Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Získávání, výběr a přijímání absolventů VŠ do zaměstnání
Získávání, výběr a přijímání absolventů VŠ do zaměstnání
→ Jak reagujete na přidání "ai funkcí" do programů, které používáte? Štve vás to, nebo to berete jako příjemné vylepšení? Nebo byste radši všude používali svou oblíbenou AI? ←
(cca 7 minut, veřejné výsledky v září)
Základní údaje o provedeném průzkumu
| Autor průzkumu: | Daniela Osvaldová |
|---|---|
| Šetření: | 29. 11. 2010 - 10. 12. 2010 |
| Počet respondentů: | 100 |
| Počet otázek (max/průměr): | 23 / 12.93 |
| Použité ochrany: | unikátní IP |
| Zobrazení otázek: | celý dotazník najednou |
| Návratnost dotazníků: | 63,5 % |
| Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník). | |
| Průměrná doba vyplňování: | 00.05:13 |
| odpovědi & grafy segmentace zdroje dotazník citovat | |
Úvodní informace zveřejněné respondentům
Dobrý den, jsem studentkou fakulty sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem. V současné době píši diplomovou práci a proto bych vás chtěla požádat o vyplnění následujícího dotazníku. Dotazník je určen pro studenty a absolventy vysokých škol (v dotazníku dále uváděná zkratka VŠ). Předem velice děkuji za pomoc. Bc. Daniela Osvaldová
Odpovědi respondentů
1. Jste student, nebo absolvent VŠ?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 2, Ne → konec dotazníku].
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| Ano | 90 | 90 % | 90 % |
| Ne | 10 | 10 % | 10 % |
2. Jste ...
Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| student VŠ | 52 | 57,78 % | 52 % |
| absolvent VŠ | 45 | 50 % | 45 % |
3. V jakém městě se nachází vaše VŠ?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| Ústí nad Labem | 56 | 62,22 % | 56 % |
| Praha | 13 | 14,44 % | 13 % |
| Brno | 7 | 7,78 % | 7 % |
| Liberec | 4 | 4,44 % | 4 % |
| Hradec Králové | 2 | 2,22 % | 2 % |
| Ústí n. L. | 1 | 1,11 % | 1 % |
| Jindřichův Hradec | 1 | 1,11 % | 1 % |
| České Budějovice | 1 | 1,11 % | 1 % |
| Bc. v Ústí nad Labem, Ing. v Českých Budějovicích | 1 | 1,11 % | 1 % |
| Ústí n/L | 1 | 1,11 % | 1 % |
| ostatní odpovědi | 3 | 3,33 % | 3 % |
4. Zůčastnil/a jste se někdy výběrového řízení do zaměstnání?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 5, Ne → konec dotazníku].
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| Ano | 55 | 61,11 % | 55 % |
| Ne | 35 | 38,89 % | 35 % |
5. Napište prosím, kolikrát a kdy naposledy jste se zůčastnil/a výběrového řízení do zaměstnání.
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
1. cca 2004 po střední škole na brigádu do recepce 2. 2005 brigáda v účetní firmě 3. 2007 brigáda finanční odd. v reklamní agentuře
14x před 5 dny
15x, naposledy 9.11. 2010
1x rok 2007
2 výběrová řízení, obě v tomto roce (březen, červen)
2x naposledy cca polovina října
2x -červen 2009
2x - červen
2x - naposledy asi před měsícem
2x - naposledy na jaře letoního roku (2010)
2x, naposledy 20.12.2006
2x, naposledy rok 2005
2x, naposledy, únor 2010
2x, před dvěma lety
3 x , naposledy červenec 2008
3krát, před 2 lety
4x naposled 1.9.2010
4x, naposledy v červnu 2010
5 krát a naposledy 30.11.10
5x 29.11.2010
5x výběrových řízení v období únor - březen
5x, duben 2009
5x, naposledy říjen 2010
6x - 3/2010
6x , naposledy zhruba rok a půl zpět
6x září 2009
6x, naposledy 21.9.2010
asi dvakrát, naposledy v květnu 2010
Behem studia VS celkem 2 x, z toho podruhe jsem byla prijata (10/2007). Po studiju pouze jedenkrat, kde jsem take byla prijata (6/2008 - Dresden)
cca 6x, naposledy před 2 lety
cca 2x a naposledy to bylo v červnu 2010
Celkem 2x, v roce 2008 a v roce 2009.
celkem 4x naposledy září ´10
celkem 5x, naposledy v létě 2008
celkem asi 4 krát před třemi lety a vloni dvakrát
Celkem dvakrát, naposledy před 4 roky.
Celkově asi 5x, naposledy někdy v roce 2008
Dvakrát a naposledy 22.11.2010
dvakrát, naposledy únor 2009
Jednou, červenec 2008
Jednou, koncem roku 2005.
Jednou, naposledy v srpnu
jednou, v roce 2006
Maximálně 10x a naposledy na jaře letošního roku
na HPP 1x, zhruba před rokem
několikrát, naposledy v roce 2008
před rokem a půl..zúčastnila jsem se asi3x
Přibližně 3x, naposledy letos v létě v USA.
třikrát, naposledy rok 2007
třikrát...a naposledy začátkem října
v květnu 2010 - 1x
v roce 2006 jednou
Za život 3x. Naposledy 30.8.2010 a následně ještě ke konci měsíce září 2010, kdy se jednalo o druhé kolo výběrového řízení.
Zatím 1x a bylo to v srpnu 2010.
Zúčastnila jsem se 4x, naposledy v listopadu 09, od té doby jsem zaměstnaná. Na každém pohovoru mě vzali
6. Dokončete větu s použitím jedné ze tří možností: "Uchazeči o práci využívají v současnosti internetu k hledání zaměstnání _____." (1.stále více, 2.stále méně, 3.stále stejně)
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| stále více | 35 | 63,64 % | 35 % |
| 1 | 6 | 10,91 % | 6 % |
| 1. stále více | 5 | 9,09 % | 5 % |
| stále stejně | 4 | 7,27 % | 4 % |
| 1.stále více | 2 | 3,64 % | 2 % |
| stále více | 1 | 1,82 % | 1 % |
| stále více. | 1 | 1,82 % | 1 % |
| 3 | 1 | 1,82 % | 1 % |
7. Faktory ovlivňující úspěšnost uchazečů o práci v procesu výběru ohodnoťte známkami od 1 do 5 podle jejich vlivu na uchazečovu úspěšnost v procesu výběru pracovníků. (Pozn: 1 = nejmenší vliv, 5 = největší vliv)
Povinná otázka, respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi „1”, „2”, „3”, „4” a „5”, respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi na dané škále.
| Podotázka | Průměr | Rozptyl |
|---|---|---|
| Absolvované vzdělání | 3.473 | 0.867 |
| Odborné znalosti a dovednosti | 4.109 | 1.043 |
| Jazykové znalosti | 3.855 | 0.852 |
| Absolvovaná zaměstnanecká praxe | 4.236 | 1.126 |
| Dojem, kterým uchazeče zapůsobí u konkrétního zaměstnavatele | 3.836 | 0.973 |
| Příprava na pohovor | 3.418 | 0.898 |
| Zájem a motivace pracovat u konkrétního zaměstnavatele | 3.527 | 1.049 |
8. Kterou z následující skupin metod získávání pracovníků dnes podle vás organizace preferují? (Pozn:E-recruitment = moderní způsob získávání pracovníků je založen na využití počítačových sítí, převážně internetu. Headhunting = vyhledávání pracovníků na pozice ve středním a vyšším managementu cestou přímého oslovení potenciálního kandidáta)
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| Klasické metody získávání pracovníků (inzerování, spolupráce s personální agenturou, spolupráce s úřady práce, apod.) | 36 | 65,45 % | 36 % |
| Moderní metody získávání pracovníků (e-recruitment, headhunting, Dny kariéry) | 9 | 16,36 % | 9 % |
| Nepreferují žádnou z výše zmíněných skupin metod získávání pracovníků | 5 | 9,09 % | 5 % |
| Nevím | 5 | 9,09 % | 5 % |
9. Připravují se, dle vašeho názoru, uchazeči o práci na přijímací pohovor dostatečně?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| Nevím | 24 | 43,64 % | 24 % |
| Ne, nepřipravují se dostatečně | 23 | 41,82 % | 23 % |
| Ano, připravují se dostatečně | 8 | 14,55 % | 8 % |
10. Domníváte se, že příprava uchazečů o práci na přijímací pohovor má vliv na jejich úspěšnost u tohoto pohovoru?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 11, Ne → otázka č. 12, Nevím → otázka č. 13].
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| Ano | 38 | 69,09 % | 38 % |
| Nevím | 10 | 18,18 % | 10 % |
| Ne | 7 | 12,73 % | 7 % |
11. Napište prosím, proč si myslíte, že příprava uchazečů o práci na přijímací pohovor má vliv na jejich úspěšnost u tohoto pohovoru.
Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.
je vidět zájem o práci
Jelikož může zaměstnavatel se ptát na odborné znalosti. Nebo se chce ujistit, zda uchazeč skutečně ví o jakou pozici a do jaké firmy se hlásí.
Kazda firma ma zajem o uchazece, kteri se s danou firmou dokazi identifikovat a maji o to, cim se firma zabyva, zajem. Pokud chce uchazec u firmy pracovat, mel by se nejdrive informovat, co je to za firmu, cim se zabyva a jaky potencial pro nej predstavuje. Take vedomi svych znalosti a dovednosti a umet je vyzdvyhnout a spravne prezentovat je dulezitym kriteriem pro uspesny prijimaci pohovor. Spontanost muze byt nekdy vhodna, nemusi byt ale vzdy tim nejuspesnejsim resenim.
Mohou s daným člověkem se kterým jsou na pohovoru diskutovat, protože vědí o čem mluví.
může si připravit odpovědi na otázky, které jsou většinou pokládány, tudíž nehuhňá před personalistou a udělá větší dojem
Myslím si, že příprava uchazečů na přijímací pohovor má vliv na jejich úspěšnost. Každá větší, známější společnost, která vypíše výběrové řízení na jakoukoliv pracovní pozici vyžaduje již na prvotním pohovoru alespoň základní znalosti o jejich společnosti.
na nějakého zaměstnavatele může působit první dojem na uchazeče, jak se chová, jaké má podvědomí o firmě a také osobní pocit zaměstnavatele "halo effect"
Na zaměstnavatele může takto připravený zájemce budit mnohem větší přesvědčení o jeho zájmu o pracovní místo. Zájemce je více připraven na otázky, které mu budou kladeny, některé z nich dokonce může předpokládat.
například pokud nebude znát ic o firmě, ve které řádá o práci a bude na toto téma tázán, tak zaměstnanvatel bude tuto nevědomost hodnotit jako nezájem o společnost. Zároveň není příliš elegantní, když uchazeč loví v paměti kdy a co dělal.
Podle prvního dojmu se zaměstnavatel rozhodne, zda vůbec pošle uchazeče do dalšího kola. Nepřipravený uchazeč má menší šance.
Pokud na přijímací pohovor přijde člověk, který se nepřipravil - tudíž nezná podrobné informace o dané firmě, o dané pozici - to působí dojmem, že tento člověk o tuto práci tolik nestojí
protože firmy mají na pohovoru zkušené personalisty, kteří toto dokáží vyhodnotit
Protože ho jen tak něco nezaskočí, tím pádem bude u pohovoru klidnější.
protože na pohovoru musejí být sebevědomí a okamžitě reagovat na otázky, musí odpovídat jednoznačně a musí být znát, že jsou konzistentní - to bez přípravy nejde
Protože pokud uchazeč ani neví jak by byl pro tuto společnost přínosný nebo neví co předsně by v té firmě chtěl dělat, nezaujme personalistu
protože se může připravit na nejčastější otázky, zjistí si info o firmě
Protože tím, jak působí vytváří dojem na výběrovou komisi. Týdně mi chodí do kanceláře mnoho absolventů a z důvodu jejich nedostatečné připravenosti, jak znalostní, tak vizuální se zhoršuje jejich image.
protože už tak se projeví schopnost pracovat a zájem o nabízenou práci
Při pohovoru chce zaměstnavatel vědět, proč se uchazeč o práci zajímá o zaměstnání právě u něj, valná většina zaměstnavatelů se nových uchazečů o práci zeptá, čím si myslí, že by byl pro jejich společnost přínosem. Vyplatí se tudíž zjistit si před pohovorem o zaměstnavateli co nejvíce a zapůsobit tak při pohovoru. Být nepřipraven znamená být nepřijat.
příprava dá najevo zda je zájem skutečný a zda uchazeč udělal něco navíc
Rozhodně může lépe zapůsobit na potencionálního zaměstnavatele.
Štěstí přeje připraveným. Méně věcí je zaskočí a jsou pohotový s odpovědí .
U pohovoru je jasně zřejmé, že uchazeč má zájem právě o tuto pozici a o firmě něcé ví. A né, že to jen zkouší jako všude jinde...
u přijímacích pohovoru zajíma personalisty, co uchazeč ví o firmě. Na hodně pohovorech jsou testy (psychologické, vědomostní, atd.). Člověk by si měl na pohovor připravit - přečíst si o čem ta pozice je, co firma vyrabí, historii,atd.
uchazeč může očekávat otázky týkající se dané pozice, oboru - tudíž by se na ně měl doma připravit a nastudovat si alespoň náplň dané pozice, informace o firmě, kde se o místo uchází. nepůsobí dobře, když uchazeč neví čím se firma zabývá a jakou má pozici na trhu. dle těchto údajů je dobré určit očekávanou mzdu. je nutné mít připravený proslov o sobě (životopis), dovednosti, klady, zápory. na budoucího zaměstnavatele lépe působí připravený člověk, který mluví plynule a má povědomí.
Uchazeč může snadněji hovořit o konkrétní profesi, o kterou se uchází. Potenciální zaměstnavatel ocení, když uchazeč ví o čem mluví.
vždy dělá dobrý dojem pokud uchazeč má aktivní přístup k přijímacímu pohovoru, zjistí si informace o firmě, orientuje se v daném oboru (zná největší firmy/konkurenty v oboru apod.) a má obecně přehled o oblasti ve které chce pracovat (alespoň základní)
Záleží samozřejmě i na dané pracovní pozici, ale obecně by měl kandidát o práci vědět základní informace o fimě, čím se zabývá, v jakých oblastech působí atd. I první dojem dělá svoje, takže by měl člověk přijít vhodně oblečený a mít slušné vystupování. To vše bych řadila do přípravy na pohovor, což ovlivní značnou mírou výsledek pohovoru.
Zjištění si podrobnějších informací, může kladně překvapit při pohovoru a vypovídá to u uchazeče, se opravdu zajímá o danou pozici.
12. Napište prosím, proč si myslíte, že příprava uchazečů o práci na přijímací pohovor nemá vliv na jejich úspěšnost u tohoto pohovoru.
Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.
protože personalista si dokáže z uchazeče potřebné informace získat - a to uchazeš se nedokáže připravit na všechny možné situace, které by mohli nastat
Příprava, jaká připrava? Naučit se otázky a správně odpovědí? Závislost na udělání " dojmu " spočívá hlavně ve spontálnosti a reagování. V dnešní době je podstatou hlavně životopis, praxe, jazyky a první dojem.
U dvou pohovorů, kterých jsem měl možnost se zůčastnit příprava neměla vůbec žádný smysl. Na jazykové testy člověk potřebuje dlouhodobější přípravu a tak ze sebe dostane jenom opravdu to co umí. A u druhého pohovoru se testovali absolutní hlouposti, takže se nedalo ani předvídat, že se na takovou hloupost může někdo zeptat.
Uchazeč může být na pohovor sebelépe připraven, ale nemá-li praxi pak stejně většinou neuspěje.
Zaměstnavatelům záleží hlavně na dosaženém vzdělání - čím vyšší, tím větší šance na přijetí, dále na délce odborné praxe.
13. Jak často, dle Vás, užívají podniky v dnešní době, níže uvedené metody získávání pracovníků k hledání nových zaměstnanců? (1=často, 2=občas, 3=zřídka, 4=vůbec ne, 5=nevím)
Povinná otázka, respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi „1”, „2”, „3”, „4” a „5”, respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi na dané škále.
| Podotázka | Průměr | Rozptyl |
|---|---|---|
| Využití služeb personální agentury | 2.545 | 1.23 |
| Inzerování v médiích (noviny, rádio, časopisy,…) | 2.436 | 1.337 |
| E-recruitment (moderní způsob získávání pracovníků je založen na využití počítačových sítí, převážně internetu) | 2.564 | 1.955 |
| Doporučení současného zaměstnance | 2.836 | 1.555 |
| Spolupráce s VŠ | 2.891 | 0.715 |
14. Míra využívání internetu uchazeči o práci k hledání zaměstnání se:
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Zvyšuje → otázka č. 15, Stagnuje, je stejná → otázka č. 16, Snižuje → otázka č. 16, Nevím → otázka č. 16].
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| Zvyšuje | 46 | 83,64 % | 46 % |
| Stagnuje, je stejná | 7 | 12,73 % | 7 % |
| Nevím | 2 | 3,64 % | 2 % |
15. Myslíte si, že rostoucí míra využívání internetu uchazeči o práci k hledání zaměstnání způsobuje, že organizace preferují metodu e-recruitment před ostatními metodami získávání pracovníků? (jako např. inzerování v médiích, spolupráce s úřady práce, spolupráce s personální agenturou) A z jakého důvodu?
Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.
??? Bezplatna inzerce ??? Lepší časová dostupnost, větší množství uchazečů.
Ano preferují tuto metodu a to z důvodu, že se šetří čas jednak sobě a jednak i uchazečům
Ano, protože se mohou domnívat, že prostřednictvím internetu získají ty správné adepty na zaměstnání mnohem snáze, neboť internet je rozšířen prakticky v celé populaci.
Ano, protože tak mohou nalézt více vyhovujících uchazečů.
ano. Protože internet má dnes skoro každý a je to rychlý způsob a má široký záběr
ano...uchazeči jsou často moc pohodlní, chtějí získat práci snadno z domova, preferují internet před ostatními možnostmi
Asi ne. Každé organizaci vyhovuje jiný způsob získávání zaměstnanců.
e-recruitment je pohodlnější pro obě strany. doba, kdy je většina lidí on-line, tomu jen nahrává. avšak využívá-li organizace e-recruitment neznamená, že nevyužívá personální agenturu aj.
je to pohodlné a finančně nenáročné
jen některé, dle mého názoru jsou nové metody ještě nedokonalým nástrojem a v mém případě se mi často nedostalo vyrozumění, ikdyž jsem byl o budoucím vyrozumění informován po zaregistrování zájmu o zaměstnání. Tedy nedostal jsem žádný signál zda existuje reálná šance uspět.
Jistě, pokud toho využijí, mohou si posléze vybrat z více různých uchazečů o práci, mají možnost oslovit tak více lidí a vybrat si z nich toho nejlepšího.
Každá firma preferuje něco jiného,internet jim umožňuje rychleji podávat inzeráty či je měnit a nemusí platit agentuře
Každopádně hledání na internetu je nejpohodlnější způsob, jak hledat zaměstnání. Často využívají nástěnku na webových stránkách úřadu práce nebo portály spráce, jobs.cz atd.
Míra využívání internetu roste, ale tradičnější metody zatím podle mého názoru převažují.
Myslím si, že ano. Je to z důvodu modernizace, moderní techniky, časté a rozšiřující se využívání internetu a veškerých nabízených služeb přes něj. Šetří to čas, finanční prostředky, náročnost vyřízení.
nejlevnější způsob
nemyslím
nemyslím si
Nemyslím si, že by tuto metodu preferovali, ale podle mého názoru už je to na stejné úrovni jako ostatní klasické metody. Důvod - všichni mají internet a tráví na něm spoustu času.
Nevím
nevím
nevím
nevím
Nevím jestli preferují, ale rozhodně nějak reagují na nové trendy v získávání zaměstnanců. Nicméně je zde nutné zmínit, že personální agentury fungují z 99% na internetu, takže jejich význam není rozhodně opomenutelný.
Nevím, kterou metodu preferují. Nejspíš ale využívají internetu. Všechny nabídky člověk najde na portálu úřadu práce. Pro nezaměstnané je v každém případě pohodlnější spoluprace s potenciálními zaměstnavateli přes internet z tepla svého domova až do doby výběrového řízení, kdy musí zvednout zadek a jít si popovídat se zaměstnavatelem. K následující otázce pokud jste absolventem, bez dlouhodobé praxe 2 až 3 leté tak nemáte ani možnost se dostat do užšího výběrového řízení, natož se na něj řádně připravit, takže odpovím nevím
nižší náklady
Záleží na daném podniku, každý to dle mého názoru využívá jinak, ale moderní rozvíjející se firmy využívají určitě více e-recruitment. Je to spjato s jejich firemní kulturou, spolehají se na moderní technologie.
16. Dokončete větu: "Myslím si, že uchazeči o zaměstnání se na přijímací pohovor připravují ___."
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| Dostatečně, avšak vidím možnosti zlepšení | 22 | 40 % | 22 % |
| Nedostatečně, připravují se špatně | 16 | 29,09 % | 16 % |
| Nevím | 12 | 21,82 % | 12 % |
| Nedostatečně, přípravě nevěnují žádný čas | 4 | 7,27 % | 4 % |
| Dostatečně, není co zlepšovat | 1 | 1,82 % | 1 % |
17. Domníváte se, že zaměstnanecká praxe získaná při studiu VŠ zvyšuje u uchazečů o práci pravděpodobnost jejich úspěchu v procesu výběru pracovníků?
Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano”, „nevím” a „ne”.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| ano | 46 | 83,64 % | 46 % |
| ne | 6 | 10,91 % | 6 % |
| nevím | 3 | 5,45 % | 3 % |
18. Jaké studium VŠ studujete / jste absolvoval/a ?
Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| Bakalářské (standardní doba studia 3-4 roky) | 29 | 52,73 % | 29 % |
| Magisterské (1-3 roky, navazující studium po absolvování bakalářského studia) | 27 | 49,09 % | 27 % |
| Magisterské (4-6 let, nenavazuje na bakalářské studium) | 5 | 9,09 % | 5 % |
| Jiné | 2 | 3,64 % | 2 % |
19. Jste absolvent / student ekonomické VŠ?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 20, Ne → otázka č. 22].
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| Ano | 46 | 83,64 % | 46 % |
| Ne | 9 | 16,36 % | 9 % |
20. Zůčastnil/a jste se někdy akcí, při kterých se prezentují podniky na VŠ, obvykle označované jako Dny kariéry?
Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano” a „ne”.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| ne | 33 | 71,74 % | 33 % |
| ano | 13 | 28,26 % | 13 % |
21. Myslíte si, že Dny kariéry jsou vhodným způsobem navázání kontaktu studenta s organizací? A proč? (Pozn: Dny kariéry=příležitost k setkání studentů s představiteli významných společností )
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
ano
ano
Ano
ANO
Ano - rozšíření obzorů studentů
ano je to vhodný způsob, člověk se tam může více seznámit s firmami a hodně se o nich dozvědět
Ano jsou.
Ano mohou být v tom případě, že organizace skutečně mezi studenty hledají vhodné budoucí zaměstnance. Když jim nejde jen o prezentaci své organizace.
ano, člověk získá přehled o nabídkách na pracovním trhu, komunikuje nezávisle a nezávazně s lidmi přímo z organizace, může se dozvědět i mnoho "undergroundových" informací.
Ano, další možnosti k získání nových informací.
Ano, den kariéry jsem sice nevyužil jako student, ale jako zaměstnavatel. Výsledek je pozitivní
ano, dny kariéry = student dává o sobě vědět, ukáže se jako proaktivní a zároveň si udělá obrázek o firmách
Ano, jelikož student si může lépe představit, co ho v povolání může čekat a zjistit, zda by ho konkrétní zaměstnání opravdu zajímalo.
Ano, jsou vhodným způsobem. Student zde získá kontakty, zapíše se jako možný uchazeč, získá přehled o nabídkách ve svém oboru.
ano, možnost získání přímých kontaktů s firmami
Ano, pokud firma naváže kontakt se studenty tímto způsobem, může je přijmout již v době studia na "zácvik"/"zaučení", po ukončení studia má tak připraveného zaměstnance.
Ano, poskytují studentům reálný pohled na trh práce a ukazují možnosti jejich uplatnění.
ano, studenti se dozví konkrétní představy firem o jejich budoucích zaměstnancích
Ano. Možnost udělat si přehled o trhu práce.
Ano. Studenti získají podvědomí o organizacích působících na našem trhu. Získají informace a naopak organizace kontakty na dané studenty, ze kterých pak následně mohou vzniknout stáže apod.
Asi ano, člověk získá větší přehled a informace o škole.
Možná
Možná. Student zde může najít vhodnou práci.
může být
Myslím si, že Dny kariéry případně mohou některým studentům pomoci získat zaměstnání u těchto významných společností, takže svoji logiku to určitě asi má.
Myslím si, že ne. V dnešní době jsou při hledání zaměstnání rozhodující zejména kontakty a protekce. Bohužel.
Myslím že ne.
Na dnech kariéry Vám naslibují hory, doly. Abyste jim určitě poslali životopis a že jistě budete vybrán. Reálná skutečnost je však úplně jiná pokud se nejedná o zaměstnání ve firmách jako OVB firmy, které se účastní karierních dnů Vám většinou ani neodpoví. Takže je třeba nyní brát karierní dny s rezervou a neuvěřit lidem u pultíku, kteíř slibují.
ne - setkání je příliš obecné, často zavádějící a matoucí. Realita běžného pracovního dne se od "Dnů kariéry" značně odlišuje.
Ne vždy se prezentují zajímavá místa - např. při posleních Dnech kariéry se prezentovala ČSOB s nabídkou osobních bankéřů, které při troše snahy může dělat kdokoli bez ohledu na VŠ. Ale ne vždy jsem absolvovala celé Dny kariéry, takže nechci kritizovat plošně.
nedokážu posoudit
nejspíš ano
nevím
nevím
Nevím
Nevím, nemám s tím žádnou zkušenost.
nevím, nikdy jsem na nich nebyla
Nevím.
nikdy jsem se nezúčastnila, takže nevím
Rozhodně jsou
Rozhodne mohou byt velice uzitecne. Zadnych jsem se vsak nezucastnila.
svým způsobem je to dobrá příležitost prvního kontaktu se zaměstnaneckým životem
určitě jsou vhodným, student se může tak rozkoukat na pracovním trhu
Určitě, studenti získají přehled o společnostech, fungujících v jejich blízkosti, kde by v budoucnu najít své uplatnění. Mohou získat cenné kontakty.
zaleží na tom, jakým způsobem k tomuto přistupují studenti, ale pokud si domluví určitý čas, kdy se mohou s personalistou setkat a krátce si popovídat, mohlo by to nést ovoce. sám ale nemám tuto zkušenost
22. Pohlaví
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| Žena | 38 | 69,09 % | 38 % |
| Muž | 17 | 30,91 % | 17 % |
23. Věk
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| 23 - 25 | 37 | 67,27 % | 37 % |
| 26 - 30 | 10 | 18,18 % | 10 % |
| 18 - 22 | 5 | 9,09 % | 5 % |
| 30 a více | 3 | 5,45 % | 3 % |
Citace
Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko
Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.