Školní psycholog

-

...

clovek s kvalifikaci psychologa zamerenou na mladez

člověk jako každý jiný s příslušným vzděláním

Člověk středního věku s odpovídající profesní praxí.

člověk vnímavý, empatický, milý, dokáže si najít cestu k dítěti, najít problém a nezneužije toho co ví

člověk vyššího věku. to proto, aby měl již zkušenosti. ale ne přímo starý. člověk vlídný a důvěryhodný

člověk, který svému povolání rozumí, má pochopení pro druhé lidi a nesnaží se všechny zaškatulkovat, dokáže naslouchat a kreativně přemýšlet

Jak si představujete prodavačku v Tescu (Jak vypadá? Jaký je to člověk, věk atd.)?

jako každého jiného psychologa

Je to obyčejný člověk, který je vzdělaný, vyrovnaný a dokáže studentům pomoci v životních situacích, které nechtějí nebo nemohou řešit s rodiči.

je to psycholog - normalni clovek

Je to starší člověk, žena, má příjemné a klidné vystupování, je ochotná a mám z ní "dobrý pocit"

Měl by to být člověk vnímavý, empatický. Na věku nezáleží. Měl by mít vzdělání ne jen jako psycholog, ale i sebezkušenostní kurz.

Měl by to být člověk vyrovnaný se svým životem, člověk, co dokáže pomoci jiným, ale i sobě. Z celkového hlediska si myslím, že lidé i já více věří starším psychologům, protože mají více zkušeností. Mladí psychologové mají sice " novější" metody, myšlení... Kdybych si mohla vybrat psychologa (je mi 18 let), tak bych si asi vybrala postaršího pána s příjemným hlasem, brýlemi a prošedivělými vlasy, protože by mi připadal sympatický v podstatě něco jako dědeček, kterému se se vším svěřím. Ale mladšího psychologa bych spíše zavrhovala, a to z důvodu věku. Pokud mi je 18, tak nebudu důvěřovat člověku, kterému je sotva 30, protože má z mého pohledu méně zkušeností, mohl by mi méně pomoci než jiný člověk.

Milý, společenský, má rád děti, ochota pomoci dětem

Mladý, atraktivní. Takový aby se co nejvíce přiblížil vzhledu, chování a komunikace mládeže.

Musí mít vystudovanou psychologii,měl by rozumět pocitům dítěte a chápat,proč a za jakých okolností danou věc udělal.Na věku moc nezáleží,jen musí být opravdu zkušený,solidní a dobrý psycholog.

muž středního věku, působící seriózně a optimisticky

na vzhledu ani věku tak nezáleží, jde hlavně o "vnitřní" kvality - neměl by žádný dětský problém bagatelizovat, měl by to být člověk vnímavý, příjemný, mít znalosti z oboru, schopnost zapůsobit i např. na puberťáky...

na vzhledu až tak moc nezáleží, spíš musí mít dobrý přístup k činnnosti

Např. sympatická osoba kolem 30 let, vnímavá, ochotná pomoci, chápající

Nevím, jak psycholog, ale psycholožka se tváří, jako že všechno zná :) a nechová se tak, jak chce, ale tak, jak by měl, takže to mnohdy působí nepřirozeně. Na druhou stranu člověka hned neodsuzuje a má zájem ho poznat. (Soudím podle gymnázia, na kterém studuji.)

normalne

normální člověk se vzdělaním na vysokoškolské úrovni, který může být jakéhokoli věku, ale musí být příjemný, aby k němu mladí a děti měli důveru. Není to učitel, neměl by učit psychologii, ale řešit problémy.

Podle vlastní zkušenosti - žena, 40 let, zároveň učí základy společenských věd

představuji si ho jako slušného člověka, slušně oblečeného a příjemně působí na druhé lidi. měl by být sympatický a lidi by si k němu měli rychle získat důvěru.

Přijemné vystupování, klidný, empatie

příjemný vyspělý člověk

Seriózní, klidný, empatický člověk.

Sympatická mladá slečna. Sama k jedné docházím a je perfektní.

Sympatický člověk středního věku, který má zkušenosti z oboru.

Školní psycholog či psycholožka by měl být člověk už od pohledu sypmatický. Určitě by měl mít vzdělání tomu určené. Na věku nezáleží.

Teoreticky by měl řešit problémy spojené se sociálně patologickými jevy objevujícími se u dětí školního věku. Šikana, dospívání...

Věk mezi 30 a 60, většinou žena, kromě této činnosti i učí některý předmět

věk může být jakýkoli - dostudovaný člověk - psycholog co se vzhledu týče, nenapadá mě nic charakteristického, nebo něco, čím by vynikal člověk ze zkušeností i z předpokladu, jaký by měl být, klidný, inteligentní, chápavý, konstruktivní, komunikativní

vysokoskolsky vzdelany

radi detem jak pomoct s ucenim, vybrat vhodny obor atd. muze i pomoct s problemy ale s tim se asi malokdo sveri

-

-

....

Čeká, zda za ním přijde nějaké odvážné zoufalé dítě, a poté vyslechne jeho starosti a obavy...s trochou štěstí dokáže takové dítě i motivovat či nasměrovat.

dokáže poradit s volbou povolání, při trápení v rodině, při problémech s učením. dokáže urovnávat napjaté vztahy ve škole, problémy s hyperaktivitou, měl by dokázat spolupracovat i s lékaři

je tu pro studenty, kteří řeší nějkaý problém, související se studiem, řeší studium a pomáhá s jeho alternativami těm, kteří mají nějaké problémy, které jim neumožňují např. normální školní docházku, kteří mají ve škole nějakký problém (např. sociálního začlenění), mluví s těmi, kteří sami dochází k vlastnímu osobnímu psychologovi/psychiatrovi, pokud se jejich problémy odrážejí na studiu/docházce či mají jiné problémy ve škole a je v tomto směru prostředníkem mezi dotyčným a školou, profesorským sborem, a pomáhá tak s jeho problémy

mel by pomahat zakum s jejich problemy a ucitelum

mohou se na něj obracet jak kantoři, tak studenti samotní, i jejich rodiče, přátelé... řeší prostředí ve škole, vztahy mezi studenty a učiteli, i osobní problémy studentů

nevím

no měl by hlavně pomáhat dětem s problémy

pomáhá

pomáhá dětem (rodičům) řešit problém se školou, učením, šikanou....

Pomáhá dětem s jejich osobními a studijními problémy. Také má na starosti spoustu papírování.

pomáhá dětem ve školem, kteří mají problémy. jak šikana, tak problémy doma.

Pomáhá dětem, aby si navzájem lépe porozuměly? Snaží se řešit konkrétní problémy, Řešení (léčba?) patologických jevů v tomto věku.

Pomáhá dětem, které mají problémy ve škole, doma a třeba i mezi kamarády. Snaží se jim vysvětlit, že bát se jít domů s pětkou, se čtyrkou či s trojku se opravdu opravdu strachovat nemusí, že nikdo není dokonalý.

Pomáhá hlavně dětem, kteří potřebují pomoct, ale i dětem, kteří se chtějí jen tak někomu svěřit. Ale nejenom děti potřebují pomoci.... dospělý mají také trápení, ze kterých se potřebují vypovídat, ale když slyším školní psycholog, hned se mi vybaví děti (3-25).

Pomáhá rodičům a především dítěti pochopit smysl věci,řeší problémové děti,nebo ty,se kterými se něco děje...šikanované děti,problémy s učením,poruchy učení.

pomáhá řešit problémy žáků, poradenská, diagnostická činnost

Pomáhá řešit zejména problémy žáku s učením s chováním atd.

pomáhá s dlouhodobými problémy klientů- žáků, ale i učitelů

pomaha studentom a pracovnikom skoly s roznymi problemami

Poradenství, spolupráce s SPC, PPP, rodiči, nemocnicí, školou atd., diagnostika

Poskytuje pomoc studentům, kteří ji potřebují a vyhledají ho.

Povídáme si. Hlavně komunikuje. Ptá se. Naslouchá.

prevenci sociálně patologických jevů, pokud již určité problémy existují, řeší "skutečné příčiny." Nutnost spolupráce s učiteli i rodinou problémového žáka či žákyně.

Radí.

rozebírá se žáky jejich problémy, když ho vyzvou anebo řeší sociální poklesky atd.

Řeší kázeňské problémy či problémy s učením, pomáhá se začlenit do kolektivu

řeší problémy s dětmi

Řeší spolu s rodiči problémy dětí.

Snaží se pomáhat studentům/studentkám s jejich osobními i studijními problémy a analyzuje situaci v kolektivu a případně se ji snaží napravit.

stará se o vnitřní pohodu školy

školní psychlog je pomocník, rádce.

Školní psycholog by se měl vyznat ve školním prostředí. Měl by se specializovat na danou skupinu v prostředí, kde působí. Neměl by se věnovat pouze diagnostice, ale i následné péči o děti.

Školní psycholog řeší vztahové problémy ve škole, snaží se vytvořit ve třídě kolektiv, který si bude rozumět a bude spolu vycházet. Individuálně může pomáhat jednotlivcům, kteří mají problém ve škole ( s některým spolužákem, se známkami nebo má celkově problém s učením, nedokáže se soustředit, rozdělit si čas na učení a své mimoškolní aktivity), doma nebo někde v okolí.

bála bych se, že by psycholog zjistil nějké vážné problémy mého dítěte

Dítě by se pak cítilo jako blázen a bylo by tak označkováno a mohlo by být šikanováno

Já nejlépe znám svého syna. Pokud si nebudu vědět rady já, pak už nikdo.

Mám se školním psychologem špatné zkušenosti.

nemám s ním dobré zkušenosti

Pokud bych hledala nějakou pomoc, zřejmě bych hledala někoho mimo tu konkrétní instituci, abych zajistila dostatečný nadhled.

Protože chci mít dítě, které se mi nebude bát cokoliv říci a problémy týkající se školy budem řešit společně v kruhu rodinném.

Protože jsem se ještě nesetkal ani s jedním, který by byl opravdu schopen překonat bariéru nedůvěry.

Protože vím,že kdybych byla matkou,udělala bych cokoli,abych problém MÉHO dítěte řešila v klidu domova než s cizími lidmi.

Raději bych se snažila věc nejdříve vyřešit sama.

verim ze to nebude potreba