Stáří a samota

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

ano

částečně

Doufám v to

Doufám, že ano ...už zemřeli, ale chodím je navštěvovat na hřbitov.

Doufám, že v rámci možností ano.

Doufám....

jak kdy

jasně

Jedna babička ano, druhá ne.

Jedni prarodiče spíše ano, druzí už méně.

Jelikož je celá rodina po celé Evropě, tak ne.

Momentálně ano

Mrtví prd ví

Myslím si že ano ... =)

myslím, že asi úplně ne

myslím, že jim chybí původní širší rodina, zejména partneři

Myslím, že seniorka v naší rodině je spíše spokojená, samozřejmě k ideálu leccos chybí, ale v rámci možností je obklopená milující rodinou a zatím bez větších zdravotních potíží. Nakolik jsou spokojeni senioři obecně, si netroufám odhadovat.

ne

Ne

Ne

ne

Ne

Ne

Ne

Ne a je mi to jedno

Ne, maminka je invalidní a skoro nikam se nedostane.

ne, trápí je nemoci

Nemyslím

Netusim

Rodiče ano, prarodiče celkem také, ale už to není ono.

snad ano

Snad ano?

spokojený senior = hloupost....

Ano, setkala. V našíbrodině to vylo ale složitější. Prarodiče z otcovi strany žili dlouhodobě v tom, že babička byla ležák a děda se o ní staral. U babičky potom propukl Alzhaimer a proto musela být převezena do domu s pečovatelskou službou. Děda umřel pár dnů potom, jelikož už se nemusel o babičku starat a tak se prostě "vzdal". Babička si ale dědu už nepamatovala. Z druhé strany rodiny byl děda alkoholik a babičku fizicky a psychicky týral. Poté co umřel se babičce spíše ulevilo.

Asi normálně. Dnes má už nového partnera.

Babička po smrti dědy celkem rychle zestárla a není už tak veselá a nadšená jako dřív

blbě

Blbě

blbě ?

Čas a opora rodiny

Ještě jsem nebyla na světě

Mamince se o smrti táty vlastně dost ulevilo, samozřejmě až po čase, ale rozkvetla :)

Maminka je věřící. Úmrtí tatínka nesla bolestně, ale právě víra a její "láska až za hrob" jí pomohla to unést a žít dál naplněný život.

Nesetkali

Neviem, prarodica som poznal iba jedneho. Nebol som bezprostredne pri tom ked zomrel ich partner.

po několika týdnech dobře

Pozůstalý partner se se smrtí partnera dodnes nesmířil ( a už je to 8 let).

připustil si to, snažil se s tím sžít-stále musel něco dělat

sešel

Setkala jsem se se situací, kdy zemřel jeden z mých rodičů a druhý zůstal v seniorském věku sám, významnou pomocí byla přítomnost rodiny (žijeme ve vícegeneračním domě), první rok maminka měla i řadu zdravotních komplikací, truchlila, ale nebyla v té situaci opuštěná a časem se bolest zmenšila.

Spatně

Stále se s tím nevyporadali, jsou z toho smutné

Šel za ním

šlo to

špatně, brala to jako fakt, ale je jí smutno

Těžko.

trápí se tím čas od času dodnes

velice špatně

vyrovnal se s tím - smrt starého člověka k životu patří, nemyslíte ...

Ze začátku dost těžko ... ale pořídili jsme ji mazličky .. aby se měla o co starat ... a velmi casto ji navstevujeme =) ...

.

ano

Asi to není pro každého. Musí to být těžké pro člověka, který je dost individualista a byl zvyklý spoléhat jen sám na sebe. Depresivní.

Bohužel nejsou prostředky na to, aby se tam lidé měli srovnatelně, jako doma s rodinou, ale v této době bohužel občas nezbyde jiná možnost, protože pokud je dotyčný opravdu nemocný a nedokáže se o sebe postarat, mnohdy na to rodina nemusí mít čas, a také je to velmi psychicky náročné.

Dobrý

Domov pro seniory, domov důchodců se již nepoužívá :) Mám dojem, že to záleží zařízení od zařízení, nelze to globalizovat. Ale vesměs je názor pozitivní

Gheto

Hrůza

jak které, dobré že jsou lidé pod kontrolou a má jim kdo pomoci 24h denně, ale nejsou ve svém domácím prostředí, jen se tam čeká, až dožijí...

Je jich málo

Je to fajn, ale nesmí tam být úplně sami

Je to hnusné. Dobré je to jen pro arogantní blbce, kteří se chtějí zbavit svých nejbližších.

ještě že jsou

Jsem pro, pokud si to daný senior přeje. Nebo v případě, že má senior pouze jednoho člověka v rodině, který musí vydělávat peníze, aby nějak vyšli. V případě, kdy je senior umístěn do takového domu v podstatě jen z důvodu toho, že na něj rodina nemá čas (i když by si ho najít mohla) jsem proti.

jsem ráda že existují a dělají svou práci aspoň tak dobře jak ji dělají

Jsou dobré pro seniory, o které se nemá kdo starat, ale někteří lidé je tam "odloží" jenom, aby neměli práci.

jsou důležité

jsou mezi nimi obrovské rozdíly

Jsou nezbytné a pdfinancované.

Jsou nutné

Jsou nutné.

jsou potřeba

Jsou situace kdy lidé toto prostě potřebují. Hodně pečovatelských domů a domovů důchodců má pro seniory i různé programy, akce, kroužky, což je skvělé! Celkově mám k těmto institucím pozitivní vztah.

Jsou užitečné - nikdo tam nenutí důchodce jít

jsou v nich velké rozdíly a záleží i na možnosti návštěv rodiny, soukromí

Když není jiná možnost, tak myslím že se tam senioři mají opravdu dobře.

kladný

Kladný

Lepší by bylo být s rodinou, ale pokud to nejde tak je to taky dobrý. Maji tam nekolik lidi a jsou tam v bezpeci

lepší je péče doma, ale málokdo si to může finančně dovolit, takže pečovatelské domy vnímám jako "nutné zlo"

mám zkreslený názor, neboť jsem v kontaktu s jeptiškami, kde je to úplně jiná extraliga...

Mely by byt vice rodinne

Myslim si, ze je to vhodne riesenie. Seniori maju moznost spoznat novych ludi v rovnakej vekovej kategorii.

Myslím, že plno lidí se tam může cítit osaměleji, než o samotě doma. Být trvale s lidmi, s nimiž nemám společné zájmy, musí být náročné.

myslím,že je to dobré řešení,pokud zůstane člověk ve starším věku sám

Názor mám kladný.

Někdy je senioři potřebují

Někdy je to dobré řešení, závisí na konkrétní situaci, konkrétní osobě - a také na konkrétním zařízení. Profesně jsem v kontaktu s mnohými a rozdíly jsou velké.

někdy je to nejvhodnější řešení

Někdy není jiná volba. Pokud je člověk bez rodiny a neschpný se postarat sám o sebe, je dobře, že je tu ta možnost. Ale je mi líto těch, které tam dá rodina, aby neměli více starostí apod.

nemám názor

Nemám názor, nikdy jsem žádný nenavštívila, takže nemůžu soudit.

Nemusí to být až tak zlé , o duchodce je postaráno a nejsou tak moc sami

není tam dostatečný sociální kontakt

Nevím

pokud fungují tak jak mají, jsou přínosné

Pozitivní.

Rozhodně bych tam nedala svoje rodiče či prarodiče. Přišlo by mi to jako nevděk vůči nim, mysleli by si, že jsme se na ně vykašlaly.

Souhlasím s nimi, pokud chce člověk do domova. Nesmí být nucený.

spíše kladný

Tady hodně záleží na konkrétní instituci. Lidé by měli mít možnost např. volby jedno nebo dvoulůžkového pokoje, určitě možnost vzít si vlastní nábytek, zvířátko apod. Taky by bylo fajn, kdyby to bylo takto finančně dostupný i pro člověka, kterýmu to nemůže doplácet rodina.

to je spíše pro lidi bez rodin ...

Určitě jsou potřeba, ale měly by poskytovat všechny kvalitní péči.

už mám podanou žádost a těším se

Užitečné

V pořádku

veskrze kladný

Z jedné strany je to dobré, ale žijí tam trochu jako ve "vězení"

Záleží na povaze seniora, někdo může být v domově důchodců spokojený, má kontakt s lidmi, je zapojován do akcí. Pro někoho to ale může být trápení.

Záleží na samotném člověku, jestli tam chce být, pro někoho to může být inspirativnější, než být sám doma.

Záleží na situaci a dalších vlivech...

-

.

.

Aktivně (doufám)

bojím se ho

Bojím se, nechci zůstat sama, být nemocna, nemohouci..

Budu (snad) bydlet ve svém domě, vnoučata a děti mě budou navštěvovat a budu mít pár dobrých přátel, se kterými občas někam vyrazíme společně s mým partnerem.

budu bydlet v Senior parku a užívat si důchod

Být se svým milujícím partnerem

doma

Doufám, že budu co nejdéle aktivní, což bude záležet na zdravotním stavu. Chci být stále v kontaktu se společností.

Doufám, že zemřu mladá

hlavně abych byl do poslední chvíle soběstačný

chtěla bych být maximálně soběstačná, ve svém domě s případnými stavebními úpravami, být finančně zajištěná tak, abych si mohla dovolit případné nutné služby přímo u mě doma

Chtěla bych mít kolem sebe své blízké.

Ideál. Chatička někde v lese, poblíž vody. Rybařím, sbírám lesní plody, dřevo. Pohoda, klídek. Kdybych začínal být chromajzl, tak klidná smrt ve spánku.

Jako učitel na VŠ se držím zásady, že z VŠ se neodchází, ale vynáší.

je mi jenom 70 a tak se zkuste zeptat za 20 let :)

Je pro me tezke si jej predstavit.

Jestli se toho dožiju, tak doufám že budu žít dlouho s manželem, a pak nejlíp umřít ve stejný čas, abychom ani jeden nezůstali sami.

Konečně klid

Lepší umřít mladý, než v domově důchodců vzpomínat na pracovní úspěchy

Mé stáří si představuji aktivní (procházky, divadlo, výlety apod.)

Na chatě u krbu a knížky, v klidu

Někde na vesnici. Mít kolem sebe velkou rodinu, spoustu vnoučat.

Někde po boku milující rodiny

nepředstavuji

Nepředstavuju.

Netuším

nevím

nevím

Nevím - hodně záleží na konkrétní situaci, ve které se ocitnu, zdravotním stavu, finanční situaci. Ideálem by samozřejmě bylo moci žít bez větších zdravotních komplikací nablízku rodině dcery, těšit se z vnoučat, vzájemně si pomáhat s partnerem - ale dovedu si i představit situaci, kdy nebudu chtít být přítěží a dobrovolně odejdu.

Nevím, ráda bych byla až do konce soběstačná :) Nedovedla bych žít v domově, jsem samotářský typ.

Nevím, záleží na zdraví.

o tom jsem ve svém věku ještě nepřemýšlela ..

Obklopena detmi

osamoceně

Pěkně

Po boku milované osoby a velké rodiny. Pokud ale skončím v domově důchodců, vadit mi to nebude.

pod drnem

pokud budu schopna se o sebe postarat,tak bych do domova nechtěla.při nesoběstačnosti určitě bych ráda využila pečovatelský dům či domov důchodců.Bohužel v dnešní době je jich málo a netuším,kolik stojí měsíčně ,aby si to mohl dovolit každý starší člověk

práce, práce, práce

Raději nebudu odhadovat

radši nepředstavuju:-)

radši nijak

radši si jej nepředstavuju, bych se poblil.

S manželem, pokud možno v klidu bez dluhů, ideálně i s rodinou.

S vnoučaty

Se svojí manželkou ve vlastním bytě, posléze v domově důchodců.

smrtí

soběstačnost a podpora rodiny

Stáří prožívám a jsem spokojen. Hlavní je zdraví.

špatně

Těším se na ně. Doufám, že budu mít vnoučata a užívat si klidu...

V kruhu rodiny

V malém domečku se zahrádkou s častými návštěvami dětí a vnoučat

V pečovatelském institu, nejlépe ještě s manželem a přáteli poblíž rodiny

Více volného času stráveného s partnerem.

Vychutnavanim zvysneho zivota a plodov svojej celozivotnej prace.

Záleží na tom, do jaké míry si uchovám soběstačnost. Jinak jsem si zatím celý život vystačila navzdory mnohým zdravotním problémům. Představa naprosté odkázanosti na druhých by byla asi náročnou, těžkou zkouškou. Zároveň však tou poslední.