Vliv rodiny na osobnost člověka

80% vlivu

Co to je za hovna? :D Je zásadní nicméně se může stát že dojde k substituční roli rodičů a výsledný efekt může být stejný. Dle mého je podíl rodičů na výchově nejvyšší..

Děti jsou vychovávány především příkladem. Tedy tím, jak se chovají rodiče k sobě, k nim, k lidem okolo. Vliv je hodně velký.

Děti přejímají návyky, modely chování i názory od svých rodičů

Děti z nefunkčních rodin často zakládají stejně nefunkční nové rodiny.

dítě do jisté míry kopíruje chování rodičů

dite je jak nepopsany papir a prvni kdo se na nom podpise je prave rodic... on je ten ktory dava priklad a ukazuje diteti jak si ma formovat sve nazory...

Dítě přejímá vzorec chování jako "normu", a to i v případě, že rodič se chová v příkrém rozporu s tím, co "káže". Například, když fyzicky trestá sourozence za to, že se perou se sovy "nesmíte nikoho bít". Dítě si pak přebere, že pokud bude mít jistou autoritu či moc (jako maminka vůři němu má), může samo stanovovat pravidla a samo je přitom nedodržovat.

Do určitého věku se dá dítě snadno ovlivňovat rodiči

Geny nevyčůráš, ale zbytek je právě vliv rodiny- formuje dítě, jeho sebevědomí

chování rodičů určitě dítě ovlivňuje. Ale jak moc si netroufám hodnotit, když se na tom nedokáží shodnout ani odborníci.

Jak přistupují rodiče k výchově dítěte, dítě se pak tak většinou chová

Je dost důležitý.

je maximální. rodina utváří osobnost člověk, jeho hodnotový žebříček, volnočasové aktivity apod.

je nezastupitelný

Je pro vývoj zásadní, ale u některých jedinců nemá vliv.

je rozhodující

je to důležité

je to prvotní a nejsilnější vliv, jaký vůbec může být, od něj se odvíjí celý život jedince

Je to těžké.

Je to velice individuální, ale na mě měli rodiče dozajista velký vliv. Díky nim jsem se naučila plno věcí, za které jsem velice ráda.

Je to velmi subjektivní. Znám spoustu případů dětí neúplných rodin, kde matka figurovala jako feťačka a otec alkoholik a dnes je z té uvedené osoby vysokoškolačka se stabilním pracovním a rodinným zázemím.

Je to základní věc.

je velice důležitý, kvlik pohodě dítěte, jistotě, i se učí svou budou cí roli ve vztahu.

Je velice důležitý, rodiče mají jít dětem příkladem a mít na ně čas. V dnešní uspěchané době většina rodičů pustí dětem televizi najmou si středoškolačku na hlídání a jdou do práce. To určitě není dobře. Dítě potřebuje více než říct rodičům dobrou noc.

Je velice silný. Ale spíše ten nepřímý/nezáměrný vliv (jak se rodiče sami chovají). Záměrná aktivní (donucovací) výchova nemá podle mě na osobnost velký vliv.

je velký :)

je velký a nezastupitelný

je velký, co se týče výchovy

Je velmi důležitý, děti potřebují rodiče, kterým není ani trochu lhostejná jejich budoucnost, aby je dokázali vyvarovat od špatných zcestí. Rodič by měl být přísný, to dítě od začátku potřebuje, aby ze své životní cesty neodbočilo. Tuto přísnost si můžeme představit jako pomocná kolečka u kol pro děti, aby nespadly. Potom rodič musí být k dítěti taky milý aby mu ukázal kudy jít a popohnal ho v tom - pomohl. Já si myslím, že za dnešní nižší uroven školství může právě nesprávná výchova. To tato výchova pomáhá velmi silně motivovat dítě k nějakým životním cílům... Ženy přísnosti mnohdy nejsou schopny a dnes začínají přebírat vedení rodin, nebo při rozpadu rodiny soud děcko pověsí na ně - výchova jen od matek není dostačující, protože mají sklon dovolit všechno.

Je velmi důležitý, dítě si z rodiny do života bere všechno, hlavně vzorec chování, chápání různých věcí, hlavně výchovu!

je velmi velký, rodina utváří sociální vnímání jedince

je zajiste dulezite aby rodice ovlivnovali sveho potomka avsak pouze pozitivne.. je dulezite davat diteti tolik lasky jez potrebuje a byt tu pro nej v dobach dobrych i zlych. zaroven ho vsak pripravovat na zivod v dnesni zahrade lidstva, zaplevelene bezpravim, zlymi lidmi apod.

je zásadní

je zasadni

jedině pod vlivem

jednoznačně předávají vlastní model. pokud vztah rodičů nefunguje jako rovnocenné partnerství, pak to přenesou i na děti. Např. :je-li ve vztahu dominantní jeden rodič, v rodině se jej všichni obávají, pak si se vstupem do jiného (vlastního) svazku tuto roli berou děti s sebou.

jen to dobre

jsou důležití pro vytváření osobnosti dítěte a pro vedení ho k utužení morálky

jsou to rodice

má velký vliv

má velký význam

Mají velký vliv. Současní rodiče by měli být na děti více přísní, omezovat sledování televize a hraní her na počítači.

Měla by zde být volnost pro vlastní rozvoj dítěte

Můžou hodně zkazit a málo zlepšit

myslím si, že chování rodičů má zásadní vliv na vývoj dítěte. jak se říká jablko nepadá daleko od stromu.

Myslím si, že rodič by měl neměl vychovávat dítě podle toho jaký je on, ale rozvíjet osobnost dítěte, která může být zcela odlišná od osobnostech rodičů.

Myslím, že rodiče mají na dítě, především v předškolním věku, největší vliv

nejdůležitější při vývoji člověka a osobnosti

Nevím co na to říct Milhousi.

Nikdo nemá tak veliký vliv jako rodiče a často se to podceňuje.

oba jsou důlěžití, neúplná rodina = zlo jsou z toho jenom parchanti matky na dítě nestačí, navíc když jsou coury a tahají se s kým můžou tak to taky přenesou na dítě

obrovský, dítě se snaží napodobit své rodiče

Obvykle je to podle vzorečku, jaký máte vzor v rodičích takový budete. Čerpáte vzor na výchovu svých dětí, vzor jak se maji k sobě chovat dospělí lidé, vzor jak správně vypadá vztah dvou lidí apod.

od narození mají rodiče vliv na své dítě svým jednáním, chováním

Ovlivňují budoucí názory dítěte na společnost a celé nazírání na život.

po celý život je zásadní, ať chceme nebo nechceme

Podle mně záleží na vroznené osobnosti dítětě a zvolení vhodné výchovy k té osobnosti.

Podpora a důvěra má být pro rodiče důležitým prvkem pro výchovu jejich dětí.

Pokud nějaký může být, bude leda negativní.

rodice snizuji sebevedomi, hadky vyvolavaji uzkost, naopak spravna vychova dokaze zazraky

Rodicia vplyvaju na dieta odmalicka, preto su to rodicia,pretoze svoje dieta vychovavaju... Co ma vplyv na podobne povahove črty clenov rodiny v blizkom vztahu (napr. otec-syn ...)....

Rodič je a měl by být tím hlavním, kdo dává dítěti "základ" chování ve společnosti. Současní rodiče však svým dětem spíš zajišťují jen hmotné potřeby, volný čas s dětmi netráví a pak se diví, co z dětí vyroste.

rodiče formují osobnost jedince

Rodiče jsou první idoly.

rodiče jsou vzor

rodiče mají velký vliv na dítě, ale až později si dítě - dospělý jedinec uvědomí jak moc.

rodiče mají velký vliv, ale já jsem např. ze 4 sourozenců (máme stejné rodiče) a každý jsme dost jiný. Hodně záleží na tom, jaké dítě potká kamarády, s kým se ztotožní, od koho se učí dále.

rodiče mají velký vliv, ovlivní celý život dítěte.

rodiče mají velmi velký vliv na utváření dítěte a na jeho dospívání

Rodiče mají zásadní vliv na vývoj dítěte

Rodiče přenáší na dítě informace o světě, vztazích, budují osobnost a formují dítě do budoucnousti. Pokud mají správný vliv tak je vše v pořádku.

Rodiče udávají charakter jejich dítěte.

rodiče vytvářejí téměř celým podílem pohled dítěte na svět, to jak vnímá sebe sama a sociální prostředí

Rodičia majú na dieťa veľký vplyv - môžu ovplyvňovať jeho postoje i zásady, ktoré sú často hlboko zakorenené v ich dieťati.

tento vliv je zásadní ve vývoji dítěte, které ho ovlivní na celý život

to jak ho maji radi, jak s nim travi cas, co mu rikaji, jak s nim resi problemy ci jak jsou schopni resit znamky ve skole, uceni atd dle me ovlivnuje to, jake dite je

utváří osobnost

utváří osobnost dítěte

velký vliv výchova i prostředí

velmy velky

vliv rodičů je velmi podstatný, zásadní, dítě se s jedním z rodičů identifikuje a přejímá jeho vzory chování a jednání

Vliv rodičů na děti je rozhodně velký. Rodiče jsou pro děti do velké míry vzorem.

vliv rodičů na dítě je dán už před narozením geneticky a výchovou se dále výrazně formuje jeho osobnost

Vliv rodičů na dítě je hodně velký. Dítě (hlavně v raném věku) bere rodiče jako největší autority, a přebírá od nich postupně vše (žebříček hodnot, chování, návyky...) Rodiče svou výchovou a svým chováním ovlivňují dítě naprosto ve všem. Jakmile dítě přijde do kolektivu (školka, škola, kamarádi na dvorku), začíná přebírat i jiné vzory chování. Pak je na rodičích, aby svým zájmem o dítě a svým výchovným působením změnili případné špatné návyky, které dítě přebere od tohoto kolektivu.

Výchova hrá v živote dieťaťa obrovskú rolu.

Výchova rodičů tvoří základ pro vývoj dítěte, jeho tvoření charakteru a rozvíjení určitých povahových vlastností. Děti často kopírují dospělé, hrajou si na maminku a na tatínka. Vliv rodičů považuji za důležitý.

výchova, předávání návyků, je to vzor pro dítě

výchovou rodičů se utváří osobnost dítěte,

Vzhledem k to muž že v prvních několika letech nemá na vývoj vliv téměř nikdo jin je asi velmi důležitý.

zásadně ovlivňují jeho myšlení a pohled na svět, na život

zásadní při výchově

Zcela zasadni - jsou vzorem, emocionalnim zazemim...

Ze jsou velice duleziti. Podle me se hodne odrazi na zivote jedince jaky mel vztah s rodinou.

ze všech socializačních činitelů mají největší vliv na zrání a učení ditěte

Ze začátku má velký vliv na jeho myšlené a rozhodování, možná tendence přebírat názory rodičů.

Zvláště v raném věku je velký, vztah rodič-dítě má vliv na všechny ostatní vztahy v dospělosti.

že je velký

-

?

Alkohol

alkohol

alkohol nevera

Alkohol, gamblérství, agresivita

alkohol, nevěra

Blbost a nezodpovědnost jednoho nebo obou rodičů.

cokoliv.:)

Častá výměna názorů, nevěra, neshoda při výchově dětí

děti finance

dítě

dítě je o něco ochuzeno

doba. ekonomocka sobestacnost zen,m vsudše na muzeš cihaji svody a moznosti k nevere, psycho-socialne-ekonomicke vazby nejsou tak pevne.

egoismus, nepochopení nedostatek trpělivosti a tolerance

finance

Finance.

finanční nejistota

hádky

hadky

hádky mezi rodiči, nevěra

hádky mezi rodiči, rozdílné názory na výchovu

hadky, obvinovani, nenavist vuci sobe a naschvaly

chlast

Chyba komunikace. Nerespektování druhého.

jak si rozdělí děti

jsou různé důvody, neporozumění netolerance, alkoholismus

komunikace

komunikace mezi členy rodiny

komunikace v rodině, málo společně stráveného času

konflikt mezi rodiči

Konflikty

lidé jsou bez hodnot

lidé si dnes neumějí dobře vybrat partnera

lidi mají v dnešní době problém vyjít s druhými lidmi a při náznaku problémů si balí kufry. Je potřeba být více tolerantní k druhým a hlavně mít pevnou vůli

Málo komunikace, důvěry, porozumnění,...

málo snahy překonávat nedorozumění, chybný výběr partnera, nevěra

málo tolerance a zodpovědnosti

matka / otec alkoholik (drogy, jiné závislosti), nevěra, rodiče si přestanou rozumět (milovat se apod.) a dohodnou se na rozvodu, ale zůstanou přáteli

Moderní konzumní přístup k životu ve smyslu "vezmu si co chci". Maky i otcové se pak snadno domnívají, že na ně někde jinde čeká něco lepšího a "přežívat" v dosavadním svazku nemají zapotřebí. Druhý důvod je lehkomyslné "zakládání" rodin bez rozmyslu (ale to tu bylo myslím i dříve).

Může za to především rozhodnutí pořídit si děti. Pak nemají čas na sebe, nemůžou si spolu užít volný čas a mají rozlišné názory na výchovu

Muži.

Myslím si, že rozpad rodin je způsobovaný netolerancí k protějšku. Člověk utápěný v špatných emocích vidí jen svoje zájmy a svoje zájmy v ohrožení. Ale netoleruje zájmy druhých a jejich pozitiva ignoruje. Takže je třeba si nějakým způsobem udržovat chladnou hlavu, relaxovat, přemítat, to dnes v uspěchaném světě plném zničujících povinností je dosti těžké a člověk pořádně nemá čas ani na procházku

nedospelost

nedostatečná komunikace

nedostatečná komunikace

nedostatečná komunikace partnerů

Nedostatečná tolerance a úcta mezi partnery.

nedostatek času strávený s rodinou,finance

nedostatek komunikace

Nedostatek komunikace

nedostatek komunikace při řešení problémů, finanční a jiné rozepře, nevěra...

nedostatek komunikace, nedostatek vůle, druhá míza, nedostatek chtění

nedostatek komunikace, pochopení a kompromisů

nedostatek lásky

Nedostatek lásky? xD Nechtěný potomek a následné uvědomění, že manželství bylo jen formalitou příp. jen příliš brzký sňatek.. nevím..

Nedostatočná komunikácia, svadba, lebo "treba".

Nedostatok komunikácie medzi partnermi, nesprávny výber partnera

Nedůvěra a hádky

Nejsem si jistá, ale myslím si, že neshody, rozdílnost povah, děti odrostou a najednou zjisťujete, že nemáte s partnerem nic společného,"opotřebení" vztahu apod.

Nekomunikace a nechuť řešit problémy. Záměna zamilovanosti s láskou. Zamilovaný se snaží být co nejhezčí před druhým a snaží se, aby mu bylo dobře. Milující a milovaný se nemusí přetvařovat, protože ho ten druhý miluje i s jeho nedostatky. Pokud dojde k záměně a zamilovanost vyprchá, lidi mají pocit, že už se nemilují a jdou to hledat jinde.

Nekomunikace.

nekomunikativnost

není snaha překonat problémy

neochota pracovat na nápravě vztahů, nekomunikace

neochota přizpůsobit se a málo tolerance.

Neochota slevit ze svych pozadavku, sobectvi, nekomunikace, pohodlnost pracovat na vztahu

Neporozumění mezi partnery (rodiči). Myslím odlišné názory. Dřív se lidé brali mladí, nerozumní, rozvody nebyly zvykem. I když si partneři nerozuměli, podle mě spolu zůstali dál a nerozváděli se. Dnes už je to běžná věc, člověk se za rozvod nemusí stydět. (to byla asi spíš příčina) Jako problém beru situaci dětí. Nemají oba rodiče. Ať se muže snažit rodič (nebo i oba při střídavé péči) myslím, že úplnou rodinu to nenahradí.

neporozumění, netolerance

neporozumění, ztráta zájmu, vyprchání lásky, bezohlednost a egoismus

neporozumnění

nepřekonávají problémy, rychle to vzdají

nerozumi si, je lepsi rozpad nez drzed pohromade ''nasilim'' s nechuti

neshoda mezi partnery

neshody mezi manželi

neshody partnerů

neshody v sexu

Neschopnost řešit krizové situace společně, nemožnost najít společná řešení. Jistým důvodem mohou být děti - kdy rodiče nadmíru vystresovaní situací okolo dětí nemohou najít právě společnou "řeč". Proto, že se drasicky mění role v rámci rodiny a v rámci vlastního stresu a potřeby najít "hromosvod" nejsou schopni empaticky vnímat jeden druhého.

nesoulad a neshody rodičů/partnerů

Nesoužití dvou jedinců, nevěra, finanční problémy

netolerance

Netolerance

netolerance, individualismus

Nevěra

nevěra

nevěra

nevěra

nevěra

nevěra

nevěra

nevěra

nevěra

nevěra

nevěra

nevěra

nevěra

Nevěra

Nevěra

nevěra

nevěra

nevěra

nevěra

Nevěra a peníze.

nevěra jednoho z rodičů a následný rozvod

nevěra, alkoholová závislost

Nevěra, dva lidé si přestanou rozumět, závažná nemoc (změna psychiky člověka)

Nevěra, Chlast, Drogy, Gamblerství, dluhy

nevěra, jeden nebo oba z manželů jsou děvky

nevera, nepripravenost jednoho z rodicu na vychovu potomka.

nevěra, nerozumí si, finanční problémy, závislosti, násilí

nevěra, nesnášenlivost, ...

nevěra, netolerantnost, neschopnost s druhým vyjít

Nevěra, nuda, stupidita

nevěra, opuštění zájmu jednoho o druhého, všichni jsou celý den v práci a nevěnujou si navzájem moc času, přestanou spolu mluvit o důležitých věcech a je konec.

Nevěra, špatná finanční situace

nevěra, ztráta zájmu o druhého jedince, alkohol

nevěra,peníze,závislosti

Nevěra.

nevím

nevim

nevím

nevím

nevím

Nevyzralost partneru pro vztah

Nezodpovědnost rodičů.

nezodpovědnost, netolerantnost, založení rodiny dříve než je vztah prověřen

nezralost

nízká míra komunikace a neochota řešit i banální problémy.

Odcizení rodičů, nedostatek času na partnera, rodinu.

Odcizení se rodičů.

odcizení, nevěra

odeznění lásky

ochladnutí vztahů,nevěra

otázka není srozumitelná

Partneři si nerozumí, částé hádky, neshody,..

patologický jev v rodině, ztráta zaměstnání, nevěra

Peníze, alkohol, nevěra.

peníze, nevěra

Podvádzanie, peniaze

Pokud je to míněno jako rozvod, tak ztráta "lásky" manželů..

Pokud se ptáte na rozpad rodin z hlediska rozvodu či dobrovolného odloučení a ne například z důvodu úmrtí tak rozhodně moderní doba a rozdílná morálka a atmosféra, než dříve. V minulosti, i když manželství nefungovala dokonale, se manželé nerozvedli při první příležitosti, ale buď se snažili problém řešit nebo tiše trpěli. Ať už to bylo dáno svátostí maželství z hlediska církevního pohledu či konzervativnější dobou.

Poměr

práce

Práce, uspěchaná doba, nevěra

pracovní vytíženost, nedostatek času na rodinu, neporozumění si

Problém je, když po rozpadu rodiny ztratí jeden z rodičů motivaci starat se dál o své děti.

Problémy v komunikaci mezi partnery, nezvládání výchovy dětí, alkohol, finanční problémy, nevěra

protože už spolu nemohou vydržet

přehnané požadavky na partnera, podcenění smyslu rodiny při vstupu do manželství/partnerství

Přílišná rozdílnost v zásadních rysech osobnosti partnerů (rodičů).

rodiče mají opačné povahové rysy a zjistí že si nerozumí nebo to může být určitá závislost nebo nedostatek financí.

rodiče, vstah mezi otcem a matkou

rovzvod

rozdílné názory

rozdílné zájmy

rozdílnost názorů

rozdílný přístup k výchově dětí, netolerance

rozpad hodnot společnosti, sobectví, společensky přijatelná nevěra

rozpad má neblahý vliv na psychiku dětí

rozpad partnerského vztahu matky a otce

Rozvod manželů.

Rozvod, peníze

směs faktorů, často třeba důsledky ukvapených rozhodnutí a ne úplně stabilních povah

snadnost rozvodu

sobeckost rodičů a touha rozhodovat o svém partnerovi

sobectví, nevěra, peníze, závislosti

Stěhování nábytku.

stereotyp, pár si již nerozumí, láska k někomu jinému

streotyp,slozenky,prevlada vic veci ktere musim,nez ktere by si clovek pral

špatná komunikace

špatná komunikace + snaha vyhýbat se řešení problémů...ty se pak nakupí a mnohdy je pozdě je už řešit

špatná komunikace a neřešení problémů

Špatná komunikace mezi partnery

špatná komunikace mezi partnery, vyprchání tzv. první lásky a zamilovanosti

špatná komunikace, neřešení problémů, nebo špatné řešení

špatná komunikace.

Špatný výběr partnera, finanční situace.

tendence ukončit vztah, jakmile se vyskytne jakýkoliv problém.

To je různé, zahýbání s jiným partnerem, nekvalitní sexuální život, finanční pád rodiny, atd.

To je zalezitost ktoru neviem vymedzit tak uzko ...

To, že je to možné a společensky přijatelné.

To, že se předně vůbec neměli tvořit.

To, že si jsou rodiče už natolik vzdálení (z partnerského hlediska), že už spolu nemohou žít pod jednou střechou.

Traumatizace dětí, zkomplikování finanční a životní situace bývalých partnerů, nenávist, zapšklost...

Ukvapené manželství, odlišné osobnosti

Ukvapeně zavřený sňatek bez dostatečného poznání partnerů

V dnešní době je to zbrklost a neuváženost lidí, kteří se ženou do manželsví mladí, také nezodpovědnost těchto mladých lidí, že se jim v nízkém věku rodí děti. Je to především moderní dobou.

VĚRNOST

většinou jsou za ním buď peníze nebo nezodpovědné chování jednoho z rodičů

Vzájemná neúcta, odcizení.

vzájemný nesoulad - rozdílné povahy, rozdílné zájmy, nezralost, neschopnost se vypořádat s nastávajícími problémy např. finanční, nebo naopak nová přítelkyně atd...

Závislosti, nevhodnost pro partnerství

Závislosti. Například alkohol apod. Finance. Nevěra.

Ze se konflikty neresi.

Zklamání. Lidé od manželství a od partnera hodně očekávají, mnohdy je překvapí to, že je toho hodně očekáváno i od nich.

zla komunikacia medzi rodicmi... nepochopenie, netolerancia...

ztráta hodnot, nekomunikace

že si lidé neváží toho druhého

že spolu nekomunikují, peníze

"jsme lidi", bez komunikace se člověk většinou k dítěti nedostane

ANO. To má být vtip? "Proč?"?

Bez komunikace by se těžko vychovávalo.

bez komunikace neni interakce

bez komunikace se výchova těžko uskuteční

Bez komunikace to nejde, dítě pozoruje naslouchá co mluví rodič a jak jedná v každodenních situacích.

Člověk je převážně tvor společenský a komunikace je významnou součastí společenského život. Jak rodiče komunikují tzn. co mu říkají, neříkají a jaký způsob určitě bude mít vliv na vývoj jeho osobnosti - bude dychtit po informacích, bude komunikatnivní, bude plachý, bude slušný, bude agresivní

Díky komunikaci mezi členy rodiny se předávají názory, zkušenosti, rady.

diskuze, nazory, zkusenosti

dítě by se nemělo bát doma mluvit, i o problémech. utužuje to vztahy v rodině a je to dobré pro budoucí život.

Dítě mi náhe odmítne jít do školky. Hystericky pláče, válí sepo zemi, kope do dveří, drží se mně jak klíště. Pokud je jasé, že je "problém" (a není to jen rozmar), je třeba ho řešit, povídat si - co když dítě má prostě ve školce nějaký problém? To, že do něj Pepa u obda srká a on pak za to dostane od paní učitelky, se rodič dozví jen tak, že se bude citlivě ptát. A nelze tuto informaci podcenit - nás dospělé taky může vytáčet jisté bezpráví na pracovišti do té míry, že taky máme chuť tam leccos rozflákat.

dítě potřebuje vidět, jak se v rodině má komunikovat, že je potřeba vše do detailu řešit pospolu a domluvit se na společném postupu ke každé věci

Jak jinak by utvářeli jeho osobnost? Inspirace chováním rodičů asi stačit nebude.

jak jinak lze vychovávat než prostřednictvím nějakého způsobu komunikace?

Je důležité dětem vysvětlit vše co chtějí vědět. Musí od malička vědět co je dobré a co je zlé a my je musíme připravit na to že zlé věci někdo dělá i když je to špatné ale on to dělat nebude. To se musí dětem vysvětlovat od malička. Dítě také musí vědět že když bude mít nějaký problém tak má za kým přijít.

je nejdůležitější

Je potřeba dětem osvětlit zásahy rodičů, nebot jsou nezkušené a mohou být zmatené. Když tomu jednání, porozumí bude ho brát jako příklad.

je tou nejdůležitější

je treba naslouchat diteti a sem tam mu dat nejakou tu radu do zivota.. za komunikaci povazuji vesmes ty pozitivni casti. (nadavky, psychycke tyrani attd. do pozitivni komunikace nepatri)

je velmi důležité nejen s dítětem, ale i partnerem komunikovat (vzor), podle mě je hodně důležité dítěti vše vysvětlovat - pojmenovávat, tím mu pomůžeme také v tom, aby se vyznalo v sobě samém

Jednoduchá odpověď. Zájem o dítě.

Jen komunikací se dozvíme, co má ten druhý v hlavě, jinak do hlavy nevidíme!

ježiš, je to prostě důležité

Každé dítě potřebuje znát a vědět, jak fungujou lidé za určitých situací. Buď to odkouká u rodičů a může se jich zeptat na cokoliv, nebo to nemá kde odkoukat a tyto informace zjistí od kamarádů nebo na internetu. Bohužel může dostat pokroucené informace nebo nefungují principy, které se naučí a bude mít problémy ve svém partnerském životě.

Každý z nás máme spoustu otázek a potřebujeme odpovědi, které nám rodiče dají. Děti se chovají tak jak to vidí doma, ikdyž se chovají špatně, myslí si, že je vše v naprostém pořádku.

Kdybychom vedle sebe žili a mlčeli, nejsme rodina.

Kdyz dite rozebira sve problemy s rodici tak rodice o nem vice vedi a lip si celkove rozumi.

Když mi nevysvětlí, co a jak myslí a dělají, když to nepochopím, nebudu vychovatelům rozumět a věřit.

Když se nemluv, nejsou zdroje informací

když se o problému nemluví, problém narůstá

Komunikace je asi jednou z nejdůležitějších součástí života, už od dětsví by mělo být dítě vedeno ke sdělování svých pocitů a jejich řešení.

komunikace je důležitým faktorem, protože člověk si tak může najít lepší post v práci, má více přátel..

Komunikace je prostředek vyjadřování názorů, emocí, atd. To jsou aspekty, které mají děti tendenci napodobovat a následně se s nimi třeba i ztotožnit nebo se vůči nim naopak vymezit.

komunikace je prostředkem pro přenos informací, emocí, názorů, postojů atd.

komunikace je přeci nejdůležitějším prvkem sociální interakce, co jiného by mělo hrát hlavní roli při socializaci?

Komunikace je velmi důležitá!

komunikace je základ výchovy, výchova formuje osobnost

komunikace je základ života

KOmunikace je základ. Pokud s dítětem nekomunikujete, samo si nedomyslí, co po něm chcete, nechtece, co může nemůže. Pak se totiž naučí, že je to normální a bude očekávat to stejné chování od ostatních, že si všichni všechno domyslí. Komunikace navíc dítě rozvíjí a obohacuje a lidi sbližuje.

Komunikace je základem pro výchovu dětí... při nedostatečné komunikaci v rodině dítě potom není schopno komunikovat ani s ostatními ve škole nebo školce

Komunikace rozvíjí intelekt dítěte, jeho schopnost další komunikace s okolím mimo rodinu, prostředek k vymezení hranic a následnému uznávání autorit.

Komunikací lze předcházet spoustě problémům a pokud se nějaké objeví, vždy se dají řešit lépe. To vše si člověk pak bere do života s sebou - jsou to zkušenosti.

Komunikaci se formuje osobnost,dite se komunikaci uci vychazet s druhymi

komunikací se učí soužití a interakci s druhými lidmi, při nedostatečné komunikace vzniká citová (sociální) deprivace, která dítě ovlivní na celý život. je to zdroj informací a učení se sociálnímu chování.

komunikovat do urciteho veku je zbytecne,kdyz ma dite uz rozum,tak samozrejme ano.

lebo by si mali rodicia a deti vraviet vsetko

lidé bohužel číst myšlenky neumí a pochvala i pokárání, řečené jednoznačně, má pro člověka velký význam

Má vliv na vytváření postojů ke světu, schopnosti vyjadřovat se, tím pádem často na sebevědomí, sebepojetí...

Mezi dětmi a rodiči by měla být důvěra. Dítě by se mělo naučit projevovat své názory, stejně tak i mít pohled z jiné strany. Děti často vidí věci dost jednoznačně, právě pohled někoho staršího může změnit jeho náhled na svět i sám sebe.

mlčet je nejhorší trest a nic se nevyjasní

Mnoho problémů lze vysvětlit slovně

motivuje a podporuje, naučí komunikovat i s ostatními lidmi, předá informace všeobecného rozhledu

neumím zdůvodnit

Nevím proč nevím.

o komunikaci je zivot

pokud komunikace schází, pak je to živná půda pro komplexy, které vyústí konfliktem. V počátcích by se to většinou dalo řešit. pokud se problém neřeší, může přejít v nepřekonatelnou averzi vůči partnerovi. mnohdy zcela neodůvodněnou. Je třeba "čistit vzduch" průběžně.

Pokud mi někdo nevysvětlí, proč to co po mě chce je správné, tak to budu dělat jen protože mi hrozí trest. A až ta hrozba pomine, tak si stejně půjdu dělat co chci.

Pokud se o problému nemluví a nevyřeší se, může to být v budoucnu něco většího než čím to začalo.

Pokud se s dítětem nekomunikuje, diítě si svět a dění okolo vykládá po svém, podle svých znalostí, mnohdy špatně.

pomáhá utvářet osobnost

Považuji komunikaci důležitou naprosto u všeho a při všem. Dítě něco provede a bude vám lhát, vy mu budete nadávat a možná použijete i hrubší prostředek k výchově a ono si bude myslet, že mu nadáváte za to co provedl, ale vy nadávate, že lže. Komunikace, vysvětlování a pořád dokola.

pri komunikacii sa utvara nazor.. davaju priklady, argumenty.. rozvija sa moznost dialogu... alebo aj hadka... oboje je dolezite k vyvoju... naucit sa treba aj komunikovat ale aj hadat.. a pri slovnej hadke klast dobre argumenty

protoze kde neni komunikace se pak nevi o problemech, ktere muzou dite trapit, dite se zaroven v takove rodine boji neco rict a pak utika resit sve problemy svepomoci, na coz casto ani neni zrale a coz maji proste resit rodice

protože dítě by mělo být součástí (partnerský vztah) východy - demokratická výchova

protože je třeba aby se dítě naučilo mluvit

protože jednání rodičů děti napodobují

protože nevím

Protože pokud nekomunikují rodiče nebude komunikativn ani dítě a bude mít následně problém v partnerských vztazích

Protože považuji komunikaci za zásadní úplně ve všem :D ale vážně.. když funguje komunikace-může fungovat i důvěra a díky ní si nevyvinutá dětská mysl nemusí lámat hlavu sama a může se svěřit atd.. dále v případě dobrého vycházení s rodiči nedochází k frustraci a deprivaci kvůli rodině(což je dnes už dost trend mi přijde.. :-! )

Protože v rodině kde se o některých věcech nemluví, kde se rodiče s dítětem nebaví o důležitých věcech (finanční výchova, sexuální výchova), kde mu neodpovídají na zvídavé otázky způsobem který by byl blízký věku a vyspělosti dítěte, dochází k tomu, že dítě si tyto informace bude zjišťovat z jiných zdrojů (kamarádi, časopisy, internet) a mnohdy to přinese horší ovoce než "jen" to že se rodiče budou cítit traúpně (třeba u otázek ohledně sexu - jak děti přicházejí na svět atd...) Dále je určitě dobré s dětmi mluvit o tom, co se nám na jejich chování nelíbí (nebo co se nám nelíbí na chování druhých a proč), než na ně křičet, zakazovat atd... Nejlepší je však osobní příklad.

protože život je neustálá komunikace (byť třeba jednostraná), jde o vymezení jedince vůči světu, očekávání vůči společnosti se vytváří na základě reakcí rodičů

Při komunikaci rodič-dítě může rodič včas rozpoznat negativní vzorce chování a zkorigovat je.

Rodiče musí umět chválit i pokárat -přiměřeně

Řešení problémů v rodině, problémů jedince

sdělování si pocitů

se mnou rodice nekomunikuji, jen nadavaji a mame spatny vztah, nerozumime si, chovame se k sobe jako k cizim

špatná komunikace, nevěnování dětem...

To je otázka jako "Považujete za důleˇité, že slunce svítí?"

utváření vztahů s okolím i k sobě

vhodnou komunikací lze sdílet prožitky a zkušenosti, které ovlivňují chování jedince a v určitých situacích je mohou vysvětlit

Všetko je o komunikácii, dieťa potrebuje komunikovať, aby sa cítilo byť "doma" a má tým oporu v rodičoch.

vytváří komunikační návyky, upevňuje pocity bezpečí a důvěry v rodině

ac sjem se do uplne rodiny narodila, vyrustala jsem zahy v rodine neuplne, nemam zazite partnerske modely, tedy mam problem s nalezenim partnera.

Asi jak v čem.

Děti z neúplných rodin nevidí a někdy neznají tu sounáležitost, která by měla panovat. Ne vždy je to otázka finanční, ale také citová Bohužel, preferuje se kult mládí, vládne rivalita. Mnohdy chybí dobré rodinné vztahy - např. se starší generací

Dítě potřebuje vzor matky i otce.

dítěti chybí znalosti jednoho z rodičů, které by mu průběžně předával např. rodina bez otce = kluk se namá od koho učit drobné řemeslné domácí práce a holka neví co může čekat za jednání od budoucího partnera (manžela )

chybějící vzor jednoho z rodičů, nedostatek financí

Chybi jim jistota, emocni bezpeci ( ne nutne), urcite jim chybi vzor druheho pohlavi - casteji otce, chybi jim vzory jak se v rodine da komunikovat a resit vsechny problemy prave skrze komunikaci, mohou byt traumatizovany vztahy mezi rodici ktere jsou spatne, pri nejednotne vychove se krivi charater ( napr stridava pece), dite si z rodiny odnasi to, ze ne kadzy problem se da vyresit a ze je rozvod regulerni reseni kdyz prijdou potize

Chybí jim kontakt s druhým pohlavím (nejčastěji s otcem), tzv mužský/ženský prvek. Tyto děti můžou být traumatizované, citově plošší/labilnější.

chybí jim láska obou rodičů,

chybí jim mužský vzor, necítí se tak sebejistě, mají menší podporu v domácím prostředí, je na ně méně času

Chybí jim vícenázorovost na některá témata

chybí jim vzor chování druhého z rodičů

I pouze jeden rodič dokáže dát/předat dítěti vše potřebné. Hodně záleží na osobnosti i toho dítěte.

Jak kdy, když se dítě narodí do feťácké rodiny, je možná lepší kdyby žádnou nemělo.

Jako ve všem, záleží na člověku (ať už matce či otci) jak se k dítěti chová a jak ho vychová ne jestli je jen jeden nebo jsou dva.

je lepsi jeden rodic, ktery vas ma rad, nez dva, kteri se hadaji a svoji spatnou naladu prenaseji na dite

Je třeba rozlišit - neůplná rodina, kde vše funguje jak má, děti se stýkají s otcem, který se chová normálně a matka je "v pohodě" tam žádnou velkou nevýhodu nevidím. Nicméně pokud je někdo z rodičů narkoman, alkoholik, sobec atd... děti trpí (ale i v úplné rodině pokud nefunguje). někdy je lepší manželství ukončit a "žít v klidu"

Jeden dobrý rodič může nahradit dva, kteří se dítěti dostatečně nevěnují. A protože jeden rodič cítí svůj hendikep, víc se snaží. Na druhou stranu může dítěti chybět vzor chování druhého rodiče.

jeden rodic je zaroven matka i otec a naopak.

Jednostranný pohled na život, na rodinu, partnerství...

Kedze sam som vyrastal v neuplnej rodine mam s tym osobne skusenosti. Takze si nemyslim ze by zo mna bol iny clovek keby sa moji rodicia nerozviedli.... Ved mladez sa vychovava sama v skole,na ulici a podobne...

Kvůli rolím obou rodičů. Pro vývoj je potřeba mít oba vzory. Samozřejmě rodina musí fungovat a komunikovat spolu.

Mají pocit méněcennosti, v dospělosti si vynucují pozornost svých partnerů (pláčem, žárlivostí), často jsou rozvedenými rodiči rozmazlovány a stejné chování očekávají od ostatních (přátel, partnerů), mohou se dostat do střetu rozvedených rodičů, kdy jeden rodič pomlouvá druhého

Mohou trpět pocitem méněcennosti, jelikož je jeden z rodičů opustil.

Myslím si, že mohou mít nevýhodu, protože jim mohou chybět některé odpozorované návyky a aspekty např. komunikace mezi rodiči, vzájemné soužití apod.

Myslím, že někdy má ba naopak dítě z neúplných rodin výhodu, protože zná chyby při výchově nebo důsledky rozpadu rodiny a většinou se snaží chyby rodičů neopakovat

Myslím, že to je trochu jednoduše položená otázka a chtělo by to širší zkoumání. Záleží vždy na situaci. Dítě, které žije s milujícím rodičem (i když jen jedním), je na tom lépe než např. dítě, které žije v rodině sice úplné, ale vyskytuje se v ní např. násilí, alkoholismus, jiné problémy. Také záleží pokud se rodina rozpadla v době, kdy to dítě prožívalo, bylo toho součástí, atd.

Myslím,že spíše záleží na tom jak se rodič k dítěti chová a jak ho vychovává a ne jestli má oba rodiče ...kdyby žena s mužem zůstala kvůli tomu aby byli úplná rodina a chlap by byl hajzl a mlátil pak dítě tak to je fakt už lepší být v neúplné rodině

na tuto otazku nedokazi ci nechci odpovedet..

např. když je děvče vychováváno jen matkou a nemá ve svém okolí žádného muže, tak s nimi v dospívání neumí komunikovat, navazovat vztahy.. když je chlapec vychováván jen matkou, tak nemá žádnou autoritu v podobě muže

něco jim prostě chybí

nedokazu posoudit, ale mozna jim tam chybi bud prvek matka ci otec

Nedokážu posoudit jsem z úplné rodiny. Je možné že pak v partnerovi hledají také jednoho chybějícího rodiče z dětsví.

nedůvěa v základní hodnoty, narušení mezilidských vztahů

Někdy je lepší vyrůstat v klidné rodině s jedním z rodičů než zažívat každodenní hádky či ještě hůř nějakou formu násilí

Nemají dostatek lásky, vzory do života

nemají druhý vzor

nemají pevnou základnu, jistotu rodičů, pendlují mezi nimi.

nemají potřebné zázemí

nemají ten vzor, který mají ostatní

nemají vlastní rodiče, oba rodiče, o hodně přicházejí

nemají vzor úplné rodiny

Nemají vzor úplné rodiny, případně vzor soužití partnerů, jsou poznamenány rozchodem rodičů.

nemají zažitý model rovnocenného partnerství. mohou mít problém přijmout partnera jako sobě rovného.

Nemajú trebárs mužský/ženský vzor. Sú nevyrovnané.

Nemyslím, je to 3:2. Niekedy môže mať jeden z rodičov zlý vplyv na dieťa, pokiaľ je alkoholik alebo agresor a to zanechá stopy na dieťati - buď sa vyberie rovnakou cestou alebo bude úplne proti takýmto ľuďom a sám si ich bude do života priťahovať. Pokiaľ dieťa dostáva dostatok lásky aj od jediného rodiča, je to postačujúce a je to lepšie, ako by sa mal cítiť nemilovaný.

není tam oboustranná výchova

Není v té rodině např. silná osobnost otce - otcovská "ruka"

neúplný vzor komunikace mezi dospělými, bez nutnosti dohody a kompromisů při rozdílných názorech

nevidí vzor spokojené rodiny

neviem

nevím, necítím se dostatečně informována ke kompetentnímu zodpovězení této otázky

nevýhoda - dítě potřebuje vzor, když ho nemá je v nevýhodě a je předpoklad, že převezme NEvzor.

Nezáleží na tom, jestli je rodina úplná nebo neúplná, důležité je, jestli se dítěti rodič/e věnují.

Nezáleží na úplnosti rodiny, ale na komunikaci

Oba rodiče mají vliv na vývoj dítěte a oba jsou potřeba. Jak autorita otce tak láska matky.

opakují chyby rodičů, rodiče to na ně přenášejí

podle mě nezáležní na úplnosti nebo neúplnosti rodiny, ale spíše na snaze rodičů se o své děti postarat

Pokud bereme ideální rodinu, která funguje a komunikuje pak ano, chybí tento vzor. Pokud ale rodina je sice pohrmadě, ale nefunguje, rodiče nekomunikují, naopak, hluboké problémy, hádky, pak než tento vzor je lepší ... funknční neplná rodina.

Pokud se jim rodiče věnují, možná pocítí tu absenci druhého rodiče doma, ale něž asy žily v prostředí hádek, nenávisti, je jim lépe pouze s jedním rodičem.

Proč by měly?

Prostě nemají toho druhého rodiče.

proto.

protoze jsou z neuplne rodiny

protože

protože absence vzorů, či nabourávání stereotypů soužití může vyústit ve velkou svobodu v rozhodování, navíc z televize knih, návštev u kamarádů se dozvíte o normálních rodinách až moc

protože je důležitější, zda se rodič nebo rodiče dítěti věnují, nezáleží na tom, jestli je rodina úplná

protože jsou samy

protože nevím

protože nevím. Znám oba případy z obou typů rodin.

Protože v dnešní době je už pomalu víc dětí z neúplné rodiny..

Přece jenom dva rodiče mají více času se věnovat svým dětem, nežli například pěstouni, kteří mají např. 7 dětí či domovy dětí, kde je málo zřízenců pro výchovu a opatrovnictví dětí.

Rodina je základ pro život.

sama jsem se narodila do uplné rodiny ale po 3 letech se rodiče rozvedli. Na mě to žádný vliv nezanechalo, k otci jsem často jezdila a jeho podíl výchovy zanedbán nebyl. záleží asi na jednotlivém případu rodiny.

sama jsem z nefunkcni rodiny, vse je OK :)

Stává se, a bohužel velmi často, že leckterá neúplná rodina je mnohem schopnější vychovat zdravé a rozumné dítě oprotoi rodině úplně. Sitauce je hodně individuální

Těžko říct, někdy je pro dítě možná lepší vyrůstat v neúplné rodině, než v úplné, kde se ale rodiče neustále hádají a ubližují si a potažmo i dítěti.

To je naprosto jasné, žena jako matka se více rozhoduje podle emocí a dítě se tak může stát zženštilé (v případě kluka), přecitlivělé - protože jim chybí ráznost otce, který myslí naopak racionálně.

to záleží na pohledu. Myslím, že děti s úplnou rodinou mají jednodušší život, ať už finančně nebo psychicky

Tyto děti si většinou myslí že mají výhodu protože se můžou vymlouvat matce že jsou u otce a naopak. Rodiče se jim většinou snaží vynahradit že nejsou spolu a dovolí jim věci, které by jim normálně nedovolili. Pro dítě je to ale špatně, kazí mu to charakter a má větší sklony ke špatnostem, protože nemá ten dokonalý dohled a většinou rozvedení rodiče mají odlišné názory takže každý dítě hlídá jinak.

určitá ztráta jistoty v dětském věku, možnost vyostřené komunikace mezi rodiči; určité vybírání si mezi rodiči (když pojedu za tátou na víkend, nebudu s mámou doma)

už jen proto, že v úplné rodině dítě vidí dva odlišné postoje, vidí, že vztah je o komunikaci a hledání kompromisu

velmi individuální - chybějící rodič může být nahrazen jinou blízkou osobou

Věřím že i neúplná rodina je schopna dodat správné i špatné vlivy tak jako úplná

většinou je vychovávají matky, popř matky s novými partnery, kteří mají k dětem samozřejmě jiný vztah, než jejich vlastní rodiče, děti také zažívají rozpad rodiny, který nikdy není příjemný

vliv pouze jednoho pohlaví

Vychovával je pouze jediný jedinec, dítě může mít problémy

Vyplnění otázky č. 12 za b) Nevím - kvůli tomu, že někdy dokáže ten jeden rodič učinit víc,,dát dítěti lepší pohled na svět, na život,... jak ten druhý...

vzor

Záleží na rodičích a jejich přístupu k rozchodu a dítěti. Dítě z neúplné rodiny může mít skvělé dětství a pozornost obou rodičů, pokud o to rodiče stojí a domluví se tak a dítě je může oba vídat. Oproti tomu dítě z úplné rodiny klidně může mít v dětství nevýhody, když se mu rodiče nevěnují.

Zhlediska finančního zázemí a samozřejmě z citého.

Znají pouze jeden pohled (matky/otce), což může způsobit pokřivené vnímání okolí.

Ženský i mužský aspekt je pro život dítěte nepostradatelný. Potřebuje umět rozlišovat mezi mužským a ženským pohledem na svět, rolí ve společnosti a domácnosti, motivacemi, způsobem komunikace atd. Někdy však může úspěšně otce nahradit strýc či děda nebo matku teta či babička (někdy i lépe). To je velice individuální.

život v úplných rodinách může být někdy horší nežli v neúplných