Sociální kompetence pedagogů v oblasti prevence rizikového chování

9 let

Moje práce mi dává smysl v mnoha aspektech. Z pozice vedoucí Centra, která vede tým lektorů pracujících s žáky na ZŠ, mě velmi naplňuje předávat lektorům znalosti a dovednosti potřebné k jejich práci. Těší mě vidět posun v práci lektorů a slyšet od nich, jak je práce formuje nejen v pracovní oblasti, ale je pro ně i osobním přínosem. Ve spolupráci se školami shledávám smysl v tom, že jsme jako Centrum pro školu podpůrnou službou, jsme jim k dispozici v případě, když potřebují poradit, ujistit v otázkách problematiky primární prevence. Zastávám stále i pozici lektorky v přímé práci s žáky, kdy vidím velký význam v tom, že do školy spolu s druhým lektorem přicházíme se zájmem, s otevřeností, bez předsudků k jednotlivým žákům a dle toho s nimi i jednáme. Upřímně nás zajímá názor každého žáka, podporujeme u žáků pozitivní vzorce chování, vedeme ke kritickému myšlení a odpovědnosti za své chování. Dobrým pocitem je vždy okamžik, kdy se na nás někdo z žáků obrátí s prosbou o pomoc a o radu.

Na tuto otázku nejsem schopna odpovědět. Každá škola si naplňuje Minimální preventivní program individuálně a neznám přesné fungování každé školy a všechny jejich aktivity v této oblasti.

Opět hodně široká otázka a příliš nevím, co přesně odpovědět, protože spolupráce našeho Centra se školami v sobě zahrnuje hodně věcí. Vezmu-li přímou práci, zpravidla realizujeme Programy dlouhodobé primární prevence v každé třídě dvakrát za školní rok, přičemž jedno setkání je v délce tří vyučovacích hodin (na bývalých ZŠ praktických jsou to dvouhodinová setkání). Na školách komunikujeme nejčastěji s pedagogem zastávajícím funkci školního metodika prevence, následně pak se samotnými třídními učiteli, kteří jsou na programu se třídou přítomni. S těmito osobami také probíhá po skončení programu předávání zpětné vazby (dle potřeby, nebo dle zvyklostí komunikují lektoři rovněž s vedením školy).

Ideální primární prevence by dle mého názoru měla být nedílnou součástí fungování celé školy - od přístupu vedení školy, až k přístupu jednotlivých pedagogů, kteří mohou preventivně působit každodenně svou komunikací směrem k žákům i směrem k sobě vzájemně. Pro preventivní aktivity spatřujeme pak ideální prostor v třídnických hodinách, které by měly být zaměřeny na podporu sociálních dovedností a dovedností sebeovlivnění. Systematické a efektivní vedení třídnických hodin považujeme za velmi vhodnou preventivní metodu v rámci primární prevence rizikového chování. Následně je užitečná a vhodná dlouhodobá a systematická práce, než-li jednorázové preventivní působení.

Zde záleží na mnoha aspektech. V případě externí organizace a využití externích lektorů může mít pozitivní vliv větší věková blízkost - peer prvek/ "výjimečnost" lektora, kterého žáci vidí pouze jednou za čas/stejná věta může být jinak přijímána od učitele, který k nim promlouvá každodenně a jinak od někoho "z venku"/ žáci se často snáze svěří lektorovi, který k nim přistupuje bez předsudků a kterého ví, že opět nějakou dobu neuvidí. Při výběru externí organizace je samozřejmě důležité, aby služba byla certifikovaná. Kvalita poskytovaných služeb primární prevence externími organizacemi se může velmi lišit a je potřeba i v této oblasti pečlivě vybírat. Věřím, že v některých školách jsou schopní a motivovaní pedagogové a odborníci, kteří by mohli oblast primární prevence obsáhnout - problematiku spatřuji většinou v kumulaci funkcí, v časové náročnosti a v objemu úkolů, v rámci kterých to není plně a kvalitně realizovatelné. Primární prevence by měla být rozhodně částečně v rukách školy, zároveň je vhodné, pokud ji může i v tomto ohledu doplňovat kvalitní externí organizace, která školu v jejích primárních aktivitách podpoří.

Velmi široká otázka, na kterou nelze jednoznačně odpovědět. Stejně jako je individuální spolupráce s každou školou, je individuální i přístup každého pedagoga a školního metodika prevence.

Opět je tato otázka těžko uchopitelná. Jestli a s jakým zájmem se pedagogové vzdělávají v oblasti prevence opravdu nedokážu posoudit.

Naše Centrum nabízí dva typy Programů dlouhodobé primární prevence - na velké většině škol je realizován Program všeobecné dlouhodobé primární prevence zaměřený na rizikové chování a zdravý životní styl. V minimálním počtu školy využívají Program všeobecné dlouhodobé primární prevence rizikového chování zaměřený na návykové látky. Na bývalých ZŠ praktických je realizován Program selektivní dlouhodobé primární prevence rizikového chování.

Opět nedokážu bohužel posoudit. Neznám na školách celou nabídku jejich preventivních aktivit pro žáky, ani pro rodiče, zároveň nevím, co je "dostatek" - napadá mě k tomu jen, že i v případě preventivních programů je rozhodující spíše kvalita a jejich efektivita, než-li kvantita. Velký počet jednorázových, hromadných akcí rozhodně nezaručuje "úspěch", a to že budou mít na žáky dlouhodobý a pozitivní dopad.

Nejčastěji se setkáváme s rizikovým chováním v oblasti mezilidských vztahů, šikanou/kyberšikanou a obecně rizikovým trávením volného času v prostředí internetu. Dále také s experimentováním s návykovými látkami, sebepoškozováním či poruchami příjmu potravy.