že ho nemužu přejídat...měla jsem i špatnou techniku kojení a jen díky laktační poradkyni jsem si to začala užívat a kojím dále. Děkuji

Kojení je něco krásného,zdravého.Já kojila svou dceru 19měcíců,syna bohužel jsem nekojila vůbec-nechtěl se přisát a můžu říct,ž je to nezapomenutelná chvilka..takře kojte ,kojte :-D

Kojení je podporováno dostatečně,nemělo by být "vnucováno" za každou cenu a hlavně nestresovat maminky,které kojit nemohou

Kojení je to nejlepší spojení mezi matkou a děťátkem po porodu,kojila jsem rok a jsem moc ráda,bohužel se syn odstavil sám,jinak bych určitě pokračovala a své další dítě určitě budu kojit co nejdéle to půjde,je to praktické a jednoduché :-)!!!

Kojení mě moc bavilo,naplňovalo mne.kojila jsem 17 měsíců a byla spokojená.Nakonec jsem kojení ukončila proto,že malý vyžadoval kojení v noci co 2 hodiny. V porodnici jsem se rozkojila dobře,ale z počátku byl přístup personálu negativní.Jelikož jsem po CŘ ležela na PPP,tak jsem nemohla za mimi chodit.personál nebyl ochotný mi dítě nosit a přikládat,prý nemají čas a lidi.Jediný kdo mi v té situaci pomohl,byl manžel. 2 dny mi vozil malého k prsu.

Kojení pro mne bylo velké téma po porodu starší dcery v roce 2007, také na Bulovce v Praze. Dcera měla žloutenku, usínala při jídle, já jsem měla ploché bradavky a používala kloboučky. Trápilo mě, že každá sestra radila něco jiného a když jsem se s jednou na něčem dohodla, příště měla službu jiná a říkala opak. Při porodu syna (2009) už jsem věděla co dělat a s personálem to neřešila. Ale komunikace se sestrami se podstatně zlepšila. Kojila jsem nakonec obě děti 10 měsíců.

Kojeni probihalo bez problemu,myslim ,ze bylo uzasne okamzite prilozeni k prsu po porodu ,pak po chvilce na pokoji.Moje dedatko bylo od zacatku sikovne a jako prvorodicka jsem stejne potrebovala rady.V tomto ohledu jsem byla plne spokojena s pristupem v porodnici a trpelivosti sester.

Kojení se v nemocnici Motol nikdo z personálu příliš nevěnoval. K dispozici bylo možné shlédnout DVD o kojení, k dispozici byly i nákresy a materiály, osobní péče byla ale téměř nulová.

Kojení se ve FTN v Krči věnují velmi pečlivě, někdy možná až fanaticky, což mně nevadilo, ale byly maminky, které z nejrůznějších důvodů kojit nechtěly a ty byly otrávené neustálým přesvědčováním, že dělají hloupost(myslím si to taky, že je hloupost vůbec to nezkusit, ale myslím, že i v tomhle by měla být žena respektována, přesvědčovat samozřejmě ano, ale nepřehánět to).

Kojila jsem malého pouze 14dní byl moc líný sát a ubíval mi hodně na váze!!Odsávala jsem si a dávala jsem mu to z flašky ale pak jsem začla postupně strácet mateřské mléko a malému to nestačilo tak jsem přešli ihned na umělou stravu NUTRILON který jsme používali do 3měsíců a pak jsme přešli na SUNAR dnes je malému 17měsíců a SUNAR používáme do ted ráno a večer a chci nadále pokračovat!!!

Kojila jsem pouze 2 měsíce. I přes to, že jsem z porodnice odcházela s plně kojeným dítětem, jsme měli velké problémy a sama jsem trápení nás obou ukončila. Proto jsem na poslední otázku odpověděla "do 500kč", jako maličká toho zas tolik nesnědla.

Kojila jsem své dítě do 13.měsíců,ale určitě to nebylo díky porodnici,protože poporodní péče byla opravdu mizerná.Jednou denně,maximálně 2x přišla sestra a ukázala jak mimnko přiložit,víc jsme ji nezajímali,spíš byla nepříjemná,že nám to nejde,což nám rozhodně nepomohlo.Až na internetu jsem si vše potřebné nastudovala.Tímto děkuji Jiřince :o)

Kojila jsem v porodnici, ale nezjistili jsme, ze dite vypije jen velmi malo mleka, protoze mi ji nevazili pred a po kojeni. Zjistili jsme to az na kontrole u detske doktorky po 14 dnech.

kojím s kloboučkem a nikdo mi neřekl jak zkoušet kojení bez kloboučku, jakou velikost kloboučku, atd. byla jsem špatně informovaná

kojit co nejdéle já to zvládla bez problémů,kojila jsem dcerku bez 2 měsíců 5 let a nepřipadám si vyčerpaná ba naopak se cítím skvěle do ted dcerka nezastonala ničím vážnějším kojení zdar a maminkám trpělivost když se nedaří

Kojit som sa naucila predovsetkym v Ustavu peci o matku a dite v Podoli pri prvom dietati, neochotny personal vo Vinohradech som ignorovala a riadila sa svojimi skusenostami. Inej mamicke na pokoji sa snazila pri probleme s kojenim pomoct iba jedna sestra a to najviac dvakrat, odchadzali domov s umelou vyzivou. Dakujem vam predovsetkym za vyborne spracovanie temy prikrmov, odporucam vsade, kde je treba!

Kolín mě co se týče kojení strašně zklamal.. rodila jsem své první dítě a vůbec jsem netušila, že je to takový problém. Myslela jsem si, že miminko přiložím, ono se napije a jedeme dál. Proto jsem se dopředu ani nepídila po nějakých informacích. I v okolí jsem měla asi štěstí na samé příbuuzné či kamarádky, které kojily bez problémů. O to větší to pro mně po porodu byl stres, když se malý nechtěl přisávat. Kolínské sestry to řešily UM ve stříkačce, nacpaly to do malého až blinkal nosem. Na můj dotaz zda mi nemůže někdo pořádně poradit, nabídnout odsávačku nebo zkoušet příkladát pod jejich dohledem, mi bylo řečeno, že na to nemají čas sedět u každé matky při každém kojení. Dopadlo to tak, že malý vůbec nepřibýval a po propuštění domů také ne. Tak jsem zkontaktovala laktační poradkyni, která mně strašně moc pomohla a díky ní jsem se rozkojila a kojila až do 1. roku, kdy se malý sám odstavil. Je fakt, že on byl línější, všechno ho rusšilo, ale co jsem si sama nenačetla, nebo co jste mi neporadila přes internet, případně ta poradkyně, tak v nemocnici mi neřekly VUBEC nic. Také si vzpomínám, že na předporodním kurzu se řešil výhradně porod a jeho průběh, o kojení nepadla ani zmínka. Když to shrnu - příště bych si porodnici vybrala jedině podle přístupu sester na šestinedělí a ne podle lekářů, kteří u porodu stejně nejsou a ve finále porod musíte stejně oddřít sama a podstatná je ta psychická podpora, kterou na šestinedělí prostě absolutně neposkytly ..... Bohužel je to prý v porodnici v Pardubicích, kterou mám druhou nejbližší téměř totéž. No ale teď už alespoň něco vím a své druhé mimčo si snad užiju bez větších nervů....

Konkrétně pro tuto porodnici-pokud jste prvorodička personál se celkem snaží,při druhém porodu se jaksi zájem vytrácí,předpokládá se ,že všechno už znám....Záleží to hodně na tom ,která sestřička má směnu.Ale co vidím jako největší problém je nejednotnost v názorech což jsem zažila při prvním porodu,kdy se navíc vče zkomplikovalo akutním císařem a poté pozdním nástupem laktace,k tomu ještě opravdu velká prsa takže kojení nic jednoduchého,při mém druhém porodu jsem byla svědkem téhož problému u mé spolubydlící,kdy co sestra to jiný názor.Pokud mají tento certifikát,mely by mít jednotný postoj.

Konkrétně v Kolínské porodnici je BFH certifikát jen papír. Rozhodně se tak některý personál nechová. V kojení jsem nebyla povzbuzována, spíše zastrašována, že pokud to nepůjde, nepustí mě domů. Nikdo mi ale pořádně neporadil. Nikdo mě také neuklidnil tím, že když budu dokrmovat, svět se nezboří. O kojení se tam pouze mluvilo, nikoli učilo. Rozkojila jsem se až doma v klidu, bez zbytečných stresů. Navíc mi dávali často protichůdné a chybné informace a to jak o kojení, tak o zdravotním stavu mého dítěte, které bylo nakonec úplně zdravé.

Konkrétně ve Zlínské porodnici byla matkám k dispozici laktační poradkyně, a to i o vánočních svátcích, kdy jsem tam ležela. Milá, příjemná, ukázala polohy při kojení, odpovídala na všechny otázky ohledně kojení, věnovala se individuálně. Byla jsem velmi spokojená. Jak na tom v otázce podpory při kojení byly zdravotní sestry vlastně nevím, obracela jsem se rovnou na LP. Pouze jednou mi dítě dokrmily cizím mateřským mlékem, důvodem byl neustávající noční pláč dítěte i přes časté přikládání, druhý den po porodu (zdůvodněno tím, že ještě nemám MM). S tímto problémem jsem se obrátila na LP, hned se mi věnovala. Kojení se daří již 11 měsíců.

Laktační poradkyně paní Vroblová nebo Vrablová zastává svou roli výborně, jen škoda, že je v Opavě jediná (aspoň jsem o jiné sestře neslyšela). Děkuji ji za rady, brožury i praktické ukázky! L.M.

Laktační poradkyně ve Frýdecké porodnici je velmi ochotná a milá paní. Bohužel je na to v podstatě sama a poradit tolika maminkám je nadlidský úkol. Myslím si, že by mělo oddělení mít víc než jednu laktační poradkyni, aby byla k dispozici kdykoli. Navíc se mi nelíbil přístup především služebně starších sester, které miminkům dávaly pít dokrm z lahvičky, protože to bylo rychlejší a neměly s tím tolik práce. Takže se veškeré úsilí laktační poradkyně i desatera kojení trochu míjí účinkem. Pokud tam nebyla laktační poradkyně, některé byly dost nepříjemné a neochotné jakkoli poradit. Je to velká škoda, protože jinak jsem byla s Frýdeckou porodnicí moc spokojená.

Laktační sestra mi u obou dětí poradila polohu u kojení a správné držení miminka. Jen díky ní jsem kojila syna 1,5 a dceru 2roky. Laktačních sester by mělo být více, hodně maminek kojit chce, ale neví jak na to a předčasně to vzdají, když nemají v porodnici oporu.

má nespokojenost v podpoře kojení byla vtom, že bylo nedostatek personálu věnujícího se dané problematice. bylo to pro mě velmi stresující.Uvažovala jsem dokonce o ukončení kojení. Naštěstí jsem vydržela :o)

Má zkušenost s kojením je bohužel špatná, sestra, která se o mě starala byla strašně neochodná a aby mi dcera neplakala hlady, raději jsem jí požádala o kloubouček, jenže díky kloboučku a následným zánětům jsem za týden musela začít přikrmovat a za 2 měsíce přestala kojit. Bohužel to bylo asi jen v jedné sestře, protože ostatní byli milé, ale už mě nenapadlo se jich zeptat jestli by ony mě nepomohli, myslela jsem,že jinou šanci než klobouček nemám. Ale zjistila jsem (po šestinedělí od laktační poradkyně),že to byla chyba té sestřičky.

malá byla po porodu pod světlem, porodní asistentka řekla, že se jen musí prohřát a že do půl hodiny přijde sestřička a zkusí první přiložení, když ani po 40 minutách nikdo nepřišel, tak mi pomohl přiložit manžel a dcera se přisála a krásně pila, ale za celou dobu mého pobytu v porodnici mi nikdo ke kojení nic neřekl, což mě zklamalo

Mala se narodila v 36. tydnu, mela novoroz. zloutenku a byla spava, malo sala, musela jsem ji pravidelne budit. Napred dostala 1x nutrilon, pak uz mat. mleko od jine matky, posleze ode me a krmila jsem ji strikackou nez se prisala. Pribirala hezky, plne kojime, spis se ted precpava. Podpora kojeni byla, zkouseli kloboucky, strikacku, sondicky pripojene na prsa, ruzne polohy....ale dostavala jsem protichudne rady od sester i doktorek - budit, nechat prospat, vypila malo/hodne, budete tu dlouho takhle, mate velke bradavky a ona malou pusinku, obcas zaslechnuta poznamka na chodbe.....coz me emocionalne dost rozhazovalo a byla jsem pak rada za propusteni domu po 6 dnech.

Malého mi po porou vzali a dali za cca 12hodin s tím,že blinká plodovou vodu.Já si myslím,že by mu mohlo pomoct mlezivo.Později to i řekli,že se mu tím bříško spraví.Nevím jiný důvod proč mi jej nedali dřív.

Málem jsem vzdala kojení, díky bolestivým bradavkám a nalitým bolestivým prsům, ale sestřička na šestinedělí mě přesvědčila, ať to vydržím, že to přejde a půjde to časem bezbolestně. Vydržela jsem a kojila jsem 1,5 roku :-)

Malou mi poprvé přiložili hned po zálkadním ošetření (cca do 10 min.) po prorodu a hned jí chválili. Dětské sestry na novorozeneckém odd. se při každé návštěvě zajímaly o vše kolem dětí a pobízely nás, abychom se nebály na cokoli zeptat. Mám výbornou zkušenost, za kterou jsem vděčná. Velmi trpělivě a a aktivně pomíhaly i mamince (mojí sousedce na pokoji), které se kojení nedařilo. Před přístupem zdravotníků z Hořovic smekám :-).

Mám 2 děti, každé se narodilo v jiné porodnici. Obě porodnice mají ocenění BHF, bohužel se u prvního porodu pravidla za mého pobytu nedodržovala (rok 2005). Ale v dotazníku jsem hodnotila druhý porod (rok 2008), kde jsem byla nadmíru spokojená s přístupem nejen ke kojení.

Mám asi to štěstí, že kojení mi jde "samo" : ) Mé starší dítě UM nemělo, ani kaše... kojila jsem první dceru 34m, i díky pomoci paní doktorky Weberové-Chvílové z Havl. Brodu, kdy v 7m malé jsem trpěla na obrovské řezavé bolesti prsou, bradavek. Už jsem chtěla končit s kojením, že jsem malé dala, co jsem mohla, ale pak jsem překonala ostych a zavolala na horkou linku kojení při ONHB a s paní doktorkou se sešla... Stačila jedna mast a bylo po problému (kvasinka)... Mé velké dík jí patří : ) Druhá dcera je kojená také plně a během pár dní začneme se zeleninkou... Na rozdíl od první dcery nechce ani čaj, nepotřebuje ho : ) Jsem ráda, že mohu kojit, je to fakt skvělý a díky za každý stránky, které pomáhají "rozkojit" : ) Také k Vám občas nakouknu : )

Mám dvě děti rok po sobě (obě září 2009 a 2010), obě lehce nedonošené. Při druhém dítěti už jsem věděla co a jak, takže bylo vše více méně OK. Při prvním dítěti mě ale překvapil zoufalý nedostatek odsávaček MM, který měl personál k dispozici k vypůjčení. I samotný stav těchto odsávaček nebyl zrovna nejlepší. Odsávačku jsem potřebovala v obou případech, obě děti jsem dostala (kvůli jejich zdravotnímu stavu) na rooming-in až po týdnu. Půjčování odsávaček zřejmě není povinností nemocnice (nebo ano?), ale já osobně jsem toto velmi uvítala (byla jsem sama překvapená předčasným porodem, nepřipravená, vlastní odsávačku jsem vůbec neměla atd.). Myslím, že by odsávačky měly být půjčovány ve všech porodnicích (tzn. že by personál měl mít dostatečné množství kvalitních a funkčních odsávaček). Postupně obě děti přešly na plné kojení z prsu, obě bez dokrmu, odsávačka byla skutečně jen na začátek. Přeju hodně štěstí a nervů při psaní DP a při její obhajobě!

mám negativní zkušenost s prvním dítětem - problémy s kojením, syn křičel hlady, já jsem to psychicky těžce nesla, brečela jsem. až nám dali umělé mléko na dokrmení, syn se najedl a spal. Jsem pro kojení, ale ne za každou cenu, za cenu trápení miminka i maminky. Pokud nebude v psychické pohodě, miminko to cítí a je to i s tím kojením problém. Tentokrát jsem si o dokrmení řekla - po zvážení miminka - kolik toho vypije, jsme už 14 dnů doma, mám mléka víc a víc, když má malá hlad, dokrmíme maximálně 30ml - radši má prso než flašku. A jsme obě v pohodě. Nemělo by se to přehánět, já kojená nejsem, nemám žádné problémy s alergiemi, jako malá jsem bývala nemocná spíš výjimečně.... Vadí mi nátlak a stres a humbuk okolo kojení.

Mám ploché (možná i trochu vpáčené) bradavky, první dítě jsem bohužel nekojila - mateřské mléko jsem do půl roku odsávala - do třech měsíců plně - po té s dokrmem, důvod - syn vypadal, že krásně pije, ale nevypil vůbec nic, po špatné zkušenosti v porodnici(Neratovice) jsem sama vyhledala pomoc laktační poradkyně, ale bohužel ani to nemělo úspěch... Po zkušenosti s prvním dítětem - jsem se u druhého dítěte pečlivě na vše připravila, nastudovala, objednala nadstandardní pokoj... ale bohužel se ani na podruhé nepodařilo (Podolí), personál mi veškeré mé snažení komplikoval a byl hůře informovaný než já, navíc jako velký problém vidím v tom, když se mění služba po 12hodinách, každý má jiný názor a začíná se neustále nanovo...

Mám pocit, že personál v porodnici si jede po své "lajně" tak jak jsou za x let zvyklí a nezměnili vůbec nic po proškolení BFH (pokud vůbec proškoleni byli). S druhým dítětem mi šlo kojení samo, ale jen díky tomu, že jsem měla zkušenosti. S prvním mi nepomohli vůbec a nebo mi spíše uškodili tím, že než by se mi věnovali, donesli mi klobouček na kojení. Trápili jsme se asi 2měs. než mi pomohla laktační poradkyně a hlavně vaše stránky. Za to, že jsem obě děti rok kojila vděčím z velké míry vám. Mockrát děkuji!!!!

Mám pocit, že podpora matek v kojení je zejména pro zdravotní sestry pouze nutné zlo. Jejich jediným cílem je, aby novorozenec přibral a byl propuštěn. - jedno zda dokrmem či MM.

Mám pouze malou přípomínku - a to, aby personál v nemocnicích nezapomínal, že ve většině případů mají před sebou prvorodičky... čili jen, aby byl trpělivější. Sestřičky na oddělení byly fajn a pomáhaly všem, i vícekrát, přiložit, ošetřit prsa...

Mám představu, kolik stojí umělé mléko na měsíc, ovšem nejsem si jistá, že celou tuto částku kojením "ušetřím".

Mám připomínky k přístupu personálu k prvorodičkám. Myslím, že by k nim měli přistupovat s větší trpělivostí a podávat více informací. To vyplývá z mého osobního dojmu i z názorů kamarádek. Platilo pravidlo: Na co se nezeptáš (méně důležité věci), to ti nikdo nepoví.

Mám vcelku negativní vzpomínky na dobu "kojení" - nakonec jsem syna kojila jen cca 14 dní /s dokrmováním/. I přes mé dotazy a prosby bylo pro sestry jednodušší dát dítěti lahvičku s UM, než mi pomoci najít správnou techniku kojení, navíc s kojícím kloboučkem. Věnovala se mi plně jen 1 sestra při své službě (vícekrát už jsem ji tam nepotkala, střídaly se). Věřím, že kdyby tyto začátky byly lepší, personál ochotnější a vytrvalejší a trpělivější...tak se doma s kojením lépe "poperu". I pro dítě samozřejmě bylo jednodušší sát z lahve, na kterou ho naučily už sestry v porodnici.

mam za sebou strasidelnou zkusenost z porodnice, kde mi sestra rekla, ze nebudu nikdy kojit, doporucila mi koupit lahvicku a nadavala na skoleni o kojeni. hned jak me pustili z nemocnice jsem zavolala laktacni poradkyni......kojim dodnes.

Máme plně kojená dvojčata, což bylo obtížné prosadit v rodině (babička absolutně nesouhlasila), ale v nemocnici jsem měla podporu. Ze začátku doporučovali přikrmovat, ale nenutili mě k tomu. Obě děti prospívaly velmi dobře a byly plně kojené 7 měsíců bez příkrmů, celkem do dvou let.

Maximální spokojenost a budu.li znova rodit, tak jedině tam, kde své první dítě.

Mé dítě bylo přiloženo asi 6 hodin po porodu, sestry se o to nezajímaly, musela jsem se přihlásit a byly dost překvapené, že mi mé dítě nikdo nepřiložil. Jedna jediná sestra v nemocnici se o maminky opravdu zajímala a dobře radila. mě pomohla se po 6 dnech rozkojit. Moc ráda na ni vzpomínám.

Mě docela překvapilo, že mi dítě (po císaři a pak kvůli žloutence) nosili několik dní po 3 hodinách. A několikrát dokonce najedené, protože plakal !!! Takže jsem nekojila, protože byl najedený. Jen jedna sestra mi ho nosila, podle toho jak měl hlad a ne podle hodinek.

Mé miminko se prvních 24 h. života nedokázalo přisát k prsu. Sestry v porodnici to řešily neomalenym rvanim prsa miminku do pusy, které se samozřejmě bránilo a z přisání zase nic nebylo. Druhý den, jsem to zkusila sama bez jejich pomoci, trpělivě sama a brzy se zadařilo. Mrzí mě, že jsem to neudělala dřív a dala na ně. Jejich přístup byl rutinní. Dokonce mi jedna sestra strčila lahev s dudlíkem ať si mléko odstříkám a dám malé napít takto... Myslím, že některé věci (BFH) jsou víc na papíře než v praxi ;o/

Mě nejvíce překvapilo, že o tom, že mám vpáčené bradavky, jsem se dozvěděla až po DRUHÉM porodu!!!! První dvě dcerky jsem nekojila téměř vůbec a tu chvíli, kdy jsem kojila, jsem trpěla šílenými bolesti - kojení se rovnalo jen utrpení. Až po třetím porodu sem si kojení syna opravdu užívala.

Mé odpovědi jsou možná ovlivněné tím, že v důsledku "stop stavu" jsme byly s dcerou uloženy na oddělení extrémně nedonošených dětí. Na tomto oddělení pediatrické sestry byly spíše JIPovými sestrami a viděla jsem tendenci nás rychle propustit domů, neboť pobyt donošeného dítěte mezi okolními matkami působil velmi negativně (což na druho stranu chápu). Personál byl milý, ale o "donošence" se až tak nezajímal.

Mé odpovědi jsou neobjektivní. S dítětem jsem byla 6 hodin po porodu, poté bylo převezeno do Motola, byla nalezena vrozená srdeční vada. U mě probíhala podpora tvorby mléka jak v Přerově, tak následně na dětském kardiu v Motole. Poté jsem 3 měsíce kojila/odstříkávala. Bohužel má rodinná situace vygradovala odchodem manžela k milence (kterou si našel v těhotenství). Díky stresu ze srdeční operace, z manžela jsem rapidně zhubla, tvorba mléka byla nedostatečná. Proto jsem se rozhodla kojení ukončit.

me odpovedi se vztahuji k prvni dceri nar. 2008, kojeni bylo velmi bolestive, dlouho jsem mela oderky a modriny, sice jsme odchazely z porodnice jako kojici, ale poradne jsme se rozkojily az doma. Dcera mela zloutenku, byla 3 dny pod lampou, sestry mi ji vozily jen na kojeni s tim, ze mam 20 min a pak ji musim vratit. Jen 20 minut mi trvalo, nez jsem ji probudila, bylo to velmi stresujici, dcerka dost zhubla a kojeni se stalo nocni murou. Jen diky tomu, ze jsem byla rozhodnuta kojit a nikdy si nepripoustela nic jineho, jsme vydrzely a nakonec jsem ji kojila rok, nez se sama odstavila kvuli novemu tehotenstvi. Druhou dceru jsem rodila v Podoli - 2010, pristup o100% lepsi, vse probihalo v klidu, ale zase - druha dcera byla narozena SGA (to mi nikdo nerekl), nemela silu pit, v jednom kuse spala, nedala se vzbudit a s kojenim jsme opet bojovaly. V porodnici mi nikdo zvlast nepomahal - ale ani jsem necitila potrebu vzhledem k tomu, ze to bylo me druhe dite a sice malo, ale pribirala. Ted je ji 6 mesicu, od zacatku 6. mes. prikrmujeme, pribira velmi pomalu, ze zacatku dokonce zhubla (ale az po prichodu z porodnice) a jen diky podpore laktacni poradkyne u nasi detske MuDr. jsme nemuseli podavat UM. Kojeni me stalo hodne energie a trpelivosti, ale dcera v pul roce temer presne zdvojnasobila svoji vahu. Kojit budu az do te doby, dokud se sama neodstavi. Vubec nevim, jak bychom dopadly nebyt nasi sestricky - timto ji velmi dekuji. Take dekuji Vam, na Vasich strankach jsem nasla dobre znazornene polohy pro slabe a line pijici deti a opravdu funguji :-) Jana T.

me odpovedi vyznely, ze vinohradska nemocnice je v podpore kojeni priserna. chci jen podotknout, ze primo po porodu jsem byla na spoustu veci precitlivela a tak nemohu stoprocentne rici, ze jsem uplne objektivni. ale i s odstupem potvrzuji, ze podpora kojeni ve vinohradske nemocnici v dobe meho porodu byla nedostatecna.

Mé první dítě jsem rodila ve FN v Olomouci, kde péče o matku a o kojení (byla jsem prvorodička) byla na velice nízké úrovni. Nebýt odborné pomoci laktační poradkyně z Pomadu v době šestinedělí, asi bych své dítě kojit nezvládla a i můj zdravotní stav by byl špatný (poranění po nástřihu hráze). Proto jsem druhé dítě ve FN Ol. odmítla rodit a jeli jsme z Olomouce do Prostějova, kde byl přístup personálu i lékařů daleko profesionálnější a odbornější. A na co bych nerada zapomněla - v té době mi velice pomáhaly vaše stránky, ze kterých čerpám rady i dnes, s druhým dítětem. Mockrát vám za vaši práci děkuji.

Měla jsem děti od sebe 14 let, tudíž jsem si kojení moc nepamatovala. U druhého dítěte mi pomoc nenabízeli, právě proto, že jsem byla druhorodička. To se netýkalo pouze kojení, ale i koupaní atd. Když jste druhorodička, všechno by jset měla vědět a tak se o vás nikdo nezajímá. Zkrátka si myslím, že by ta podpora v kojení a ochota mohla být větší. Na základě nedostatečné praxe při začínajícím kojení, jsem po příchodu z porodnice měla 3týdny zánět prsů. Doma mi kamarátka vysvětlila, že mám špatnou metodu při kojení.Po třetí už bych volila jinou porodnici.

Mela jsem pocit, ze az prilis casto bylo tema kojeni uzavreno tim, ze je potreba kojit s kloboucky....vicero matek. U me konkretne nasadily umele mleko s tim, ze se dite neprisava, jak by melo ani s kloboucky...nabidly moznost "rozkojit se" pomoci elektricke odsavacky, coz se podarilo. Bohuzel my, nezkusene maminky, jsme to casto vzaly jako fakt, pritom mozna, pokud by mel personal o malicko vetsi trpelivost a sestricky byly ochotne se nam povenovat treba pul hodiny a ukazat nam jednotlive polohy pro kojeni v klidu a skutecni i treba vleze anebo ve fotbalove poloze, myslim, ze bz prisati a kojeni bylo alespon z 90% uspesne. U dalsiho ditete uz si poradim sama, u prvniho to ale bez podpory neni tak samozrejme. Mne osobne byla vyzkousena pouze poloha klasicka v sede na zidli a pote stejna poloha s vyuzitim kojiciho polstare...jine polohy mi nikdo v praxi neukazal (ano, materialy, letaky visely vsude na zdech, to je pravda...ale mela jsem strach, ze tomu malemu tvoreckovi ublizim a nevedela, jak s nim manipulovat a zvladnout ho sama spravne "nasroubovat" k prsu v poloze jine. Nastesti se vse podarilo zvladnout v klidu doma s pomoci svagrove...a stalo to zhruba 15 minut jejiho casu a trpelivosti, pak uz bylo vse naprosto bez problemu. Jsem presvedcena o tom, ze se to mohlo podarit uz hned v porodnici.

měla jsem pocit, že kojení je he best a krmení UM je něco podřadného, kdyby se kolem toho kojení nedělal takový humbuk, skoro by člověk mohl trpět pocitem méněcennosti, že nekojil, nebo nekojí(u méně sebevědomých lidí)

Měla jsem pozdější nástup laktace a jakmile sestřičky zjistily, že mléko nemám, tak nějak moc nezkoumaly techniku kojení.Malou mi vozili hladovou, jak zjistila, že nic nepoteče, tak se zlobila a nebyla ani ochotná spolupracovat, po nějaké době si jí odvezli zase na oddělení novorozenců, kde byla 3 dny, abych se po císaři zotavila, tam jí nakrmili stříkačkou. Poté co jsme byly už společně 24 hod. denně mi pro ní odmítali něco na vypití dát, že musím kojit.Poté co jsem vrchní sestru přesvědčila, že mlíko opravdu nemám jsem si pro mléko chodila, ale dostávala, ale musela jsme prokazovat snahu kojit, ale dostávala jsem méně než malá potřebovala, že takhle by se mi mlíko nevytvořilo. Takže já zničená z toho, že malá je hladová, celé dny jen brečela hlady a já s ní a ani jedna vyspaná. Mléko se mi udělalo až v den propouštění a těšila jsem se domů až si to zorganizujeme dle svého. Po příjezdu domů jsem hned skočila do obchodu pro Nutrilon, abych měla rezervu.Kojení jsem nechtěla vzdávat, tak jsem malou nakojila z obou prsou, převážila, při kontrole jsem zjišťovala, že v pravém prsu mám mléka málo (tak 20-30ml) v druhém 60-70ml, což malé nestačilo tak jsme dokromovali cca 30-60ml UM.Vůbec jí nevadilo střídat prso s lahvičkou a takto jsme to zvládli 5,5měsíce do chvíle než jsem o mlíko přišla stresem. Před 5 lety se mi narodila dvojčata a ti nebyli kojení, byli nedonošení se zdravotníma komplikacema, kojící snahy byly, ale děti neměly sílu na vysátí mléka z prsa a tak se mlíko i přes snahu odsávání (pro mě nevhodnou odsávačkou) ztratilo než jsme přišli domů z porodnice (v Praze-Podolí)-tam o kojení a vysvětlení z řad sestřiček nebyl vůbec žádný zájem.Jako vyplašená prvorodička dvou nedonošenců jsem nevěděla co dělat. Teď jsem si dávala pozor, vybavila jsem se a vyplatilo se, alespoň částečně za což jsem ráda. Do dotazníku se mi hůře vyplňovalo, neb v porodnici jsem vlastně pořádně nekojila, ikdyž jsem malou měla u prsa i 15x za den, ale sestřička u mě byla asi tak 2x a jen mrkla. Myslím, že by sestřičky měly opakovaně projevovat zájem o pacientky, ikdyž třeba vidí, že to mamince a dítěti jde , viděla jsem, u jiných maminek, že to třeba den šlo, pak nastal zlom a byl problém a maminky se styděly zeptat, že měly pocit, že selhávají jako matky.Holt hormony jsou potvory. Další co mi vadilo bylo, že jsme na pokoji byly 4 maminky s dětma, bylo málo místa, každé dítě bylo jiné a na klidu a pohodě to nepřidalo, ještě dokud jsme byly 3 to šlo. Za celou dobu od porodu jsem v porodnici do odchodu domů naspala 8 hodin celkem za 6 dní. No napsala jsem k tomu román, snad to k něčemu bude.

Měla jsem problém spíše s nedostatečnou informovaností. Mě připadalo, že sestry říkaly každá něco jiného. Připadaly mi zmatené. A já jsem na začátku ani nevěděla, co se mám zeptat. Prostě řekli příkrm, když vám brečí hladem a tak jsem dala příkrm. Ale tak snad ty první tri dny podávání příkrmu - nutrilon, nemělo na její sání vliv. Kojím plně už přes pět měsíců. Problémy s kojením se vyskytly až později, a to jsem vděčná internetu za informace a především vašim stránkám, kde jsem našla odpovědi na své otázky. Děkuji za ně.

Měla jsem problémy při kojení,malej se nechtěl přisát,ale byla tam velmy šikovná sestřička která to nevzdávala,a nakonec malého naučila krásně pít,a díky tomu jsme kojily do 9.měsíce

Měla jsem připlacenou svoji PA, která mi s kojením nejvíc pomáhala a několikrát nás navštívila doma, zapůjčila kloboučky a jenom díky ní jsem se rozkojila. Ostatní personál (dětské sestry a PA) v porodnici pomáhal, ale člověk se musel sám přihlásit, nicméně bez téhle PA by mi asi pomoct nedokázali. Dítě jsem přes rady personálu kojila dle jeho potřeb - chtěli, abych ho budila po dvou hodinách, protože mělo při porodu jenom 2300g. Já ho nechala spát a kojila, když se vzbudilo a samo chtělo.

měla jsem štěstí na ochotné a trpělivé dětské sestry, kterým vděčím, že jsem se rozkojila, i přes ragády a zánět obou prsů (ATB) jsem dceru kojila více než rok (ve 14.m. se sama odstavila). začala jsem s kloboučkem a po 3 týdnech bez problémů přímo z prsu!

Měla jsem štěstí, že jsem porodila syna v neděli. V pondělí přišla proškolená sestřička na kojení - velmi hodná a příjemná paní, ta mi se vším pomohla. Bohužel je tu pouze přes týden od 7 -15 hod.

Měla jsem těžší porod, ztratila jsem při něm hodně krve, proto jsem dceru neměla u sebe dva dny. Sestřičky mi dceru sice na kojení nosili, ale ne pravidelně každé tři hodiny. V noci mi ji nenosili vůbec. Naštěstí byla šikovná a poté, co jsem byla schopná se o ní starat a dali mi ji, jedla moc pěkně, krásně se přisávala, takže problém s tím nebyl. Ale přivítala bych, kdyby mi ji nosili pravidelně. Možná jsem měla projevit více zájmu i já, ale po těžkém porodu jsem neměla na takové věci vůbec pomyšlení a myslím, že mě měli v tom, abych dceru kojila podporovat. Nyní jí je 5 měsíců a stále plně kojím a doufám, že to aspoň do 7 měsíce vydržíme.

Měla jsem v tom dokonalý chaos - na předporodním kurzu nám říkali: neurčovat frekvenci, délku kojení atd. a v porodnici jsme museli děti budit na kojení (asi z důvodu žloutenky)a pak zase nedávat, když miminko chtělo a čekat až min hodinu a půl od posledního kojení:(, ale nikdo nám to nevysvětlil.:( Vám děkuju za web, bez kterého bych dnes už možná nekojila.. Děkuju:)Děkuju:)Bohužel holčinka 18, která se mnou byla na pokoji dnes už pravděpodobně nekojí:( Takže ještě jednou děkuju za Váš web, kde jsem našla odpovědi na všechny problémy, které mne potkaly:)(nalití prsou, laktační krize, růstový spurt)

Měla jsem velké štěstí, že jsem rodila v porodnici, kde se kojení podporuje(proto jsem si ji také vybrala, i když není spádová), což ovšem v dnešní době, ač je to smutné, moc vidět není. Proto by bylo určitě fajn, kdyby v tomto směru byl na prodnice tlak zvnějšku a i nějaká kontrola.

měla jsem výhodu tu, že jsem te při druhém porodu již domluvila s laktační poradkyní, která v nemocnici pracuje, takže mne navštívila hned po porodu a poradila co a jak s kojením. Jinak při prvním porodu to bylo hrozné! Dali mi kloboučky, neřekli vůbec nic o odnaučování a můj první syn navíc nebyl velký savec... a já u prvního i druhého syna trpěla na zatvrdliny a záněty(po několika měsících kojení druhého syna jsem zjistila, že mi to dělají mléčné výrobky...a vysadila je a byl pokoj.) No takže jsem se již na druhé kojení lépe připravila a dobře to dopadlo. Vůbec se ale nedá říci,že díky personálu v nemocnici. Kdybych sama neběhala a nesháněla info,tak druhé kojení dopadlo stejně jako to první-že jsem do 3,5měs. kojila s kloboučky a pak do 5měs.odstříkávala a plně kojila z lahve..hrůza. děkuju i vám znova za podporu.

Měla jsem vyvolávaný porod 37týden malá málo sála a měla hlad. já jsem se rozkojila až doma... jsem vdčná dětským sestrám, že dítěti trošku dokrmu daly. já bych ji kvůli pitomým zásadám nechala křičet hladem... skoro vůbec nespala...

Měli jsme problémy s přisáváním (mám ploché bradavky), kojila jsem s kloboučky, malá je však šikovná a nyní v jejích 7 měsících ji kojím bez kloboučků a s příkrmem. Za plné kojení do 6 měsíců a i za to že v kojení pokračujeme si však myslím že vděčím jen sobě a podpoře rodiny....velmi mě překvapilo, když jsme odcházely z porodnice, že mi paní doktorka z novorozeneckého naznačila, že bych měla podávat i umělou výživu, že kojení nezvládneme. Měli jsme mnohé problémy od bojkotu až po růstové spurty, ale vydrželi jsme, a myslím že mi pomohla spíše Vaše stránka kojeni.net než podpora ze strany nemocnice.

Mělo by se dbát více na individuální přístup a ne typ -kojte po 4 hodinách, když to nepůjde dáme umělou výživu. Každé mimčo je jiné a každá prsa jsou jiná.

Mělo by se informovat jak kojit dále doma. Nevěděla jsem že z obou prsou se kojí na rozjetí laktace a poté už se prsa střídají.

Mělo by se o důležitosti kojení více mluvit před porodem.Porod byl, vůči tomu hororu s kojením, celkem v klidu.Ale na to předem nikdo neupozornil.

Mezi dětmi máme odstup 7let a přístup ohledně kojení se zlepšila o 100% s mladším chlapečkem jsem neměla žádné problémy,vše mi bylo vysvětleno na kurzu,sestřičky,které vedly kurz byly i u porodu,vše probíhalo hladce a byli jsme spokojení.

Milá paní Jiřinko, v tomto dotazníku jsem psala o kojení svého druhého dítěte. Po zkušenosti s prvorozenou dcerou jsem v porodnici již žádné informace nepotřebovala. Ale u prvního porodu ano. A dostalo se jich velice málo, sestry moc nevěděli, nebo protichůdné informace - kojte podle potřeby dítěte x dodržujte tříhodinový odstup. Na otázku jak správně odříhávat "no prostě ji zvedněte do svislé polohy". Jinak, pro mě osobně byly matoucí informace typu že musí být celý dvorec v ústech dítěte. Že se má špička nosánku dotýkat prsa. Jak často střídat prsa (v létě jsem kojila častěji a tak jsem dávala dvakrát za sebou pít se stejného prsu, poprvé dcerka vypila trochu, asi na žízeň,takže po těch 45 minutách jsem ji dala dopít zbytek). Ve chvíli, kdy jsem toto přestala dodržovat a kojila jsem instinktivně - viz závorka, kojení bylo perfektní, odkojila jsem dvě děti - syn si rok a půl si ještě sem tam cucne. V BFH mi přišla velmi špatná podpora kojení na JIPce. U dcery jsem nebyla tak průbojná, nečekala jsem porod císařem, u druhého porodu jsem už byla připravená. O syna jsem musela bojovat, nedat ho, dokud se nenapije. Běžná praxe byla, že miminka donesly ukázat a do 10minut je odvážely. U syna byla porodnice plná (v té době byla zavřená porodnice ve Vítkovicích) a tak to bylo ještě horší, děti nedonesly třeba 6 hodin a déle. Po příchodu z JIPky na pokoj jsem na syna čekala tři hodiny, třikrát jsem žádala, aby mi ho donesly. A taktéž velké pozdvižení způsobilo to, že jsem ho už nechtěla dát. Musela jsem podepsat prohlášení, že syna přebírám do své péče. Myslela jsem, že je to automaticky má povinnost, a že ho automaticky jako svéprávná osoba ve své péči mám. Naštěstí obě moje děti byly hrozně šikovné, kojení jim šlo hned, i přes odloučení, prostě jako bych je měla u sebe hned od narození. Hodně mi to usnadnily. A můj osobní názor je, že celá podpora kojení na Fifejdách stojí a padá s paní primářkou Liškovou. S ním mám velmi dobré zkušenosti co do přirozenosti okolo miminek, jako je nechat pupečník odpadnout, doprovod miminka na vyšetření... Nevím, jak to tam bude vypadat bez ní. Vám moc děkuji za Vaši práci. Hodně mi pomohly Vaše stránky. Marika

Miminko se mi narodilo ve 34 týdnu s vrozenou brániční kýlou, která nebyla dopředu diagnostikována. Po porodu bylo miminko odvezeno do Prahy do Podolí a já musela zůstat v Hradci Králové na oddělení šestinedělí. Velmi jsem se snažila získat informace jak postupovat abych mohla malého v budoucnu kojit, ale nestkala jsem se s vstřícností, byla jsem odkázána na Prahu, až tam budu,abych s nimi problém řešila. Ale byla jsem vyděšená z toho že se mi vůbec nespouští laktace, proto jsem se snažila sama odstříkávát mléko. Bohužel asi špatnou technikou, protože se mi v bradavce udělali veliké zatvrdliny a měla jsem popraskané a poškozené bradavky. Ai tento problém se mi nepodařilo uplně odstranit. Miminko jsem mohla poprvé přiložit asi ař po 3 týdnech, do té doby jsem se snažila získat informace, jak si udržet laktaci a taky řešila problém se záněty a zatvrdlinami. Pravidelně jsem odstříkavala mléko, koupila jsem si elektrickou odsávačku ( předtím jsem měla půjčenou z lékárny velkou odsávačku od Medely). Mléka jsem měla velmi málo, ale stále jsem ho měla, tak jsme to s malým zkoušeli. Měla jsem dovoleno ho kojit jen jednou denně aby to pro něho nebylo namáhavé, odsávala jsem a část mléka dostával sondou a část lahvičkou. V Praze v Podolí nás do lahvičky hodně tlačili, i když ji malý dlouho odmítal. Domů nás propustili a já napůl kojila a napůl podávala malému odsáté mlíčko lahvičkou. Bylo to pro malého hodně náročné, tak jsem si zavolala laktační sestřičku, která tu s námi strávila dopoledne, a pomohla nám vytvořit harmonogram kojení a dokrmování přes injekční stříkačku. Do týdne jsem plně kojila a malý hezky začal přibývat. Teď máme 8 měsíců a stále kojíme.

Mimořádně mě rozčiloval zažitý zvyk přerušit kojení kvůli vizitě (když už se miminko konečně přisálo). Vadilo mi, že když mi někdo přišel s kojením pomoct, nainstaloval mě do polohy, do které bych se vlastním úsilím (a navíc za pomoci jediné volné ruky) nebyla schopna dostat, místo toho, aby mě nechali kojit v poloze, ve které mi to zpočátku alespoň trošku šlo, ale od které mě vytrvale zrazovali (vleže).

Místo podpory kojení mi nabídli umělé mléko. Oznámili mi, že mléko nemám a kojit nebudu, kojím už dva roky a bez problémů. Maminka na pokoji měla vážné problémy s kojeníma a nikdo z personálu jí nedokázal pomoci - až laktační poradkyně nepracující v porodnici.

Místo podpory kojení mi v porodnici dočkala hned na porodním sále jedna sestra vynadala, že mám špatné bradavky. O tom, že by se něco takového mohlo stát mě nikdo předtím neinformoval. Ta samá sestra pak místo pomoci vždycky jen zkoušela násilím nacpat mé prso miminku a to se samozřejmě nepovedlo. Pak dvě mladé sestřičky, které naopak vůbec nezajímalo co děláte (i když díky nim jsem nakonec aspoň odstříkávala). Ze šesti sester jen dvě se snažily mi pomoct,ale až třetí den po porodu, když jsem stále neměla z čeho kojit, bradavky už jsem měla krvavé a miminko bylo plačtivé protože mělo hlad. Nakonec to nedopadlo jinak, než že jsem odcházela s odsávačkou i když ve zprávě bylo napsané, že jsme plně kojení.

Mladá Boleslav je velice dobrá porodnice. Byla jsem tam spokojená.

Moc mi nevyhovuje přístup kojit je jediná správná cesta. Byla jsem tak vystresovaná jako prvorodička, že jsem se nerozkojila. Vůbec jsem nevěděla jak na to a každý mi dával jiné informace. Nikdo si na mě nenašel čas, jen jsem pořád slzšela, jak je kojení důležité. Až po propuštění domů i s příkrmem, na vlastní žádost, jsem se plně rozkojila a naučila jak na to.

Moc mi vadil přístup některých sester na oddělení JIP. Měly by více mluvit s maminkama!!!!!!!!!! Chodi mezi maminky a ptát se jestli všemu rozumí atd.. Opravdu jsem nebyla spokojena !!!!!!!!

Moc Vas zdravim:-)) Myslim, ze pokud jde do porodnice informovana nastavajici maminka, tak je pripravena treba i na pocatecni nesnaze s kojenim a pri nesnazich je i veci vule, zda opravdu vydrzi, protoze kojeni neni nekdy jednoduche. Myslim, ze je důlezite na kojeni byt pripraven dopredu a ne az ta situace nastane, protoze po porodu se resi tolik veci, telo je rozbolavele, muze byt spatna psychika, aj., ze pokud maminka neni pripravena dopredu, tak muze byt pristup porodnice temer jakykoliv, tak to dle meho moc neovlivni. Rovnez to, ze se v porodnici jedna pouze o kratky pobyt (3. den jdou mainky domu), tak podpora ci nepodpora kojeni v nemocnici nema na kojeni (jeho delku) ditete vliv. Jeste jednou Vas zdravim, mnoho uspechu pri studiu, at to dorazite:-) D.

mockrát jsem za pobyt v porodnici žádala sestry o pomoc, bohužel radši si dceru chtěly vzít k sobě abych se vyspala. Zkušenost s touto porodnicí nemám moc dobrou:-(

Mohlo by to být lepší!!Mám zkušenost dobrou i špatnou.Ještě že existůjí laktační poradkyně jako je paní Jiřinka díky ní jsem své miminko kojila dlouho.Děkuji za vás paní Jiřinko!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Moje odpovědi jsou možná mírně zkresleny tím, že jsem si před porodem sama zjišťovala informace o kojení, především z vašich stránek a z výborného kurzu pro těhotné (Pavlína Chvátilová, HK). Tudíž jsem neměla strach, byla jsem připravená na různé varianty a odhodlaná kojit. Pro maminky, které nebyly takto předem informovány, je podle mého názoru malá. Ale zas je potřeba se aktivně zapojit do této problematiky již dříve, nečekat až do porodu. Já jsem jak říkám čerpala především z informací zjištěných ještě v těhotenství.

Moje odpovědi se týkali druhého porodu. U druhého dítěte jsem už věděla co a jak. Při prvním dítěti jsem měla problémy s kojením a kdybych neměla přípravu před porodem od laktační poradkyně, asi bych snad ani nekojila. Porodnice mi v prvním případě vůbec nepomohla. Ale je to hlavně o lidech. Některé sestry jsou dobře vyškolené, některé mají zcestné informace. Za dva roky, co jsem měla pauzu mezi dětmi se mi ale zdá, že se přístup ke kojení sester v porodnici zlepšil. Tudíž můj závěr: v roce 2008, kdy porodnice v březnu toho roku dostala titul BFH - si myslím, že si ho ještě nezasloužila - tedy aspoň to nebylo poznat. Ani dítě mi při porodu nepřiložili jak měli a každá sestra měla jiné informace. Při druhém porodu v červenci 2010 to bylo mnohem lepší. I porod byl veden lépe, dítě mi přiložili a ohledně kojení si nemůžu již stěžovat. Přeji Vám mnoho úspěchů ve Vaší práci.

Moje spoluležící, která rodila přirozenou cestou neměla s kojením žádné problémy tak věřím,že byla spokojená, ale já které se nedělalo mléko po císaři, měla jsem to složitější. Hrozně jsem za to bojovala a setkala jsem se s tím jak se mi jedna sestra vysmála, že jsem sic horlivá, ale pokud mu nedám umělou stravu malý mi zežloutne a nepůjdeme domů(to už se mi tvořilo mlezivo). Bylo to 3 den po porodu, celou noc jsem probrečela a šla jsem si teda pro nutrilon, který jsem si kapala na prso, aby to neměl tak lehce. Naštěstí mě druhý den pustili domů a já se hned ten den krásně rozkojila a pak jsem jen kojila. Já jsem se nedala, ale jen díky mé tetě která měla třetí dítě, všechny kojila a byla se mnou ve dne v noci na tel. Věřím, že ostatní prvorodičky co neví, nemají šanci pokud je nějaká komplikace. A to nemluvím o tom, že mi ho nechtěli vůbec nosit na přikládání kdybych si pro něj sama nešla. Prý ženy po císaři chcou více kliku a já jsem nějaká akční. No, abych nekřivdila všem, jedna sestřička byla moc fajn a snažila se mi radit, ale byla tam jen jednou. To je můj pohled na věc. Vím, že každý má jiné zkušenosti. Moc díky nashledanou

Moje výhoda byla, že s kojením jsem již měla zkušenosti s prvním dítětem, takže jsem si tak nějak dokázala poradit sama, ale prvorodička, která s námi byla na pokoji měla velké problémy a přišlo mi, že podpora personálu byla hodně malá a ona odcházela z porodnice s odsávačkou a lahví, což mi nepřijde jako nejlepší vizitka.

Moje zkušenost je taková, že i když má porodnice certifikát BFH, neznamená to, že personál je opravdu zkušený a pomohou Vám. Co jsem si nevyčetla, tak to jsem nevěděla.

Moje zkušenost je, že se mi v porodnici snažili pomoci s kojením. Ale prvořadé pro personál bylo zdravé miminko. tzn. na přiložení na břicho neproběhlo (abgar 9 10 10) a přiložení k prsu až po cca 30 min.Některé informace byla správné jiné ne. Rozkojit se mi nakonc pomohla laktační poradkyně. Ale zpětně svoji porodnici hodnotím kladně...

Moje zkušenost s podporou kojení v KKN : - každá sestra i lékařka říká něco jiného , ještě se za zády radí neřídit se radami předchozí kolegině - při opakovaném neúspěchu reagují neochotně a nepříjemně - domů jsem odcházela naprosto vyčerpaná, zmatená , bezradná - po přikládání miminka každou hodinu , dle rady sester , se mi podařilo 3 dny v kuse vůbec nespat , doma jsem se po příchodu z porodnice sesypala , za pomoci známé získal manžel číslo na laktační poradkyni , která byla pro nás jako spása , hned viděla , že mám ploché bradavky a mimnko se žloutenkou neni schopné si bradavku vytáhnout , proto nesaje , dala mi klobouček se kterým bylo přisátí hned na poprvé velký rozdíl !

Možná to bude zajímavým přínosem pro Vaši práci - radím, abyste zmínila i problematiku předčasně narozených dětí. Rodila jsem v 35+0 tt, malá měla 2220g, jinak žádný problém. Byla 25 dní na oddělení intermediální péče, kvůli tomu, aby nabrala. Takže od začátku do ní prali co nejvíc, aby ji pěkně vykrmili. Já jsem po porodu ležela na oddělení gynekologie a absolutně nikdo ke mně nepřistupoval, jako kdybych porodila. Jen jako bych si to tam chtěla odležet, než mě pustí domů. Malou jsem každý den mohla navštěvovat. O kojení ani zmínka. Až se mi po 2 dnech nalily prsa a bolestí jsem se mohla zbláznit, vrazili mi do ruky osávačku a poraď si sama. To mi nešlo, časem jsem sama přišla na to, jak odstříkávat ručně. Na oddělení, kde ležela malá, mi ji přiložili asi po 3 dnech brutálním způsobem, kdy ji sestra opakovaně doslova rvala hlavu k prsu, až mě hrůza jímala, o nějaké poloze atd. nemohla být řeč. Prsa mi stlačovala úplně špatně, aby mléko teklo a já se mohla bolestí zbláznit. A taky jsem si to já hloupá tenkrát nechala líbit. Po 3 dnech mě z nemocnice propustili a nebyla možnost, jak být dítěti nablízku, takže jsem více než 20 dní do nemocnice dojížděla a vozila odstříkané mléko. Miminko od začátku pilo z lahvičky pěkně, ale ty velké dávky nezvládalo a po pár dnech začlo stravu odmítat úplně. Takže znovu mučení... Následně jsme si to, že musí vypít co nejvíce, odnesli i domů a ve třech měsících měla malá 7 kg, pak mi to všechno došlo (!). A i dnes, kdy bude mít 4 roky je cvalík. Před propuštěním malé z nemocnice jsem na dva dny nastoupila na oddělení, kde mají 1 pokoj pro 2 matky, kam mi už konečně dítě dali, abych se naučila se o něj starat. Spočívalo to ale v podstatě v tom, že byla se mnou na pokoji, i přes noc, stále jsem odstříkávala mléko a chodila ho ohřívat, to jsme mohli být klidně doma. Chtěla jsem být s malou celou dobu, a když jsem se na začátku ptala, jak asi tak budu kojit, když s ní nebudu, bylo mi řečeno, že to přece není absolutně žádný problém a po tom měsíci, až přijdu na ty dva dny zpět do nemocnice, tak normálně kojit začnu. Nepochopitelné, že? Ale maminky s tím prý problém nemají. Já tedy měla a když jsem svůj případ vyprávěla sestře, co mě byla po porodu zkontrolovat, byla v šoku. Ta se mi pomoct snažila, ale kojit jsem už nezačala. Po této zkušenosti absolutně doktorům nevěřím a být v této situaci dnes, trvám na tom, že si miminko vezmu domů a bude v péči naší dětské doktorky. Byl to zbytečný měsíc, kdy jsme byly od sebe odtržené a určitě to nějaké následky zanechalo - vztah matka-dítě se nezačal odvíjet odzačátku. A úplně zbytečně. Kdybyste se chtěla na něco zeptat, neváhejte - koubeska@centrum.cz Mějte se hezky, Jarča Volčíková

Možná to bylo tím, že byla přeplněná porodnice, ale já se opakovaně dožadovala pomoci při kojení, ale marně. Nikdo na mě neměl čas, takže jsem z toho byla zpočátku neštˇastná. Připadala jsem si jako hujer, který otravuje.

Možná to na jiných odd. bylo lepší. Po přeložení na nadstandard za 1700,- (jsou na něj fronty) se mi dostalo jak nadstandardního pokoje, tak nadstandardního přístupu! Po porodu PA nebyla schopna dítě přisát, mně ho do ruky nedala, přisávala ho z boku nastojato. Navíc v ÚPMD děti standardně kuklí do tlusté kukly a dítě se k prsu nemůže dostat, je tam zapadlé. Po 2 hod. jsem pípla, že miminko mi nikdo nepřiložil, tak mi ho přiložila dětská sestra (správně, malý se napil). Pak mi ho odnesli (jen tak rutinně) na půl dne, neřekli ani kde je, kdy ho dovezou, natož jak kojit, jestli vůbec kojit.... Kojení pak učily špatně, zmáčkly prso a takto zmáčklé ho nacpaly dítěti do pusy. Kojící polohu ukázaly vleže a pak fotbalovou, že jsem si sedla na židli k posteli. S bolestivým šitím jsem neuměla najít pohodlnou polohu, také jsem měla ruku bolavou od kanyly špatně napíchlé, takže se mi udělala velká modřina a ruku jsem nemohla ohnout. Byla jsem celá stažená a kojit vsedě jsem se vlastně nikdy už nenaučila. Kojila jsem na té tvrdé židli v poloze tanečník (jakou nám ukazovala paní na kojícím kurzu, kam jsem se v těhotenství přihlásila), ale nešlo to zkrátka. Vždy jsem si vzala kruh, dlouho se štelovala a pak miminko nějak dávala k prsu. Pomohla mi až sestra na nadstandardu, kde bylo pohodlné měkké křeslo s opěrkami, tam mi dala polštáře a kojila ve fotbalové poloze. Řekla, že až dítě otevře hodně pusu, mám ho na prso narazit a to pomohlo. Mimi se najednou správně přisálo a konečně napilo. Do té doby pilo jen pětičky a po změně polohy vypilo i 30-40 ml. Naštěstí malý byl ukázkový savec (to jsem zjistila později). Nebýt přeložení na nadstandard, možná by to dopadlo s kojením jinak.. Na šestinedělí jsem si připadala jak ústavní chovanec ve špitále, na nadstandardu opět jako člověk. Je to továrna na děti a na chování personálu je to znát. Starší sestry své zkušenosti s kojením zapomněly, mladým je to fuk nebo je ještě nemají. Malý šel sice kleštěmi, ale bylo to už na konci porodu a měl Apgar 9-10-10. Porod takto skončil kvůli nevhodným zásahům personálu na konci první doby porodní, dnes to vím jistě. 2 týdny jsem se doma nemohla skoro hýbat kvůli špatně (příliš silně) utaženým stehům. První vteřiny a týdny po porodu dítěte byly plné slz a nikoliv vinou hormonů. Kojení ale nakonec šlo krásně, byly to nádherné chvíle, ale naučit jsem se to musela sama.

mrzelo mě , že se v porodnici propagovala jen jedna poloha pro kojení , nehledaly se jiné alternativy pohodlnější pro jednotlivou matku i miminko.

mrzelo mě, že mi byl syn dán k prsu až 8 hodin po porodu, naštěstí to nemělo vliv na kojení, kojila jsem plně do 6 měsíců, částečně do 1,5 roku, v porodnici jsem měla někdy pocit, že svými dotazy na kojení obtěžuji, tak jsem se pak raději už neptala (byla jsem tam 10 dnů) Vaše stránky kojeni.net jsou super, mnohokrát mi pomohly, díky moc :-)

Mrzelo mě, že nikdo nepřišel iniciativně sám a neptal se a nepomáhal. Personál opdovídal na otázky, ale iniciativa žádná. Kdybych vše neměla sestudováno dopředu a nevěděla co mě čeká, nevím, zda bych v hormonální změti věděla, co dělat se spavým dítětem, které nemá potřebu pít. Takhle jsem to zvládla sama ... ale věřím, že v takovém případě to leckterá matka vzdá.

Mrzelo mě, že se sestřičky chovaly hodně odměřeně, čekala jsem vstřícnější přístup. Připadala jsem si neschopná, protože se tvářily, že jsem jediná, které to nejde....takový jsem měla pocit. Všechny informace jsem si dohledala na internetu na Vašich stránkách a díky tomu jsem to nevzdala, odbourala jsem kloboučky, dokrm a následně jsem kojila dcerku do 1 roku. Moc děkuji...

Mrzelo mě,že persobnál měl pocit,že matka co rodí už po několikáté tak nepotřebuje pomoc,vůbec mi ji nikdo nenabídl.Něco ve smyslu,ty víš jak na to,tak si porad,ale vše se rozvíjí a jde ku předu...myslím,že i zde platí Líná huba holé neštěstí.

Mrzelo mě,že při porodu sestřičky automaticky předpokládaly,že jako zdravotní sestra o kojení vím vše, a asi jim připadalo zbytečné radit samy od sebe a stejný pocit jsem měla u porodu prvního dítěte,všichni se chovali,že jako zdravotník asi nepotřebuji poradit s ničím,přestože jsem pracovala v jiném oboru a po několika snaženích s odpovědí,že sestřička to jistě zvládne,jem se přestala ptát...A jinak jsem u druhého chlapce měla spíš opačný problém.V 16 měsících omítal cokoliv kromě mat.mléka a neměl vůbec zájem zkoušet nové potraviny,jak se všude píše u obou dětí jsem měla velký problém s odstavováním od prsu.........

Mrzí mě, že mi miminko nepřiložili hned po porodu, ale chápu, že to asi nebylo možné. Bohužel mi neporadili ani, že mám odstříkávat a tím spustit a udrže laktaci. Od sestřiček jsem dostávala pokaždé jinou radu, některá radila odstříkávat, jiná neodstříkávat. Pak mě donutila jedna sestřička, aby mi z domova donesli odsávačku, že chodím moc často na tu jejich a rozbíjí se. Bohužel ani doma se mi nepodařilo uspět a po 4 měsících jsme přestaly, protože dcera plakala pokaždé, když viděla má prsa a chtěla už jen pít z lahvičky, kterou mi vnutily sestřičky v porodnici, že je to pro dceru lepší a víc se bude snažit sát než z injekční stříkačky. Doufám, že jiné maminky budou mít lepší zkušenost.

Můj dojem ze sester byl takový, že tím že jsem absolvovala předporodní kurz, tak jsem na vše připravená a další informace nepotřebuji. Porovnám-li chování sestry ke mě a k mamince, která porodila dvojčátka, tak tam ta spolupráce byla o sto procent lepší než u mě. Mě se sestra tolik nevěnovala. A když jsem přišla s tím že mám rozpraskané bradavky a že mi krvácí, tak se na mě sestra podívala, jako co po ní chci a o možnosti používání kloboučků mě ani neinformovala. Doma jsem je pak používala díky sestřenici, která mi to poradila a bylo to určitě lepší. Dcera měla slabou žloutenku a chodila pod modré světlo, tam když jim přišla hladová, tak ji bez ptaní dali nutrilon.

Můj komentář je pouze k nemocnici ve Frýdku, kde jsem 2x rodila v rozmezí 3let. U prvního dítěte /2005/ jsem byla velmi zklamaná přístupem sester. Z mého pohledu, tam nikomu nic neříkalo BFH, i když to měli uvedeno. Dceru mi přinesli poprvé ukázat na mé požádání po 6hodinách a na kojení po 17hodinách. Nepříjemné, neochotné, měla jsem pocit, že je obtěžuji. Když jsem odcházela z porodnice, bylo mi řečeno, že nikdy kojit normálně nebudu z důvodů vpáčených bradavek. Ať odstříkávám a krmím z láhve. Našla jsem si laktační poradkyni p. Mrázkovou a s její pomocí jsem dceru do měsíce kojila plně, vydržely jsem do jejího 1.roku. V roce 2009 jsem rodila po druhé. Naštěstí už jsem cizí pomoc nepotřebovala, sama jsem už měla dost zkušeností, ale co jsem měla možnost pozorovat u ostatních maminek, situace se bohužel moc nezměnila. Byla tam jen 1 skvělá a ochotná sestra, což mi bohužel přišlo velmi málo. Mám pár známých co se chtěly spolehnout na to, že jsou v nemocnici profesionálky a z nemocnice odešly s umělou výživou. Na to jak se v dnešní době všude o kojení píše a mluví, je podpora v nemocnici malá.

Můj postřeh z porodnice:v době kdy jsem rodila byla porodnice dosti přeplněná a personál nestíhal situaci tak jak by se hodilo.Tenkrát bylo několik komplikovanějších porodů císařským řezem a sestřičky neměly moc času se věnovat maminkám které rodily přirozenou cestou.já jsem žádné potíže neměla ale paní se kterou jsem byla na pokoji byla prvorodička a kojení jí nešlo(měla velká prsa,vpáčené bradavky,miminko se nemohlo přisát).sestřičky jí dali kloboučky a nechaly svému osudu.miminko bylo hladové,maminka nešťastná..až třetí den jí byla nabídnuta odsávačka na mléko a injekční stříkačka ke krmení miminka...

Můj syn bude mít za 2 týdny 6 měsíců a plně ho kojím, ale připadá mi že v kojení je malá podpora, že většina pediatrů a i maminek hned volí umělé mléka, že málo bojují, aby kojení fungovalo tak jak má. Přitom je to tak úžasná věc a syn to miluje, hlavní je pozitivní myšlení - od začátku jsem věřila, že kojení zvládneme :-)

musela jsem se aktivne snazit, abych dostala rady a podporu ke kojeni atd.

Musím dodat, že jsem v porodnici pomoc s kojením nežádala, protože jsem si byla jistá, že to zvládnu lépe sama a zvládla :) navíc jsme šly domů už 3. den po porodu a mléko se teprve začínalo tvořit. Je možné, že kdybych chtěla, potřebovala, tak bych se podpory kojení dočkala, všimla jsem si, že k tam některé maminky nosily odsávačky, kojící polštáře apod.

Musím liberecké sestřičky pochválit, snažily se mi s kojením pomoci. Syna jsem ale začala plně kojit přibližně za 14 dní po odchodu z porodnice díky radám laktační poradkyně.

Musím přiznat, že jsem byla s přístupem zdravotníků ke kojení velmi zklamaná, dokonce jsem zvažovala podání stížnosti na chování některých dětských sester. Většina sester sice na jedné straně až fanaticky zastávala názor, že kojit se prostě "musí" za každou cenu, na straně druhé porušovaly téměř všechny kroky BFH k úspěšnému kojení. Např.: pozdní přiložení dítěte po porodu (vysvětlení sestry - dneska se rodí jak o život, tak nestíhám), trvání na přesných časových intervalach kojení a době trvání jednotlivých kojení (max. 20 minut á 3 hodiny), vyžadování pouze polohy vleže při kojení (údajně z důvodu bezpečnosti dítěte - v jakékoli jiné poloze je prý nebezpečí že matka u kojení usne a dítě upustí), přísný zákaz používání vlastních pomůcek jako např. kojící polštář, opakované vyrušování od kojení (např. z důvodu rutinního měření teploty), téměř psychický nátlak ve smyslu "matka která nekojí si dítě ani nezaslouží", až na několik vyjímek velmi neprofesionální chování - nejen co se problematiky kojení týká, a to zejména ze strany starších sester atd. V neposlední řadě vystresovanou, unavenou prvorodičku se spavým, téměř nesajícím děťátkem se žloutenkou moc nepovzbudí ani k efektivnějšímu kojení nepomohou poznámky typu "s takovýhlema prsama stejně nikdy kojit nebudete - s velkýma prsama prostě kojit nejde". Jsem moc šťastná že právě autorka této poznámky neměla pravdu a já po šesti týdnech krmení dcerky odsátým mateřským mlékem pomocí stříkačky jsem se rozkojila. Samozřejmě že nelze všechny sestry házet do jednoho pytle - během mého pobytu v porodnici jsem se setkala se 2-3 dětskými sestřičkami, které se opravdu snažily poradit a pomoci. Opravdu BFH jak má být!

musím přiznat,že jsem byla v Podolí maximálně spokojena v této oblasti,při prvním dítěti jsem musela přebytečné mléko odsávat i v noci asi 3 měsíce,tady mne naučily kojit,tak,že se mi přebytečné mléko dělalo jen v prvních pár dnech a poté jsem pouze uspokojovala potřeby dítěte,

Musím říci, že mi hodně pomohly vlastní informace a příprava a vlastní instinkt, přístup v porodnici ne že by byl špatný, ale personál neměl tolik času věnovat se každé mamince (což jim nezazlívám) a neřešil to moc individuálně. Ale rozhodně od dob, kdy rodila minulá generace, je to veliký pokrok :-)

Musím říci, že v porodnici se mi hodně věnovali. Dcera sála dobře, ale já měla poraněné bradavky a sestřičky mi ukázaly různé polohy při kojení, doporučily mi, jak bolavá prsa ošetřovat. Opravdu byly skvělé!

MUsím říci,že s prvním dítětem,které se narodilo hypotrofické 2,3kg a 45cm,jsem měla trochu jinou zkušenost:nepřisála se a hned ji dávali do inkubátoru a pak nějak kojení nešlo,zdálo se mi,že mám nalitá prsa,nevím to jistě,ale neřekl mi nikdo,že mám odsávat,malé dávali um.ml.stříkačkou po 3 dny a do zprávy to pak také nezapsali.Jen jedna sestřička měla trpělivost a dodávala ji i mně ,ať si ji dám "Pořádně" a klidek....

Musím říct že problém vidím v tom, že se o vás v porodnici starají sestry že šestinedělí a ty z novorozeneckého, prvorodička má zmatek koho se zeptat, protože často slyší odpověd, to musíte na tu sestru z toho druhého oddělení, tak jsem dopadla já, málem jsem měla zánět, řešila ho se mnou sestra ze 6tinedělí - skvělá ,nicméně jsme se domnívaly že malá je přepitá, tak jsem ji nekrmila přes noc, atd..jenže omyl, nesála dostatečně a zhubla přes půl kila.... z porodnice jsem odcházela a sice mile ale říkali no tak když tak budete dokrmovat, když to nepůjde, krmila jsem stříkačkou a částečně kojila, a více z jednoho prsu, ale díky vašim radám a TRPELIVOSTI jsme to zvládli, díky za váš web!!! a nemocnici známkuji za 2, prostě rodí se hodně a sestřičky jsou taky jen lidi, nestíhaly ale snažily se, ale to kojení prostě slabší. spoustu rad jsem se dočetla až zde.díky!!

Musím říct,že já sama osobně jsem podporu vzhledem k tomu že je to mé druhé miminko a vše šlo hladce,nepotřebovala.Ale pro maminky u kterých to byl porod první,byla tato podpora neobyčejně důležitá.Obě měli s kojením velké problémy a velmi je to trápilo.Proto ta radost když se miminko konečně přisálo,byla i pro mě dojemná.Bylo to hlavně zásluhou sester i když jejich čas byl velmi omezený.(velký počet porodů v době kdy jsem rodila já.)Podpora maminek v porodnici je podle mého názoru zásadní.Není nic krásnějšího a hlavně důležitějšího než zdravé přisáté mimčo:) a spokojená maminka.

MUSÍM VELMI POCHVÁLIT VŠECHNY ZAMĚSTNANCE PORODNICE V NERATOVICÍCH VÝBORNÝ PŘÍSTUP U PORODU I PO NĚM NEBÝT HODNÝCH RAD A POMOCI SESTŘIČEK NIKDY BYCHOM NEKOJILY KOJÍM DODNES DCERCE JE 20 MĚSÍCŮ VELKÉ DÍKY PRACOVNÍKŮM TÉTO PORODNICE IVETA

Musím zdůraznit vynikající podporu Apolináře jak pro porod, tak pro kojení, první přiložení provedli velmi brzy a na dost dlouho, (pro mne úžasný zážitek) a druhý den jsem se postupně krásně rozkojila a třetí den jsem šli bez problémů domů. Oproti prvnímu dítěti, které se narodilo 4 týdny předčasně na Slovensku v Považskej Bystrici, 1,5 měsíce odsávání a pak teprve kojení - jsem si kojení druhého výborně užila již od počátku. Díky, Jiřinko, za Vaši práci pro ostatní, oběma jste nám v minulosti mnohokrát pomohla radou či infem na netu. Ať se daří! Krásné svátky!

Můžu doporučit.

Můžu všem vřele doporučit porodnici v Příbrami. Jak na porodních sálech, tak i na odd. šestinedělí jsou naprosto bezkonkurenční sestřičky a asistentky. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by neměly čas poradit nebo byly neochotné. K dětem se chovaly úžasně a k pacientkám to samé.

Myslela jsem si, že je personál v porodnicích dobře v této oblasti vzdělaný. Musím ale říci, že já sama toho vím o kojení mnohem více - díky vaší práci a díky samostudiu. V porodnici mě nutily kojit po 4 hodinách snad hned na druhý den! Byla jsem nezkušená prvorodička - teď bych je poslala někam:-)

Myslím si že v porodnici ve které jsem rodila je špatně vysvětleno hlavně maminkám které už mají více dětí než jedno, jak kojit.....neli vůbec,bralo se to samozřejmě,už mám dítě musím vědět jak na to. Takže to si myslím že je hodně špatně.personál by na maminky celkově neměl tlačit v důsledku kojení aby se stresovali a plakali nad tím že nemohou své dítě kojit.

Myslim si, ze je kladen velky tlak na matky ( zejmena prvorodicky ) co se tyce kojeni. Tzn. abychomspravne prikladaly, aby dite pilo 20 min. a kazde 2 hod. Ja osobne jsem z toho, ze to nezvladnu mela pri prvnim porodu strach. Pri druhem uz jsem to neresila, vedela jsem,ze dite si rekne. Hlavne, kazde dite je individualni a nejde to generalizovat jak dlouho a casto kojit atd...osobne bych uvitala mensi natlak na matky. Ze vsech stran se na nas hrne spousta veci a clovek si musi vybrat jen neco. Mrzelo me , ze me dceru hned po porodu neprilozily k prsu, a to je to BFH. Malou mi ukazaly a odnesly vedle do pokoje. Pak asi 20 min. sily, pak ruzne papirovani atd..., mala v postylce plakala, sestra, rekla, ze mam pockat az prijde a pak ji prilozime k prsu, ale trvalo ji to dlouho a malicka byla nervozni, tak ji manzel proste vzal a dala jsem ji k prsu. Snad tim to dotaznikem pomuzete.

Myslím si, že by bylo dobré, kdyby bylo ve více nemocnicích podporováno kojení, vždyť pro matku a její dítě je to nejbližší kontakt, který můžou mít.

Myslím si, že by se personál měl věnovat více hlavně prvorodičkám, které nemají s kojením vůbec žádné zkušenosti. Já šla do porodnice s tím, že chci určitě kojit. Informace jsem měla po teoretiké stránce načtené, ale po praktické jsem neměla vůbec žádnou zkušenost. Po porodu odnesli malého k pediatrovi, vrátili mi ho zpátky ještě na porodní sál, ale vůbec mi nebylo řečeno, že už si malého můžu/musím k prsu přiložit. Toto jsem udělala úplně sama. Měla jsem štěstí, že malý byl strašně šikovný a "žravý". Hned na poprve se krásně přisál a tahal a už mu to zůstalo. Stejně tak následně na pokoji do propuštění, sestřičky se chodily ptát, jak jí, zda není problém, ale nikdy nedokázaly, možná nemohly z časových důvodů zdržet se dýl. Všechno bylo nahonem, takže s individuálním přístupem ke mě jsem rozhodně spokojená nebyla. Troufám si říct, že přístup byl velice vlažný, bez vyššího nasazení. Také i přes to, že jsem neměla s kojením problém jsem si jako prvorodička nebyla jistá, zda je všechno jak má být, zda dělám vše správně - stačilo by malé ujištění, povzbuzení. Toto jsem od personálu očekávala a nedostala jsem ho. Odezva nebyla jak bych si představovala - personál se choval jako by každá žena měla odkojených nejmíň pět dětí a tak je vše samozřejmé. Malého jsem kojila rok a čtvrt (půl roku plně) a pokud bych to měla zhodnotit - porodnice na tom měla minimální podíl. Více informací sem se dozvěděla samočetbou, od naší pediatričky a kamarádek.

Myslím si, že by se sestry měly více shodovat v tom, co říkají maminkám. Pokud každá radí něco jiného, je to matoucí...Já už byla druhorodička, tak jsem si vše dělala po svém, ale první jsem rodila v Nymburce a byl tam také problém v nejednotnosti rad, jinak ale to bylo mnohem lepší než v Kolíně. Hodně zdaru při studiu přeji já Lenka Veselá

Myslím si, že by v každé porodnici měla fungovat laktační poradkyně, která by se plně zaměřovala pouze na pomoc při kojení maminkám, které mají potíže. Určitě by to hodně pomohlo, běžný personál na to asi nemá tolik času a možná ani dostatek zkušeností.

Myslím si, že je podpora kojení, alespoň co se týče Ostravy Poruby, dost mizerná. Porodní sestry byly úžasné, ale na šestinedělí mi nikdo nepomáhal a spíše mi přišlo, že sestřičky obtěžuju. Dcerka mi v porodnici hodně plakala a od prsu se často odtrhávala a jediné, co mi sestry řekly bylo, že kojím moc často a že je malá přejezená. Vpodstatě techniku kojení mi ani neukázaly, takže jsem si v šestinedělí zavolala domů laktační poradkyni a ta mi hodně pomohla. Prostě mi to připadá, že u nás v nemocnicích ještě převládá totalitní myšlení. Já jsem doktor (sestra) a Vy jen otravný pacient. (I když doktoři v Porubě měli vstřícný a profesionální přístup). Ale u druhého dítěte jim to spočítám :-))) Mějte se a hezké svátky. Martina

Myslím si, že je to hodně i o lidech. Např. jedna sestra byla velmi nepříjemná, ale druhá byla milá, ochotná a velmi šikovná, takže vše nepříjemné vyvážila.

Myslím si, že mateřské mléko je rozhodně pro dítě to nejdůležitější. Nikdy mě ani nenapadlo, že bych svoje dítě nekojila. Asi týden po porodu se zjistilo, že mám mléka málo, takže jsem musela začít dokrmovat umělým, ale stejně vždy jako první kojím a pak dávám umělé mléko a nehodlám to vzdát.

Myslím si, že personál v českokrumlovské porodnici je velice dobře proškolen, ale vadilo mi, že jsem musela opakovaně žádat o pomoc s podporou kojení, jelikož mám velká prsa a malá se nemohla přisát a pokaždé jsem měla pocit, že se to zrovna nehodí. Jinak v předporodním kurzu jsme dostali spoustu informací, které jsem hojně využila a byla jsem s porodnicí velice spokojená.

Myslím si, že podpora v porodnicích je na dobré úrovni. Zaplněnost porodnice má však často za následek, že personál nemá dostatek potřebného času na pomoc matkám právě při kojení.

Myslím si, že se mezi personálem nepohybovala žádná speciálně školená sestra zabývající se kojením. Byla tam jedna, která mi připomínala "zlou sestru". Přišla, bolestivě zmáčkla bradavku a přistrčila dítě. I přes tyto zkušenosti jsem svého syna kojila 13 měsíců.

Myslím si, že to pouze nezáleží na porodnici! Proškolený personál nám podá základní informace a ukáže postup, ale pak to pouze záleží na každé mamince. Poznala jsem, že opravdu každá má k tomu svůj přístup. Pro mě je rozhodně důležitější zdraví dítětě a jeho vývoj. I přes těžký porod, který byl ukončen císařským řezem a navíc můj syn byl několik dní na JIP jsem se dokázala rozkojit, a to díky těm základním informacím, které jsem si musela stejně vyzkoušet sama na sobě. Se svou porodnicí jsem absolutně spokojená a během dvou let plánujeme další miminko a na 1000% tam budu rodit znovu!!!

Myslím si, že v porodnicích, ale i pediatrové - jsou-li starší ročníky, resp. nad 40let, většinou stále zastávají "staré" zásady.-.. Kojit po 1-2hodinách, mít alespoň jeden interval ca 3hodiny, aby si prsa odpočinula. Když nejde kojit, šup hned si připravte UM a dokrmte. A většinou ani nepoučí, jak dokrmovat, aby si miminko nezvyklo na jednodušší styl krmení a pak by třeba prso odmítalo- tzn. alternativní cesty. A Vám děkuji za pomoc, díky Vám jsem počáteční problémky a nejistotu zvládla (byť to bylo mé 2.dítě) a kojíme doteď - je nám 8měsíců. DÍKY!!! :-) Kdybych totiž dbala rad pediatričky, byť je jakkoli jinak skvělá, tak bych asi už nekojila, stejně jako u mého 1.dítěte...

Myslim si,ze personal neni na podporu kojeni pripraven (az na prijemne vyjimky) nebo nema cas to resit. Po svem boji s kojenim, si ja osobne myslim, ze by stacilo, aby v porodnici byla laktacni poradkyne k dispozici, a samozrejme rodicky dostaly adekvatni informace co se kojeni tyce. Ja jako prvorodicka jsem si kojeni pokazila uz v porodnici - prikrm lahvickou, nervozita, nevedela jsem, ze mam odsavat apod a zpetne to hodnotim tak, ze kdybych mela vice informaci a podpory, nedopadlo by to u me tak, ze dvojcatum uz skoro 6 mesicu odsavam materske mleko a prikrmuju je.

Myslím si,že hodně záleží na konkrétních lidech.Některé sestřičky byly moc hodné a ochotné,jiné byly opak.sama jsem zdravotník,dokážu se vžít do jejich kůže,ale je pravda,že po porodu jsem ocenila aktivní přístup než se pořád vyptávat.Měla jsem "štěstí" na tu horší variantu a těsně po porodu jsem si s malým nevěděla rady,poradily mi víc maminky na pokoji.

Myslím že personál porodnice byl proškolen, ale vzhledem k velkému počtu porodů v danou dobu,nebyl čas se mi plně věnovat. Při proppuštění z porodnice jsem dostala rady co dál a kam se obrátit pokud bude při kojení problém.

Myslím že podpora kojení v porodnicích je více či méně dobrá, problémem je souhra v názorech na kojení s PEDIATREM tam vidím velké mezery v informacích .

MYslím že to personálu bylo jedno, záleželo člověk od člověka. Některé poradily, jiné se cítily otravovány našimi otázkamo.

Myslím, ze na slušně formulované otázky ohledně kojení snad musí odpovědět a poradit každá dětská sestra ... já měla dotazů spoustu a u Apolináře mi na všechny odpověděli, když neměli čas přímo v tu chvíli, došli za mnou později. Samozřejmě člověk má po porodu rozhozené hormony a vnímá spoustu věcí přecitlivěle, zpětně však musím uznat, že dětské sestry tam byly VELMI vstřícné:)

Myslim, ze nejvetsim problemem je personal, ktery rodicky stresuje tim, ze dite malo pije a rodicce se tvori malo mleka. Personal by mel byt v teto citlive oblasti vice ohleduplny a trpelive zodpovidat vsechny otazky, tykajici se kojeni a tvorby mleka.

Myslím, že by měl personál u druhorodiček vyslechnout jejich komentáře k tomu, že mají pocit, že je něco špazně. Celou dobu jsem upozorňovala na to, že dítě pije málo, že to neumí, až jsme v šestinedělí klesli s váhou tak, že jsem musela zahájit dokrmy a odsávání. Pil jen z lahviček, z prsu neuměl. Mrzí mne to doteď, neb staršího jsem kojila cca 9 měsíců.

Myslim, že by mohl být individualnejsi pristup k pacientkam, na dotaz co mate delat, ze vas strasne boli prsa sestra rekne odstrikejte si ve sprse do uplneho uvolneni prsu mi pripadne nedostacujici, kdyz je clovek prvorodicka a boli to jak cert, ze si na prso nemuzete ani sahnout.Ta sestra to mohla primo ukazat, tendle problem jsme pak resily pri srazu na kurzu, a holky rikaly ze je sestry taky tak odbyly.

Myslím, že by porodnice na odděleních šestinedělí měly mít k dispozici kloboučky na prsní bradavky, já sije pořídila až po návratu z porodnice a problém byl vyřešen. možná některé mají, ale ta moje vůbec, ale jinak tam personál byl hrozně fajn, příjemný, takže my maminky se mohly v klidu rozkojit, zkrátka žádný stres...

Myslím, že by problém nebyl vůbec v porodnici, kdyby bylo víc kapacit. V době, kdy jsem rodila, byla porodnice přeplněná a personál neměl dostatek času i přesto, že se velmi snažili.

Myslím, že by se mělo více dbát na individualitu maminky i dítěte. Což se vždy nedá u sestřiček, ani doktorů najít, ale moc bych chtěla pochválit porodní asistentku - konkrétně Martinu Galasovou- v nemocici Písek.

Myslím, že by se v porodnici mělo umělé mléko na dokrm používat jako nejzasší varianta. V mém případě dostal syn žloutenku (docela silnou) a bylo mu podáno umělé mléko (jako všem ostatním novorozencům). Na moje ohrazení, že jsou nemocnice s BFH a že chci, aby moje dítě bylo přikrmeno ženským mlékem, mi byla dána odpověď, že toto mléko mají pro potřebnější děti. To se mě velice dotklo vzhledem ke stavu mého dítěte a certifikátu porodnice.

myslím, že by si maminky s dětmi zasloužily větší zájem. vím, že je babyboom, sestřičky jsou zmoženy, ale dětí na jednu maminku je pořád málo a zaslouží si nějaký hezký začátek.

myslím, že druhorodičky moc neinformují o ničem. Předpokládají, že vše vědí. Ani je nenapadne, že první dítě vůbec nekojily...

Myslím, že je to závislé opravdu na konkrétních lidech. Jsou sestry ochotné se věnovat a jiným jste naopak úplně jedno. Při bolestivém nalití prsou jsem si až na potřetí vymohla půjčení odsávačky, byla jsem slabá v horké sprše při ručním odstříkávání se mi dělalo špatně a pomohla mi pouze Medela, nikdo mě nepřišel zkontrolovat, pomoc ,zkrátka nic.

Myslím, že je toto téma (alespoň v "mé" porodnici) velmi nedostatečně probíráno s maminkami. Čekají spíše, že maminka přijde sama a zeptá se..a nebo si myslí, že i prvorodička jde rodit s tím, že všechno 100% ví... ale jinak výborná porodnice! ;-)

Myslím, že jsem se měla v porodnici více ptát, určitě by se mi pak více věnovali, špatně jsem dítě ze začátku přikládala k prsu a zjistila jsem to až třetí den. Jinak jsem byla s ochotou spokojená.

Myslím, že jsem tento dotazník již vyplňovala. V této porodnici mají rády jen ty, co rodí a kojí dobře. ..:(...Já jsem ani jedno nesplňovala. Porod tři dny, zřejmě to na ní mělo vliv...bylo to strašné a druhého dítěte to snad půjde lépe. Nikdy ale nebyla jedlík. Sála vždy jen 6min, a teď jí také málo....nevim.:)

Myslím, že kdybych se ptala nebo intenzivně zajímala o kojení a problémy, asi by se mi věnovali více, ale protože jsem neměla mléko, prostě jsem si chodila pro umělé, avšak stříkačkou. Lahvičku mi nenabízeli. Doma jsem měla možnost vyhledat laktační poradkyni, avšak neudělala jsem to a díky špatnému psychickému stavu jsme s kojením skončili špatně. U druhého dítěte bych vše ohledně kojení dělala asi jinak, lépe a především bych se asi víc snažila.

Myslím, že kojení je opravdu skvělé nejen proto, že je pro dítě prospěšné z hlediska obranyschopnosti, ale také hlabně je mezi matkou a dítětem nádherný vztah a pouto. Nebo alespoň u mě to takto funguje a jsem za to všechno strašně vděčná, je to nádherné! Asi se to moc podpory kojení v porodnicích netýká, ale je to důležité. A mám ještě jeden postřeh , který si myslím je pravdou nade vše, pokud matka kojit NECHCE, tak je podpora kojení v porodnicích naprosto k ničemu a nikdo ji k tomu nepřesvědčí.

Myslím, že můj pocit, že personál se mi moc nevěnoval (vzhledem k mému problému, že jsem neměla mléko), byl zčásti způsobený tím, že porodnice byla plná až po půdu, dokonce už se matky dávaly na gynekologii a děti na novorozenecké, šestinedělí bylo plné. Z kurzu jsem byla připravená na to, co dělat při nástupu laktace (bolestivě nalitá prsa, prevence zánětu a spol.), ale co dělat, když laktace není, s tím se jakoby moc nepočítalo :) a v porodnici o tom se mnou NIKDO nemluvil. Jenom jsem vždycky ráno dostala vynadáno, že jsem dceru špatně zvážila - mimochodem velmi stresující moment, zvlášť, když na někt. pokojích je stále váha jako u řezníka - ne elektr., ale mechanická!! děkuju své lakt. poradkyni za záchranu kojení a taky vám jednak za databázi otázek a odpovědí , jednak za další konkrétní odpovědi. Doufám, že se vám objeví i nějaké odpovědi u nepovinných otázek, u povinných jsem všechny musela "odoznačit" a označit znovu, dotazník se "choval" nevyplněně, i když jsem měla všechny otázky vyplněné :(

myslím, že např. v UPMD je problém v obrovském počtu matek, dokonce i na nedonošeneckém. Bylo nás tolik, každá zápasila s odsáváním, přikládáním, dokrmováním... ANi dvě laktační poradkyně nebyly dost, v podstatě jen jednou denně jedna nebo druhá prošla porodnici a poptala se, jak to jde... Ale u mě byl problém hlavně ve stresu, který blokoval spouštění mléka... takže by asi ani sebelepší pomoc laktační nebyla k ničemu. potřebovala jsem spíš psychologa...

Myslím, že podpora kojení v nemocnici nebyla dostatečná, celkově šlo poznat, že sestry buď nemají čas nebo se jim nechce věnovat každé mamince zvlášť a vysvětlovat, zkoušet apod. Byla jsem na pokoji šestinedělí se dvěma maminkami, jejichž děti se narodily s nízkou porodní váhou a bojovaly o život, byly umístěny na JIPce, já tím pádem byla jediná "normální". Bylo mi jich líto. Když malá zakňourala, tak jsem byla ráda, že jsem ji dala k prsu a nějak jsem neřešila, zda pije, nepije, myslela jsem, že pije. Jenže ona spíše spala, takže pakměla hlad a pak plakala. Nebyla možnost využít více poloh, žádný kojící polštář a polštář a peřina v nemocnici byly "propadací", takže i to mé mrně se na nich neudrželo v pozici, kterou bych potřebovala. Nechala jsem se propustit normálně za 3 týdny a doufala, že doma se to zlepší, ve svém prostředí, s koj. poltářem a pohodlím domova. Kojila jsem jak divá, teda jsem si to myslela, naše kojení trvalo běžně hodinu a půl...za necelé 3 týdny od příchodu z porodnice jsme šli do první porady a tam jsme zjistili, že malá přibrala za celou dobu jen 5 dkg, byl to šok. Lékařka mi doporučila zkusit přikrmit, protože to bylo fakt málo. Já aspoň konečně věděla, proč malá tak pláče, do té doby jsem myslela, že kojíme normálně. Bylo to psychicky hrozně náročné, měla jsem pocit, že jsem zklamala. Začala jsem přikrmovat, asi týden jsem krmila z lahvičky a pak jsem si řekla, že to jen tak nevzdám. Kamarádka mi doporučila vaše stránky a já začala studovat co se dalo. Nakonec jsem díky Vám odbourala kloboučky a začala využívat suplementor, dávala do něj umělé mléko + moje odstříkané a snad malá i něco cucla z prsa. Takto jsem ji krmila až do půl roku věku. Jinak bych přešla na umělé mléko už dávno, byla jsem z těch mála případů, co se prostě nerozkojí, ať dělají všechno možné. 5x denně jsem odstříkávala, k tomu suplementor, hektolitry koj. čajů, homeopatika, čínská medicíná ....Nikam jsem moc nemohla vyrazit, protože bych se suplementorem asi byla za exota. Ale jsem ráda, že jsem to vydržela, i když to bylo náročné. Lituji jen toho, že jsem si ještě před porodem nevyhledala laktační poradkyni a neoslovila ji ještě v porodnici. Ušetřila bych si tím trápení několika týdnů, kdy jsem se to snažila sama řešit a měla pocit, že všechno dělám dobře, tak proč to nefunguje. Moc Vám děkuji za pomoc a podporu !

Myslím, že podpora kojení v nemocnicích je docela uspokojivá, nicméně přístup některých se mi nelíbí. Je to možná dáno tím, že je málo personálua to je kámen úrazu. Protože například často dávají sestry skoro hned kloboučky, ale nesnaží se poradit jinak, jinou polohu nebo tak, pokud je to možné. Mluvím z vlastní zkušenosti, ale nakonec my jsme z toho vyšly s dcerou dobře, asi po měsíci jsme se kloboučků zbavily. Také se mi nelíbí, že někdy moc na maminky tlačí, že se MUSÍ kojit, protože jinak je matka k ničemu - taky jsem slyšela od personálu... Jinak, co se mě týče, jiný problém nevidím, jen to, že si opravdu mnohdy myslí, že když vyvěsí plakáty a rozdají příručky, tak to tím končí, což je špatně.

Myslím, že pohled na situaci se u mě mění i postupem času. Až déle po porodu mám pocit, že některé věci mohly být jinak a doufám, že budu schopná se příště třeba i ozvat. Porod byl náročný, pak dítě spavé se žloutenkou, tvoba mléka až po 4 dnech, do té doby mě pokusy o kojení "zdevastovaly" tak, že jsem až do 4.měsíce kojila ve velkých bolestech (nikdo nedokázal poradit, zkusila jsem vše-klobouček,gencianu,bylinky,bepanthen...gynekologa i laktační poradnu a pak jsem po týdenní chřipce najednou kojila bez bolesti...???až do 12.měsíce) . Snaha o správnou techniku v porodnici byla, ale ne vžy může být sestra u každé maminky právě když je to zapotřebí...S velkým úsilím jsem v porodnici odstříkávala-spíš po kapkách, a krmili jsme kádinkou, když nebylo moje mléko, tak mu dávali něco jiného, ale neřekli mi co, neptali se mě. Po pěti dnech bylo nutné ozařování kvůli žloutence a 24 hodin jsem byla oddělena od dítěte s možností kojit, ale pak se změnila služba a dítě mi nepřinesli a když jsem se sama přihlásila, nedali mi ho kvůli jiným procedurám a kojení se odložilo o více než dvě hodiny, v tu dobu pro mě dost podstatné. Vše záleží na tom, na jaké lidi narazíme, jedna směna byla výborná, jiná méně. Nakonec mě ale doma zachraňovaly sránky www.kojeni.net. Díky moc.

Myslím, že sestřičky by i dokázaly věnovat kojení více, ale chápu, že na to nemají časové kapacity. Možná by bylo řešením mít k dispozici jednu nebo 2 laktační poradkyně, které by do porodnice docházely a věnovaly se pouze kojení.

Myslím, že trocha lidskosti by v Mladoboleslavské porodnici neškodilo. Určitě záleželo na konkrétní osobě, neházela bych všechny do jednoho pytle. Ale jako prvorodička bych byla určitě odkázána na to co si sama zjistím, o nějaké informovanosti ze strany většiny sester nemůže být řeč...Jsem ráda, že už jsem při 3 porodu něco věděla...i tak bych uvítala alespoň morální podporu.

Myslím, že v dnešní době se kojení stává opět "trendem". Alespoň ze své zkušenosti. Dítě mi bylo přiloženo hned na porodním sále přibližně do hodiny, když už jsem byla schopná ho mít u sebe. Personál byl velmi ochotný, sestřičky pomáhaly a radily jakou zvolit polohu, jak donutit dítě přisát. Ze začátku mi pomáhaly přikládat, měla jsem problémy s kojením, bolely mě bradavky, jednu jsem měla trošku poraněnou, tvořilo se mi moc mléka a mimčo nestačilo pít, proto jsem před každým kojením trochu odstříkala. Vzhledem k tomu,že se mimčo narodilo dříve, s nízkou porodní váhou,musela jsem přikládat často a budit ho každou hodinu, jinak by se ani nevzbudilo. Díky tomu, rychle nabralo na svou porodní váhu a mohli jsme být propuštěni brzy domů. Byla jsem velice spokojená s porodnicí i veškerým personálem (ať už lékaři pediatři, dětské sestry či gynekologové). Myslím, že svou práci zde dělají dobře a rádi, každé mamince a miminku se snaží vyjít maximálně a individuálně vyjít vstříc.

Myslím, že v dnešní době se všeobecně ví o prospěšnosti kojení a všechny porodnice se snaží maminky podpořit, ale jako vždycky je to prostě o lidech, snad všude se najde nějaká nepříjemná osůbka, která dokáže maminku vystresovat - zbytečně..

Myslím, že záleží hlavně na lidech na které maminka narazí v porodnici, může mít spoustu certifikátů, ale nejvíc záleží na sestře která jí má poradit...

Myslím,že mi mohli pomoci více.Domů mě propouštěli o den později (učili mě dokrmovat lahvičkou),jenže jsem se doma rozkojila tak,že jsem lahvičku použila všehovšudy 2x.Také jsem vyplnila,že jsem byla od dítěte oddělena,měla jsem závratě,bylo to asi na 12 hodin,během té doby malou krmili stříkačkou.

Myslím,že se snaží hodně o kojení a podporují ho,ale mě zklamalo,že mi víc nepomohli s naučením přisátí mimča.Některé sestřičky byli hodně ochotné,i když toho měli hodně,ale jiná pak přišla a doporučila kloboučky.Když jsem je žádala o pomoc,tak došly buď za hodně dlouho nebo vůbec!což se mi nelíbí,chápu,že u každého nemůžou být pořád,ale měly by si udělat čas na pomoc,zvlášť když tak dnes propagují kojení.Mamče jsou pak zbytečně nervózní a skončí zbytečně u kloboučků,i když vpáčené bradavky nemá.Zkoušeli jsme to i doma bez kloboučků,ale malá už nehctěla.Já naštěstí měla mléka od začátku dost a vydržela jsem kojit i s klobočkama do 8,5měsíce,pak už malá nechtěla.V příštím těhotenství chci ke konci zkusit formovače,tak snad se tomu vyhnu.

Myslím,že sestřičky které se staraly o kojení spíše matku stresovaly ,neměly dostatek času se matce věnovat a tak vše probíhalo honem honem a jak to nešlo hned raději vzaly dítě dokrmit uměle aby to bylo co nejrychlejší a matka mohla co nejdříve domu ,když dítě získá propouštěcí váhu.To mi přišlo škoda.Já jsem zdravotník a poradila jsem si sama ,ale mnohé maminky to tam obračely.

Na dětské zdravotní sestry v nemocnici nevzpomínám v nejlepším, s kojením mi poradily až po 3 dnech, ikdyž jsem o pomoc několikrát prosila. A kdybych si o přiložení miminka na porodním sále sama neřekla, tak by ho odnesly s tím, že jsem unavená a potřebuji si odpočinout. Už nikdy více. Pro příště se budu víc informovat a seženu si laktační poradkyni hned.

Na dotazník se mi odpovídá těžko, protože jsem narazila na dvě sestry, které byly úplně úžasné a pomáhaly, jak jen to šlo. Díky nim jsem se taky rozkojila. Ale taky si pamatuji jednu sestru, která místo toho, aby se snažila pomoct, donesla láhev. Naštěstí miminko mělo dost rozumu a odmítlo ji. Když si představím, že se mu to mohlo zalíbit a kojit by vůbec nechtělo... :-(

Na klidné vysvětlení kojení nebyl v porodnici čas, všechno jsem vyčetla z knížky, sestřička byla poměrně razantní a ukázala mi kojení přesně způsobem, který byl v rozporu se správnými zásadami - dítě brečí, násilné nucení k prsu. Nakonec jsme se to naučili sami.

Na nedonošenecké JIP byla možnost využít el. odsávačku pro rozjetí a udržení laktace, dětem bylo dle možností podáváno odsáté MM, ale i UV. Později, když bylo možno kojit, vždy se mi sestry věnovaly a byly vstřícné, pomohly s přisátím i povzbuzováním dítěte k sání. Oba plně kojím (* 16.7.2010). Prvorozeného syna (* 7/2008) jsem kojila až do otěhotnění s dvojčaty, sám se odstavil, oba porody sekcí, také mi pomohly s rozkojením, ale na normálním odd. jsem se musela víc domáhat pomoci, nebyla od některých dětských sester téměř žádná vstřícnost.

Na některé otázky se mi trochu těžce odpovídalo - 11, 22,29,30. Do porodnice jsme přijeli dopoledne už s narozeným miminkem, první přiložení proběhlo doma. Během dne miminko moc nepilo, večer jsme šli na ukázku koupání a tam jsem požádala sestřičku zda by mi ukázala jak mrnousa přiložit. Syn se hned ukázkově přisál a od té doby krásně pil. Jinak se mnou nikdo o kojení nemluvil a žádná podpora neprobíhala ale myslím, že spíš proto, že nebylo nic potřeba řešit, jinak byl personál velmi milý a myslím, že kdybych problém měla a požádala o pomoc, tak by se mi někdo věnoval. Ale nevím, nemůžu posoudit.

Na některé skutečnosti jsem nebyla upozorněna a nemile mne zaskočily. až teprve poté, co jsem se zeptala, mi bylo vysvětleno, čeho se to týká, čím je to způsobeno a že to není zdravotní komplikace.

Na nemocnici v Brandýse nad Labem bych nemohla nadávat, ale co se týče proškolení o kojení a to jsem byla prvorodička, nebylo vůbec žádné! Často se třídali sestřičky a nikdo ke mně nepřišel, jestli nepotřebuju poradit, nebo mi nevysvětlil, jak kojení má fungovat. Jen když se člověk zeptal, tak odpověděli. Myslím, že nejsem jediná, kdo si na to stěžuje. Je to velká škoda, že se nám někdo víc nevěnoval, řadu informací jsem si musela doheldávat sama, pak kontaktovat lak. poradkyni. Je to velké mínus pro porodnice, určitě by každá maminka, co chce kojit uvítala mnohem lepší přístup a hlavně informace! Bez jakýho koliv vysvětlení mi nasadili okamžitě kloboučky a já byla ráda, že vůbec syn tahá a já kojím. Přinesli mi ho bohužel až druhý den. Měla jsem těžký porod zakončený kleštěma a dvě narkózy. Chtěli zabránit, aby se mi rychle zavinovala děloha-velké poporodní poranění. Proto jsem malého přiložila až druhý den. :-(

Na Obilňáku sestřičky udělaly všechno pro to, abych se rozkojila. Rodila jsem SC, ale dítě mi bylo přineseno a přiloženo až po 5 hodinách po porodu, nevím proč. I nadále mi dítě nosili tak po 5 hodinách, častěji ne. Až po dvou dnech jsem dítě dostala do péče rooming-in.Rozkojila jsem se pozdě, ale přece,mezitím bylo dokrmováno injekční stříkačkou, nejdříve MM, pak UM.

Na oddělení šestinedělí byl problém v tom, že ženské a dětské sestry podávaly někdy protichůdné informace (např. o tom, zda dítě budit na kojení v pravidelných intervalech). Po porodu jsem měla komplikace, dítě mi první tři dny vozili jen na kojení, které se mi ale nedařilo (dítě se neumělo pořádně přisát); sestry ale neměly čas mi pořád pomáhat a radit (jedna mi přímo řekla, že má spoustu nových maminek a na mě čas nemá); z porodnice jsem odjížděla dost vystrašená z toho, co budu doma dělat, když se mi nedaří pořádně kojit a nevím, na koho se obrátit. Doma se ale vše srovnalo, v klidu a pohodě se nakonec kojení bez problémů podařilo. Takže závěrem bych řekla, že v nemocnici mi s kojením moc nepomohli, spíše naopak.

na pokoji byl *nejaky* sesit se zasadami, jak kojit, cvicit, stravovat se... ale toho jsem si vsimla az v den odjezdu z porodnice. v porodnici me naucili pouze jednu polohu kojeni, dalsi mi na pozadani ukazala az detska lekarka. cekala bych informace co delat, kdyz nastanou problemy s kojenim - moc mlika, malo mlika, zanet prsu, jak odstrikavat atd. - bohuzel nic z toho jsem se nedovedela a samotnou me nenapadlo se zeptat. taky bych ocekavala informace o potravinach, ktere nejsou vhodne pro kojici maminky, ovsem i tohle mi v Motole zustalo utajeno a informace jsem shanela na internetu. mozna ale toto vsechno se nastavajici maminky dozvi na predporodnim kurzu, ktery jsem ja neabsolvovala :)

Na porodnici Třinec si ztěžuje mnoho maminek i pediatrů z okolí, nechápu, jak tato nemocnice může vlastnit tento certifikát. Laktační poradci jsou zde považování za externisty, kteří do toho nemají co mluvit, většina maminek odchází s lahvičkou a Nutrilonem. Dokonce posílají některé maminky, kterým kojení nejde, aby si Nutrilon koupily hned v porodnici. Běžně se dokrmuje. Z mé zkušenosti a mnoha jiných se v této porodnici nedodržuje z titulu Baby Friendly nic. I po porodu je dítě automaticky odebráno po 2 hodinách na novorozenecké, i když si rodiče přejí rooming-in, není jim vyhověno. Dítě je dáno do péče maminky, až se údajně vyspí, zesílí. Zklamání obrovské. Pokud by se s tím dalo něco dělat, budu velmi ráda. Prosím o diskrétnost a neuvádění mého mailu. Děkuji.

Na porodnici v Hradci Králové s BSH mám, díky rychlému porodu, jen dobré vzpomínky. Překvapil mě brzký odchod domů, kdy ještě velká část maminek začala teprve kojit. Rodila jsem v pátek, domů jsem šla v pondělí dopoledne. Jedinou výtku k sestrám rádkyním v oblasti kojení mám, kdy v sobotu za mnou přišla mladinká sestra, kontrolovala přisátí, vše krásné, jen miminko často brečelo. Pokývala hlavou, odcházela s větou:"hlavně, abyste měla mlíko,mamko". Ještě, že mám druhé dítě, které doposud kojím(13.měsíců), tak vím, že mléko budu mít, ale až 3.den. Jinak bych propadla v depresi a krokodýlím slzám předem:)... Ještě krátce k 10ti bodům, dudlík máme, není nad staré dobré rady našich předků:). Jinak nejvíc mi pomohly Vaše stránky, paní Jiřinko, tak ať Vám tu diplomku dají už jen za ně. Mějte se dobře, hezké svátky a úspěch ve finále studia. Eva Hloušková

Na porodním oddělení jsem strávila, v tzv. "hekárně" tři dny, kvůli odtékající plod. vodě. Porod nakonec museli vyvolávat. Za celou tu dobu se tam vystřídal snad všechen personál, všechny služby. Všichni byli maximálně vstřícní, hrozně ochotní a milí. Ač jsem se svého prvního porodu samozřejmě obávala, jejich laskavost a vstřícnost mi tam celé ty tři dny, včetně ne uplně standardního porodu, kdy už se mluvilo i o císař. řezu, strašně moc pomáhala. Nemám jednou výtku k personálu, naopak obrovské DÍKY. Ovšem na oddělení šestinedělí to byl pravý opak. Pobyt tam byl peklo. Sestry strašně neochotné, každý dotaz je obtěžoval, každou odpovědí dávaly najevo, jak nemají čas. Řekla jsem, že mám vpáčeném bradavky, daly mi kloboučky a tím to skončilo. Několikrát jsem šla s prosbou, zda by s na mě nepodívaly, že dítě brečí a že nevím, zda kojím správně. Sestry opět daly najevo, jak na mě nemají čas a náladu a řekly, že za mnou za chvíli někdo přijde, at jdu na pokoj. Když někdo přišel, koukl, velmi neohleduplně chytly dítěti hlavičku a mačkaly ji k prsu a za minutu dvě odešly. Dítě brečelo a každé ráno při vážení, mělo méně. Dětská lékařka při kontrole vždy hrozila, že mě nepustí domů. Já brečela a dítě také. Za sestrama jsem se bála jít, bylo jedno jaká je tam služba, všechny se chovaly obdobně, až na jednu jedinou, která byla opravdu hodná a velmi ochotná, ta mi i půjčila kloboučky. Asi třetí den, při ranní kontrole, kdy dítě bylo zase hubenější jsem řekla, že chci příkrm, který mi sestry odmítají dát... lékařka, řekla, že mi ho mají začít dávat - dítě přibralo a nás za dva dny jsem šla domů. Hned druhý den jsem jela na laktační ligu do Krčské nemocnice, kde jsem byla i před porodem. Nicméně se nám kojení stejně nepodařilo.

Na sále mi malou zkusili přiložit, ale jen tak "letecky" (sestra ji vedle mě držela ve vzduchu, vůbec nedošlo ke kontaktu tělo na tělo, nepřisála se přestože z prsů mi teklo samo při zmáčknutí prsu. Sestra to zkusila jen jednou tak 1-2minuty usoudila, že nejde a malou mi na 9hodin odnesla (řekli mi, že za 3h ji dostanu, ale pak údajně nebyl čas, když jsem se po ní ptala). Ve zprávě ale stojí, že se dítě na sále přisálo. Sestra, která mi ji potom donesla mi ji jen položila vedle sebe, že ji mám nakojit, nesmyslně mi táhla prso za dítětem, které se škubalo a odtahovalo. Nebyla mi porazena žádná kojící poloha, malá se nepřisála ani tenkrát, ale víckrát už se o to nikdo nezajímal. 3dny po porodu jsem měla prsa bolestivá tvrdá, hodně nalitá, prosila jsem o radu (malá stále nedokázala pít), jediná rada byla "odstříkejte do umyvadla, ale radši ne moc, ať se vám tolik nenalívají a míň pijte". Teprve když se ke mně dostala jedna sestra, která byla známá mojí kamarádky a začla se zajímat o to jak nám jde kojení a já jí vše řekla pomohla mi - zkontrolovala prsa, poradila polohu, snažila se se mnou několikrát opakovaně malou přikládat a když to opravdu nešlo zavolala na pomoc ještě jinou sestru, zkusily to ještě párkrát a pak se shodly, že vzhledem k ploché bradavce asi pro začátek bude nutný klobouček. Vybraly mi nejvhodnější pro mou velikost prsou, poradily jaký koupit domů - malá okamžitě začla sát. Do týdne pak klobouček už nebyl třeba. Zhrnu-li to pak se mi nakonec dostalo skvělé podpory a rady v kojení, ALE bohužel až po intervenci známé, která za mnou poslala svou kamarádku, do té doby jsem se pomoci nedočkala žádné a to ani po přímých opakovaných žádostech. 3týdny po porodu jsem se do nemocnice dostala znovu na oddělení gynekologie na akutní operaci a byl problém na příjmu prosadit si hospitalizaci s malou, bylo mi řečeno, že ji mám nechat doma manželovi a má ji krmit z láhve (malá byla nedonošená v tuto dobu měla teprve TP, řešily jsme s pediatrem problém nepřibývání na váze, byla slabá a spavá kvůli žloutence) nebo aby mi ji manžel nosil na kojení z domu. Trvala jsem si na svém a samotná hospitalizace na oddělení pak byla skvělá, ale byl to hodně tvrdý boj si to na příjmu vydupat. Ještě bych chtěla dodat, že jde o mé druhé dítě, ale první porod a novorozence (starší dceru jsme adoptovali v půl roce věku)

Na standartních pokojích chyběla vybavenost - židle, stoleček pod nohy ke kojení. Bylo zde pouze křeslo, na kterém jsem já osobně kojit nemohla. O vše si člověk musel říct a připadal si, že si zase něco vymýšlí. (Některé sestry byly ochotné, jiné se tvářily, že je člověk obtěžuje, ale od toho tam přece jsou, aby pomáhaly.) Taky jsem měla problém rozeznat sestry z novorozeneckého od sester z šestinedělí. Jen jedna se ná představila a člověk hned věděl na čem je.

Na takto velkou porodnici jsem očekávala trochu více. Na požádání sice byly maminkám zodpovězeny všechny dotazy v oblasti kojení, maminky měly možnost shlédnout instruktážní video od paní doktorky Mydlilové, ale personál sám o sobě nevyvíjel moc velkou iniciativu (myšleno tak, že by s maminkou někdo poseděl a zeptal se, zda je vše v pořádku, zda se nepotřebuje na něco zeptat, něco vysvětlit, má problémy apod.). Měla jsem pocit, že se u druhorodiček tak nějak "předpokládalo", že všechno ví, ve všech oblastech. Druhorodička, která pak má děti věkově déle od sebe, může být hodně v nevýhodě.

na to, že tato porodnice má tento titul, byla jsem hodně zklamaná. Dceru mi sestra donesla, dala mi ji do postele a řekla ať nakojím a odešla. Byla jsem prvorodička po císaři, takže opravdu hnus. Podařilo se nám to až druhý den. Přistup opravdu hrozný. Už nikdy více.

Na to,že jsem byla po císaři se malý přisál hned na poprvé skvěle, měla jsem však strašně moc mlíka a tak mu samo teklo a strašně se přepíjel. Nikdo mi nesdělil,jak s tím množstvím mlíka naložit,aby se nepřepíjel a zároveň po pár týdnech mléko nezmizelo.Byl to pak pořádný šok.Sice jsem trochu odsávala,ale kdybych měla ty informace - od laktační poradkyně,kterou jsem kontaktovala pak telefonicky ale hlavně od Vás, nemuselo se mi ztratit. Pár krizí pak ještě sice přišlo,ale to už asi souviselo s jinými okolnosti (stres...),jak jsem opět zjistila z Vašich stránek, takže Vám touto cestou chci velmi poděkovat. Všechny krize jsem překonala a kojím stále již 8 měsíců! Někdy mi totiž i dětská sestra řekla kontraproduktivní věci a nebýt Vás,tak už dávno nekojím. Ještě k porodnici.Myslím že to bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí, v okolí myslím lepší porodnice co do přístupu sester není. Přístup byl celkem fajn,až asi na jednu sestru,ale to už tak bývá.Určitě půjdu rodit do Chrudimi znovu.Škoda jen,že mi více nevysvětlili,jak udržovat kojení.V porodnici žádný problém nebyl,takže jsem pak byla doma dost bezradná.Ikdyž teoreticky jsem byla myslím z přednášky dost připravená,ale praxe je holt něco jiného.

Naprosto nedostatečná podpora kojení. Sestry mají moc práce a proto se nemohou každé ženě věnovat individuálně. V případě, že dítě nevypije předepsané množství mat.mléka, nutí sestry umělý dokrm. Což nehodnotím až tak negativně, protože nemají čas vyhodnocovat kojení každé matky zvlášť a Vy jako novopečená maminka u prvního dítěte si netroufáte prosadit, že je to ok, protože jste zmatená a nic nevíte. Každopádně je potřeba, aby si budoucí maminka zjistila co nejvíce informací hlavně o správné TECHNICE kojení před nástupem do porodnice, protože konkrétně s technikou mi nikdo nebyl ochoten pomoci. Sestry na to skutečně neměly čas. Rozhodně je třeba mít kontakt na laktační poradkyni.

Narodila se mi nedošonená dvojčata a dost jsem se s nima ohledně kojení natrápila.Jeden sál málo a usínal a druhý odmítal bradavku a po vyplivnutí ji hledal. Protože jsem byla prvorodička neměla jsem vůbec žádné zkušenosti. Bohužel sestřičky neměly pokaždé na mne čas a tak já se opravdu při "kojení" jen trápila a děti taky.Myslím si,že kdyby se mi někdo více věnoval a pomáhal,bylo by to lepší a já bych se možná i časem rozkojila.

narodily se mi krásné dvě holčičky dvojčátka - velice šikovné - porodní váha každé z nich byla 3000g. Můj zdravotní stav oproti tomu byl trošku horší. Moc jsem chtěla kojit, ale ať jsem je měla přisáté hodinu i více - stejně hned plakaly hlady a když jsem volala sestřičku, tak jen donesla stříkačku a dokrmila je umělým mlékem. Ukázat kojení mi přišla jen na začátku jedna sestřička, přiložila mi obě děti současně a odešla - a já si prostě nevěděla rady. PAk už nepřišel nikdo, jen mi dávaly umělé mléko na dokrmení, což pro mě v tu chvíli bylo velice jdnoduché, neboť pak děti spaly tři hodiny. Po mém úporném kojení(trvající i déle než hodinu) děti stále plakaly. A navíc mě strašně po kojení bolely bradavky, takže mě vlastně ani nikdo nenaučil správnou techniku kojení(přisání). Asi jsem se holt měla více domáhat spolupráce sestřiček a jejich pomoci. Na dobu v porodnici nevzpomínám v nejlepším.

Naštěstí jsem měla zkušenosti s kojením mého prvního dítka, tak jsme to opět zvládli, ale vše je o lidech, takže zatímco pár zdravotních sester na dětském odd. bylo nesmírně vstřícných, milých a orientovaných, jiné se tvářily, že je obtěžuji nebo podávaly protichůdné informace (to bohužel platilo i po prvním porodu, kdy jsem pomoc potřebovala více). Sestry na odd. šestinedelí skvěle pomohly s bolestivě nalitými prsy.

Naštěstí jsem neměla s kojením žádné velké problémy, jen jednou se mi v porodnici nepříjemně nalila prsa a byla bolestivá, ale díky tomu, že mi zapůjčili přístroj na odstříkání mléka, se to druhý den už vyřešilo. Jinak jsem dceru plně kojila do jejího necelého roku. takže z tohoto pohledu jsem byla s přístupem porodnice spokojená. Ale mám ve svém okolí spoustu známých, kteří měli problémy s kojením a měli pocit, že jim personál v porodnici moc nepomohl. Doufám,že tento dotazník poslouží k nápravě této situace.

Ne na všechny dotazy se dá pravdivě odpovědět, neboť neposkytují dostatečný výběr předem stanovených odpovědí. Např. porodnici v Nymburku jsem si vybrala na základě extrémně špatné zkušenosti s porodnicí v Ml. Boleslavi. Této porodnici by měli odebrat titul BFH! A tohle není pouze můj názor.

nebyla jsem moc spokojená s jednou zdravotní sestrou,která odmítla přikrmit malého první noc po porodu,malý se narodil dopoledne a ještě jsem neměla mléko,kojila jsem celou noc co 20min ještě že to bradavky vydržely a druhý den když už mléko bylo,tak přišla že ho musí dokrmit,že hodně spadnul s váhou!tak jsem ji řekla že nesouhlasím,že mléko už mám tak proč by ho dokrmovala,když to už evidentně nepotřebuje,ale to byla naštěstí jen jedna jediná nepříjemná sestra

Nebyla jsem s ochotou ani pomocí sester v porodnici vůbec spokojená (příklad: když jsem je na vlastní žádost prosila o přiložení dítěte po císařském řezu, bez jakéhokoli vysvětlení vhodné polohy či techniky přisávání mi nechaly dítě v posteli a odešly s tím,že z toho stejně nic nebude, že mléko ještě nemůžu mít, že je brzy a ať si nastuduju ten plakát na zdi. Nebo jsem se úplně náhodou dověděla,že dítěti, které bylo na noc u sester z důvodu,že jsem se o ně první noci nemohla starat, dávaly bez mého souhlasu umělý dokrm, když jsem s tím nesouhlasila, bylo mi řečeno, proč prý chci trápit dítě hlady, že ony by to teda nedělaly a že dítě musí rychle začít přibírat, atd. Kdybych se o kojení před porodem sama nezajímala a neinformovala se na Vašich stránkách, s velkou pravděpodobností bych kojení v porodnici neustála. Problém s velmi bolavými krvácejícími bradavkami jste mi pomohla vyřešit až Vy osobní návštěvou v porodnici. Ještě jednou díky.

Nebyla jsem spokojena s personálem a podporou kojení.Když maminka nemá problém,tak je to v pohodě.Ale když jsem problém měla-nikdo mi nebyl ochoten poradit.A když,tak si rady odporovaly.Mám 2 dědi.Obě se narodili SC ve spin.anest.Obě mi do 2 hod nepřiložili.Výsledek-první se nechytlo vůbec a tak jsem 7 měsíců odstříkávala MM a bylo plně"kojeno".A to jsem MM podávala 2 měsíce doma gastrickou sondou a zkoušeli jsme kojení-nic.U druhého už jsem byla chytřejší.Opět mi ho nedali na přiložení do 2 hod.-musela jsem po SC a spin.anest.24 hod ležet.Manžel měl dovolenou a on se dožadoval,aby mu dítě vydali a nosil mi ho na kojení a přikládal,poprvé za 4 hod.Myslím,že manžel to zachránil a kojím nyní 9 M a budu i dál.Opravdu jsem s personálem nebyla spokojená.Taky u druhého dítěte jsem měla víc načteno,i laktační poradkyni na telefonu-to vše jsem zase získala díky 1.neúspěšnému(problematickému) kojení(ale aspoň 7 M).Jinak Vás moc zdravím a děkuji za Vaše stránky.Daniela

Nehci křivdit personálu v nemocnici-myslím, že sestry se snažily se mnou dělat, co mohly-, ale stejně jsem se !to naučila! až druhý den po příjezdu domů, když mi pomohla moje matka :)

Nechápu jak porodnice v MB může říkat, že je BFH. Myslím si, že toto označení by měly používat pouze ty nemocnice kde je kompletně celý personál proškolen a má zájem tuto problematiku s rodičkama řešit a to jednotným způsobem. Dostávalo se mně rad naprosto rozdílných a úplně nejlepší bylo, že když už jsem jedno dítě kojila, tak že radit přece nepotřebuju. Jenže okolnosti u obou byly úplně rozdílné: 1.dítě narozené v dubnu 2007 ve 29tt (1050g) jsem kojila s kloboučkama až od cca 6 týdnů plně do 12 měsíců, částečně do 18 měsíců(s příkrmama) 2.dítě narozené v lednu 2010 ve 40tt (3830g) bylo velmi hladové, netrpělivé a laktace nastoupila až 4den po porodu. Nyní kojím bez kloboučků. Mám vpáčené obě bradavky, jež se dětem nedaří správně ústy uchopit. Přeji hodně štěstí a děkuji za podporu a rady ohledně našeho kojení. Nashledanou Martina Petriskivová (alias Myšička23 z červencovek 2007)

Nechápu, jak mohla kyjovská porodnice získat titul BFH. Rozkojila jsem se až 14 dní po porodu sama doma. Dceru jsem viděla až 7 hodin po porodu a k prsu jsem ji dostala až 28 hodin po porodu. Vztah matka - dítě byl silně narušen.

nechtěli mi půjčit odsávačku, prý mám odsávat ručně, čož mi vůbec nešlo a laxní přístup personálu.

nejdůležitější je neztrácet víru v sebe sama. Ne každá sestra v nemocnici má čas a chuť Vám správně pomoci. Nemělo by to tak být, ale je jich dost takových, co nepomůžou, ale naopak odradí. A když poradí, tak hodně špatně.

Nejlepší porodnice je Havl.Brod!

nejprve doplnění k otázkám: 3) platí odpověď 3 i 4 7) rodila jsem ve 32+2tt, netuším, která odpověď je správná 8) obě děti byli do 1500g 12) rodila jsem o 2 měsíce dříve, stihla jsem pouze první lekci předporodního kurzu 20) údajně ne, první dny prý cizí mateřina. později jsem sama porodnici nechávala mléko pro jiné děti 22) odpověď 1 i 2 29) byla jsem tochu zvláštní případ - sama jsem byla dána na gynekologický nadstandard, byly na JIPu, nechtěl se o mě starat nikdo, ale nebyla jsem repre vzorek - platí i u otázky 30 35) skoro nic, po celou dobu udržuji laktaci velmi složitě pomocí odsávačky. s ohledem na moje prsa je jediná, která to "utáhne" Medela lactina, jejíž pronájem je 40 kč na den, což je sice dost, ale jenom díky ní se mi podařilo kojit 9 měsíců ostatní postřehy: vzhledem k tomu, že jsem měla s kojením velké problémy, absolvovala jsem ledacos. asi největší osypky a rozčarování mám z Laktační ligy. Krč jsem si vybrala právě proto, že tam Laktační liga působí. Musím říct, že pro mě bylo psychicky velmi náročné, když mi řekl, že děti dostávají cizí mateřinu. Brala jsem to jako další svoje selhání a to jsem při tom věděla, že se mi mlezivo tvoří a ihned po probuzení z narkózy jsem se ptala, kdo mě bude rozkojovat. Samozřejmě jsem to obrečela, atd. Jelikož se mi po porodu nevěnoval nikdo (na JIPu měly sestřičky spoustu práce s našimi dětmi, jeden vyloženě bojoval o život, bylo mi řečeno, že se o mě postarají sestřičky na oddělení, ty mi zase tvrdily, že tam nemám děti, že se mají postarat sestřičky na JIPu), zašla jsem na LL, tam mi bylo doporučeno, že když mám dvojčata, že mám přejít na UM, že budu mít život jednodušší. Viděla jsem černě. Jelikož jsem stále otravovala, nakonec mě sestřička "ukázala" jak mám odstříkávat. Na chodbě a bez skleničky... Což se ukázalo trochu jako problém. Mám velká prsa, tudíž jsem pak nedokázala držet zkumavku a odstříkávat... když jsem se pořád (na JIPu i na oddělení)domáhla odpovědi, jak to mám dělat správně, aby půlka mléka nešla mimo, bylo mi sestřičkami na JIPu řečeno, že mi mají na oddělení půjčit odsávačku, že to půjde líp. To se mi nakonec podařilo, ale sestřičky na mě koukaly jako když jim tu odsávačku pomalu kradu, vždy jsem musela počkat, až jejich maminky odsají.. což kolidovalo s tím, že na JIP jsem mohla mléko nosit jen v určité hodiny. Následně jsem měla občas problémy přesvědčit sestřičku, aby mi dala mléko přes noc do lednice. Buď mě poslala na JIP, i když věděla, že jsem teprve krátce po porodu a že bych sama neměla, nebo mi tvrdila, že mi to do rána na pokoji vydrží. Atd.... Také mě jednou odlapila sestřička, jak jsem se plížila (sotva jsem šla) do LL, protože se mi nikdo nevěnoval, hned se ptala kam jdu. Když jsem jí to řekla, tak mě spucovala, že je to zbytečné, že se o mě postarají jejich sestřičky. Pokud se dále týká LL, měla jsem domů od kamarádky zapůjčenou běžnou odsávačku od Aventu. Bohužel nám nefungovala, tak jsme šli na LL, zda jí máme sestavenou dobře. Poslali nás do prodejny. Kontakty na jejich webech na laktační poradkyně nefungují. I ty, které mají volejte nonstop, telefon nezvedají, zpátky se nikdo neozývá. Cca z 10, kterým jsem zaslala e-mail s dotazem, se ozvaly 2. Je probléma najít některou, která se zabývá dvojčaty a nedej bože, kdyby člověk chtěl, aby dorazila domů a to jsem to samozřejmě chtěla zaplatit. Jelikož kluci málo jedli a občas jsme měli různé problémy, hledala jsem pomoc kde se dalo. Často jsem měla laktační krize, ale teprve na Vašich webech jsem se dočetla, že to může být spojeno se štítnou žlázou. Jelikož jsem po propuštění z porodnice nebyla tak zběhlá, netušila jsem, že je běžné, že poklesne tvorba mléka. Člověk se všude dočte o krizi po šestinedělí, 3m... ale tohle téměř nikde není uváděno. Pokud se týká laktačních poradkyň z LL, asi nejkurioznější bylo, když mi jedna doporučila (syn málo pil), ať si nad něj kleknu a nakojím ho v kleče, že chce asi jinou polohu. Atd, atd.... bylo toho fakt hodně. Nechci otravovat, asi jsem měla fakt smůlu. Jo a všichni mě moc podporovali, protože mi říkali, že mám zapomenout na to, že bych kojila, protože jsem moc stará, kluci šli císařem, byli hodně nedonošení, měsíc na JIP,... atd. už jsem Vám to vše psala v e-mailu, když jsem Vás žádala o radu, tak se omlouvám, že se opakuji. Jo a také mě porodnici naučili špatně dokrmovat stříkačkou - přes malíček. :-) V případě potřeby, klidně dodám další kuriozity. :-) Hanka (vyletnik@email.cz)

Nejsem asi schopná dokonale posoudit přístup personálu k otázce kojení, jelikož jsem neměla žádné otázky ani požadavky a jakožto druhorodička s prvním dítětem kojeným do 1roku jsem byla považována za zkušenou. Jediné co bylo jiné od prvního porodu (v jiné porodnici) když nebylo 3den mlíčko a dcera moc plakala, tak jí přikrmili 2x po cca 6hod ze stříkačky...ale první dceru jsem neměla u sebe (po porodu cís.řezem) tak je možné že byla taky dokrmována. Moc děkuji za vaše stránky, je to neuvěřitelné, že je někdo ochoten v dnešní době zdarma pomáhat lidem potažmo dětem.

Nejsem zastáncem nucení matek za každou cenu kojit nebo nekojit.Mě vadilo jak mi všichni nutili kojte,musíte kojit jinak jste špatná matka.Stresovalo mě to.kojila jsem půl roku a s pocitem viny jsem potom přestávala. Hodně štěstí ve Vašem výzkumu :-) milada

Největší problém je v lidech, některým sestřičkám jsem byla vděčná za rady a jiné mě dostávaly do situací kdy jsem to chtěla vzdát.Jde také o to že ony nemají čas se věnovat každé pacientce tolik co je potřeba.Mě poradila až moje gynekoložka a díky ní kojím bez kloboučku a brz bolesti.

nejvíc záleží na pocitu,že první kroky u kojení maminka dělá správně,to je mít pocit,že má na ni personál čas ,když se nedaří kojení nastartovat z jakého koliv důvodu,nejhporší je pocit,že maminka otravuje svými dotazy a zde začíná era ,budu kojit dlouho a ráda nebo to raděj vzdám.Je totiž rozdíl se učit teorii a pak zkusit praxi přímo v realitě.odborný pracovník může být jakkoliv vzdělaný,pokud nemá čas na rady,je to malér a v dnešní době kdy se jedná o snižování pracovníků je to o čase a ochotě .

Nejvíce mi pomohlo, že mě nikdo nestresoval ve chvíli, kdy kojení nešlo, bohužel v porodnici syn velmi málo sál a nikdo to neuměl vyřešit. Dle mého názoru byl příliš malý. Později jsem si pozvala laktační poradkyni a syn je už šest měsíců plně kojený. Individuální přístup byl zajištěn z důvodu pobytu syna na oddělení JIP, kde se skutečně rodičům plně věnují jak lékaři tak sestry. Vím, že na běžném oddělení takový přístup tak běžný není.

Nejvíce záleží na lidech, resp. sestrách, které v porodnicích pracují. Stačí jedna nervozní sestra, která na vás v tomto náročném období zvýší hlas a problém je na světě.

nekdy byli milionovy a nekdy nas tam brali sestry jako ve fabrice...nepouzivaji city,,ja jako prvorodicka prd vedela a kdyz se mi nalili ohrome prsa nikdo mi neporadil dopredu..asle jinak my pomohli ale asi jako kazde mamince

nekojila jsem. a myslim si,ze z kojeni se dela veda. z okoli vim,ze moje dite od zacatku na nutrilonu je mnohem zdravejsi, nez deti co byly kojene

několik sestřiček zakazovalo dudlík, pak přišla další a říkala, že určitě je lipší dudlík než prst, z hlediska hygieny, což asi ano. Jen si myslím, že je to rozhodnutí každé maminky jestli chce ho dávat nebo ne, a ne aby mi někdo diktoval, to si nechte až na doma. Po minulých zkušenostech jsem ten dudel prostě dávat chtěla, a docela mě tím naštvali. Byla jsem na nadstandartu tak byli všichni příjemní, ale jedno dopoledne na šestonedělí mi stačilo, tat tak příjemní nebyli, ale mají tam moc práce. Hezký den

Některé sestry fungovaly sestry perfektně byly ochotné a trávili s námi i 20 minut protože syn se nepřisál tak jsme pokračovali i doma ze stříkačky, ale byly i starší sestry které mi řekli ať odsaji že mu mléko dají sami. Mockrát děkuji za vaše stránky.Byla jste jedna z nejlepších. Podařilo se mi kojit 18.měsíců, ale po dvou měsíčním odsávání a přikrmování. Chybovi

Některé sestřičky na oddělení šestinedělí by si měli uvědomit, že prvorodička i poprvé kojí a žádný učený z nebe nespadl od toho tam také jsou.

Některé sestřičky v porodnici byly moc hodné a ochotné, ale některé brali kojení až příliš fanaticky, což mě jako prvorodičku trochu stresovalo, doma se všechno upravilo samo. Chyběli mi hlavně základní informace typu - když potřebujete miminko dostat od prsa, strčte mu do pusinky malíček :o) - to jsou myslím věci, které novopečená maminka neví. Hodně informací jsem asi třetí den našla v jakémsi vytišněném manuálu, který jsem našla na pokoji mezi časopisy, ale o kterém jsem předtím ani nevěděla, že tam je. Přesto ale není nad to, když vám to někdo zkušený polopatě a v klidu všechno vysvětlí a ukáže. Nejvíc mě znervózňovalo to, že se mi zpočátku moc nedělalo mléko a sestry mi místo uklidnění pořád říkaly, že málo přikládám, přitom malý byl přisátý téměř v kuse nastřídačku u každého prsa. Nejhorší ale bylo, když mi skoro nadaly, když jsem se ptala na rozpraskaná prsa, že špatně přikládám a mám špatnou techniku kojení, ale v podstatě nikdo mi neřekl, co proti tomu dělat. Připadala jsem si s jako neschopný hlupák.

Některý personál mi pomohl, jen mi nedokázali správně vysvětlit polohy přisátí (když jsem požádala aby mi poradili, přišli "nabodli" mimi na bradavku, ale když jsme to zkoušeli pak sami, moc nám to nešlo), jedna sestřička byla dokonce velmi nepříjemná. Ale celkově si myslím, že v oblasti kojení je HB na velmi dobré úrovni. Co se týče přisátí dítěte, praktikují ho téměř "ihned" po porodu - porodní asistentka na mne tímto udělala velmi dobrý dojem (ihned se syn chytil) - pak to bylo horší. Když nás propustili domů, syn přibýval 20 g týdně. Dětský dr. nám ihned dal lahev. Nechtěla jsem se tak snadno vzdát kojení, tak jsem hledala pomoc.Jen díky vám paní Jiřinko, se nám podařilo kojit plných 10 měsíců (i když jsme částečně začali na Váš popud dokrmovat stříkačkou (lahev úplně vyřadili) a docílili jsme toho, že když začal syn přibývat, tak jsme se pak navrátili k plnému kojení (v což jsem ani ve snu nedoufala). Nebýt vás, musela bych na umělé mléko najet téměř ihned a to jen proto, že jsem byla nezkušená a neměla se na koho obrátit. Lépe řečeno styděla jsem se za to, že to neumím a proto jsem vyhledala pomoc po internetu nikoli "na živo". Na závěr bych Vám chtěla moc poděkovat a popřát Vám plno úspěchů ve Vaší práci. Udělala jste na mne lepší dojem než-li celý personál v porodnici i mimo ni.

nelíbil se mi rozdílný přístup k maminkám ať už se to týkalo kojení, tak i manipulace s dítětem a ošetření atd. opravdu to záleží na lidech. ale profesionální přístup si představuji jinak, vše bylo moc hektická a zejména pro mě prvorodičku. také se mi nelíbilo to, že když jsem chtěla dítě mít ihned po porodu na pokoji u sebe, tak mě sestra přemlouvala, ať ho dám na noc do sesterny, že si mám odpočinout.

Nelíbilo se mi, že děti (dvojčata) nejrmili alternativně, přestože všude bylo napsáno jak se to dělá, dali mu dudlík a lahev.. až doma jsme začali plně kojit..

Nelíbilo se mi, že mě v porodnici nikdo neviděl při kojení, když jsem si stěžovala, že nám to moc nejde, dostala jsem hned klobouček, aniž by mi něco bylo vysvětleno.

Nelíbilo se mi,že každá sestřička mi říkala o jiné technice kojení.....takhle né,to musíte takhle,když máte velká prsa a já nevěděla,co je správně!

Nelze hodnotit všechny sestřičky v nemocnici najednou,jelikož každá měla jiný přístup,ochotné byly samozřejmě všechny, jen mi vadilo,že každá radila něco jiného.Laktační poradkyně v porodnici,která dělala sestřičku na šestinedělí mi velice pomáhala a dost mě informovala,ale byla to jedna ze čtyř sestřiček,co tam pracovali.Jinak mi všechny říkaly,že až přijdu domů,že se to srovná.Bohužel se vše srovnalo až po šesti týdnech.Vytrvala jsem v přikládání miminka k prsu,odstříkáním mat.mléka,podání mat.mléka spec.dudlíkem,nebo hadičkou a dále i umělou výživou.Nelíbilo se mi,že mi každý radil něco jiného,jelikož jsem měla spavé a malinké miminko,těžký a zdlouhavý porod.Nejvíce mi pomohla a poradila moje dětská lékařka MUDr. Jitka Mikšovicová a její sestřička-laktační poradkyně.V porodnici mi radili,abych syna pravidelně budila po 2h.,on vydržel spinkat i 4hod.a pak jsme třeba i 3 hod.krmili všemi čtyřmi způsoby najednou.Než jsem syna probudila,tak to také trvalo strašně dlouhou dobu,než jsem ho nakrmila,tak jsem ho už dávno vlastně měla budit.Až moje dětská lékařka mi řekla,ať ho nechám spinkat i ty 4 hod.,že se o jídlo přihlásí sám.Informací jsem měla dost,ale vybrat si tu správnou bylo velice těžké.

nemala som problemy pri kojeni (a nikdy som ani neuvazovala, zeby som nekojila) ale bola som svedkom toho, ze "spolubyvajuca", ktora evidentne kojit chcela a problemy mala, bola "odbijana", akoby kojit ani nechcela, a az navela (mam pocit, ze tesne predtym, nez sa z toho psychicky zrutila) jej bola poskytnuta pomoc, ktora pomohla...

Nemám možnost porovnání, ale myslím si, že pro mě a dvojčata udělali co bylo v jejich silách. Je pravda, ýe většinu informací jsem znala dopředu a tak jsem se moc v porodnici nepídila. Ohledně kojení i péče si nemám na co stěžovat. K bodu ohledně výběru porodnice, přišla mi nejlepší ohledně porodu dvojčat.

Neměla jsem s kojením problémy, kojila jsem už své druhé dítě, takže jsem pomoc s kojením nevyhledávala. První noc kdy dítě chtělo být neustále přisáté a už jsem měla bolavé bradavky jsem zašla za sestrami a automaticky mi nabídly příkrm (umělé mléko) ze stříkačky.

Neměla jsem s kojením vůbec žádné problémy, malý krásně prospíval, přesto byl podán příkrm bez mého souhlasu. Zdůvodněním bylo, že byl malý mrzutý (odvezli ho na odstranění pupíku) - před odvozem jsem sestru upozorňovala, že bude mít za chvilku hlad, jí to nezajímalo a odvezla ho na 15min. Hodně mě to mrzelo, sestra se mnou byla hned hotová, prostě byl mrzutý a víc se nebavila. Navíc pak z UM celý den blinkal, po kojení si vždy jen ublinknul malinko nebo vůbec. Už jen z tohoto důvodu by si podle mě Liberecká nemocnice certifikát Baby friendly hospital nezasloužila. Je pravda, že jedna směna se kojení věnovala, byla tam celkem dobrá laktační poradkyně (těm bych certifikát dala), za to opačná směna dávala příkrmy, byla na mamči kterým kojení nešlo hrubá, měla jsem takové na pokoji dvě, obě dvě jsou nakonec na UM a to chybou sester. Je to tam podle toho, jaká směna je v práci. Každá říká něco jiného, polovina se jich opravdu nechová podle "Baby friendly hospital".

Neměla jsem s kojením žádný problém, všechno šlo přirozeně tak nějak samo. Takže jsem žádnou podporu ze strany porodnice nepotřebovala. Tím pádem nedokážu posoudit. Spíše by měly odpovídat maminky u kterých problém nastal.

Neměla jsem žádný problém, kdybych jej měla jako některé jiné pacientky, zdála by se mi doporučení ohledně kojení jako zmatečná a nedostačující..Napr. personál nutil matky kojit pouze v leže, přesto že to každému nemusí vyhovovat, zakazovali nám různé ovoce apod., aby děti netrpěly plynatostí, přitom jsem druhý den po porodu dostala k obědu hrachovou kaši apod. kuriozity...

Neměla jsem žádný závažný problém s kojením ani u prvního ani u druhého dítěte. Snažila jsem se nastudovat informace sama dopředu,ale pokud bych měla nějaký problém,asi by se mi nevěnovali ani v jedné porodnici,ve které jsem rodila.. A to první porodnic ebyla BFH. Dle mého je důležitá psychika a pohoda rodičky,a zejména její podpora v nemocnicích chybí..

nemít zkušenosti z předešlého porodu jistě bych svá dvojčata nekojila .Krom letáčku který jsem měla v tašce se nikdo nevyjádřil ke kojení.Tašku jsem otevřela po 4 dnech. Když jsem ležela na jip a sestra nosila děti na kojení maminkám po sekci ale rozené v termínu tak na mou otázku ,kdy můžu začít odstříkávat mlíko mi bylo dost škaredě řečeno :vy máte času dost nemusíte dělat nic.Bylo mi hloupé tedy začínat se stymulem bradavek a pomalým odstříkáváním ,ale hned jak jsem byla přestěhována na standar.odělení jsem začala sama v intervalech kdy děti jedly odstříkávat.Jen mě překvapila sestra že mě poslal v noci odsávat na chodbu abych nerušila jinou maminku po předčasném porodu.,která byla její známá To jsem rezolutně odmítla -přece nebudu v pruvanu odsříkávat ,aby přišla i o to málo mlíka co se na začátku tvořilo. No zkušenost strašná.Své děti jsem kojila do 1 roku a to s pomocí mé dětské lékařky která mi řekla ať na lahvičky zapomenu a nechám děti ať si samy vytáhnou co můžou že mlíka je dost a hlady nebudou.Jsem ji moc vděčná

Nemocnica Motol ma pri porode ako takom sklamala. Porod zbytocne tlacili na prirodzeny, co mne sposobilo zdravotne problemy, i neskorsiu nutnost operacie a dietatku riziko a vakuumextrakciu. Kojenie a pristup sestriciek by som tiez cakala ludskejsi, stacilo by skutocne LUDSKEJSI!!

Nemocnice kde jsme rodila není BHF (věděla jsem to), ale pořádala předporodní kurzy a na nich jsem byla hodně informována a proto jsem se rozhodla tu rodit. Podpora kojení je velká, ale záleží na jednotlivých zaměstnancích, jak "pomáhají a informují", některé sestry, byly úžasné, ale bohužel byly tam i sestry s vlažným přístupem, to si myslím, že je velký problém zdravotnictví celkově!!!!

Nemocnice Kladno mne velice mile překvapila. Ač ve velmi zastaralém prostředí (šetinedělí) byl personál, a to jak zdravotní sestry tak dětské setry, naprosto vynikající. Neustále radily a radily a 24h denně pomáhaly. Kvůli personálu mohu jedině doporučit.

Nemocnice Ostrava Fifejdy má otřesný přístup k matkám, které rodií předčasně. Abych se dostala ke svému dítěti, musel pro mne přijet manžel a odvézt mě tam autem. Ani další den mě k dítěti nechtěli pustit. Šla jsem sama na vlastní riziko venkem, po císaři dost hnusný zážitek.

Nemocnice sice splnovala 8 z 10 kruterii BFH, nicmene byly dodrzovany spise teoretcky nez prakticky. Priblizne 80% personalu mi nebylo ochotno zkontrollovat techniku kojeni "na zivo", jen vychazelo z faktu, ze me dite pribira a tudiz asi pravdepodobne vypije dostatek mleka. Na vetsinu dotazu ohledne kojeni jsme dostala odkaz na brozurku o kojeni, ktera sice videla na kazdem pokoji, nicmene nemuze nahradit "zkusene oko" laktacni poradkyne.

nemocnice v Ostravě Porubě na kojení dle mě trvala až přespříliš. Maminka, která byla semnou na pokoji moc chutí do kojení neměla .. dítě se ji špatně přisávalo a i po přisátí a půl hodinovém "kojení" vypilo třeba jen 12ml - tak jen odstříkávala a krmila lahví - lékařka i sestry kontrolovaly techniku kojení a nepřišli na nic špatně, přesto drženy maminky kvůli "nekojení" v porodnici asi o 4 dny déle než bylo nutné jen proto, aby ji donutily kojit přímo z prsu a lékařka u každé vizity opakovala nepůjdete domů pokud nezačnete normálně kojit. Podle mě to není správěné - pokud maminka nechce tak by se do něčeho takového nutit neměla.

Nemohla jsem se v několika otázkách vyjádřit přesně, uvítala bych u každé otázky vlastní odpověď. Mléko se mi udělala až 3 den, malá už pak tu poslední noc celou probrečela hlady. Několikrát jsem žadonila o čaj, či glukózu a teprve až na několikátou výzvu mi bylo vyhověno - prý hlad mít ještě nemůže a má zásoby odemne. Jinak u mě žádné školení atd., nebylo - rodila jsem už podruhé, první dceru jsem kojila 9 měs. a druhou 23. měs. Žádné problémy jsem s kojením neměla, naopak jsem spíš měla problémy, jak už přestat a kojení ukončit. Nakonec mi pomihly homeopatika. U nás v rodině nikdy nikdo nekojil a tak jsem byla raritou. Holky se narodily obě 4 kilové a přibíraly ukázkově cca 1 kg měsíčně. Nikdo mi to nevěřil, moje babička se vždycky divila, jak to takovýmu tlusťoučkýmu miminu může vůbec stačit? Dětská Dr. mě chválila, že nemám mléko, ale smetánku. To jsem si vždy cítila jako páv! Nakonec to byla ona, kdo mi už v těhotenství s první dcerou půjčila videokazety s porodem, kojením a i s péči o mimi. Holky ani netrpěly na prdíky, musela jsem se ze začátku naučit které potraviny jíst a které ne - dodnes radím i sousedkám, jak na to. Pravidelně jsem pila bylinné čaje na podporu kojení a .

Nemohu posoudit do jaké míry jsou odpovědi v mém dotazníku zavádějící, neboť pracuji jako porodník v porodnici, kde jsem sama rodila. Byla jsem ale moc spokojená s novorozeneckými sestrami jako maminka i jako lékařka. U maminek po sekci se asistentky snaží dítě přikládat co nejdříve, pravidelně ho maminkám nosí na JIP a tatínci mají za úkol přinést fotku miminka, aby se při pokledu na ni vyplavoval oxytocin. Myslím, že neúspěch s kojením nemá na svědomí přístup personálu,ale ochota maminek samotných kojit. S pozdravem Hana Lísová, PKN

Nemůžu pochopit, proč nemocnice v Třinci, která je označena BFH, nepodporuje kojení, ale raději nabízí maminkám při prvních potížích hned podávání nutrilonu!

Nemyslím si, že jde o myšlenku nemocnice... ta může být dobrá, ale nesmí ji kazit protivné arogantní laktační poradkyně, které vše dělají podle sebe a hodinek a ne dle potřeb dítěte. Pokud malý kojení prospal, měl smůlu, za daný čas mu prso sebrali a když měl hlad mezi intervaly, nacpaly mu umělé mléko, aby měly klid. Myslím, že to celou filosofii BFH kazí...

Nerada bych pardubické nemocnici křivdila, spousta mých kamarádek tam byla s kojením velmi spokojená, já jsem ale měla bohužel jiné zkušenosti, u druhého mimíse si vyžádám větší pozornost:) Kojení jsme nakonec zvládli odstříkáváním od kterého mě většina zrazovala a nakonec jsme to zvládli 7 měsíců..tím jsem inspirovala i některé kamarádky...taky díky Vám, Jiřinko:)

Nerada bych porodnici Motol křivdila, protože se dcera narodila předčasně s nízkou porodní váhou, ale skutečně a i přesto, že jsem se snažila abych mohla kojit a chtěla jsem kojit, nikdo se mi v tomto ohledu nevěnoval, odcházela jsem naprosto nepoučená s hlavou plnou starostí o nedonošené dítě a po měsíci se mi mléko vytratilo. S vedením porodu jsem ale byla maximálně spokojená a chci v Motole rodit zase.

Nerodila jsem v BFH, ale i tak jsem byla nadmíru spokojená a další děti chci rodit znovu tam. Narozdíl od některých mých kamarádek, které sice rodily v BHF (různých), ale jsou celkovým přístupem těchto porodnic znechucené. Stačí totiž narazit na jednoho blbce a celá idea BFH je pryč i když se to ostatní snaží dodržovat, bohužel někdy za každou cenu až na hranici lidskosti.

Nesmysly okolo frekvence kojení, množství vypitého mléka a pod. v Brně Bohunicích vládly už před 5-ti lety a vládnou dál, poprvé mě vystresovali a kojili jsme jen do 3-í měsíců, následně odstříkávali do 1 roku, abych měla lepší kontrolu nad vypitým mlékem. Teď jsem to pouštěla jedním uchem tam a druhým ven, kojím podle potřeby a konečně si to užíváme. Nicméně po první zkušenosti jsem se rozhodla spolehnout se jen sama na sebe, případně laktační poradkyni a v porodnici už se pro jistotu na nic neptala. Množství vypitého mléka zapisovala od oka, jak jsem si pamatovala, že budou spokojeni, samozřejmě kdyby to bylo málo, psala bych podle pravdy.

Nespokojenost s pediatrem, který by kojení díky svým špatným vědomostem odstavil při zelené stoličce apod. Jen díky horké lince kojení a sestřičce z předporodní přípravy jsem i nadále kojila. Taktéž při pobytu v nemocnici mi bylo naznačeno, že kojení delší jak rok je úplný nesmysl. Naštěstí jsem vše ustála a kojila 3 roky a 8 měsíců dítě první a 3 roky a 6 měsíců dítě druhé. Závěr: povinné školení pediatrů, hlavně těch, kteří jsou v důchodovém věku a mají velmi zastaralé názory.

Netrpělivost většiny sester.

neustálé vážení dětí před a po kojení je děsná otrava. vynechávala jsem to raději - pro svou větší pohodu a pohodu dítěte (nerušený spánek). údaje do tabulky pro pediatry jsem si vymýšlela, resp. odhadovala je. (dítě ale výborně prospívalo, nebyl důvod ho stále převažovat)

Nevidím žádný důvod proč by nemocnice v Litomyšli měla mít crtifikát friendly baby!!Nedala jsem na rady okolí a přesto šla rodit tam.Už bych takovu chybu nikdy neudělala.Sice jsem rodila císařem,ale dítě mi přinesli poprvé po cca 5 hodinách bez jakéhokoliv vysvětlení a o kojení se semnou nikdo nebavil, nikdo neporadil.Toto bych řekla, že je ještě minimum oproti tomu, co tam mají za jiné průšvihy (narození holčičky do záchodové mísy, protože bylo stále dost času a pod.) Jinak zdárné zakončení studia,já to mám od května za sebou. S pozdravem Mgr. Eva Vondrová

Nevím kdo uděluje a na jakých základech porodnicím ohodnocení BFH,ale ta v které jsem rodila já si nejen podle mých zkušeností ohodnocení nezaslouží. Informovanost o kojení téměř nulová,personál až na vyjímky neochotný s čímkoli co se týká kojení poradit,natož pomoci. Většina maminek odchází s příkrmem s tím,že se doma rozkojí,jednoduché řešení pro sestry v porodnici.Vám děkuji za vše co pro maminky děláte,hodně štěstí.

nevím kolik ušetřím šikovný dotazník, bylo to vše o lidech v porodnici. Každý tam říkal něco jiného. Na pokoj přišly další maminky po mně a měla službu jiná sestra a jako kdyby mluvilaúplně o něčem jiném, než když to vykládaly mně, bylo to konkrétně o koupání a bylo toho více. Jedna mi donesla klobouček na kojení, druhá na mě spustila, že to mám dělat bez něj. Pořád jsem musela CHODIT PROSIT jestli by mi pomohly s kojením. Ale docela nám to jde i když jen z jednoho prsu, měla jsem ploché bradavky a myslím, že kdyby se mi více věnovaly, nebo doporučily formovače nebo naučily správně používat klobouček(dozvěděla jsem se, že existují až ve 3 měsíci) mohla jsem kojit z prsů obou. syn už v porodnici začal preferovat jeden z prs a u toho i zůstal, k druhému mu nešlo se ani přisát

Nevim, zda je to dulezite pro vyzkum, ale chybi mi v otazce vyberu porodnice moznost dalsi a to vyber na zaklade odbornosti lekarskeho personalu z hlediska rizikoveho tehotenstvi.

Nevim, zda jsem spravny respondent,dlouho jsme neprikladali kvuli nedonosenosti a boji deti-dvojcat o zivot a pak byly deti drave, takze se bez problemu prisaly a jedly, takze jsem pomoc nepotrebovala.Lezela jsem na pooperacnim oddeleni, kde jsem dostala max letak a prisla za mnou laktacni poradkyne,vim ze maminky na poporodnim mely nejake prednasky ke kojeni.de facto na tom pooperacnim si se mnou nevedely rady.

Nezajímala jsem se detailně o problematiku kojení před porodem. Vzhledem ke statutu Baby friendly jsem v porodnici očekávala, že mi vše potřebné vysvětlí a ukáží, ne že mě odkážou na tištěnou brožurku, případně mi dítě k prsu přistrčí bez vysvětlení co a jak. Z porodnice jsem přijela ze zničenými bradavkami, do kterých se mi dostala infekce a nejsou zahojené ještě teď - 2 měsíce po porodu. Hned po návratu z porodnice mi kamarádka poradila tyto úžasné stránky, kde jsem čerpala potřebné znalosti o technice i dalším a pozvala jsem si laktační poradkyni - díky tomu plně kojím, i když stále trochu s bolestmi, ale dá se. Technika je dle opětovné návšty poradkyně OK, ale bradavky se nechtějí dozahojit... lituji, že jsem se o kojení nezajímala dřív a spolehla se na mocnou přírodu a pomoc v porodnici.

Nijak jsem nepostřehla, že by kojení bylo jakkoli podporováno. Poté, co mi byla dcerka porodu a jejím ošetření přinesena zpět na sál. Personál odešel bez sebemenšího zájmu. Nepodařilo se mi dcerku přiložit. Po cca 2 hodinách přišla sestra a když jsem ji řekla o mém nezdaru, okomentovala to jen, že ji když tak v noci dorkmí či přinesou. Očekávala bych, že se mi pokusí pomoci. Během dalšího pobytu byla podpora minimální a "pouze na vyžádání" převážně v podobě teoretických rad. Nešlo mi kojit na jeden prs- vpáčená bradavka. Pouze jediná sestra zkusila dcerce pomoci s přisátím a dala ji prs do úst. Reakcí na neprospívání bylo místo snahy pomoci mi s kojením sdělení, že jí zřejmě budou muset dokrmovat. Mléko jsem přitom měla. Převážnou většinu informací jsem následně čerpala z Vašich skvělých stránek a Vám také vděčime za to, že jsme překonaly dvě laktační krize a i v roce a půl stále úspěšně kojíme. Zašly jsme také k laktační poradkyni, kvůli úpravě polohy při kojení. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že se jedná o sestru z porodnice, kde jsem se s kojením bez pomoci potýkala. Jí jsem během celého pobytu neviděla.

Nikdo mi tam s ničím neporadil, sestra mi přinesla dítě, abych si ho přiložila, nevěděla jsem jak, tak mi ho sestra položila k prsu. moje dítě sálo dobře a mléko se mi tvořilo hned, proto jsem s kojením neměla žádný problém. Ovšem nevím, jak by to dopadlo, kdyby mi to nějak nešlo, nikdo se mi v porodnici nevěnoval. možná proto, že jsem se nikoho o pomoc neprosila, nevím.

Nymburskou nemocnici mohu jen doporučit. Pokud budu znovu těhotná, jsem rozhodnuta své dítě přivézt na svět v této nemocnici

o kojení jsem měla spoustu informací z knih, z internetu, z DVD a očekávala jsem, že personál BFH se maminkám bude věnovat tak, jak se uvádí v literaturách a různých doporučeních. Ovšem skutečnost je jiná. Chápu, že je/byl babyboom a bylo nás tam mamin hodně, ale jako prvorodička bych očekávala jiný přístup. Nikdo za mnou nepřišel a neukázal mi techniku kojení v praxi, nezkontroloval správné přisání, nemluvil, pokud jsem si o to sama nepožádala.

O kojení jsem si vždy myslela, "to nebude problém" a bohůžel byl a byl to boj. Podpora v porodnici, jo snažili se, ale hlášky typu: nojo když nakojíte jen 30 (20) ml to brzo dítě zkončí na kapačkách,.... když jsem odsála 15ml - hm to vylejte to nemá cenu schovávat,............., nojo, příště už si vyberu jinou porodnici. při dokrmu - než jsme šli domů - dejte to malé lahvičkou - vyřvala jsem si stříkačku, nemocnice má BFH ale někdy to tak nevypadalo. kojení je krásné ráda na něj vzpomínám, ať už zkončilo a byl to velký boj.

O kojení jsem velmi stála, měla jsem tedy vše sestudováno dostatečně předem, abych nebyla případně závislá na pomoci v porodnici (která dle zkušeností ostatních bývá velmi proměnlivá, navíc nebylo jisté, kde porodím). Potřebovala jsem pak jen poradit s technikou odstříkání bolestivě nalitých prsů (jak prs uchopit), pomoci se mi ochotně dostalo od první sestry, kterou jsem oslovila. Dítě pilo bez problémů, nestresovalo mě tedy povinné vážení pro určení množství vypitého mléka. "Povinné intervaly" byly jen buzení po 3 hod. na kojení v noci, dítě by zřejmě díky žloutence spalo celou noc. Toto doporučení jsem uvítala. Měla jsem nadstandardní pokoj, nevím tedy, jak probíhala podpora/podávání umělého mléka apod. u ostatních. V porodním plánu jsem podrobně uváděla i požadavky týkající se kojení. Kojila jsem plně půl roku, poté částečně do dvou let věku dítěte. Odstavila jsem, neboť se mi díky laktaci nedařilo znovu otěhotnět, jinak bych asi byla kojila i déle. Od cca 1 až 1,5 roku věku dítěte jsem již kojila jen doma, nikoliv na veřejnosti. Některé mé odpovědi v dotazníku by mohly být zavádějící, jak píší o ostatní diskutující, možné odpovědi nevystihovaly podstatu. Např. jsem nechodila na kurz do porodnice, nevím tedy, zda se tam kojení řešilo.) Ráda zodpovím případné další dotazy na ncl@centrum.cz.

O kojeni jsem vyrazne nestala, kojit jsem neplanovala, takze mi vyhovoval temer nulovy pristup sester ke kojeni. Nikdo mi kojit nenutil, ale dite mi privazeli pravidelne od cca 6 hodin po porodu sekci, az do doby, kdy jsem sla na svuj vlastni pokoj i s dcerou. Dcera mela /na rozdil od prvorozeneho a nekojeneho syna/ o kojeni velky zajem a v podstate si sama svou houzevnatosti na mne kojeni vynutila. S kojenim jsem nakonec nemela zadne problemy a momentalne ji kojim jiz 20 mesicu a nevypada to, ze v brzke dobe skoncim. Ovsem vse je zasluhou dcery, personal se o kojeni nijak zvlast nezajimal.

O kojení se velmi zajímám, u prvního dítěte jsem byla v ÚPMD velmi nespokojená s podporou kojení. Obecně i od kamarádek vím, jak neochotně a laxně přistupují ke kojení. V komplikovanějších případech se většinou vůbec nenamáhají s nějakou podporou - nenabízí možnost suplementorů či dalších pomocných technik, vrazí dítěti flašku s UM a hotovo. JSEM ZA, ABY SE KOJENÍ STÁLE VÍC A VÍCE PODPOROVALO!

o kojení v porodnici jsem se toho moc nedozvěděla. hlavně bych uvítala upozornění na správnou polohou při kojení. z porodnice jsem odcházela s kojením přes klobouček a s možností odsávání mléka. mléka bylo dost. doma jsem kontaktovala laktační poradkyni a ta nepomohla vůbec. navíc dávala neumyté ruce malému do pusy. po týdnu doma, jsme skončili v nemocnici se zánětem ledvin. tak už nešlo ani kojení přes klobouček. skončilo vše u odsávání mléka. v nemocici-brandýse-mi bylo doporučeno dělat3hodinové pauzy. v dětské nemocnici se mi ohledně kojení věnovali mnohem víc než v porodnici.

O podporu kojení v porodnici jsem se moc nezajímala, protože už své první dítě jsem zcela bez problémů kojila plně 6 měsíců. Věřila jsem tedy ve své schopnosti coby matky, kojení je pro mě velice přirozené, žádná věda.. Už po prvním porodu jsem vůbec nechápala, proč se tím na předporodním kurzu tolik strašilo. Po druhé už jsem ho neabsolvovala.

O problematice kojení jsem byla téměř dokonale informována již dlouho před porodem, jsem pediatr, nějaký čas jsem pracovala i na neonatologii BFH, rady jsem tedy od personálu nepotřebovala, jen fyzickou pomoc. Bohužel mě omezoval můj velmi špatný fyzický stav po porodu/zhnisaná operační rána, horečky, tři měsíce po porodu nezhojena operační rána/. Bohužel v tomto směru se mi téměř žádné pomoci nedostalo, sestry mi s péčí o dcerku pomáhaly jen minimálně, dítě jsem dostala na pokoj ve stavu, kdy jsem se nemohla téměř hýbat bolestí, musela jsem to ale vydržet, protože jsem chtěla kojit. První dva dny jsem dcerku u sebe neměla a laktace se rozběhla až poté co jsme byly spolu na pokoji. Díky mé dokonalé teoretické přípravě a pravidelnému odsávání se mi laktaci podařilo nastartovat a udržet přes všechny problémy až dosud, odstříkávám a dokrmuji lžičkou, dcerce je patnáct měsíců. Z prsu nesaje vůbec od dvou měsíců věku, má neurologické problémy.

O Rokycanech se říkalo,že se o mamky vzorně starají,vše je v klidu naučí atd. U mě to byla otázka personálu,některé sestřičky byli vzorné,některé se nestaraly vůbec,jen pokud si člověk o něco řekl a jedna si ještě "otvírala ústa", že už zase něco potřebuji.Celková péče byla moc dobrá, ale některé sestřičky tento pocit vyloženě kazily.

O tom, ze je Olomoucka porodnice BFH jsem se dozvedela az tam. Byla jsem tim prekvapena, protoze jsem mela od zacatku problemy s kojenim, mala pila skoro porad a nestacilo ji to. Vahy na kterych se deti vazily byly z roku...bylo to v nasem letopoctu? :)..a nevazily...takze nebylo mozne zjistit ani to, jestli to dite neco vypilo ci nikoli. Byla jsem touto situaci zaskocena a nebylo to snadne. Kdyz jsem odchazela z porodnice, sestra, ktera me propoustela mi vysvetlovala jak mam diteti davat pit z lahve. Ze moje dite urcite nebude kojene. Ja ale bojovala. Bylo to mnoho hodin stravenych na sedacce kojenim...nervu a stresu...ale kojila jsem nakonec skoro 15 mesicu a jsem za to velmi stastna. Za sebe i za malou. Pomoc od personalu se mi opravdu nedostala. Musim podotknout, ze porodni oddeleni je vynikajici a vsichni tam se chovaji velmi krasne. Bohuzel o poporodnim oddeleni to rict nemuzu. Sestricky tam byly jakoby uz vystavene a nemely chut se cimkoli zabyvat, chtely jen svuj klid. Kez se to zmeni a ostatni maji jen dobre zkusenosti. Vasi praci mnoho zdaru preji :) Gabina

O výhodách kojení se "všude" píše a mluví, ale v porodnici Vám ve skutečnosti dokáže a chce poradit jen málokterá sestřička, což je škoda, protože díky tomu by se počet kojících maminek jistě zvýšil. Pro prvorodičku, která je pak sama na pokoji s novorozenětem a pouze příručkou o kojení to jistě lehké není...Myslím, že by se měl sám zdravotní personál pravidelně proškolovat a hlavně být celkově více vstřícný a ochotný, přeci jen je to práce s miminky a ta je sama o sobě nádherná!

Oba syny jsem rodila na Obilním trhu v Brně. Děti byly přiloženy velmi brzy po porodu. Kojení mi šlo tak nějak samo, tudíž jsem nepotřebovala radu ani pomoc. Měla jsem dost nastudováno už před prvním porodem. Ale maminkám sestry na šestinedělí pomáhaly. Jiřko, díky za tvou záslužnou práci!!!

Občas se to přehání, v případě že se matce mléko netvoří,je tím pak stresovaná a cítí se jako"špatná matka" a to jen přispívá k netvoření se mléka.

Období, kdy jsem byla nucena své dítě kojit, bylo pro mě nejnáročnějším obdobím celého mateřství. K tomu nepřispívala všudypřítomná celospolečenská masáž a kampaň pro kojení. Pro všechny, zejm. pediatry jsem byla ve 4 měs. života dítě "ta, co vlastně nekojí" - vyvrhel. Česká medicína je typická svými úlety a výstřelky - kojící kampaň je jedna z nich a významně ubírá svobody a sebedůvěry matkám.

Obě své děti jsem kojila shodně 24 měsíců. Pokud to lze doporučila bych to všem maminkám. Miminka jsou myslím spokojenější, rozvíjí se tím pevnější rodičovské pouto, je to praktické a děti jsou mnohem zdravější než jiné v okolí které třeba nebyly kojeny. V porodnici kde jsem obě děti porodila mi s kojením hodně pomohli, podali dostatek informací a personál byl velice ochotný a znalý věci. Zbytek informací jsem vyčetla z knih a nebo z internetu, takže si myslím když se vyskytne nějaký problém je kde se poradit nebo získat potřebné informace.

Obě své děti jsem přivedla na svět v nemocnici v Mostě. Důvodem byl vždy předčasný porod.U první dcery, která se narodila 2007 jsem nebyla poučena pokud jsem se nezeptala sama. Kojit jsem se ji pokusila až druhý den po porodu,ačkoli mlezivo mi teklo od 5. měsíce a hned po porodu jsem měla prsa nalitá k prasknutí. Sestry malou dokrmovaly sondou a vůbec se mě na nic neptali, když jsem chtěla kojit,tak byly překvapené, že už mám mléko. Teprve pak mi řekly,kde a jak odsávat. Dcerka byla spavá a kojení nám zkomplikoval její oboustraný zápal plic,po několika dnech nás přesunuli z dětské JIP na dětské oddělení,kde se už o kojení nikdo nestaral. Já měla pocit,že prsa už nemám nalitá,dcera byla přikrmovaná a po 2 měsících,když nás konečně pustily domů,tak už prso odmítala a chtěla jen flašku. U druhého dítěte jsem byla rozhodnutá udělat pro kojení maximum. Druhá dcerka i když byla také narozena ve 35. týdnu, byla vitální a po 19 dnech nás propustili domů.Plně jsem kojila a nyní jsou dceři 4,5 měsíce a stále kojím. Hodně mi pomohly Vaše stránky, protože malá mi kolem 3 měsíce nepřibývala a téměř měsíc (od 3 do4)stála na váze 3900g. Pročetla jsem si archiv otázek a odpovědí, objednala odsávačku, malou vážila ped a po kojení a dokrmovala jsem lžičkou odstříané mléko a znovu pořádně rozjela laktaci. Pomohla mi i naše dětská lékařka,která nás hned nenutila nasadit UM.Nyní má dcerka 4400g a prospívá pěkně.Je opět plně kojená bez dokrmu MM. Jsem přesvědčená, že mi kojení zachránily právě tyto www stránky. Moc mě mrzí, že mi u první dcerky neřekly,že prsa se budou nalévat méně,já myslela , že nemám mléko a malou jsem zbytečně odstavila brzy. Dnes už to vím, ale je pozdě. Občas když odstříkám mléko,tak si ho ta starší s chutí vypije a moc jí chutná. Kojení je krásná věc a doufám, že nám vydrží co nejdéle. Za vše děkuji a přeji úspěsnou obhajobu Vaší práce.

Obě své děti jsem rodila na Bulovce. První v roce 2006, v té době byla podpora kojení naprosto katastrofální, měla jsem veliké problémy. Podruhé, v roce 2009, už bylo vše mnohem lepší, že to bylo mé druhé dítě a už jsem si celkem dokázala poradit sama.

Obecne je tu problem, ze se nemocnice chlubi vybornou metodikou, ktera je ovsem pouze na papire (a ty musi zena po porodu podepisovat, aniz by kolikrat tusila, co se deje). U spousty papiru mi bylo receno, ze jest enekdo prijde atp. a neprisel. Taky personal neni vubec proskoleny, nebo si ze skoleni nic neodnesl a bohuzel pro zenu zvyklou na kvalitni sluzby v komercni sfere je srazka s takovou to sluzbou v tak dulezite veci katastrofalni s dusledky tahnouci se mesice.

Obecně musím porodnici v Teplicích pochválit, kojit vás v podstatě nutí a novopečeným maminkám ani jinou možnost nedávají. mám pocit, že vědecký přístup ke kojení je spíše na škodu. Nějak mě ani nenapadlo přemýšlet o tom kojit-nekojit, prostě kojení tak nějak samo vyplynulo instinktivně jsem cítila, že to tak má být.

Obilňák je v podpoře kojení dobře připraven, ale z důvodu nedostatečného počtu sester je podpora jen průměrná. Sestry (dětské, které mají kojení na starosti), a to opravdu objektivně posouzeno, prostě nemají čas. Kdyby tam byly dvě, tři sestry, nebo s kojením namísto dětských sester pomáhaly sestry ženské (které naopak byly nevyužité) byl by to TOP.

Ocenila bych konkrétní přístup porodnice v Jeseníku při mém posledním porodu - i při CS se spinální anestezií umožnili přiložení okamžitě po zašití řezu, okamžitý rooming-in s přítomností otce, který mi dítě přikládal bez omezení, podporovali kojení i po dobu, kdy jsem se nemohla po anestezii hýbat. Dítě v porodnici nebylo od jednoho z rodičů odloučeno po celou dobu ani minutu.

Ocenila bych lépe naučenou techniku kojení.

Ocenila bych podávání informací komplexně vzhledem ke stavu dítěte, podporu rozhodování matky na základě dostatku informací a možných variant, nikoli emotivní nátlak (podívejte, jak se trápí, dáme mu dokrm MM, jinak bude muset na kapačky ...). Podobný nátlak na dokrm MM jsem zažila v téže porodnici s prvním dítětem, ale tehdy šlo o dítě spavé, chtěla spá 4-5h a pak měla chuť a sílu sát, zdravotnící však tlačili na buzení po 2-3h, což vedlo k tomu, že dítě 2h prořvalo, než se přisálo, výsledek stres, hubnoucí dítě a stejný tlak na dokrm jako v případě dítěte, které naopak chtělo pít pořád, ale nestačilo mu. V obou případech jsem měla pocit, že jim jde jen o dítě, nikoli o to, aby fungovala dvojice matka -dítě vzhledem k jejich specifikům. Třetí dítě, narozené doma, mělo hlad a lehkou dehydrataci stejně jako druhé, ale v klidu domova a po podání převařené vody ve dvou malých dávkách se vše hladce a poprvé bez stresu a slz ustálo až do toho 4. dne, kdy mi zřejmě fyziologicky nabíhá laktace. Tuto snadnou alternativu mi v porodnici nenabídli, přitom by vyřešila jak můj blok, tak potíže dítěte - místo toho je napadly jen kapačky. Všechny tři děti jen nakonec kojila do 6-7 měsíců plně a do 13-16 měsíců částěčně, bez dalších složitějších problémů s kojením.

Očekávala jsem více enpatie a častější,opakované vysvětlování.Informace jsem dostávala kusé a zběžně.Vzhledem k neúspěšnému kojení u prvního dítěte jsem se snažila získat max. informací ještě před porodem,což se vyplatilo.I přes počáteční obtíže jsem kojila 1,5 roku.

Od pocatku tehotenstvi jsem cetla snad veskera temata,ktera byla jakkoli spojena s mym stavem.Bohuzel nevim proc prave clanky o kojeni me nikdy nazaujali.Hadam,ze jsem jich za obdobi meho prvniho tehotenstvi precetla maximalne 2.Vedela jsem,uz od mala,ze kojeni je spravne a pro dite to nejlepsi a neprislo mi dulezite se vic o tom informovat.Spoustu mamine kolem me to strasne resilo a vsechny krom par s ti mely take problemy.Nevim proc,ale verila jsem,ze sve dite budu kojit jak dlouho ono samo bude kojeni vyzadovat a take se tak stalo.Vim,ze v porodnici,ktere jsem rodila,byla/je pani doktorka primo zamerena na kojeni a vsechny maminky se ji obavaly a myslim,ze jim to rozhodne neprispelo ke kvalitnejsimu kojeni cim vic je personal stresoval tim to bylo horsi a nektere dokonce i plakaly.Ja jsem mimo poranenych bradavek zpusobeno silou sani meho chlapecka zadny problem nemela.Spis naopka musela jsem denne nekolik sklenicek jeste odstrikavat.Ta vsemy obavana pani lekarka Mudr.Liskova me naopka strasne chvalila.Myslim,ze bych svym mlekem uzivla i trojcatka :)(pri propousteni muj syn vazil vic nez po porodu) .Pred rokem jsem se stala podruhe maminkou,akorad ze ted jsem si vyzkousela rozdil mezi ceskym personalem a anglickym.Nikdo mi nedal zadne rady ohledne kojeni,ale abych pravdu rekla ani bych o ne nestala,jelikoz jsem opet tak nejak vedela,ze zase budu kojit po dobu jak to jen bude mozne.Memu druhemu chlapeckovi bude za 2 tydny rok a stale ho kojim.Plne jsem ho kojila puvodne do 1/2 roku,ale i po te stale vyzadoval mleko nez jinou potravu,takze se da rict,ze az do temer 10 mesicu mu postacilo jen me mleko a obca nejaky ten prikrm.Kojit ho budu jak dlouho to on sam bude vyzadovat.Mozna to zni jako bych si az moc verila ve stranece kojeni,ale verte mi nebo ne,myslim,ze,kdyz se neco prehani ma to opacny efekt.Myslim,ze by se urcite mely maminky informovat ohledne kojeni,ale neprehanet to a stresovat se dopredu co,kdyz to nepujde..atd...Me to pripadalo,ze tim akorad vznikala rivalita mezi maminkami,ktera koji,ktera ma s tim potize atd.Ja jsem se ani u jednoho ditete nenechala vtahnout do nejakych pochybnosti verila jsem proste sobe a svemu telu a diky tomu a mym hladovcum :)) jsem s tim nikdy nemela zadne potize.I prvotni bolest a popraskane bradavky jsem zvladala a prekonala a nevzdala.Obe me deti par dnu po porodu na vazeni prekvapili zdravotni prsonal,jelikoz obe pribrali a vazili vic nez po porodu :)) S pozdravem a pranim pro vsechny maminky at nastavajici ci uz kojici,mnoho stesti s kojenim a pokud vite,ze jste udelaly vse pro vase malicke a presto to nejde netrapte se tim,vzdy vy mu i tak davate to nejcenejsi co na svete muze byt...preci vasi materskou lasku a to je to nejdulezitejsi :))

Od porodu prvního dítěte (2006) se zlepšíil přístup personálu, všimla jsem si většího zájmu o to, jestli a jak matka kojí. Personál sám nabízel pomoc. (FN Motol).

oddělení bylo plné, porodních asistentek a sester malo,nebyl zde moc individuální přístup zřejmě z nedostatku času a prostoru u personálu. návštěva soukromé porodní asistentky doma po návratu z porodnice byla daleko větším přínosem. miminko ma 3 týdny a 3 dny a stále plně nekojím a zřejmě už to ani nepůjde. důvody vidím hlavně v tom,že bylo první dva dny nedostatečně přikládáno (málo mi ho nosili nez zustalo se mnou na pokoji,vubec netusim z jakeho duvodu:( ), nebyl mi venovan dostatecny individuální pristup,kuprikladu jsme v porodnici kojila pres kloboucky a to se nam podarilo odbourat prakticky okamzite po navsteve soukrome por.asistentky, nebyla mi v tomto smeru v porodnici poskytnuta temer zadna podpora,az na vyjimky.dite bylo spave a u prsu okamzite usinalo,na krmeni jsem je musela budit kvuli narizenym intervalum,tudiz u prsu usinalo a bylo mi receno kojit 10-15 minut z kazdeho prsa.ted jiz miminko davno vi,ze z lahvicky je to snazsi.sice prsa neodmita,ale take se z nich plne nenakrmi,prestane sat i tehdy,kdyz jeste mleko je.po kojeni se nam dari vynechat dokrm jen obcas,jedine pozitivum je,ze davka dokrmu se snizila.

Odcházela jsem s porodnice s informací, že pokud se dítě porbudí mám ho kojit z každého prsu 15 minut. To bylo poměrně matoucí...

Odcházela jsem z porodnice a holčička vypila na jedno kojení 15ml. Nikdo mi neřekl, že je to málo a že bych měla postupně silikonové kloboučky odstanit. Jelikož mi tvorbu mléka brzdily.Dále mi nikdo neřekl, že mám i doma stále přikládat, dělala jsem to po delších intervalech a tím mléka jsem měla málo.Nikdo z porodnice mě neučil s odstříkávačkou, která tvorbu podporuje! Proto 6.nedělí bylo krušné-vše jsem si musela zjišťovat sama.Holčička nepřibírala a tak jsem musela měsíc dokrmovat, než jsem koloběhem-přiložit, dokrmit nutrilonem a odstříkat-sama své kojení rozběhla a kojím plně. Ale jen díky své aktivitě a touze plně kojit - Podolí mě hodně zklamalo a podruhé tam rodit nebudu!!!!

Odcházela jsem z porodnoce s pocitem, že kojení nezvládne. Ne z toho důvodu, že bych měla málo mléka - zásobovala jsem 3 dny porodnici a doma jsem každý den litr mléka vylévala ale neměla jsem dobrou techniku kojení. Jenže s tím mi nikdo nebyl v porodnici schopen poradit. Jen díky Vám a podpoře maminek na internetu jsme to z malým dokázali. A jsem za to mooc ráda, protože si myslím, že to bylo pro nás velice krásné.

Odpověď na otázku 29 a 30 uvádím jako "výborný" proto, že jedna sestřička z novorozeneckého oddělení (starší, rázná a mnohým matkám nesympatická) mi s kojením velmi pomohla u obou dětí. Nikdo jiný nebyl schopen mi zábaly na bolestivě nalitá prsa vysvětlit, jako ona. Teplé či studené obklady, které jsem na radu jiných sester a doktorů praktikovala do doby, než přišla ona do služby, byly pro mě časově i fyzicky náročné, bez efektu. Ona mi doporučila Priessnitz a ten fungoval naprosto báječně a ještě jsem si u jeho aplikace krásně odpočla... U druhého dítka jsem už na toto byla připravena, ale dítě mělo silnější žloutenku a podstupovalo světelnou terapii. Vždy se málo napilo a usnulo a vydrželo pod světlem cca 10 minut. Sedla si se mnou a "narvaly" jsme do něho společnými silami tolik mého mateřského mléka, kolik bylo dle jejich tabulek potřeba. Dítě vydrželo pod světlem téměř až do rána... Jsem přesvědčená, že jinde, nebo někdo jiný by do něho narval glukózu a jsem jí za to velmi vděčná. Ostatní matky tuto sestru neměly rády za její "lidový" a rázný způsob komunikace. Ostatní sestry byly milé, ale ve skutečnosti mi tolik nepomohly. Tak já vlastně ani nevím, jak odpovídat na Vaše otázky. Kdybych rodila znovu, určitě pojedu zase do Vyškova. Ale už nebudu, dvě děti stačí... Přeji hodně štěstí s diplomkou!

Odpovídala jsem podle nejmladšího dítěte, jak bylo uvedeno - u prvního dítěte by to bylo všechno jinak, první syn se také narodil císařským řezem v celkové anestezi, přiložen byl asi 4 hodiny po porodu, ale nepřisál se. Nechtěl sát, špatně se přisával, byly mi doporučeny kojící kloboučky, pak to šlo lépe. Po nalití prsa hrozně bolela, sestry mě naučily odsávat si mléko, ale brzo jsem měla zničené bradavky. I doma jsme pak s kojením bojovali, syn nechtěl sát, měl mírný reflux, při kojení se propínal a plakal, já měla silný vypuzovací reflex, nekolikrát retence. Pomohla mi porodní asistentka a taky vaše stránky kojeni.net, takže jsem kojila do synových 11 měsíců. Druhý syn se od začátku přisál bez nejmenších problémů, a kojíme doteď, syn má 14 měsíců.

Ochota dětských sester na novorozeneckém oddělení v nemocnici v Karlových Varech byla "nulová". Asertivní chování, zvýšený hlas některých sester byl otřesný.Místo povzbuzování maminek jsem se setkávala s opakem, srážení "na kolena" (ponižování) a urážení některých maminek. Péče sester ze šestinedělí byla na 100 %,(vždy byly ochotné, milé) proto jsem vyhledávala rady těchto sester, nikoli sester z novorozeneckého odd.

Opravdu nejvíce mi poradila a prakticky pomohla laktační poradkyně, která v nemocnici pracovala, ostatní rady byly méně praktické, ale sestřičky na její kvalifikovanější pomoc vždy odkazovaly

Opravdu se nám snažili pomoci pouze jedna sestra a jedna paní doktorka. Vzhledem ke střídání jsem tam každou potkala pouze 2x. Malý dával rtík dovnitř a tudíž se neuměl přisát. Navíc byla extrémní vedra a hodně spal. Každou chvíli jsem za nimi chodila, že to nejde, ať mi něco poradí. Nic. Nakonec jsem to poslední noc, díky zmiňované doktorce zvládla, ale to už měl malý noc předtím dokrm. Být na tom psychicky nějak hůře, asi to vzdám. Po třech měsících to malý už zvládl i bez kloboučku.

Oproti předpokladům jsem nakonec kojila 25 měsíců.

Osobně jsem byla v porodnici v MN Ostravě-Fifejdách hodně spokojená. Přístup doktorů a hlavně sester byl velmi dobrý. Nalily se mi prsa už druhý den po porodu tak moc, že mléko mi v nich úplně zatvrdlo, takže malá se špatně přisávala a nešlo ani nic odstříkat. Tenkrát jsem se divila, jak kolem mě všichni skáčou, aby mi pomohli. Až později mi došlo, že vlastně mohlo dojít k zánětu. Jediný problém jsem měla s MUDr. Liškovou, která je sice vyhlášená tím, že rozkojí každého, ale já jsem z ní měla hrůzu, na mě byla asi až moc od rány. :-)

Osobně jsem měla velký zájem kojit, možná až příliš. Vzhledem k tomu, že jsem zpočátku dostala dvě zásadně odlišné informace týkající se doporučení při počátcích kojení, ovlivnilo mě to v dalším průběhu kojení. Ale postupně se vše upravilo, dostala jsem se do psychické pohody a syna jsem nakonec kojila do dvou let věku.

Osobně si myslím, že kojení je nejkrásnější a nejintimnější období v životě matky a dítěte. Bohužel nejsou všechny porodnice nakloněny maminkám tak, aby jim v kojení pomohly.Sestra rodila u Apolináře a z kojení měla jen stres. Má zapadlé bradavky a díky neodborné péči přestala kojit hned po návratu z porodnice. V porodnici jí s kojením nepomohli a její syn měl po umělé stravě alergii na kravské mléko.Docela si užila než se na vše přišlo a malý se z toho dostal.nejen , že to bylo náročné psychicky, ale i finančně.

osobně si myslím, že podpora kojení je velmi dobrá pokud matka rodí přirozeně. Pokud dojde na císařský řez tak se dává přednost zdravotnímu stavu matky a kojení se odsouvá což někdy nebývá opodstatněné

Osobně si myslím, že z důvodu nedostatku personálu, se namají čas sestry dostatečně postarat o maminky, které strašně kojit chtějí, ale brání jim v tom nějaké důvody (vpáčené bradavky, prvorodička,...). Popisuji případ maminky, která rodila se mnou císařským řezem. Dítko bylo narozeno s porodní váhou 4,500 kg, často dokrmováno ač stříkačkou, ale úmělým mlékem. Tudíš se pak nesnažilo sát od maminky, která používala kloboučky. Taky mne zarazilo osobně, že je tolik maminek, které mají pocit, že musí používat kloboučky...jakobychom již neměly "normální" bradavky. Všechno to byly vesměs prvorodičky, do porodnice už je nesly sebou! Prostě bych to shrnula takto, v dnešní době se klade až tak velký důraz na kojení, na to, že to nejde, jenom proto že mamika má chybné poprsí či styl (což nepopírám, že to tak není), ale najk mi uniká ta somotná podstata věci, že je to přirozené, dělají to tak všichni savci! a pokud ne, mládě umírá! Nehltit přesečtělou budoucí maminkovskou základnu tím, proč by to nemohlo jít, ale nastavit je spíše tak, že to půjde, hlavní je spokojená maminka = spokojené dítě, není důvod proč by kojení nemělo jít a prostě to tak bude. Hodně mne zaráží, že vůbec může někdo uvažovat, že kojit nebude, nebo že to bude jen z finančních důvodů! Kojení by mnělo být přirozené. A k tomu personálu - někdy jen stačí udělat si čas, sednout si, nechat prostor mamince, aby ze sebe dostala tu úzkost, co v sobě nosí, že to nezvládne. Ne "rvát" matčin prs do úst dítěte nebo říkat mamince, že to rpostě dělá špatně a je to jen její chyba, neznám větší "prohru" než tohle slyšet z úst, od kterých čekáte radu! A neznám větší smutek než bolestivý pohled matky, které kojení nejde, na mlaskající dítko u ňadra jiné maminky. Omlouvám se, za přehlšle mých myšlenek, a děkuji za tyhle stránky, takhle by to totiž mělo vypad i v porodnicích ;o)

Osobní vzkaz pro vás: Fandím vám ve vaší práci!!!!!!! Těším se na výsledky tohoto průzkumu :-)! Hodně štěstí!!!!!!!!

Ot 25- vedela jsem kam se obratit v ramci problemu s kojenim, nemela jsem tedy potrebu dostavat kontakty

ot.č.18. po porodu jsem byla 4 dny na Aru a holky (Dvojčata) byly v inkubátoru. po několika dnech jsem jim začla odstříkávat mléko, po propuštění jsem jim ho nosila. Až byly holky větší začali mě je přikládat 3x denně. přede propuštěním holek jsem nastoupila na hostinský pokoji ze kterého jsem každé 3 hodiny docházela kojit. Uvítala bych aby hostinské pokoje na obilňáku byly blíž oddělení s dětmi a aby bylo možno mít je i u sebe. . . Ale u nedonošených dětí je to asi jinačí než u donošených

Otázka 18. Důvod: nutnost ležet ve vodorovné poloze po anestezii po porodu císařským řezem, celkové vyčerpání, spánek

Otázku 14 jsem označila omylem, na žádném kurzu jsem nebyla. Otázka 25 - kontakt jsem měla sama (sestra u pediatra je lakt.poradkyně), takže jsem h v porodnici nevyžadovala, i když jsem byla v situaci, že jsem kontak s laktační poradkyní potřebovala. Kolem kojení se nadělá zbytečně moc, já osobně jsem měla ohromné výčitky svědomí, když jsem nekojila stoprocentně tak, jak se všude radí. Maminka má být především v klidu a ne pod "bičem" laktačních fanatiků. Jsem z oboru, vím, jak je kojení důležité, ale není možné to "lámat přes koleno".

Otázky jsou položeny tak, že některé důležité informace úplně vypadly, takže upřesňuji: Přiložení po porodu sice proběhlo, ale tak rychle, že se prcek nepřisál, sestřička už neměla čas. 1. den po porodu jsem strávila na gynekologii, o kojení jsem se pokoušela na chodbě na oddělení šestinedělí. Další dva dny jsem strávila na odd. šestinedělí, ale na pokoji bez miminka, až 4. den na mě "vyšla řada" a dostala jsem se na pokoj rooming-in. Tj. motolská porodnice sice kritériím BFH teoreticky vyhovuje, ale z kapacitních důvodů je nakonec všechno jinak.

Paní Dr. Krejčí a její tým sester, které jsou i laktační poradkyně, dělají kus dobré práce. Je mi jasné, že některé maminky po propuštění mají pocit, že jim "nikdo nic neřekl", ale tak to není, neb sama jsem dětská sestra specialistka a vím, jaké je nadšení opavského týmu v oblasti neonatologie. Mohu s klidným svědomím říct, že mnohem větší pracoviště jako je Fakultní nemocnice Ostrava nebo Městská nemocnice Fifejdy Ostrava si svou práci daleko více zjednodušují a na svých odborných stážích jsem kolikrát nestačila koukat. Je to smutné. Všichni víme, jak by to mělo být, ale..... S pozdravem m.s.:-)

Paní Mrázková, je dobře, že děláte tento průzkum. Já osobně jsem byla přístupem v porodnici zklamaná, i přesto, že má označení BFH. Názory personálu se rozcházely a pokud jsem sama nepožádala o nějakou radu, tak se ke mě nikdo nehlásil, spíše u mě převládal pocit, že otravuji. Nevím, zda na tom mělo i podíl pozdního přiložení dítěte - asi až 19 den po porodu, ale myslím si, že i v tomto případě by měl být personál nápomocen, ne-li více, protože do té doby syn dostával mateřské mléko z lahvičky a o to více jsme pak museli bojovat s kojením. V porodnici jsme si kvůli zdravotním komplikacím syna pobyli zhruba měsíc, ale i přesto kojení nefungovalo, tak jak mělo. Po návratu domů jsme skončili na odstříkaném mateřském mléce v lahvičce. Až díky vašim stránkám a naší dětské paní doktorce se nám podařilo rozjet kojení z prsa a kojíme doteď (syn bude mít za dva měsíce dva roky). Děkuji. Pavlína

Pece v porodnici byla super, horor nastal pozdeji, kdy jsem po sestinedeli o mliko prisla a byla tlacena k prikrmum detskou doktorkou, v nemocnici atd. Laktacni poradkyne z linky, kterou jsou ziskala v porodnici, mi pomohla mleko znovu obnovit. Predevsim jsem musela zacit hodne jist ja sama! Na coz me nikdo neupozornil. Strava v nemocnici nebyla vhodna pro kojici matky vubec, doma na vareni nebyl cas.

Péče by byla určitě úplně jiná, kdyby měly sestřičky a asistentky více času na jednotlivé rodičky - dělaly co mohly.

Personál - sestry z novorozeneckeho oddelení se opravdu všemožně snažily, abych kojila. Syn se nepřisával už od přiložení cca hodinu po porodu. jenomže jsem od každé nove směny slyšela jine informace - jedna řekla, že nemam mléko, další mi krouila bradavkou aříkala, že mléka mam hodně, jina sestra tvrdila, že dítě má problem se přisát, protože mám ploché bradavky, což následně směna po ní popřela... :-(( Navíc chtěly jakuba "přisát vší sílou", takže klidně pulhodinove šroubování hlavy na moje prso vedla k nervozitě a breku nás obou a z porodnice jsem odcházela s rozloučením: "stejně dlouho odstříkavat nebudete a začnete kupovat UM". Doma jsem začala krmit přes stříkačku a trénovat přisáváni dle info z kojeni.net a do týdne se Jakub přisával a byl plně kojen až do šesti měsícu, teď mu bude 8 a kojim pořád, i když už produkce klesá. Takže bych v porodnici uvítala "klidnější" přístup. Ve výše uvedene porodnici jsem byla maximálne spokojena pouze se staniční sestrou novorozeneckeho odděleni.

Personál bol docela v pohode, ale ked som sa pýtala na kojenie, tak že všetko je dobre len mi hovorili kojte každé 2 hodiny, lenže holčička mi stale spinkala u prsa, tak pak říkali, že aby ma pustili domov a aby pribrala, tak musím každu hodinu. ja som bola z kojenia hrozne deprimovaná, fakt. Ako prvorodička nevedela som čo a ako. Myslela som si že to nič nie je. Potom som kontaktovala laktačnu poradkynu, pretože moje dieťa stále plakalo ta mi pomohla takže bolo koniec boľavým bradavkám, to sa mi ulavilo. Ale Terka stále plakala a chcela papať každu hodinu. Fakt, to som ju kojila čo hodina alebo trištvrte hodina. skusila som homeopatika na zvyšenie tvorby mliečka, lebo som si myslela že ho mám málo takto som vydržala do 5. mesiacov Terka prestala priberat už od 3,5 mesiaca, ale nechcela som to vzdať. Obstarala som si váhu a po každom kojení z oboch prsov terka za 20 min. jedno a 20 druhe vytiahla len 40. Takže sme začali dokrmovat UM. Stále ju kojím ale len ráno, občas večer pred spaním a v noci ked sa zobudí, tak ju takto občas uspím. Je mi to hrozne luto, že to tak dopadlo. Neviem ja si myslím že plakala pre to lebo bola hladná. Od kedy ma UM plus sa už krmíme, tak je spokojná, smeje sa je to iné dieťa. Nedávno sa ma známa pýtala ktorá nekojila lebo nechcela, či budem aj u druhého takto bojovat. Ano budem, ale myslím že budem sa snažit poradit so skusenejšenými ludmi. Možno to že som presla na UM tak malo dopad aj to že som sa vybrala na SK za rodinou a mamka mi hovorila aby som ju netrápila že je hladná. Dá sa povedať že som to vzdala. Ale pri druhom to budem skusat zase. Majte sa krásne a snáď vás moj dopis neobťažoval.

Personál by měl být řádně proškolen a hlavně by měl mít chuť maminkám pomoci, což se v Karlovarské nemocnici na oddělení šestinedělí rozhodně neděje. Maminky jsou sestrám na obtíž a při jakékoliv otázce jsem měla pocit, že otravuji při kávě. Neochota a nepřátelské prostředí také tvorbu kojení nepodpoří. Kojím hlavně díky novorozenecké žloutence se kterou ležel syn na JIP a kde nám sestry hodně pomohly. Při každém kojení se nám plně věnovaly, vysvětlily techniky a podporu tvorby mléka. Celková atmosféra byla na JIP přátelská, domácí.

Personál by měl více projevit ochotu přiložit dítě co nejdříve po porodu k prsu, s tímhle jsem byla opravdu nespokojená, nemohla jsem miminka (dvojčátka)navíc navštívit sama ale v doprovodu rodinného příslušníka, proto jsem víděla děti až 3den, a to mi ještě sestra odmítla miminka přiložit k prsu

Personál jednotlivých oddělení (tj. novorozeneckého a gynekologie - šestinedělí) na Obilňáku by se měl více sladit a spolupracovat. Právě v otázce kojení podávali trochu odlišné informace a problémy některých maminek si mezi sebou přehazovali jako horký brambor.

Personál neměl dostatek času se plně věnovat každé mamince, protože nás tam bylo strašně moc a jich málo. Všichni byli ochotní a vstřícní, ale nebylo to úplně ideální - miminka která nemohly být u maminek na pokoji (ze zdrav. a jiných důvodů) byly přikládány ne dle potřeby dítěte ale až po delších časových intervalech (někdy i déle jak 3h). Bohužel to v situaci kdy jsou na dvacet miminek dvě sestřičky asi jinak dělat nejde..

Personál porodnice v Podolí je skvělý. Sestřičky na rizikovém i personál na šestinedělí. Jediné, co mi nevyhovovalo, byla právě problematika kojení - každá sestřička říkala něco jiného. Kojení pro mě bylo velmi bolestivé a to natolik, že jsem uvažovala o umělé výživě. Díky sestřičce (paní Pokorné) jsem však nakonec svého syna mohla kojit. Patří jí můj dík.

Personál se mi v oblasti kojení věnoval až poslední den, který jsem měla v porodnici strávit, což je podle mého již pozdě. Kdyby se mi věnovali dříve, mohla jsem být již v porodnici "rozkojená" a nemusela bych to řešit až následně sama doma. Můj závěr: rady mi byly poskytnuty, ale musela jste si o ně říci, což je ale někdy u prvorodičky těžké - jak se zeptat na něco, co vlastně sama neznáte, nevíte na co všechno se zeptat? Sestry by byly zřejmě ochotnější, ale zřejmě neměly mnoho času, což je otázka nedostatečnosti personálu (můj názor).

Personál skvělý, zařízení horší...

Personál této nemocnice si podporu kojení představuje tak, že ženám pouze říká, a to neustále: kojte kojte, nebo: musíte neustále přikládat. Technice věnují tak 1 minutu a víc je nezajímáte. Když se upomínáte, že Vám to nejde, tak vezmou Váš prs a strčí ho dítěti do pusy a konec. Kojit jsem se učila doma podle CD a plně jsem začla kojit po třech měsících. V nemocnici jsem se setkala s neochtou a nezájmem a věřím, že kojit jsem začala jen sílou vůle.

Personál v nemocnici bere svoji práci jako rutinu stylem kojte, ale když vám to nepůjde, tak to máte blbý a tady máte příkrm. I přes naléhání na personál, nebyl nikdo ochoten poradit správnou techniku kojení. Plně jsem začala kojit až díky laktační poradkyni, která mě naučila v klidu kojit přes telefon! Přeji Vám úspěšné dokončení studia :)

Personál v novojičínské porodnici byl naprosto úžasný. Sestry byly velmi ochotné a to i v případech, kdy maminky už ztrácely nervy a začínaly hysterčit. Vždycky si dovedly zachovat chladnou hlavu. Ohledně kojení mi hodně pomohly, i když mi to ze začátku moc nešlo, nakonec jsme to zvládli.

Personál velmi vstřícný. Hodně informací jsem získala z brožury, kterou nám na pokoj sestřičky půjčili (bohužel nám je nemohli dát domů, ale pak jsem si ji sehnala).

Personál z oddělení šestinedělí by měl bývat pravidelně školen ohledně kojení,tak aby všichni dokazali maminkám odpovědět na jejich dotazy a odpvědí byly totožné.

Plně jsem kojila asi 3 měsíce, pravděpodobně stres a starost o starší dítě způsobily, že kojení přestávalo být efektivní a i přes touhu pouze kojit jsme postupně přešli na UM a kojení po cca 3,5-4 měsících skončilo. Starší dceru jsem kojila 2 roky, nicméně jsem také prošla obdobím velké krize, kdy jsme byli chvíli na UM, ale s vaší pomocí jsme se rozkojily. To že jsme to tentokrát nezvládli mě pořád hodně trápí, povzbuzuji maminky kolem sebe aby si vážily kojení, zvlášť toho bezproblémového. Osobně si myslím, že porodnice v HA byla úplně v pohodě, spíš jsou maminky málo připraveny na ten tlak a stres poté, co se vrátí domů. Aspoň v mém případě právě tehdy začaly problémy s kojením.

Po císaři mi malou moc nenosili na pokoj na gynekologii (byla o patro níže). První a druhý den jen 2x za den.Takže jsem ani kojit nemohla. Jednou to zkusili, ale nechtěla, protože mi jí prý přinesli najedenou. Pak mě přesunuli na šestinedělí, tak mi jí nosili více, ale stejně to bylo málo (tak 3-4 denně). Pak už mi jí tam asi 4 den nechali na pokoji a rozkojila jsem se. Už jsem myslela, že to nepůjde, ale povedlo se. Jedna sestřička mi tam dodávala sílu. Dokud nezačala pít ode mně dost, tak jí stále přikrmovali a já si říkala, že kdyby jí nepřikrmovali, tak by třeba ode mne sála víc, protože by měla hlad. No ted už je to jedno, ale bála jsem se, že tím, že od nich stále dostává, tak nebude chtít moje mléko. Kojím dosud - 11.měsíců.

Po císaři mi syna nosili na kojení každých 5 hodin, to mi přišlo málo, syn potřeboval častěji. Dítě automaticky dokrmovali umělým mlékem, vůbec je nezajímal můj názor.

po císaři se těžko kojilo v boční poloze /dítě podložené jen peřinou/, v leže to taky nešlo, člověk se sám pořádně nezvedl, mohla jsem dítě shodit z postele. pomohl by možná kojicí polštář. Poloha kojení dítě vpředu není možná kvůli čerstvé jizvě.

Po kazdem porodu jsem byla vylozene ve stresu z toho, ze mi nejde kojeni, dotalo se mi jen holych rad, co delat, pripadne si precist rady o kojeni na plakate. Pote, co jsem si vyzadala osobni pristup sestry a nazornou pomoc, dostalo se mi akorat velmi bolestiveho stisknuti prsa a tim to skoncilo. Sestra byla arogantni a neprijemna, byla jsem z toho pristupu frustrovana. Pokud bych rodila jeste jednou, zajistim si okamzite prichod laktacni poradkyne do porodnice a naslednou pomoc. Trinecke porodnici nalepka BFH nepatri!!!

Po mém druhém porodu, hned jak mě převezli na odd. šestinedělí (2 hod. po porodu) mi dovezli malou a ona spala. Mladá sestřička, možná žákyňka mě nutila, abych malou vzbudila a dala jí prso, prý jim (u sestřiček) hodně plakala. Nechtěla jsem ji budit, když spala, ale ona doléhala, ať jí to prso dám,prý moc plakala. Tak jsem jí ho nabídla, ale stejně se mi nepodařio ji vzbudit, probudila se asi až za 3 hodiny a pak se napila. Neměla jsem s kojením problém a kojím doteď, má 9 měsíců. Staršího syna jsem kojila 22 měsíců.

Po obou porodech se mi pomoci s kojením dostalo na mou opakovanou žádost, očekávala bych proaktivnější přístup ze strany sester. Ne každý si o pomoc umí říct, po druhém porodu jsem na pokoji plnila funkci laktační poradkyně sama:) Moc díky za Vaše www, mockrát jsem na nich hledala a našla pomoc.

Po porodu akutním císařským řezem se u mne bohužel rozvinula úzkostná porucha, která postupem času přešla do poporodní deprese. Je to strašné, ale dítě jsem zpočátku úplně odmítala, byla jsem velmi vystresovaná, připojila se závažná nespavost. Personál nic nerozeznal a já nebyla schopná rozpoznat, natož sdělit své pocity a potřeby. (V prvních dnech jsem ani nerozpoznala, že mám žízeň). Mléko jsem naštěstí měla velmi brzy a hodně. Z kurzu jsem věděla, jak zvládnout bolestivé nalití prsů na počátku kojení, v porodnici mi ale řekli, že se prsa nesmí po nakojení chladit, že si uženu zánět. Ve svém stavu jsem neuvažovala jasně, poslechla jsem. Výsledek - nalitá prsa 8 dní, nemocniční odsávačka a zničené bradavky. Některé sestřičky byly fajn, ale měly na starost tolik maminek, že poradily jednou a dost. Jiná sestřička rvala malému brečícímu miminku hlavu na můj prs, aby se přisál. Když to (samozřejmě) nešlo, řekla, že to jsou bradavky a donesla mi kloboučky. Další sestra mi ráno vynadala, že používám kloboučky, že je nepotřebuju. Uznávám ovšem, že jsem ve svém stavu možná vyžadovala pomoc až příliš často. Nebyla jsem schopna to ovlivnit. Nicméně mám dojem, že větší počet sestřiček by vše zlepšil. Výsledný dojem z porodnice je tedy ambivalentí - přístup diametrálě jiný člověk od člověka. A poznámka na okraj - když jsem při odchodu chtěla zaplatit poplatek za pobyt, koukali na mě jak na exota, že mi to přeci uhradí kraj. Dva doktoři mě byli přesvědčovat, ať nic přeci neplatím. Z těch peněz by ale možná zaplatili časem další sestru :) V dalších 4 měsících se můj stav díky skvělému psychiatrovi velmi zlepšil, úplné uzdravení trvalo přes rok. Chtěla jsem kojit a zvládala jsem proto vše bez takových léků, které by se mohly přenášet mlékem na malého. Během celé té doby a hlavně zpočátku bylo kojení to jediné, co jsem měla pocit, že dělám správně, a teprv u něj jsem začala navazovat vztah se svým synem. Tomu je teď 20 měsíců, stále kojím a neuvěřitelně ho miluju :) Děkuji, že jsem Vám mohla napsat svůj příběh s kojením. A také děkuju za Vaše úžasné stránky, kde jsem vždycky našla dobrou radu. Jste skvělá.

Po porodu dítě přiloženo rychle, ale další informace ohledně kojení a porady žádné. Dítě mělo snahu sát, ale moc nepřibíralo. Nechtěli nás pustit domů, dokud nepřibere, zhublo 500 g!!!!! Nikdo neřešil proč (důvodem byla zkrácená uzdička na jazýčku, kdyby to v porodnici zjistili, bylo by to rychle vyřešené v součinnosti s ORL), ale místo toho dítě dokrmovali UM. Doma to nebylo o nic lepší, pediatr dobře odhadl situaci a ihned odeslal na ORL, od té doby nebyl problém. Mrzí mě neinformovanost a nezájem pracovníků a zbytečné nucení UM, jinak by nás domů nepropustili.

Po porodu mi bylo dítě jednou přiloženo na kojení a pak už se mi bohužel nikdo moc nevěnoval. Vlastně mi vůbec nikdo neukázal, jak bych měla správně kojit, dokud jsem si nedošla za sestrou, že se malá špatně přisává. Jakožto prvorodička jsem s technikou kojení neměla žádné zkušenosti. Když jsem si o pomoc řekla, tak byla většina sester ochotná a vždy mi pomohla s přisátím dítěte, mohla jsem chodit kojit na sesternu, kde mi půjčovali speciální kojicí polštář a dohlédli, zda kojení probíhá bez problémů. Z porodnice jsem naštěstí odcházela s tím, že jsem malou plně kojila a kojím ji dodnes, kdy je jí 8 měsíců a je částečně na příkrmech. Kojení pro mne byla ze začátku díky bolavým bradavkám a marnému hledání té správné polohy docela dřina, ale díky laktačním poradkyním, které jsem kontaktovala e-mailem, mj. i díky Vám, paní Mrázková :-)), se všechno časem srovnalo a kojení už je teď jenom radost.

Po porodu mi dítě přiložilihned, nicméně poté jsem musela tři hodiny čekat, než mi dítě přinesli na pokoj... nechat mi ho chtěli jen poté, co jim ukážu, že ho umím sama přebalit a ošetřit pupeční šňůru, zvážit před kojením! 3 hodiny po porodu mě tedy nutili stát na nohou a dělat tyto úkony, abych si dítě mohla nechat u sebe v pokoji. Opravdu otřesný zážitek...

Po porodu mi miminko hned nepřiložili, přiložili ho až asi po 1,5 hodině ležení na sále a to jen jakože pomalu mimichodem, protože šla zrovna kolem mladá praktikantka, která se mě zeptala, jestli už bylo miminko přiloženo k prsu a zkoušelo sát. Takže to udělala. Jinak nevím, kdy by to bylo. Také kojení mi nebylo buh ví jak vysvětleno, ještěže jsem se zajímala před porodem hodně sama, jak na to. Naštěstí šlo vše hladce a bylo vše bez sebemenšího problému.

po porodu mi řekli, že přikládat dítě nebudeme, protože je údajně moc vyčerpané-porod byl překotný.Poté mi dítě přinesli za 3 hod.k přisátí a poté opět za 3 hod.Od té doby již bylo stále se mnou až do odchodu domů.

Po porodu první dcery jsem měla veliké problémy s kojením. V nemocnici mi byla ochotná pomoci pouze jedna sestřička. Nakonec jsem si to stejně musela vybojovat sama. Hodně mi pomohla elektrická odsávačka. Nelinku jsem nakonec kojila až do jejích dvaceti měsíců :)

Po porodu ukončeném císařským řezem mi syna přinesli asi 10 hodin po porodu a následující den mi ho přinesli 4x a to jednou se slovy, že už je nakrmený, tak aspoň na pomazlení. V noci mi ho pak nedonesli vůbec a další den už jsme byli spolu na pokoji. Nemyslím si, že je to správný postup, ale možná se mýlím.

Po propuštění z porodnice jsem kontaktovala v Olomouci porodní asistenku z Pomadu a ta mne velice zklamala. Chtěla jsem se zkusit rozkojit u 2 měsíční holčičky propuštěné z JIP a ta mne tak odradila nepříjemnými otázkami a chováním. Proč mne to nenaučili v porodnici, jak nás takto mohli pustit domů, že si musím všechno zaplatit, ..

Po prvním porodu, který byl v r. 2000 jsem neměla o kojení obavy. První porod byl akutní CS, po probuzení z narkózy jsem byla znovu uspána, takže mi dcera byla přiložena až asi den po porodu (pokud mi ji nepřiložili ve spánku). Mléka jsem měla dost, měla jsem hodně plná prsa, což bylo velmi bolestivé. Personál mi pomohl. První dceru jsem kojila 11 měsíců, druhou, která má 20 měsíců stále kojím. Jsem těhotná a opět chci rodit v této porodnici a kojit dítě aspoň 18 měsíců.

Po sekci v úterý (pro rozestup symfýzy) laktace až 5. den (sobota odpoledne). Dokrm od 1. (!) dne Nutrilonem bez mého vědomí (Stříkačkou napřímo, ne přes hadičku ani prst, a to plné dávky, aniž by mi ho předtím přinesly na kojení. Ani mi to neřekly, nic, pak se jen divily: A to jste si maminko mylsela, že ho necháme o hladu, jo?). První dva dny nošení tak 2-3x za 24 hodin a to ještě na vyžádání. Syn se nechtěl přisát několik dní, neměl motivaci, dostal to "zadarmo" stříkačkou. V pátek jsem si vydupala syna natrvalo na pokoj. A pak se sestry začaly hodně snažit. Ale tím, že se syn nechtěl přisát a když už jo, tak pospával, tak málo pil. Jedna směna nutila vážit před i po každém kojení a zapisovat, druhá směna v žádném případě, že mě to stresuje, třetí směna radila nevážit, ale automaticky nabízet po každém kojení dokrm. Prostě zmatek, každých 12 hodin jsem to dělala jinak, kluk byl na nervy, já byla na nervy, bradavky do krve, malej uřvanej a hladovej. Nabízely kloboučky, ale na netu jsem četla, že se jich pak špatně zbavuje, tak jsme to vybojovali pomocí formovačů Medela (už před porodem dva měsíce jsem je používala a super). Rady, že bych měla budit, přehazovat od prsa k prsu apod. ani náhodou. No tak ho nechte spinkat maminko, musí nabrat sílu... Celkový dojem - sestry byly hodné, moc se snažily, říkaly, jak je důležité kojit, ale když pak měla nějaká maminka problém, tak byly docela nervózní a moc nevěděly, bylo to takové hektické. Bylo pár výjimek, hlavně ty mladé, ty byly trpělivé, přišly i v noci třeba na hodinu a seděly a zkoušely přisátí atd. Chápu, že sestry nejsou laktační poradkyně, ale argument v BFH, že mi syna nemůžou po sekci nosit o patro níž, protože je jich málo a že mi ho přinesou, když jim to vyjde, mě hodně zklamal. Totéž se opakovalo od druhého dne na patře šestinedělí. Mám alergickou zátěž, vpáčené bradavky, moc jsem chtěla kojit a kdybych neměla předem načtené informace z vašeho webu a z porodnice.cz od pí Procházkové, tak bych asi dnes nekojila (plně do 6. měsícu a ještě stále - za chvilku 9. měsíců :-)) Další problémy doma jsem pak dořešila s laktační poradkyní, kterou jsem kontaktovala z laktační ligy a pak i díky Vašim stránkám. Moc díky, co pro nás mamky a naše zlatíčka děláte. Přeji Vám i celé rodině krásné Vánoce i svátky!

Po třech porodech si myslím, že je potřeba, aby v každé porodnici byla laktační poradkyně na oddělení aspoň v průběhu běžné pracovní doby (8-15h) k dispozici maminkám. Zdravotní sestry mají mnoho jiné práce a tázající se maminky bývají často odbyty - "však se to naučíce, ostatní to taky zvládly, taky paní vedle vám to taky poví...". Vzhledem k tomu, že v podstatě zmizelo vícegenerační soužití, kde by si lidé přirozeně předávali zkušenosti, vnímám laktační poradkyni v porodnici jako nezbytnou. A díky za Vaši diplomku:-)

Pobyt v porodnici před porodem i po porodu byl pro mne velice stresující kvůli neosobnímu a zmatečnímu přístupu personálu. Doufala jsem v co nejrychlejší přiložení dítěte k prsu po porodu, jak slibovali na předporodních kurzech a na základě toho, jak se porodnice prezentuje. Rodila jsem akutně císařským řezem ve spinální epidurální analgezii po uměle vyvolaném porodu. Dítě i já jsme byli v pořádku, přesto jsem svého syna viděla až za čtyři hodiny po porodu na JIPce, kde jsem ještě musela ležet a nemohla se příliš hýbat. Bohužel mi miminko sestřičky k prsu nepomohly přiložit, ačkoliv jsem o to požádala. K přiložení došlo až po přeložení na pokoj šestinedělí za celých dvanáct hodin. Ani tam se mi nikdo nevěnoval. Sestra děti přinesla a hned odešla. Ostatní maminky na pokoji již byly druhorodičky a mohly chodit, tudíž si snadno poradily. Já se teprv po operaci měla na nohy prvně postavit. Pro dítě jsem si nemohla dojít, nechali ho v mobilní postýlce opodál mé postele. Na sestru jsem se dozvonila, až když byl čas děti zase odnést. Zrychleně synka přinesla, kojení naznačila a slíbila, že mi ho nechá na pokoji už za čtyři hodiny. Poté už jsem své dítě měla u sebe v rámci rooming-in. S přiložením k prsu mi za celý pobyt v porodnici, tj. šest dní ukázaly jen dvě sestřičky, každá s jiným názorem. Syn se bohužel nebyl schopný přisát a já stále neměla mléko a velice jsem se tím bohužel stresovala, i když vím, že to tvorbě mléka nepřispívá. Dokrmovala jsem ho umělým mlékem stříkačkou. Po propuštění domů se kojení stále nedařilo, ani přes kloboučky. Mléka jsem měla velice málo, odstříkávala jsem alespoň ručně a také mechanickou odsávačkou a dokrmovala stále stříkačkou a snažila se synka neustále přikládat, ale nikdy se mých bradavek nechytil. Měla jsem z toho velké trauma, po měsíci už mléko neteklo vůbec. Za celou dobu byl syn živ díky umělému mléku a několika málo mililitrům mého odstříkaného MM. Po ztrátě MM jsem dokrmovala už pomocí lahvičky. Dodnes mám z kojení velké psychické problémy, pocity viny a vzteku na špatný přístup personálu v porodnici. Útěchou mi je jen, že syn prospívá výborně i na UM a je zdráv. Ráda bych měla ještě jedno dítě a z celého srdce doufám, že budu moct plně a dlouho kojit a všem problémům snad předejdu.

Počáteční informace o kojení byly dostatečné, ale ve stavu brzy po porodu, kdy jsem je od sestry poslouchala, jsem si příliš informací nezapamatovala. Naštěstí jsem již během těhotenství pečlivě pročítala Vaše stránky, tak jsem věděla (teoreticky) co a jak. Tyto informace mi velmi pomohly, ale nezkušenost je nezkušenost. Takže jsem z porodnice odcházela s velmi bolestivými bradavkami. Doma se pak stav ještě zhoršil (praskliny byly opravdu značné a již jsem propadala beznaději - nevěřila jsem, že se něco takového může při kojení co dvě hodiny vůbec někdy zahojit). Nakonec jsme ale všechno zvládli a od konce šestinedělí si kojení opravdu užívám, vlastně užíváme. V porodnici mi chyběla hlavně průběžná kontrola maminek při kojení, kontrola přisátí dítěte a případné včasné rady jak na bolavé bradavky a zhodnocení, co je tedy při kojení špatně. Myslím, že i proto jsme pak doma měli trochu trable, prostě jsme si na to museli přijít sami.

Podle mé zkušenosti sestry s kojením poradí, pokud jsou dotázány, takže jsem stále "otravovala" a povedlo se. Vlastně jsem na vlastní žádost zůstala o 1 den déle, abych měla jistotu, že je vše v pořádku.

Podle mého by měli být více brány v potaz touhy a potřeby matky. Když jsme dokola opakovala, jaké jsme měla problémy s kojením po prvním porodu, chtěla jsme s etomu vyhnout u druhého, přes velkou snahu mojí i personálu to ale nešlo a prsa se mi opět ucpala, nechtěla jsme trápit sebe ani dítě a laktoaci ukončit dřív než mi prsa opět úplně zvrdnou a bude z toho opět něco většího. Stále do mě hustili, jak je to děsně dobrý a že to mám vydržet.. Když jsme chtěla dudlík, protože si ze mě syn dělal dudlíka živého, což mě velice bolelo a do jisté míry i omezovalo ( po sekci jsem potřebovala zejm. ze začátku odpočívat), bylo to odmítnuto s tím, že beru dítěti čas u prsa a že se mi enrozjede laktace.. Laktace už dávno byla rozběhnutá a čas u prsa bych dítěti mile ráda dopřála, kdyby ale pil a ne cumlal bradavku a ještě bolestivě.. Další co mě vyloženě vadilo, byla strava.. Jako dát kojící ženě po sekci jako první jídlo po 36h kroupovou polívku je vyloženě terno! Čočka s párkem taky super.. Halušky se zelím taktéž... Ale abych si jen nestěžovala, musím uznat, že oproti prvnímu porodu (1/09) se velice zlepšil přístup ke kojící matce v době jídla. Pokud matka kojila, už nikdo nepeskoval, jídlo schovali a matka se mohla najíst později. Ani nestresovali s nějakým ohromným převažováním dítěte před a po kojení, vyžadvali to jen ejdnou, aby se vědělo, kolik toho dítě vypije. Tentokrát jsem byla spokojená! I když to oěpt dopadlo ukončeím kojení, ale v porodnici jsme se cítila opravdu dobře.

podpora by měla být větší, zvlášť u prvorodiček, které nemají žádné zkušenosti a mají s kojením problémy, především více personálu, který by měl čas se těmto ženám častěji věnovat

Podpora byla myslim dobra, az na vyjimky sester.... s kojenim druheho syna v porodnici jsme nemeli problemy, naopak vykon mel rekordni, ale co jsem tak sledovala u spoluroditelek, obzvlaste jedna sestra byla dost zpatecnicka, a kazila reputaci zbylych skvelych sester. Bylo to spise o lidech nez o porodnici.U prvniho syna to byl rozdil, kojeni slo vyrazne hur, a nejvice mi pomohla asi ma sestra. Nicmene se tenkrat vsechny sestry moc snazili.

Podpora byla velmi mala, spise neochota pomoci s kojenim, byla jsem nestatsna...sestry cpaly do pusy dcerce malicky a ani si pred tim neumyly ruce. Pote co ji daly do pusy malicek, aby zkusily jak saje vstrikovaly ji glukozu, coz by mi nevadilo, Vadilo mi, ze ji cpaly do pusy spinave ruce...Z porodnice jsme si domu prinesly bacil na strivkach a trapili jsem se s tim pres pul roku, museli jsme pouzivat specialni draha mlika....Vubec jsem nebyla spokojena s pristupem ohledne kojeni, nikdo neporadil, nepomohl, bylo jednodussi podavat umelou vyzivu, pri odchodu mi bylo sdeleno at si malou nakrnim nutrilonem aby nemela hlad nez dojedeme domu...na jednu stranu jsem byla rada, ze se chudinka naji, protoze tvorba mlika byla na 0. Ale zaroven me zarazil pristup, ze mi nikdo nerekl, ze ji byl nutrilon podavan. Musim podotknout, ze jsem v teto nemocnci rodila i 1. dceru a s kojenim to bylo to same, tehda to byla ale jeste vetsi neochota nez u druheho pobytu. Nechapu jak mohli a muzou mit takovy titul...z vice stran jsem slysela slova nespokojenosti....napr. od me zname..mela ten sam problem co ja a placala se v tom taky sama:o(...opravdu hruza...

Podpora byla velmi spatna. Vycitali mi, ze maly nepribira, ze nas nepusti domu, ze mam vcas chodit pro prikrm, ze ho mam pocitve vazit - vaha nefungovala. Zadna ze sester poradne neporadila, neukazala jak kojit, kazda rikala neco jineho. Klidne davali studeny prikrm, ohrivala jsem ho pod tekouci vodou, jenze v noci tepla netekla, a pokud jsem ho chtela ohrat, tak se nektere sestry moc netvarily, ale nektere byly ochotne. Prijde mi, ze pro ne je vse automaticke a jasne a neuvedomuji si, ze prvorodicka vubec nevi co a jak. Vlastne jsem pak uz ani maleho neprikladala, mela jsem rozkousane bradavky a nechala jsem rozkojeni se az na doma, coz se nastesti podarilo. Myslim, ze stacil na zacatku osobnejsi pristup a pomoc sester a mohlo byt vse jinak. Ja jsem mohla byt klidnejsi, jiste drive schopnejsi kojit a hlavne miminko nemuselo trpet mym zmatkem a zrejme i hladem. Zkusenost se sestrami strasna, navzajem jsem se podporovaly s druhou maminkou na pokoji, predavaly si zjistene ruzne informace a snazily se z toho udelat nejaky spravny zaver. Mozna bylo vse v tom jejich papiru spravne napsane, jenze pokud je maminka po porodu plna emoci, tak si z psaneho textu moc nevezme. Byla jsem rada, ze jdu domu, ze se snad nejak zajedeme a snazila se ziskat rady od jine kamaradky tehdy druhorodicky. Kazdopadne porad jeste kojim a to jen diky sobe a manzelovi, protoze jsme v prvopocatcich proto delali doma maximum a nevzdavali to.

podpora byla výborná, jen by to chtělo trochu osobnější a lidštější přístup

Podpora byla, i přes problémy (žloutenka, nutná fototerapie)bezvadná, kojit se mi moc nedařilo a malá šla hodně dolů s váhou a tak ji po kojení dokrmovali. Mrzí mě, že jsem byla propuštěna jako "plně kojící" s tím že se to doma doladí...nedoladilo se to, naopak po týdnu kdy jsem se snažila malou jen kojit mi dětská lékařka opět poradila dokrm (malá vůbec nepřibrala a byla hodně pod porodní váhou). Dodnes (čtvrtý měsíc) to kombinuji – kojení, odstříkávání, umělý dokrm. Kdyby mi popravdě napsali do propouštěcích papírů částečné kojení, nebrala bych to asi jako takové selhání. Dobrý pocit z kojení (jako že to jde a nejsem matka až tak úplně na houby :-) mám až tak od třetího měsíce... Vůbec jsm nepochybovala o tom, že budu kojit, nikdy mě nenapadlo že to nejde jen tak (opravdu jsem se snažila ,snažím dodnes a dokud to malá definitivně neodmítne se snažit budu) Tlak na kojení nejen v porodnici ale v celé společnosti způsobují u lidí jako já (co moc chtějí a úplně to nejde) – bylo nás v porodnici více – neuvěřitelnou frustraci spolu s hormony je to opravdu zážitek...sestry vám pak řeknou (naprosto proti informacím, které jsou uvedeny např. ve zdravotním průkaze) že v kojení to není... tohle říká i má dětská doktorka a laktační poradkyně ... ten tlak na kojení a informační masáž všude okolo je opravdu brutální.

Podpora je důležitá, u prvního dítěte(porod 2008) jsem necítila v porodnici žádnou podporu, naopak byla jsem propuštěna se slovy: asi nemáte mléko, kupte si nutrilon. U druhého dítěte jsem byla víc připravena, jinak bych taky asi skončila na UM. Děkuji za Váš zájem o problematiku kojení.

podpora je podle mě dobrá, ale přístup a informace personálu jsou různé

Podpora kojeí by byla lepší kdyby nebyla porodnice max. přeplněna. Sestry neměly čas na adekvátní péči a s tím spojenou trpělivost radit maminkám. Ale byly milé. Až na jednu. Ale to už je do jiného dotazníku. Nejspíš pro konkrétní nemocnici. Díky této sestře považji já, ale nejen já, pobyt v porodnici za příšerný. Ostatní sestry však byly profesionální, ale měly hodně práce. Miminek se rodí hodně:-)))))

Podpora kojení byla dle mého názoru dostatečná, jediné co mi vadilo bylo povinné vážení dětí před a po kojení, které je dle mého názoru-v případě že dítě celkově prospívá zbytečné a stresující. Stejně rozdíl 20-30g nejde pořádně odečíst(pohyb dítěte).

Podpora kojení byla nedostatečná, sestry byly neochotné. Dcera nejdříve při kojení spala, později kojení odmítala. Kdyby mi sestry pomohly hned v porodnici, mohla jsem kojit plně, takto jsem (s podporou laktační poradkyně v začátcích po propuštění z porodnice) krmila odstříkaným mlékem do 13 měsíců.

podpora kojení byla spíše ze strany porodních asistentek. Na novorozeneckém odd. byla vstřícnost malinko menší, ale snažily se v rámci možností pomoci a poradit.

Podpora kojení byla v porodnici dobrá, všichni chtěli, aby maminky kojily. Ale kdyby mi někdo řekl, že když se mi mléko do 4. dne nezačne dělat, že dají mému dítěti normálně najíst, tak bych se tak nestresovala a možná bych je dnes plně kojila. Ale to stálé musíte kojit, musíte kojit, když dítě křičí hladem a velmi hubne, mě psychicky odrovnalo. Když víte, že mléko pro své dítě prostě nemáte, připadáte si strašně a k tomu Vás děsí negativy UM, to na klidu nepřidá. Dnes je mé dítě na UM plus se je snažím přikládat, ale je to boj od začátku.

Podpora kojení je dobrá, ale sestry bohužel nemají dostatek času na to, aby matkám vše vysvětlily

Podpora kojení je důležitá, ale zdá se mi, že sestry v porodnici zřejmě nemají dostatek času věnovat se každé mamince podlejejích potřeb. Cítila jsem u nich nervozitu z toho, že je zdržuji od práce. Měla jsem velké problémy s přisáváním syna, díky žloutence byl spavý a nenechal se budit. Rady jsem sice dostávala, od někoho více a od druhého méně, ale velice ve spěchu, přístup jedné ze sester mi přišel i dost necitlivý, ve smyslu fyzicky hrubý. Díky právě nedostatku času, jakoby chtěla to dítě rychle donutit, aby spolupracovalo a nacpat mu můj prs za každou cenu. Asi by tam měl být člověk speciálně k tomuto účelu zaměstnaný. Chápu, že nás rodilo naráz hodně, ale za to přece pacient nemůže.

podpora kojení je jistě velice důležitá ale bere někdo ohled na matky, které se snaží a přezto kojit nemohou?Já osobně od 4 měsíce těhotenství nosila kloboučky, jelikož mám zapadlé bradavky, popijela jsem různé čaje a mlíka a nevím co všechno a po porodu, ihned ,mě porodní asistentka řekla,, tady se kojit nebude, tady jsou zapadlé bradavky,, takže první podpásovka a stresující věta která mě děsí ještě dnes.Pak syn měl žloutenku, nikdo nám děti nenosil nebo nevolal na kojení, s druhou maminkou jsme se navzájem budily a podctivě odstříkávali mlíčko, ale k ničemu. Když jsem šla za synem na sluníčko, jaké asi na mě čekalo překvapení. Zdravotní sestra mu dává jíst z flašky z té staré skleněné s obřím dudlíkem!!!!! Takže veškeré snažení k ničemu!!!!! A pokud mi někdo bude říkat, že ne že v jejich nemocnici se to neděje tak opak je pravdou.

Podpora kojení je slabá,zvlášt pro maminky co kojí poprvé,a více trpělivosti by taky neškodilo.Ještě že jsou takové podpůrné stránky,kde mi pani ráda na mé problémy skojením odpověděla a moc mi v dané situaci pomohla a to i psychicky! děkuji

Podpora kojení je určitě důležitá ale mnohem důležitější je psychika maminky a pokud každá sestra radí něco jiného, tlačí na vás a vy máte pocit, že jste nejhorší matka na světě, tak nepomůže vůbec nic, chtělo by to více ochoty a hlavně třeba i soudnosti.

Podpora kojení mi v porodnici v NJ chvílemi připadla spíše jako nátlak. Nikdo se nikoho neptal, zda chce kojit nebo ne. Prostě všechny MUSELY kojit. A basta... Bylo mi líto maminky, kterou sestry "mučily" kojením dva nebo tři dny, a to i přesto, že už porodila třetí dítě a ani jedno nemohla kojit (její nemoc jí to znemožnila i u předchozích dvou dětí). Ony to přesto zkoušely a kluk jí pořád řval hlady. Psychicky byla na dně. Mně osobně se také moc nevěnovaly a kdyby nebylo zkušenějších maminek na pokoji, asi bych kojení zabalila. Jinak Vám děkuji za pomoc, moje maminka nás nekojila, a tak mi Vaše rady opravdu přišly vhod. Dcerka se odstavila sama asi v roce, raději baští zeleninu a maso :).

Podpora kojení při porodu mého prvního dítěte byla velmi špatná, sestry neochotné, neohleduplné - měla jsem problém s tvorbou mléka a nakonec jsem kojila pouze 6 týdnů. U druhého dítěte sestry věděly, že mám druhé dítě a nějakou podporu ohledně kojení samy nenabízely.

Podpora kojení téměř žádná, při jaké koliv otázce velmi neochotný personál, skoro jsem měla pocit, že je obtěžuji, hlavně u prvního porodu. Porodnici jsem si nijak nevybírala, byla jsem v patologické poradně, takže jsem prostě u nich i rodila.

Podpora kojení v BFH nemocnici by měla být na vyšší úrovni, chybí zde individuální péče o matky po císařském řezu, přiložení dítětě neprobíhá dostatečně brzy. Já osobně jsem dítě dostala až za 24 hodin po císařském řezu a nikdo se mě ani neptal, zda bych chtěla dříve. Dále byl značný rozpol v názorech u sester z novorozeneckého oddělení a sester z oddělení šestinedělí v názorech na správné kojení.

Podpora kojení v Bohunicích je bohužel téměř nulová, sestřičky nic pořádně neukážou, nemají trpělivost, dokrmy dávají velmi benevolentně, dávají rozporuplné informace. Dokonce mi dětská primářka doporučila dceři dávat místo kojení čaj, že prý pije moc (4. den 80 ml) a roztáhne se jí žaludek, tak z toho jsme šli s manželem do kolen. Také mi bylo v porodnici řečeno, že nemám kojit dřív, než po 2 hodinách, že jinak dcera stejně nic nevypije, protože se nestačí vytvořit mléko, no větši blbost jsem neslyšela, když jde o kolostrum v prvních dnech života... Následně se mi den před propuštěním velmi bolestivě nalila prsa, doporučili mi studené obklady, měli na sesterně gelové polštářky v mrazáku, ale měli jich málo a rozhodně to nestačilo pro všechny, kdo je potřebovali. V dalších dvou letech jsem v porodnici byla navštívit 2 své kamarádky, jedna byla po SC, obě měly potíže s bolestivým kojením, nikdo jim neporadil (nebo to spíš nikoho nezajímalo). Po asi 5minutové ukázce, jak dítě správně přiložit a jak ho přimět k uchopení větší části dvorce, najednou kojení nebolelo, jaký zázrak, že? :)) Váš web je super, vždycky na něj odkazuju, když má někdo v mém okolí potíže a odpověď neznám sama nebo potřebuji své tvrzení něčím podložit.

Podpora kojení v Krči byla dobrá, nebyla jsem však spokojena s oddělením zdravého dítěte po porodu za účelem vážení a prohlídky - dítě mi nedali ihned po porodu.

Podpora kojení v nemocnicích je velmi důležitá, matka by měla být plně informována o přednostech kojení pro ni i pro dítě a motivována k němu, nicméně ne přehnaně, ne za každou cenu, že je to jediná správná možnost až do té míry, že je pak naopak stresována, že pokud nekojí, nebo se jí to nedaří, vyvolává to v ní pocity viny, že je špatná matka a neposkytne svému dítěti to nejlepší, toto je můj názor plynoucí z vlastní zkušenosti i stejné zkušenosti mé kamarádky, kdy nakonec byla veškerá snaha laktačních poradkyň až kontraproduktivní - matka nesmí cítit, že je na ní vytvářen nátlak, vždy je to pouze jedna z možností, byť ta nejlepší a vždy by to měla být otázka volby a svobodné vůle té které matky.

Podpora kojení v nemocnicích je zbytečně přehnaná,až vtěrná,kdo není rozhodnut,zda kojit,nebo netak ho přehnaná podpora spíše odradí od kojení.

Podpora kojení v porodnici byla zjevná, ovšem ochota personálu nebyla dostatečná. U mého 1. dítěte (nar.2007 císařským řezem-akutní za porodu) jsem měla velké problémy s kojením (nástupem laktace). Potřebovala jsem pomoct s přiložením dítěte k prsu, (s podříznutým břichem vám nefungují břišní svaly) i s přisátím. Požádala jsem o pomoc dětskou sestřičku, jednou, podruhé, ale pak už jsem viděla nelibost (možná stres z množství požadavků rodiček), takže jsem se snažila sama. Z každého pokusu o kojení jsem byla zoufalá, zpocená, rozbolavělá.Pořád se mi chtělo brečet. Měla jsem pocit, že tam se mnou není nikdo, kdo by mi pomohl a zároveň byl na mě milý. Nakonec jsem prsa rozpumpovala odsávačkou a s malým jsme se kojit naučili než nás pustili domů.Kojila jsem do 2 let. Myslím si, že problém není v neinformovanosti personálu, ale v počtu sester, příp. laktačních poradkyň.

Podpora kojení v porodnicích je dána tím, jakým způsobem se chce vedení porodnice prezentovat. Na podporu kojení je dnes velký tlak, proto to považuji za samozřejmost, ale vždycky záleží na konkrétních lidech. I v sebelepší BFH porodnici se najde pár jednotlivců, kteří svým přístupem narušují snahu ostatních.

Podpora kojení ze stran personálu je dle mého názoru dostatečná a vyhovující, ale mělo by se více dbát na stravu kojících matek, protože se nejednou stalo, že byla jídla nadýmavá a pak trpěly všechni miminka a maminky na oddělení. To je v nemocnici myslím dost opomíjeno.

podpora kojeni: dle meho nazoru hodne zalezi na pristupu porodnich asistentek a sester na oddeleni setstinedeli. Myslim ze vytazenost sester je vysoka a nedokazi se venovat efektne kazde pacientce. Pripadne vysvetli jenom malou cast, ukazou jenom jednu polohu, kt. ale nemusi pacientce vyhovovat. V pripade porodnice a terminu kdy jsem rodila ja, byla demonstrovana jenom poloha v leze. Jine polohy: sestry byly jen ztezka ochotne s pacientou zkouset...

Podpora v kojení byla celkem dobrá, i polohy ke kojení. Některé pro mě byly zcela nové a určitě jsem některé využila a oblíbila si je jak já i maličká. Kojilla jsem plně do věku 28 měsíců, dle požadavku dítěte. S čím jsem byla , ale zcela nespokojena byly informace k odsříkávání a prostředky. Neměla jsem přístup a možnost si zajistit vlastní odsávačku mateřského mléka. A na celé porodnici, kdy bylo v této době 2008 denně hromada porodů nebyla ani jedna funkční odsávačka, která by mi mohla usnadnit odstříkávání. Byla to úplná katastrofa, já jsem pak denně odstříkávala do jednoho roku 1l mléka. Měla jsem tedy nadměrné množství a když byste se měla vžít do mé situace -porod císařským řezem komplikovaný, ručně odstříkávat takové množstvéí mléka, byla jsem uplně vyčerpaná a na dně. Na můj dotaz, zda mám nalité moc prsa - jestli by se to neměla již druhý den po porodu odsávat mi byla daná 4x rozdílná odpoveď. Jinak je hrozně velký problém s čistým náhradním prádlem. nebyla jsem vůbec spokojena.

Podpora v porodnici byla slabá, jedna sestra mi řekla, že své dítě neukojím, že na to nemám. Co sestra, to jiný přístup - názor, byla jsem z nich zmatená. Následně využitá pomoc laktační poradkyně (paní, která vedla předporodní kurz) ve mě vzbudila pocit, že nemůžu být dobrá máma, když nekojím plně své dítě. Také vaše stránky budí dojem, že bez kojení není mateřství úplné, že není nic důležitějšího... Naštěstí uplynulo pár let a já zjistila, že umělou stravou moje dítě netrpělo, naopak je méně nemocné, než děti, které jejich super dujičky krmily svým více let. Netrpím na žádné alergie, narozdíl od spousty kojených. A, laktační poradkyně divte se, mám se svou dcerou plnohodnotný vztah i bez toho, aby mou bradavku žužlala do tří let :-))

Podpora v ÚPMD jak při kojení tak v přístupu k matce a dítěti na odd. šestinedělí. Mám na mysli osobní přístup doktorů a zejména sester, které plní (byť pečlive) pouze zadané a nutné postupy a projevují velkou kenochotu v případě potřeby cokoliv sdělit matce, nedej bože snad vysvětlit podrobně stav dítěte, postupy při kojení atd. Díky tomu jsem první dítě téměř nekojila, neb jsem byla totálně vynervovaná už z porodnice, druhé jsem díky jiným zdrojům úspěšně kojila 9 měs. a třetí, které mělo alergii na laktózu a velké potíže, jsem kojila pod dozorem dietologa a také díky informacím z Vašeho webu. Děkuji za to, dnes jsou všechny děti zdravé a věřím, že i tomu třetímu moc pomohlo to, že byl kojen. Mějte se J.Kuperová

Podporu kojení považuji za velice důležitou a významnou. Myslím si, že ve všech porodnicích by měli být aktivnější a vstřícnější ohledně podpory kojení. Mělo by se více prosazovat, personál by měl být více proškolen, ale hlavně je to o lidském přístupu. Kolikrát jsem si připadala jako ve vězeňské nemocnici a ne na porodním oddělení. Samé příkazy, zákazy ...K děťátkům se chovali hezky, ale k maminkám, které třeba rodily poprvé, často povýšeně.

Pokud bych neabsolvovala předporodní kurz + kurz zaměřený na kojení, v porodnici po porodu bych si byla hodně nejistá. Na otázku "jak dlouho plánujete kojit" jsem odpověděla 2 roky, ale ve skutečnosti jsem délku kojení neplánovala. Z mého úhlu pohledu se délka kojení dopředu plánovat nedá (kojím tříleté dítě). U volby porodnice jsem zvolila na doporučení - ve skutečnosti to byla nutnost této porodnice vzhledem k rizikovému porodu. Stejně jako mně, ani většině účastnic kurzu (nebo snad všem) nezkontroloval gynekolog v těhotenství prsa- respektive případné vpáčení bradavek.

Pokud bych neměla kurz laktační poradkyně, tak se obávám že bych měla s kojením velké potíže, na které by nejspíše téměř nikdo nereagoval a spíše než řešení příčiny se řešily spíš následky. Za dobu mého pobytu se objevila jen jediná světlá vyjímka - sestra, která měl zájem, byla ochotná, nespěchala, nebo alespoň nám nedávala najevo, že má spoustu práce a na nás čas nemá. Pokud bych neměla načteno a nebyla bych tak odhodlaná, tak by situace po porodu (ohledně přiložení a zkoušení kojení) proběhla mnohem hůř. I tak to nebylo ideální dle mých představ (což nikdy asi nemůže být), měla jsem výčitky, že jsem synovi neumožnila 100% příchod na svět a dostatečné přivítání, že jsem ho neuchránila před protivnou, sebevědomou a všeznalou sestrou, ale zpětně jsem na sebe pyšná, že jsem si uhájila alespoň to, co se mi podařilo. Navíc pod vlivem hormonů jsem se hodně trápila, že to přivítání nebylo 100% (když mohlo být, porod bez jeakýchkoli komplikací, přímo učebnicový) - a stále k té sestře cítím zlost, ale už se smiřuji... a příští miminko(pokud to bude bez komplikací) si nenechám vzít a dopřeju mu ten čas přivítat se a poprvé se napít!! Díky za práci kterou děláte!!!

Pokud jsme za sestřičkami přišly, tak se nám pokaždé věnovaly, a to i v noci. Problém vidím v tom, že dětské sestry řešily kojení dětí a množství nakojeného mléka, zatím co sestry z gynekologie řešily problémy s otoky prsů při nástupu laktace. Takže v mém případě, kdy malá málo pila, byla spavá a já měla prsa nalitá a bolavá, jsem se dost naběhala mezi sestřičkami. Určitě by pomohlo, kdyby přišla jedna sestra, která by prohlédla prsa, zkontrolovala techniku kojení a zároveň i nakojené množství mlíčka. Také by každá maminka měla dostat informaci, kolik mlíčka by dítě mělo v daný den vypít. My jsme sice domů šly jako plně kojené, ale malá málo pila a nepřibírala. Naštěstí jsem měla zkušenosti z minula a doporučenou dávku jsem do malé po kojení nacpala (odstříkané mléko). Tak jsme se po několika dnech nakonec rozkojily.

Popravdě řečeno mi vadilo, že každá novorozenecká sestra měla jiný názor a tím mě dost pletli...naštěstí jsem znala už z předporodních kurzů mimo porodnici laktační poradkyni a dulu, která mě výborně připravila a informovala, a na kterou jsem se posléze obracela, když jsem si nevěděla rady...

Popsala jsem druhý porod, kdybych popisovala první, měla jsem mnohem více problému s kojením....

Porod byl velmi komplikovaný a prodělala jsem zároveň operaci břicha (močových cest atd.). Malý byl naštěstí ok, ale já byla 3 dny na JIP a další týden připíchnutá na kapačkách a drenech. Malého mi poprvé přinesli na kojení po těch třech dnech a pak mi ho nosili cca 4x za den. "Bohužel" jsem typ ženské, co má mléko po prvním přiložení a málem jsem se zbláznila bolestí a strachem, že budu mít záněty, protože prsa byla plná a malý nikde. Naštěstí jsem byla poučená z prvního porodu a měla svou el. odsávačku, ke které jsem se bohužel musela velice složitě dostávat, vzhledem k mému skoro 2týdennímu upoutání na lůžko. S pláčem jsem prosila sestry, aby mi malého nosily častěji (nejen kvůli němu, ale i kvůli mě a té bolesti). Nenosily. V noci mi ho přinesly naposledy v 10 a pak až v 7 ráno. Celou noc jsem jen čekala, kdy přijdou, že musí mít přece hlad a určitě jim pláče a navíc moje prsa ho potřebovala. Až při odchodu jsem se dozvěděla, že ho vesele dokrmovali Bebou, místo, aby ho přinesli. Nejsem fanatická kojná, ale tohle mě opravdu dostalo. Byl to celkově hrozný zážitek. Doma už pak bylo vše ok, ale kdyby to nebyl můj druhý porod a já už něvěděla co a jak dělat, asi by to neskončilo pro má prsa i pro miminko tak dobře:-). Naopak bych ráda zdůraznila, že první porod v Praze na Bulovce byl úžasný a to i co se kojení a spojené péče s tím týká. Sestřička se mi jako prvorodičce věnovala i 2 hodiny. Přeji Vám hodně úspěchů s diplomovou prací a děkuji za tyto stránky. S prvním chlapečkem mi hodně pomohly:-)). Mějte se hezky.

Porod jako takový byl úžasný a nezapomenutelný zážitek, na který budu vzpomínat celý svůj život. Personál na porodním sále i na příjmu byly úžasný a milý. Vše dopodrobna vysvětlili co se bude dít, proč to budou dělat atd. Ale pak ta samotná péče na oddělení šestinedělí to bylo něco strašného a pro mě útrpného. Bylo to mých 5 nejhorších dní, prostě ta neochota s čím ko-li poradit, pomoci byla otřesná. A slyšet slova vždyť nemusíte kojit, nelamte si s tím hlavu mě opravdu psychicky moc nepodpořila, spíš naopak mě to překvapilo a zároveň i rozhořčilo. Ale nenechala jsem se odradit těmito slovy a mléko jsem odstříkavala. Kojení jako takové jsem začala až doma v klidu za velilikánské podpory manžela, který mi neustále pomáhal a podporoval jak jen to šlo. I díky Vašim stránkám se kojení upravilo a dala jsem se dohromady. A kojím stále a doufám že i ještě nějakou dobu budu.

porod jako takový byl velmi dobrý, kojení a přístup k matce neuspokojivý, některé sestry velmi nepříjemné, každá tvrdila něco jiného a pak jak se v tom má prvorodička vyznat, vše se srovnalo až v pohodlí domova, kdy jsem kojila plně jenom mateřským mlékem

Porod probělh v rámci možností dobře,ale zarazilo mě že mě malého vůbec nedali jen nám ho rychle ukázali a pak mě odvezli na jiný sál aby vyndali placentu.Porod proběhl ráno,a malého jsem pak viděla po narkoze až ve 20hod.mi přinesli na 1 kojení...Nikdo mi nic nevysvetlit jen mi to sestra rychle ukázala a to bylo vše že toho má moc že je plná porodnice děti...Malý měl silnou žloutenku tak ho několikrát svítitli a pak jsme leželi týden na dětském protože měl stále vysoké hodnoty...tam jsme kojili plně.Pak nás pustili domu a ja jsem se chtěla z kontaktovat z laktační poradkyní z Pardubic ale paní mi nezvedala telefon ani mi neodpovídala na email.Na dětském mi dr. řekla že mám kojit po 3 hodinách a né když chce malý a pak to bylo totálně vháji...dělalo se mi málo mléka a malý měl hlad...z kojením jsem přestala po 6 nedělí a lituji toho dodnes.

Porod s lekáři a asistentkou výborný. Následná péče katastrofální. Absolutní nezájem personálu, žádná pomoc s kojením ani s novorozencem, žádný lidský přístup.S každým dotazem jsem měla pocit, že je obtěžuji.Dokonce jsem dostala vynadáno, že Honzík počůral zavinovačku.Při propouštění mi ho doslova odtrhli od prsa, protože ho museli prý rychle naočkovat. To co pracně vysál, tak hned vyzvracel a pozvraceného a rozbaleného mi ho přinesli zpět. Na dotaz jak se mám dál starat o pupíček mi sestra vrazila propouštěcí zprávu a mezi dveřma řekla, že mám snad svého pediatra který mi má vše dalši vysvětlit. Z celého početného personálu jedna jediná sestra byla ochotná a zodpověděla vše mé dotazy. Bohužel zažila jsem ji jen jednu noční službu. Vím, že v téhle porodnici už nikdy rodit nebudu ikdyž přístup při porodu byl fantastický, ovšem následná péče mě hrozně zklamala.

Porodila jsem v mostecké nemocnici dvě děti, s časovým odstupem 4,5 roku. A pouze u prvního dítěte byla jen jedna skvělá sestra, která vždy pomohla, poradila, předvedla....vše ohledně kojení. U druhého dítěte jsem se sama musela domáhat kojení, malej byl v inkubátoru ale jíst ode mě mohl, bohužel sestry byly natolik zaměstnány že pro mě nikdy nedošly, ač o to byly požádány a raději mě dítě krmily cizím mlíkem....prý se zrovna budí když odejdu. Když mě synka dali na pokoj, kojení nešlo jak jsem chtěla....i má spolubydlící měla problémy.... a sestra opět nepřicházela ani po více urgencích...nakonec se jednou dostavila a pak zase nic, raději jsem vše pak řešila už doma. Takže témě kojení u nás v nemocnici kromě jedný sestřičky nic moc. Matka 2 dětí z Mostu.

Porodnice , v které jsem rodila je spádová a protože je tam občas přeplněno mají sestry plno práce, chtělo by to více podpory kojení. kdybych už neměla jedno dítě a nevěděla jak kojit nevím jestli bych to zvládla.

Porodnice byla na podporu kojení velmi zaměřená, bohužel jsem měla pocit, že je personál přetížený a sestry se nestíhají věnovat maminkám, jak by bylo potřeba. Některé sestry nebyly ani moc příjemné, až se člověk pomalu bál zeptat. Řešilo se pouze, zda dítě přibývá na váze. Domů jsem šla hodně nejistá, kojit jsem uměla pouze v leže, postupně jsem se trochu uklidnila, protože vše fungovalo bez problémů.

Porodnice Kolin i pres titul BFH pro me byla obrovskym zklamanim. Oddeleni porodni a sestinedeli super pece, ale novorozenecke katastrofa. Pomoc s kojenim nulova, informace nulove, po prichodu z porodnice jsem musela vyhledat pomoc lakt.poradkyne, diky ktere jsem plne kojila 6 mesicu a pokracovala az do 15.mesice veku ditete.

Porodnice podporuje kojení, ale informace poskytuje jen na opakované dotázání. Lepší a vstřícnější jsou na dětském než na ženském šestinedělí.

Porodnice u Apolináře naprosto super... rodila jsem tam 2004, 2010... pokud se maminka nemůže rozkojit a dítě dostane teplotu, podají miminko čas stříkačkou, kvůli dehydrataci. Jinak mi přijde, že se to kojení moc řeší. Chápu, že některým maminkám to nejde, ale jinak mi na tom nepříjde nic těžkého. dceru jsem kojila 14 měsíců, sama se pak odstavila a syna zatím 5 měsíců.. oba měly dudlík, a dávala jsem jim ve vedrech pít z flašky a kojení to určitě nenanušilo.

Porodnice v Brandýse je malá porodnice rodinného typu, ale začínají sem jezdit rodit i maminky z Prahy a vzdálenějšího okolí... bohužel kromě zrekonstruovaných nadstandardních pokojů se potýká s nedostatečným kapitálem a je to hodně vidět (nemají dostatečný počet oblečení pro miminka, plenky musí mít maminky vlastní, stejně jako vložky a ubrousky...). Měli možnost zakoupit v zahraničí schválený přístroj na pasterizaci mléka od dárkyň (vyvinutý do mikrovlných trub), ale u nás neschválený, takže jim ho ministerstvo nepovolilo... takže se přebytečné odstříkané mléko maminek, co ho mají dost, vylévá, a děti maminek po SC nebo těch, co kojit nemůžou nebo nechtějí, se krmí UM :o( - nepochopitelné...

Porodnice v Havlíčkově Brodě je velmi dobrá a personál na vysoké odborné úrovni.Ke všem maminkám, alespon co jsem si všimla já všichni přistupovali tak, aby maminky cítily co nejvíce v pohodě a v klidu , kdykoliv i v noci mohly maminky požádat sestru o pomoc s miminkem.Když jsem porodila já, přišla za mnou na pokoj i porodní asistentka a lékařka ,která mě rodila a povídaly si se mnou.

Porodnice v Hradci Králové je velice dobře připravena na řešení koejní. Byla jsem velice spokojena a doporučila bych ji maminkám, které se rozhodly, že chtějí své dítě kojit.

Porodnice v Kolíně byla výborná ohledně celkové péče a průběhu porodu, ale co se týče kojení, tak u první dcery mi bylo vysvětleno vše při prvním přiložení a zrovna jsem narazila na příjemnou sestru, u druhé dcerky to brali jako samozřejmnost, že není co vysvětlovat, když jsem již kojila. Sestřičky starší generace mají dle mého nározu přístup mnohem horší, dokonce doporučovaly dudlíky, když miminko plakalo, protože se ještě nespustilo mlíčko, sestričky mladší mají pro rozjetí laktace mnohem lepší přístup a podporu, vědí že je to pro miminko nejlepší.

Porodnice v Litoměřicích nás s manželem při první návštěvě velice zaujala, přijala nás hlavní sestra a provedla sálem. Manžel nemluví česky tak jsme hledali porodnici kde by to nevadilo a mohl by se mnou být. Co se týče porodu a personálu na porodním sále, vše bylo naprosto perfektní, udělali vše dle porodního plánu a pokud se něco lišilo, tak se vždy ptali. Holčičku jsem dostala hned na bříško a poté, co ji pouze utřeli jsem jí dostala k prsu. Vše úžasné. Jen lituji, že jsem jim dovolila,aby jí pak odnesli na šetinedělí (narodila se ve 2 ráno a přesvědčili mě,že si více odpočinu, když jí na 2 hodiny dám k nim). Po příchodu na šestinedělí jsem zjistila, že jí již sestry vykoupaly (byla jsem z toho rozezlená) a pak se mi skoro 2 dny nikdo nevěnoval (prý měly hodně práce). Ohledně kojení se mě věnovala pouze jednou a to už těsně před odchodem, pouze jedna starší vynikající sestřička. Nakonec jsem podepsala reverz, neboť jsem byla úplně vyčerpaná a potřebovala jsem manžela, aby mi trochu pomohl. Porod úžasný, šestinedělí otřes. Ale přesto bych asi znovu jela tam, neboť v okolí lepší podmínky nejsou a to je smutné. Kdybych byla mladší, určitě bych už rodila doma. Přeji hodně zdaru. Zuzana Walsh

Porodnice v Opavě kojení opravdu podporuje. Mé starší děti se narodily v Novém Jičíně (před 9 a 5 lety) a tam byla podpora kojení mnohem horší. Nemít tehdy s sebou knihu Kojení dar pro život, asi bych kojení nezvládla.

Porodnice v Rumburku je malá, není nijak medializovaná (v minulosti špatná pověst gynekologie možná nadále kvůli několika "případům" (zřejmě na