Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Zavedení školného na veřejných vysokých školách v ČR

Zavedení školného na veřejných vysokých školách v ČR

Víte, že... můžete dotazníky vyplňovat i pomocí mobilních aplikací?
K dispozici jsou aplikace pro iPhone, iPad a Android.

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:Lucie Veselá
Šetření:31. 12. 2010 - 08. 01. 2011
Počet respondentů:125
Počet otázek (max/průměr):13 / 13
Použité ochrany:unikátní IP
Zobrazení otázek:celý dotazník najednou
Návratnost dotazníků:60,5 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:00.04:55
Stáhnout surová data:XLS XLSX CSV XHTML PDF-1 PDF-2 PDF-kódy
Stáhnout grafy:Všechny grafy
odpovědi & grafy   segmentace   závislosti   zdroje   dotazník   citovat

Úvodní informace zveřejněné respondentům

Dobrý den,

 

ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku, týkajícího se "Zavedení školného na veřejných vysokých školách v ČR".  

Dotazník je určen pro studenty veřejných vysokých škol v ČR.

 

Děkuji 

L.Veselá

Odpovědi respondentů

1. Jaký typ studia navštěvujete?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
bakalářské7560 %60 %  
magisterské4939,2 %39,2 %  
bakalářského10,8 %0,8 %  

Graf

2. Jaký je název univerzity, kterou navštěvujete?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
UJEP2116,8 %16,8 %  
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně118,8 %8,8 %  
Univerzita Karlova118,8 %8,8 %  
VŠE86,4 %6,4 %  
Masarykova univerzita75,6 %5,6 %  
UK54 %4 %  
Česká zemědělská univerzita43,2 %3,2 %  
UJEP Ústí nad Labem43,2 %3,2 %  
Západočeská univerzita v Plzni43,2 %3,2 %  
ZČU43,2 %3,2 %  
ostatní odpovědi ČZU
Ostravská Univerzita
VFU Brno
Univerzita Karlova v Praze
ČVUT
Česká zemědělská univerzita v Praze
Karlova Univerzita
UJEP v Ústí nad Labem
Karlova
Vysoká škole ekonomická
Ostravská univerzita v Ostravě
Univerzita Palackého Olomouc
Opavská univerzita
VŠE v Praze
TUL
Masarykova
Technická univerzita v Liberci
VŠE Praha
Vysoká škola Škoda Auto
vse
Vysoká škola ekonomická v Praze
Masarykova universita
VŠB-TU
VŠB - TUO
OSU
Univezita Jana E. Purkyně
Jana Evangelisty Purkyně
VŠB-TUO
ČVUT Praha
Univerzita Pardubice
MUNI
VŠB-TU Ostrava
UTB ve Zlíně
Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
VUT
žádná
Vysoká škola Báňská - Technická univerzita Ostrava
Vysoká škola Báňská
UPa
Univerzita Palackého
4636,8 %36,8 % 

Graf

3. Vypiště název fakulty, kterou navštěvujete?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
Fakulta sociálně ekonomická97,2 %7,2 %  
FSE97,2 %7,2 %  
ekonomická86,4 %6,4 %  
Fakulta sociálních věd75,6 %5,6 %  
pedagogická75,6 %5,6 %  
Pedagogická fakulta75,6 %5,6 %  
FSV43,2 %3,2 %  
Sociálně ekonomická32,4 %2,4 %  
Fakulta sociálně-ekonomická32,4 %2,4 %  
Provozně ekonomická fakulta32,4 %2,4 %  
ostatní odpovědi Podnikohospodářská fakulta
filosofická fakulta
Filozofická fakulta
Sociálně ekonomická fakulta
Ekonomická fakulta
Podnikohospodářská
FTVS
Národohospodářská
Stavební
Fakulta životního prostředí
Přírodovědecká
lékařská
Fakulta financí a účetnictví
Fakulta ekonomická, Cheb
Fakulta informatiky a statistiky
FIS
FUD
FEK
Fakulta veřejných politik
ústav zdravotnických studií
Právnická
ekonomicko-správní
farmaceutická
Fakulta sociálně eknomická
narodohospodarska
fakulta podnikohospodářská
Fakulta sociální věd
filosofická, pedagogická
Sociálně-ekonomická
strojní
provozně ekonomická
Fakulta managementu
FAPPZ
PF
FŽP
Fakulta ekonomicko-správní
FI
Fakulta bezpečnostního inženýrství
Fakulta humanitních studií
Fillozofická
Zdravotně sociální
Právnická fakulta
FEL, FJFI
Ekonomicko-správní fakulta
Fakulta elektrotechniky a komunikacnich technologi
žádný
Přírodovědecká fakulta
Hornicko-geologická
Fakulta zdravotnických studií
Fakulta lesnická a dřevařská
Filozofická
fakulta veterinárního lékařství
FZS
6552 %52 % 

Graf

4. Jaký obor studujete?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
podniková ekonomika a management1411,2 %11,2 %  
Finanční management108 %8 %  
Veřejná a sociální politika108 %8 %  
Podnikání a administrativa43,2 %3,2 %  
Regionální rozvoj32,4 %2,4 %  
Speciální pedagogika32,4 %2,4 %  
Podniková ekonomika32,4 %2,4 %  
management obchodních činností21,6 %1,6 %  
Arts management21,6 %1,6 %  
Krajinné inženýrství10,8 %0,8 %  
ostatní odpovědi Molekulární biologie a biochemie
Angličtina - tělocvik
všeobecné lékařství
Bankovnictví a pojišťovnictví
hospodářská politika a správa
Podniková ekonomie
statisticko-pojistné inženýrství
kulturologie
Informační management
Management v neziskovém sektoru
Sociologie
Ekonomika a Management
Odborná ruština pro hospodářskou praxi
Fotografie
MOČ
Pedagogické asistenství čj a děj pro zš
Veřejná správa a regionální politika
všeobecná sestra
Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury
Právo
veřejná ekonomie
farmacie
Regionální a lokální rozvoj
ekonomika a management obchodu
FIMAP
Management TVS
Národní hospodářství
Ekonomie
narodne hospodarstvo
historie, francouzština
PEMMAG
Pedagogika volného času
čj-nj-vz
strojírenskou technologii
marketing a management
management
Estetika
Aj / Tv se zaměřením na vzdělávání
Tělocvik - Historie
zootechnika
POM
Tělesná výchova + společenské vědy
TVS
Angliský jazky - společenské vědy
veřejná ek. a správa
Geoinformatika
psychologie-speciální pedagogika
Aj Sv Vz
Ekonomika a management ve stavebnivtví
krajinářství
Marketiongová komunikace a PR
tělesná výchova, geografie
management podniku
Bc aplikovana informatika
Pedagogika
Požární ochrana a průmyslová bezpečnost
Sociální pedagogika
Psychologie
Právo a právní věda
Ekonomie energetiky
Podnikové hospodářství
mikroelektronika
žádný
Marketing a obchod
Geografie
Ekonomika a řízení v oblasti surovin
ošetřovatelství
Provoz a řízení myslivosti
Informační studia a knihovnictví
veterinu
VS
ČJ - NJ se zaměřením na vzdělávání
specializace v pedagogice - dějepis/AJ
7358,4 %58,4 % 

Graf

5. Jaká je forma Vašeho studia?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
prezenční11894,4 %94,4 %  
kombinovaná75,6 %5,6 %  

Graf

6. Jaké jsou Vaše finanční příjmy?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
jsem finančně závislý na rodičích, s občasným příjmem7459,2 %59,2 %  
bez příjmu (závislý na rodičích)2721,6 %21,6 %  
pouze s vlastním příjmem (pracující, brigádník)2419,2 %19,2 %  

Graf

7. Jaký je Váš celkový měsíční příjem (jak od rodičů, tak z brigád)?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
1.001,-- Kč až 4.999,-- Kč6249,6 %49,6 %  
5.000,-- Kč až 9.999,-- Kč3024 %24 %  
do 1.000,-- Kč1612,8 %12,8 %  
10.000,-- Kč až 14.999,-- Kč108 %8 %  
15.000,-- Kč a více75,6 %5,6 %  

Graf

8. Jaký je Váš názor jako studenta/studentky na zavedení školného?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše negativní4233,6 %33,6 %  
negativní3830,4 %30,4 %  
spíše kladný1814,4 %14,4 %  
kladný1612,8 %12,8 %  
neutrální118,8 %8,8 %  

Graf

9. Jaká je dle Vás optimální výše školného?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
do 5.000,-- Kč / akademický rok5644,8 %44,8 %  
do 10.000,-- Kč / akademický rok3124,8 %24,8 %  
školné je pro mne jako studenta nemyslitelné (odradilo by mne od studia)2620,8 %20,8 %  
výše školného není pro mé studium rozhodující64,8 %4,8 %  
nad 10.000,-- Kč / akademický rok64,8 %4,8 %  

Graf

10. Jak byste byl/a školné schopen/na zaplatit?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
využil bych kombinaci několika předcházejících faktorů4536 %36 %  
z rodinných zdrojů 3729,6 %29,6 %  
musel/a bych si na studium vypůjčit od finanční instituce 2016 %16 %  
nevím129,6 %9,6 %  
z vlastních zdrojů 118,8 %8,8 %  

Graf

11. Jaké pozitivní účinky dle Vás zavedení školného bude mít?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

- Nebudou se na skolu hlasit flakaci co nepredpokladaji studium ale chteji studentnske vyhody pouze jako ISIC ci menza - vetsi motivace dodelat skolu

- Nepůjdou studovat ti lidé, kterým se zatím pouze nechce do práce a během studia nevykazují žádné výsledky. - Zkvalitnění systému vzdělávání v tom smyslu, že dojde k zrušení oborů, které jsou k ničemu, kde je nakvalitní výuka. Za špatné vzdělání asi nikdo nebude ochoten platit.

"eliminace" věčných studentů, kteří nevydrží u oboru více než dva semestry; větší váženost vzdělání

1.Vyšší efektivita studia obecně. Studenti nebudou prodlužovat svá studia, budou si studia více vážit, tím pádem stoupne i kvalita absolventů, aniž by se reálně zvýšila kvalita výuky ve školách. 2.Spolufinancování odlehčí státu po finanční stránce => opět prostředky na vědu.

Budeme si vazit studia a vice se snazit-nebude se zbytecne prodluzovat studium.

Budou tam chodit jen studenti se zájmem.

Částečně větší motivace studentů, zmenšení počtu VŠ studentů, zajištění příjmům perspektivním univerzitám.

Člověk, který bude chtít strávit rok tím, že půjde na vysokou jen proto, aby mohl využívat studentské slevy, si nejspíše studium rozmyslí. A tak na vysokých školách budou jen ti, co doopravdy studovat chtějí.

Do škol se dostanou pouze lidé, kteří to budou myslet se studiem vážně. Odpadnou ,,věční studenti". Studenti budou mít na mysli své vložené prostředky, proto budou chtít školu dodělat, tzn. budou se víc snažit. Tím by se mohla zvýšit úroveň vzdělání. Diplom z VŠ by tak nemusel mít ,,každý".

Do školství se dostane více peněz

Eliminace studentů, kteří jen ždímají z rodičů peníze, aby ještě nemuseli pracovat. Věční studenti mi nevadí, to je riziko podnikání přinášející i ovoce.

Hovoří se o zlepšení kvality výuky, ale to bych neviděla až tak pozitivně, jelikož to záleží individuálně na každém kantorovi.

ihned po zavedení žádné. pokud by se zavedlo, studenti, kteřých se školné bude týkat, z toho žádné výhody mít nebudou.možná za delší dobu by mohlo docházet k postupnému zkvalitňování výuky a vybavení škol, ovšem záleží i na tom, jak školy s penězi budou hospodařit a zda za ně budou studentům plynout nějaké výhody.

Já bych to nazvala "přirozenou selekcí" - ti, kteří mají opravdový zájem o studium, mají zájem dál rozvíjet své schopnosti a vědomosti, ti budou ochotni za studium platit, protože se jim to v budoucnu (po úspěšném završení studia) vrátí mnohonásobně. Povede to k větší důslednosti jak při výběru oboru, tak i při samotném sudiu. Myslím, že to bude hlavně hodně motivující. A pozvedne se tak úroveň VŠ vzdělávání. Zároveň pak bude také pro takto vzdělané jedince snazší uplatnění na trhu práce v daném oboru.

Je nezbytně nutné, aby zavedení školného doprovázela možnost garantovaných studentských půjček, a to ve větší výši, než jsou náklady na školné. V takovém případě existují jen pozitivní účinky - studenti už nebudou limitováni tím, že musí chodit do práce (například já osobně jsem kvůli tomu nemohla na lékařskou fakultu), takže si mohou svobodně vybrat obor a nemusí čas, který by se měl věnovat studiu, zabíjet na brigádách. Dále se školy vyčistí od těch, kteří jdou na VŠ "protože se jim ještě nechce do práce".

jen ty, že by na vysokou školu nešli lidé, kteří jen chtějí oddálit dobu, kdy budou muset pracovat

jsem pro placení rozumné částky školného pokud bude kvalitní výuka. Za to aby na cvičení přišel znuděný doktorand, přečetl kus papíru a odešl, tak platit nechci. za rozumnou částku beru něco do 10000Kč/rok protože děleno 10.ti měsíci vychází 1000 Kč/měsíc, většina studentů chodí na poloviční úvazek do práce a na tolik přibližně vyjde kartón cigaret, takže si myslím, že by bylo kde se uskromnit.

lepší přístup ke studiu

lepší vybavení např. kvalitní počítače

lepší vybavení škol, vyšší motivace studentů ke studiu

Lidé nebudou studovat jen z důvodu, aby měli status studenta, který jim zadarmo přináší řadu výhod.

M,GJ.

Mel by se snizit statni deficit, ale druhou stranu to politici utopi nekde jinde takze me nic pozitivniho nenapada...

Mělo by být založeno na kvalitě školy, aby separovalo "lokálky" od kvalitních škol, pak bude účinek pozitivní v celkovém zlepšení kvality školství - dobré školy s vlastním výzkumem by tak mohly dosáhnout na více peněz, než školy "pro papír".

méně absolventů - více prac. příležitostí, potenciální zkvalitnění výuky, vážení si studia, studovat budou pouze ti, kteří na to skutečně mají a nikoliv všichni, lepší stipendijní systém

Méně lidí s vysokoškolským vzděláním bude znamenat větší šanci na získání přiměřeného zaměstnání.

Méně studentů, kteří studují jen z důvodu, že nechtějí pracovat, ale na studium víceméně kašlou.

Méně věčných studentů

menší nápor studentů

minimalizace věčných studentů, větší samostatnost studentů - brigády apod., peníze na rozvoj školy, studovat půjdou jen ti, kteří o to stojí a nechtějí jen zabít čas a nejít do práce

Možná by se studenti více snažili dostudovat.

možná odradí "flákače", uzavření neperspektivních oborů

možná si více studentů bude vážit toho, že mají možnost studovat

možná více peněz pro školu

možná zlepšení úrovně?

Možná zlepšení výuky, lepší pomůcky, lepší vybavení univerzit.

Možná zodpovědnější přístup ke studiu Vylepšení technického vybavení školy Přidání platu učitelům (ale diskriminace učitelů na SŠ a ZŠ) Spokojenější učitelé Více osobní přístup ke studentovi - efektivnost vyřízení jeho žádostí

možná zvýšení kvality výuky (ale zatím to není zavedené, takže to je jen hypoteticky), studenty možná víc donutí se lépe připravovat, aby nemuseli další rok platit školné navíc.

možné zlepšení kvality výuky

může se zvýšit úroveň vysokých škol

myslím si že by asi odradilo řadu studentů neustále přecházet mezi obory a znovu a znovu nastupovat do prvních ročníků. Nicméně ty studenty kteří neřeší peníze by to asi neodradilo. TAké si myslím - pokud by ty finanční prostředky využívala univerzita pro zlepšení podmínek studia - tak napříkad možnosti kvalitních kurzů vybavenosti knihoven, zlepšení kvality výuky.

Myslím si, že žádné.

Myslím, že žádné. Kvalita výuky nebo vybavenost učeben ani nic podobného se na školách určitě nezmění. A platy zaměstnancům také nejspíš nebudou zvýšeny...

nebude

nebudou se zbytečně přihlašovat lidé, co o studium nestojí a jen si prodlužují školní léta o půl roku

Nenacházím klady

Nenapadá mě žádný.

nenapadají mne žádné, co se týče mého oboru

nevím

nevím

nevim:))

nezávilost škol na státním rozpočtu, zvýšení úrovně škol

Nyní může studovat kdokoliv i ten, co na to nemá předpoklady, neví co dál a chce si prodloužit mládí. Při zavedení školného bude studovat menší počet lidí a z 80% pouze ti, kteří o to studium mají vážný zájem. Také to prospějě těm starším ročníkům, kteří už titul mají, protože nebude taková konkurence mezi uchazeči o práci s vysokoškolským titulem.

Odbourání tzv. věčných studentů, zkvalitnění vysokého školství v ČR, titul dostane opravdu jen ten kdo se o něj opravdu nějak zaslouží a něco pro něj obětuje

Odpadli by studenti, kteří nemají o studium takový zájem.

odradí studenty, co to "jen zkoušejí"

osamostatnění škol od státu, vyšší zájem studentů o studium, doufám ve výše peněz pro školy

Pokud budou takto získané finanční prostředky náležitě využity, mohla by být zlepšena úroveň přednášek a mohli by být lépe finančně ohodnoceni univerzitní profesoři.

Pro samotného studenta nebude mít žádné pozitivní účinky!

příjem do SR

Přísun peněz do pokladny školy. Samozřejmě by muselo být v legislativě jasně definováno, jak a kam tyto finanční prostředky potečou, a samozřejmě by měly jít do školství.

skvalitnení technickeho vybavení škol, lepsi ohodnoceni pedagogu, mozna skvalitneni vyuky

snad alarmuje lidi, aby si uvědomili, že je skutečně cosi prohnilého v království dánském

Snad by se zvedla úroveň vysokých škol, ale bylo by to až za delší dobu, než by mě to postihlo. Menší zatížení státu, ale je to nefér.

Snad je bude mít - lepší kvalita výuky, studenti si budou vážit, že studují, odpadnou ti studenti, kteří se jen zapíší a nestudují.

snad kvalita studia

Snížení postupné devalvace vysokého školství obrovským množstvím zájemců které láká pouze titul. Zvýšení úrovně vysokého školství.

Sníží se počet studentů a vysokoškolské vzdělání nebude mít tolik lidí.

Sporadický příliv peněz do školství

stát ušetří na studentech, kteří studují jen kvůli platbě zdravotního a sociálního pojištění

student, který má nyní vlažný nebo žádný vztah ke studiu se bude více snažit školu zvládnout, nebo odejde. Zůstanou ti, co opravdu studovat chtějí.

Studenti budou chtít vystudovat školu, na kterou se přihlásili, a nebudou studovat jen za účelem nechození do práce

studenti budou více chodit do školy, pilněji se připravovat, víc jim na tom bude záležet

studenti nebudou zneužívat vysokých škol jako odklad nutnosti jít do práce

Studenti si budou dosaženého vzdělání a práci vyučujících více vážit.

studenti si budou více vážit studia

Studenti si budou více vážit studia a odradí lidi, kteří studují jen z důvodu sociálních podpor. Také zkvalitnění studia.

Studenti si snad budou více vážit poskytnutého studia. Odpadne zneužívání zapisování se na školy, které pak studenti nenavštěvují, ale využívají výhod ve formě poskytnutí koleje či různých studentských slev. Vyučující by se mohli cítit více odpovědni za kvalitu své práce.

Studenti si více budou vážit nabízeného vzdělání a nebudou ho brát pouze jako oddálení nástupu do pracovního procesu.

Studenti si začnou vážit studia; lepší financování VŠ - lepší kvalita, nižší počet vysokoškoláků

studovali by lidé, kteří by o to měli doopravdy zájem, protože by nikdo nechtěl jen tak vyhodit peníze... a poté tedy nebude mít magisterský diplom každý jako dnes... navíc je to dobrá motivace a když stát nám na to půjčí a po splnění podmínek mu to splatíme, proč ne.. =)

Studovali by pouze ti, kdo o to mají skutečný zájem

školy nebudou přeplněné, kantoři se budou moci více věnovat stundentům

školy ty peníze dostanou přímo na ruku, nesemleté byrokracií

těžká otázka, mohla by to zvýšit motivaci ke kcalitnímu studiu, ale to by se musela zkvlatitnit i výuka, nejen přístup studentů; rozhodně si od toho neslibuji zvýšení kvality, může to dost lidí odradit, spíš si myslím, že to moc pozitivní dopad mít nebude

Větší kvalita studia a zvýšení věhlasu státních škol

větší příliv financí do školství, které však z větší části skončí jinde než by měly...

Větší snaha studentů dostudovat řádně dle určené doby studia.

větší zodpovědnost studentů při výběru oborů (ubude neuplatnitelných genderových ekologistu a podobných pseudovzdělanců)

více finančních prostředků pro vybevení škol

více peněz ve školství

více peněz ve školství, vyšší kvalita služeb

Výší školného regulace uchazečů na určité obory (například vysoké pro ekonomické a právnické obory a naopak výhodné co se týče oborů technických).

Z dlouhodobého hlediska by to MOHLO přinést zkvalitnění prostředí výuky. Hlavně technického zázemí a vzhledu učebem. Zkvalitnění výuky samotné od zavedení školného neočekávám.

Zadne

Zase si jednou někdo nahrabe :)

Zkvalitnění akademických pracovníků a výuky.

zkvalitnění vysokoškolského prostředí, možná i výuky; větší motivace k řádnému ukončení studia; omezení těch studentů, kteří se zapisují do škol jen kvůli statutu studenta

zkvalitnění výuky

Zlepšení kvality vzdělání v ČR - kvalifikovanější vyučující/přednášející, motivace k maximalizaci efektu vzdělání. Lepší pracovní pomůcky potřebné k výuce. Možnost zúčastnění se variabilních seminářů/kurzů mimo studijní plán, např. managerské kurzy apod. Na VŠ nebude studovat každý druhý, zruší se přijímání ke studiu bez vstupních testů, sníží se konkurence mezi vysokoškolsky vzdělanými, avšak nekvalifikovanými absolventy na trhu práce.

zlepšení úrovně vysokých škol, omezení počtu studentů, kteří pouze využívají systém a jeho výhody, zprestižnění

Zodpovednejsi pristup ke studiu.

Zodpovědnější přístup ke studiu - sníží se počet "věčných" student. Lepší výběr vysoké školy, aby nedocházelo k tomu, že student nastoupí, zjistí, že ho to nebaví a začne zase jinou školu.

zvedne úroveň škol a výzkumů

zvýšení kvality

zvýšení kvality vysokého školství, více férová alokace financí mezi školy podle jejich kvality - ohodnoceny podle počtu studentů

zvýšení motivace studentů i pedagogů, větší deferenciace mezi kvalitními a mizenrými školami, snížení daní

Zvýšení přijmu VŠ => rozvoj vědy a výzkumu Vyšší studijní nasazení studentů :D

zvýší se kvalita vybavení, zvýšení platů učitelům

žádné

žádné

žádné

žádně

Žádné

Žádné

žádné

žádné

žádné

žádné

žádné

žádné

žádné, jelikož peníze nepůjdou přímo vysokým školám tak ani zvýšení kvality výuky či lepší vybavenost nemohu očekávat

žádné, státní školy byly vždy zadarmo, tak by to tak mělo zůstat. Kdo studuje na soukromé, tak ať si to zaplatí, je to induviduální volba

Žádné.

žádný

12. Jaké negativní důsledky dle Vás zavedení školného bude mít?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

-

- kvůli školnému si nebude moc dovolit vystudovat VŠ každý - studovat budou jen dobře finančně zajištění studenti, kteří ale stejně již studují na soukromých školách! - ubyde značná míra kvalitních studentů atd atd

- pujcky jsou pro nektere ekonomicky slabe obcany velmi problematicke, nebo napriklad pro postizene lidi je sance na zaplaceni pujcky velmi nizka, protoze nemaji realnou sanci na uplatneni ci ne za moc penez - nekteri studenti, i kdyz nadani diky tomu nebudou chtit dale studovat, protoze nektere obory jako treba knihovnictvi nenabizeji realne vysoke financni ohodnoceni a i pri splaceni po dostudovani, kdyz ma clovek rodinu a prijem 10 tisic ze kterych ma platit najem, deti a jeste studium ? nerealne

- Ztížený přístup ke vzdělání pro sociálně slabé jedince - Větší stresová zátěž pro studenty

"zadlužení" např. u bankovních institucí (ale pokud bude školné přijatelné např. 10.000 Kč za akademický rok, pak to nebude tak dramatické)

1.S každou novotou (systém financování, evidence, ... ) přichází také nesrovnalosti, nezvyk, problémy se zaváděním.

a) 1 zidle v kampusu pry stoji az 7000 Kc. Nevim za co platim. b) kvalitu vyuky to neovlivni

budou na to mít jen protekční dětičky z bohatých rodin. Ostatní chytří lidi skončí u lopaty.

budu si muset zadlužit, což v dnešní situaci s nezaměstnaností, je dost riskantní

budu studovat hlavně ti, kteří na to budou mít a řada chytrých lidí, kteří by mohli být pro společnost v budoucnu velmi prospěšní studovat nebudou a tak nerozvinou svůj potenciál, protože se kvůli studiu nebudou chtít zadlužit.

Další rozevření ekonomických nůžek; sociálně slabí mají již teď problémy se zaplacením všech poplatků souvisejících se studiem a v případě, že si na studium pujčí, bude tato půjčka znamenat další (a vůbec ne malé) břemeno do již tak nabité budoucnosti (oddáli založení rodiny, spoření na důchod, omezí výdaje na spotřebu a sníží životní úroveň mladých lidí).

Diskriminace sociálně slabších, pokud nebude současně vyřešena tato problematika - například formou výhodných studenstkých půjček, sociálních stipendií či jinou formou.

diskriminaci sociálně slabých , byť studiachtivých žáků

finanční náročnost a především budoucí zadluženost mladých lidí, kteří ještě ani pořádně nevykročili do života

finanční nedostatek

Finanční zátěž, ale pokud bude dobře nastaven systém stipendií a půjček, je po problému.

GU.

chytří lidé bez peněz nebudou moci studovat

Chytří lidé z chudých rodin nebudou mít možnost studovat VŠ, jelikož na to nebudou mít prostředky. VŠ bude přepych pouze pro bohatší studenty.

Chytří studenti, kteří nemají dostatek finančních prostředků se nebudou moci vzdělávat. A zůstanou na školách jen Ti, kteří jsou bohatí. Rozumný člověk se nezadluží bez toho aniž by měl práci, jelikož by to neměl z čeho splácet. A o vysokoškoláka bez praxe až tak velký zájem není.

ještě větší degradaci humanitních oboru opět se budou srovnávat humanitní a technické obory pouze z pohledu finančního, nikoliv společensky potřebného

ještě větší destrukci společnosti, znehodnocení akademické kultury a atmosféry mezi studenty, korupci, diskriminaci nemajetnějších...je to zkrátka nemorální opatření

Jsem přesvědčená, že některé to od studia odradí.

když bude školné vysoké, budou moci studovat jen děti (mládež) z bohatších rodin

kvůli zavedení školného spoustu studentů ani studovat nebude moct, protože jejich finanční situace (hlavně celé rodiny, která studenta podporuje) jim to nedovolí, protože už i studijní materiály dají částku minimálně kolem 5tisíc za rok, což si nemůže dovolit každý

Lidé ze sociálně slabších vrstev nebudou mít možnost studovat, i když by na to měli.

lidi příště zvolí zas nějaké populisty

málo studentů z důvodu neschpnosti zaplacení školného

mediální humbuk socialistů snažících se nalákat hloupé voliče

méně peněz pro školy, likvidace malých oborů

méně studentů, kteří jsou chytří, ale finančně jsou na tom hůře

Méně vzdělaná společnost nedostupnost vzdělání sociálně slabším skupinám

mladí lidé nebudou moci kvůli školnému studovat VŠ

mnoho lidí nebude na studium mít; zhoršení výsledků ve studiu z hlediska méně času - více času budou studenti věnovat brigádám; zadlužení studentů půjčkami na studium - po vystudování dluhy - bude si chtít zařídit byt, ale nebude mít z čeho

mnoho lidí si nebude moct studium dovolit (například při studiu medicíny - výdaje za kolej, dopravu, stravu a velmi vysoké výdaje za knihy, k tomu naprostý nedostatek času na brigádu)

mnoho nadaných studentů nebude mít šanci studovat, protože budou ze sociálně slabé rodiny

Mnoho studentů opustí studium z finančních důvodů. A jiní studenti, kteří se už teď při studiu nemohou spoléhat na pomoc rodičů, budou mít dluhy a ještě větší problémy s tím, kde peníze sehnat.

Mohlo by být příliš vysoké a mnoho mladých lidí by si to nemohlo dovolit. Na školy by se spíše dostávali ti bohatší než inteligentnější a možná by díky tomu klesla i úroveň výuky. Rodiny s více dětmi by rozhodovali, které dítě vydržovat na studiích. Sníží se celková úroveň vzdělání obyvatelstva. Už jenom proto, že by bude řečeno, že se za to bude platit, mnoho lidí si to raději rozmyslí tam jít. A s tím jsou spojeny další prvky - snížení demokracie - lidé si nebudou uvědomovat co to znamená-, zvýšení kriminality.

možné vyloučení některých sociálních skupin studentů - nemusí mít na studium prostředky

Na školy se dostanou děti boháčů, které by jinak na studium neměly, ale rodiče jim titul "zaplatí" Do školy nebudou chodit chytří lidé, kteří by se bez školného na studia dostali, ale pokud se bude platit,nebudou na to mít. A nebudou se chtít zadlužovat

Nadaní studenti ze sociálně slabých rodin se dostanou do složité situace. Může nastat problém jako u některých soukromých škol, tedy studium je velmi jednoduché a vysokoškolstý titul je do jisté míry poskytnut za to, že si studenti zaplatili.

Ne kazdy bude mit moznost studovat VS. Zhorsi se studiji vysledky (pokud nekdo plati, prece ho nevyhodim od zkousky) Prohloubi se rozdil mezi jednotlivymi vrstvamy- Bohati lide uz tak maji snadnejsi zivot, zavedenim skolneho jim odpadne nekolik chudsich avsak ctizadostivych konkurentu v oboru.

Ne každý si na něj bude moct dovolit, ne každý si chce vzít půjčku a zadlužit se hned v mládí

ne všichni co by na na školu měli vědomostně na ni budou mít i finančně, proto na vysokou nepůjdou

Ne všichni studenti si ho budou moci dovolit, o to více však stoupne úroveň kvalifikovaných vysokoškolských absolventů na trhu práce.

ne všichni, kteří mají opravdu zájem studovat si to budou moct dovolit

nebude transparentní to, komu ty peníze jdou a můžeme jen hádat, zda to lepší kvalitu výuky...

nebudou studovat sociálně slabší nebo střední vrstvy, pokud nebudou mít jistotu, že to finančně zvládnou, možné zvýhodnění bohatších (a ne chytřejších)

nebudou studovat studenti ze sociálně nižších vrstev, kteří nebudou schopní studium zaplatit, ale kteří mají dispozice pro vystudování vš

nedostupnost studia pro nižší sociální skupiny

negativní je na tom všechno

někdo by mohl mít pocit, že je to něco jako na skoukromých školách, že když si platí tak mají automaticky zajištěn postup i bez znalostí a školy by na tom mohly chtít vydělávat a tím by klesla úroveň

Některé skupiny na něj nedosáhnou, ale pokud by se zavedla pro studenty výhodná půjčka, např. splácet až po škole, nízká úroková sazba, tak bych v tom veliký problém neviděla.

některé studenty to zadluží

někteří lidé si studium nebudou moci dovolit

někteří lidi, kteří by chtěli studovat nebudou mít tu možnost

Někteří nadaní studenti raději budou volit již zaměstnání před studiem z důvodu vidiny, že se zadluží a zdůvodu nedostatku finančních prostředků.

Někteří nadaní studenti si nebudou moci školné dovolit. I v případě možnosti půjčky, nebo rozložení plateb, podle mého názoru, budou tímto odrazeni.

někteří o studium budou mít zájem, ale nebudou mít peníze na školné

Někteří sociálně slabí mohou mít problém se na školu dostat.

nemožnost studia pro některé lidi

nespatřuji žádné negativní důsledky

Nevím

nevím

Nezájem maturantů dále pokračovat ve studiu a "nátlak" ze strany rodičů aby dále nechtěli studovat.

Nezájem o studium na vysokých školách, možnost studia pouze pro vyšší třídu.

Nezájem o VŠ.

nižší počet VŠ studentů, nevýhoda pro nižší sociálnějí skupiny, dluhy, dluhy, dluhy, po škole nemožnost založení rodiny kvůli zadlužení z VŠ a dalších hypoték na bydlení

odchod i kvalitních studentů z vysokých škol jen proto, že nemají finance

odliv mene majetnych studentu, posmech mene majetnym studentum pri studiu, mene casu na skolu - kdyz bude muset student pracovat...

odradí mnoho schopných studentů

Odradí některé studenty z chudších rodin, kteří se budou bát risknout si "úvazek" ke kvalitní škole - hlavně u varianty přímého školného

Odradí spoustu lidí od studia. Někteří lidé si nemohou nějaké školné dovolit i přes to, že by VŠ studovat chtěli.

odrazeni od studia

Omezení přístupu ke vzdělání nižším sociálním vrstvám s nízkými příjmy.

omezí dostupnost vysokoškolského vzdělání těm, kteří si jej nebudou moci dovolit

Omezování budoucích vysokoškoláků, především odrazení od studia díky zadlužování do budoucího života. Upřednostnění dětí pocházejících z rodin s vyšší životní úrovní.

Peníze vynaložené na studium nezvýší kvalitu výuky a finanční požadavky škol možná i odradí některé potencionální studenty.

Pokud bude školné doprovázené vhodnými půjčkami, tak negativní důsledky neexistují.

Pokud se nebudou platit peníze přímo škole (pokud je nebude vybírat univerzita), tak je pravděpodobné, že se na Vš školství tyto peníze vůbec nedostanou, ale pouze zalepí schodek ve státním rozpočtu. Z tohoto důvodu se školným nesouhlasím, jelikož nevěřím, že peníze půjdou na podporu univerzit.

Pokud veřejné školy zavedou školné, hodně studentů na školách ubyde, protože v dnešní době si to ne každý může dovolit. Nastává tu však otázka pro ty co si to dovolit mohou - Proč nejít na soukromou školu ?

Pravděpodobně dojde k menšímu zájmu studentů z nízkopříjmových rodin a tím pádem se na vysoké školy dostanou i méně inteligentní studenti

Pro spoustu lidí bude studium vš nemožné z finančního hlediska

Problém pro některé nízkopříjmové skupiny obyvatel.

Přestanou studovat nadaní studenti, kteří na studium nebudou mít prostředky.

Riziko příliš vysokého stanovení školného - dopad na sociálně slabší studenty

Snížení počtu vysokoškoláků, snížený zájem o studium

sociálně slabší budou odrazeni

Sociálně slabší lidi odradí od studia.

sociálně slabší nebudou mít možnost bez půjček financovat studium

spousta lidí podle mě studovat nepůjde nebo jen na dálkové studium k práci. Takhle bych to musela řešit například já protože rodiče mi dají max. tři tisíce na zaplacení nájmu a jinak lítám jak blázen abych měla na zbytek. Jsme na VŠ dva a je to už pro rodiče komplikované. Trošku se bojím taky toho že dojde k zamezení přístupu finančně slabším vrstvám ke vzdělání. Už ted je ČR jednou ze zemí ve které je přístup chudých ke vzdělání jeden z nejhorších a nemyslím si že by v tomto případě dopadlo jinak.

Spousta studentů nebude mít na školné, peníze nepůjdou tam, kam by si platící studenti přáli

Spoustu soc. slabsich to odradi od studia.

stíží možnost studia

studenti dají přednost soukromým školám

Studenti, kteří nemají příjmy, nebo mají příjmy nízké, si budou muset půjčit na studium, neboť nebudou mít dostatek zdrojů. A ti kteří nemají příjmy žádné si studium ani dovolit nemohou.

Studium na VŠ bude nemyslitelne pro sirokou verejnost. Opet se uplatni jen bohatsi.

studium nebude dostupné pro malou část studentů

studium si nebudou moci dovolit sociálně slabší občasné

Studovat budou ti, co na to mají peníze, nikoliv ti, co na to mají "buňky"

studovat nebudou moct všichni, někteří chudší studenti nepůjdou na VŠ, i když na ni mají, zadlužení studentů na několik let dopředu

Školné si nebudou moci dovolit rodiny s nižšími příjmy a studenti se budou muset zavázat půjčkami.

Školy dostávají od státu příspěvek na každého přijatého studenta. Jestliže poklesne počet zájemců o VŠ vzdělání, mohlo by to vést i k menšímu počtu přijatých a tím pádem i k menším příjmům, ale kdo ví. Ale na druhou stranu, nemyslím, že pokles zájemců o VŠ vzdělání je až tak negativní věc, naopak si myslím, že by tím tak mohl vzrůst zájem o dnes tak opomíjené odborné vzdělání na úrovni SŠ - tyto obory jsou stále potřebné, zájem o ně upadá ale poptávka roste.

ti ze slabších sociálních skupin se zbytečně zadluží anebo nepůjdou studovat vůbec, i když by studium zvládli lépe něž ti z bohatších skupin školné mi nepřijde jako vhodný způsob, který by měl třídit studenty na ty, kteří na školu mají a na ty, kteří ne

to velmi záleží na konkrétním provedení podmínek školného, systému půjček, stipendií aj.

ubyde studentů. Studium na VŠ je už tak dost finančně náročné. To, že by zavedení školného mělo zlepšit úroveň školství, to je argument hodný výsměchu. Moc dobře přece víme, jak to u nás chodí.... NO COMMENT.

více starostí okolo studia... např. řešení finanční půjčky...

Vrátíme se do doby první republiky, kdy si dovolit studovat mohl jen "doktorův synáček", který byl sice hloupý, ale měl dost peněz. A chtěla bych vidět nějakého blázna, který by šel platit školné na Pedagogickou fakultu a pak vydělávat ve škole tolik, jako člověk s výučním listem.

VŠ nebudou moci navštěvovat lidé s nižšími příjmy, i když inteligenčně a znalostně by měli na studium VŠ dobré předpoklady

vysokou školu nebudou navčtěvovat studentu, kteří jsou inteligenčně na výši, ale studenti, co mají dost peněz.

vysoký tlak na studenty, kteří budou muset více pracovat než studovat

Vzdělanost je investice státu, stejně jako děti. Vzhledem k přístupu dnešní politiky budem do 50 let blbí a vymírající. Vsaďte se!

Zadlužení studenta Obchodování s půjčkami (vzrůst společností, které budou chtít na půjčkách něco vydělat) Menší zájem o vysokoškolský titul - hlavně z řad sociálně slabších Diskriminace slabších soc. vrstev Diskriminace učitelů Sš a ZŽ a ostatních nevysokých škol

Zásadní negativa nevidím.

zatím se mi to jeví tak, že studovat budou moci jen ti, kteří na to budou mít prostředky - z bohatých rodin, ač možná nepříliš nadaní; dále zadlužení mladých lidí (nikdy by mne nenapadlo vzít si půjčku v 19 letech, nerada bych v budoucnu žila "z ruky do pusy" kvůli splácení půjčky + pravděp. si budu chtít vzít půjčku na dům apod.)

Zavedení školného by mohlo ztížit nebo dokonce znemožnit některým sociálně slabším studentům přístup ke studiu na vysoké škole.

Znepřístupnění studia lidem s nižšími příjmy, naopak tzv. "kupování" si titulu pro studenty, co si to mohou dovolit.

Znepřístupnění studia majetkově slabším studentům

znevýhodnění sociálně slabších potencionálních studentů; zvýšení nákladů na studium, které i teď jsou vysoké (obzvlášť pokud nestudujete v rodném městě a nebydlíte u rodičů)

znevýhodnění sociálně slabších studentů

znevýhodnění určitých sociálních skupin; zadlužení mladých lidí a tím možné další posouvání rodičovství

zvýšení prahu pro vstup na VŠ

žádné

žádné

žádné

13. Jakého jste pohlaví?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
žena9777,6 %77,6 %  
muž2822,4 %22,4 %  

Graf


(placená inzerce)

SEGMENTACE RESPONDENTŮ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ BETA

Pomocí tohoto nástroje můžete získat přepočítané výsledky pro jednotlivé segmenty respondentů a zjistit, zda se odpovědi určitého segmentu respondentů liší od „průměrného” respondenta. Funkce je v tomto momentě v testovacím režimu a zcela bez záruky, nepoužívejte ji jako jedinou metodu pro vyhodnocení hypotéz!

Metodická část této funkce se teprve připravuje, časem přibude podpora také pro chybějící typy otázek. V případě, že objevíte nějakou chybu, neváhejte mě kontaktovat.

Segmentační otázka č. 1
Segmentační otázka č. 2
Segmentační otázka č. 3

Analýza zajímavých souvislostí a závislostí (DZD)5

Nebyly nalezeny žádné zajímavé souvislosti mezi odpovědmi.

Zjišťování závislostí odpovědí

Pomocí této funkce můžete analyzovat vztahy mezi různými odpověďmi. V části A vždy vyberte jeden výrok (odpověď na určitou otázku), který Vás zajímá. V části B poté zaškrtněte odpovědi, u kterých předpokládáte, že by mohly mít nějakou souvislost s odpovědí z části A. Po stisku tlačítka Analyzovat na konci formuláře se dozvíte sílu závislosti A na B.

Tip: Delší vysvětlení i s příklady naleznete v nápovědě

A) VYBERTE ODPOVĚĎ (VÝROK), KTERÁ VÁS ZAJÍMÁ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky tyto výroky sloučíte (logická spojka NEBO), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek docílíte vytvoření kombinovaného výroku (logická spojka A).

1. Jaký typ studia navštěvujete?

2. Jaký je název univerzity, kterou navštěvujete?

4. Jaký obor studujete?

5. Jaká je forma Vašeho studia?

6. Jaké jsou Vaše finanční příjmy?

7. Jaký je Váš celkový měsíční příjem (jak od rodičů, tak z brigád)?

8. Jaký je Váš názor jako studenta/studentky na zavedení školného?

9. Jaká je dle Vás optimální výše školného?

10. Jak byste byl/a školné schopen/na zaplatit?

11. Jaké pozitivní účinky dle Vás zavedení školného bude mít?

13. Jakého jste pohlaví?

B) DEFINUJTE SKUPINU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ ODPOVĚDÍ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky skupinu respondentů rozšíříte (podskupiny respondentů budou sloučeny), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek skupinu zúžíte (použije se podskupina respondentů vyhovující všem otázkám).

1. Jaký typ studia navštěvujete?

2. Jaký je název univerzity, kterou navštěvujete?

4. Jaký obor studujete?

5. Jaká je forma Vašeho studia?

6. Jaké jsou Vaše finanční příjmy?

7. Jaký je Váš celkový měsíční příjem (jak od rodičů, tak z brigád)?

8. Jaký je Váš názor jako studenta/studentky na zavedení školného?

9. Jaká je dle Vás optimální výše školného?

10. Jak byste byl/a školné schopen/na zaplatit?

11. Jaké pozitivní účinky dle Vás zavedení školného bude mít?

13. Jakého jste pohlaví?

C) KLEPNUTÍM NA TLAČÍTKO SPUSŤTE ANALÝZU ZÁVISLOSTI

Analýza Vám řekne, zda má Vaše definice skupiny respondentů nějaký vliv na Vámi vybraný výrok.

Zdroje respondentů

Níže uvedený seznam obsahuje odkazy na nejvýznamnější stránky, ze kterých přišli respondenti (dle refereru):

Z bezpečnostních důvodů nejsou zobrazeny kompletní adresy, ze kterých uživatelé přišli, ani minoritní zdroje respondentů. V případě následování odkazu z outlooku, icq nebo použití firewallu obvykle není možné zdroj zjistit. Jedná se o statistiku návštěvnosti dotazníku, nikoli jeho úspěšného odeslání (z různých zdrojů mohla být úspěšnost vyplnění dotazníku různá). Údaje tedy mohou sloužit pouze pro velmi hrubou orientaci.

Citace

Veselá, L.Zavedení školného na veřejných vysokých školách v ČR (výsledky průzkumu), 2011. Dostupné online na https://zavedeni-skolneho-na.vyplnto.cz.

Licence Creative Commons   Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko

Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.