Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Jak vnímáte vybrané události z historie Česka / Českých zemí?

Jak vnímáte vybrané události z historie Česka / Českých zemí?

Zúčastněte se prosím průzkumu o Jeseníkách a Střední Moravě
Jaká znáte turistická lákadla Olomouckého kraje? Co by měli v tomto kraji zlepšit, abyste se tam zajeli podívat?

(cca 10 min, anonymní průzkum, pouze lidé nežijící v Olomouckém kraji, veřejné výsledky koncem listopadu)

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:Marek Demčák
Šetření:23. 06. 2020 - 01. 09. 2020
Počet respondentů:583
Počet otázek (max/průměr):27 / 16.98
Použité ochrany:žádné
Zobrazení otázek:celý dotazník najednou
Návratnost dotazníků:65,8 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:00.08:00
Stáhnout surová data:XLS XLSX CSV XHTML PDF-1 PDF-2 PDF-3 PDF-4 PDF-5 PDF-6 PDF-kódy
Stáhnout grafy:Všechny grafy
odpovědi & grafy   segmentace   závislosti   zdroje   dotazník   citovat

Úvodní informace zveřejněné respondentům

Dobrý den,

rozhodl jsem se zopakovat 3 roky starý průzkum o tom, jak lidé vnímají určité historické události z dávné i relativně nedávné minulosti Českých zemí. Uvidíme, zda se odpovědi za ty 3 roky někam posunou...

Předem děkuji za Vaše odpovědi.

Odpovědi respondentů

1. Jak vnímáte husitské hnutí a období husitství?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše pozitivně20034,31 %34,31 %  
neutrálně19533,45 %33,45 %  
spíše negativně11920,41 %20,41 %  
velmi pozitivně498,4 %8,4 %  
velmi negativně203,43 %3,43 %  

Graf

2. Prostor pro Váš komentář k husitství:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Husity uznávám, byl to pokus o reformu zkažené církve, jako dítě jsem chodil do Československé církve husitské, ženil jsem se v husitském kostele

- oceňuji,že jsme se vojensky vyrovnali zahraničním silám

anarchie, násilí, rabování

Asi chápu pohnutky, které je k tomu vedly (chudoba obyčejných lidí, rozmařilost tehdejší církve apod.), ale provedení bylo naprosto destruktivní, zničili plno památek, zavraždili spoustu lidí (včetně svých soukmenovců), naše země ekonomicky i kulturně upadla a některé následky (např. snížená prestiž Karlovy Univerzity) jsou patrné dodnes. Na druhou stranu tu máme díky jejich destruktivnímu chování plno barokních staveb, které by asi jinak nevznikly.

asi jsem ovlivněná školou - husité jako první komunisté, sama je vidím jako barbary

banditu,ale naší:-)

bouřlivá revoluční doba

byl to první pokus o vytvoření společnosti kde jeden neokrádá druhého

Byla to vzpoura proti tyranii papežství. Za zničené životy a majetek nenesou vinu husiti, ale nepřátelé. Současná interpretace je falešná, kdo byl nespokojen se stavem společnosti, a o to šlo primárně, musel to vzít přes náboženství.

Byli to takoví komunisti stredoveku

Bylo to logické vyústění určitého období. Jako ve Francii Velká revoluce,

Bylo to velmi specifické období, které je dnes zpětně hodnoceno často velmi neobjektivně. Domnívám se, že do budoucna Českým zemím, tak jak tomu bývá, přineslo jak pozitiva, tak negativa a nejsem si jistý; pouze konkrétní aspekty hnutí lze posuzovat pozitivně či negativně, nikoliv hnutí jako takové celkově

Bylo třeba upozornit na chování církve, "která kázala vodu a pila víno". Měla kontrolu nad lidmi a zneužívala jí.

Což ale nevylučuje, že husité taky byli pěkná sebranka.

Dneska by to byli teroristi, ale doba je trochu jiná než tehdy.

Doba, kdy ještě nebyl náš národ zlomený a měl odhodlání postavit se čelem nepříteli. Tím ale netvrdím, že pro správnou věc.

drancování, davová záležitost

Důležitá dějinná etapa přes všechny negativní součásti, které přinesla.

Hodně kontroverzní

Hodně zničeného

hrdost

Hus to myslel nejspíš dobře, ale co se s jeho odkazem stalo po jeho smrti nebylo moc dobré a z husitů se v podstatě stala teroristická organizace.

Husité vraždili a ničili kulturní, literární, architektonické, umělecké a historické památky našeho národa. Nadělali nesmírné škody. A to nemluvím o mnohých lidských životech. Tohle se nikdy nemělo stát.

Husitská ( = česká) vojska byla jedna z nejsilnějších v Evropě, na druhou stranu na plno místech drancovali čistě z názorových důvodů.

Husitské hnutí je vnímáno mnoha zůznými způsoby, a to i proto, že nejde o jednu událost, ale celou část dějin, mnoho osob a událostí na mnoha místech... Jako celek ho ale vnímám převážně pozitivně, protože šlo vlastně o vzpouru obyčejných lidí proti tyranskému systému. A velmi pozitivní na něm bylo i to, že ukázalo, že obyčejný "český" člověk dovede "divy"i bez drahých a složitých zařízení, vycvičených armád a velkolepých velitelů. Stačí se spojit, vzít co je po ruce, a chytře to použít :) Můj osobní postoj k husitství ale může být trochu ovlivněn tím, že můj otec byl učitel dějepisu a historik, který vedl historický kroužek, a bydleli jsme nedaleko trocnova, takže jsem pravidelně pořádali výlety do tamního muzea, a doma i v kroužku táta dělal velkolepé rekonstrukce a modely husistkých bitev, opevnění, vozových hradeb a podobně :) Takže zatímco jiní lidé vycházejí jen z naučených nebo nalezených historických faktů a dějiných událostí, pro mne je husitsví více o "člověku", šikovnosti lidí, a boji prostých lidí proti systému :) A také vynalézavosti a zajímavých vynálezech...

Husitství prokázalo prohnilost idejí katolické církve a zdravé sebevědomí obyčejných lidí.

Husitství, jehož zrod byl u nás, mělo vliv na dějiny Evropy.

Husovo učení a snahy o reformaci spíše pozitivně, husitské války spíše negativně

husy jsou dobri ja jydlo

I kdyz to bylo prvotne nabozenske, ukazalo to tehdejsi aristokracii, ze ta "luza" take neco dokaze.

I když ve společnosti stále přetrvává názor, že doba husitství byla pro český národ dobou národního vzedmutí, a tedy velmi přínosná, já zastávám opačný názor. V této době tu bylo zničeno velké množství katolických památek, které již nikdy nebyly obnoveny v tak velkém rozsahu (vzpomeňme například na klášter na Ostrově u Davle apod.). Je to pro český národ nenahraditelná ztráta, ale rovněž také velká ostuda, která by se měla připomínat jen s velkým pocitem hanby.

Ideový základ vnímám naprosto pozitivně (míněno především Husovy myšlenky), ale krvelačnost během husitských válek na obou stranách to významně sráží.

Inu částečně pozitivně v některých aspektech, leč v jiných zase velmi negativně.

já o husitství moc nevím, proč jak?

Jako důsledek nespokojenosti s rozporuplnými postuláty a chováním církve a jejích představitelů je následování hlasů volajících po její očistě pochopitelné, zvláště u lidí v hmotné nouzi. Odsudky psychologicky vysvětlitelné krutosti husitů vůči představitelům nemilosrdného nepřítele, kteří byli "po ruce", jsou lidsky opodstatněné, ale ahistorické...

Jan Hus má mé sympatie, bohužel se husitské hnutí po jeho smrti zvrhlo v ničení, rabování a vraždění lidí...

Jan Žižka a celé husitské hnutí, které ve skutečnosti s katolickým knězem Janem Husem nemá nic společného, byla smečka barbarů, která zničila spoustu krásných, starobylých historických a uměleckých památek v naší zemi a zcela rozdělila křesťanství.

Je ostudou dnešní doby, že význam husitství popírá. Nelze posuzovat jednání lidí XV. století dnešníma očima.

Je to složitý fenomén, který se většinou posuzuje jenom z pohledu politického než náboženského, který byl podle mě ale nosnější (minimálně pro radikální husity).

Jisté znamení své doby, mělo své důvody v několika směrech, velmi však celou společnost poškodilo - opět v několika směrech současně. Byla to velmi nešťastná a pro národ špatná doba.

jsem katolík, tudíž nic moc. Nechávám je žít.

Jsem křesťan, husictví je jedno z mála období, které mě nějak oslovuje. I když jsem si vědomý, že krom vlastního učení Husova samotné následujcí hnutí nebylo zrovna ideální.

Jsem si vědoma kontroverznosti husitství a kolik toho vypálili a vyplenili, ale zatím převládá ten zábavný dojem z tematických táborových her atd. a pocit, že lidi taky jednou něco aktivně v Čechách udělali.

Kdyby nebylo zkorumpované, všemocné a veskrze gangsterské a špatné katolické církve a jejího vypečeného kléru - nebylo by Viklefa, Husa, Jeronýma Pražského ani husitského hutí odporu. To samé teď zažíváme s Babišem. Nejvíc řvou a odsuzují ti co tohle všechno vlastně zapřičinili, porodili a vyvolali.

Kladně vnímám myšlenky J. Husa, negativně vnímám válečný konflikt, který následoval po té...

kladný

Kromě toho, že se husité vymezovali proti katolické církvi (na tom by ještě něco bylo, různé nešvary existovaly), jejich radikální odnož působila pod náboženskou záminkou mnohé škody na krajině a majetku lidí (ničení klášterů atd.)

Kulturní rozvoj společnosti byl úplně zastaven

Líbí se mi Huz z Oprásků sčeskí historje a jeho příhody

Lidé mají tendence idealizovat si husitské hnutí, přestože určitá nemalá část husitů páchala zvěrstva na lidech.Přesto však tuto dobu hodnotím spíše pozitivně.

Lidé se začali zamýšlet nad vlivem katolické církve.

Mám pocit, že se jedná o glorifikaci loupežnílů, kteří z velké většiny opustili původní Husovi ideály.

melo i sve stinne stranky

Mezinárodně nejvýznamnější středověká událost na území Českého království s dodnes římskokatolickou církví nedoceněným významem učení Jana Husa.

Minulost nelze změnit, můžeme se z ní pouze poučit.

mistr Jan - pouze pozitivně války ve jménu husitství - spíše negativně

Myslenka dobra ale doslo i k niceni a rabovani nejen majetku cirkve. Bylo zniceno velje mnozstvi historicky cenych veci

Myslim, že husitství bylo krokem zpátky, přineslo uzavření před zbytkem Evropy.

Myšlenka husitsví je v zásadě dobrá, ale provedení už bylo horší. Vypalování klášterů, pálení katolických knih. Spanilé jízdy byly vyloženě jen drancování.

Myšlenka, tj, kritika církve a jejího pokrytectví, je jako taková dobrá. ale plenění hradů už tak pozitivní není.

na jedné straně chvályhodné snahy o reformu církve a odstranění nedostatků, na druhé straně u obou stran válečného konfliktu krutost vůči civilnímu obyvatelstvu, rabování především ze strany žoldnéřů, různá míra fanatismu u některých husitských sekt

na rozdíl od idejí J. Husa vnímám husitství spíše jako zpátečnickou a fundamentalistickou dobu

naivita, zbytečná hrdost s následkem úmrtí

nakonec se husité dokázali domluvit se Zikmundem a nedopadlo to úplně katastrofálně

násilí ve jménu náboženství obecně odsuzuji

násilí, poškozování majetku, demagogie,...

Nebylo to černobílé, naskytlo to určitou změnu ve vývoji dějin, ovšem zničili spoustu kulturních, dnes, památek

nejde o to co napsal Jirásek, ale o to, že v té době to byla jediná revolta v Evropě proti církvi a otevřený nesouhlas s katolickou církví a jejími praktikami, vedená obyčejnými lidmi

Nejdříve dobrý úmysl, pak se to zvrhlo.

Nejdříve to bylo myšleno dobře. Ale pak se to zvrhlo - viz rabování a jiné

Nic není černobílé a dějiny už vůbec ne.

Nicitele pamatek, hodili se do krámu komunistické luze

Ničení architektonických a knižních památek

Obdivuji sílu, vzbouřit se proti nespravedlnosti, nepravdě a vládnoucí ideologii, je mi ale velmi líto ničení vytvořených uměleckých hodnot a památek

Objektivně byla země poničena. Husitství je však zábavný příběh.

Obrazoborectvi, pleneni, ap.

Osobně si myslím, že husitství dodalo českému národu dost odvahy a naděje v těžkých časech poroby (např. v době temna Habrsburske monarchie), na druhou stranu vnímám idealizaci husitství a jeho naprostou nestrannou adoraci např. Františkem Palackým nebo později Aloisem Jiráskem a Zdeňkem Nejedlým

Poukazovalo správně na nešvary v církvi, ale přineslo zmar a zkázu obyčejným lidem a církvi žádnou škodu. Výsledky reforem se objevily až po staletích.

Pozitivně i negativně

pozitivně vnímám odhodlání a cíle, negativně jejich některá provedení

Pozitivně z hlediska národního (které ovšem tehdy v potaz bráno nebylo). Negativně z hlediska ekonomického - dlouho se válčilo a nic se nevyrábělo.

proti husitství nic nemám, ale každá válka je špatná

Přece jen to nebylo mírumilovné hnutí, ale tehdy by to ani diplomaticky nešlo řešit.

Překvapivá neznalost v české populaci, která si Husitství ztotožnila s filmovou trilogii Vávry

Příliš optimistické hodnocení

Příliš velký fanatizmus. Proto velký rozvrat a škody.

Puvodne pozitivni myslenka reformace se zmenila v drancovani a valecne vypravy. Husite se rychle rozdelili na frakce, ktere pozdeji staly proti sobe. Neprineslo prakticky zadny dlouhodoby pozitivni vysledek.

Původní myšlenka byla dobrá, ale řekla bych, že sám Hus musel mít "tam nahoře" hlavu v dlaních a hořce plakat, když to všechno viděl.

rozhodně oceňuji jeho výchdiska - tj. snahu o reformaci církve

Rozumím snad i důvodům revolty, ale vedla k anarchii a ničení.

S ohledem na fakt, že hnutí bylo veskrze snahou o náboženskou změnu, přičemž dnes jsme prakticky zcela ateistickým státem, jde o něco, co z pohledu současnosti prakticky nelze hodnotit.

Samozřejmě bylo fajn, že se lidé spojili k boji proti nepřiteli, ale hodně násilí a další negativní dopady na hospodářství atd

spálili a vydrancovali zemi

sporné,záleží na době, z které tuto epochu hodnotím

Spousta lidí zavražděných, spousta památek zničených, totální chaos a teror v zemi.

Škoda že mezi nimi vznikly rozbroje

Této době jsem se tolik nevěnovala, proto nemám takové povědomí, abych tíhla sympatiemi k ideálům doby, k barbarství, které rebelii provázelo, politickému pozadí i odrazu do dalšího běhu následujících dějin. Je to ale zajímavé, příležitostně si vzdělání doplním.

Těžko říci. Na jednu stranu dobrá myšlenka, na druhou to nyli docela grázlové, vrazi, zloději...

Ukázali jsme ostatním, že si nenecháme kakat na hlavu, ovšem pak se to už poněkud zvrtlo - trvalo to tzv. moc dlouho a zemi to zrovna neprospělo. Ale získali jsme díky tomu pár věcí, které bychom jinak neměli.

Určitě neslo dobré názory ohledně církve, ale na druhou stranu na prosazení svých názoru používali špatné techniky, nemluvně o ničení knih, a dalšího umění.

V minulém režimu bylo příliš zveličeno a oslavováno.

Vadí mi ničení památek husity

Vadí mi obrozenecká adorace husitství, ve své době šlo prakticky o teroristickou skupinu, která vyvolala občanskou válku.

Vadí mi zejména obrzoborecké tendence husitství

ve škole mě toto období v hodinách dějepisu vůbec nebavilo

Velká devastace hradů a zámků.

Vnímám ho jako snahu o reformu velmi násilnou formou.

Vnímám hustiy jako hnutí, které opstilo myšlení Jana Husa a stalo s hnutím loupežníků, vrahů a ničitelů památek

Vraždili. To není nikdy dobré.

vůle lidí

vyhrávali jsme

Vypalování kostelů a upalování lidí, všeobecně živená nenávist, to není období našich dějin, na které bychom měli být pyšní...

Význam učení mistra Jana Husa římsko-katolická církev dodnes nedocenila. Jan Hus je zlé svědomí Vatikánu. Na Husa navazující hnutí v českých zemích bylo důležité pro prestiž Čechů v evropském měřítku. V moderní době se mnohokrát stalo opěrným bodem pro české vlastence v úsilí o vlastní stát i v bojích za svobodu.

Vzhledem k tomu, že jsem generace, která se ještě ve škole učila husitství adorovat a zároveň nejsem katolík (nepatřím k žádní křesťanské církvi) je myšlenka vlastně sympatická (nějaký vzdor, pokus o reformu atd), na druhou stranu jsem četla, když se kniha po revoluci objevila, historika Pekaře, tak jsem si udělala obrázek i z jiného úhlu pohledu...

Z dnešní doby rozporuplné období, které české zemi přineslo spíš negiva (ekonomika, hospodaření, zahraniční politika) a vlastně se ani nepovedla ona církevní reforma.

Z hlediska dnešní doby nepřijatelné, na tehdejší dobu jejich znásilňování, plenění atd asi standard.

Za komunismu bylo husitství velmi zkresleně vyzdvihováno, ale různé proudy uvnitř hnutí se chovaly dosti sporně.

Začátek dobrý, konec špatný. Kázali vodu, pili víno. Vypalování měst, kostelů, upalování lidí. A my kritizujeme migranty.

Ze začátku vnímám husitství pozitivně, později velmi negativně - rabování, upalování nevinných lidí, pustošení země, neobdělávání půdy...

Zidealizované

Zneužití ideologie

Zničení památek.

zvěrstvo

3. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo na území dnešní ČR kolem roku 1900?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše dobře29049,74 %49,74 %  
ani dobře, ani špatně14324,53 %24,53 %  
spíše špatně9516,3 %16,3 %  
velmi dobře539,09 %9,09 %  
velmi špatně20,34 %0,34 %  

Graf

4. Prostor pro Váš komentář k období přelomu 19. a 20. století:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Asi záleží na tom, o jaké vrstvě se bavíme. Bohatí se měli velmi dobře, zatím co ti chudí, byli určitě chudší než dnes a vylo jich výrazně více.

Bezesporu to nebyl ideál, ale čas byl plný nadějí - žel, jak se později ukázalo, zmařených...

Blížila se doba nejvyššího rozmachu ČR - 1. republika

Bylo to období asi poměrně klidné - s ohledem na to, co pak na půl století následovalo. Bylo to také "podhoubí" té doby, kdy pozdější ČR (kolem let 1925 - 1930) byla na jasné světové ekonomické špičce. V této fázi bylo naše zapojení v Rakousku Uhersku asi poměrně slušné, nešlo jistě o žádný útlak. Myslím, že se jednalo o docela dobré období našich dějin.

cenzura, nesamostatnost...

České země byly díky vyspělému průmyslu, surovinám, vzdělanosti a umu jejich obyvatel pro Rakousko-Uhersko nepostradatelné. Na rozdíl od jiných oblastí monarchie i okolní Evropy měli Češi poměrně slušnou životní úroveň.

České země byly nejrozvinutější částí Rakouska-Uherska s rozvinutým průmyslem a zemědělstvím. Stále však chyběl větší prostor pro Čechy jako národ.

Dělnické vrstvy si příliš vyskakovat nemohly, velkým problémem byla přeplněnost bytů, nízká kupní síla a zatím málo rozvinutá sociální péče. To ale i na západ od nás.

Díky poloze ve střední Evropě a industrializaci se sem dostalo dost věcí a minuly nás některé konflikty. Politika Rakouska nebyla vůči Čechám úplně ideální, ale pořád jsme nebyli druhořadými občany.

dobře se měli jen majitelé továren a velkostatkáři, převládali chudí rolníci, dělníci a pak bohatá vrstva. Střední vrstvy bylo málo.

Jak kdo. A to platí pořád.

jak komu, do jaké skupiny lidí patřil. Některým se vedlo znamenitě ( viz filmy s p. Novým), dost nuzně na chudém venkově

jako v jakékoliv jiné době - bohatým dobře, chudým a nemocným špatně

Ještě tu vládl katolický duch, a tak bylo vše v pořádku.

Každá doba má své, ale společnost v Rakousku-Uhersku byla na relativně vyspělé úrovni a Předlitavsko v rámci monarchie bylo na tom nejlépe.

Klasické někomu dobře, někomu špatně. Proti Africe jsem na tom byli určitě daleko lépe.

Klidná doba, ekonomická prosperita, rozvoj průmyslu, školství a vědy. Bohužel to vše bylo zničeno nacionalismy a jinými -ismy 20. století.

klidná pohodová doba

klidnější období, nadšení z technických vynálezů, víra v modernitu, delší období míru v Evropě

Lidé byli daleko skromnější.

Mezi lidmi byla velká bída, ale to bylo všude.

miluji secesi

modernizace, snahy o samostatnost

Moje prababička, která mi zemřela v roce 1983 ve věku krásných 84 let mi o svém dětství vyprávěla. O rakouských pořádcích... atd.

Myslím si, že díky velmi dobře rozvinutému průmyslu a i vzhledem k poměrně velké politické stabilitě se tu nemuselo žít v porovnáním se zbytkem světa až tak strašně, naopak, spíše lépe

Myslím, že jsme na tom byli ve srovnání se světovými poměry líp než dnes...

na vesnici dobře, ve městech hůře - chudí lidé

na vesnici se žilo podle mě líp než ve městě, mohli si víc něco vypěstovat

Naprostý vrchol českého národa.

Např. v Americe, bylo líp, a lidé proto odcházeli za prací do Ameriky.

Nástup nových technik, vynálezů ovlivnil průmysl i zemědělství, zaměstnanost, politiku, zahraniční vztahy.

Nebyla válka, ekonomika byla v rozkvětu

Nejspíš jak komu, jak kde... Ale celkově asi srovnatelně s celou monarchií (i když patrně lépe než v Horních Uhrách). Vlastencům v říšském sněmu jistě vadily mnohé nešvary C. a K. monarchie víc než běžnému lidu.

Neznám přesně třeba ani život všech svých předků, ale z toho mála, co znám se mi zdá, že byl život celkem stabilní a v porovnání s jinými zeměmi slušný. Určitě ne pro všechny, ale pro mé předky ano.

nutno vzít v potaz sociální vrstvu

O tomto období toho moc nevím, ale v porovnání s například jižní Afrikou jsme na tom byli dobře.

Období dravého neokolonialismu a ožebračení států ekonomického bloku RVHP a nástup vojenské agresivity (i diplomatické) USA

Období rozkvětu a bohužel přicházejícího nacionalismu

opět, máme velmi zkreslené představy o životě v Rakousko-Uherské monarchii, způsobené trendem výuky ve škole a celkovou náladou ve společnosti - nejen má generace, tyto názory (i nevědomky) předáváme dál, v pohádkách, literatuře atd...

Počítám se do steampunk subkultury takže je to skvělý zdroj literární a módní inspirace

Podle mého ovšem mnohem více, než dnes, záleželo na tom, „kam“ se člověk narodil (do jaké rodiny, do jaké soc. vrstvy...). Ti, kdo se narodili do horších podmínek, se jistě měli hůře - a podle mého tyto rozdíly byly znatelnější, než jsou dnes.

Pro bohaté dobře, pro chudé špatně

Problém byl pouze s reálnou, byť neoficiální nadvládou Němců na našem území

Puvodne jsem mel negativni komentar, ale az pote jsem si vsiml poznamky v zavorce. Takze pokud vezmeme svetove! pomery tzn. i Asii Afriku J. Ameriku tak to odpovida stredu. ale celkove to byla z dnesniho hlediska pyramida s velice sirokou zakladnou (mysleno slozeni ekonomickych vrstev)

Rakousko-Uhersko, zejména tedy Předitavsko, bylo jednou z nejvyspělejších zemích tehdejšího světa.

rozpad R-U

rozvoj průmyslu, zvyšování soběstačnosti

Říká se to.

Sice jsme byli součástí R-U, ale v mnohém jsme byli lepší než většina v monarchii. Měli jsme relativně vyspělý průmysl.

Stabilni politicka situace umoznovala rust hospodarstvi, presto velka cast obyvatel zila stale v pomerne velke chudobe. Byl postaven dobry zaklad pro pozdější osamostatnění.

střední a bohaté vrstvy se měly dobře, chudí nikoliv

škoda rozpadu Rakouska-Uherska!

To období zvané "la belle époque " bych chtěla zažít.

To záleží na pohledu společenské vrstvy, kterou je nutno brát do úvahy. Takže tato obecná otázka je zavádějící. Nelze takto generalizovat.

Určitě to byla jedna z těch vyspělejších avšak ne až tak industrializovaných zemí jako byly UK nebo USA

uz si to nempamatuju je mi 23

Už se to zlepšovalo

V ltech před první světovou válkou jistě byl cítit tlak a sílila nespokojenost, ale období konce 19. stol. bylo obdobím rozmachu a uvolňování z područí šlechty takže si myslím (ale nejsem historik), že šlo o relativně dobré období k žití.

V období první republiky naše země patřila ke špičkám Evropy

V období První republiky vládla svoboda a demokracie a lidem se vedlo dobře.

Ve srovnání s jinými částmi světa se v Rakousku-Uhersku žilo parádně.

většina špatně, menšina velmi dobře

Vyprávění mých prarodičů(ročníky 1898 a 1902) bylo jen pozitivní

Vysoké sociální a třídní rozdíly, chudoba, boje za sociální a lidská práva, vysoký rozmach průmyslu (1.PR) jako pozitivní dějinný zvrat.

vyspělý průmyssl, dostatek inteligentů, celková skromnost, úrodná půda, úspěšné zemědělství

Vzestup vlivu a sobectví nově zformovaných vlivových skupin (tzv. podnikatelé) v průmyslu a obchodu (viz. rozvoj USA) v poměru k neschopnosti a rigiditě do té doby stále ještě "vládnoucí " aristokracii způsobil celosvětový "La fin de beau siècle" a v konci konců i zbytku všeho stabilního a do té doby pěkného. Příprava scény pro následné šílenství obou Velkých válek. S jinými loutkami a v jiných kulisách se dnes stále děje totéž. Vlastně to od té doby nikdy neskončilo. Vražední žebráci se stále drží v sedle. Zuby nehty.

Vzhledem k okolnímu světu dobře

Za Rakouska-Uherska to asi nebyl žádnej šlágr, ale žít se dalo.

Záleželo na finančních poměrech rodin, jestli měli vlastní hospodářství, nebo se museli spoléhat na jiný zdroj obživy.

Zase trochu složitá otázka. Před první světovou válkou žili češi pod "útlakem" monarchie, což ale zdaleka nemusel každý jednotlivý občan denně pociťovat, anemuselo mu to zase tak vadit. měl řadu jistot, poměrně stabilní finanční i politickou situaci, mír (až do zmíněné války), a poměrně dobré životní podmínky na tu dobu... Navíc byl součástí velké a mocné říše, a jako takový, pokud chtěl a mohl, mohl cestovat téměř neomezeně po celém jejím území, a byl v podstatě váženým občanem. Samozřejmě ne tak doslova, a řadu nevýhod to mělo... Ale když to srovnám s jinými dobami dějin na našem území, bylo to v podtatě poměrně dobré období... Navíc období vrcholící vědeckotechnické a průmyslové revoluce... Takže snad mimo krátkého období po první světové válce, a pár zajímavých, ale zdaleka ne pohodlných obdobích předtím, by se dalo říci, že toto období patří k těm lepším, ne-li nejlepším, v novodobých dějinách naší země... Češi mnoho dokázali, ale nikdy to neměli moc snadné a příjemné... A vždy se na vše dá dívat romantickým pohledem filmů a románů zasazených do nějaké doby, nebo pohledem strohých dějepisných faktů, které ale nijak nevystihují běžný život prostého člověka, nebo pohledem nezaujatým, který se snažím vždy volit já, a který bere ohled nejen na situaci v politice, vojenství a podobně, ale hlavně situaci obyčejného člověka a jeho všedního života... A zatímco předtím byl po celá staletí poddaným, často donuceným robotovat na ciozím pozemku za stravu (v lepším případě), nebo nic nemít a živořit, a potom bylo období dvou dlouhých a ničivých válek, a pak 40 let různých forem komunismu (ne vše na tom bylo špatné, a něco dobrého to i přineslo, ale to jsme bohužel už zase zničili, byť to období jako celek samozřejmě nebylo moc dobré...), období Rakouska-Uherska se zdá v tomto světle pro prostého občana poměrně příznivé, bezpečné, a relativně pohodlné, a to nejen ve městech, ale i na venkově...

Zlaté Rakousko

Značně polevily tlaky Monarchie, ale přetrvávaly dopady Napoleonských válek, do toho se Češi měli tendenci vymanit v rámci RUM, chystá de WW1

Život byl těžký, ale společnost držela pohromadě.

Život nebyl lehký, ale byl jednodušší.

5. Letos to bude 102 let, kdy vzniklo Československo. Bylo to šťastné rozhodnutí, nebo jsme měli spíše zůstat součástí Rakouska - Uherska?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě bylo dobře, že vzniklo samostatné Československo28048,03 %48,03 %  
spíše bylo dobře, že vzniklo samostatné Československo15927,27 %27,27 %  
spíše jsme měli zůstat pod Rakousko - Uherskem8013,72 %13,72 %  
ani dobře, ani špatně457,72 %7,72 %  
určitě jsme měli zůstat pod Rakousko - Uherskem193,26 %3,26 %  

Graf

6. Prostor pro Váš komentář ke vzniku Československa:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

rozpad Rakousko-Uherska zavinili svou ignorancí společně Maďaři i Rakušané i Němci žijící v v tomto mnohonárodním státě !! Kdyby ještě v 19. století udělali z Rak.Uher. federaci (čili provést "narovnání" jako s Madarskem... ) , byla šance udržet takový stát pohromadě.

A proč ne? Já mám češtinu ráda :)

ani svazek by nepomohl ve sv válkách

bohužel i pak přetrvávaly poměry co byly za monarchie ( nízké mzdy v továrnách, dolech ... )

byli jsme skutečná velmoc, národy byly svobodné, panovník dával příklad lidem v oblasti duchovní a morální úrovně

Bylo asi nutné se nějak oddělit, možná bychom ztratili svoji identitu. těžko soudit. Ale kdybychom zůstali v Rakousko-Uhersku, snad bychom později nebyli přiřazeni k východnímu bloku...

Bylo pro nás výhodné, že jsme se odtrhli. Přece bychom nechtěli být na straně poražených po 1. světové válce.

Byť byla naše historie dlouhodobě s tou rakouskou (podobně jako germánskou...) spojená, jako národ jsme potřebovali dostat šanci na samostatné fungování.

československo bylo super, obzvlášť když mělo i zakarpatskou rus

Československo se "trhlo" v dobrou dobu, kdy Rakousko - Uherskem na našem území vybudovalo hodně průmyslu a proto bylo Československo celkem silné, otázkou je, jak by se vyvíjela budoucnost a světové války, kdybychom zůstali součástí, ale to už jsou spekulace.

Dejte pokoj s Rakouskem a Habsburkama, kdo ví, jestli bychom dneska vůbec mluvili česky nebo by to bylo dér dý das psí vocas...

dle mého názoru český národ kulturou ani historií se nezačleňoval ke germánským národům

Důsledek izolace rakousko-uherského císaře od reality, nemoc každého, kdo je dlouho u moci. Ale domnívat se, že pod vládou Ferdinanda d´Este by byla situace lepší je omyl.

geopolicky vznikla rozpadem Rakousko-Uherska rozdrobený prostor ve střední Evropě je možné spekulovat, zda to nebyla také jedna z podmínek umožňující druhou světovou válku Rakousko-Uhersko bylo v roce 2018 zralé na demokratizaci

Historická událost pro český národ a po 300 letech satisfakce za Bílou horu a dobu katolické německé protireformace.

hlavní důvod pro rozdělení: kulturní diverzita v rámci Rakousko-Uherska

Jako hlavní výhodu v setrvání v R-U vidím možnost, že by se zvětšila šance, že bychom dnes mluvili světovým jazykem a né jen jazykem s kterým se domluvíme už jen max. na Slovensku. Samozřejmě by i tak mohli přijít Sověti a s Němčinou by to dopadlo stejně, ale i tak si myslím, že šance při zachování R-U by byla větší, min z toho důvodu, že by tu ta Němčina byla déle a kořeny už nebyly tak dlouho vytahané.

Jako vždy... Jsem hrdý na vše, co náš národ dokázal, a že toho nebylo málo. A naše dějiny jsou mnohem delší, než dějiny Československa, a jsou plné dobrých a významných věcí a lidí. Ale pokud se podíváme na celkovou situaci země, je třeba si uvědomit, že naše situace byla a je poměrně špatná, ať co do ekonomické situace, životní úrovně, a podobně, tak i co do mnoha dalších věcí. A marná sláva, okolní země se mají v průměru 3x lépe než my. Takže národní hrdost, velcí lidé, velké věci, vynálezy, úspěchy, všechno je to úžasné, a jsem na to velmi hrdý, ale pak si jdu nakoupit, zaplatit složenky, nebo si představím svůj důchod, a musím si vždy zanadávat, že všude kolem se mají mnohem lépe... Takže i když jsem hrdým čechem, raději bych byl o něco méně hrdým, ale 3x bohatším, členem někdejší monarchie, byť je mi němčina až odporná (svým "zvukem", pravopisem atd, nic proti národu, jde jen o jazyk :)). Ideálně pak tak, jak tomu tehdy bylo, tedy že češi měli "svoji" zem, svůj jazyk, svoji vládu (do určité míry) atd, ale současně mohli těžit z toho, že byli součástí velké, silné a relativně bohaté monarchie... Tedy řekněme formou nějaké unie států, zastřešené pod nějaký větší celek, nikoliv ale ve stylu EU, i když i ta nám hodně dobrého dává, ale spíše ve smyslu federace několika států, podobně jako třeba Velká Británie...

Je dobře, že se zachovala čeština i povědomí o českém národu, komplex zemí Rakousko - Uherska řízený dědičným panovníkem byl přežitý. Demokracie je spravedlivější systém, než dědičné císařství či království. To předpokládá nadřazenost určitých lidí, což se mi zdá nelogické. Všichni jsme stejní lidé, nikdo by neměl být nadřazený druhému člověku. Schopný a lepší je pověřen správcovskou funkcí pro ostatní. Nic dalšího.

Je těžké spekulovat, jak by vypadala Evropa, pokud by ve Velké válce vyhrály Centrální mocnosti = pravděpodobně by. 2. sv. válka nebyla a dnes bychom byli součástí jakési Německé Evropské Unie také, jen ne jako samostatný stát...

Jedná se o neřešitelnou otázku. Záleží jaké by bylo politické a administrativní uspořádání tohoto státu. Konstituční monarchie? Republika? Kdo by byl dominantní? Jaký jazyk by byl úřední? Jaký by byl jeho vztah k Německu po roce 1933? Má vůbec dnešní mladší generace o příčinách vzniku Československa nějaké hlubší znalosti?

Jednotlivé národy sdružené pod rakouskou korunou toužily po rovnoprávnosti, založení samostatného státu bylo jednoznačně pozitivní.

jen technická: nebyli jsme "pod Rakouskem", ale byli jsme jeho integrální součástí.

Jsem ráda že nejsme součástí tak obrovského státu, dělá to jen potíže.

kdo ví, co by bylo pro náš národ lepší

kdyby jsme byli součástí, nevzali by nám tenkrát Sudety, po 1946 by tu možná nevládli soudruzi

Masaryk vydělil naši zemi z evropského soustátí a zavedl ji mezinárodní izolace. Jeho oblíbenec, zbabělec a svobodný zednář Beneš, který se dopustil zločinů vyhnání původního obyvatelstva a Benešových dekretů, nás vposledku implantoval do zadnice Sovětskému Svazu - a tím začala nyní už 75tiletá tragedie českého národa.

mezinárodní situace /zájem Británie a Francie/ vedla k nevyhnutelnému rozpadu Rak-Uh. Karel už s tím nemohl nic udělat. Kdyby ještě v 19. století byla prosazena myšlenka konfederace Rakousko-Uhersko-České země, bylo vy výhodnější zůstat v soustátí.

Minimálně pro zachování jazyka českého to bylo docela dobře.

Možná lehce radikální, byť nutný krok. Monarchie potřebovala spoustu reforem, aby mohla fungovat dál, na to ovšem rod Habsburků byl moc hrdý a příliš dlouho u moci.

My Češi jsme docela šikovní, vynalézaví, dokážeme si poradit s různými problémy. Máme ale také negativa, např. malost, závistivost, snaha se jenom vézt. A když se prosadili komouši, vzalo to s námi špatný obrat, ze kterého jsme se dodnes pořádně nevzpamatovali.

myslím, že kdyby zůstalo Rakousko - Uhersko dodnes, bylo by nám v něm lépe - osvícený monarcha je lepší, než ti volení tajtrlíci... Českoslovesnko bylo hezké, ale malé - stejně nás pak všichni hodili přes palubu a dnes už jsme jen takové torzo...

Myslím, že život v národnostně pestřejším prostředí je obohacující. Vznik Československa v důsledku vedl k dnešním národnostně homogenním oblastem v Čechách, na Moravě, na Těšínsku, ale i v Dolních Rakousích.

Nahlížím optikou dalších událostí 20. stoleti

Národní a sociální revoluce nebyla dobrý nápad.

Národy by měly mít nárok na setrvání či osamostatnění - s vymezením na určitém historickém území. Škoda, že se lépe a včas nedořešila otázka Sudet.

Nebylo dobré, že Slované byli podřadnými národnostmi v rámci Rakouska-Uherska.

nedokážu posoudit, co bylo lepší

Nedokážu posoudit, jaké následky by mělo, kdyby nevzniklo Československo.

Nejsem si správností rozhidnzuti jistý

Nejspíše by nevznikly další historicky velmi negativní situace.

Nemam uplne vyhraneny nazor. Z hlediska dalsiho vyvoje by asi takto "splacane" cisarstvi bylo delsi dobu neudrzitelne.

Nestali bychom se součástí sovětského bloku a dnes bychom uměli světový jazyk(němčina)

Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, ale je to nevyhnutelný důsledek toho, že multietnické a multikulturní celky nemohou fungovat dlouhodobě.

Nevím, jsem spíše zastáncem toho, že jsme měli usilovat o obnovení samostatného Českého království, pozvat např. na trůn někoho z Anglie - tak bychom získali alespoň nějakého spolehlivého spojence. 1. republika doplatila mimo jiné na své mnohonárodnostní složení, které nemohlo dlouhodobě fungovat - zejména ve vztahu k českým Němcům.

Neznám nikoho, kdo by se cítil jako Rakousko-Uherák. Je dobré, když má člověk domov, resp. svou domovinu.

Nikdo nemůže říct, že by vznik byl špatný, protože neví, co by se dělo jinak dál (mohlo být lépe, ale také hůře).

Obecně myslím, že to bylo dobře. Vadí mi ale démnizace Habsburské říše.

Oddělili jsme se od německy mluvícího rakouska a to je dobře

Palacký ani poslanec říšského sněmu ve Vídni profesor Masaryk nic takového jako porod siamských dvojčat zprvu rozhodně ne plánovali. Stejně jako vzdělaný katolický kněz Jan Hus rozhodně neplánoval hrůzy husitských válek. Pak už to vzali od podlahy různí ti Frantové Sauerové a Edáčci Benešů. Pak jsme si to samé ještě zvopákli po Vítězném únoru a v tom bizáru zasranýho Plyšáku.

Po 300leté porobě ze strany Habsburků byl vznik ČSR vyústěním snah mnoha generací o národní samostatnost a sebeurčení. Bohužel národnostní složení obyvatel státu a jeho neobvyklá geografická poloha mu daly do vínku problémy, které se v době sudetské krize v roce 1938 ukázaly být neřešitelné.

po staletích znovunabytá svébytnost (od 1620).

posílilo to národní hrdost, udělali jsme si svoje vlastní chyby, ale svojí národnost jsme jakžtakž obhájili

Prakticky existovaly tři možnosti (ČSR, posílená existence uvnitř Rakouska, vznik panslovanského státu), z nichž ani jedna nebyla úplně ideální. V rámci možností (a snaze po národnostním sebeurčení) se to asi celkem povedlo.

pro národní jazyk

Protože nevím, jak bychom dnes fungovali v rámci Rakouska-Uherska, nemohu hodnotit.

Přestože považuji národní státy za nutné zlo a přežitek minulých století, u tak je toto období potřebnou součástí historie států.

R-U nebylo udržitelné pohromadě. Za podmínky dobře fungujícího mnohonárodnostního státu s právem národa na sebeurčení by ale nemuselo být na škodu zůstat jako jeden stát.

Racionálně by bylo výhodnější zůstat v Říši, ale vítězné mocnosti si rozebraly skoro všechno území, Němci chtěli k Německu, Maďaři chtěli Velké Uhersko... ČSR se stala Rakousko-Uherskem v malém.

Rakousko-Uhersko bylo dle mého názoru nereformovatelné, státá byl založený na germánsko-uherské katolické totalitě, která byla jen málokdy ustoupit opozici. Reforma tohoto svazku národů a etnik, které bylo spojováno jen geograficky a politicky spojením s rodem Habsburků, by bylo téměř nemožné

Rakousko-Uhersko se nerozpadalo jen kvůli nám. A tak jak to vnímám já, volání po samostatnosti a zbavení se křivd ze strany dominantního národa z vídeňského směru, bylo silné. Dávalo tedy smysl, že se Československo osamostatnilo, stejně jako to udělali i jiné národy v té samé době.

Rakousko-Uhersko se rozpadlo a nemohli jsme tedy zůstat jeho součástí. Těžko říct, zda by šlo zachovat.

Rozbití Rakousko-Uherska Masarykem a přivedení naší země do mezinárodní izolace bylo velmi špatné. U císařského dvora ve Vídni měli Češi velmi významná postavení. Rakousko-Uhersko bylo předchůdcem sjednocené Evropy a dnes by bylo silnou protiváhou komunistického sovětského Ruska a Spojených států.

Rozhodně je správně, že vzniklo Československo. Trvající existence Rakouska - Uherska by ještě více prohloubila problémy, které mělo toto soustátí už před a v průběhu první světové války. Národnostní problémy, centrální vláda a neochota ke změnám uvrhla na Vídeň takový stín, že si nedovedu představit, že i např. ve formě volné federace, mohl tento stát dál fungovat, pouhá jeho symbolika a historická návaznost by byla pro mnohé těžko snesitelná.

Rozhodně jsem za to rád, ale samozřejmě monarchie má své kouzlo a historicky jsou Habsburkové démonizováni. Spousta věcí by prostě byla jinak. Něco by bylo lepší, něco horší..

Rozhodnutí bylo správné, na druhou stranu byla chyba, že státy, vzniknuvší z R-U spolu nikterak nespolupracovali (až později byla určitá spolupráce ČSR a Jugoslávie). Další obrovskou chybou bylo nepostarání se o rodinu Karla I.

Rozpad monarchie byl v souvislosti s prohranou válkou asi nevyhnutelný. Snahy alespoň o národní uvědomění, byly již dříve a byly tvrdě potlačovány. Válkou oslabená monarchie neměla dost sil udržet pohromadě stát. Proč ale zrovna Československo? Proč nevzniklo jiné uspořádání?

situace po 1. světové válce byla příznivá pro vznik státu, Rakousko Uhersko bylo obecně velmi oslabeno, stát vznikl na demokratických a humanistických principech, byl vyvrcholením dlouhodobých snah o sebeurčení

Skoda že jsme nedostali Slezsko místo Slovenska

Tak je jasné, která organizace stála za rozbitím R-U...

Tak to bylo. Vznik ČSR vyhovoval vítězným mocnostem a nešlo o nějaký cílený projev autonomních zemí. Konec konců země Moravskoslezská zanikla, objevilo se dosud špatně definované Slovensko

Tatíček to utrhnul a ještě větší kravina sprsknul nás dohromady s SK

Tehdejší císař Karel I. Habsburský, dnes již světec, byl to nejlepší, koho mohla země jako panovníka mít. Bohužel i sami Rakušané si toho nevážili...

technicky by asi bylo lepší RU (průmysl, komunismus po válce by zřejmě nebyl), politicky to byla katastrofa už před 1.sv.v.

Těžko se hodnotí co by kdyby, ale kdyby byly poměry stejné jako dnes, myslím, že by bylo lepší být součástí většího celku společně s Rakouskem. Nicméně kdo ví, jaký vliv by to bývalo mohlo mít na následující události ve 20. stol.

To je těžká otázka - vzhledem k tomu, že obě války vlastně rozpoutaly (finanocivaly) bankovní rodiny, tak se dá předpokládat, že i meziválečné uspořádání (a vznik ČS) měly v rukou taky. Ale viděl bych to jako šanci pro nás.

uherak je dobri salam ale nevim co je rakuskou

Určitě je to dobře, že ČSR vzniklo. Jen mě jako obyvatele Těšínska mrzí, že došlo k roztržení našeho "knížectví".

Určitě jsme měli zůstat pod Rakouskem. Češi si neumí vládnout, je to jeden velký chaos, který si hraje na demokracii. Jsme teď vazalové Německa a nevypadá to, že bychom se z toho někdy dostali. Kdybychom byli pod Rakouskem, tak jsme mohli mít, alespoň nějaké rakouské výhody. Teď jen dřeme na to, aby se v Německu mohli mít lépe.

V dané době to asi bylo dobré rozhodnutí.

V dnešní době by Rakousko-Uhersko mohla být fungující světová velmoc na nejvyšší úrovni.

V době rozvášněného nacionalismu nebylo možné zachování Rakouska-Uherska, ani mocnosti to nechtěly, to nebyla tehdy možnosti.

velmi dobrý krok

Vnímám pozitivně jak R-U, tak ČSR.

Však jsme přeci patrioti.

Vzhledem k tomu, že Čechy byly v rámci monarchie nejbohatší a nejrozvinutější průmyslovou zemí, mohli jsme po zániku monarchie dosáhnout velmi rychle ekonomické prosperity po Světové válce.

Z nove vzniklych statu na tom bylo Československo hospodarsky nejlepe, ale bylo národnostně nehomogenní.

Zpětné věštění... Kdyby došlo k federalizaci monarchie? Náš osud by patrně i tak hodně závisel na osobnostech v čele rakouské politiky (a tam se vývoj nebral tak skvělým směrem jako v samostatné, masarykovské ČR...). Nebo by se možná nový útvar zmítal v státo(ne)tvorných hádanicích(?)... Samozřejmě, otázka schopnosti důstojné samostatné existence je při pohledu na současné špičky naší politiky téměř na místě.

7. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo v Československu za období První republiky?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše dobře31153,34 %53,34 %  
velmi dobře13823,67 %23,67 %  
ani dobře, ani špatně10217,5 %17,5 %  
spíše špatně305,15 %5,15 %  
velmi špatně20,34 %0,34 %  

Graf

8. Prostor pro Váš komentář k První republice:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

...až na tu krizi tedy:-)

ano

Asi nejlepší stát, který jsme kdy měli. Odpadly problémy obrovské nejednotné monarchie, ale zároveň vznikl dostatečně velký, prosperující a rozmanitý stát s mnoha národnostmi žijícími pospolu.

Asi to nebylo snadné i s ohledem na to, že bylo třeba celkově vybudovat nový systém.

byli jsme průmyslová velmoc

Celkově spíše dobře, ale byla zde velká minorita, která si dobře nežila (Sudety).

Ceskoslovensku, prestoze pomery byly (predevsim v dobe krize) bidne, tak z hlediska tehdejsich svetovych pomeru spise dobre. Ovsem je to volba typu - ... ty mas ale stesti, pry Te neobesi, pouze zastreli ....

Československo prosperovalo

člověk má tendenci si to idealizovat podle filmů pro pamětníky, ale ždáná balada to nebyla - podle toho co říkala babička...

ČSR se během krátké doby zařadila mezi nejrozvinutější demokratické, průmyslové a zemědělské státy světa.

demokracie

Dle mého názoru to bylo nejlepší období pro naši zemi

Dnes slyším samou chválu. Moji rodiče to období zažili a byli svědky velké chudoby a sociální nespravedlnosti.

dtto otázka č. 4

I když existovala chudina a jedinec byl ovlivněn ve své životní pouti okolnostmi, na které neměl vliv, společnost usilovala o obecné dobro.

idealizuje se

Já jsem to nezažila, ale podle mé prababičky, která na První republiku nedá dopustit, soudím, že se žilo daleko lépe než dnes.

Jak kdo.

jak komu - tohle opravdu nelze paušalizovat

jak komu, ve městě to muselo být dost tvrdé

Jako za všech režimů, někomu dobře, někomu špatně. Myslím, že špatně bylo více.

Je snadné si danou dobu před 2. světovou válkou a vítězným únorem idealizovat. Myslím, že bylo hodně těch, kteří se dobře neměli, ale suma sumárum jsme se mohli mít velmi dobře.

jedna z nejvyspělejších ekonomik

lépe se žilo ve městech na vesnicích byla větší chudoba

meli jsme jako jedni z prvnich volebni pravo pro zeny, i kdyz chudoba take byla, nehodnotim jen stanku materialni, ale spise hodnotovou

Moji 3 příbuzní utekli do USA. Moji 3 příbuzní museli utéci kvůli krizi z Moravy do Středních Čech

Myslím, že ačkoliv tu byla třída lidí z chudých poměrů, co se měli dost špatně, Československo byla v tu dobu na světové poměry respektovaná země s vysokou životní úrovní.

Myslím, že těm, kteří měli zájem pracovat, se žilo dost dobře. Existovaly samozřejmě také velké problémy, tak jako v každé době a každé společnosti, ale jako stát jsme na tom byli velmi dobře a tak vysoko jsme od té doby už nikdy nebyli.

Na tehdejší poměry celkem dobře, ale je třeba říci, že co se týče chudých vrstev obyvatelstva, tak ti si moc nepolepšili.

Na tehdejší poměry rozhodně velmi dobře, to ovšem neznamená, že Československo nemělo tehdy problémy. Rozhodně nepatřím k zaslepenym nesoudným obdivovatelům První republiky

Naše rodina bohužel nepatří k těm, kteří na První republiku nostalgicky vzpomínají.

Naše země byla úspěšná, v rozvoji. Zřejmě jednou z nejlepších období 20.století.

ne vše bylo tak dobré jak se dnes říká

nejrozvinutější průmysl na světě

Nejspíš jak komu

Nejvyšší ekonomický rozmach.

Některé vrstvy na tom byly ale špatně - viz vagónové kolonie a jiné v Praze a okolí. To by se ale určitě časem zlepšilo, kdyby na to byl prostor.

Nelíbí se mi, když se o První republice mluví jako o "zlatých létech". To jen staří si toto období mohou idealizovat, protože byli ještě dětmi a nevnímali tehdejší atmosféru takovou, jaká skutečně byla. Z dobových knížek se však dozvídáme, že ve společnosti byly potlačovány projevy náboženského (katolického) vyznání (např. v Praze se nemohly stavět kostely na veřejně viditelných místech - viz Vysočany a Svatyně Krista Krále) a ve městech se obecně rozvíjel velký mravní úpadek mládeže. A iluze, že si vládneme sami, byla mylná. Vládli nám... víme, kdo. :(

Než přišli k moci komouši, žilo se v Čechách dobře.

No vyslechnul jsem nějaká vyprávění a lehké to nebylo. Značnou vinu na tom měla mezinárodní politika (např. ČS muselo platit reparace za 1svV...) a taky některá politika vnitřní nebyla pro dobro lidí (i když DNES je to politicky výrazně HORŠÍ)

Období hlubokých sociálních i národnostních (v třicátých letech) rozporů. Obé spolu souvisí.

Období první republiky je spíše idealizované přesto však se jednalo o pozitivní obdobi

Období první republiky jednak ovlivnily dozvuky I. světové války, následné dělnické nepokoje, hospodářská krize. Lidé Masaryka velebili i hanili. Mnoho rodin odešlo za "velkou louži", aby se měly lépe. A následný negativnív liv nastupující moci Hitlera a vše, co s tím souviselo.

Období První republiky považuji za jeden z vrcholů našich dějin. Ale spíše než lokálně, byla tato doba prostě určitým vrcholem obecně, celosvětově, a naštěstí i u nás. U nás o to více, že jsme po válce budovali, a měli chuť budovat, úplně nový stát, a ještě jsem měli tu vidinu toho, jak to bude krásné... Snad kdyby nepřišla druhá válka, mohlo to i vydržet :)

Opět - jak komu. Nůžky hmotného blahobytu byly silně rozevřeny, do toho udeřila celosvětová krize... Ale nakročeno bylo nadstandardně dobře. A co se týče společenského klimatu, z vyprávění pamětníků v rámci mé rodiny, žijící v "sudetské" jihomoravské Břeclavě, soužití místních Čechů (Moraváků), Němců a Židů bylo bezkonfliktní a odehrávalo se v kulturním ovzduší a v sportovním duchu. Celkově jsme se mohli chlubit asi nejdemokratičtějším režimem před druhou světovou válkou - což možná každý nevnímal, ale řada autentických svědectví dokládá, že občané za svou republikou stáli (dnes sotva dohledatelný pocit vlastenectví).

opět nutno zohlednit sociální vrstvu

Opět záleží na konkrétní rodině.

Po 1. sv. válce jistě bylo nepříjemně a již se schylovalo k té druhé, ale to období mezi tím muselo být krásné. Republika byla svobodná a demokratická. Věřím, že se to mohlo v mnohém podobat 90. létům 20. stol.

Po hospodářské krizi se samozřejmě se životní úroveň obecně zhoršila, ale z globálního pohledu si myslím, že jsme z toho vyšli ještě celkem dobře.

Podle mých prarodičů - První republika nic moc. Bída, dřina...

poměrně vyspělý průmyslový stát, v rámci tehdejší Evropy patřil k těm demokratičtějším, negativně se podepsala světová hospodářská krize, ale to byl problém i u ostatních států, ČSR se s ním nevypořádala nejhůře

Praprarodiče a prarodiče (malí zemědělci) vždycky říkali, že za První republiky byla strašná bída v porovnání s komunismem. Ta doba se strašně idealizuje pozlátkem, ale tehdy byl obrovský rozdíl mezi chudými a bohatými.

Pro zaměstnané určitě. Úředník s rodinou mohli trávit prázdniny v Chorvatsku u moře , firma Bat'a byla k dělníkům pozorná , ač se muselo tvrdě pracovat. Ženy a dívky nosily kloboučky ...

První republika byla velmi pokroková a v porovnání s jinými státy i docela na ekonomický úrovni.

První republika bylo velmi úspěšné, i když mnohdy až příliš optimisticky vnímané období českých dějin. Domnívám se, že v porovnání s ostatními státy tehdejší Evropy jsme se měli mnohem lépe než když provedeme toto srovnání dnes

První republika v Praze není totéž, co na venkově. Byla cela řada afér, lidé se vzpamatovávali z WW I. Země byla chudá, Masaryk vzbuzoval slušné PR, ale tak to nebylo.

Před ekonomickou krizí jsme byli jedna z nejvíce vyspělých zemí na světě

romantická slušnost

Říká se to. Prý jsme byli snad osmá nejvyspělejší země světa.

S odstupem času si dobu idealizujeme, historické noviny ale v podstatě řeší stejné problémy jako dnes televize, jen informace jsou dnes významnějším obchodním artiklem a politici jsou otrlejší.

S tímto obdobím nejsem příliš obeznámena.

Situace po válce byla náročná a život nebyl jednoduchý

Stejné jaku otázky č. 4. To záleží na pohledu společenské vrstvy, kterou je nutno brát do úvahy. Takže tato obecná otázka je zavádějící. Nelze takto generalizovat.

Stejný jako v zlatých šedesátkach, po invazi bratrských armád, či po tom komickém Plyšáku. Nadšení a obrovsky vzepnutý potenciál celého národa stačili spolehlivě a rychle promrdat zběsile vyhoněné rychlozkvašené tzv."elity" zkorumpovaný a ničemných (protože blbých) politikářů. Historie je posadí na hnůj odkud vylezli a kam vždycky patřili. Šance však byla jejich vinou opět promarněna. Hanba jim!!!

Tady samozřejmě záleží na tom, jestli hodnotíte z pozice bohatého nebo chudého člověka - ale tak to bylo, je a bude. Nicméně si myslím, že v této době patřilo Československo k nejvíce rozvinutým státům ze všech hledisek (i sociální záchranné sítě)

To už jsem napsal dříve.

to záleželo na tom, kam člověk patřil, dělník se měl určitě mnohem hůř než majitel továrny

V Čechách a na Moravě se žilo dobře, na Slovensku hůř

ve městech - chudí lidé, mnoho stran, upadal duchovní život

Velmi dobrý průmysl, vysoká životní úroveň, rozvoj měst,...

vysoké sociální rozdíly, nakonec ale první řádný právní útvar (jedno z prvních volebních práv na světě pro ženy-1920), formující naše novodobé dějiny, naprosto zásadní pro moderní život, morální vzor TGM trvající do dnešních dnů.

vyspělá průmyslová země, pracující byli zasaženi velkou krizí v 30. letech

Z vyprávění starých členů rodiny, vyšší střední třídy, vím, že se žilo dobře.

Za první republiky byla hlavně po válce bída, která se vrátila v krizi. Státy ji tehdy neřešily moc efektivně (třeba kartelizací), což vedlo spíše k jejímu prohlubování. K tomu připočtěte ještě druhou sv. válku a z této rovnice vám vyjde, proč se komunisté po válce těšili tak velké podpoře.

Zalezelo na socialni vrstve. Uroven snizovala povalecna bida, epidemie spanelske chřipky, ve 30. letech hospodarska krize. Pozitivni byl kulturni a hospodarsky vzestup, rovnopravnost zen, vseobecne volebni pravo

záleželo k jaké skupině obyvatel, kdo patříl

záleželo sice na společenském postavení, ale pro většinu obyvatel bylo žití dobré

záleží na sociální vrstvě

Život v první rep. mohu hodnotit optikou tzv. filmu pro pamětníky, ze kterých vyplývá velmi pozitivní pohled na život tehdejší doby, zejm. to že se velmi blížil tehdejšímu západním zemím.

Život v tomto období byl životem pro převážnou část obyvatelstva životem na houpačce. Jiná byla ekonomická a politická situace na začátku 20. let, jiná v období velké hospodářské krize, jiná na konci 30. let. Byli lidé, kteří si mohli zaplatit léčbu v Borůvkově sanatoriu, byli jiní, a bylo jich daleko více, kteří živořili v koloniích na okraji měst či v pastouškách na venkově.

Životní úroveň v ČSR byla velice rozdílná. Sociální rozdíly se ještě prohloubily v době světové hospodářské krize 1929-34.

9. Bylo správné rozhodnutí Edvarda Beneše nebojovat proti Hitlerovi?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
nevím16528,3 %28,3 %  
spíše ne15025,73 %25,73 %  
spíše ano14625,04 %25,04 %  
určitě ne7412,69 %12,69 %  
určitě ano488,23 %8,23 %  

Graf

10. Prostor pro Váš komentář k Mnichovské dohodě:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- strategicky se ukázalo,že bylo správné ...ale i prohraný boj má pro národ svou cenu ! A vůle lidu k boji byla...

Asi ano. Kdyby byly dodrženy smlouvy, tak by jej spojené síly porazily. Jenže tyto ná podrazily a už viděly jak Hitler načne Rusko a oni z toho budou prosperovat. V podstatě nebojovat nás trochu ochránilo a Rusko (nejen) nás Hitlera zbavilo (ač se dnes v TV říká něco jiného)

Ať už měly tehdejší světové mocnosti důvody jakékoli, byl to podraz, nedodržení dohod..

Beneš a tehdejší tzv. elity. K smíchu. Beran!!! Možná ještě tak Radola Gajda a zbytek legionářů co se ještě nestihli za těch 20 let zkurvit - nebo je neodstranili. Národ byl jednotný, odhodlaný a připravený. Beneš byl asexuální impotent -stejně jako Fucklove Heyvl-o životě normálních obyčejných lidi toho moc nevěděl a ani vědět nechtěl. Zajímal ho jen jeho jakýsi imaginární svět. Akorát míň chlastat a na rozdíl od Fucklove utrpěl i nějaké to vzdělání. Výsledek byl odpovídající a tragický. Nejhorší na Benešovi bylo, že byl pro uspokojení svých vizí, hybris a ambicí ochoten a připraven obětovat český národ opakovaně (1938,1939,1942,1945,1948). Ke Karlovi a Zitě Habsbuské byl ten potkan v intencích svých zájmů podstatně rozhodnější a tvrdší. Hanba mu!!!

Beneš zachránil národ

Beneš, svobodný zednář a zbabělec, se dopustil zločinů vyhnání původního obyvatelstva z naší země a zločinu Benešových dekretů. Vposledku nás ze zbabělosti implantoval do zadnice Sovětskému svazu - a tím začala nyní už 75tiletá tragedie českého národa.

Bez spojenců by boje vedly jen ke ztrátám na životech. Jen bych uvítal, kdyby alespoň armáda před kapitulací zničila průmysl a vojenské zásoby.

Bez spojenců bychom neměly šanci stejně.

Bohužel jsme tak malinký stát, že by nás Němci asi většinu vyvraždili, pokud bychom se postavili na odpor bez pomoci silnějších států.

Boj by vyžadoval strategickou přípravu, RČS však do poslední chvíle nic nepřipravovala.

Boj s Hitlerem na začátku války by udělal sice z Čechoslováků velké hrdiny, ale převážně mrtvé hrdiny. Nikdo se v té době nechtěl s Hitlerem utkat, a hrozilo pobití většiny obyvatelstva, nežby se byly ostatní země vložily do boje.

Bojovali bychom jako Poláci tolikrát..

Bojováním by se česká země naprosto vysílila a stejně by nejspíš neměla šanci. Období pod vládou Německa bylo z pohledu běžného obyvatele (či spíše nežidovské obyvatelky nemusící do armády) velmi dobré. Vše bylo dobře zorganizované (sice kvůli zbrojení války) a byl kladen důraz na to, aby se lidé měli dobře. Nebýt amerických náletů, nemusely být téměř žádné následky.

byla to velká zrada spojenců

byla to velká zrada spojeneckých zemí

Byla to zrada "spojenců", kteří zradí i příště. Češi a Slováci se nemusí stydět, nenesou vinu. Ale stejně, říkám z pohodlí a bezpečí obýváku, kdo je napaden, má se bránit. Na druhou stranu, Jugoslávie v roce 1999 byla ve stejné situaci, bránila se agresi NATO, co jí to přineslo?

Byla to zrada spojenců

Byla to zrada. Ale zkuste si představit, co by se stalo, pokud by v té době neoslabený bundeswehr a němci s rakušáky, kterých byla 10ti násobná převaha vlítla do ČR ? Genocida ?

bylo by mnoho mrtvých; nebylo to ani tak rozhodnutí EB, jako spíš to, že bychom neměli spojence

Byly by velké ztráty a zničená Praha. Na druhou stranu jsem od historika dr. Tůmy slyšela názor, že Hitler se až u nás vyzbrojil. A že proto tak vyhrožoval, protože se nás vlastně bál. Mentalitu národa to ale poznamenalo negativně. Těžko rozhodnout, co se mělo dělat.

Ceskoslovensko by se samo neubranilo a Nemecko by k nemu po porážce mohlo pristupovat podobne tvrde jako k Polsku

Co je víc ze zpětného pohledu? Hrdost na svou zem a smrt milionů a nebo kapitulace a klídeček? A máme dnes my na zpětný pohled vůbec nárok?

co mu zbylo, když nás spojenci nepodpořili

Česko zůstalo samo bez spojenců, Benešovo rozhodnutí ušetřilo mnoho životů

Československo bylo zcela osamocené proti silnému nepříteli.

Dnes víme více a asi by to bylo pro Čechy hodně zničující.

Dohoda o nás bez nás, spojenci v čele s nyní obdivovanými brity (premiér Chamberlain) nás zradili. Český národ byl odhodlán a chtěl bojovat, nicméně tam se zlomila naše mysl.

Domnívám se, že jsme se neměli bránit. Tehdejší mezinárodní politika tomu nepřála, Československo by bylo napadeno třemi státy, nemyslím si, že Británie, Francie, ani Sovětský svaz by státu pomohli, pomoc Rumunska také nebyla jistá a byla zde i určitá šance rebélie na Slovensku, kde někteří chtěli samostatnost. Domnívám se, že v této situaci by odpor přinesl jen zbytečné další krveprolití, přičemž při následujících represí by Čechů a Slováků zemřelo ještě více.

Dost možná jsme se mohli úspěšně ubránit a válce jsme se stejně nevyhnuli.

EB (a lidi kolem něj) nás do této situace zavlekl, nebylo to jeho první ani poslední selhání.

Existují dva pohledy na Mnichov 38. První je, že obrana území Čech a Moravy byla po anšlusu Rakouska neřešitelná. Druhá staví na velmi dobré výzbroji čs. armády, odhodlání obyvatelstva se bránit a na faktu, že wehrmacht nebyla na podzim 1938 dostatečně vyzbrojena. V případě ozbrojeného konfliktu by byly ztráty na čs. straně zřejmě obrovské, pomoc ze strany spojenců nejistá.

Hitler byl lump a lumpům se nemá ustupovat.

hitler je dyvny

chtělo to alespoň nějaké gesto vzdoru, bohužel pevnosti byly nedostavěné/nedovybavené

i teď by jsme měli bojovat za vystoupení z eu a nato

Je hodně diskutabilní, jak by vše dopadlo. Sovětský svaz by nám šel na pomoc a možná by se pak přidali i Francie a Velká Británie.

Je obtížné hodnotit tehdejší rozhodnutí dnešní optikou. Málokdo si jistě dokázal představit, jakých zvěrstev budou Němci schopni...

Je zbytečné se nad tehdejšími událostmi rozčilovat. Kdybychom vstoupili do války, mohli bychom skončit hůře než "jen" s vypálenými Lidicemi a Ležáky.

Jeden z mých koníčků je i československé opevnění, takže mám určitou představu, jak to tehdy vypadalo. Takže bychom určitě neměli šanci to dlouho udržet, ale mohlo to uspíšit počátek světové války.

Jedna věc je nevést národ na popravu, jiná jsou symbolická gesta, způsob/hladkost předání moci atd. atd.

jeho diplomacie postavila čsr na stranu vítězů

Ještěže dnes jistí náš a středoevropský prostor EU a NATO. Tehdy zrada.

Kdyby ČSR bojovala proti Hitlerovi ještě by ji "spojenci" považovali za agresora. Nechtěl bych být v kůži E. Beneše. On udělal spoustu chyb, ale to se to tak hezky kritizuje z pohodičky roku 2020.

Kdyby se bojovalo, stejně bychom nic nevybojovali, pouze by bylo hodně "válečných škod".

MD byla z pohledu mezinárodního práva legální a politika vlád k sudetským Němcům hrubě špatná. Boj by měl smysl v semknutosti země, nikoliv v šanci na výhru. Beneš promrhal čas na gesto.

Měli bychom jistě velké ztráty, ale taky svou hrdost

měli jsme dostat možnost bojovat, i když by nás celá evropa odsoudila, že jsme vyvolali válku. možná by ale netrvala tak dlouho, kdyby jsme se Hitlerovi postavili jako suverénní stát

Měli jsme relativně dobré pohraniční opevnění na hranici s Německem. Dokázali bychom vzdorovat minimálně dva měsíce. Do té doby by si snad spojenci uvědomili, co se děje. Problém by nastal, kdyby Němci zaútočili přes Rakousko. To bychom moc dlouho nevydrželi.

Měli jsme velmi dobrou příležitost, kterou jsme nevyužili. Německo (resp. 3. říše) nemohlo použít moment překvapení (válku všichni čekali), nemohli útokem způsobit chaos v zemi (mobilizace byla dokončena) a navíc se německé vojenské vedení připravovalo na atentát na Hitlera. Více viz dělostřelecká tvrz Stachelberg; krom informací z ní se silně přikláním k názorům historika Eduarda Stehlíka.

Mnichovská dohoda je důsledkem předchozích dohod a po politické eskalaci byla sotva šance na jiný konec.

Mnichovská dohoda je svinstvo, ale je otázka, jestli bychom se dokázali nějak ubránit, respektive chvíli asi ano, ale moc dlouho ne. Představa, že by nám spojenci (např. Francie) přišli na pomoc, se z dnešního pohledu zdá být spíš mylná.

Myslíte Mnichovskou zradu?

Na jednu stranu nechápu prč se dnes klade za vzor Francie, Velká Británie a Německo. První dva by nás zradili kdykoliv, i když VB asi již ne, Francie však určitě a Německo když nás neovládlo na dlouhou dobu tak dnes nás více ovládá ekonomicky. Je dobré mít se na pozoru.

Na jeho místě bych asi jednal stejně.

na tom našem opevnění by němci vykrváceli a rusové by nám přišli na pomoc

Národ se má za každou cenu bránit. Mnichovská dohoda byl podraz - O nás bez nás.-

Názorná ukázka zrady ze strany vlád Francie a Velké Británie o kterých se dnes nemluví.

Nechci komentovat, rozhodnutí to bylo těžké a nemám patent na rozum. Nechtěla bych v té době rozhodovat. Ale myslím, že sami bychom se neubránili.

Nechtěl bych být v jeho situaci a rozhodovat.

Němci by nás asi rozdrtili, ale myslím, že to ovlivnilo naší mentalitu do dnešních dní. Třeba by pak Západu stálo za to se o nás po válce "porvat"..

Německo nebylo na podzim 1938 připraveno na válku. Na čs. opevněních a dobře vyzbrojené armádě by si Hitler vylámal zuby. Otázkou je, jak dlouho by čs. armáda vydržela při nevýhodné geografické poloze země vzdorovat, zvláště pokud by ji nepomohla spojenecká Francie a lhostejná Velká Británie. Možnost pomoci SSSR byla vzhledem k neochotě Polska a Rumunska umožnit tranzit svým územím nejistá.

neměl se nikdy vzdávat bez boje

Nemohu posoudit, protože za vším jsou politické intriky, do nichž vidí skutečně málokdo.

Neodsuzuji ho, nemohl vědět, jak to dopadne.

nikdy naše armáda nebojovala

o nás bez nás je zažitý pojem a všichni si hned vybaví Mnichovskou dohodu, kdyby se udělalo alespoň něco, všechno by určitě bylo jinak

Ono to je opět těžké, ale náš národ je příliš malý a slabý na to, aby mohl takový boj vyhrát, takže nebojovat bylo sice těžké, ale rozumné rozhodnutí, protože výsledek by byl nakonec stejný, ale ztráty mnohem větší... Bojovat má smysl tehdy, pokud existuje reálná naděje na vítězství, a ta tehdy jednoznaně nebyla, minimálně ne naše vlastní... Bojovat mělo smysl ve válce jako takové, nikoliv ale na našem území... Bylo potřeba společně porazit nacisty, ale bylo by hloupéí snažit se bojovat proti obsazení území vlastními silami...

Opět - bylo hraniční opevnění nepropustné? Kdo ví, co by agresora uspokojilo (samozřejmě zisk průmyslového potenciálu a strategické polohy plus šok způsobený zbytku Evropy - nebo masakrování obyvatel po překonání odporu? Objektivně bylo jasné, že pomoc by nepřišla ze žádné strany... Ano, přeživší by po letech mohli být hrdi na chrabrý odpor. (Další Benešovy kroky jsou už jiná věc...)

opravdu nevím, příliš mnoho pro i proti oběma možnostem, nešlo o morální otázku, takže nebyla zřejmě žádná "správná" možnost

Osamocený boj po mnichovské zradě by přinesl jen zbytečná jatka, což by bylo naprosto zbytečné vzhledem k tomu, že by stejně následovala prohra

Po podpisu Mnichovské dohody, kdy se mocnosti západu pokusili "nakrmit" Hitlera částí našeho území aby zabránily válce si nemyslím, že by pro nás odpor dopadl dobře.

pokud bychom bojovali a prohráli, po 1945 bychom byli obviněni za vznik 2. s.v.

Pokud jde o rozhodnutí podřídit se mezinárodnímu rozhodnutí, nebo defacto obětovat životy (byť odhodlaných) vojáků a možná i civilistů a být označeni za agresora a původce války- pak je asi menší zlo to, co Beneš udělal.

Poté, co od nás dali západní spojenci ruce pryč, by to byl sebevražedný boj se spoustou obětí spojený s totállní devastací ekonomiky a země

Pro morálku národa byla hrozná tragedie, že se Beneš bál obětí. Poláci jsou o mnohem hrdější i když si z Německem a Ruskem vytrpěli moc.

Při otevřené válce by mohlo být zničeno více památek, zemřelo by více lidí, opevnění nebylo dokončené, neměli jsme takový vojenský potenciál. Dobře, že vznikl odboj a exilová vláda a že vyšel atentát na Heydricha.

Rok 1938 byl tragickým pro ČSR, ať by se Dr. Beneš rozhodl jakkoli. Těžko bojovat, když nebyl na světě, kdo by se připojil.

Sami bychom to asi nedali...

Setkávám se s tím, že to mnoho lidí bere tak, že nás mocnosti zradily. Za předpokladu, že byly postaveny před volbu, že buď kývnou a "zaprodají nás" nebo že zapříčiní další světovou válku, nepřijde mi zase tak nepochopitelné, že volily první variantu. Lidé si pamatovali hrůzy velké války, je logické, že se báli, co by mohlo přijít.

situace nenabízející "dobré" řešení, boj by byl beznadějný a bez pomoci spojenců by vedl k devastaci země a velkým ztrátám na životech, válce by to stejně nezabránilo

Spíš mám za zlé Benešov, že utekl a nechal národ Němcům napospas

Spíše ne, protože jsme se tak stali jen „poslušnými voly“ a odboj byl jen otázkou hrdinství jednotlivců, na druhou stranu však nelze soudit, jakou silou by si nás Hitler zkoušel podmanit, když bychom mu vzdorovali, a zda by to nakonec neznamenalo mnohem horší krveprolévání a represe...

Srdce mi říká, že jsme bojovat měli. Jak bych ale na Benešově mísě rozhodnul já?

státy, které se účastnili mnichovské dohody neměli nikdy zájem ochraňovat Československo, ale měli obavy o svou ekonomiku a trhy, nevěřili, že by je Hitler napadl.

Strašně těžké posoudit z pohledu člověka, který nezažil válečný konflikt.

Tady si netroufam posuzovat. Problem je, ze zapad by nas v tom nechal. Naopak narodnimu sebevedomi by to prospelo. Vsak od dob Premysla Otakara II nevedlo Ceskoslovensko (Ceske kralovstvi, Morava, atd...) vítěznou válku (R-U se priznam nepocitam k narodni hrdosti). Jen same ustupovani. A Rusove se sliby pomoci a pritom pakt Ribbentrop x Molotov ...

Tezko rict, ackoli si stale rikam, jak bychom se jako takova "mala" zemicka ubranili..

těžko posuzovat

Těžko říci, každopádně by mě zajímalo, jak by fungovala vybudovaná opevnění při obraně hranic ČR

Těžko říct jak by to dopadlo kdybychom bojovaly.

Těžko říct, jak by dnes vypadala Republika, nic méně v tu chvíli se zdálo být moudřejší nebojovat.

Těžko říct. Poláci bojovali, ale také se neubránili a Varšavu pak museli stavět skoro celou znovu. Na druhou stranu, napadením Polska se spustila celá řada reakcí včetně zapojení světových velmocí do války. Kdybychom tehdy neustoupili a bojovali, možná by se válka rozběhla dříve. Ale taky bychom možná měli zničenou Prahu a ještě byli za "záporáky" označeni mi, protože jsme nedodrželi mezinárodní dohody...

Těžko říct. Šance zvítězit nebyla. Bylo to těžké rozhodování a Česko nemohlo vyhrát v žádném případě

Těžko soudit, ale neřekl bych, že to (po racionální úvaze, pokud pro ni vůbec byl prostor) šlo jinak.

To je moc komplikované, kdybychom bojovali, možná už by žádný český národ nebyl...

to je něco zoufalého - a neříjete tomu kurva "dohoda"! Zrada to byla - naši slavní francouzští spojenci nás hodili přes palubu a "civilizovaný svět" (ta samá pakáž, co nám dnes rozdává moudra z Brusele) nás prostě předhodila Ádovi v naději, že to tím skončí...

To je velice těžké říct, pravděpodobně to zachránilo spousty životů a historických památek, nicméně to je i projev jakési národní zbabělosti.

to se asi nedá napsat do tak malého prostoru, velmi obecně byla to velmi komplikovaná situace, která se snadno hodnotí při pohledu zpátky, když víme jak to nakonec dopadlo, ale bez ohledu na situaci je něco na tom více se držet vlastních principů a hodnot než se za každou cenu snažit vyhnout konfliktu a doufat že všechno dobře dopadne

Tohle je těžko soudit, nikdo neví, co by se stalo, kdyby se rozhodl jinak. Možná by se k nám zbytek Evropy přidal, a válka by skončila mnohem dřív, nebo by nám možná Němci rozbombardovali celou zemi. Nikdo nemáme křišťálovou kouli a nelze soudit, jestli to bylo dobré, nebo špatné rozhodnutí.

Totální zaprodání naší republiky představiteli Francie a Velké Británie, které se jim později vymstilo. A pak naší vojáci byli dobří.

V té době by samotné Česko nemělo šanci, žádná Sparta to nebyla

Velice složitá odpověď, těžko se to dnes již hodnotí. Mohli jsme se projevit "statečně" - zároveň to mohlo být pro náš národ obrovská katastrofa.. těžko již dnes posoudit.

Vím, že Československo bylo v té době dobře vyzbrojené. A Němci, když obsadili naše území, se vyzbrojovali u nás. Nejhorší byla zrada Anglie a Francie. Toho se asi Beneš bál. Aby nepomohli Němcům. Pak by obrana neměla cenu.

Vytřeli si s náma zadek, protože věřili Hitlerovi, že "už žádné další požadavky mít nebude". Že se tragicky spletli, to už teď víme taky, ale po bitvě je každý generálem... každopádně kdybychom se bránili, mohli by to "spojenci" brát jako že MY jsme vyprovokovali válku tím, že jsme se začali bránit... nehledě na to, že pohraniční opevnění byla sice výborná věc, ale co by Němcům zabránilo ho prostě přeletět a bombardovat vnitrozemí? Zničení Rotterdamu varuje, byť jsme to tenkrát samozřejmě nemohli vědět.

Vzhledem ke stavu opevnění hranic a k Mnichovu asi nic lepšího udělat nešlo. Hitler měl až moc štěstí.

Z dějepisu si vybavuji, že to bylo "o nás bez nás", což samozřejmě není správné, ale podrobnosti o tom moc nevím.

za daných okolností by bojovat nebylo možné

Ze současného pohledu těžko říci, co by Beneš dokázal, když pod Mnichovskou dohodou byli podesány původně spřátelené země. Možná jsme byli malou obětí, aby jiné země měly klid (dočasně).

zrada V.Británie a Francie - mělo to za následek, že lidé v ČR volili po válce komunisty a pak byl únor 1948 ( moc měli komunisté pevně v rukou už od léta/podzimu 1947 )

Zradily nás spřátelené mocnosti (poučení: všemu nevěřit). Měli jsme vybudovaný skvělý obranný system, určitě bychom se dobře bránili. Na druhou stranu by asi byla zničená Praha.

ztratili jsme národní hrdost, Je třeba se z toho poučit a nedůvěřovat evropské unii a nato

11. Bylo správné rozhodnutí odsunout (popř. vyhnat) sudetské Němce?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ne17530,02 %30,02 %  
spíše ano13823,67 %23,67 %  
určitě ano10818,52 %18,52 %  
nevím8614,75 %14,75 %  
určitě ne7613,04 %13,04 %  

Graf

12. Prostor pro Váš komentář k odsunu (popř. vyhnání) sudetských Němců:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Je zcela pochopitelné, že po zkušenostech s většinou Němců, je lidé v pohraničí nechtěli, ale způsob kterým byli Němci vyhnání, byl stejně nelidský, jako jejich chování během vály. Čili v čem jsme byli lepší než oni.

Vycházím z reality, že válku si začali Němci a že po válce by soužití s Němci bylo náročné. Na druhou stranu pro pohraničí by bylo lepší, kdyby Němci zůstali.

- tendence utlačovat jiné národy se projevovala ze strany Němců po staletí. Ale hlavně Němci žijící v Československu zradili stát jehož byli občany ! Chtěli "Domů do říše !" a tak se jim to nakonec splnilo... kolik dostala Henleinova strana v posledních volbách ??? Přes 90 % hlasů volilo nacistickou stranu...

A oni snad nevyhnali české obyvatele v roce 1938. Raději se o tom nemluví a pamětníků se dnes lze dopočítat pomalu na jedné ruce.

Bohužel jsme s vaničkou vylili i dítě, tedy postupovali podle kolektivní viny, nikololiv podle skutečných činů

Bohužel se moc neřešilo, jestli jsou vinní či nevinní (kolektivní vina). Totální odsun zlikvidoval české pohraničí.

Byla taková doba, nelze soudit z dnešního pohledu.

byla to obrovská nespravedlnost založená na principu kolektivní viny, narozdíl od předcházející otázky Mnichova, zde šlo o morální otázku a jednoznačný morální neúspěch Čechů

Byli odsunuti i nevinní. Ale bylo by problematické řešit případ od případu.

Byli odsunuti i ti, kteří byli na straně Čechů.

Byli pár let svině,ale žili jsme s nima cca 700 let. Sudety upadly,dodnes.

Byli to lidi postavení do situace, kterou nemohli změnit, a chovali se každý podle své povahy. Paušální vyhnání byla velká chyba, ale neumím si představit, jak by se rozhodovalo o jendotlivých lidech. Někdo ostatně mohl zůstat..

Bylo po válce a nenávist k Němcům byla velká. Pakliže to bylo naše území, museli jít pryč. Němci jsou vždy hrdí na to, že jsou Němci a byli i po válce. Na rozdíl od Čechů, kteří se za to obvykle stydí. Až na některé výjimky. Bylo by možné se chovat, jakože se nic nestalo? Vzhledem k tomu, kolik lidí bylo u henleinovců a jejich chování.

Bylo to vůči nim ošklivé a kruté, ale tehdy to bylo nutné. Princip kolektivní viny lidstvo překročit neumí. A navíc, třeba bychom v devadesátkách v euforii z uvolnění přišli díky referendu o sebeurčení Němců i o Sudety.

Bylo to zcela nelegální a v rozporu se zákony i morálkou. Jejich ponechání in situ by však generovalo nikdy nekončící nepokoje.

Byt to byla vysidleni z jejich mnohdy i mnohasetleteho bydliste, tak a) vicemene to vetsine odsunutych ekonomicky prospelo a za b) jednotnost obyvatelstva umoznila preklenout nektera dalsi mozna uskali souziti (Takze jsme tu nemeli druhou Jugoslavii apod.)

Částečná reciprocita

české a německé rodiny v pohraničí byly promíchané, nelze obecně dávat vinu všem Němcům za hrůzy 2. sv. v. Vytvoření pásma kolem hranic a nastěhování jiných rodin pohraničí uškodilo.

Českoslovenští Němci mnohdy s Velkoněmeckou říší nespolupracovali, vyhnat ty, kteří se nepodíleli na zločinech tedy nebylo oprávněné. Domnívám se však, že soudit odsun z hlediska nás, dnešních lidí, je složité; Češi si v roce 1945 v sobě nesli značnou křivdu za příkoří způsobená Mnichovem a Protektorátním období. Odsun je tedy možno odsuzovat, avšak domnívám se, že chápu proč byl tehdy proveden.

Dnes se nám to komentuje, ale těsně po válce asi lidé obecně nenáviděli vše německé a při nastalém chaosu a zmatku bohužel docházelo "divokým odsunům" apod., které nikdo nebyl schopen (nebo nechtěl) potrestat

Dodnes v oblasti jsou opuštěné baráky ? Sahá to až do středních čech. Celé to zchátralo a spadnulo.

Házení sudetských Němců co jednoho nebylo a není správné. Je třeba rozlišovat zrno od plev, i tak si nikdo nezasloužit zacházení krutější vystěhování Čechů z pohraničí.

chápu napětí po válce a nevraživost vůči Němcům. Ale ne vše proběhlo správně a ne všichni byli Hitlerovi oddáni. Což se teď ovšem už nedá zjistit

Chápu, že byli lidé na Němce naštvaní, ale ten způsob, jak je vyvlastnili a odsunuli z míst, kde žili po celé generace v míru, byl divný.

Chápu, že se tak stalo, dobře to ale nebylo. A i kdyby to bylo dobře, bylo špatně jak to bylo provedeno.

chtěli do Říše

i první odsuny měly být civilizované a ne divoké

Je to kruté, ale bylo by myslím nereálné a společensky neúnosné, aby tady Němci po válce zůstali.

Jedna nepravost a zvůle zplodila tu druhou. Čeští s tím nezačali. Snad nemuseli vracet stejnou mincí a opět plošně trestat. Komančové měli hezké pořekadla o létajících třískách v káceném lese. V takovém situaci se brutálním a nespravedlivým excesům vyhnout nelze. Koho to dnes velmi znepokojuje ať si něco přečte o postupech římských légií na anektovaných územích. Pro mě podstatné: Češi s tím svinstvem v 30. letech nezačali.

Jen poznámka k terminologii: kromě podivného pojmu "odsun" (odsunout se dá např. nábytek, ale ne lidi) a expresivního "vyhnání" (které bohužel nejlépe vystihuje skutečnost) existuje ještě neutrální výraz "vysídlení" (lze však uplatnit jen na právně posvěcenou část onoho procesu).

Katastrofální rozhodnutí, definitivní opuštění právního státu.

každej prostor pro našince se počítá

Každý by měl mít právo se rozhodnout, kde bude žít

Kdyby nedošlo k odsunu, MOŽNÁ by nebyl ani nástup komunismu. Těžko soudit. Ale nevinní obyčejní lidé neměli být odsouváni. Jen ti, co vyloženě propagovali národní socialismus...

Kolektivní vina není správný princip

Logické vyústění krutostí z roku 1938 a následných událostí a válečné agresivity a krutosti vůči obsazení zemím ze strany Německa.

majetkové křivdy na nevinných

Měli být souzeni spravedlivým soudem. Nevěřím, že všichni byli špatní a účastnili se válečných zločinů.

Měli být vyhnáni pouze lidé, kteří se zapojili a dpodporovali nacismus.

Měli se vyhnat ti, kteří se provinili na našem národu, ne plošně vyhnat všechny jen proto, že byli Němci

mezi sudetskými bylo mnoho těch co by i nadále škodili v našem státu, bohužel na úkor těch co by se chovali v souladu s naší společností. Těžko v té době dělat selekci na dobré a špatné. Je to úděl války.

Minimálně způsob provedení určitě správný nebyl.

Mně osobně by bylo bližší dát jim na výběr. Ti, kteří by chtěli zůstat, by zůstali s tím, že uznávají Československo, možná by mohli přijmout i občanství. Ti, kteří by chtěli odejít, a sázím na to, že by to byla většina, by odešli. Bohužel, válečné křivdy by se mohly obrátit i proti nevinným, jen proto, že jsou Němci. Nedivím se asi oběma stranám, že nebyla možnost, kterou by někdo neodtrpěl.

Můj dědeček byl velmi mírumilovný člověk, který si prošel během 2. sv. války ledasčím. Jeho názor byl, že společenská atmosféra v té době žádnou jinou možnost nedávala. Žít společně se nedalo. Takže i když zpětně viděno se mi chce říct, že odsunutí bylo zločin, je otázka jakých zločinů bychom se jako národ dopustili, kdyby Němci odsunuti nebyli.

Na jednu stranu asi nelidské rozhodnutí, zároveň nám to však vyřešilo obrovské problémy, které jsme měli velmi dlouhou dobu předtím. Slováci ti s Maďary neudělali a dodnes to je zdrojem obrovských potíží.. Složité téma, ale myslím, že pro stát to bylo dobře.

na jednu stranu k tomu důvody byly, na druhou stranu to bylo rozhodnutí z principu velmi diskriminující

napáchaly se zase další křivdy, rozdělení rodin atd.

Napsal jsem výše.

Následky vidíme dodnes (v pohraničí žijí lidé bez vztahu k místu a k tradicím, zničené obce...), jsou dlouhodobější ho charakteru než škody, které přinesla samotná válka.

ne všichni byli zlí, ale víme, co dokážou menšiny

Ne všichni kolaborovali, vyhnání bylo příliš drastické a dodnes je pohraničí prázdné a vesnice zaniklé a pro jistotu některé i stržené. Je to škoda

Nebylo jiné řešení, ale samozřejmě nemělo docházet k excesům, mělo to být humánnější.

Nedělej ostatním to, co nechceš, aby oni dělali tobě.

Nedokážu si představit atmosféru která tu po válce vládla, to vyhnání ale rozhodně odsuzuji protože se jednalo hlavně o nevinné civilisty.

Nehummání, nefér. Němci jako občané sami o sobě za nic nemohli...

největší chyba E.Beneše. Jeho pomstychtivost. Vyhnání Němců totálně změnilo (povětšinou negativně) české pohraničí, po 1948 ideální k budování p.pásma.

Někteří Němci s fašistickým režimem spolupracovali, u těch byl odsun OK. Někteří nespolupracobvali a nebo jen museli a ty jsme vyhánět nemuseli.

Němci před válkou odsunuli naše lidi do vnitrozemí, protože chtěli Sudety, tak my jsme po válce zase odsunuli Němce zpátky, kam patří. Zcela jistě se určitým lidem stalo příkoří, jelikož byly Sudety promíchané, ale taková byla doba. Našich lidí se nikdo také neptal, zdali chtějí opustit svoje domovy a jít kdoví kam. Moje prababička říkala - Dobrý Němec tři metry pod zemí. Asi věděla o čem mluví, když to zažila. Nám již nepřísluší soudit tehdejší dobu a její rozhodnutí. Jelikož vůbec nemáme ponětí, jak to lidé v té době cítili.

Nemci vzdy usilovali o dobyvani uzemi smerem na vychod a dnes by jim to usnadnilo kradez uzemi puvodniho ceskeho kralovstvi

Němci z pohraničí masivně podporovali Hitlera už dávno před válkou. Dívali se na něj jako na zachránce. O pět let později, s milióny mrtvých a z domovů vyhnaných, nebo zplynovaných v koncentrácích si Němci nic lepšího nezasloužili. Je to kolektivni vina? Bohužel. Němci byli vyhnáni po válce z celé Evropy, kde před tím žili, nejen z Československa.

nemcy sou dyvny

Neměla jsem ráda výraz vyhnání, ale ano..bylo potřeba je vyhnat, alespoň ty, kteří nechtěli žít pohromadě s Čechy a vyháněli je, když začala válka. Zbytečných krutostí na obou stranách je mi líto.

není otázka, zda bylo správné, ŽE byl odsun proveden (zpětně viděno výhody převažují - bylo to radikální řešení, ale odvěký problém soužití Čechů a Němců jednoduše přestal existovat), nýbrž JAK byl odsun proveden

nesouhlasím se způsobem, kterým byl odsun učiněn

Nešlo to jinak

Nevyhnutelné a správné jsou dvě různé věci. Stejně jako míra, plošnost atd.

O odsunu sudetských Němců z ČSR definitivně rozhodly velmoci v Postupimi. Verdikt to byl sice tvrdý, ale naprosto legální a zdůvodněný. Německá menšina ve volbách předcházejících Mnichovu se drtivou většinou rozhodla pro podporu Henleinovy SPD, jejíž cíl byl jednoznačný: návrat do Říše. Tak je tam Čechoslováci po roce 1945 poslali. Smutné byly excesy při odsunu, kdy docházelo ke krutostem.

O transferu německé menšiny z ČSR, ale také Polska a dalších zemí definitivně rozhodli Spojenci v Postupimi v roce 1945. Pohledem tehdejších událostí a jejich aktérů byl odsun Němců z území ČSR jediným možným řešením. Vždyť drtivá většina sudetských Němců, tuším přes 90 %, dala před Mnichovem ve volbách hlas Henleinově straně, která měla v programu připojení Sudet k Německu.

O zivot prislo mnoho nevinnych lidi jen kvuli narodnosti. Do pohranici se potom stehovali casto lide, kteri neprispeli hospodarskemu ani kulturnimu rozvoji

obě národnosti žili v tom prostoru stovky let v míru a v pohodě

Odsun / vyhnání sudetských Němců (které nevymyslel Beneš, nýbrž spojenci) dávalo naději oddělení dvou válkou zjitřených národnostních komunit, z jejichž dalšího soužití byly obavy (a precedent náhlého "vlastenectví" Němců v pohraničních oblastech pod propagandou Henleina ukazoval, že tyto obavy nejsou neopodstatněné). Způsob provedení - nezvládnutý "divoký odsun", který často nešetřil naprosto nevinné spoluobčany - je ovšem ostudná kapitola našich dějin. Jakkoli v podobné situaci je odplata obětí částečné pochopitelná, v mnoha případech se "spravedlnosti" chápali jedinci pochybných moráních kvalit a problematické osobní historie: těmto případům měla být věnována po 1989 pozornost. Omluva Václava Havla aspoň částečně napravila na mezinárodní úrovni (což mnohým "vlastencům" nevyhovuje...).

Odsun byl nutným a humánním řešením bezpečnosti republiky.

Odsun byl v pořádku (vzhledem k problémům ohledně národnostních menšin, nicméně způsob odsunu správný nebyl) - Mělo se jednat o delší proce, k Němcům se nemělo přistupovat kolektivní vinou.

Odsun měl být udělán jiným způsobem, ne tak násilně a drasticky, neměli se zabíjet lidé natož děti. Vycházelo to z poválečné situace, vím, že je těžké soudit, když jsem tu dobu nezažila.

Odsun spolupracujivich nemcu povazuji za spravny. Bohuzel nelze vzdy jednoznacne urcit kdo byl s kym a pak odsun poznamenal i rodiny, ktere byly smisene, nespolupracujici s hitlerem.

Odsunout ty, co se sem po Mnichovu nacpali a vyhnali z domů tehdejší české obyvatele bylo správné - jak by k tomu původní vyhnaný majitel domu přišel, kdyby se mu řeklo, že tam ti noví zůstanou? Ovšem jako všechno se to zvrtlo, byli vyhnáni často i "hodní" Němci - antifašisti atd., lidi to prostě brali všechno z jedné vody.

oni obsadili naši zemi, takže po skončení války nebyl důvod, aby u nás nadále zůstávali

Oni si také s vyhnání Čechů hlavy nelamali a přece chtěli patřit k Riši.

Pohledem dnešní doby to nebylo správné, naházet všechny do jednoho pytle, nicméně v kontextu hrůz, které v té době lidé zažili se není čemu divit.

Pohraničí bylo velmi ochuzeno a v mnoha případech zcela zaniklo, místní lidé byli násilím vytrženi ze svých domovů a posláni do neznáma. Z ČR se tak stala nezajímavá jednotvárná země obývaná téměř jen jedním národem a z toho možná plyne současná nevraživost čechů k jakýmkoli přistěhovalcům.

Pokud by neodešli, byli by s nimi stále problémy a vztahy mezi Čechy a Němci byly po válce samozřejmě velmi špatné. Situace by se nevyvíjela dobře.

Použil jsem spíše ano, protože byl uplatněn ve velkém princip kolektivní viny. Němec, tak odchod.

Pro ČSR a její budoucnost to sice byla ztráta, ale po válce nebyla jiná možnost než odsun... (divoké vyhnání bylo v každém případě špatné).

problém by po čase znovu eskaloval, po válečných událostech bylo soužití již nemožné, v budoucnu by vedlo k dalšímu násilí a konfliktům, byl by to věčný zdroj problémů, organizovaný odsun byl v dané situaci nejmenším zlem, živelné vyhánění neschvaluji, ale chápu

Republika se zabavila 3 milionů lidí , ne všichni byli zločinci , obdělávali půdu v příhraničních regionech na polích plných kamení . Otázkou zůstává , jak by se tato menšina chovala později.

Rozhodně ne všechny plošně a takovým způsobem!!

Rozhodně ne, protože jsme tím uškodili oběma stranám. Němci, kteří tu po generace žili ještě dávno před válkou, tu měli svůj domov, do kterého citově, kulturně i finančně mnoho investovali, takto jsme z nich udělali vyhnance v Německu, k němuž však neměli skoro žádný vztah. Nás a „naši“ (především tu sudetskou) krajinu jsme tím ochudili o lidi, kteří ji milovali a s láskou o ni pečovali. Po Němcích tu zůstalo mnoho nemovitostí i celých vesnic, mnoho z nich dosud zeje prázdnotou, další padly, aby ustoupily těžbě, jiné si lidé z okolí rozebrali a zplundrovali, aby z nich dostali vše, co sami mohli použít ve vlastním...

rozhodně to neměl být plošný vyhazov, byť poválečnou frustraci zejména ze sudet vyhnaných Čechů chápu

Spíš než dobré to bylo nutné

Spíše ne, avšak určitě to pomohlo k tomu aby Češi mezitím vůči nim vychladli, či dokonce cítili empatii

spousta z nich se za čechy považovala, i když mluvili jinak. měli na čechy vazbu a byli trvalou součástí našeho národa

Spravedlivé to nebylo (ne všichni Němci byli nacisté), ale v kontextu tehdejší doby pochopitelné.

spravedlivý proces

správné nebylo, pochopitelné z tehdejšího hlediska však ano

Správné to asi bylo, ale v rámci emocí, které byly pochopitelné, přesto ne všichni Němci Hitlera podporovali.

stát se etnicky vyčistil, zvýšila se jeho politcká stabilita

Sudetští Němci před válkou masivně podporovali Hitlera a jejich snahy o připojení k Německé Říši byly vůbec důvodem k zabrání pohraničí nacistickým Německem. Jen jednotlivci byli proti Hitlerovi. Německý živel, na což se zapomíná, byl po válce vyhnán ze všech osvobozených evropských zemí. Němečtí nacisti zavinili smrt desítek milionů lidí. Ani to se dnes nepřipomíná.

Sudety dodnes trpí tímto násilným odsunem.

Tak to prostě je, kdo prohraje musí platit.

Tato část naší historie je velmi spornou, a pro mnoho lidí ponurou, částí našich dějin. Jistě zde bylo mnoho lidí, kteří cítili k němcům nedůvěru, snad i odpor, ale lidé, kteří se odsouvali, nebyli žádní nacisté, ale obyčejní lidé, kteří většinou neměli s nacisty nic společného, a žili si svůj život rolníků, řemeslníků, kupců a podobně... Jistě mělo smysl trestat každého, kdo pomáhal nacismu z přesvědčení, nebo z vlastní vůle či zájmu. Ale nemělo smysl trestat či vyhánět prosté lidi jiné národnosti jen proto, že jejich tehdejší vůdce se pomátl, a snažil se dobýt svět. Většina z nich, pokud se nepostavila vysloveně proti němu a nacistům, přinejmenším nesouhlasila, a snažila se válku prostě přežít, jako každý jiný... A nucený odsun, navíc za velmi nedobrých podmínek, byl spíše křivdou na obyčejných lidech v už tak těžké době...

Těžko můžeme hodnotit, nežili jsme v té době. Otázka je, kdo začal válku.

Ti lidé (z většiny) za válku namohli, navíc v Sudetech žili po generace.

Tihle Němci vesměs za nic nemohli.

To je taky těžká otázka. Na jednu stranu ano (ale mělo to být spořádanější a bez násilí), ale šlo to udělat i jinak (podle toho, ke komu by byli loajální + vázat je smluvně)

Toť otázka, oko za oko, zub za zub se v praxi osvědčilo jako ne moc dobrý a civilizovaný způsob.

Toto je taky složitá otázka, v té době to rozhodně bylo dobré (zbavení se nacistů a kolaborantů), tzv. "divoký odsun" ovšem rozhodně dobrý nebyl, bylo to vybíjení vzteku z války na většinou nevinných lidech. Takže těžko zhodnotit ano/ne celou tuto událost.

Uměli se stroji a na jejich místa byli dosazeni nezkušení komunističtí pracovníci

V kontextu s tím, co se dělo v letech 38-39, to byla odveta. Ale do opuštěných oblastí přišli přistěhovalci, kteří neměli vztah a vazby ani k místu, ani k majetku, ani zkušenosti s hospodařením, nastal velký úpadek dříve pečlivě obdělávaných oblastí

v rámci tzv. divokého odsunu určitě ne, jinak s jasnými pravidly a se zachováním respektu člověka k člověku ano, správné rozhodnutí

V té době asi jediné možné řešení (potvrzeno i jedním pamětníkem, který v Sudetech žil od narození a vše to zažil), ale v dlouhodobém horizontu na tom naše země a hlavně oblast Sudet tratila.

V tehdejším kontextu to asi jinak nešlo, ale přineslo to hroznou nesprovedlnost vůči starousedlíkům německé národnosti, kteří za politiku nemohli - a bylo jich hlavně strašně moc. Jenže naše lidi předtím také Sudetští vyháněli do vnitrozemí...

Ve volbách po válce by nikdy nevyhrála KSČ.

věc má několik rovin - nebylo to přeci naše rozhodnutí! Zrovna tak, jako dnes nikoho nezajímá v Bruseli, co si tady meleme, tak jsme nikoho nezajímali ani tehdy - v Postupimi (nebo na Jaltě?) mocnosti upekly Evropu "národů" a proto byli němci odsunuti. (Ostatně Evropské státy založené na národních principech měly zamezit opakování války - to by si měli dnešní vlajkonoši multukulturalismu a multietnicity uvědomit dřív, než jim někdo nakope prdel...). Druhá rovina, že odsun fungoval blbě - najednou se vynořili "hrdinové", co si vybíjeli vztek na (mnohdy) nevinných lidech, kteří na území Sudet žili po generace - děda říkal, že to bylo odporný - ale zastat se odsouvaných němců nešlo, protože by vás lůza zvalchovala taky… Třetí rovina - Sudety si to své stigma nesou dodnes - poloprázdné vesnice, chátrající domy, zvláštní země "nikoho", anebo s poválečnými náplavami, města plná cikánů - touto optikou byli to původní obyvatelstvo "lepší"...

Většina německých rodin bydlela v pohraniční už za R-U, mohla tam bez problémů žít za první republiky, tak proč by tam nemohli žít i po 2.světové válce. Jediný důvod proč je poslat poslat pryč je kolaborace s nacisty.

Většinou to odnesli i nevinní lidé, antifasiste, smíšené rodiny

vyhnali jsme 3 miliony spoluobčanů, přervaly se rodové staleté kořeny; vyhnání bylo živelné a kruté

Vyhnání osob na základě špatného rozhodnutí při 1 volbách je genocida.

Vyhnání sudetských Němců byl zločin, o to víc, že byl spojen s prachsprostou loupeží. Princip kolektivní viny je nízký a nemá nic společného s naším pojetím spravedlnosti. Dohledání, potrestání a vyhnání skutečných nácků by byl ideálním vyjádřením spravedlnosti. To se nestalo, a ani k tomu reálně nebyly podmínky. Z geopolitického hlediska jsem ale zastáncem odsunu, protože "poražená" německá menšina na našem území by byla jen tikající bombou do budoucna (stačí se podívat na Balkán). Proto vnímám odsun jako nutné zlo, kdy abychom zabezpečili sebe, upustili jsme od spravedlnosti. Je to naše ostuda, kterou nemůžeme vzít zpátky.

Vzhledem k napáchaným zločinům to byl jasný signál, že zde o Němce nestojíme - tím neříkám, že všichni byli špatní, ale bohužel kdo by si troufl hodnotit, který z nich je/není právě ten zlý.

Vzhledem k tehdy nedávné historii určitě ano. Ovšem ochudili jsme se tím o mnohé - kontinuitu osídlení, kontinuitu a petrost kulturní. A ještě více jsme tím otevřeli dveře rudým, jejichž působení bylo stejně špatné, jako působení zfanatizované části (tedy většiny) sudetských Němců. Nešlo jen o sudetské Němce, ale i ostatní Němce, jejichž ztráta byla ve společnosti podobně jako u Židů sotva nahraditelná.

Vždy a všude, bohužel, se najdou lidé, kteří se chtějí jen pomstít.

Z dnešního pohledu je to určitě špatně. Ale kdyby nedošlo k odsunu, nevím, jak by si mohli Češi a Němci dál věřit. Ostatně po sametové revoluci jsme řešili podobný problém s členy KSČ a StB, a dodnes to rezonuje médii (agent Bureš; kandidát na prezidenta, který byl v KSČ).

Z dnešního pohledu to dobrá volba nebyla, plno míst v Sudetách se tím odsoudilo k zániku, přetrhala se pouta lidí na obou stranách hranic. Na druhou stranu je jasné, že v dané době by byla koexistence dost složitá (ne-li nemožná) a nálady byly tak agresivní, že jejich nevyhnání by možná vedlo k mnohem horším situacím než vyhnání.

Z historického hlediska se to jeví spíše jako správné rozhodnutí. Nikdo z nás si nedokáže představit tu obrovskou německou menšinu v pohraničí...

Z lidského hlediska se jednalo o zvěrstvo, ale z dlouhodobého hlediska jsme se zbavili problematické menšiny a získali stabilnější stát. Takže ano, bylo to správné.

zbavit se germánů je vždycky dobré

Zdaleka ne každý Němec byl nacista, a navíc - nejvíce to odnesli ti nevinní (ti, co za to mohli a přežili, ti spokojeně mohli žít i nadále - až na výjimky - viz K. H. Frank).

Zlo se zlem nemá oplácet - a tady šlo o pitomou mstu na národu, ne na vinících. Němci, kteří nešli s Hitlerem, na tom byli stejně špatně jako ostatní národy. Proč se mstít místo spravedlivého soudu? Ti, kteří se po válce chovali hnusně k Němcům nebyli lepší než Hitlerovci. Zlo plodí jen zlo a nic neřeší.

zvěrstvo

13. Představte si, že je Vám 35 let a žijete v roce 1972 v ČSSR. Zkuste být upřímní. Máte na výběr mezi relativně "bezstarostným" životem (mírně nadprůměrně placená práce, možnost tu a tam cestovat do zahraničí na výjezdní doložku, Vaše děti mohou studovat jakoukoli školu,...) a řekněme "omezeným" životem (podprůměrně placená práce, problematické získávání výjezdních doložek, problémy dětí při hlášení na školu). Rozdíl mezi těmito dvěma životy tkví ve Vašem členství v KSČ. Vstoupíte do partaje?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše vstoupím13422,98 %22,98 %  
určitě nevstoupím13422,98 %22,98 %  
spíše nevstoupím13122,47 %22,47 %  
nevím8714,92 %14,92 %  
pokusím se emigrovat (i s rizikem, že se to nepodaří)539,09 %9,09 %  
určitě vstoupím447,55 %7,55 %  

Graf

14. Prostor pro komentář ke členství lidí v KSČ v letech 1968 - 1989:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- to je věc každého občana ... mám jasný názor na členství lidí v KSČ, ale nejsem soudce nad svědomím každého.Já se už před pádem komunismu angažoval v Hnutí za občanskou svobodu ( STB mne poprvé zadržela přímo na vrátnici ve fabrice...) a sbíral podpisy pod Několik vět dávno před jejím zveřejněním ,takže jsem měl v tomto jasno - pro mne je KSČ organizace,která měla být zakázána stejně jako po válce nacistické strany !!!

85% členů KSČ byli lidé kteří chtěli jen trochu normálně existovat a nebyli fanatickými komunisty

Ač jsem pracovala ve funkci , nikdo mě do KSČ netlačil.

asi bych vstoupila pro klid v rodině, ale pokud bych mohla, víc bych se neangažovala. u nás na vesnici se to moc nehrotilo, i když jsem chodila do jiskřiček, nikdo do nás ksč nauku nehustil.

atmosféry doby po 68. si nemůže představit, kdo to nezažil. Sama to nevím, znám to jen z vyprávění rodičů, kteří v ksč nebyli. Manžel např. do ksč vstoupil asi v roce 1988, protože se mu naskytla dobrá práce v zahraničí a vstup do partaje byl podmínkou výjezdu. Jako čerstvě plnoletý to využil a vzápětí z partaje zase vystoupil.

blbé je, že to pak odnesla rodina a příbuzní

Bohužel jsem vstoupil, mimo jiné kvůli bytu. Dodnes se za to stydím. Věděl jsem, že je to špatně, ale podlehl jsem.

Bohužel nedokáži posoudit všechny okolnosti vstupu do KSČ, co to tehdy pro občany znamenalo, co to obnášelo.

Bohužel opět nelze generalizovat. Znám ve svém okolí lidi, co v KSČ byli, jejich plat byl průměrný, děti byly prověřovány a snahy o výjezdní doložku byly také marné. Takže členství v KSČ nebyla automatická jistota, že vše bude snažší.

Byl jsem to dítě :-) Rodiče nikdy nevstoupili. Byli jsme aktivní křesťané v mírném útlaku. A přesto se nám žilo dobře. Popisovaný příklad není správný, spíš manipuluje, že tehdy bylo přísně. Někde ano, někde ne. Ale je DNES líp ? Není. Vláddnou byrokrati, cenzura, soudy nefungují spravedlivě, politiky nezajímají lidi... Všeho je sice dost, ale kvalita je ta tam... Takže šlo nevstoupit a přitom normálně žít s mírnými omezeními. Stejně jako dnes. Sice to dnes vypadá na svobodu, ale zdaleka není.

Byli lidé u komunistů a komunisté. A to co se dnes obecně říká jsou bláboly. Řada členů KSČ pracovala čestně, bez jakýchkoliv výhod, s cílem pomoci a nikdy nikoho nepoškodila. O tom, že jsou skutečně oddaní členové politické strany a ti, kteří jsou v ní z prospěchu se mohlo v současné době přesvědčit více stran. Některé to nepřežily (ODA, US, ---)

černobílá otázka. Dokud reálně v té situaci nejste, nejste schopen posoudit.

ČSSR, smutná etapa v historii ČR, členství lidí ve straně bylo vyjádření typické české povahy.

Dnes se vše zjednodušuje a převrací. I děti, jejichž rodiče nebyli v KSČ studovali vysoké školy a nejen v Československu. Logicky by vysoké a střední školy měly jen děti, jejichž rodiče byli v KSČ a tak to nebylo. Můj otec v tom období vystoupil z KSČ a žádné problémy jsme neměli.

Do jisté míry chápu poválečné oslovení nemalého počtu obyvatel komunismem... Ale po událostech roku 1968 již ne.

Do strany bych určitě nevstoupila. Dnes mám ale k dispozici mnohem více informací o komunistických zvěrstvech než někteří lidé v té době. Takže kdo ví co bych udělala.

Domnívám se, že bych vstup zvažoval, jelikož to, že jsem v komunistické straně neznamená, že se přímo musím podílet na jejích zločinech, můžu být pouze mlčícím, aktivně schůzujícím řádovým členem.

Chápu lidi, kteří vstoupili třeba proto, že jim bylo naznačeno "soudruhu, víme, že máš nadanou dceru a chtěla by studovat medicínu, strana jí v tom může pomoci, ale to musíš nejdřív vstoupit...", protože mezi řádky pochopili "a když nevstoupíš, strana pomůže někomu jinému a tvá dcera má smůlu". V takovém případě bych také vstoupil - pro lepší budoucnost svých dětí. Ale snažil bych se nebýt aktivní víc než je nezbytně nutno. Prostě vstoupit a být tam, necpat se zbytečně do funkcí a tak.

chteli pohodlnejsi zivot. z nasi rodiny nikdy nikdo nebyl v ksc a zili jsme si relativne dobre

I když jsem v této době žila, do partaje jsem nevstoupila. Vedla jsem jiskry, ale ne politicky, dalo se opatrně.

Já v té době žila, takže to, že někdo nešel studovat tam kde chtěl,pokud nebyl někdo z rodičů v KSČ, bylo o tom, jak ten člověk veřejně vystupoval proti režimu té doby, nebo měl někoho v cizině. V současnosti se to moc hrotí na jednu stranu, ale tak to nebylo. jak je možné, že děti pana Klause a i on sám v té době vystudoval v cizině. Obyčejní lidé o tom ani nevěděli, že to jde....jo někdo ty výhody měl...

Jako jednotlivec bych nevstoupila. Kdyby to mělo ovlivnit životy mých blízkých, pravděpodobně bych vstoupila.

Jako rodic se domnivam, ze dost lidi do strany vstoupila ve snaze zajistit detem bezproblemove studium a dalsi moznosti, ke kterym by se jinak nedostali. Toto nelze bez vlastni zkusenosti dle meho hodnotit.

Jako s těmi legionáři.Skutečnou elitu si stačila KSČ dodělat (z toho zbytku co nepopravili hitlerovi Němci) a popravit (či deklasovat) sama. Co nastalo ve straně a společnosti po Víťazném februari 1948 nemohl nikdo z předválečných komunistů strávit. Tak je Rodná strana odstavila a popravila sama - viz. Slánský a tisíce dalších. Zbytek se oddaně nechal zkurvit. Nikdo s průměrnou inteligencí nemohl mít o povaze a účelu komunistického režimu po 50. letech podstatné pochybnosti. Před zasranym Plyšákem tady bylo registrovaných členů KSČ 1.700.000 - slovy jedenmiliónsedmsettisíc. V ČSSR žil v té době 15.000.000 obyvatel. Více jak 10% jich tedy vychcaně stáhlo vocas a účelově a oportunisticky kolaborovalo s režimem o jehož povaze nemělo valného mínění a vcelku jasno o jeho totalitním charakteru. Z tohohle bahna se pak vytvořila páteř nových - tentokráte pro změnu podnikatelských - tvrdě kapitalistických elit tohoto "báječného - nového a"svobodného"zázraku. Zdravím zasloužilé soudruhy Vladimíra Dlouhého, Mariána Čau a statistice dalších bezcharaketerních k šindelů. S vámi to půjde zase na Věčné časy. Přitroublej Milouš Jakeš -budiž mu země lehká - je proti tomuhle póvlu a jeho potomstvu etalónem vysokých mravních hodnot.

je mi jedno co řeknou ostatní lidé, udělala bych to pro svou rodinu, strana by měla pravdu a já klid, k čemu by mi bylo bojovat se systémem?

Je těžké říci, jak by se zachoval, všechno to je už jen co by kdyby, ale myslím, že vzhledem k rodině by bylo lepší vstoupit.

Jen hlupák nebyl v ksč

Ještě jsem socialismus zažila, coby ročník 1973 pravda již v ne té úplně "nejlepší" formě, ale moji rodiče do strany nikdy nevstoupili a jsem na ně pyšná!

jistota politického růstu, dnes je to risk že nevyberete správnou stranu pro svoji kariéru; KSČ mi zajistila životní jistoty v dětství a mládí - díky, kéž by se to vrátilo. bylo právo na práci, dobré vztahy se slovanskými národy, vysoká míra soběstačnosti země v zemědělství a průmyslu obzvlášť těžkém a připravenosti občanů jak řemeslně tak bojově, bydlení bylo velmi levné

jsem přesvědčením komunista, i bez výhod bych vstoupil

Jsem to zažila, nebylo to lehké, ale ustála jsem to a nevstoupila. Ale je fakt, že kdyby ještě víc přitvrdili, tak bych asi byla vstoupila.

Jsem toho přesvědčení, že zlu se nemá ustupovat, a navíc jsem velmi svobodomyslný člověk. Mohla bych vstoupit a zapírat samu sebe, kdyby mě do toho tlačila rodina, protože jsou v mé osobnosti sklony k sebeobětování se pro jiné, ale taky mám silný smysl pro čest a proto bych s tím dost bojovala a rozhodně bych nebyla z těch, kteří by rovnou poslušně naklusali pro stranickou knížku.

Kdyby se stejná otázka týkala první poloviny roku 1968 a věku lehce přes dvacet let, nejsem si jistý, zda by odpověď byla "určitě ne". Hodně by záleželo na tom, jak by mě ovlivňovalo mé okolí, jaké bych měl informace o období od r. 1948.

kéž by se to vrátilo, životní jistoty, bydlení...

komunismus byl velký omyl lidstva a od počátku kráčel na smetiště dějin

Komunismus je stejně jako nacismus zločinný a prolhaný režim. Nikdy bych do komunistické strany nevstoupil.

Komunismus je velmi levicová ideologie, která zapříčinila mnohé špatné. Vstoupit do této strany by znamenalo podrobit se režimu a nechat s sebou manipulovat, donášet na své přátele i rodinu. Uznat, že v SSSR bylo všechno v pořádku.

Komunismus je zlo a vstupem do KSČ bych ho jen podporoval.

Komunismus vznikl kvůli kapitalistickém útlaku dělnické třídy, v historii má své opodstatnění a rozumím, že existovali zapálení komunisti, kteří v to opravdu věřili a byli členy. Potom byli členy prospěcháři kvůli čerpání výhod, to je opovrženíhodné. V neposlední řadě ale drtivá většina lidí prostě jen žila a neměla tendenci jezdit do zahraničí anebo se jinak realizovat. Byli v podstatě spokojeni, že nemusí dřít na statku a že ve fabrice mají odbory a všeobecnou pohodu. A stejně do strany nevstoupili. Mí prarodiče ani rodiče nevnímali to období negativně, byť ve straně nikdy nebyli a občas byli znevýhodněni kvůli náboženství.

Leč tou zkouškou jsem procházet nemusel.

Lidé v této době tohoto věku zažili okupaci a věděli o sviňárnách 50.let. Do zločinecké organizace vědomě vstoupí jenom zločinec (nebo nadmíru vyděšený jedinec a vyděšení je polehčující okolnost, zvlášť u těch, kteří se báli o své blízké). Ten, kdo ohnul hřbet, ohnul tím i hřbety svých blízkých. Není to nepochopitelné, ale je to špatně.

mam ksc propsysku jsou dobri

Měl jsem možnost a nevstoupil jsem, raději jsme žili s omezeními, do zahraničí jsme nesměli vůbec

Moji oba rodiče nebyli v KSČ. Ale to je řekla bych protože se oba nedostali na obor, který chtěli původně studovat díky aktivním lidem s cílem škodit v jejich okolí. Ale kdyby se s něčím takovým osobně nesetkali, možná by se rozhodli jinak. Já jsem se i přesto dostala na vysokou školu ekonomickou. Kdyby jsem chtěla studovat jiný obor, to by se vidělo, jak by to dopadlo.

Moji oba rodiče, prarodiče nebyli v partaji. Táta byl maximálně členem spolku chovatelů/zahrádkářů a Máma to nejdále dotáhla na R.O.H. páchala dovolené s Sandělem. Šmytec. Proč bych měl já vstupovat do partaje ?

Mor by měl schvátit všechny prospěchářské kurvy, které ke komoušům vstoupily...

Myslím ale, že si dovedu představit, že se člověk dostane do nějaké dost svízelné životní situace a do strany vstoupí. Jinak ale určitě ne.

Myslím, že se nedá brát členství v KSČ jako stejné u všech, někdo na vesnici potřeboval kotel do domu, tak vstoupil, jinak by kotel nebyl. Pak byli další, co si chtěli i v tomto režimu nahrabat...

nebylo to ani lepší než teď ale také ne horší

Nebylo to vůbec jednoduché rozhodnutí.

Nejsem si jistý, jestli by taková velká změna tkvěla právě ve členství v KSČ. Kdyby mi nabídli členství, tak by asi předpokládali, že jsem potenciálně "dobrý soudruh" a ne vyvrhel nebo disident. Spíš by to podle mě vedlo od "běžného života" k potenciálně lepšímu. Každopádně si dovedu představit, že plno lidí vstoupilo do strany jen kvůli vidině peněz a moci. Čas "opravdových komunistů", kteří myšlence věřili, už v podstatě pominul.

Někdy to šlo i bez vstupu do KSČ, záleží na konkrétní rodině, místě bydliště atd.

Nemám děti, možná, že kdybych je měla, uvažovala bych jinak. Kvůli "výhodám" jen pro sebe bych nevstoupila.

Nemusím být přece svině jenom proto, že jsem v nějaké organizaci.

neodsuzuji nikoho, kdo do KSČ vstoupil (ostatně - vždyť tam byla většina národa!), avšak velmi si vážím těch, kteří i přes osobní nepohodlí, příp. útlak, nevstoupili! Nicméně - normalizace, to už byl veget... Hnusná 50. léta plná "třídního boje" bych tedy rozhodně v aktivním věku zažít nechtěl.

Nepromijel bych,nikdy. Je to zločinná organizace.

Nesoudím lidi podle toho zda byli či nebyli v KSČ, ale podle toho zda škodili a ubližovali. To je podstatné. Ne všichni, kteří byli ve straně byli odsouzení hodni.

Nesoudím pokud byli jinak proti režimu a nesnažili se šplhat po sociálním žebříčku

netoužím po "výhodách" od takových lidí

Neumím odpovědět, protože dnes se tato otázka staví jenom takto - byl členem- žil si spokojeně, nebo nebyl členem a trpěl. Ale já v té době žila a znám spoustu lidí z obou stran této otázky, kteří žili, aniž užívali bůhví jakých výhod a naopak těch dalších, kteří žili, ale nic se jim nedělo. Dokonce i ty děti studovaly.

Neumím si vybrat mezi možností "určitě nevstoupím" a "pokusím se emigrovat" - pokus o emigraci byl extrémně rizikový, v případě, že se nepodařil, na druhou stranu když se podařil, bylo to lepší než zůstat tady... pokud bych byla sama, nejspíš bych to riskla, ale kdybych měla partnera, rodinu, nebo dokonce děti, tak asi ne. Takže dávám "určitě nevstoupím", podprůměrně placená práce by mě netrápila, stejně tady nebylo nic opravdu hodnotného, co by mělo smysl kupovat, a že by se moje děti nemohly vzdělávat v polopravdách a lžích vnucovaných režimem? Škoda, že byla ZŠ povinná, jinak bych děti do státem kontrolované školy ani nepustila! Samotný princip všech nedemokratických režimů je v přímém rozporu se základními principy vzdělávání - svoboda zkoumání, myšlení a vyjadřování se!! Ale zato bych mohla občas zajet i s dětmi k Baltu nebo na Jadran? Ó, jak benevolentní to režim, že svým poddaným dovoloval až takový luxus a takovou svobodu pohybu... Já jsem svobodný člověk, který má právo myslet si co chce, říkat, i veřejně, co myslí, zjišťovat, cokoliv ho zajímá a cestovat, kamkoliv chce. V režimu, který toto neumožňuje, bych neviděla vůbec žádný důvod žít.

Nevim jestli to bylo v tomto období, ale táta je ročník 64, tak asi ano. Moji prarodiče se rozhodli obráceně. Děda místo důstojníka armády skončil jako údržbář. To stejné babi, která sázela stromky. Tátu nevzali na školu a dělal lesní učiliště. Nikdy jsem nechápal a doteď nechápu, to jak na to byli "hrdí" a prezentovali to jako něco dobrého. Já na vstupu do KSČ v té době nevidím nic špatného. Je to jasně vládnoucí strana, nevypadá to, že by v krátké době její moc měla končit a když mi to může přinést výhody, neváhal bych. Jediné co by mě od vstupu mohlo odradit by byl strach, že strana brzy padne a strana po ní si se mnou bude chtít vyřídit účty, ale na to to v té době nevypadalo.

Nevstoupila jsem ani do SSM

Nevstoupila jsem, ač opětovně přemlouvána a odborná "kariéra" se mi tím uzavřela. Ale i tak bylo těžké vzdorovat. O emigraci jsem neuvažovala ani po Srpnu, ani po Antichartě...

Nikdy bych se nenechala donutit ke vstupu do nějaké organizace nebo k víře v cokoliv.

Nikdy jsem do KSČ nevstoupila a také jsem žila... Nechápu jak tam někdo mohl vstoupit jen kvůli prospěchu.

nikdy jsem nevstoupil a ani nyní nejsem členem žádné strany

Nikdy jsem nevstoupila, ani se všemi těmito nabídkami. Nikdy jsem ani nelitovala. Člověk má stát rovně a nenechat se korumpovat. Mnoho mých spolužáků to cítilo jinak a žijí dnes v ČR, mají stabilní kariéry, spolupracovali s komunisty. Já jsem outcast, žiji s rodinou v zahraničí, nelituji. Nebyla jsem ochotná lhát, nejsem ochotná lhát, pro jakékoliv výhody.

Nikdy nikdo normální nemohl tento krok udělat. Můj strýc právník nevstoupil i když pak nesměl vykonávat práci právníka a jeho syn syce směl dostudovat, ale nesměl na území Prahy. Já ani pod nátlakem nevstoupila, tak mi nebylo umožněnoani si dodělat maturitu. Nelituji. I kdybych měla jíst jen suchý chléb nevstoupila bych.

Od časů první republiky až po rok 1989 prošly Komunistickou stranou Československa zřejmě miliony lidí. Vaše shora uvedená modelová situace je pohledem dnešní doby nepřenosná. Stačí si jen porovnat v letech 1968-89 počet členů KSČ, jejich rodinných příslušníků, nestraníků a lidí loajálních k socialistickému zřízení na straně jedné a počty disidentů nebo emigrantů na straně druhé.

Osobně bych nebyl na "barikádách", ale určitě bych do strany nevstoupil. Nicméně také bych nebyl hlasitým odpůrcem režimu.

Osobně jsem tu dobu zažila jen po malý kousek mého dětství. Výše položenou otázku si ale pokládám často a, ač komunismus odsuzuji, obávám se, že bych do strany pro lehčí život mých dětí vstoupila. Klaním se všem, kteří byli odvážnější, než bych zřejmě byla já sama. A nehážu do jednoho pytle ty, kteří vstoupili. Kdo z nás si může být upřímně v hloubi duše jist, že by nevstoupil a naopak bojoval proti režimu?

Otázka je velmi špatně formulovaná, její autor o životě v roce 1972 toho skutečně moc neví.Bezstarostný život neměli ani členové KSČ, neměli ani nadprůměrně placenou práci a jejich děti nemohly studovat jakoukoli školu. To prostě není pravda. Tu a tam cestovat do socialistického zahraničí měli možnost i nečlenové KSČ; tu a tam cestovat do nesocialistického zahraničí neměli ani řadoví členové KSČ. Naopak nečlenové KSČ, kteří měli valuty za zahraničí, se do "kapitalistické ciziny" dostávali snáze než členové KSČ, kteří žádné příbuzné v zahraničí neměli. Při hlášení dětí na střední školu byla výhoda členství některého z rodiů v KSČ jistá díky zavedenému bodovému systému, ale mnohem větší vliv měla "positivní afirmace", tedy třídní příslušnost, kterou členství či nečlenství v KSČ nemohlo nijak přebít (vzhledem k danému bodovému systému). Nejhorší bylo, když dítě chodilo do náboženství - to už si krajský církevní tajemník na KNV ohlídal, aby se na žádnou střední školu nedostalo...

Otec nevstoupil, matka ano, aby mohla pracovat jako ředitelka ZŠ. Ale spíš ne.

Po roce 1968 - někteří z prospěchářství, jiní ze strachu o budoucnost, z pohodlnosti, mnozí mysleli, že se to do jejich smrti nezmění a chtěli se mít lépe. U mnohých ukázka slabé vůle a absence skutečných hodnot. Pochybuji, že po roce 1968 tomu někdo tak věřil - ještě bych to pochopila po roce 1945 v souvislosti s osvobozením od fašismu. Můj strejda v roce 1968 z KSČ vystoupil a když se ho babička ptala, proč to udělal, odpověděl: "Spíš se mě zeptej, proč jsem tam vlastně vlezl."

po roce 1968 slušný člověk do KSČ vstoupit nemohl

Podstatné je znát člověka v komplexu, co dělal, jaké kroky prováděl. Často nešlo o karierismus, ale o těžké rodinné rozhodování. Členství v KSČ není ctnost, ale neměl by být stigmatem, Kainovým znamením. V paralele můžeme takto vnímat i Oskara Schindlera.

Pravda, v té době mi opravdu nebylo 35, ale dobu před revolucí jsem zažila. V KSČ nebyl nikdy nikdo z rodiny. Přesto s výběrem školy nebyly v rodině ani v příbuzenstvu problémy. Z rodiny tedy na dovolené byl člověk jen v SSSR (dnes Rusko) a Bulharsku. Na "západě" nikdo, Práce členů domácnosti byla placena stejně jako u většiny obyčejných lidí. O politiku se nikdo z rodiny nezajímal. Proto je tato představa dost nesnadná. Jak jde o husity... to zná člověk jen z historie, podle toho hodností. Ale tohle je celkem dost čerstvá věc, co hodně lidí (starších) zažila. Jiné by asi bylo hodnotit situaci v letech padesátých. Ale toto období vidí jinak lidé co v té době žili a mají zkušenost (dobrou či špatnou) a jinak lidé, co o tom jen slyšeli ve škole.

pro řadu lidí se jednalo o čistě formální členství, ničeho zlého se nedopouštěli, ani režim se v době normalizace žádných excesů nedopouštěl, z dnešního pohledu to nepovažuji za otázku, kterou by bylo třeba otvírat a řešit nebo někoho dodatečně ostrakizovat

Představa, že několik lidí z Prahy (pocházím z moravského venkova) o kterých do revoluce běžný člověk neslyšel změní systém, který vyhovoval většině (volby v roce 1936, množství členů). Pozn.: do KSČ jsem reálně nevstoupil

Rodiče nevstoupili a sourozenci měli problém dostat se na školu. Do zahraničí se nedostali, drželi však více při sobě s podobně smýšlejícími přáteli.

Rozhodně bych si raději udržela svou vlastní čest a snažila se fungovat i v omezených podmínkách, včetně např. zapojení do ilegálních činností, bojovala bych proti systému. Samozřejmě ve chvíli, kdy by vůči mě potenciální represe přesáhly únosnou míru, bych zvolila exil. (A přiznávám, že je možné, že si to hodně idealizuji, takhle to ale teď cítím. =) )

Rutina

Řada lidí vstupovala do strany ne kvůli přesvědčení, ale aby členové rodiny měli klid a šanci na lepší školu/práci

Samozřejmě pokud člověk nebyl v dané situaci, lze těžko soudit. Za předpokladu, že se člověk snažil nikomu neublížit. Nicméně pokud bych uvažovala o členství v KSČ, tak vím, že by mě děda vydědil :) Vzhledem k rodinné minulosti bych snad ani nemohla.

Snaha podávat dnešní generaci názor, že v KSČ byli jen blbci, prospěcháři, lidé bez "skorpulí". Platí názor jednoho předválečného člena KSČ, který se zúčastnil bojů ve Španělsku a který dělil lidi na komunisty a lidi u komunistů. Platí to stále a u všech politických stran. Vážím si těch, kteří zůstávají věrní svým původním názorům a naopak opovrhuji těmi, kteří přebíhají ze strany do strany. Mnohdy do výrazně jinak politicky orientovaných.

Spíše ne, ale nedokážu posooudit, jak bych se ve skutečnosti zachoval. Bohužel

Spousta rodičů mých spolužáků na gymplu nebyla ve straně. A výjezdní doložku dokázali získat i nestraníci.

Tak to prostě je. Někdo je ovce a má radši klídeček, a někdo své zásady a principy drží a raději umře v uranovém dole.

tak to prostě tady bylo, kdo se nezapojil chcípal, pokud jde o rodinu musí jít hrdinství stranou, já sama jsem zářný příklad, kdy mi emigroval strýc s rodinou a proto mě nevzali na žádnou vysokou školu, i když jsem měla skvělé výsledky - zdůvodnění - nebudou mě nechávat studovat za státní peníze, abych potom utekla na západ

Tato otázka se nedá zodpovědně zodpovědět, protože dokud opravdu nejsme v té situaci, nemůžeme vědět, jak přesně bysme přemýšleli, jaké přesné okolnosti by byli.

Teď bych jasně řekl, že nevstoupím, ale fakt nevím, jak bych se tenkrát doopravdy zachoval, nezažil jsem tu dobu...

Tehdy zde vlastně byla demokracie na nejvyšší úrovni - téměř každý musel být ve straně, tedy se mohl podílet na vedení státu. Dnes něco takového není možné, protože i když někdo vstoupí do politiky, jeho strana má jen malý podíl v konkurenci dalších.

ten "bezstarostný život" je moc zjednodušený, tak to nefungovalo; vstup do ksč byl výběrový a zpravidla spojený s nějakou další úlitbou režimu, proto neguji

Tezke. Me v te dobe bylo 8. Takze normalizaci jsem jeste prilis nevnimal. A v 80. letech jsem byl rebel, ktery se rezimu vcelku vyhybal, byt jsem delal akce pro mlade a sam mnoho std postupu zte doby porusoval. Ale nemel jsem rodinu. Resp. mel a zili jsme na ubytovne zotavovny, pracovali tam a tehdy mi to stacilo a nenapadlo by me podepsat. Takze jsem si timto probranim odpovedel jinak nez jsem puvodne mel. Äle to proto, ze to mate prilis extremne nastaveno. Pracoval jsem (nicmoc), ale pro mne byla prace jen povinnost a pak jsem si nasel jine hobby. Brontosaurus a akce pro mlade a tak mi vlastne ty pozitky, ktere tady zminujete skoro nechybely Rekl bych, ze tu dobu si malujete prilis cernobile - bud spoluprace nebo disidentstvi. Ale tak to nebylo!!!

tezko soudit, tehdy lide nevedeli, kdy a jestli rezim skonci,rozhodovali se s ohledem na cely zivot, zalezelo by tedy, jestli bych mela rodinu,deti, jestli svym rozhodnutim ovlivnim jen sebe, nebo dopadne i na jine...

Těžko se to hodnotí, pozice řadového občana v tehdejší době se mi velmi těžko představuje. Jsem ročník 1999

tlak byl obrovský a nevýhody při odporu byly opravdu hodně cítit v široké rodině

To hodně záleží na dalších okolnostech, v čem jsem byla vychovaná, jaké mám osobní názory atp. Určitě bych nebyla stejný člověk, jako jsem, takže nemůžu vědět, jak by se moje alternativní já chovalo.

To skutečně nevím, protože podle dnešních vědomostí bych tvrdil, že bych do KSČ nikdy nevstoupil, ale na druhou stranu jsem tu dobu zažil jako dítě, masírován pionýrem, a s otcem, který v KSČ byl, takže bych s největší pravděpodobností teoreticky do KSČ vstoupil.

Tohle dilema odmítám, takhle to nefungovalo. Do KSČ bych vstoupil z přesvědčení, tak jako velká většina členů.

Toto období jsem zažila a do strany nevstoupila, pouze do ROH

Tu situaci jsem zažila a vstup do strany jsem s díky odmítla.

Tuto dobu jsem zažila na vlastní kůži se všemi dopady, to je ze já ani mi rodiče jsme nesměli studovat, vykonávat lepší práci, děda byl v 50letech politickym běžném, ale Nikdo jsme do KSČ nevstoupili, vše předků ukradli, firmy, bydlení atd, ale nenechali jsme se nikdo do strany přesvědčit

Tuto situaci zažili a řešili moji rodiče, a já si to matně i pamatuju, byť jsem se narodil až v roce 1978 :) Ani jeden do strany naštěstí nevstoupil, a přesto jsme si nežili zase tak strašně. Jistě to nebyl pohodlný život, ale ani nic zase tak špatného. Otec byl učitelem na základní škole, vedl kroužky, vodácký a turistický oddíl, měl byt i malou zahrádku, k dispozici babiččinu pěknou chalupu na Šumavě, a barevnou TV na splátky, zkrátka vše co by tehdy průměrný člověk chtěl. I do zahraničí se občas podíval, byť asi ne tolik jak by si přál, ale věřte, že to tehdy zase nikoho tak extra ven netáhlo... Tedy pokud zde neměl problémy... matka byla také "v pohodě", měla slušnou kancelářskou práci v projektanstké firmě, měli jsme bezpaltné zdravotnictví, školství, oboje na vysoké úrovni, mnohem vyšší než dnes (mluvím zejména o kvalitě a vědomostech absolventů. Maturita už něco znamenala,a diplom znamenal kvalitního odborníka se širokými vědomostmi, zatímco dnes je to jen doklad o tom, že dotyčný občas zašel do školy...), kvalitní jídlo bez éček, navíc poměrně levné, levný benzín, elektriku, teplo, atd, levné nájmy, byť byly určité problémy s rychlostí výstavby nového bydlení, levná auta, byť na výběr bylo jen pár modelů, levnou a dostupnou kulturu, služby, školy a školky, podporu mladých rodin, dětí, atd tad. Do důchodu se šlo v 55, a byl dost vysoký na pohodlný život. jistě ta doba nebyla zase tak dobrá, a mnoho lidí má úplně jiné zážitky, ale z mého pohledu byl konec komunistické éry v mnoha ohledech lepší, než současná situace. Jistě, dnes mohu svobodně cestovat, jenže na to nemám... Seženu kdykoliv byt, jenže stojí nesmysl... Mladí lidé bez hypotéky nemají šanci mít vlastní bydlení, zdravotnictví i školství je v krizi, zejména kvalitativní, a kvalitní odborníci i pracovní síla odchází za lepším výdělkem do ciziny, zatímco tady pracují převážně nekvalifikovaní imigranti. Stoupla mnohonásobně kriminalita, násilí, a sobeckost, zatímco respekt, bezpečnost a spolupráce prakticky vymizely... Takže za mě se měl prostý občan, i když nebyl ve straně, tehdy lée, než se má prostý občan dnes. Ano, dnes je mnoho elit, hodně bohatých lidí, a mají se velice dobře, ale prostý chudý občan se má vlastně hůř než tehdy...

tyto fiktivní dotazníky mě baví, a vždy si u toho dobře zatavím mozek...ale toto je jediná otázka na kterou prostě neumím odpovědět zda ano či ne, není to poprvé co něco takového řeším a vždy jsem došla k závěru, že dokud v té situaci prostě nebudu (ani dnešní optikou, kdy se spousta lidí kvůli tomu odsuzuje a naopak zase u jiných to nevadí, takže vlastně bylo to špatně nebo ne ?) tak nedokážu říci jestli bych vstoupila nebo ne

Určitě nevstoupím! Tedy po vzoru svých rodičů a prarodičů tomu pevně věřím. Oni tlak ustáli, snad i já..

Určitě to tak jednoznačné, jak je v otázce popsáno, nebylo! Jednotlivé aspekty se vzájemně prolínaly.

V naší rodině nikdo do KSČ nevstoupil!

V roce 1972 mi bylo 19. Do Socialistického svazu mládeže, předstupně KSČ jsem nevstoupila. Opravdu mě to stálo studium na VŠ, kam mě 3x po úspěšných zkouškách nevzali. Život mi to zkomplikovalo/zničilo na dalších 30 let. Vystudovat se mi podařilo až v mých skoro 50 letech v Británii. Před tím to bylo vězení, bez možnosti vycestovat. Mí rodiče samozřejmě nebyli v KSČ, ale otec i bez členství měl slušné zaměstnání, protože byl working freak, nadšenec a dříč.

V roce 1972 mi bylo 9 let, nicméně podobnou otázku jsem do roku 1989 řešit nemusela, protože mi členství v KSČ nikdo nenabídl - a jsem tomu ráda, protože dodnes nevím, jak bych se zachovala. V mém okolí bylo dost "řadových členů KSČ", kteří vstoupili přesně z těch důvodů, které shora uvádíte a nikdo po nich nikdy nechtěl žádné udávání, jen aby platili příspěvky a chodili na (velmi nudné) schůze. Proto, kdyby nepřišla "sametová revoluce" a např. pro moje děti by přijetí na SŠ nebo VŠ bylo otázkou, zda vstoupím, zřejmě bych to pro ně udělala...

v roce 1972 mi byly 4, rodiče v KSČ nebyli, takže jsem zažila druhou alternativu já v roce 2020 bych volila emigraci, protože jsem patřila k lidem, kteří vítali pád komunismu a jsem šťastná, že už tato omezení neplatí jako pětatřicátník v roce 1972 bych svobodu nikdy nezažila, takže bych emigraci spíš nevolila, to by tady musel být život ještě více nesnesitelný

V té situaci jsme byli a když jsme chtěli, aby naše děti měly budoucnost...

v těch letech otázka ksč o vstupu je komplikovanější, dobrovolně tam vstupovali jen kokoti a svině, pak je tu druhá strana "vstup nebo ti zastřelím dítě" Vstoupíte? Řešíte posranou školu, práci?

V těchto letech bylo členy KSČ vždy kolem 2 milionů občanů ČSSR. Někdo myšlence socialismu věřil, jiný toužil po pracovním postupu a bez červené knížky to nešlo, další se nechal přemluvit na pracovišti, někdo byl kariérista. Většina lidí neznala nikoho z disentu, maximálně znali nějaké ty vyhozené ze strany či práce za postoje po srpnu 68.

V těchto letech to tak bylo. Pokud jste chtěl mít výhody a žít relativně klidným životem. Většina lidí byla v KSČ jen ze zištných důvodů. Dnes je situace stejná, dneska, když budou lidi cítit výhodu, tak také půjdou třeba do pekla. Akorát rozdíl je v tom , že dřív měli lidé sociální jistoty, děti bezplatnou školní docházku, tábory, mimoškolní aktivity. Stálé a jisté zaměstnání. Já jsem tu dobu zažila a byla větší svoboda než je teď. Byla to dobrá doba a nevím, proč se to stále řeší. Lidé kteří jí zažili, tak ví, jak to bylo a lidé kteří ji nezažili, to nikdy nemohou pochopit, protože mají vymývány mozky.

Vaše otázka je zavádějící a nepřesná. Rozdíl mezi vámi uváděnými příklady není v členství a nečlenství v KSČ, ale v souhlasu (byť mlčenlivému) a podpoře oficiální politiky a naproti tomu v nesouhlasu a podrývání oficiální politiky (pokud to nebylo protizákonnými akcemi, tak se za to nezavíralo -viz běžně vyprávěné politické vtipy, neúčasti (bojkoty) na průvodech, volbách, brigádnických pracovních sobotách, nečlenství ve společenských organizacích - SSM, ROH, SČSP, Svazarm). Není správné, že takovýmito otázkami vkládáte do podvědomí lidí, kteří tu dobu nezažili, falešné údaje.

Velmi těžké hodnotit, v té době jsem nežil a ač se mi chce říct, že bych měl odvahu, jistý si být nemůžu. Zvlášť těžké pro lidi s rodinou.

Věřím, že bych dokázal nevstoupit. Zaručit to ale nemohu.

většina lidí šla do ksč z důvodů zisku menšina z přesvědčení

Vstoupil bych, tak jako mnozí. Nominálně bych něco říkal a asi bych si něco jiného myslet... takže v podstatě podobný princip jako dnes, kdy se člověk bojí říci, že volil proti Drahošovi (úmyslně neříkám pro Zemana, protože to byla volba z nouze) a proti Demobloku.

Vstoupila bych, ale nikoliv kvůli výhodám, které uvádíte. Řadový člen KSČ žádné výhody neměl, naopak musel být mezi prvními na brigádách, dostával spíše práci (v rámci fabriky), kterou nikdo nechtěl, protože musel jít příkladem. Cestování bylo pro všechny stejné, stejně tak nebyly při hlášení na školy upřednostňovány děti členů KSČ. Možná tak ještě vyšších funkcionářů. To se možná v ojedinělých případech mohlo stát, pokud dítko nemělo odpovídající studijní výsledky.

Všichni z mé rodiny vystoupili, rovný člověk to udělat musel. Nebylo to hrdinství ani protest, ale nutnost, abyste se za sebe nemuseli stydět.

Vzhledem k mému věku dobu před revolucí prakticky nepamatuji, ale viděl jsem rozdíly v životní úrovni členů a nečlenů KSČ... V té době bych se asi pokusil o emigraci.

Zažil jsem to, mnohokrát jsem členství v KSČ odmítl, i když to bylo potom složité. (Byl jsem po škole, ještě jsem neměl rodinu, ale bylo to i tak spojeno s mnoha komplikacemi.) Dnes se to bohužel (jako mnoho jiných věcí) relativizuje, lidem stále víc chybějí skutečné hodnoty. Snaží se namluvit, že to přece nic nebylo, atd.. ale členství byla aktivní podpora zločinecké strany a v té době současně mnoho lidí pro své názory hodně trpělo a byli to úplně stejní lidé, také chtěli žít a mít se dobře. Jenomže měli svědomí a pevný žebříček hodnot.. Takže omlouvat to, že taková byla doba je zcela mimo...

zažila a nevstoupila

15. Zlepšila Sametová revoluce v roce 1989 Váš život / život lidí ve Vaší rodině?

Pokud jste Sametovou revoluci nezažil(a), odpovězte optikou "bylo by mi nyní hůře, kdyby k revoluci nedošlo a došlo třeba jen k drobnějším reformám?".

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě ano27246,66 %46,66 %  
spíše ano15927,27 %27,27 %  
spíše ne6410,98 %10,98 %  
nevím6110,46 %10,46 %  
určitě ne274,63 %4,63 %  

Graf

16. Prostor pro komentář k Sametové revoluci:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- svoboda je pro mne hodnota ,kterou nelze směnit za větší hrnec s gulášem. Velmi mne mrzí,že v posledních letech osobních svobod stále ubývá a ubývá - často rozhodnutími z EU - Bruselu.

Ač se staly mnohé chyby, přesto je to nejšťastnější období mého života. Stále si to užívám. Proto mě tak rozčiluje, že se nám ty bolševici tak roztahují. Díky Babišovi a Zemanovi.

Ale bohužel jen proto, že lidi začali být rozežraní a tím i začali mít více svých problémů a tak konkrétně naší rodině se ulevilo od jejich drobnohledu.

Ale komunisté dopadli až moc dobře. "Mělo se věšet."

Ale zase to neberte, že bych s ní souhlasila. Lidé by se neměli bouřit proti vládě, ani pokud je taková, jaká byla tehdy za komunismu.

Ať si kdo chce co chce říká došlo k významné změně

Až na Havlovu amnestii a Klasovu kuponovou privatizaci.

bez evoluce bi jsme nebyly

Bez jakýchkoli pochybností. Nejpodstatnější změny: získání politické svobody, možnost svobodně cestovat, konec ponižující nemožnosti koupit si "západní" zboží či zhlédnout koncert některé ze světových hudebních skupin. A jako bonus postupné zvýšení životní úrovně.

Byla to obrovská radost a očekávání - ale bohužel se to tak úplně nenaplnilo. Lidská touha po moci a majetku byla a je silnější než schopnost sloužit prospěchu vlasti.

Byla to správná věc, jen si říkám, jak by to dopadlo, kdyby byl už tehdy v Rusku u moci někdo jako Putin.

byla to velká chyba. oklamali nás a rozkradli naši zemi, teď většina všeho patří zahraničním vlastníkům kteří z nás mají krmelec, naše zisky odtékají do zahraničí, stáváme se otroky, je potřeba vystoupit z nato a eu

bylo mi 18 let, z mého pohledu se něco zlepšilo a něco ne, osobně jsem tehdy věřila spíše v reformy v duchu Gorbačova, následné období bylo spíše pozitivní (cestování, nové zboží, určité vzrušení z nového), postupně se objevovaly problémy (nezaměstnanost, orientace na výkon, zdražování), z dnešního pohledu bych asi neměnila, ale na druhou stranu myslím, že i v situaci typu normalizace (nikoli 50. léta např.) bych žila také spokojeně

Bylo to jedno z nejkrásnějších období v mém životě, jsem šťastná, že jsem ji zažila. To co následovalo už mi takovou radost nepřineslo.

Co se týká mojí rodiny, žili jsme dobře i před Sametovou revolucí, a tím nemyslím materiální zabezpečení, v tom jsme pořád v té chudší skupině. Ale díky tomu nás nesemlela tato doba, která se jako smyslů zbavená žene za majetkem a postavením.

co to je "zlepšení"???

částečně byly napraveny křivdy, které na mojí rodině komunisté spáchali

Dcery mohly více cestovat

Deda byl rezimem perzekuovan, pravdepodobne bych nemohla studovat a cestovat

Díky bohu za ni.

Dozvěděli jsme se pravdu o některých záležitostech a událostech, mohli jsme začít cestovat do ciziny.

Ekonomicky jsem na tom lepe - dum na hypoteku atp. Ale ten relativni pocit volnosti, kdy jsem si nemusel delat starosti se zazemim (bydleni, strava apod. protoze to bylo relativne lacine) a mohl se naplno venovat tomu, co me bavilo. A pritom jsem vlastne nemel s poldy a ani zbytkem rezimu co do cineni... Tak to, kdyz porovnam ,tak nevim. Nevim totiz, nakolik je to zpusobeno vekem tehdy a nyni, nakolik zkusenostmi, nakolik rodinou ... ?!?

i jako náctileté dítě jsem pocítila pozitivní změnu ve společnosti. Možnost svobodné volby školy, brigády v zahraničí...

I kdyby k revoluci nedošlo, komunisté by museli neudržitelný socialistický systém transformovat v kapitalistický podobně jako v Číně. Ekonomické reformy přišly moc pozdě, neoplývaly velkou odvážností opustit socialistický model a byly v SSSR spojeny s "glastností" a to byl ten druhý problém. Multietnický SSSR se již od roku 1986 dostával do vnitrních národnostních problémů. To je mimochodem další z důkazů, že multikulti a multietnické soužití prostě nefunguje.

ideály sametové revoluce skončily v okamžiku, kdy 1) Havel pokračoval v politické kariéře, přestože se původně nechal zvolit "jen do voleb" a 2) umožnil nepotrestání kom. zločinů

Ja jsem v te dobe jeste nebyla na svete, ale sametovou revoluci vnimam velice pozitivne a diky za ni. Ovsem co se tyce rodiny, ti ocenivali na byvalem rezimu socialni jistoty a nutnost zamestnani. Na tomto se v rodine neshodneme..

Je možnost vycestovat kamkoli. To je dobré.

Jelikož nikdo z rodiny nebyl ve straně a strýc emigroval, tak bych nemohla studovat na vysoké škole. Takže by mi asi bylo hůře.

Jenom omezený člověk může s vážnou tváří diskutovat, zda bylo, nebo nebylo lépe.. Snad to nemusím vypočítávat.

Jsem ráda, že jsem zažila rok 1989, protože to bylo neopakovatelné a každému bych to přála zažít.

Každá doba měla své, těžko objektivně posuzovat.

každá společnost má věci dobré a špatné. nelíbí se mi, že je zavrhováno vše co bylo vytvořeno před revolucí a pak se ve spoustě věcí vrací zpět. Nelíbí se mi, že se vše co bylo po válce vybudováno zničilo nebo se prodalo do zahraničí, zejména lukrativní továrny, výroba, zemědělství.

Kdo si nemyslí, že šlo o zlepšení, žije mimo realitu.

Kdybych věděla, jakým směrem by se život ubíral, kdyby nebyla Samentová revoluce, mohla bych hodnotit. Ze zkušenosti můžu tvrdit, že zase tak moc se nezměnilo. Jako tenkráte jsou u moci lidé, kteří jsou obsazování ne na základě inteligence a schopností, ale na základě příslušnosti ke straně. A další podstatná věc - před sametovou revolucí se nestalo, že by lidé nedostávali zaplaceno za odvedenou práci. Což se po revoluci stávalo zcela běžně. Bývalý zaměstnavatelé dluží dodnes svým zaměstnancům výplaty a ne malé.

Máme rozkradeny stát, zlikvidovany průmysl, jsme závislí na dovozu potravin. Taky máme bezdomovce, nezaměstnané. Nechtěla bych být mladá.

Měla přijít jen reforma vlády a přistoupit k "socialismu s lidskou tváří. Místo toho přišel kapitalismus, ve kterém nikdo z čechů neumí žít a asi nikdy nebude a nyní jde každému jen o svůj vlastní zisk a ne o spokojenost zákazníků nebo společnosti. Všeho jsou přebytky, zbytečně se vyhazuje v době kritického nedostatku zdrojů, ale přesto je obrovský problém něco koupit, když je výběr z tisíců druhů, ale nic není podle našich potřeb a člověk si musí koupit něco, co vlastně nechce a za pár let se to rozbije (elektronika, oblečení, nábytek). Není možné mít vlastní bydlení, protože by bylo neskutečně drahé (protože majitelům jde jen o zisk a ne o lidi).

Mně osobně byly 3 roky. Změnu jsem tedy nepoznala hned, ale až časem. Rodině se vrátily zabavené majetky v restitucích, a můj život byl svobodný ve volbě školy, zaměstnání, trávení volného času, osobního vkusu, možnosti zajímat se a vyjadřovat k politice, cestovat apod... Uznávám, že v minulosti byly nějaké jistoty, o které se nyní člověk musí prát, ale pořád mi to připadá jako přijatelná daň za to ostatní, co je nyní normální a dříve nebylo.

Mnoho mých známých, kteří mají delší pracovní zkušenost za socialismu a pracovali i delší dobu po roce 1989, říká, že kdyby věděli, jak bude naše země vypadat po 30 letech, čeho bude součástí a jací lidé budou u moci, hodili by v listopadu 89 klíče do kanálu a utekli z náměstí.

Mohl jsem se postavit na vlastní nohy, být nezávislý, uplatnit se.

Možnost studií (já bych asi studovat nemohla - rodiče nebyli ve straně, byli jsme věřící atd.), cestování, zlepšila se kvalita veřejného prostoru (plno památek i domů by asi časem spadlo), zlepšení nabídky zboží a služeb, lékařská péče. Pro nás se vlastně zhoršilo jen bydlení - spadli jsme pod pana domácího, platíme nájem - neměli jsme možnost jako plno jiných levně svůj byt odkoupit. To považuji za největší nespravedlnost změny režimu, že toto nebylo nějak jinak ošetřeno.

Můj (hmotný) život zlepšila, myšlenkový, intelektuální, filosofický hluboce snížila. Jsem zklamán vývojem společenského vědomí, zhrubnutím společnosti, úpadkem vzdělanosti, lžemi novinářů, ohýbáním rreality (viz vaše předchozí otázka) atd. Hmotný život řady mých známých a kolegů podstatně zhoršila, nejistota zaměstnání (nezaměstnanost), snížení příjmů a hmotné úrovně vůbec, nemožnost využívat tzv. "vymožeností", kterých bylo Sametovou revolucí dosaženo (možnost vycestování, možnost studia v zahraničí, pěstování dosud nedosažitelných sportů - tenis, golf, bowling, lyžování...) z hmotných důvodů, neboť jejich rodinné příjmy jen taktak stačí na úhradu nejnutnějších životních potřeb (bydlení, strava, léky, energie.

Myslím, že asi ne. Je sice víc "materiálu", ale základní potřeby jako bydlení jsou neskonale dražší, rodiny jsou narušenější, atd...

Myslím, že zase tolik se toho nezměnilo. Dnes se dá studium koupit za peníze, státní kasa je hluboce v mínusu, lidé sice mohou jezdit do zahraničí, ale kdo na to má. Lidé, kteří odcházejí do důchodu a celý život pracovali mají stejný důchod jako lidé, kteří od roku 1989 nepracovali. Motivace k práci je nulová. Ve školách dochází k šikaně, učitelé nemají respekt. Úroveň studia klesá, manipuluje se s historickými údaji.....A to nejdůležitější pravda a slušnost se ztrácí - viz situace s rouškami. Udávání je moderní, tak jako v minulosti a ještě před kamerami - řekněte od koho máte tu informaci. A tak dále.....

Na tak malém prostoru nelze ani popsat, ve kterých všech ohledech je současná situace lepší. A nejhorší je, že velká část lidí si toho vůbec neváží. Bohužel nevím, jestli jsou tak hloupí, mají tak krátkou paměť a nebo jsou to prostě ovce, kterým ke spokojenosti stačí, aby se mohly pravidelně nažrat a někdo je hlídal před vlky...

Naše možnosti jsou teď mnohem větší, což rozhodně stojí i za to, že vyjma větších možností máme jako jednotlivci i mnohem větší zodpovědnost za vlastní činy i za vývoj naší společnosti.

naštěstí nebyla krvavá jako v Rumunsku

nebyla to revoluce, ale legalizace majetku komunistu, kteri nam vladnou dodnes

Neměla být až tak sametová. Měla být zakázána KSČ a komouši, kteří dříve aktivně škodili, měli být potrestáni, např. zákazem další činnosti v politice.

Nesmyslná otázka, život zlepšila všem. Svodoba názoru a možnost žít život po svém bez mocichivých totalitářů je nad všechny peníze světa a nad všechen klídeček.

No comment.

Nová etapa, úspěšné a velmi výnosné podnikání, které zcela zmařili soudruzi na finančním úřadu, na opakovaná udání závistníků. Nesmyslné pokuty od FÚ, pronásledování a korunu tomu dodala česká specializovaná kriminální skupina exekutorů, (bývalých STBáků bez zaměstnání), která me z vlasti vyhnala. Nakonec jsem tenhle boj vzdala a žiji spokojeně v zahraničí, kde se bagatelní nedoplatky za energie atd. řeší ihned a splátkovým kalendářem, ne zničením života a živobytí jedince. Nic podobného českým exekutorům neexistuje ani v západní Evropě, ani v USA. Je to česká rarita.

O tom, jaké měla dopady konkrétně na naši rodinu, jsme se doma vlastně nikdy nebavili.

Obrovské zklamání z následků plyšového podvodu

Otevření se západu a svoboda snad ani komentář nepotřebuje.

Plno kroků, které se odehrály po revoluci, jsou diskutabilní. Postupná reforma by asi byla lepší.

Po celou dobu posrpnového "bezčasí" se mi možnost návratu k osvobození od rudého diktátu zdála nemožná - odtud stálé pocity marnosti. Přitom tu ale byla i obava byť jen z hypotetické změny poměrů: Jak bychom zvládli ten návrat-nenávrat? Nenastala by doba dalšího, jiného bezpráví? Každopádně ty měsíce od ledna 1989 a zejména přelom 1898/90 přinesly mně a mému okolí spoustu euforie a naděje (které, logicky, byly zklamány). I tak - svoboda slova, shromažďování, cestování přinesly velkou osobní úlevu, o to větší, že zpočátku bylo ochotu spolupodílet se na novém "začátku" cítit všude kolem... (Ideologický útlak vystřídán tlaky jinými, což je ale globální trend a nesvírá tolik;-))

Pocházím z rodiny, se špatným kádrovým posudkem, neboť jeden z řidičů je farář. Díky revoluci mohu vše, včetně volného vycestování na západ.

Prastrýc koncem 60. letech emigroval na západ, takže revoluce umožnila častější návštěvy a shledávání. Uvolnily se hranice, otevřely se nové možnosti zaměstnání/podnikání. Už nebylo nutné učit děti, že něco se říká jen doma.

Privatizační puč zlepšil život zejména podvodníkům a zlodějům.

Pro mě obrovské štěstí. Konečně svoboda!

pro můj zdravotní aspekt zásadní milník života (pro život v demokratické společnosti), možnosti moderní léčby (dnes garantované členstvím v EU) by v totalitním státě nebylo možné získat.

Přes zločince, zlé a zvrácené lidi, kteří nyní naši zemi bohužel vedou, máme stále v naší zemi svobodu a demokracii. Možnosti, které nyní máme, jsou nesrovnatelné a útlakem a omezeními, která jsme zažívali za estébáckého komunismu.

přišli jsme v restituci o byt (vrátili ho majiteli a vyhodil nás) který jsme dostali po znárodnění, ze dne na den se z nás stali bezdomovci a žebráci, ještě teď platíme vysoké nájemné a nezbývá nám peněz na důstojný život, nenávidím za to američany

revoluci jsem nezažila ale co jsem slyšela od rodičů a prarodičů: všichni měli práci, novomanželé dostávali bezúroční půjčky, dostávali podnikový byt, který si pak mohli za zbytek ceny koupit, mohli mít děti v 18 a teď? bydlela jsem u rodičů do 25, protože jsem studovala a po škole jsem studovala a nemohla jsem najít práci, dítě mít nemůžu pokud nechci žít "z ruky do huby" na hypotéku nedosáhnu takže minimálně ještě 10 let budu někoho živit na nájmu

rodičům se zvedli platy

Rozhodně ho změnila, a v podstatě v dobrém, ALE... Kdyby vše zůstalo jak bylo před revolucí (tedy bez případných jiných změn), neměl bych se dnes vlastně zase tak špatně. Asi bych nebyl několikrát u moře, ale jinak by se toho k horšímu moc nezměnilo, a naopak bych měl řadu jistot, levné kvalitní potraviny, a minimum starostí. Revoluce, respektive porevoluční vývoj, přinesl mé rodině velký vzestup, ovšem za vysokou cenu. Strmá kariéra, a s ní související stres, přivedl oba moje rodiče v poměrně mladém věku do hrobu, díky rakovině. Ta, jak mnozí víte, se snáze a častěji projeví u osob ve stresu, s nezdravým životním stylem. A právě ten podnikání, kariéra a podobně přináší. Takže ano, chvíli jsme se měli docela dobře, dokonce chvilku velmi dobře, ovšem za jakou cenu... Navíc to období bylo velmi přechodné, a bylo vystřídáno obdobím velmi těžkým, až krutým, které by za systému, jaký byl před revolucí, vůbec nebylo možné... Užil jsem si mnoho dobrého, měl spoustu krásných zážitků, cestoval jsem, ale nakonec jsem přišel i o to, co jsem za komunistů měl, a o co bych za nich nepřišel... A také, hlavně, o rodinu, zdraví, jistoty, zázemí a zabezpečení... Dnes ani nevím, jestli se vůbec dožiju důchodu, a jestli nějaký vůbec dostanu. už teď ale vím, že pokud ano, budu strhaný, velmi starý, a důchod bude směšnou almužnou. A protože si nemůžu dovolit cokoliv spořit, mé vyhlídky nejsou nijak dobré... Takže ano, revoluce přinesla lidem i národu mnoho dobrého, a jsem rád, že proběhla, a jsem hrdý, že jsem ji zažil, že jsem měl možnost osobně se setkat s prezidentem Havlem, že se moje rodina podstatným způsobem podílela na porevolučním vývoji celé země, atd atd, ale ta cena za to asi nestála... Minimálně ne mě a mojí rodině... Mnoho lidí se dnes má skvěle, a jen málo z nich by se mělo skvěle tehdy, zato mnoho úplně obyčejných lidí by se tehdy mělo možná lépe... A nebo minimálně ne o moc hůř. Jistě, bavíme se o konci osmdesátých let, nikoliv o letech předtím, kdy byl režim podstatně jiný... Nesrovnávám tu situaci v padesátých nebo šedesátých letech, srovnávám tu ke konci, v letech osmdesátých, a jak dobře víme, situace se i bez revolucí sama podstatně zlepšovala... Takže si docela dobře dovedu představit, že nebýt revoluce, mohlo to tu dnes vypadat podobně, jako třeba ve Švédsku, a musím říci, že to není vůbec špatná představa...

Sametová revoluce byla ukradena, ale nebýt jí, nikdy bych z ČR neodešla. Mně osobně velmi pomohla, i když ze začátku to bylo spíš utrpení.

Sametová revoluce mojí rodinu totálně rozhádala. Nerozhádal je názor na to, jestli Sametová revoluce byla dobrá, ale to co přinesla. Restituce. Moje rodina restituovala zanedbaný mlýn se zanedbanou hospodářskou usedlostí. Pamatuji si, že jsem jako malý byl na oslavě babiččiných narozenin. Peklo se prase, všude bylo plno strejdů, tet. Jako malý jsem nemohl pochopit, že na žádné další oslavě už pak kromě prarodičů a rodičů nikdo další nikdy nebyl. Kam se všichni poděli? Až za dlouho jsem se dozvěděl, že jsme byli odstřiženi. Problém nastal v tom, že část rodiny chtěla do restituovaných nemovitostí investovat, dát je do pořádku a rozjet podnikání. Moje prarodiče měli nárok na podíl, nechtěli ale investovat a zároveň nechtěli podíl pustit. Po různých právních bitvách dostala "naše" strana za pravdu. Vztahy v rodině ale nejsou dobré doteď, navíc se situace otočila a "naše" strana se stala tou nespokojenou. Mlýn vydělává a dokonce příbuzní babi vyplácejí podíl, ale podle babi a táty je to vzhledem k výdělkům málo. Takže byly zas právní bitvy s výsledkem, že je právo na "druhé" straně, když výnos zůstává jako investice a nevyplácí se podílníkům.

Sametová revoluce, v podstatě lidové hnutí a parlamentem schválená změna společensko-ekonomického systému ze socialismu na kapitalismus, přinesla jako každý převrat v historii mnoho dobrého i horšího. Uvolnila iniciativu a aktivitu jednotlivce, umožnila každému svobodně rozhodovat o svém osudu, cestovat, na druhé straně postupně prohloubila sociální problémy ap.

Sametovou revoluci jsem nezažila, ale myslím, že rodině ze strany mého otce určitě zlepšila život

Sametovou revoluci vnímám spíš jen jako přerozdělení majetku, kdy komunističtí papaláši vycítili příznivý vítr a přizpůsobili se. Tzv. disidenti byli a jsou zbytečně vyzdvihováni.

Sice jsem dokázala uživit rodinu , vydělat dosti peněz na studia dětí , ale za jakou cenu ? Naprosté vyčerpání , ztráta kontaktů se širší rodinou - nebyl čas . Už bych to zažít nechtěla.

Snad ani netřeba vypisovat.

svoboda

Svoboda slova, svoboda shromážďování, zodpovědnost za svůj život v našich rukou... Zářivé osobnosti. Ne bezchybné a adorovatelné, ale dobré příklady nezlomné vůle.

Svoboda víry, cestování,

Svoboda. To je pro mě TOP. Průběh 30. let mě dostal od nadšení studenta UK v roce 1989 ke stoickému pesimismu, kde nic nečekám.

Škoda, že došlo k vytunelování relativně prosperujících státních podniků a také byl průšvih - bezmezné úvěry, které často skončili v Konsolidační bance. Pár lidí si nakradlo a ostatní to zaplatili. Z těch co si nakradli jsou dnes povětšinou "vážení občané".

Táta si otevřel po revoluci firmičku a poctivou prací si vydělal na slušnou penzi....

Tatínek se dostal na vedoucí post, rodiče vyjeli do zahraničí a já jsem mohla studovat.

Tolik místa zde asi není, napíši tedy jediné slovo: Svoboda

Učil jsem na vysoké a začínal s vědeckou kariérou v technickém oboru, technicky zaměřené firmy krachovaly, nebo byly prodány do zahraničí. V důsledku toho se aplikovaný výzkum rozpadl a na plný úvazek pracující inženýr byl sociální případ.

Určitě revoluce vše jen zhoršila. Moje děti měli školu zadarmo i vysokou, jezdili zadarmo na tábory, měli zadarmo kroužky,kterých bylo mnoho, jen si vybrat. Ve škole měli školní potřeby také zadarmo. Práci jsme měli jistou a na tu dobu dobře placenou. Byli sociální jistoty. Byty mladí lidé dostávali od podniků. Zdravotnictví bylo kvalitní a zadarmo. Léky byly k dostání a recept stál 1 korunu. Nebyly nikde kamery, kouřit si mohl každý kde chtěl. Lidé mohli nechat děti běhat venku a věděli, že se jim nic nestane. Já mohu srovnávat a situace je nesrovnatelná. Žije se nám o moc hůř než před revolucí.

V něčem ano, v něčem ne.

Větší svoboda, možnost vlastnit hospodářství

víra, svoboda, výjezdy do zahraničí, možnost vybrat si svobodně jakékoli povolání dle svých schopností

Volnost, přestali nás buzerovat, ale nepatřím e mezi bohaté, spíš naopak

Vyjádřil jsem se už výše. Celý Plyšák je jen jeden z mnoha zglajchšajtovaných podvodů v naší historii. Z hovna most nepostavíš a bič neupleteš. Ukazuje se to stále jasněji a neblahé důsledky tohohle svinského podvodu na lidech a národu se ještě zcela projeví v budoucnosti. Zmrdi etablovaní z veksláků a zkurvených komunistů - viz. výše - neznají nic jiného než podvody a krádeže -dnes posvěcené tzv. "Právním" státem. Co doposud vykonali? Rozhlědněte se kolem sebe. Co můžeš to urvi - co nejde urvat zkurvi. 30 let v prdeli a všechno už stačili rozkrást - posledních asi 7 let kradou už i budoucnost. Zrovna jsme si od EU ohromně výhodně půjčili 750.000.000.000 ghetto-poukázek. Führerin Andělka ohně Drank.

Vypadalo to jako všeobecné veselí a velká párty na václaváku, ale obelhali nás. Byla to velká chyba, přišli jsme o životní jistoty, o právo na práci, o levné bydlení pro všechny, o průmysl obzvláště o těžký, továrny na vlaky a na tramvaje slévárny, o zemědělství, cukrovary, teď trpíme pod nadvládou evropské komise a většina všeho zisku jde za hranice. Snad nám rusko znova pomůže přesto že na něj plivem až nás západ zase zradí, jsme přece slované a měli by jsme držet pospolu. Navíc ta hanba humanitárního bombardování jugoslávie, nevím jak to odčiníme. Sametová revoluce nám přinesla dobře dostupné kvalitní porno zdarma, jinak nic moc.

využili jsme soukromé podnikání, svobodné cestování

Vzdělání v zahranici

Vzhledem k půli rodiny mimo ČR, určitě

Vzhledem k tomu, že jsem byl hudebník, co třeba ani nemohl hrát v Praze, tak ano.

Z dnešního pohledu - co je lepší? Politika? Ekonomika? Inflace? Nezaměstnanost... už ani ta svoboda slova...

z hlediska možností "osobní realizace" ano, z hlediska příjmů ano. Z hlediska "osobní svobody" a svobody projevu byla ta 90. léta krásná! Dnešní "autocenzura", korektní vyjadřování, hon na "hate-speech" a podobné sračky to celé ničí - pomalu ale jistě - přituhuje přátelé! A není to z domácího hřiště, ale ze "západu" - chtěl jsem demokracii a chci ji stále - ale nechci "liberální" demokracii - mě stačí "konzervativní" demokracie :-) Nemusím obdivovat teplouše, bojovat za green-deal, zvát si sem arabáše a ani líbat boty černouškům - za to jsem v listopadu klíčema nechrastil!!! A nechci, aby mě někdo posílal do Moskvy jako chudáka podlehnuvšího ruské propagandě jen proto, že s tímhle prostě nesouhlasím!!!

Za minulého režimu bylo určitě líp, protože se můj svět točil jen kolem maminky. :-) Po revoluci jen samé problémy. Dokonce mi ani nechtěli vydat občanku, protože jsem neměl doklad, že jsem se stal občanem ČSR, ČSFR nebo ČR (nevím, kdy to posílali).

Zavřeli mi práci a pro jinou jsem byla "stará". Potřebovala jsem pečovat o maminku, získat skutečný poloviční úvazek bylo zcela nemožné. Získání sociálních dávek pro maminku bylo neschůdné. Nakonec jsem musela věc řešit otevřením živnostenského listu. A z nulových příjmů si hradit sociální a důchodové pojištění.

Zde podle mě není prostor k diskuzi, ekonomické změny po roce 1989 bohatsví v našich zemích zvýšily nebývale.

zejména zpočátku

Život se nám později zlepšil, (cca po 5 letech) ale z toho důvodu, že jsme si již začali sami vydělávat, a nebyli jsme závislí na otci, který vše prokouřil a propil. Došlo také k masivnějšímu technickému pokroku. K tomu by ale došlo stejně, i když asi pomaleji.

17. Bylo správné rozdělení Československa v roce 1993?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše ano20334,82 %34,82 %  
spíše ne12922,13 %22,13 %  
určitě ano9716,64 %16,64 %  
nevím8714,92 %14,92 %  
určitě ne6711,49 %11,49 %  

Graf

18. Prostor pro komentář k rozdělení Československa:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- prostě Slováci nikdy neměli vlastní stát (když nepočítám za Hitlera - a tím se moc nelze chlubit) a moc ho chtěli bez ohledu na argumenty ,s tím nešlo nic dělat.

a Slovensku můžeme svým způsobem závidět, kam to dotáhlo

asi ano - poměrně výrazné kulturní a ekonomické rozdíly

Bez komentáře.

Bratia to tak chtěli...

Byla bych raději, kdybychom zůstali nerozděleni.

Byla uplatněna zásada Rozděl a panuj. Občané to nechtěli, tak jakápak demokracie?

Co je to "správné"? - Slováci volili tak, jak volili. Dnes vám řeknou, že nevědí, proč jsme se vlastně rozdělili. Mají co chtěli, nemusí si pořád na něco stěžovat, hlavně že jsou spokojení oni.

Československá republika byla nejlepším projektem bratrství dvou národů. Měli jsme se více starat o Slováky a jejich postavení. Federace z r.1969 a pak 1990-1992 nebyly řádným právním a sociálním projektem pro společné soužití. Proto stavu využili V.Klaus a V.Mečiar.

ČSFR by byla větším státem, ale multietnické soužití dlouhodobě nefunguje ani mezi tak bratrskými národy, jako byli Češi a Slováci. Rozpad společného státu zlepšil vztahy mezi ČR a SR.

Dali jsme svobodu slovákům kteří ji chtěli, projevili jsme dobrou vůli. Teď nás to trochu mrzí, slováky stále vnímáme jako naše lidi, já se také cítím spíš čechoslovákem než čechem.

dělení československa oslabilo naši mezinárodní vyjednávací pozici, usa se snaží dělit všechny národy v ruské sféře vlivu aby mohli snadněji vojensky zaútočit na moskvu

Dle mého názoru Československo vzniklo aby mohli Češi a Slováci společně lépe odolávat tlaku národnostních menšin. Samotné dva národy nemají k sobě tak blízko jak prvorepubliková propaganda tvrdila. V současné době není důvod, proč by naše republiky měly být součástí jednoho umělého svazku, lepší je, když každý jdeme svou cestou.

Dodnes si myslím, že to neměli udělat politici bez lidí. Domnívám se, že k tomu politici neměli mandát a provedením považuji tento právní krok za velezradu.

Dohromady to nedělalo dobrotu, oba národy byly přesvědčen, že ten druhý se má lip

Dva velmi podobné národy, které spolu dokázaly dlouhodobě soužít, se najednou rozdělily. Tím vznikly národní státy, což se již v historii ukázalo jako velká chyba.

Dvounárodní tragedie.

hitler

hlavně pro Slováky

I když jsem typické česko-slovenské dítě, neoddělit se by znamenalo řešit stereotypy kdo na koho doplácí. Jinak je mi to líto a srdce to cítí jinak

Já bych upřednostňovala domluvené se, ale Slovákům skvělého Kisku a Čaputovou moc přeju. Zato Česko má co dělat!

Jak pro koho. Z pozdějšího hlediska je to pro Slovensko lepší. Tehdy to pro Česko asi bylo výhodnější, ale teď asi ne.

Jakkoliv mám pochopení pro slovenskou touhu po vládnutí sami sobě, myslím si, že jsme si rozdělením způsobili značné ztráty na obou stranách dnešní hranice. Československo mělo celkem slušnou pověst, přinejmenším v technice, Česko a Slovensko se na tu úroveň již sotva kdy dostanou. Tak to dopadá, když se moci chopí egoističtí manipulátoři. Děkujeme!

Je mi líto, že jsme se rozdělili.

Je mi to líto, ráda bych byla spolu se Slováky v jedné zemi.

Jsem rodilý a hrdý čechoslovák, ale popravdě musím říci, že s mnoha slováky si prostě "nesednu". Nemám nic proti národu jako celku, ale naše národní povahy, zvyky, chování.. jsou prostě odlišné, a i když jsem tehdy byl razantně proti rozdělení, dnes to vidím jako pozitivní krok... Naše země jsou prostě příliš odlišné, a společné soužití by bylo otázkou mnoha kompromisů...

Jsme jedna jedna země, neodlučitelní bratři, tak proč musí být mezi dvěma provinciemi namalovaná nesmyslná hranice? Před pár měsíci to došlo do extrému, kdy tato neexistující hranice byla uzavřena a mnoho rodin bylo rozděleno. V dnešní době šetření je nesmysl provozovat dvě vlády, dva prezidentské instituty (i když ČR prezidenta nemá), dvě státní televize, ... a dokonce dvě měny, kdy je nutné mít dvoje peníze i při cestách v rámci jednoho státu.

Jsou to 2 rozdílné národy. Už jenom mentalitou. Mám velmi rád slovácky, ale stát je to odlišný.

K rozdělení republiky mělo dojít na základě celostátního referenta, Ne na základě uspokojení ambicí dvou pánů.

Když už republika vznikla a pořád slavíme její vznik, přestože je po ní, tak už měla zůstat. Ale touha po moci byla silná a rozdělením se vytvořil prostor pro dva prezidenty, dvě vlády atd., no o tehdejší představitelé neodolali.

Léta jsem považoval rozdělení ČSFR za chybu, ale co jsme se sešli se Slováky v Unii, tak to naopak považuji za skvělý počin: sice jsme ztratili kus republiky, ale získali jsme nejlepší sousedy na světě.

Mám mezi Slováky spoustu přátel, hranice mezi státy byla zbytečná

Mám Slováky rád,ale zradili nás už jednou. Kdyz chtějí samostatnost... za Československa jsme na ně doplaceli.

Mám Slováky ráda, ale oni potřebovali získat samostatnost, aby si nepřipadali opomíjení.

Masaryk 1918 Český Těšín,1919 Slovensko - jih republiky RAD. O hranicích se nehandluje - o hranice se bojuje. Mečiárova chátrá drancuje Slovensko dodnes. Klausova sebranka zahájila programové rozkradení v Čechách na Moravě a Slezku. Dosud to neskončilo. Země kolabuje. Kdo má oči k vidění a uši k slyšení - tomu není třeba psát tyto řádky.

Měli jsme zůstat ve svazu , spolku .

Měli se zeptat lidí a ne si honit politická ega

Mělo se o tom rozhodovat v referendu.

Možná bych se spíše přikláněla k variantě federace, protože naše země jsou velmi silně propojeny.

Myslím, že bychom se akorát vyčerpávali spory o vzájemné hádky a neměli se rádi. Takhle můžeme mít se Slováky dobré vztahy.

Myslím, že si Slováci hodně pomohli, že se od nás odtrhli. My jsme byli jejich koule na noze. Charakterově jsou Slováci na tom mnohem lépe než Češi. Více drží pohromadě a jsou větší vlastenci. Mám tam příbuzné, tak mluvím ze zkušenosti.

Myslím, že to bylo nevyhnutelné, Slovensko dlouhodobě chtělo svůj stát. Vzhledem k vztahům mezi našimi zeměmi to dopadlo dobře, prakticky jsme pořád jedna země, jen máme dvě vlády, takže myslím, že to bylo dobré rozhodnutí.

Na jednu stranu je to nedavno a většina lidí to prožila, ale na druhou stranu si myslím, že nám nepatří to dnes už hodnotit. Je to prostě věc, která se stala a kterou si takto lidé udělali v dané době. Relevantní otázka by byla "Bylo by správné sloučení obou republik dnes a nebo je správné být nadále rozdělen?"

Na zacatku jsem si to nemyslel. Ted uz ano. Trochu podobne jako s odsunem Nemcu. Porad by tu byly nejake trenice, vycitani. Vzdy se rikalo, ze tam kde si Cech jde zanadavat do hospody, tam Slovak vezme valasku a jde na zboj...

Nebylo to udržitelné, každá země má jiné tempo vývinu.

Nebylo. Byl to umělý krok, který v podstatě rozdrobil naší sílu vůči EU. A navíc to nebylo provedeno zákonně.

Nedokážu hodnotit, zda rozdělení bylo správné, ale určitě nebyl správný způsob rozdělení, který hodnotím jako podvod na občany - viz nekonání referenda.

nedokážu posoudit

nechapu,proc se rozdelilo

Nelegální, protiústavní rozhodnutí politických elit v čele s Klausem a Mečiarem, s vychytralým Havlem v pozadí.

Nelíbilo se mi to, mám Slovensko ráda, lidi, kulturu, písničky, hory... A dovedou si zvolit dobré presidenty-ky!

Nemělo nikdy ani vzniknout. Od počátku umělý státní útvar založený na falešné idei a v permanentní tenzi se svými občany i se sousedy, po WWII už pak jen karikatura státu. Jeden bonmot říká, že Československo bylo po celou dobu své existence protektorátem - nejdřív francouzským, potom německým a nakonec ruským.

Nevím, jestli to bylo správné. Každopádně to bylo nepříjemné pro občany a některé problémy přetrvávají dodnes (důchod ze Slovenska v Česku).

Nezastávám čechoslovakismus podle Masaryka (Češi a Slováci jednoznačně nejsou jeden národ). Velké rozdíly kulturní ani jazykový však nejsou, a společné soužití v jednom státě by všem akorát prospělo.

Než soustátí, kde by nebyli lidé ze společnégho soužití spokojeni, raději rozdělení s fantastickými sousedskými vztahy

No tak opět víme, kdo za rozdělení ČSFR stál...

Od vzniku Československého státu bylo mnoho rodin propojeno z obou států a opět to byla více politická propaganda jednotlivců obou států.

Ono se to mluví... kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby ne. Snad by to tu nedopadlo jak na Balkáně - válkou - ale to už se nikdo nedozví.

oslabení republiky

Osobně by mi nevadilo být oficiálně Čechoslovák. Ke Slovákům mám i tak blíž než k lidem ze středních a západních Čech. Za rozdělením byly ale jiné věci než tyto a jim podobné pocity. Teď je to taky ok a nevíme, jaké by to bylo, kdybychom byli stále Československo. Takže těžko soudit, zda to bylo správné nebo ne.

Osobně si myslím, že Československo by si jako celek vedlo lépe. A hlavní problém s ním měli Slováci :)

pragmaticky ano - bratři Slováci se prostě cítili ublížení a furt plkali, jak na nás doplácí - kdybychom se nerozdělili, asi bychom se sežrali. Ale emočně - miloval jsem Československo! :-) Slováky mám pořád rád a sentimentálně slzím, když jsem v Tatrách :-)

Pro Čechy to rozhodně bylo ekonomicky lepší, ale pro Slováky už tolik ne. Z geografického hlediska to bylo ztráta pro oba státy.

Při nerozdělení by přetrvávaly rozpory mezi ČR a SR stále by byl prostor pro nespokojenost na obou stranách.

Rozbití Československa bez všelidového referenda patří k největším skvrnám v našich dějinách.

Rozdělení bylo správné, avšak nelíbilo se mi, že ČR zadotovala rozvoj techniky a hospodářství v SK před rozdělením a po rozdělením nám sem SK nastěhovalo své problematické občany.

Rozdělení ČSR bylo protiústávní a proti vůli většiny národa. Bez ohledu na to, že jsme si později "libovali", jak nenásilně bylo provedeno a jak se to oběma novým republikám vyplatilo. Proč jsem se rozdělovali, když jsme se později sešli v daleko větší a "molochovatější" EU.

Rozdělení podle mého názoru zlepšilo vztahy obou národů. Historicky ani ekonomicky stejně nikdy ke sjednocení nedošlo.

Rozhodně bylo

Samostatnost chce každý národ. Pomineme-li ekonomické důsledky, myslím že by k tomu stejně došlo. Podle mýc.h informací je to u Čechů i Slováků se souhlasem s rozdělením zhruba 50 na 50 procent

Sice jsme se rozdělili, ale Slováků je v Čechách možná více než za Československa. Nevadí mně to, slovenštinu slyším ráda.

Slováci by stejně o to usilovali do teď. Češi to spíše nechtěli.

slovaci maji pravo vyzkouset si vlastni stat

Slováci měli pořád pocit, že je Češi utlačují. Špatně nesli, že je hlavní město Praha. Samozřejmě ne všichni, ale slyšela jsem to.

Slováci měli stále pocit, že jsou utlacovani, dostávají méně peněz... To by stále trvalo. Takto se osamostatnili, získali sebevědomí a myslím že naše vzájemné vztahy se zlepšily.

Slováci nebyli s námi spokojeni, my jsme tam spíše investovali, na druhou stranu bylo to dobré jméno známé ve světě.

slováci se chtěli odtrhnout často, takže dostali, co chtěli

Slováci se chtěli osamostatnit, ČR na tom moc netratila.

Slováci si hodně vznikem Československa pomohli. Jinak by byli zaostalými Horními Uhrami. Přesto vždycky měli odstředivé tendence /Slov. štát/. Historicky jsou České země více provázány s Bavorskem a Rakouskem.

Slováci si chtěli "rozkrást" stát sami.

Slováci si vlastní stát velmi přáli, ale mohla být lepší provázanost mezi státy s ohledem na federální rodinné vazby

slovensko si topřálo tak proč jim bránit

společný stát Čechů a Slováků byl do značné míry umělý koncept

Spoustu věcí to ulehčilo.

Stále beru slováky jako naše, a slovensko jako u nás na slovensku, byla to chyba, ale chtěli svobodu a tak jí dostali, třeba se někdy zase spojíme. Třeba vytvoříme mezinárodní slovanský prostor pro obchod a obranu, to by bylo dobré.

Stejně jako u založení Československa - některé věci by byly lepší, jiné horší.. Stejně tu teď máme slováka..

Taky se mi občas zasteskne po Československu, tím spíš, když mám na Slovensku příbuzné, ale respektuji to, že chtěli mít Slováci svůj svobodný stát (ne, jako za Tisa). Vztahy obou zemí jsou vynikající, a i s ohledem na to, kolik zde žije, studuje a pracuje Slováků, mám pocit, že kromě nějakého papírování nikomu nic nebrání žít spokojeně napříč oběma zeměmi.

Tehdy jsem si to nemyslela, dnes už ano

Těžko říct, myslím, že jsme tím mnohé ztratili (a tím nemyslím jen Tatry =) ), ale nedokážu to obecně posoudit.

To načasování nevím, ale každopádně je dobře že se definitivně rozdělilo

Útvar, jehož jedna část v kritických chvílích opětovně poukazuje na potřebu vymanit se z tíživého soužití, nemá smysl držet pohromadě přáním většiny. Sympatie mohou trvat dál bez ohledu na rozdělení státností. Oba nově vzniklé útvary navíc prokazují životaschopnost na mezinárodní úrovni a bez vzájemných (vnitřních) třenic.

v r. 1993 jsem byl proti rozdělení, ale nyní to hodnotím jako prospěšné pro obě země

V rámci světového společenství jsme ztratili kredit a vyjednávací pozice.

V roce 1993 již nebyla jiná možnost, reforma a dotažení federálního uspořádání republiky mělo být provedeno mnohem dříve (40. až 50. léta), pak by, myslím, ČSR mohla fungovat dodnes.

v roce 1993 jsem nesouhlasila (nojo, ale bylo mi 20 let, to je ještě člověk plný ideálů) , s odstupem času to bylo zřejmě to nejlepší možné co se mohlo stát.

V té době to bylo najednou tak vyhrocené, že jsem si musel říci, že nakonec už je to přece jenom dobře, že odejdou.. Předtím mne to opravdu nikdy nenapadlo, ale poté, co se nezodpovědným politikům povedlo rozpoutat tolik zlých vášní mezi lidmi - to již asi jinak řešit nešlo. Asi to je škoda, ale je to už nevratný krok.

Větší země má větší váhu, rozdělením Československa jsme vyhověli zahraničí, které sleduje zájem "rozděl a panuj".

Vnímal jsem to značně negativně, dnes jsem rád, že to dopadlo, tak jak to dopadlo.

Vůbec nechápu, proč se Slováci odtrhli A proč se sem nyní tak cpou( situace v Praze), hodně tu studují

Výsledek boje dvou stejně silných alfa samců a ostatní se koukali jak naivní stádo. Důkaz neschopnosti obou národu říci NE.

Vzhledem k současnému politickému směřování Slovenska bylo rozdělení dobrým řešením.

Vždy to byly dvě samostatné země

Z globálního hlediska bychom měli světově větší váhu dohromady. Ty národy k sobě mají kulturně velmi blízko, takže žít pospolu dávalo smysl. Ostatně dnes se pomalu opět spojujeme v rámci EU. Ale vztah ke Čechů a Slováků je dnes výborný a to by nejspíš nebyl, kdyby země byly spojené. Opět je třeba říct, že hodnotit to zpětně je jiné, než o tom rozhodovat v době, kdy se to děje.

Z některých mých přátel ze stejné země se stali cizinci.

Země se rozpadla nezákonně a bez referenda, aby se zjistil skutečný názor jejích obyvatel. Je malá počtem obyvatel i ekonomicky. Většímu celku by bylo líp.

zpočátku mi připadalo zbytečné, dnes jsem si zvykla a beru to jako fakt, těžko říci, zda by se nám jinak žilo lépe, hůře nebo stejně

Způsob rozdělení se mi nelíbil, nicméně jsem ráda, že vzájemnost zůstala a každý si "může být vlastním pánem"

19. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do NATO v roce 1999?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě ano29250,09 %50,09 %  
spíše ano14424,7 %24,7 %  
nevím6010,29 %10,29 %  
určitě ne488,23 %8,23 %  
spíše ne396,69 %6,69 %  

Graf

20. Prostor pro komentář ke vstupu ČR do NATO:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- asi je to jediná mezinárodní politická struktura,která je funkční a má smysl.

ale ruské velmocenské politice to nijak zvlášť nevadí

Ano, ano, ano, asi jedno z nejlepších rozhodnutí naší země v moderních dějinách.

Bez nich jsme naprosto nechránění

Bohužel jsme černý pasažér. Nedáváme 2 % na obranu.

byli jsme jen vyuziti mocnostmi k jejich hram. volil bych neutralitu

Členství ČR v EU a v NATO garantuje 1) že si současní papaláši nemohou tak docela dělat, co by chtěli, 2) že už nikdy zde nenastane stalinsko-gottwaldovský komunismus, 3) že už nikdy naše země nebude satelitem sovětského Ruska.

Členy NATO se staly i Polsko, Slovensko, Maďarsko; domnívám se, že by bylo podivné, pokud bychom my nevtoupili, zatímco oni ano

Člověk, který odpoví ne musí být slepý a nevidět za hranice ČR (ad Čína, Rusko atd.)

dostali jsme se pod velení německa a usa a společně s nimi páchali genocidu v jugoslávii - havlovo humanitární bombardování, ztratili jsme obranyschopnost své armády, ztratili jsme spojence z ruska

Doufám že zůstaneme navždy! Alternativa: zase pod Rusakama.

Doufám, že si tohle budu myslet i v budoucnu...

garance bezpečnosti v ČR, Evropě i ve světě.

Havel v 90. letech vždy sliboval, že jen co se rozpadne Varšavská smlouva a odejsou ruské posádky, už nikdy do žádného paktu nevlezem - a jen co potřebovali "spojenci" vzdušný koridor pro "humanitární" bombardování Srbska, byli jsme tam coby dup. Do NATO jsem nechtěl! Nechci v něm být! Chci pryč! Vadí mi, že o tom nebylo žádné referendum!!! Nikdo se mě neptal - nevím, proč mají být naši vojáci v Afghánistánu (oni nám afghánci vyhlásili válku?), nevím, proč chráníme žabožroutské zadky v Mali (co zo toho jako máme? Malijci nás tam snad chtějí???), nevím, proč jsme podporovali protisadámovskou alianci a přispěli tak ke zničení adestabilizaci celého středního východu! Chci z toho posranýho NATA PRYČ!!!

Historie potvrzuje slabost malých států, které si nevydobily neutralitu (ačkoli jak dlouho bude v době porušování kdečeho tato respektována?). Formálně je nutné se přimknout k silnějšímu spojenci. V bipolárním světě nebylo jiné volby.

Chápu, že pro tak malý stát je nutnost mít silného spojence. Sama za sebe si myslím, že jsme přešli jen pod jinou "nadvládu".

I když jsem pacifista, rozumím tomu, ževojenský pakt může mít svůj nepochybný význam.

I když jsem pacifista, vnímám, že světová politika se ubírá jinudy. Vojenské smlouvy jsou anachronismus, ale i tak je třeba mít nějakou pojistku.

Jako na vše i na NATO je dobré hledět bez růžových brýlí tj. realisticky a kriticky. Přes mnohé pochopitelné výhrady však ukotvení v NATO a jeho fungování zcela zásadní jak přímo pro naši obranu tak pro celosvětově těžko udržovanou rovnováhu a snahu o mír.

Je dobre nekam patrit. Vyvoj uvnitr NATO mi vsak moc za pravdu nedava. Viz Turecko, postupy USA, atd.

Je nesmysl tvrdit, že naše republika by byla ohrožena vojensky více, kdyby zůstala neutrální. Je snad Rakousko více ohroženo? V případě konfliktu stejně na nás nebude brán zřetel a staneme se bojištěm ať jsme nebo nejsme členy NATO.

Je snad nějaká rozumná alternativa?

Je to problém. Mám strach z německa a z usa. Natu nedůvěřuji. Navíc ta hanba s humanitárním bombardováním jugoslávie. Postupně se stáváme nevítanými poskoky usa. V případě válečného ohrožení budu utíkat na východ, učím se rusky.

je třeba se bránit

Jediná rozumná alternativa

Jinak to asi nešlo.

jsme malý stát a podporu okolních v otázce bezpečnosti potřebujeme

k tomu není co dodat

KALOUSEK ZA TO MUZE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Když se jednou Fucklove vyjímečně probral z delírka začal fantazírovat o zrušení této nadbytečné organizace. I pozvali ho do kongresu za velkou loužì a tam už ho vyškolili v umění k jakému otvoru na dále správně vonět a kam usilovně šplhat. Akce vpádů a vražd bez mandátů OSN (JUGOSLÁVIE, IRÁK, SYRIE) a aktuální vývoj Řecko X Turecko *obě země oddaného členky NATO - Na co se měl to vlastně ptáte?

Když se podíváte (upřímě) na činy NATO všude po světě... :-(

máme tady další smlouvu o obraně země, snad když se něco přihodí, tak nás nehodí přes palubu jako v roce 38

Mocnosti (Rusko a USA) nás vždy považovaly jen za bojiště a nárazníkové pásmo, dle mého názoru jsme měli být spíše neutrální s prohloubenou spolupráci s NATO. Osobně se mi nelíbí agresivní akce NATO v Srbsku, Lybii, Afganistánu, Iráku.

musíme platit

Myslím, že pokud by se opakoval rok 1939 nebo 1968 zůstali bychom opět sami.

Myslím, že situace z roku 1938 by se opakovala.

Narozdíl od proklamací typu "Sovětský svaz - mírová hráz" měl vstup do NATO skutečný smysl.

Naše země je moc malá a chudá na to, aby si mohla dovolit nevstoupit do NATO či EU. Byl to jediný možný rozumný krok... Samozřejmě to přináší určité nevýhody a závazky, ale také mnoho významných výhod, zejména po stránce bezpečnosti státu...

NATO je potřeba, s naší vojenskou výbavou bychom neubránili ani jednu vesnici - pokud na něco dojde, budeme světu pro smích.

NATO nám stejně v případě ohrožení nepomůže, máme jen větší výdaje na armádu.

Ne. NATO ztratilo mandát k existenci se zánikem Varšavské smlouvy a SSSR. Nyní slouží akorát ke vměšování se do záležitostí cizích zemí, provokování Ruska a k udržení mocenského statutu moderního liberalismu na Západě.

nebylo to potřeba a není ani teď

Nejsem si jistá kdo, myslím, že Václav Havel tehdy prohlásil, že více nevstoupíme do žádného vojenského paktu, no a vida.

Nejsem z toho nadšen, ale bohužel nemáme sílu na to se sami ubránit, kdyby si na nás někdo brousil zuby...

Největší jistota bezpečnosti

Není sebemenší důvod být členem jakéhokoliv vojenského spolku

Nepotřebujeme to. Stejně by se na nás velcí páni vysrali, kdyby přišlo na lámání chleba. Takhle jim musíme akorát posluhovat.

Nevěřím tomu, že by NATO, v případě ohrožení náš stát ochránil

Nevidím důvod ,proč naši vojáci slouží v Afganistanu nebo Mali , proč naši mladí muži nejdou aspoň na 1/2 roku na cvičení , vyrůstají mazánci neschopní se postarat o sebe , ne tak o rodinu .Muži nemají už žádné rituály k uvědomění si dospělosti .

Opět asi zbytečný další komentář. Jsme ve strukturách, které jsou v dnešní době pro nás bezpečné. Když vidíme, co se všechno kolem ve světě děje, tak malý rozhádaný národ uprostřed, který nemá žádné spojenectví nemá prostě perspektivu. Ono to tak vlastně bylo vždycky..

podřizujeme se větším státům a jejich rozhodnutí a nepřináší to svobodu

Pomohlo by nám to, kdyby Rusko chtělo zpět svoje državy? Co Mnichov a co Krym?

potřebujeme vojensky silné partnery

Pro nás není a nebyla jiná varianta, jsme moc malí na to být sami.

Při rozpuštění bloku Varšavské smlouvy kdosi řekl že nebudeme členy žádného vojenského bloku. Dnes, abychom zdůvodnili členství tak si uměle vytváříme nepřítele (Ruská federace) a strašíme tím hlavně mladší generaci.

přišli jsme o schopnost sebeobrany a ty zbytky armády jsou pod nepřímým velením usa

Rozhodně, jsme tak součástí silného paktu, který nám zaručuje bezpečí, jež bychom jako neutrální stát neměli.

Rusko nás okupovalo 20 let ? Tak jsme museli udělat protikrok.

Rusko, které nám teoreticky vládlo za komunismu nebo USA, kteří nabídli po 2sv více než SSSR, s lepší ekonomikou,... Chtěli jsme spojence a Nato byla příležitost.

Sami bychom neubránili ani vchod do kasáren. Jen mě mrzí, že bereme a neplníme své povinné 2 % HDP

sami se neubráníme, protože nezaplatíme nejmodernější technologie

Samotná myšlenka NATO je skvělá a proto myslím, že nebyla chyba vstoupit, druhou stranou je fungování NATO, kdy je třeba být stále ve střehu před zatahováním do soukromých konfliktů USA, v NATO jsme spojenci, což ale automaticky neznamená, že se může kterýkoliv člen někde intervenovat a my mu budeme poslušně sekundovat. Je třeba být obezřetní vzhledem k sílícím americkým imperialistickým choutkám. Také jako velmi velkou chybu vnímám členství Turecka v NATO. Je to diktatura se kterou se nevyjednává

Samozřejmě, je správné členství v této západní organizaci

Severoatlantický pakt je agresivní zločinecká organizace. Voliči by to v referendu odmítli. I teď.

Snad si na nás "Rusáci" (nikoli Rusové) netroufnou.

stojí to spoustu peněz, které lze využít mnohem smysluplněji, stejně žádná válka nebude a pokud ano, tak se na nás zase všichni vykašlou - viz historie

Takovej malej stát jako ČR si nemůže dovolit příliš vyčnívat z řady.

Takových jako my, kteří očekávají pomoc je tam příliš mnoho a nevidím, kdo by ji poskytl. Takže členství je víceméně proklamativní.

Účast českého státu v NATO garantuje, že se už nikdy nedostaneme do područí sovětského Ruska jako jeho satelit, a že se už nikdy do naší země nevrátí stalinsko-gottwaldovský komunismus.

Už záhy po vstupu ČR do NATO, po útoku na Srbsko, se ukázal náš vstup jako diskutabilní. Stejné platí pro účast české armády při invazi do Iráku a operaci v Afghanistánu.

V nějakém vojenském uskupení bychom měli být. Neutralita by se moc vyplatit nemusela.

Václav Havel v době Sametové revoluce kritizoval všechna vojenská uskupení, volal po jejich zrušení a i tím si získal sympatie lidí. NATO je v současné době symbolem agresivní politiky (expanze, účasti na zahraničních agresích organizovaných bez vědomí OSN, rozšiřování svých zájmových teritorií) a svými akcemi vyvolává nervozitu v mezinárodních vztazích. Obávám se, že její politika může být příčinou vzniku válečného konfliktu, který se bude bezprostředně dotýkat mě a mých blízkých.

Válka proti Jugoslávii bez mandátu OSN, na to navazující vznik narkostátu Kosovo, agrese proti Iráku, Afghánistán, Libye, Sýrie na straně jedné. Na straně druhé neschopnost ochránit hranice členských států NATO před migrací, harašení zbraněmi kolem hranic Ruska (Pobaltí, Polsko, Ukrajina). Proč máme být členy této organizace?

vzhledem k členství většiny okolních států to byl celkem logický krok

záruka bezpečí

Zase další průšvih, Nato nás jen zneužívá, tak jako je to běžné u všech západních zemí. Jsme pro ně něco jako otroci.

Zatím to jako prevence další světové války funguje.

21. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do EU v roce 2004?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
určitě ano24241,51 %41,51 %  
spíše ano14224,36 %24,36 %  
spíše ne8314,24 %14,24 %  
určitě ne7312,52 %12,52 %  
nevím437,38 %7,38 %  

Graf

22. Prostor pro komentář ke vstupu ČR do EU:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

- já tehdy v referendu hlasoval proti vstupu do EU ! Až jsem se trochu styděl ( ale nemohl jsem jinak dle svědomí ...) , ale s plynutím času jsem spíše na tehdejší mou volbu pyšný.

51% pro 49% proti

52:48 pro vstup

Ač má EU dost chyb a je to byrokratický moloch, lepší být v něm.

Ale česká zlodějna pokračuje i v unii

Ale už nebyl správný podpis Lisabonu.

Ano, přes všechny nedostatky EU přináší v souhrnu zásadně více pozitiv než negativ, především ekonomických.

Bez EU bychom byly (slušně řečeno) jako na balkánu..

Byl to ten nejlepší krok, ale nefunguje, když stále nebyl dotažen do konce. Nemáme Eura, což je velký problém ve vztahu se slovenskými kraji nebo pro lidi z jiných zemí. Pokud cestuji např. do Buhlarska, musím mít v batohu nejméně 6 měn, abych si mohl koupit jídlo či jízdenku na MHD, což je komplikace i zbytečná hmotnost.

Byla jsem pro vstup do EU. Dnes bych byla proti. To co EU předvádí, je na pováženou. Británie to pochopila pět minut po dvanácté, ostatní asi ještě počkají, až budou škody nenapravitelné. Neumíme nic vyrobit, bez NATO bychom se neubránili ani mouše a tak zase posloucháme velmoc. Jako kdyby Evropa sama o sobě nebyla dost silná.

cr

Členství ČR v EU a v NATO garantuje 1) že si současní papaláši nemohou tak docela dělat, co by chtěli, 2) že už nikdy zde nenastane stalinsko-gottwaldovský komunismus, 3) že už nikdy naše země nebude satelitem sovětského Ruska.

Do toho nikdo "z venku" pořádně nevidí. Velké prachy tečou tam i sem a kdo ví, jak to celé dopadne.

Domnívám se, že naše členství v EU je minimálně geografická a mezinárodně politická nutnost.

Dtto viz výše. I když určité mouchy EU má, zvláště s přebujelou byrokracií a naprosto nezvládnutou imigrací. Umí ale např. vynutit zákony na ochranu přírody, což porevoluční politici (Klaus) záměrně odsouvali do pozadí.

EHS a EU ROKU 2004 bylo něco zcela jiného než tenhle dnešní Grossedeutschlandreich EU.

EU dala našemu národu jen možnost vyniknout v dotačních podvodech, zavřela nám skoro půlku průmyslu, skoro vše je sem dovážené a když si chci koupit něco z ČR tak musim na farmářský trh a pořádně to zaplatit

EU je pro mě zajištění trhů a ekonomických výhod pro ekonomicky silné státy Evropy

EU má ekonomicky šanci pouze sjednocená na federativním principu se zachováním národních specifik. Jiná forma povede pouze k pomalému umírání, protože administrativa a bezzubost EP je strašlivá

EU v roce 2004 byla jinou a lepší organizací než EU v roce 2020.

EU vznikla jako prostor pro omezení moci DE, nyní však DE svým způsobem diktuje podmínky ostatním státům, což není správné. Konkrétně když si třeba paní Merkelová pozve uprchlíky a nabídne jim azyl, neprodiskutovala to s ostatními členskými státy EU, přesto vystupovala jménem EU. To se dít nemá - každý stát by měl právo mít říci svůj názor a ne být penalizován, pokud s něčím nesouhlasí, ztratili jsme zcela svoji suverenitu.

Evropská unie měla naději do Lisabonské smlouvy, od té doby to jde z kopce. Tehdy bych do unie vstoupil, dnes už ne

hlasoval jsem pro nevstoupeni

Hledat konsenzus ve fungování několika rozdílných mentalit je těžké, a s tím je potřeba počítat. I potřeby jednotlivých států se liší. Jsem ale přesvědčená, že klady zatím převyšují zápory, a tak je naše členství přínosem.

I přes některé socializijící blbosti EU, pořád je to část světa, kde vládne pořádek a slušnost.

Jak říkal můj bývalý kolega v práci před vstupem do EU. Pokud si EU "uleví", my budeme páchnout. Napsáno slušně. Což bylo dokázáno. Byla bych raději, kdybychom mohli rozhodovat sami za sebe, bez ohledu, co si myslí EU.

jasný garant míru v Evropě po 1945

Je snad nějaká rozumná alternativa?

Je to hezký projekt a jen budoucnost ukáže, jaký význam vlastně měla.

je to nutnost, protože jsme extrémně závislí na exportu

jen nám chybí to euro

Jen škoda, že nemáme dosud Euro. Snad se toho dožiji.

Jsme malý trh a pokud bychom nevstoupili, byli bychom na tom určitě ekonomicky hůře

jsme ve střední Evropě a bez ostatních evropských států nepřežijeme

k ničemu. !

Kdyby se do politiky nehodí. Nechtěl jsem do EU, čekal jsem problémy s integrací a mocenskými ambicemi velkých. Tak velké problémy jsem si ale nedovedl ani představit.

Komentář by byl prakticky shodný, jako ten u předchozí otázky :) Jsme prostě moc malí, slabí a chudí, abychom si mohli dovolit nevstoupit...

mimo EU bychom byli v lepším případě bezvýznamným státem, v horším případě něčí "loutkou" bez jakýchkoliv výhod

Minimálně Schengenský prostor je důležitý, pro nás to byl jako návrat před rok 1920, kdy rozdělili Těšínsko. Škoda, že zatím nevyšlo euro, bylo by super nemuset mít tři peněženky.

Myslím, že komentář je zbytečný. Slušně napsáno: EU si "uleví" a my "páchneme". To byl názor mého kamaráda před vstupem do EU. Teď už vím, že pravdivý.

na Evropě jsme závislí a je třeba se podílet na jejím směřování

Nejde tam nebýt

Nelíbí se mi byrokracie a neuvěřitelné mrhani penězi (budovy, administrativa, preletani tisíců lidi z místa na místo, neúměrně vysoké platy ...)

Nelíbí se mi, že musíme poslouchat a přijímat zákony, které nechceme.

nutné "zlo". Integrace je nutná, i když by unie mohla fungovat daleko lépe

nyní vnímám spíše nevýhody vstupu

O EU jsme byli mylně informováni, rozhodnutí v referendu nebylo založené na objektivních faktech, EU tehdy a dnes je úplně jiná než byla předtím, defintivně ji dorazil "Lisabon"

opět vzhledem k tomu, že okolní státy jsou členy a v zájmu obchodu a volné výměny zboží vidím spíše pozitiva

patříme do duchovního, kulturního, obchodní a dalších společenství; vrátili jsme se domů

peníze, keré tam posíláme, můžeme přerozdělit hned u nás, nechutně drahá instituce - sídlo, zaměstnanci...

Plno věcí, kterými se EU zabývá, jsou nesmysly, ale ruku na srdce - výhody, které členství přináší (jako volný pohyb osob nebo dotace), to většinou převažují. Je tedy diskutabilní, jestli bylo vhodné vstoupit do EU, ale v současné situaci je by pro nás bylo krajně obtížné z něj vystoupit.

pod záminkou volného pohybu osob a zboží nás zahrnuli nekvalitními potravinami, posílají nám sem černé muslimy a hlavně nám vnucují nevýhodné zákony, stáváme se kolonií evropské unie, zničili naše cukrovary , uhelný průmysl, těžký průmysl, továrny, prudce se zdražilo bydlení

Podobně jako NATO i EU má samozřejmě řadu problémů. Je byrokratická, zkostnatělá a částečně odtržená od reality. Navzdory tomu má nepochybný smysl a je základním kamenem pro mír a funkční ekonomiku v naší zemi. Vstup byl určitě správný. Potřeba reforem je věc druhá.

Pokud se bude EU federalizovat, bude bohužel stále škodlivější. EU neumožňuje demokratickou vládu, vláda EU nenese žádnou odpovědnost za své chyby, voliči nemají možnost vládu EU reálně ve volbách vyměnit. To povede ke stále horším zákonům v EU, protože autoři špatných zákonů neztratí funkce.

Pro nás je stále ještě dobré být v EU. My jsme ti, co čerpají více peněz než odvádíme. Dále díky tomu máme volný obchod a může volně cestovat po EU.

Průšvihem byla zcela jednostranná mediální masáž o kladech EU. Navíc se vstoupilo do EU s naprosto odlišnými podmínkami než se to zvrhlo k dnešnímu stavu.

Přijetí do EU pro nás znamenalo symbolický "návrat do Evropy". Bohužel se stále víc potvrzuje, že rozrůstající se EU vyžaduje nejen celkovou reorganizaci (k níž prozíravě vyzýval Václav Havel), ale hlavně vizi. Je otázka, jestli toho je či bude schopna, pro nás ale není jiné alternativy, nechceme-li návrat starých časů...

Příliš velký diktát.

Přinejmenším ekonomicky nám členství v EU pomohlo a stále pomáhá.

Rozhodně. Máme šanci se ekonomicky rozvinout, dosáhnout vysoké sociální úrovně.

Samotná myšlenka je dobrá, ale ve skutečnosti je to nástroj nadvlády jedněch nad druhými. EU se nedá reformovat. Proto zbourat a začít budovat něco nového od začátku.

Spise ano,ale EU je organizace pro smích,něco jako OSN. Měla se integrovat jen ekonomika

Spojenectví evropských národů má mnohem větší váhu, než jedna malá zemička a může tím pádem lépe hájit své zájmy. Je to projekt, který se vyvíjí a je třeba i v rámci EU se starat o zájmy své země (ne sobecké osobní zájmy poslanců).

Spolecna Evropa je jedina moznost pro nenechani se "prevalcovat" Cinou popr. dalsimi svetovymi mocnostmi ekonomicky hned. Bohuzel se diky pristupu EU, kdy urcita, byt i rozumne myslena pravidla (napr. ekologie) zvadi pouze jednostranne a tim vpodstate diskvalifikuje veskerou mistni ekonomiku proti zbytku sveta, ktery ona prisna pravidla nedodrzuje. Nemyslim ani, ze by nam to davalo nejaky naskok ... Dalsi otazkou je prilisna volnost EU. Bylo by treba udelat mnohem vetsi provazanost ve stylu USA. Pri takovemto volnem pristupu si proste nakonec kazdy dela co chce. Trosku mi to pripomina rodinu s benevolentnimi rodici a ruznymi detmi. Neco rodice zakazou a na neco naopak kaslou. A pak si ty silnejsi deti, ktere maji vetsi vliv delaji co chteji a ty slabsi jsou otloukanky a posluhovaci ...

Společenství svéprávných zemí, které tvoří jednu z největších ekonomik světa je pro malou ČR pouze výhodný.

Stejné jako u předešlé otázky. Jednoznačně pozitivní, že v EU jsme. Ne vše je v EU správně. A díky tomu bohužel mnoho jednoduchých lidí na naše členství v EU útočí.

Svět by se měl začít spojovat a spolupracovat.

Škoda, že levicově smýšlející lidé klidně po hospodách vykřikují jak by bylo potřebné z EU vystoupit a nechápou, že EU je defakto socialistický útvar dotující tisíce věcí, včetně chudých lidí a jejich pracovních pozic. Kdyby se to stalo, kdo by na to doplatil? Ti kdo nejvíc vykřikují proti, protože ekonomika by se propadla podobně jako teď po koronaviru, ale trvale = Česko by se stalo tvrdě kapitalistické, aby vůbec přežilo.

Tak jak bylo členství podáváno v době vstupu - tj. hospodářské sdružení suverénních zemí, které na základě určitých principů řídí hospodářskou integraci, s tím souhlasím. Nicméně se mi nelíbí další vývoj k politické integraci a takové směřování vy mělo projít referendem.

tehdy jsem blbec hlasoval pro vstup - myslel jsem si (naivně), že vstupujeme do takového "vytuněného" EHS, což jsem vždy považoval (a považuji!) za správné! Ale EU coby "politický" projekt němců a francouzů? Kdepak - to nechci! Kdyby nám tehdy nalili čistého vína, věřím, že by lidi hlasovali proti... A starej Klaus projevil hrdinství, když nechtěl ratifikovat Lisabon - a my blbci jsme tomu nerozuměli a ještě jsme to podceňovali... V mých očích si tím Vašík vylepšil (značně pošramocenou) privatizační image...

Tenkrát ano, do dneška se EU změnil. Vstup do dnešní EU bych již neodsouhlasil.

To bude prdel, až se ten kolos na hliněnejch nohou zbortí... a hlavně breku, až ten průser budeme muset splácet. Kéž by to pak spláceli jen ti, kdo v referendu hlasovali PRO, aby si užili výsledek.

To co jsme dostali v dotacích jsme 3x ztratili v odlivu zisků za hranice, snížení soběstačnosti, ale především v povinnosti přebírat právo eu, Naši zákonodárci se povinně podřizují cizím mocnostem z evropské komise. Stáváme se vězni a nóbl otroky ve vlastní zemi. Je nutné vystoupit z eu i za cenu velkých finančních ztrát.

To samé, jako vstoupit do Nato. Posloucháme diktát EU a již samy ani nesmíme mít vlastní názor. Všichni si tu hrají na demokracii, ale nikdo neví, co demokracie vlastně je. Rozprodali nám půdu pod nohama, aby se mohli mít západní státy lépe na náš úkor. Všude jsou dvojnásobné i trojnásobné platy a u nás hodně lidí žije na hranici chudoby. Všichni chodí do práce, ale aby zisky šly do ciziny.

To, že by to mohlo fungovat líp, je jiná věc.

Účast českého státu v EU garantuje, že současní papaláši si přece jen nemohou tak úplně dělat, co chtějí a že se už nikdy nedostaneme do područí sovětského Ruska jako jeho satelit, a že se už nikdy do naší země nevrátí stalinsko-gottwaldovský komunismus.

Určitě ano, a jako evropan doufám v integraci ještě větší, tj. v budoucnu jeden superstat, národní státy jsou přežitkem minulosti

V dané ekonomické situaci není jiné cesty.

v referendu chyběla možnost po vzoru Norska nebo Švýcarska

V referendů o vstupu jsem hlasoval proti,ale z odstupem času jsem usoudíl ze je asi dobre ze jsme v EU.Euro bychom ale přijímat neměli.

V roce 2004 jsme vstupovali do jiné EU.

V té době EU nabízela něco lepšího, teď se začíná hodně plést do životů zbytečnými nařízeními.

V te dobe se do zdalo jako dobry napad. Ale do soucasne EU uz bych rozhodne dobrovolne nevstoupil

vnímám svět jako neustálé trhání a slučování jednotlivých území a teď je čas slučování

Volila jsem vstup. Myslela jsem si, že to bude lepší pro děti a další generace. Dnes si to nemyslím.

Vstup byl důležitý z ekonomického hlediska. Vadí mi na ní ale dvě zcela zásadní věci. Je baštou moderního liberalismu - neustálá akcentace podpory menšin a přezíravé postoje ( až nenávist) elitářů vůči chudým a středním třídám státotvorných národů EU, ty jsou elitářů dobré akorát k placení jejich uchylných nápadů, které jen pomohou již bohatým k ještě většímu bohatství, (kupř. Green Deal). Druhá zásadní negativní věc je, že drží linii Manifestu z Ventotene 1941 a cílí na vznik multikulturního superstátu a zánik národních států. Jak to multikulti státy bývá jsme již viděli na přikladu R. -U., 1. ČSR, SSSR...

Z ekonomického a hospodářského hlediska není asi jiná možnost. Ale je více než pravděpodobné, že EU dopadne stejně jako RVHP. Nikdy v historii se takový moloch neudržel věčně u moci.

z obchodního hlediska asi ano, ale nelíbí se mi, že kecají do věcí, které patří do rozhodnutí státu a občanů, neznají mentalitu a zvyklosti

Z pohledu zkušeností za uplynulou dobu , se vůbec neraduji z výsledků .Ostudné zneužití dotací, téměř žádné výsledky nejsou vidět .Cyklistické stezky nebo golfová hřiště to není . Být v práci od rána do večera a dělat otroky zahraničním majitelům.Naproti tomu úředníků v úřadech sedí tolik , že nemají co dělat , čtou si maily a jsou neorientovaní, neumějí situace řešit a navíc neznají často ani pravopis...

Zatím jednoznačně převážej pozitiva nad negativy.

Zatím kromě cestování jsou to jen další problémy, pokyny, příkazy atd.

Zatím z Brusele nic dobrého nevzešlo

zničilo to naše národní hospodářství

Zpětně se to ukázalo jako velmi nevýhodné řešení. EU si dnes nárokuje právo na šílené věci. Podporou těch zvrácenců LGBT+ počínaje... a nevíme, kde konče (pokud, vůbec).

Zpočátku ano dokud šlo o ekonomiku a volné cestování, tak bylo vše svobodnější, kdo pamatuje a není zaslepen, tak ví. V dnešní době vnímám EU jako orgán, který se snaží řídit země EU i politicky a v této chvíli ve mě převažuje odpověď na Ne.

Ztratili jsem i to málo suverenity co jsme měli. Jsme téměř zcela ovládáni EU plodí mnohá nesmyslná rozhodnutí (asi nebudou nesmyslná, možní jde o to lidi víc svázat...)

Zvlášť v posledni době se ukazuje jak velká to byla chyba. Jen samé nařízení a zákazy, zlikvidovany průmysl, zemědělství. A imigranty nemá cenu rozvadet

Žádný stát není schopen existovat bez spojenců, a sjednocená Evropa je silná

23. Tento dotazník záměrně po dobu dotazování nemá zapnutou diskusi, aby nedocházelo k ovlivňování odpovědí. Máte-li však k dotazníku jako takovému jakýkoli komentář, můžete jej připojit zde:

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Asi ne, dobrý. Jen by mě zajímalo, jestli někdo vůbec bude číst naše odpovědi, a jestli se podle nich nějak zařídí...

Bohužel i dnes lze při výkladu dějin různě překrucovat a jsou lidé (a např. KSČM), kteří toho využívají a cíleně se dělají lepší, než byli. Je mi z nich na zvracení a potvrzuje to, že komouši jsou jedna velká verbež a měli jsme se s nii důsledně vypořádat po Sametové revoluci.

díky

Dobrý dotazník, potěšilo mě, že se mohu někde vyjádřit.

Dobrý dotazník.

Dotazník je tendenční, manipulativní.

Doufám že brzy vystoupíme z nato i z eu a připojíme se do vlivové sféry ruska indie a číny

heski dozaznik velyce poucny o zemepise

Jako občan jsem každému ukradená , to cítím už od VK , musím se starat o sebe, abych nebyla přítěží svým dětem , neměli by na mě čas, žijí daleko .

Je dobře, že se tato témata diskutují. Je třeba, aby na veřejnost pronikaly názory běžných lidí, ne pouze skupin lidí, které mají politické záměry, příp. křiklouni, kteří se s oblibou rádi vyjadřují ke všemu :-)

je to zajímavý dotazník - ale jestli se každý bude vykecávat jako já, to abyste si na vyhodnocení vzali 2 roky prázdnin... A zajímalio by mě, co jako s výsledky )a komentáři :-) uděláte... Komu tím prospějete? :-)

Je to zajímavý dotazník, který nic neovlivní a nikde nebude použit, zejména s názorem, že naše země je ideologicky omezená, ale opačně než tomu bylo před rokem 1989, jsme tam kde jsme byli před tím....co bylo černé je bílé a naopak

Jen bych uvedl že následky komunismu si tento národ ponese ještě hodně dlouho: -(

Jen že je to zajímavý dotazník :)

kvalitní otázky

malý detail - co když bylo správné rozhodnutí vstoupit do X, ale ne v tom roce :) (raději dříve/později)

Milý pane Demčáku, díky za tyto otázky, nad nimiž by se občané všeho věku (a zvláště ti mladí) měli zamyslet zejména v těchto dnech, kdy zkreslování historie, vlastní politikům dosud existující KSČ, se stává normou současných "historiků", hlásajících své pokroucené smyšlenky z kateder vysokých škol... Historická pravda spočívá na datech (a ovšem i na svědectvích pamětníků) a říkat, mám pravdu na názor, že 2+2 dává 5, je (jak doufám) dosud zřetelně nepřijatelné. Přeji Vám dobré časy! Dana Svobodová

Moc mě mrzí, že volby dopadají tak, jako by si lidé nepamatovali co se zde dělo. Snad i takový dotazník může něco malinko změnit.

Nejvice me prekvapilo, ze komentar pod otazkou mi srovnal nazory a uplne me donutil zmenit odpoved. Narazim napr. na 13. Myslim, ze jsem popisem i naznacil, proc je urcita nostalgie po dobach minulych (a ze to neni po nejakem komunistickem postoji ani po prebendach, ale ze casti lidi proste chybi pocit jistoty, ekonomickeho bezpeci. A to si kritici predevsim z pravicovych pohledu nedokazi uvedomit) Jinak je samozrejme zajimave, proc na tu ci onu dobu ten ci onen clovek nahlizi tak jak nahlizi. Je to vychova? Vyuka? Zkusenosti z praxe? Kdo vi? jen je tam problem v tom, ze kdyz se neshodneme ani na hodnoceni pritomnosti (kterou zname), jak se shodnout na minulosti pouze zprostredkovane. A take - pokud uz se shodneme, tak to nejspise prediguje nejakou certovinu (vyzdvihovani ci zatracovani predevsim z politickych duvodu apod.)

Nemám rád EU

Nepovinné otázky jsou tématem pro obsáhlou konferenci ne pro dotazník. V něm nelze objektivně rozebrat vlastní stanovisko. Navíc, na základě vlastních zkušeností examinátora u státních závěrečných zkoušek na VŠ musím konstatovat, že znalosti o historii jsou se stále většími mezerami. A to i tam, kde se absolutně nejedná o ideologii, ale jen o přehled skutečností.

Nesnáším ,když mi kdokoliv říká ,jaký je jediný správný názor , co si mám myslet ,atd. A právě toto v kombinaci s povinným nadšením nad EU a s nekonečným pokrytectvím tzv. "elit" všeho druhu mne stále více vzdaluje od EU... přitom jsem přesvědčen,že myšlenka evropské spolupráce je správná !! Ale takto soudruzi ne ...

Nevěděla jsem, že bývá zapnutá diskuze. Své názory neměním na základě diskuzí. Jsou věci, které jsem prožila a pamatuji si. Zatím ještě ano.

nezohledňuje současnou rozpolcenost společnosti

Odlil jsem si svůj kalich hořkosti - a věřte, že toho eště hodně zbylo. Nedělám.si patent na pravdu ani na rozum - ale odpovídal jsem poctivý. Snad vámi to - s přihlédnutím k vašemu věku - k něčemu bude.

Příliš složitá témata na kontextuální komentář, ale

Připojil bych i otázky na další části historie, zejména národní obrození, období kolem roku 1880, Lisabonská smlouva 2009 apod.

Republika je mrtvá, žádám návrat krále!

Škoda, že podobný průzkum veřejného mínění nedělají národní i nadnárodní vlády. Asi by se hodně divily. Takhle to vypadá, že mínění lidí zobrazují sdělovací prostředky, ale ty žijí nějakým svým životem a netuším, komu slouží. Dobru a lidem této země určitě ne.

Tak každý vnímá tu historickou událost, která ho nejvíce ovlivní v životě - v mladém životě. |Pro mého dědu to bylo nucené nasazení za války, pro mámu 68. a pro mne zase 89. Děda dožil až do současného 21.století, ale nic ho neovlivnilo více než válka, a pak jednání komunistů, což se ho obojí osobně dotýkalo.

Těším se na výsledky průzkumu.

v 1989 mi bylo 26 let a měl jsem doma mimino.

Velmi zdařilý dotazník, a velmi si cením možnosti doplňujícího textu ke každé otázce, byť jsem si vědom, že, bohužel pro dnešní líné lidi, se poměrně dost rozepisuji... Sebelepší dotazník totiž nemůže postihnout a vystihnout vše a u všech...

výborně položené otázky, o kterých často přemýšlím

Zajímavá by byla otázka na profesionalizaci armády, to byl taktéž jistý mezník

Zajímavý dotazník. Jen doufám, že to není nějaký průzkum pro šélené politiky, jak hodně jsme zmanipulovaní. A taky doufám, že se autor bude řídít zravým rozumem při jeho probírání a ne pohledem, který nám denně vnucuje TV a spol.

Zajímavý, jeden z těch lepších.

zlatí komunisté, se sovětským svazem na věčné časy

zlatý komunisti..., sláva rudé armádě co nás osvobodila, pryč z eu!

24. Jste:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
žena31954,72 %54,72 %  
muž26445,28 %45,28 %  

Graf

25. Kolik je Vám let?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
28 - 37 let16227,79 %27,79 %  
18 - 27 let14324,53 %24,53 %  
38 - 47 let9115,61 %15,61 %  
48 - 57 let8614,75 %14,75 %  
58 - 67 let508,58 %8,58 %  
68 a více let356 %6 %  
méně než 18 let162,74 %2,74 %  

Graf

26. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
vysokoškolské29550,6 %50,6 %  
středoškolské (gymnázium, soš, soú)23440,14 %40,14 %  
vyšší odborné294,97 %4,97 %  
základní223,77 %3,77 %  
(zatím) žádné30,51 %0,51 %  

Graf

27. Trvalé bydliště máte:

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
v Čechách (mimo Prahu)25944,43 %44,43 %  
na Moravě15726,93 %26,93 %  
v Praze12721,78 %21,78 %  
ve Slezsku294,97 %4,97 %  
mimo území ČR / SR71,2 %1,2 %  
na Slovensku40,69 %0,69 %  

Graf

SEGMENTACE RESPONDENTŮ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ BETA

Pomocí tohoto nástroje můžete získat přepočítané výsledky pro jednotlivé segmenty respondentů a zjistit, zda se odpovědi určitého segmentu respondentů liší od „průměrného” respondenta. Funkce je v tomto momentě v testovacím režimu a zcela bez záruky, nepoužívejte ji jako jedinou metodu pro vyhodnocení hypotéz!

Metodická část této funkce se teprve připravuje, časem přibude podpora také pro chybějící typy otázek. V případě, že objevíte nějakou chybu, neváhejte mě kontaktovat.

Segmentační otázka č. 1
Segmentační otázka č. 2
Segmentační otázka č. 3

Analýza zajímavých souvislostí a závislostí (DZD)5

Nebyly nalezeny žádné zajímavé souvislosti mezi odpovědmi.

Zjišťování závislostí odpovědí

Pomocí této funkce můžete analyzovat vztahy mezi různými odpověďmi. V části A vždy vyberte jeden výrok (odpověď na určitou otázku), který Vás zajímá. V části B poté zaškrtněte odpovědi, u kterých předpokládáte, že by mohly mít nějakou souvislost s odpovědí z části A. Po stisku tlačítka Analyzovat na konci formuláře se dozvíte sílu závislosti A na B.

Tip: Delší vysvětlení i s příklady naleznete v nápovědě

A) VYBERTE ODPOVĚĎ (VÝROK), KTERÁ VÁS ZAJÍMÁ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky tyto výroky sloučíte (logická spojka NEBO), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek docílíte vytvoření kombinovaného výroku (logická spojka A).

1. Jak vnímáte husitské hnutí a období husitství?

3. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo na území dnešní ČR kolem roku 1900?

5. Letos to bude 102 let, kdy vzniklo Československo. Bylo to šťastné rozhodnutí, nebo jsme měli spíše zůstat součástí Rakouska - Uherska?

7. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo v Československu za období První republiky?

9. Bylo správné rozhodnutí Edvarda Beneše nebojovat proti Hitlerovi?

11. Bylo správné rozhodnutí odsunout (popř. vyhnat) sudetské Němce?

13. Představte si, že je Vám 35 let a žijete v roce 1972 v ČSSR. Zkuste být upřímní. Máte na výběr mezi relativně "bezstarostným" životem (mírně nadprůměrně placená práce, možnost tu a tam cestovat do zahraničí na výjezdní doložku, Vaše děti mohou studovat jakoukoli školu,...) a řekněme "omezeným" životem (podprůměrně placená práce, problematické získávání výjezdních doložek, problémy dětí při hlášení na školu). Rozdíl mezi těmito dvěma životy tkví ve Vašem členství v KSČ. Vstoupíte do partaje?

15. Zlepšila Sametová revoluce v roce 1989 Váš život / život lidí ve Vaší rodině?

17. Bylo správné rozdělení Československa v roce 1993?

19. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do NATO v roce 1999?

21. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do EU v roce 2004?

24. Jste:

25. Kolik je Vám let?

26. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

27. Trvalé bydliště máte:

B) DEFINUJTE SKUPINU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ ODPOVĚDÍ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky skupinu respondentů rozšíříte (podskupiny respondentů budou sloučeny), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek skupinu zúžíte (použije se podskupina respondentů vyhovující všem otázkám).

1. Jak vnímáte husitské hnutí a období husitství?

3. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo na území dnešní ČR kolem roku 1900?

5. Letos to bude 102 let, kdy vzniklo Československo. Bylo to šťastné rozhodnutí, nebo jsme měli spíše zůstat součástí Rakouska - Uherska?

7. Jak myslíte, že se (na tehdejší světové poměry) žilo v Československu za období První republiky?

9. Bylo správné rozhodnutí Edvarda Beneše nebojovat proti Hitlerovi?

11. Bylo správné rozhodnutí odsunout (popř. vyhnat) sudetské Němce?

13. Představte si, že je Vám 35 let a žijete v roce 1972 v ČSSR. Zkuste být upřímní. Máte na výběr mezi relativně "bezstarostným" životem (mírně nadprůměrně placená práce, možnost tu a tam cestovat do zahraničí na výjezdní doložku, Vaše děti mohou studovat jakoukoli školu,...) a řekněme "omezeným" životem (podprůměrně placená práce, problematické získávání výjezdních doložek, problémy dětí při hlášení na školu). Rozdíl mezi těmito dvěma životy tkví ve Vašem členství v KSČ. Vstoupíte do partaje?

15. Zlepšila Sametová revoluce v roce 1989 Váš život / život lidí ve Vaší rodině?

17. Bylo správné rozdělení Československa v roce 1993?

19. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do NATO v roce 1999?

21. Bylo správné rozhodnutí o vstupu ČR do EU v roce 2004?

24. Jste:

25. Kolik je Vám let?

26. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

27. Trvalé bydliště máte:

C) KLEPNUTÍM NA TLAČÍTKO SPUSŤTE ANALÝZU ZÁVISLOSTI

Analýza Vám řekne, zda má Vaše definice skupiny respondentů nějaký vliv na Vámi vybraný výrok.

Citace

Demčák, M.Jak vnímáte vybrané události z historie Česka / Českých zemí? (výsledky průzkumu), 2020. Dostupné online na https://udalosti-ceskych-zemi-2020.vyplnto.cz.

Licence Creative Commons   Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko

Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.