Postoje ke globálnímu oteplování (experiment)

-

Člověk spotřebovává přírodní zdroje čímž dochází k přeměně látek na látky, které snižují regulační schopnost přírody (kácení lesů, spalování paliv, zastavování půdy apod.)

Diky mnoha faktorum, napriklad spalovanin, dochazi k uvolnovani malych castic do ovzdusi. Tyto castice se drzi v atmosfere a casto rozkladaji molekuly ozonu, cimz se narusuje ozonova vrstva a proto ni prochazi vetsi mnozstvi nebezpecneho zareni ze Slunce, ktere ohriva zemsky povrch. Zaroven nektere latky zustavajici v atmosfere vytvari vrstvu, ktera zabranuje teplu vyzarenemu ze Zeme, aby se dostalo pryc a tim se zvysuje prumerna teplota ovzdusi.

Dochazi ke zmenam klimatu, tzv. oteplovani, stirani rozdilu mezi rocnimi obdobimi, s tim souvisi ubytek vody, sucho a negativni dopady na faunu i flory. Ke klimaticke zmene dochazi prirozenymi procesy v prirode, vliv na ni ma take lidsky faktor (znecistovani ovzdusi ruznymi vypary, plytvani vodou atp.).

emisie a CO2 vytvárajú okolo zeme nepriepustný obal, ktorý spôsobuje hromadenie tepelnej energie v atmosfére - topia sa ľadovce, zvyšuje sa hladina oceánov, zvyšuje sa priemerná teplota atmosféry a zemského povrchu - dochádza k posunu pásiem.

Energie ze slunce díky lidské činnosti zůstává 'uvězněná' na Zemi, místo, aby se od planety 'odrazila' zpět do vesmíru. Obrázek by to vystihl ještě lépe.

Energie, kterou Slunce vyzařuje, Země přeměňuje na infračervené záření a odráží jej zpět do vesmíru. Zemská atmosféra je schopná tomuto záření bránit částečně v odrážení a zadržovat tak teplo, které infračervené záření generuje. Tak dochází ke zvyšování teloty a změnám klimatu.

Hromadenie sklennikovych plynov, ktore zabranuju uniku tepla v spolupraci s poslednymi fazami konca doby ladovej.

Hromadením skleníkových plynov v zemskej atmosfére dochádza k tomu, že tepelné žiarenie, ktoré sa prirodzene dostáva na Zem zo Slnka je zadržiavané (nie je efektívne odrážané).

Jqko lidstvo vypouštíme do ovzduší látky, které mají za následek větší udržování tepla v atmosféře a tudíž i se planeza otepluje.

K tomu dochází tak, že člověk vypouští zplodiny a ty vytvářjí skleníkový efekt. Tudíž se paprsky odrážejí zpět na zem a zem ohřívají.

Ke klimatické změně dochází díky působením okolních vlivů, jako je sluneční nebo kosmické záření. Svou činností pravděpodobně přispívá i člověk produkcí emisí, což má vliv na skleníkový efekt, který zjednodušeně ohřívá planetu.

Ke klimatické změně dochází kvůli činnosti člověka, který svou spotřebou a výrobou vytváří skleníkové plyny. Ty zachycují teplo na zemi, čímž ji oteplují.

Ke klimatické změně nedochází, ale eventuelně by k ní mohlo dojít, byla-li by atmosféra výrazně více zahlcena vodními parami a některými plyny, pohlcujícími infračervené záření. Klimatickou změnu by mohlo vyvolat i zvýšení množství prachu v ovzduší, např. výbuchem supervulkánu nebo atomovou válkou, vyvolat by ji mohl také dopad většího meteoritu. Klimatickou změnu by mohlo vyvolat také vyhubení některého společenského hmyzu (mravenci a termiti) nebo fytoplanktonu.

Klima na zeměkouli se mění vzhledem k její pozici ve sluneční soustavě, v závislosti na změnách samotného slunce a také podle změn na Zemi samotné - jako je i procento oxidu uhličitého v atmosféře. Je to dlouhodobý a složitý proces, ve kterém hraje roli mnoho faktorů. Zjednodušeně se ale střídají studená a horká období.

Klimatická změna je běžná součást klimatu Země. Bylo zde období "ledové" s průměrnou roční teplotou 0°C (poslední před několika desetitisíci lety) , bylo zde období "tropické" s průměrnou roční teplotou kolem 20°C (před několika miliony lety) a nyní se pohybujeme v průměrné roční teplotě (myšleno v české kotlině) kolem 10°C = pokud se vlivem nějaké změny změní teplota o 1, 2 nebo 3°C libovolným směrem, tak, můžu prohlásit "To už tady bylo a BEZ vlivu člověka a jeho činností."

Klimaticka zmena je dusledkem globalniho oteplovani, ktere zpusobuji emise oxidu uhliciteho vypoustene do atmosfery (automobily, prumysl, zemedelstvi). Sklenikove plyny tvori v atmosfere vrstvu, ktera neumoznuje unikani svetelnych paprsku, cimz se Zeme ohriva a zvysuje se prumerna rocni teplota, taji ledovce, zvysuje se nebezpeci pozaru, atd

Klimaticka zmena nastava zadrzovanim infraceraneho zareni v zemske atmosfere. Misto plynuleho odchazeni techto paprsku do vesmiru - cimz by vytvarely prirozenou teplotu zeme, - jsou zadrzovany v atmosfere sklenikovymi plyny,coz jsou napr. metan ci oxid uhlicity a ktere za sebe toho infracervene paprsky vazou. To je zpusobeno narustem techto plynu v poslednich desetiletich, ktere zacalo uz a diky prumyslovou revoluci.

Klimatická zmena úzko súvisí s takzvaným skleníkovým efektom. Skleníkový efekt je proces, pri ktorom sa časť tepla, ktoré by uniklo späť do vesmíru, zadrží v atmosfére. V dôsledku toho, že do atmosféry pridávame plyny ako CO2 alebo NH4 sa skleníkový efekt zosilňuje, atmosféra zadrží viac tepla a to sa prejavuje na raste globálnej teploty.

Klimatické otepolování je způsobené vlivem skleníkových efektů, na které mají mimo jiné vliv i samotní lidé a převším jejich produkce (auta, letadla, továrny atd.)

Krávy moc prděj, komíny moc kouřej, lidi se chovaj hrozně neekologicky.

Ku klimatickej zmene dochádza z dôsledku znečisťovaniu živ. prostredia. Znečisťovaním ovzdušia vypúšťaním splodín horenia.

Ku klimatickej zmene dochádza z dvoch hlavných dôvodov - jendým z nich sú prirodzené zmeny v atmosfére a v procesoch klímy, ktoré prichádzajú bez ohľadu na ľudskú činnosť. Vážnym činiteľom je však aj ľudská činnosť - vypúšťanie sklenníkových plynov, splodín, a teda celkové znečisťovanie ovzdušia a zväčšovanie ozónovej diery, ktoré spôsobujú oteplovanie.

Ku klimatickej zmene prispieva nadmerné spaľovanie fosílnych palív, čo znásobuje objem CO2 v atmosfére, ktorý zapríčiňuje zvyšujúci sa skleníkový efekt, teda zastavenie a vrátenie tepelného vyžarovania zeme.

Kvůli lidským aktivitám jako je spalování uhlí pro výrobu energie dochází k vypouštění skleníkových plynů do ovzduší, které zadržují odražené zemské a sluneční záření v atmosféře, a tím dochází k oteplování Země.

Lidé produkují hodně škodlivých látek do ovzduší (skrze automobily, elektrárny, spalování atd.), které se nemohou dostat přes atmosféru do vesmíru, tudíž zůstávají tady a oteplují naší planetu.

nechci

Nejsem učitel.

nevím - když tomu sama nerozumím, nemůžu se to pokoušet nikomu vysvětlit...

obávám se, že to je právě to, co není zcela jasné

Planeta Země se otepluje vlivem různých činitelů, jako je např. skleníkový efekt. Některé faktory zřejmě souvisí s činností člověka, některé jsou pravděpodobně přirozeným vývojem Země.

Pomalu

Populace svou činností produkuje plyny, které vytvárí nad zemí štít, od kterého se odráží teplo vyprodukovné na Zemi zpátky. Tomu se ríká skleníkový efekt.

Prostředí a počasí mění svou podobu např. v klimatických pásmech dochází k oteplení, kácením stromů dochází k úbytku vegetace - tím i k úbytku přirozeného prostředí pro různé živočišné druhy a mimo jiné dochází i k úbytku "přírodních filtrů" Země.

Průměrné letní teploty jsou vyšší. Už zdaleka tolik neprší. V létě spadne velmi málo vody, studny vysychají, ubývá spodní vody. Zimní teploty jsou vyšší.

Sklenikove plyny v atmosfere zpusobuji vetsi mnozstvi zadrzeneho tepla, tj roste globalni prumerna teplota. Toto teplo rozkolisava dosud dlouhodobe stabilni cykly v atmosfere, tj dochazi k vetsim extremum pocasi.

Skleníkové plyny v atmosféře produkují přirozený skleníkový efekt, který posunuje průměrnou teplotu Země tak, že umožňuje život v podobě jak jej známe. Spalování fosilních paliv a změny ve využívání krajiny produkuje značné množství skleníkových plynů. Zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře zintenzivňuje přirozený skleníkový efekt a mění dlouhodobé klima.

Skleníkovej efekt je od slova skleník a každej snad ví jak funguje skleník.. To musí pochopit i nekdo hloupější. Já jsem ze střední a ten váš odbornej text jsem pochopil uplně v pohodě takže nevidím problém

Slunce i Země prochází cyklickými (mnohaletými) změnami, které my můžeme vnímat jako změnu klimatu. Dopad lidské činnosti je měřitelný, ale v celkové změně jen malý.

Slunce na Zemi posila teplo, to Zemi ohreje a vraci se do atmosfery v podobe infracerveneho zareni, to se ale v dusledku existence sklenikovych plynu v atmosfere v atmosfere Zeme, pred tim nez ji opusti zastavi, tim dochazi k jeste vetsimu oteplovani Zeme a tedy takzvane klimaticke zmene.

Slunce na Zemi posílá záření, které se zde mění na teplo. Zbytek se navrací zpátky do vesmíru, ale díky vrstvě plynů, která je nepropouští, se navrací zpátky na Zem a tu ohřívají.

Slunce ohřívá zemi, země teplo pohlcuje a uvolňuje energii, kterou zachycují skleníkové plyny, díky který energie je déle v atmosféře a tím zvyšuje klima.

Slunce vysílá směrem k Zemi energii, která způsobuje její zahřívání. Země část této energie vysílá zpět do vesmíru, ale atmosféra ji ne úplně propouští. Kvůli vyššímu obsahu tzv. skleníkových plynů (CO2, metan,...) mnohem menší část této energie prochází, proto se teplo kumuluje a způsobuje klimatické změny.

Slunce vyzařuje energie, tato energie je z velké části zadržována skleníkovými plyny v atmosféře a takto se otepluje atmosféra i povrch Země. Mezi skleníkové plyny patří průmyslové zplodiny (CO2 atp.), skleníkových plynů v atmosféře vlivem lidské činnosti přibývá, proto se zvyšuje teplota na Zemi, tomuto jevu se říká Globální oteplování.

Slunce vyzařuje energii, díky které je možné žít na Zemi. Přirozeně by se část této energie odrazila zpátky do vesmíru, jenomže skleníkové plyny, kterých v atmosféře přibývá, nedovolí projít odraženému infračervenému záření ze Země pryč, a tak se na naší planetě hromadí energie a zahřívá ji.

Slunce vyzařuje energii, která doputuje na Zem. Země vstřebá část této energie a část odrazí zpět do vesmíru, ale tato odražená energie je v jiné formě, než jaká přišla od Slunce. Atmosféra tuto energii nějakou dobu zadržuje a díky tomu má naše planeta vhodné klima pro život. Když ale člověk svou činností zvyšuje koncentraci určitých plynů v atmosféře, odražená energie v ní zůstává a Země se otepluje mnohem více.

Sluneční záření dopadá na Zem a otepluje ji. Země vyzařuje teplo v podobě infračerveného záření. Skleníkové plyny zpomalují proces vypouštění záření do vesmíru a planeta se otepluje.

Spalováním uhlí a ropy se uvolňuje teplo, které spolu s plyny ze spalování a jinými způsobují nárůst globální teploty, tání ledovců a zvyšování četnosti extrémních meteorologických jevů.

Spaľovaním veľkého množstva neobnoviteľných zdrojov energie, veľkým množstvom intenzívnych chovov zvierat v poľnohospodárstve či výrubom lesov a pralesov dochádza k tomu, že sa uvoľňuje veľké množstvo škodlivých plynov (oxidu uhličitého a metánu) do ovzdušia čo spôsobuje otepľovanie vzduchu (atmosféry). Čím je teplejšie a viac prírody sa ničí, tým rýchlejšie dochádza k otepľovaniu, pretože autoimunitné mechanizmy podobne ako u chorého človeka zlyhávajú.

tají ledovce

tání ledovců, extrémní výkyvy počasí, zdravotní problémy způsobené prostředím

Ucpávání ozonu díky výfukovým plynům a další nečistotou...

Už jsem tento dotazník jednou vyplňoval před několika měsíci a je stále stejně nepovedený.

V atmosfére existujú sklenníkové plyny, ktoré bránia odvázaniu tepla z atmosféry a udržťujú ho stabilné. V dôsledku ľudskej činnosti sa do atmosféry dostáva omnoho viac sklenníkových plynov ako je prirodzené, napríkald oxidu uhličitého a metánu. V dôsledku toho vzniká silnejší skleníkový efekt ktorý vplýva na postupné otepľovanie planéty a ďalšie klimatické zmeny.

V atmosféře se tvoří vrstva plynu, od kterého se odráží sluneční paprsky zpět k zemi a tím se země ohřívá.

V důsledku uhlíkových plynnů, které jen tak nevyletí ze země a postupně se dostávají naprř.: na severní pól, kde se díky těmto uhlíkovým plynnům zvyšuje teplota. Ledy tak tají a rozpouští se. To znamená vymírání ledních medvědů a zvyšování hladin moří.

vlivem spalování fosilních paliv, zejm. uhlí, je v ovzduší více a více CO2 který brání úniku tepla do vesmíru a proto dochází k oteplování a následně ke změně prostředí

Vlivem zvýšené antropogenní činnosti dochází na Zemi k zesilování skleníkového efektu. Tento negativní dopad lze pravděpodobně zvrátit snižováním emisí skleníkových plynů. Tyto plyny zadržují teplo vyzařované povrchem Země a dochází tak k oteplování celé planety.

výparama a škodlivinama které člověk vytváří

Vysvětlení jste již napsali vy. Údaj o zvýšení jednotlivých plynů v atmosféře uvádíte zavádějícím způsobem, protože uvádíte pouze procentuelně, takže kdyby byl podíl metanu v atmosféře 0,002% a vzrostl 2x tak by se zvýšil na 0,004%. Podíly neznám, ale chtělo by to dát do širšího kontextu, protože samo o sobě zvýšení o 100% je nicneříkající. Obecně se taky říká, že jsou teplejší a chladnější cykly na Zemi, takže změny nemusí být vyvolány pouze lidským přičiněním. Navíc se zaznamenávají teploty po relativně krátkou dobu. Kdybychom měli údaje za statisíce let, asi by se z toho daly vyvozovat lepší výsledky než za +-200. Ted jsem vám vůbec neodpověděla na otázku;D

Zem prijíma teplo zo slnka, časť absorbuje a časť odrazí nazad do vesmíru. V atmosfére nachádzajú plyny ktoré určitú časť tepelného žiarenia pohlcujú a teda atmosféru a zemský povrch otepľujú. To sú tzv. skleníkové plyny, ktoré spôsobujú skleníkový efekt.Sú to predovšetkým vodná para, oxid uhličitý, metán, oxid dusný, chlorflourované uhľovodíky (freóny) a ozón.

Země je obklopena atmosférou, jejíž součástí jsou i tzv. skleníkové plyny. Tyto plyny působí v atmosféře tak, že teplo (resp. infračervené táření) vyzářené sluncem na zemi zadržují v atmosféře a prodlužují dobu, po kterou ohřívá zemský povrch T9m, že se zvyšuje koncentrace sklenkových plynů v atmosféře, zvyšuje se i zadržené teplo a teplota zemského povrchu.

Země je přirozeně ohřívána slunečním zářením. Toto záření je na Zemi pohlcováno a přeměňováno na infračervené záření, které se odráží zpět do Vesmíru. Díky atmosféře je však část záření zachycena a nedostává se tak přes atmosféru mimo Zemi. Čím více je v atmosféře skleníkových plynů, tím více infračerveného záření zůstává na zemi.

Zeme pohlcuje slunecni zareni ve forme tepla a energie, kterou nasledne emituje pomoci infracerveneho zareni jejichz pomer prijem x vydej je ovlivnovan sklenikovym efektem. Urbanizace a deforestace maji lokalni vliv na klima v jednotlivych oblastech, nicmene vedci na ruznych postech se nemohou shodnout, nakolik hraje roli clovek a co je nevyhnutelny prirozeny cyklus. Co vime jiste je, ze to je po bankovnictvi a farmaceutice ten nejvetsi svetovy byznys.

Země pohlcuje sluneční záření, které se následně ve formě infračerveného záření vrací do vesmíru. Kvůli skleníkovým plynům (zejména oxidu uhličitému a metanu) vznikajícím především lidskými aktivitami se však toto záření zachycuje v atmosféře a odráží se zpět k zemi. Tím dochází k oteplování zemského povrchu.

Země prochází změnami způsebenými jejím přirozeným vývojem a pohybem ve vesmíru vůči ostatním tělesům. Tak jako byly kdysi doby ledové a různá období změn počasí, dochází k těmto změnám dále a v průbehu 1000 let, které dokážeme sledovat dochází knepatrným změnám klimatu.

Země přijímá energii ze slunečního záření (díky ní tady na planetě funguje život), to prochází přes určitou slupku (atmosféru) okolo země a částečně se zase navrací. V této atmosféře se koncentrují určité typy látek, plynů a ty v různých koncentracích mění vlastnosti vypouštění zpět této energie ze zemské atmosféry....v dnešní době se koncentrace těchto látek zvýšila a kvůli tomu se v zemské atmosféře uchovává více této energie a země se postupně otepluje.

Zeme se ohriva v dusledku nahromadeni plynu, ktere se nemohou vratit do atmosfery. Tyto plyny vznikaji jednak prirozene, ale vetsina je spojena s lidskymi cinnostmi (spalovaci motory atd)

Zemská atmosféra pohlcuje teplo, ktoré vyžaruje Zem naspať do atmosféry a časť vyžaruje naspať smerom na zemský povrch. So zvyšujúcou sa koncentráciou skleníkových plynov sa tento jav zintenzívňuje a preto sa zvyšuje globálne teplota na Zemi.

Zvyšovaním skleníkových plynov ako sú napr. metán či oxid uhličitý, ktorý sa uvoľňuje pri spaľovaní fosílnych palív a iných ľudských činností silnie skleníkový efekt, ktorý spôsobuje globálne zmeny klimatu.

žák střední školy to nepochopí, protože to vlastně nikdo nechápe - ani klimatologové

-

.

.

..

bla bla

Část energetického toku dopadajícího na Zemi je pohlceno povrchem a částicemi v atmosféře, část se odrazem vrací do prostoru.

Energia ktorá prichádza zo slnka je čistá a odchádzajúca je znečistená.

energia, ktorá by mala opustiť zem je kumulovaná emisiami na zemi a spôsobuje klimatické zmeny.

Energie ze Slunce je celospektrální; po odražení od zemského povrchu je však pouze část spektra propuštěna přes ozonovou vrstvu, takže část zůstává na Zemi.

energie ze slunce je přirozená, zatímco ta, která odchází ze Země nemusí být pro okolí až tak harmonická

Energie ze Slunce k nám přichází v podobě světla, ze Země potom odchází jako infračervené záření.

energie, která opouští zem se nedostane do vesmíru a zůstává tady v atmosféře

je mnohem škodlivější

Jedná se o totéž záření, pouze rozdílnou složku. Atmosféra obsahuje látky které brání návratu tohoto záření do vesmíru, proto část infračerveného (tepelného) záření zůstává v atmosféře a ohřívá ji.

k zemi míří nejprve světelná energie(od slunce) a ta se proměňuje na energii tepelnou vlivem zemské atmosféry a přítomných plynů

když označím množství energie přicházející ze slunce jako 100% tak odcházející energie je v řádu maximálně několik promile.

Líši sa vo vlnovej dĺžke. Svetelné (viditeľné) žiarenie je krátkovlnejšie ako tepelné (infračervené). Čím krátkovlnnejšie žiarenie, tým viac energie "obsahuje".

Liší se v druhu záření, což se projevuje v odlišných vibracích.

Liší se vlnovou délkou záření, které nese tuto energii.

Na Zemi je zadržiavané väčšie množstvo tepelnej energie kvôli sklenníkovým plynom, ktoré zamedzujú jej únik späť do kozmu.

nebudu se opakovat.

Nechci nic menit. Svetlo in, infracervene out. Mira in-out je v nepomeru.

Nelisi se

nemám tušení

netuším

netuším

netuším

neviem

neviem

nevím

Odražená energie má delší vlnovou délku.

opět jste to vysvětlili již sami. skleníkové plyny pouštěj světlo ze slunce dovnitř ale nevypouštěj infračervené světlo, které vyzařuje samotná Země ven. Což vytváří skleník a Země se zahřívá.

Pokud se nemýlím, tak skleníkové plyny pohlcují část světelné energie a mění ji na tepelnou, čím způsobují oteplení atmosféry...

Prijde sem s urcitou teplotou a cast tu zanecha..

Především v její intenzitě a struktuře záření.

Skleníkové plyny dobre prepúšťajú energiu zo slnka a spätne zachytávajú tepelnú energiu zo zeme. Ak sa však zvyšuje množstvo skleníkových plynov v atmosfére, zvyšuje sa aj skleníkový efekt, výsledkom čoho je väčšie množstvo tepelnej energie, ktorá zostáva na Zemi, čo vedie k zvyšovaniu priemernej teploty.

Slnečná energia sa zachytáva v prírode a umožňuje vznik kyslíku potrebného k životu. Energia vypustená človekom je naopak neregulovane vypúšťaná vo veľkých množstvách a ničí podmienky vhodné k životu živočíchov prispôsobených na dané klimatické podmienky.

Slunce vysílá k Zemi velké množství energie, z níž část je světelná a část tepelná. Země tuto energii pohlcuje, zahřívá se a emituje část této energie ve formě tepla (infračervené záření) zpět.

Slunce vyzařuje světelnou energii a Země ji mění ná ingfračervené záření, které generuje tepelnou energii.

Sluníčko svítí a od Země se to odráží. Až se poruší ozónový obal, tak všichni umřeme. To bude smutné.

Svetelná energia dokáže vďaka svojej vlnovej dĺžke prechádzať atmosférou. Zemský povrch po nahriatí svetelnou energiou vyžaruje energiu tepelnú a tá nedokáže celkom prejsť atmosférou, nýbrž je atmosférou pohlcena.

Světelná energie dopadá na Zem a přeměňuje se na jiné energie, například zmíněnou tepelnou. Zákon zachování energie říká, že na Zemi je stále stejné množství energie, která se nevytrácí, pouze se přeměňuje.

Světelná energie je tvořena zářením viditelného spektra, tepelná je tvořena infračerveným zářením

Světelná energie nabízí kromě tepla i světlo. Zemi teplo opouští ve formě infračerveného záření, které není viditelné lidským okem.

Světelná energie přichází ve formě slunečního záření, zdrojem tepelné energie je infačervené záření

Světelná energie se odrazí od povrchu a neohřívá atmosféru, kdežto tepelná energie ano, jelikož nemůže díky skleníkovému efektu opustit naši atmosféru.

Světelná energie ze Slunce proniká atmosférou Země plynule. Energie opouštějící Zemi se však vyzařuje v podobě infračerveného záření, které nedokáže plynule proniknout atmosférou a v ní obsaženými skleníkovými plyny.

Tepelná energia, ktorá pochádza zo Slnka je premenená svetelná energia. Časť energie, sa odrazí od zemského povrchu, časť práve z dôvodu skleníkového efektu v podobe tepelnej energie ostáva v atmosfére Zeme. - to je dôvodom silnejúceho skleníkového efektu

Tepelná energie která přichází na zem zemi otepluje a ta která odchází zemi ochlazuje,

Tepelná energie sebou přináší i odpad...

Tepelná je na ceste zpátky zdržována.

tepelná z tepla světelná ze slunce

Teplo ze Slunce přichází na Zemi převážně v podobě světelného záření, viditelného světla. Infračervené záření, které vyzařuje Země má jiné fyzikální vlastnosti (např. vlnová délka)

Tezko rici. Ta ktera prichazi ze Slunce prichazi prirozene, kdezto ta ze Zeme vice vliv nekterych nasich cinnosti?

To ovšem záleží na Vyšší autoritě, lidmi obecně označované jako Bůh.

Už jsem tento dotazník vyplňoval a připadá mi stále stejně nepovedený.

V oboch prípadoch sa jedná sa o elektromagnetické vlnenie, ktoré sa líši vlnovou dĺžkou.

Ve vlnové délce, při odrazu od země se změní vlnová délka a část energie tak již neprojde atmosférou zpět do vesmíru

Viditelne svetlo, ktere prichazi od Slunce na Zem dokaze projit zpet do vesmiru aniz by bylo zastaveno sklenikovymi plyny v nasi atmosfere. Narozdil od toho, infracervene svetlo, ktere vytvari Zeme prave zahrivanim od Sluce, je zadrzovano po urcitou dobu v amosfere temito sklenikovymi plyny protoze ty se a nej vazou.

viz. minulá otázka

vlnovou délkou

x

Zdrojem světelné energie je Slunce, tato sluneční energie projde atmosférou až na povrch Země, kde je částečně pohlcena. Energie se přemění na tepelnou, která je dál vyzařována Zemí do vesmíru.

Ze slunce jde čisté světlo v podobě paprsků. Ze Země odchází mimo odražené paprsky také různé plyny a podobně

Ze Slunce na Zem přichází světelná i tepelná energie, svělo se od Země odrazí zpět do vesmíru, tepelná energie se spotřebovává k ohřátí zemského povrchu a zpět do vesmíru ji uniká jen malá část.

Ze zákona o zachování energie dojde ke změně energie ze světelné na tepelnou. A pokud se bude Země ohřívat, dojde k částečné akumulaci energie zemí, pokud se Země bude ochlazovat, dojde k uvolňování naakumulované energie do prostoru (vesmíru).

Zem opouští podstatně méně energie, než ba ni přichází ze slunce.

Zeme prijima jeste vice tepla.

Země střebává světelnou energie od slunce, část (čím dál menší) pohltí a zbytek odráží zpět, přičemž k te se přidá ještě tepelná energie vyprodukovaná na zemi např. spalování paliv

Zemi momentálně opouští méně energie, než kolik na ní dopadá. Ale nejedná se pouze o energii ze Slunce, velký podíl na energetické bilanci má také teretrální energie, která pochází ze Země.

Zemi opouští světelná energie a tepelná energie tu zůstává - skleníkový efekt. Do jisté míry je to zázrak, díky kterému žijeme, jinak by tu byla hrozná zima...

-

..

Ano, všechny jsou.

Asi jsem ten dotazník špatně pochopila, ale furt se ptáte na to, co jste v úvodním textu napsali sami. To zkoušíte, zda jsme tomu vysvětlení porozuměli? nebo zda s ním souhlasíme a co si o tom myslíme? Každopádně ne všechny plyny jsou skleníkové. Tuším, že uvádíte O2 a N2 jako příklad plynů (což jestli se nepletu tvoří kolem 80% (možná i víc) atmosféry), jejichž molekuly vibrují jinými frekvencemi a tedy infračervené světlo nezadržují.

Asi nejsou. Nevim, co z nich dela sklenikove - miseni ruznych latek dohromady?

hmmmm

Já znám skleníkový plyn, co vychází sousedovi ze skleníku (mám ale obavu jestli si ho soused nevyrábí sám).

Je to otázka vyšší moci (Boha), těžko hledat nějakou konkrétní odpověď v rámci vědy.

Jedna se o oxidy uhliku, dusiku a siry

Jistě, že ne. Jedná se o takové plyny, které zůstávají v atmosféře planety a mají takovou hustotu a koncentraci, díky kterým dochází k neprůchodnosti energie pryč z povrchu/okolí planety.

Jsou to ty, které mají největší vliv na skleníkový efekt

Každý plyn není skleníkového charakteru....

Na túto otázku neviem odpovedať

ne

ne jen některé ( CO2 ) - viz. odpověď na ot. 11

ne nejsou

Ne vsechny. Pouze ty, ktere zabranuji velkemu mnozstvi zareni ze Zeme "odejit" a odrazi ho zpatky

Ne všechny plyny jsou skleníkové plyny, jen ty, které se podílí na ohřevu naší atmosféry.

Ne všechny plyny nejsou skleníkovými plyny - skleníkové plyny jsou charakteristické tím že mají asymetrické uspořádání molekul, které zabraňuje průchodu infračerveného tepelného záření.

Ne, skleníkové plyny mají jinou strukturu molekul než neskleníkové plyny

Ne. Asymetricita

Ne. Skleníkové plyny jsou ty, které mají takovou hustou, že jejich zadržování vr spodních vrstvách atmosféry má za následek akumulaci tepla

nejsou, liší se to ve způsobu vibrace

nejsou, skleníkové plyny akumulují energii

Nejsou, skleníkové plyny zachycují energii, díky silným vibracím, který vzniká jejich nábojem.

Nejsou. Vlivem antropogenní činnosti se zvyšuje jejich koncentrace v ovzduší. Molekuly skleníkových plynů absorbují teplo a tím přispívají k ohřívání zemského povrchu.

Nejsou. Molekuly některých plynů se liší, a to pravděpodobně ve způsobu, jakým se pohybují.

nejsou. opět - nemůžu odpovědět, když tomu nerozumím.

Nejsou. sklenikove jsou jen ty, co prijimavy a vyzaruji v tepelnem (infracervenem) rozsahu.

Nejsou. Skleníkové plyny jsou ty, které v atmosféře způsobují zadržení energie odražené ze Země.

Nejsou. Skleníkové plyny se podílejí na skleníkovém efektu.

Nejsou. Skleníkový plyn je schopen absorbovat tepelné záření a toto zpětně vydávat. Mezi skleníkové plyny se řadí plyny se schopností absorbce ekvivalentu jedné molekuly oxidu uhličitého a vyšší.

nemám tušení, zřejmě se drží okolo země

nevim

Nie nie sú. Skleníkovými plynmi sú plyny so symetricky usporiadanou molekulovou štruktúrou, ktorá dokáže prijať teplo a rozkmitať sa,

Nie sú. Sklenníkové plyny sú iab tie, ktoré zamedzujú odchodu prebytočného tepla z atmosféry.

Nie všetky plyny sú skleníkové plyny - skleníkové plyny sú len tie, ktoré zachytávajú tepelné žiarenie v atmosfére.

nie všetky plyny sú skleníkové plyny. skleníkové plyny sú CO a CO2

Nie. Líšia sa svojou schopnosťou pohlcovať infračervené žiarenie (respektíve časť spektra). Táto schopnosť vychádza z odlišnej stavby atómov jednotlivých plynov a k odlišnému rozmiestneniu náboja v rámci obalu atómu.

No vsechny plyny nejsou sklenikovymi plyny. Rozdil cini prave to ze ty sklenikove jsou schopne zadrzovat infracervene zareni v atmosfere.

odpovedal som predtým

Prirodzeným skleníkových plynom je vodná para, ktorá je nevyhnutná pre život na planete. Všetky plyny nie sú skleníkové. Skleníkové plyny sú napr. metán, oxid uhličitý, oxidy dusíka a síry. Tieto plyny vytvárajú obal okolo Zeme,ktorý neprepúšťa teplo von z atmosféry planety a tým sa ohrieva jej povrch

Proč by všechny plyny měly být skleníkové? Ty nepropouští energii ze Slunce odraženou Zemí do volného vesmíru, ale zpět k povrchu Země.

skleníkové jsou ty, co se odrážejí

Sklenikove nepousteji teplo zpet do atmosfery, vznika s. efekt

Skleníkové plyny absorbují záření o určité vlnové délce. Všechny plyny nejsou skleníkovými plyny.

Skleníkové plyny jsou jen ty, které podporují skleníkový efekt.

Skleníkové plyny jsou označení pro plyny, které jsou závislé na činnosti člověka, ale v podstatě jsou tam mohou být označené všechny.

skleníkové plyny jsou plyny od kterých se odráží paprsky zpět k zemi

Skleníkové plyny jsou schopné absorbovat infračervené záření a odrážet ho zpět k zemi

Sklenikove plyny jsou takove plyny, ktere zachytavaji teplo v atmosfere - vodni para, metan a oxid uhlicity mmj.

Skleníkové plyny jsou ty, kterými není schopno projít infračervené záření.

skleníkové plyny jsou zřejmě jen ty, co přetváří podobu atmosféry tím, že přetváří právě onu světelnou energii na tepelnou

Sklenikove plyny ohrievaju dolnu cast atmosfery

Skleníkové plyny sú oxid uhličitý a metán. Skleníkové z nich robí to, že v atmosfére spôsobujú otepľovanie a vytvárajú tak podmienky rýchlejšiemu nárastu uvoľňovania ďalších zdrojov plynov dlhodobo uložených v prírode.

Skleníkové plyny vytvárí onen tepelne nepropustný štít.

Skleníkové plyny zvyšují schpnost atmosféry udržet teplo.

skleníkový plyn propouští výrazně méně energii o určité vlnové délce, spíše ji vstřebává nebo odráží zpět

Skleníkovými plyny je dělá jejich množství. Při zvýšené koncentraci těchto plynů, se zvyšuje tloušťka vrstvy, která blokuje průchod tepelného záření do vesmíru

Skleníkovými plyny označujeme takové plyny, které dovedou zadržovat infračervené paprsky tedy propustí je ve směru Slunce - Země, ale pak je odráží zpět k zemi. Závisí na rozložení částic v molekuách plynu. Skleníkové plyny jsou např. CO2 a metan

souvisí to s odrazem slunečních paprsků, ale víc netuším

To je jak práce s textem ve škole.. Proč mám převyprávět něco co je napsaný na začátku.. Todle je ankteta o tom, že vědci neví jak maj říct normálním lidem o globálním oteplování? To mi přijde dost hloupý

Tuším že skleníkové plyny ničí ozonovou vrstvu

Väčšiu časť atmosféry tvoria plyny dusík a kyslík. Tieto plyny žiarenie ani nepohlcujú ani nevyžarujú. Na tepelnú bilanciu atmosféry teda nemajú žiadny vplyv. V atmosfére sa však nachádzajú plyny ktoré určitú časť tepelného žiarenia pohlcujú a teda atmosféru a zemský povrch oteplujú. To sú skleníkové plyny, ktoré spôsobujú fenomén nazývaný skleníkový efekt. Sú to predovšetkým vodná para, oxid uhličitý ale tiež metán, oxid dusný, chorfluorované uhlovodíky (freóny) a ozón.

Všechny plyny mezi skleníkové nepatří. Například kyslík a dusík tento efekt nemají. Naproti tomu methan nebo oxid uhličitý ano. Mají totiž jiné fyzikální vlastnosti a jejich atomy se dokážou rozvibrovat podobně, jako infračervené záření

všechny plyny nejsou skleníkové, ale nevím, proč některé jsou a jiné ne

Všechny plyny nejsou skleníkové. Skleníkové jsou pouze ty, keteré vytvářejí tzv. skleníkový efekt a mají vliv na globální oteplování.

Všechny plyny nejsou skleníkovými plyny. Skleníkové plyny mají jako speciální vlastnost, že zadržují záření, což je, myslím, dáno tím, že mají trojitou vazbou v molekule.

Všechny plyny nejsou skleníkovými plyny. Tak označujeme pouze ty, které interagují s infračerveným zářením odráženým od zemského povrchu, čímž dochází ke ztížení průniku tohoto záření zpět do vesmíru.

všchny plyny nejsou skleníkové

Závisí na atomární symetrii. Atomy pohlcují s ohledem na své složení a tvar elektromagnetické vlnění a na tom, v jakých vlnových délkách ho pohlcují, závisí jejich hodnocení jako "skleníkových plynů".

-

-

??

42

Co podle veřejnosti způsobuje globální oteplování a co je jeho hlavní příčinou

či ľudia vedia že skleníkový efekt je prirodzeným efektom ale zároveň hlavnou hybnou silou je človek.

čím viac o globálno otepľovaní niekto vie, tým viac ho považuje za reálne

Diplomová/seminární, popřípadě jiný druh odborné práce.

dôkaz, že ľudia poznajú alebo nepoznajú princíp globálneho oteplovania

globální oteplování

globální oteplování - existuje? mají na to vliv lidé?

Hlavná hypotéza je, že väčšina ľudí nedokáže dostatočne a do detailov pochopiť mechanizmus klimatickej zmeny (skleníkového efektu) respektíve nedokáže ho zreprodukovať ani chvíľu po prečítaní textu

Hlavní hypotézou je, že lidi méně vzdělaní a starší a z menších obcí nevěří ve skleníkový efekt. Cílem je ukázat, že co "klimaskeptik", to vůl a všichni vzdělanci se naopak globálního oteplování bojí a bojí a bojí a chtěji proto omezit počet lidí a zhoršit tomu zbytku životní úroveň a tento dotazník tomu má napomoci. A v dotazníku mně chyběla otázka č. 2. Se strašákem globálního oteplování jsem se setkal už v roce 1970 nebo 1971, kdy jsem si v časopisu popularisujícím vědu přečetl, že do roku 2005 vzroste kvůli globálnímu oteplení mořská hladina o 100 metrů. Roku 2005 jsem se dožil a ač jsem se z Krkonoš díval sebepečlivěji, žádný příboj jsem v dálce neviděl, ačkoli vzestup hladiny o 100 metrů by nám moře přiblížil natolik, že by se nám dovolené na pláži značně zlevnily.

Hmmmm

Chcete dokázat, že lidi, kteří globálnímu oteplování nevěří, jsou ti co mu vůbec nerozumí. ( a zřejmě maj i Alzheimera, protože si nepamatují, co si před 3 minutami přečetli...). Doufám, že se vám to nepodaří! Nevím, co vše jsem odpověděla správně, ale textu na začátku jsem porozuměla... ale není dostačující k tomu, aby mě přesvědčil. Chce to širší bázi a podklady, které budou méně zavádějící a na efekt, ale budou odrážet realitu v širším kontextu.

jak moc se považuji za odborníka na problematiku x co doopravdy o problematice vím?

jak může ovlivnit přečtení článku odpovědi respondentů na veřeně známé téma a jejich postoje k němu

Jak siroké jsou znalosti lidí o klimatické zmene?

Je člověk schopen definovat základní problémy týkající se globálního oteplování z přečtení krátkého článku?

Když potřetí zadáme stejný výzkum, tak dostaneme jiné výsledky?

konzistence postoju?

Lidé mají názor na globální oteplování i když mají minimum skutečných vědeckých informací a poznatků a o tématu moc nevědí :-)

Lidé mají/nemají dostatečné povědomí o globálním oteplování

Lide nerozumi tomu, co to vlastne globalni oteplovani je a cim je zpusobeno

Lidé neví, co to je skleníkový efekt a mylně tento pojem používají.

lide se prilis neorientuji v problematice globalniho oteplovani

Lidé se staví ke globálnímu oteplování odmítavě na základě mylných informací šířených průmyslovou mediální ofenzivou.

Lidé, kteří souhlasí s tím, že dochází ke změně klimatu nebo globálnímu oteplování, mají lepší znalosti o tom, jak k těmto jevům dochází.

lidé, kteří vyplňují dotazníky na vyplňto globálnímu oteplování moc rozumí, narozdíl od lidí, kteří to studují

Lidi ví, že existuje globální oteplování a že jeho příčinou je činnost člověka, ale není jim jasné, jak přesně k němu dochází.

Ľudia o globálnom otepľovaní mnoho nevedia

Ľudia, ktorí nepopierajú globálne otepľovanie považujú za jeho hlavnú príčinu sklenníkové plyny.

Mirek

Na začátku jsem si myslela, že dle názvu to bude o postoji ke globálnímu oteplování, ale spíš mi to přijde jako cvičení na porozumění textu :)

názor na globální oteplování

nechám se podat

nemám tušení

Netroufam si

Netusim

Netuším

Neviem...

Nevím

nevím

Nevím

nevim

nevím

Nevím, snad nějaká sranda?

nevíme nic

ovlivnění veřejného mínění na základě všeobecně prezentovaných blábolů

podpořit web VYPLNTO.CZ

Postoj ke globálnímu oteplování.

Poukázat na neznalost problematiky globálního oteplování

Poukázat na roztříštěnost názorů veřejnosti na tento jev a fakt, že ho nemůžeme zcela podchytit v rámci vědy, ale pouze za pomoci víry v Boha stvořitele.

Povědomí o příčínách globálního oteplování

Projekt

Projekt pracuje s hypotezou, že ludia nemajú dostatočné vedomosti o príčinách globálneho oteplovania

Průzkum o povědomí lidí o problematice globálního oteplování

Průzkum veřejného mínění a povědomí o globálím oteplování

školní úkol

To nedokážu odhadnout. Asi se snažíte zjistit jestli lidi před toudle anketou četli ten text? Todle je ta nejhloupějc udělaná anketa co jsem kdy vyplnil. Možná ste to mysleli dobře ale todle se teda nepovedlo

Václav Klaus je mimoň

vede vetsi znamost problemu klimaticke zmeny zeme k jejimu "uvereni"

Vědecké články vedou k lepšímu porozumění klimatické změně.

Většina lidí nerozumí principům globálního oteplování

Zda ti co odmitaji zmenu klimatu rozumi tomu "proc by ho meli odmitat" a zda ti co jsou zastanci rozumi tomu "proc by ho meli podporovat". Neco jako kdyz delali pruzkum mezi odpurci/priznivci Brexitu.

Zistiť ako ľudia vnímajú otepľovanie klímy a aby sme sa zamysleli nad tým ako čo robíme.

zistiť vedomosti ľudí o globálnom otepľovaní

Zjistit, jaké je všeobecné povědomí o skleníkovém efektu.

Zjistit, jaké má populace povědomí o globálním oteplování

znalosti lidí o glob. oteplování a jeho vzniku

Že spoločnosť je voči klimatickej zmene skeptická a jednotlivci si ju až tak neuvedomujú a preto nijak neovplyvňujú svoje konanie v tejto veci.